Češi jsou ve světě známí tím, že se velmi rádi věnují sběru lesních plodů. Místo si koupit v supermarketu ovoce z plantáže, vezmou bandasky a vlakem nebo autem o víkendu celými rodinami vyrážejí směr les, aby po celé hodiny ohýbali záda hlavně nad borůvkovými keříky, nechali si podrápat ruce od maliníku a umazali si pusy od lesních jahod.
Opravdu naše původní ovoce
Není až tak známo, že lesní ovoce jako borůvky, maliny, ostružiny, brusinky či jahody patří – kromě různých planých slivoní – k jediným původním druhům ovoce ve střední Evropě.
Ovocné stromy jako jablka, hrušky, meruňky, kdouloně, které považujeme za naše tradiční, se k nám dostaly o mnoho později.
Lesní ovoce má víc vitamínů i minerálů a daleko výraznější účinky prospěšné zdraví než šlechtěné ovoce. Kromě pozitivních účinků na lidský organismus – které pro ovoce platí obecně – mají ještě mnohé další ceněné vlastnosti. Významná je jejich podpora předcházení negativním projevům stárnutí, mimo jiné na funkce mozku.
Blahodárně na močové cesty
Lesním plodům je také přisuzována obecná schopnost působit blahodárně na močové cesty. Látky obsažené především v brusinkách výrazně snižují schopnost tvorby bakterií zodpovědných za nepříjemné záněty.
Lékaři dnes běžně při zánětu močových cest doporučují sirup z brusinek, který dovede fantasticky rychle zabrat a ulevit. Brusinky však můžeme pojídat v rámci prevence pravidelně v sušené formě v různých směsích ovoce, samostatně nebo v sušenkách.
Stejně tak je lze popíjet v čajových směsích, které jsou obecně zdraví prospěšné a doporučované.
Borůvky
Téměř zázračným lesním ovocem, zařazovaným podle některých nutričních poradců mezi šestnáct „superpotravin“, jsou borůvky. Najdeme je i v ovocných čajích.
Toto modré lesní ovoce je bohaté na karotén, třísloviny, železo.
Dále obsahuje antioxidanty, bioflavonoidy, karotenoidy, provitamín A a vitamín C, vitamíny skupiny B, hořčík, draslík, mangan, železo, měď, zinek, chrom, kyselinu jablečnou a citrónovou, třísloviny, polyfenolové kyseliny, taniny, flavonoly, anthokyany, pektózu, barviva a další látky.
Anthokyany, karotenoidy a vitamíny C a E patří k antioxidantům, takže konzumací borůvek můžeme zvyšovat obranyschopnost našeho těla před působením negativních volných radikálů z okolního prostředí. Látky v nich obsažené dokážou zpomalit ztrátu paměti.
V tradičním léčitelství se díky obsahu tříslovin a antimikrobiálnímu působení podávají jako doplněk léčby při průjmových onemocnění protože tzv. staví a mají dezinfekční účinky. Příznivě působí na stav cév a rovněž jsou doporučovány jako doplněk léčby při zánětu ústní dutiny a hrtanu.
Podle mnohých výzkumů konzumace borůvek zlepšuje vidění, dovedou podpořit regeneraci očí sítnice. V poslední době se také zjišťuje, že antioxidanty z borůvek dokážou zlepšit stářím navozené problémy s motorikou svalstva.
Kombinace látek v borůvkách navíc snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, posiluje imunitu, včetně odolnosti organismu proti virům a bakteriím.
Všechna pozitiva konzumace borůvek jsou téměř nekonečná – kromě výše popsaných účinků mimo jiné také posilují cévní systém, krevní oběh a prokrvení končetin a představují také prevenci proti potížím s prostatou či onemocnění srdce a oběhu.
Borůvkový list pak pomáhá snižovat hladinu cholesterolu i glykémii.
Maliny
Lidové léčitelství i moderní kosmetický průmysl si cení maliny jako velmi silné antioxidanty, které pomáhají chránit organismus před negativním vlivem škodlivých volných radikálů. Působí i preventivně proti onemocnění srdce a oběhového systému a dále pak projevům stárnutí.
Působí rovněž protizánětlivě, antimikrobiálně a tím zabraňují přemnožení určitých druhů mikroorganismů v těle, mimo jiné původce vaginálních infekcí.
Maliny jsou odedávna v lidové medicíně doporučovány mimo jiné jako lék proti šerosleposti.
Konzumace malin má tedy pozitivní účinky na náš zrak, mají také schopnost snížit horečku a vzhledem k tomu, že jsou žlučopudné a močopudné, doporučuje se jejich konzumace při některých ledvinových a jaterních chorobách.
Maliny navíc obsahují látky zvyšující hustotu vlasů a udržující pružnější pleť. Málo známé jsou přitom účinky zrníček malin. Ta mají, stejně jako zrníčka jahod, údajně působit jako afrodiziakum.
Zrníčka tohoto nádherně voňavého ovoce obsahují až 16 procent oleje, který je bohatý na vitamín E a omega 3–mastné kyseliny, a působí jako ochranný faktor proti škodlivým účinkům slunečního záření.
Ketony z malin se používá jako doplněk při redukci nadváhy! Sušené ovoce malin nebo listí malinovníku najdeme v moha atraktivních a prospěšných čajových směsích. Loyd Brusinky a maliny nebo Loyd Maliny a jahody nebo Babička Růženka Lesní malina.
Brusinky
Jsou bohaté na vápník, draslík, hořčík, fosfor, vitamíny A, C, polyfenoly, kyseliny chinovou, šťavelovou nebo hippurovou. Stejně jako ostatní lesní plody obsahují antioxidanty.
Brusinky jsou obsaženy v řadě doplňků stravy. Jsou výborné při léčbě prostaty, a hlavně při infekcích močových cest, pomáhají také při léčbě oparů virového původů.
Brusinky působí rovněž probioticky, což znamená, že podporuje dobré střevní baktérie a zabíjejí bakterie vyvolávající infekce. Tím rovněž obecně posilují imunitu a zlepšují stav trávicího traktu.
Brusinky se doporučuje při prevenci a léčbě i u žaludečních vředů. Brusinková šťáva má snižovat hladinu bakterií ve slinách, které zapříčiňují vznik zubního kazu.
Dopřejte si ji i v různých čajových směsích.
Jahody
Lesní i zahradí jahody obsahují vitamíny A, C, E a K, kyselinu listovou, vitamín B5, B6, mangan, draslík, hořčík, měď, nenasycené omega-3 mastné kyseliny, beta karoten, anthokyany a další ceněné látky.
Anthokyany, karotenoidy a vitamíny C a E patří k antioxidantům, takže i konzumace jahod může zvýšit naši obranyschopnost před působením volných radikálů.
V lidovém léčitelství se lesní jahody používají jako slabě močopudný prostředek, při skleróze, vysokém krevním tlaku, ledvinových kamenech, revmatismu a dalších nemocech.
Jahody – ať už lesní nebo zahradní – si lze dopřávat čerstvé, sušené, mražené nebo v čajových směsích. Nádherně voní třeba v kombinaci jahoda s vanilkou od Loydu.
Lesní plody: Jsou zdravé mražené, sušené nebo čerstvé?
Home » Inspirace » Lesní plody: Jsou zdravé mražené, sušené nebo čerstvé? – 08.2020
Léto a lesní plody patří neodmyslitelně k sobě jako zima a teplý čaj. Ať už ve formě šťávy do müsli nebo jako osvěžující svačinka. Kromě chuti si bobule ceníme také jako absolutní všeuměly pro naše zdraví. Dostatečný důvod k tomu, abychom toto domácí ovoce prozkoumali o něco více.
Domácí superfood: Naše lesní ovoce dokáže již dlouho směle držet krok s chia, acai, goji a dalšími moderními potravinami. Ale existuje vlastně nějaký rozdíl mezi sušenými, mraženými a čerstvými plody? Proč maliny tak rychle zplesniví? Jsou jahody od lokálního farmáře zdravější než ty ze Španělska? A jak působí bobule v našem těle?
Proč bobule našemu tělu tak prospívají
- Bobule obsahují velké množství antioxidantů. Ty bojují proti volným radikálům, které škodí našim buňkám, a tím pomáhají v boji proti stárnutí pokožky, rakovině i dalším nemocem. K antioxidantům se přidávají také vitamíny, minerální látky a sekundární rostlinné látky.
- Sekundární rostlinné látky mají také pozitivní vliv na snižování rizika kardiovaskulárních onemocnění, protože mohou snižovat hladinu tuků v krvi.
- Podle typu obsahuje lesní ovoce také různé množství vitamínu A, vitamínu C, vitamínu E, draslíku, vápníku, fosforu, karotenu, kyseliny listové, pektinu, křemíku, železa, hořčíku a zinku. Obsah vitamínu C dokonce převyšuje množství v citronu, takže lesní plody také podporují imunitu. Vitamín E se zase stará o elasticitu buněk.
- Další obsažené látky podporují paměť, posilují plíce a cévy, stimulují ledviny a tím bojují proti revmatu, dně nebo cukrovce.
- Lesní plody navíc podněcují látkovou výměnu. Kromě toho díky vysokému obsahu vlákniny prodlužují pocit sytosti.
Otázky, které jste si jistě někdy kladli
Které plody jsou nejzdravější?
- Všechny bobule jsou zdravé, hodnoty živin se u nich liší jen minimálně. Zde je výběr třech nejlepších podle naší redakce:
- Díky sekundárním rostlinným látkám a vitamínu C a E jsou tyto malé, modré bobulky skutečným pohonem pro absolutní krásu.
- Maliny obsahují hodně železa, působí protizánětlivě a díky obsažené vláknině podporují látkovou výměnu.
- S více než trojnásobným obsahem vitamínu C oproti citronu představuje černý rybíz skutečný pohon pro naši imunitu a také podporuje tvorbu kostí.
Jak správně uchovávat lesní plody?
Sotva jsme je koupili a už jsou zase plesnivé. Takto vám lesní ovoce vydrží déle: Omyjte ho ve vodě v misce (ne pod tekoucí) a nechte okapat na ubrousku. Poté ho skladujte v ledničce v misce vyložené kuchyňskou utěrkou, kterou vyměňte, když zvlhne. Pokud skladujete lesní plody v mokru, rychle nasají vodu a rozbřednou.
Tajný tip: Vložte čerstvé ovoce do misky s jedním podílem octu a třemi podíly vlažné vody. Tím odstraníte stopy plísní, které se na plodech usídlily již před sklizní. Poté ocet omyjte v několika cyklech a uložte podle popisu.
Je mražené i sušené ovoce stejně zdravé?
Čím kratší dobu ovoce skladujeme, tím více vitamínů a živin si uchová.
Pokud bobule zamrazíme ihned po sklizni, zůstane v nich většina prospěšných látek zachována, sníží se pouze obsah vitamínu C. Rozdíly v obsahu živin jsou však tak malé, že se neprojeví na zdraví.
Ale pozor: Rozhodně stojí za to věnovat pohled zadní straně etikety, protože výrobci někdy přidávají do mraženého ovoce cukr.
Sušené ovoce obsahuje živiny v koncentrované formě, jelikož bylo zbaveno vody. Ale také má více cukru než to čerstvé. Na rozdíl od klasického cukru však tento zvyšuje hladinu krevního cukru pomalu a nehrozí po těm ataky hladu. Kromě toho pomáhá při trávení, takže je sušené ovoce v přiměřeném množství skvělou svačinkou.
Jsou plody od místního farmáře zdravější než ty z dovozu?
Sezóna lesních plodů u nás začíná zhruba v květnu až červnu. V supermarketu je toto ovoce k dostání již v lednu. Pochází však například ze Španělska, Peru nebo Maroka.
Nákup těchto produktů je na jedné straně sporný, protože ovoce se často pěstuje v extrémně suchých oblastech, kde je zásoba vody již příliš vzácná. Na druhé straně se při jejich pěstování většinou nepoužívají nebezpečné pesticidy.
Obsah vitamínů je vzhledem k dlouhému transportu také nižší.
Proto platí pro lesní ovoce stejně jako pro jiné nebo zeleninu, že počkat si se vyplatí. Je lepší pochutnat si na daném druhu až ve chvíli, kdy opravdu nastane jeho sezóna.
Goji, acai & další: Potřebujeme tyto zahraniční „superpotraviny“?
Acai z Brazílie, goji z Číny – tyto plody, často inzerované jako téměř nadpřirozené, většinou urazí dlouhou cestu, průmyslově se zpracovávají a jsou vcelku drahé. Přitom máme k dispozici spoustu lokálních alternativ, neboť mnoho superpotravin roste přímo před našimi domy. Například černý rybíz z hlediska vitamínu C nikterak nezaostává za goji.
Běžte si natrhat, ale bezpečně | CZ TEST
19.08.2020 | Prázdninové období je v naší zemi tradičně spojeno se sběrem a konzumací lesních plodů a kdo může, měl by této příležitosti využít. Je to totiž možnost svým způsobem ve světě ojedinělá – v řadě evropských zemí je sběr lesních plodů regulován nebo téměř zakázán.
Jahody, borůvky, maliny, ostružiny nebo brusinky patří navíc kromě různých typů původních slivoní k našim jediným, skutečně původním druhům ovoce.
Možná i proto se každoročně vydávají v ČR do lesa miliony lidí, kteří zde sbírají kromě hub také právě i lesní plody. A dělají dobře.
Lesní ovoce má totiž kromě mnoha pozitivních účinků na lidský organismus typických pro ovoce obecně ještě mnohé další, téměř magické vlastnosti, z nichž asi nejznámější je prevence vůči negativním projevům stárnutí.
Sbírací mánie
Podle statistik se u nás z lesních plodů nejvíce sbírají borůvky (zhruba 30 procent lidí), přičemž každoročně se sběr „na hlavu“ pohybuje kolem dvou kilogramů. S odstupem pak následuje sběr malin (20 procent lidí) a ostružin (18 procent lidí), přičemž sběr na osobu a rok činí v obou případech necelých 0,4 kilogramu.
Nejméně se v našich lesích sbírají brusinky a také lesní jahody, v prvním případě proto, že porostů brusinek není zase tolik a lesní jahůdky jsou oproti těm komerčně pěstovaným velmi malé a jejich sběr je vzhledem k jejich křehkosti docela obtížný. Na druhou stranu ale představuje konzumace jahod poněkud ojedinělou prevenci proti radioaktivitě, jak již před mnoha lety zjistila NASA.Nejlépe prozkoumanými lesními plody z pohledu zmiňované prevence rizik stárnutí jsou ale brusinky. V principu jde o to, že ve stárnoucím mozku přestávají plnit svou roli takzvané mikroglie, které jsou zodpovědné za „úklid“ uhynulých buněk.
Mikroglie mohou dokonce napadat zdravé neurony a přispívat tak k narůstajícímu chaosu v našich hlavách.Vědci přitom zjistili, že polyfenoly obsažené v brusinkách, borůvkách, ostružinách či jahodách mají na mikroglie blahodárný vliv a chrání nám tak mozek před větším poškozením.
Všelék borůvka
Lesním plodům obecně je také přisuzována schopnost čistit močové cesty. I to je vědecky doloženo výsledky pokusů dokazující, že látky obsažené třeba právě v brusinkách výrazně snižují schopnost tvorby biofilmů u bakterie Escherichia coli, která je mimo jiné jedním z hlavních původců zánětů močových cest.
Téměř zázračným lesním ovocem, zařazovaným často mezi takzvané superpotraviny, jsou i nejčastěji sbírané a konzumované lesní plody – borůvky.
Podle publikovaných vědeckých prací konzumace borůvek zlepšuje zrak a také v případě borůvek bylo prokázáno, že látky v nich obsažené dokáží zpomalit ztrátu paměti.
Jiné pokusy publikované v časopise Journal of Neuroscience zase dokládaly, že antioxidanty z borůvek dokáží zlepšit stářím navozené problémy s motorikou svalstva. Kombinace látek v borůvkávch navíc snižuje hladinu cukru a cholesterolu v krvi, takže jde o vhodnou stravu pro diabetiky.
I proto, že diabetici mají obvykle sníženou imunitu, kterou ovšem konzumace borůvek posiluje včetně odolnosti organismu proti virům a baktériím.
Dobrou zprávou přitom je, že pozitiva borůvek ve větší míře přetrvávají i po jejich konzervaci či tepelném zpracování – borůvkový koláč nebo kompot se tak svými účinky od přímé konzumace čerstvých plodů zas tak neliší. Pokud je tedy výrobek opravdu z borůvek.
Uvedená (a mnohá jiná) pozitiva lesních plodů se ovšem do značné míry týkají zejména produktů sbíraných v lese, byť se jejich vlastnostmi zaštiťují také průmysloví producenti těchto plodů.
Průmyslová produkce má přitom pro spotřebitele spíše jiné praktické vlastnosti, především delší dostupnost čerstvých plodů nebo jejich větší velikost.
Více přirozených příznivých vlastností ale mají lesní plody.
Raději omývejte
Škoda jen, že množství porostů našeho lesního ovoce padlo loni i letos spolu s napadenými stromy za oběť kůrovcové kalamitě.
Relativně příznivý letošní průběh počasí s dostatkem (někde až přebytkem) vláhy v průběhu června ale zase minimálně v některých lokalitách vytvořil předpoklady, že i plody z přírody budou letos o něco větší a ne malé a zaschlé, jako tomu bylo po většinu minulých let. Vyrazit na lesní plody by se tak letos mělo vyplatit, je však mít třeba na mysli i s tím spojená rizika.
Tím nejmenším, které se v jednotkách případů objevilo v naší zemi před více než deseti lety, je alveokokóza, onemocnění podobné tasemnici přenášené zejména liškami, ale také některými domácími mazlíčky.
Potenciální riziko hrozí v případě, kdy sebraný lesní plod byl zvířetem pokálen a bezprostředně poté bez omytí sněden.
Což je mimochodem základní zásada spojená se sběrem lesních plodů – před konzumací by měly být všechny plody důkladně omyty, nejen kvůli alveokokóze.
Pozor na záměnu
O něco větším rizikem je pak záměna lesních jahůdek za jahodku indickou (Duchesnea indica), která se jahodníku podobá plody i listy, a přestože jde o bylinu pěstovanou na zahrádkách, pronikla už i do naší přírody.
Narozdíl od jahody má jahodka žluté květy, to ale člověk při sběru plodů nezjistí.
Jahodka nicméně není příliš jedovatá, uvádí se ale, že u citlivějších jedinců může vyvolat konzumace většího počtu než 20 plodů střevní potíže.
Mnohem horší je riziko záměny borůvek za některé skutečně jedovaté byliny. Pro člověka se základními znalostmi přírody by sice nemělo být velké, protože dvě nejvíce rizikové záměny se týkají rostlin, které se svým vzhledem od borůvek poměrně značně liší.
To platí zejména pro keř s názvem mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium), což je keř pěstovaný jako okrasná dřevina na zahrádkách, stejně jako jahodka ale i mahónie zplaněla a tyto keře tak najdeme i v lese.
Plody mahónie přitom jako by borůvkám vypadly „z oka“ – i ony jsou jemně ojíněné jako borůvky a mohou si je proto s borůvkami splést zejména děti.
Ani plody mahónie nejsou příliš jedovaté a platí pro ně v zásadě to, co pro konzumaci jahodky – sníme-li více než 20 plodů, lze očekávat především střevní potíže.
Velmi jedovatou bylinou je ovšem vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), jejíž vzhled se od borůvčí také liší, plody si ale s borůvkami může někdo splést, i když v tomto případě o žádné ojíněné bobule nejde.
Vraní oko má plody černé, plody mají navíc nepříjemnou chuť a celá rostlina zrovna přívětivě také nevoní.
S vraním okem se však můžeme v některých smíšených a listnatých vlhčích lesích docela snadno setkat.
Lesní plody: Zdraví prospěšné lahůdky, z kterých lze vykouzlit mnohé
Leckdo chodí do lesa pouze na houby. Je to však taková škoda. Ovoce, které v lese můžeme najít, je nejen lahodné, ale má i blahodárné účinky.
Bohužel, i u těchto krásných a chutných ozdob lesa platí, že vandalismu neutečou… Prosím, važte své činy, než pod keř malin či ostružin vhodíte tašku s odpadky, nebo než na trhání borůvek vezmete hřeben…
Tato rostlinka, vyskytující se ve světlých lesích, dorůstá do výšky až 2 metry. A kdo by neznal jeho plody, ty malé, měkké dobroty, složené z miniaturních kuliček. Maliny jsou výjimečné hlavně svým barvivem, které je silným antioxidantem. Látka, v malinách obsažená, má také blahodárný vliv na zdravotní stav kuřáků a alkoholiků, ale i lidí trpících Alzheimerovou chorobou.
- Maliny obsahují Biotin, známý také z léků na podporu růstu vlasů a nehtů. Dávejte si týden 3x denně hrst malin a poznejte na sobě rozdíl!
- Pokud vám maliny nechutnají samotné, zkuste čaj Malinový sen. Dvě lžíce plodů zalijte horkou vodou a nechte 15 minut působit. Poté přeceďte a plody vymačkejte. Můžete dochutit citronovou šťávou či dosladit medem.
Také ostružiník pomůže ku zdraví
Jedná se o stejnou plodinu, která plodí i maliny. Tato je ovšem šlechtěná a planá. Její plod je podobný malině, ale je tmavý, červenomodrý až fialovočerný. Účinky na lidské zdraví jsou tedy velmi podobné jako ty u malin.
- Z našeho ovoce mají ostružiny nejvíce hořčíku, který je pro lidské tělo životně důležitý. Díky němu probíhá v těle výroba a zpracování energie, stahování a uvolňování svalů atd.
- Trápí vás v létě suchá pleť v dekoltu a obličeji? Zkuste ostružinovou hydratační masku. Dvě lžíce ostružin rozmačkejte s trochou zakysané smetany, naneste a nechte 20 minut působit. Poté smyjte či snězte.
Vypěstujte si vlastní ananas nebo granátové jablko. Jde to, jen vědět jak. Více čtěte: ZDE.
To je další zázrak českých lesů. Zejména proto, že borůvky jsou přírodní antibiotikum. A kdo někdy zkoušel prát z oblečení skvrny od borůvek, ten také ví, že jsou silným a odolným barvivem. Borůvky jsou prevencí proti stařecké demenci, podporou při střevních infekcích a kolikách i bojovníkem proti vysokému cholesterolu a podílu tuku v krvi.
- Necítíte se ve své kůži? Zkuste borůvkovou očistu. Po dobu 3 dnů zkuste jíst pouze borůvky (v neomezeném množství) a denně k nim vypít 2,5 litru čisté, neperlivé vody.
- Bylo prokázáno, že skvělé látky v borůvkách nezničíte ani tepelnou úpravou. Připravte si tedy třeba neodolatelný litý kynutý borůvkový koláč! A jak na to?
- Smíchejte 500 g hladké mouky, 30 g krystalového cukru, 10 g sušeného droždí a špetku soli. K této směsi přidejte jedno vejce, 400 ml vlažného mléka a 120 ml oleje a vypracujte řidší těsto. To nechte poprášené moukou a přikryté utěrkou v teple asi 45 minut kynout.
- Vykynuté těsto nalijte na připravený plech, posypte dle chuti borůvkami, případně plátky mandlí, zasypte drobenkou a pečte při 180 °C asi 40 minut.
Brusnice brusinka při zánětu ledvin
Další, téměř dokonalé ovoce. Jeho pozitivní účinky znají hlavně osoby, které se potýkají se záněty ledvin a močového ústrojí. Má totiž silné dezinfekční účinky, a proto proti těmto neduhům účinně bojuje.
- Výborným domácím pomocníkem při počínajícím zánětu v močovém ústrojí nejsou jen brusinky sušené, ale třeba i brusinkový likér.
- 400 g omytých brusinek dáme do 250 ml vody, přidáme 400 g cukru, 2 ks hřebíčku a trochu citronové kůry a vaříme asi hodinu. Poté necháme vychladnout, přidáme 500 ml rumu nebo vodky a přelijeme do lahve.
A pro mnohé nepostradatelná příloha ke svíčkové – brusinkový kompot.
- V 1,5 l vody rozpustíme 200 g cukru, přidáme 1 ks celé skořice, nastrouhanou kůru z ½ citronu a přivedeme k varu. Přidáme 1 kg brusinek a krátce povaříme, pouze do jejich změknutí. Rozdělíme do malých sklenic, důkladně uzavřeme a skladujeme na tmavém, chladnějším místě.
Opalujte se bezpečně! Jak zvolit správný ochranný prostředek? Více čtěte: ZDE.
Biogena CZ – Ochutnejte Skutečné čaje
Недавняя публикация Страницы
- Oslavte den Sv. Patrika s Matcha Latte ???? Potřebujete: * 1 lžička Biogena Organic Japan Matcha * 1/4 hrnku horké vody * 2 lžičky javorového sirupu
- * 1/2 hrnku mandlového mléka (může být i klasické)
Postup: 1) Do hrnečku si nachystáme jednu lžičku čaje Matcha a do čtvrtiny ho zalijeme horkou vodou (cca 85°C). Čaj ve vodě důkladně rozmícháme, aby se rozpustil. 2) Následně si dáme přihřát mléko, které dosladíme javorovým sirupem a našleháme ho metličkou. Pokud máte kávovar s napěňovačem mléka, můžete použít ten.
- 3) Hrneček s připraveným čajem dolijeme našlehaným mlékem a promícháme.
- A užijte si zelený den Sv. Patrika ???? @biogena_czsk @tikaro_czsk #biogenatea #biogenaorganic #stpatricksday #matcha #matchalatte
Нравится: 138
Všechno, co děláme, nám musí vonět! We make sure that everything we do smells great!
Нравится: 32 тыс.
Jsme největší prodejce přírodní kosmetiky a drogerie od roku 2008. Dovážíme více než 200 značek a…
Подробнее
Нравится: 49 тыс.
Dr.Oetker je rodinná firma založená v roce 1891 v Bielefeldu v Německu. Dr.Oetker je mezinárodně…
Нравится: 98
Prémiové trvanlivé potraviny a nápoje pro celou rodinu.
Нравится: 37 тыс.
SodaStream je originální systém pro výrobu perlivých ochucených nápojů z čerstvé pitné vody s…
Нравится: 32 тыс.
PAULA je tady – jedinečný dětský puding od Dr.Oetker vyrobený přímo pro děti!
Нравится: 14 тыс.
Skupina CRESTYL patří mezi vedoucí developery s širokým portfoliem rezidenčních a komerčních projektů.
Нравится: 268 тыс.
První internetová televize. Živé pořady a rozhovory. Politici a osobnosti pod palbou otázek Daniely…
Cínované šperky JaninaVoda
Нравится: 1,8 тыс.
Vytvářím šperky technikou tiffany, měkké pájení, zapracování minerálů do šperku, tepané šperky z…
Нравится: 3,4 тыс.
TOJE produkty vyrábí společnost Frujo, a.s.
Нравится: 9 тыс.
Výčep Na stojáka… ve jménu dobrého piva Stand-Up Beer Place… In the Name of Good Beer
GRIZLY Lyofilizované lesní ovoce v mixu čokolád BIO 250 g
- Administrativní zařazení: Čokoládové cukrovinky
- Složení: Hořká čokoláda* 30 % (kakaová hmota*, třtinový cukr*, kakaové máslo*, odtučněný kakaový prášek*, emulgátor: sójový lecitin*), mléčná čokoláda* 30 % (třtinový cukr*, kakaové máslo*, plnotučné sušené mléko*, kakaová hmota*, emulgátor: sójový lecitin*), bílá čokoláda* 30 % (třtinový cukr*, kakaové máslo*, plnotučné sušené mléko*, emulgátor: sójový lecitin*), lyofilizované borůvky* 3 %, lyofilizované maliny* 3 %, lyofilizované jahody* 3 %, lešticí látka: arabská guma*, cukr*, dextróza*, koncentrát šťávy z černého rybízu*, koncentrát bezinkové šťávy*, borůvkový prášek*. Obsah kakaa v hořké čokoládě je minimálně 62 %, v mléčné 37 %. Může obsahovat stopy suchých skořápkových plodů.
- *CZ-BIO-003 produkt ekologického zemědělství
- Zemědělská produkce EU/mimo EU
- Skladování: Skladujte na temném, chladném a suchém místě.
- Balení: Znovuuzavíratelný PP obal nebo vakuováno v PP obalu (během přepravy může dojít k rozvakuování, které neovlivní kvalitu)
Vlastnosti a výhody: Bezkonkurenční výhodou bio lyofilizovaných borůvek, malin a jahod zalitých střídavě v mléčné, bílé a vysokoprocentní hořké bio čokoládě jsou bezpochyby jejich lahodná chuť a certifikovaná bio kvalita. To ale není zdaleka všechno, co můžou plody v různých čokoládách nabídnout. Hořká i bílá čokoláda jsou bohatým zdrojem atioxidantů. Bílá čokoláda navíc obsahuje vysoké procento kakaového másla. Kakaové máslo je výjimečný rostlinný tuk vylisovaný z kakaových bobů, který narozdíl od ostatních rostlinných tuků nežlukne a zároveň obsahuje velké množství antioxidantů, minerálních látek a zdravých tuků. Lesní plody mají na náš organismus blahodárné účinky, jsou bohaté na antioxidanty a polyfenoly a patří mezi naše tuzemské opravdu původní ovoce. Usušené mrazem si navíc zachovávájí veškeré původní vitamíny i minerální látky.
Biopotraviny vždy prochází systémem kontrol a certifikace, který zajišťuje jejich kvalitu a umožňuje jim nést toto označení. Jejich biokvalitu docení především lidé se zájmem o ekologické zemědělství a udržitelný systém hospodaření.
Lyofilizace je sušení hlubokým mražením za velmi nízkého tlaku. Lyofilizované ovoce si v maximální míře zachovávají svou původní texturu, vůni a všechny minerální látky a vitamíny, které jsou v ovoci obsaženy.
Použití: Bio lyofilizované borůvky, maliny a jahody v bio hořké, mléčné a bílé čokoládě si nejlépe vychutnáte jen tak samotné, ale můžete s nimi i dozdobit dezert nebo je přidat do vlastního ovocno-oříškového mixu.
Lesní ovoce – kulinářský požitek pro zdraví
Borůvkový koláč
Foto: Profimedia.cz
„A dobře dělali. Lesní ovoce má totiž víc vitamínů i minerálů a daleko výraznější účinky prospěšné zdraví než šlechtěné ovoce,“ pochvaluje si i nutriční terapeutka z fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Věra Stejskalová.
Dnes je to sice s domácím sběrem lesního ovoce trochu slabší, na trhu se však dostane celoročně – v zimě zpravidla z dovozu, hlavně lehce kyselejší borůvky kanadské, v sezóně pak z tuzemských plantáží.
Tanin obsažený v brusinkách brání patogenním bakteriím, aby se uchytily na sliznici močových cest a způsobily infekci.
Foto: Profimedia.cz
Lesní ovoce je pro vyvážený poměr cukrů i kyselin oblíbenou součástí delikates světové gastronomie. Svou hřivnu přidala do této kategorie i kuchyně česká včetně té současné:
- Žahour – jihočeská mléčná borůvková omáčka k tvarohovým knedlíkům.
- Žahúr – sladká kaše z borůvek zahuštěná perníkem k moravským vdolkům.
- Švanda – borůvky rozvařené s máslem, mazané ve východních Čechách na lívance.
- Malinová smetana – koktejl ze smetany, cukru, čerstvých malin a pomeranče.
- Malinová bowle – vychlazený nápoj z malin, slivovice, cukru, bílého vína a sektu.
Naši předkové dobře znali pozitivní vliv lesního ovoce na lidské zdraví. Proto se hojně užívalo v lidovém léčitelství, a to včetně listí na léčivé čaje:
- Borůvkový pomáhá snižovat hladinu cholesterolu i glykémii.
- Malinový uleví při zažívacích potížích. Pije-li se pár dní před menstruací, zmírní pak bolesti.
- Ostružinový staví průjem, povzbudí činnost žaludku a působí proti městnání krve.
- Malinový ocet se používá proti bolestem v krku.
- Brusinková šťáva snižuje při pravidelném pití riziko infarktu o 25 procent.
Ostružiny obsahují salicyláty a působí jako přírodní acylpyrin. Na to by při jejich konzumaci měli myslet lidé, u nichž tento lék vyvolává alergickou reakci.
Foto: Profimedia.cz
Podle posledních výzkumů má lesní ovoce významné účinky i na lidskou psychiku. Například borůvky pomáhají chránit mozek proti vlivům stresu a flavonoidy v nich obsažené mohou zpomalit úpadek duševních schopností souvisejících se stárnutím. Není tedy divu, že se lesnímu ovoci připisovala i magická moc.
Moudré báby radily sníst borůvkový koláč při uhranutí, tedy – jak bychom řekli my – při velkém tlaku na psychiku. Musely být ale kulaté s ozdobnou mřížkou z drobenky, aby se umocnila ochranná síla ojíněných kuliček.
Ostružiny zase podle kulinářské magie přivolávají peníze a zvyšují zájem o sex. Ale nejsilnější účinek měly mít sladce rudé plody malin, jež prý dokážou zajistit lásku.
Z lesního ovoce se připravují i delikátní likéry a lahodné pálenky.
Foto: archív, Právo
Lesní ovoce se nehodí pro šetřicí diety. Ale džemy, šťávy i rosoly zbavené semínek lze zařadit bez obav. Zdraví lidé si čerstvé lesní plody mohou dopřát po libosti.
- Lesní jahody – vitamíny C, A, B, E , vláknina, draslík, zinek, hořčík i organické kyseliny účinné v prevenci nádorů tlustého střeva. Z fermentovaných listů se dělá čaj. Ve 100 g: 180 kJ, 8,8 g sacharidů, 0,6 g tuku.
- Borůvky – vitamín C, karotén, třísloviny, železo. Účinné při střevních potížích, tzv. staví a mají dezinfekční účinky. Ve 100 g: 275 kJ, 14,7 g sacharidů, 0,7 g tuku.
- Brusinky – vitamíny A, B, C, draslík, vápník, železo. Osvědčily se při zánětech močových cest i horečnatých onemocněních. Ve 100 g: 255 kJ, 13,7 g sacharidů, 0,8 g tuku.
- Maliny – zdroj vitamínů C, A, draslíku, zinku a vlákniny. V lidovém léčitelství se používají ke snižování krevního tlaku, šťáva na snížení teploty. Ve 100 g: 230 kJ, 11,6 g sacharidů, 0 g tuku.
- Ostružiny – bohaté na antioxidanty, draslík, hořčík, železo, vlákninu a kyselinu listovou. Jsou tak prevencí nádorů, zejména tlustého střeva. Ve 100 g: 200 kJ, 12 g sacharidů, 0 8 g tuku.
| Tři otázky pro Martina Havla, šéfkuchaře hotelu Park Holiday v Praze-Benicích |
Je to možné, ale nijak výrazně. Připravují se z nich delikátní omáčky a různé kompoty, případně dipy k masům. V teplé kuchyni se lesní ovoce nejlépe hodí ke zvěřině. Protože je ale stále léto, dal bych přednost ovocným salátům a lehkým moučníkům.
Použití mraženého lesního ovoce je ekonomičtější v teplé kuchyni, třeba na omáčky nebo jako vložka do nich. Jinak jsou vždy lepší plody čerstvé. Jen chci ještě upozornit, že by jejich tepelné zpracování mělo probíhat krátce, na pánvi jen protřást. Jinak ztratí nejen vitamíny, ale také přirozenou barvu a chuť.
Výtečně chutná ovoce prohřáté v pálence z lesních plodů. Obvykle se pak podává s vanilkovou zmrzlinou, například maliny, a výsledek je excelentní. K flambování masa bych ale pálenku nedoporučoval. Jemná chuť by odešla a zůstala pouze ta ovocná. Pálenku z lesních plodů si raději vychutnejte po jídle pěkně chlazenou.
| Co oceňují labužníci | ||
| Specialita | Země | Charakteristika |
| Malinová omáčka | Balkán | Lisované maliny s maraskinem v cukrovém sirupu |
| Brusinková omáčka | Rusko | Zahuštěné brusinky se skořicí a vínem k paštikám |
| Gogoše | Moldávie | Sladké placičky s ořechy a ostružinovým džemem |
| Kisel | Rusko | Studená kaše z rozvařených borůvek s cukrem, skořicí a škrobem, přelitá mlékem |
| Skobelef | Rusko | Ostružinová zmrzlinová bomba s vodkou, plněná šlehačkou s alašem (sladký likér s příchutí kmínu) |
| Florentinská bomba | Itálie | Malinová zmrzlina plněná ořechovou zmrzlinou se sekanými pistáciemi |
| Kaiserschmarren | Rakousko | Trhané palačinky s rozinkami, mandlemi a sněhem z bílků, přelité hustou malinovou šťávou |
| Valdštejn | Německo | Dušená srnčí kýta špikovaná šunkou, slaninou, uzeným jazykem a lanýži s brusinkovým pyré |
| Suzon | Francie | Koblížky z mandlového sněhu s ostružinovou zavařeninou, smočené v likéru a strouhance a pak usmažené |
| Čokoládový dortík s vanilkovým krémem, malinami a borůvkami s karamelem (1 porce) |
| 100 g hořké čokolády, 50 g másla, 30 g hrubé mouky, 20 g cukru, citrónová kůra, špetka prášku do pečiva, 1 dl šlehačky, 20 g vanilkového pudinkového prášku, po 50 g čerstvých borůvek a malin, 1 vejce |
| Vejce utřeme s máslem a rozehřátou čokoládou, přidáme mouku, prášek do pečiva i cukr a ve vymazané formičce pečeme 8 minut při 180 °C. Z poloviny šlehačky a pudinkového prášku uvaříme krém, který pak naředíme zbytkem smetany. Hotový dortík vyklopíme, rozřízneme a obložíme čerstvým ovocem i krémem. |
| Citrónový knedlík s hruškou v červeném víně a čerstvými malinami (4 porce) |
| 100 g polohrubé mouky, 100 g másla, 1 vejce, 10 g vanilkového cukru, kůra a šťáva z 1 citrónu, 20 g mandlové mouky, 100 g jahod a malin, 100 g jemného tvarohu, 30 g moučkového cukru, 50 ml vaječného likéru, 1,5 dl šlehačky, 2 hrušky, 2 dl červeného vína |
| Vejce utřeme s vanilkovým cukrem i máslem do pěny a promícháme s citrónovou kůrou, částí šťávy a nakonec s moukou. Těstem naplníme zapékací misku a pečeme 10 minut při 180 °C. Hrušky rozpůlíme, zbavíme jádřince a uvaříme do poloměkka v červeném víně. Vlažné naplníme tvarohem ochuceným citrónovou šťávou a moučkovým cukrem. Smetanu ušleháme a smícháme s vaječným likérem. Knedlík rozdělíme na stejné části a podáváme s plněnou hruškou na likérové omáčce, posypaný čerstvým ovocem. |
| Ostružiny s mascarpone košíčkem a lesními jahodami (1 porce) |
| 50 g dlouhých cukrářských piškotů, 100 g mascarpone, 100 g ostružin, 50 g másla, 50 g moučkového cukru, limetková šťáva i kůra, 100 g lesních jahod, hobliny čokolády |
| Formičku vyložíme piškoty a naplníme pěnou umíchanou z mascarpone, čtvrtiny cukru, limetkové šťávy i strouhané kůry. Povrch ozdobíme jahodami (lze zalít ovocným želé) a hoblinami čokolády. Ostružiny prohřejeme s plátkem másla i zbytkem cukru a teplou omáčku podáváme s košíčkem. |
| Omeleta s lesními plody, jogurtem a malinovicí (1 porce) |
| 100 g hladké mouky, 100 g hrubé mouky, 100 g másla, 100 g cukru krupice, citrónová kůra, 50 g čerstvých borůvek, 50 g malin, 2 cl malinové pálenky, 2 vejce, 1 selský jogurt |
| Máslo utřeme s částí cukru a žloutky, přidáme obě mouky, citrónovou kůru a vmícháme sníh z bílků. Těsto vlijeme do vymazané pánve a pečeme 8 minut v troubě při 180 °C. Borůvky smícháme s jogurtem, osladíme, maliny prohřejeme s cukrem a pálenkou. Omeletu dáme na vlhkou utěrku, potřeme jogurtovými borůvkami, přehneme mokrou utěrku (aby se těsto nezlomilo), rozdělíme na 3 díly a podáváme s prohřátými malinami. |
| FOTA: František Petrák, Právo |
Hlavní zprávy
Jahody jsou ovoce královské a ovoce lásky
Krásu, vůni a chuť skvostných jahodových plodů bychom mohli opěvat donekonečna. Jen botanik ale ví, že skutečnými plody jahody jsou mrňavá zrníčka – nažky na povrchu.
To, co chválíme a na čem si pochutnáváme, je vlastně zdužnatělé květní lůžko. A díky mlsnými jazykům a pilným šlechtitelům existuje ve stovkách odrůd.
Ovšem plané, divoce rostoucí jahody znal už pravěk, jak dokládají archeologické nálezy.
Všechny starověké kultury jahody znaly, známý řecký lékař Hippokrates je oceňoval i pro jejich léčivé účinky. A nechyběly na stolech římských boháčů. Jahody najdeme v soupisech středověkých klášterních zahrad. Evropské velkoplodé odrůdy vznikly až křížením různých jahodníků, které mořeplavci v průběhu 17. století dovezli z Ameriky.
Za otce zakladatele evropského jahodářství můžeme považovat zahradníka francouzského krále Ludvíka XV. Kolem roku 1766 Antoine Duchesne zkřížil jahodník virginský, tedy severoamerický a jahodník chilský, jihoamerický a velkoplodé jahody se vydaly na vítěznou pouť Evropou.
Historie jahod v Čechách
Lesní jahody znali naši předkové. Jahodové listí se využívalo v lidovém léčitelství a pro příjemnou chuť a některé skutečně prokázané léčivé účinky je jahodník dodnes součástí řady bylinných čajů. A jako Francie měla svého Antoina Duchesna, my jsme měli Rudolfa Strimpla, člověka s mimořádně pohnutým osudem.
Ten ho zavál do Ameriky, a když se posléze vrátil do vlasti, zakoupil statek v Chlístově na Neveklovsku, kde začal z amerických jahodníků křížit domácí odrůdy. Jsou zaznamenány třeba názvy Kyselky a Goliáše. Psal se rok 1896.
Slavné české jahody
Pěstování se rychle šířilo. Známá byla oblast u Turnova, odkud pochází řada českých odrůd, například vícekrát plodící Lidka nebo jednou plodící Dagmar, oblíbené byly a jsou velehradská Karmen nebo Vanda z Holovous. Hojně se pěstovala Senga sengana, která svými parametry (chutí, vnitřním probarvením) vyhovovala konzervárenskému průmyslu.
Čtěte také
Do jahodového portfolia patří i jahody měsíční, například odrůda Rujana. Ty jediné se pěstují z výsevu a vydrží i v balkonovém truhlíku; chutí, vůní a velikostí nejvíc připomínají jahodník lesní.
Jahodová současnost
Ročně spořádá každý Čech zhruba 3 kg jahod – o kilo víc, než před deseti lety. Přitom pěstitelské plochy se stále zmenšují a hlad po jahodách sytí dovoz. Španělské jahody si můžete koupit třeba v lednu nebo únoru, ale gurmeti nedají dopustit na čerstvě utrženou, do konzumní chuti plně vyzrálou jahodu domácí.
I když o slůvku domácí bychom se mohli dohadovat. Například Stanislav Štrympl se synem pěstují ve Svádově na Ústecku jahody z holandské tzv. frigo sadby (sazenice pro příští rok se přes zimu uchovávají v chladu). Štrymplovi jsou vítězi soutěže Regionální potravina roku 2013.
Chvála jahod
Jahody si chválu zaslouží nejen pro vzhled a kulinářské kvality, ale taky pro své příznivé účinky na lidské zdraví. I ten starý přívlastek „ovoce lásky“ má své opodstatnění – jahody podporují krevní oběh v pohlavních orgánech, údajně i aktivují spermie.
Obdivuhodný je obsah vitamínu C, až 90 mg na 100 gramů, ale v jahodách jsou také vitamíny A, B, E, organické kyseliny, lehce stravitelná vláknina a řada minerálů (draslík, zinek, hořčík). To vše zakleto do jahody, která je skoro z 80 až 90 procent tvořena vodou.