Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr

Sladké dřívko vylepší vaše jídla. Víte, jak si ho vypěstovat? | HOME

Sladké dřívko neboli lékořice lysá je známé jako divoce rostoucí rostlina, kterou najdeme i u nás. Pokud nevíte, co to přesně je, určitě ji znáte ve formě černé sladkosti, kterou buď milujete, nebo nesnášíte – pendreku.

Tato rostlina, respektive její kořen, obsahuje mnoho biologicky účinných látek, například glycyrizin (padesátkrát sladší než cukr), kyselinu glycyrizinovou, glabrolid, terpenoidy, kumariny, flavonoidy a éterické složky. Víte o tom, že si ho můžete vypěstovat i ve vaší zahradě?

Pravý kořen lékořice lysé – Glycyrrhiza glabra – chutná úplně jinak než zpracované sladkosti dostupné v obchodech, které jsou často obohaceny anýzem a jinými dochucovadly. Dokonce v mnoha pendrecích sladké dřívko ani není. To však neznamená, že není skutečnou kulinářskou pochoutkou – když ho umíme používat. I proto se vyplatí pěstovat ho ve vlastní zahrádce.

Proč se nepěstuje častěji?

Pěstování lékořice lysé je záležitostí pro trpělivější pěstitele. Když si uvědomíte, jak dlouho trvá pěstování této rostliny po první sběr úrody, bude vám to jasné. Pro účely dalšího zpracování se totiž kořeny rostlin lékořice sbírají až po čtyřech nebo pěti letech. V domácí zahradě můžeme menší úrodu získat už po třech letech. Pokud však máte dostatek trpělivosti, odměna stojí za to.

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr

Lékořice. Zdroj: Istock

Pěstování ze semene

Pěstování lékořice ze semene není nijak náročné, ale klíčivost je různá, proto dejte naklíčit více semínek. Semena vysévejte na povrch kompostu v polovině jara nebo začátkem podzimu.

Nezakrývejte je, ale udržujte je při teplotě přibližně 20 °C. Při troše štěstí by vám měly sazenice lékořice vyrůst za dva nebo tři týdny.

Lékořice se dá z jednoletých nebo dvouletých rostlin množit i dělením podzemních stonků.

Jaké podmínky potřebuje lékořice pro svůj růst?

I když se její růst rozbíhá jen pomalu, po čtyřech letech vás překvapí poměrně velkým vzrůstem – může narůst až do výšky dvou metrů a šířky přibližně jednoho metru.

Při sázení nezapomeňte kolem rostlin ponechat dostatek prostoru na vykopání kořene – o ten nám přece jde. Lékořice je však cennou rostlinou i po estetické stránce.

Má atraktivní fialové nebo světle modré květy a kapraďovité listy, vytváří působivý keřík.

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr

Lékořice. Zdroj: Istock

V přírodě roste na břehu řek, a tak je jasné, že potřebuje dostatek vody a slunečního záření. Nesnáší vítr a mráz. Písčitá půda je nutností.

Lékořice fixuje dusík ve svých kořenech, takže prakticky nepotřebuje další hnojivo. Mulčování však ocení. Dbejte na dostatek vláhy – nikdy nenechejte půdu vyschnout.

Na lékořici si pochutnají i slimáci, housenky, rostliny mohou trpět padlím. Jinak je lékořice bezproblémová.

Jak sbírat úrodu – kořeny lékořice?

Když se konečně dočkáte odměny, tedy po třech čtyřech letech pěstování, vykopejte kořeny lékořice. Jsou hnědožluté, dlouhé a pružné, se žlutým, šťavnatým vnitřkem.

Sbírejte nejsilnější vodorovné kořeny, ale nechejte v půdě hluboký vertikální kořen a tenčí vodorovné kořeny. Ještě dorostou. Rostlinu na podzim přemístěte na místo chráněné před větrem a mrazem, nebo ji zakryjte.

Úrodu kořenů sbírejte každý rok, jinak porostou do neuvěřitelné délky – i čtyři metry!

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr

Zdroj: Istock

Jak se lékořice používá

Nejjednodušší je žvýkání kořene. Má sladkou chuť, ale i jemný nádech slané příchutě. Čím déle kořen žvýkáte, tím je sladkost intenzivnější a kořen šťavnatější. Lékořici však využijete i k dochucení široké škály sladkých jídel a nápojů. Kořeny můžete sušit a dělat z nich čaj. Zajímavým trikem je vložit kořen do nádoby s cukrem a použít k dochucení koláčů či kaší.

Působí protizánětlivě, ale má i negativa

I když má několik zdravotních výhod (působí protizánětlivě, antibakteriálně, antioxidačně, potlačuje zápach z úst, křeče, stimuluje aktivitu), při větších množstvích působí dráždivě.

Neměli by ho užívat ani těhotné a kojící ženy či lidé s vysokým tlakem. Chcete-li zkusit lékořici ve formě čaje, tinktury nebo výživového doplňku, poraďte se předem s lékařem, který zná váš zdravotní stav, zda je to pro vás vhodné.

Samozřejmě z pendreků se vám nestane nic, ale nemůžete od nich očekávat ani pozitivní vliv.

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr Lékořice. Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr Lécořice. Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr Lékořice kořen. Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr Lékořice kořen. Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr Pendrek. Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr Lékořice kořen.

Sabína Zavarská
Foto: istock.com

Lékořice není jen do bonbonů

Rubrika: Bylinky a léčivé rostliny, Okrasná zahrada, rss-feed, Trvalky, Zdravá zahrada

Kdysi se v cukrárnách prodávalo takzvané sladké dřevo. Pamatujete? Nebylo to však dřevo, ale kořen lékořice, který má výrazně sladkou chuť. Obsahuje totiž kyselinu glycyrrhiziovou, která je až padesátkrát sladší než sacharóza.

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr

Z lékořice, přesněji z jejího extraktu, který se připravuje dlouhým vařením nadrobno nasekaných kořenů, se vyrábějí nejen oblíbené pendreky. Rostlina pomáhá i při dýchacích, zažívacích a mnohých dalších potížích.

Pozor na dávkování
Najemno drcený sušený kořen lékořice pomáhá při problémech s dýcháním, tlumí kašel, usnadňuje odkašlávání a zmírňuje zahlenění. Je také výborný při zažívacích obtížích, uklidňuje žaludeční vředy, pomáhá při zácpě i nadýmání, má močopudné účinky a rozpouští kameny. Povzbuzuje činnost jater a napomáhá regeneraci slinivky.

Lékořice také umí stimulovat tvorbu estrogenů, mírní klimakterické a menstruační potíže. Do seznamu pozitivních účinků patří pomoc při nejrůznějších zánětech, podpora imunity, léčba kožních problémů, kdy účinkuje podobně jako kortikoidy.

Žvýkání kořene lékořice může dokonce usnadnit odvykání kouření, podle posledních studií má také výborné výsledky pro posilování paměti u seniorů.

Rozhodně však neplatí, že budete-li užívat lékořici pravidelně a dlouho, svému tělu pomůžete. Naopak. Nadměrná konzumace může způsobit bolest hlavy či nevolnost, poškodit játra, ledviny, kardiovaskulární systém a způsobuje hypertenzi. Proto by se jí měli vyhýbat – a to i krátkodobě – především lidé s vysokým tlakem a těhotné a kojící ženy.

Kvete fialově a žlutě
Lékořice lysá (Glycyrrhiza glabra) je vytrvalá rostlina z čeledi bobovitých, najdete ji především v teplejších oblastech Evropy a Asie. Pokud na ni narazíte u nás, jde o pozůstatek jejího pěstování v 19. a 20. století.

Lékořice dorůstá až do výšky půldruhého metru. Má silný kořenový systém, díky čemuž přežije i tuzemské mrazy, s dlouhými výběžky, jejichž průměr se pohybuje od dvou do pěti centimetrů podle stáří byliny.

Hroznovitá květenství bývají fialová nebo žlutá a vyrůstají z úžlabí listů, a to od června do srpna. Plodem je lysý nebo ostnitý lusk červenohnědé barvy.

Pro farmaceutické účely se využívají i jiné druhy, třeba lékořice uralská nebo ostnitá.

Jak na pěstování
Chcete-li si lékořici vypěstovat doma, připravte si do truhlíku lehkou půdu namíchanou ze tří dílů pařeništní zeminy, jednoho dílu písku a jednoho dílu ornice, semena nasypte do maximálně centimetrové hloubky a zakryjte sklem.

Jejich vzcházení trvá poměrně dlouho, čtyři týdny i déle, urychlit ho můžete namočením semen do teplé vody na jeden až dva dny. Silné sazenice, ze kterých se stanou mateční rostliny, se na záhon vysazují na podzim nebo na jaře. Potřebují slunné místo a spíš lehčí půdu dobře zpracovanou do hloubky.

Před výsadbou se do ní doporučuje zarýt kompost nebo rozležený hnůj, potřebné je i občasné vápnění mletým vápencem.

Z těchto matečních rostlin zpravidla jednou za tři roky sklízíte dlouhé kořenové výběžky. Čím je rostlina starší, tím jsou silnější. Nejvíce účinných látek obsahují v říjnu, po vyrytí se musejí omýt a očistit, nejlépe lehce oškrabat. Suší se při mírné teplotě kolem třiceti stupňů až do doby, kdy je lze zlomit a jsou pěkně žluté.

Léčivé přípravky

Čaj z lékořice
Zhruba dvě lžičky drceného kořene lékořice zalijete asi třemi decilitry vroucí vody. Poté necháte čaj asi čtvrt hodiny louhovat a scedíte. Nápoj má příjemnou nasládlou chuť, pije se maximálně třikrát denně.

Lékořicový pendrek
Usušený kořen oloupejte, nakrájejte a rozmixujte. Vařte v menším množství vody do doby, než bude hmota v hrnci hustá a hnědočerná. Pak už jen stačí nalít směs do malých formiček, které před tím vypláchnete studenou vodou, a nechat ztuhnout.

Sirup proti kašli
Do litru vody dejte lžičku lněného semínka, dvacet gramů kořene lékořice, velkou hrst rozinek a vařte tak dlouho, dokud se objem nezmenší asi o třetinu. Potom přidejte osmdesát gramů cukru a polévkovou lžíci octa a míchejte, dokud se cukr nerozpustí. Užívají se dvě čajové lžičky před spaním.

Sirup proti dráždivému kašli
Smíchejte po patnácti gramech nati kozlíku lékařského, rozinek, semen anýzu a drceného kořene lékořice. Ze směsi odeberte polévkovou lžíci, byliny přelijte šálkem vody a přiveďte k varu. Poté přeceďte a přislaďte medem. Čas se pije třikrát denně – vždy si uvařte nový.

Ústní voda
Třicet gramů drceného kořene lékořice zalijte půl litrem studené vody a přiveďte k varu. Udržujte na mírném ohni asi patnáct minut, poté nechte směs vychladnout a přeceďte přes dvakrát přeložené plátno. Používejte na afty a záněty ústní dutiny.

Budete mít zájem:  Návštěva psychologa není ostuda – může vám pomoci

Dagmar Cvrčková, foto profimedia.cz, Shutterstock

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr

Lékořice lysá uleví od bolesti a zažene nachlazení

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukrzdroj: wikipedia.org

Když se řekne Glycyrrhiza glabra, asi málokdo si představí, o co jde. Jedná se o kořen lékořice postupně zpracovávaný specifickým způsobem, až z něj vznikne černá sladká hmota, které se říká pendrek.

Do Čech se lékořice neboli sladký kořen dostala pravděpodobně díky benediktýnům, kteří se zasloužili o její přítomnost ve střední Evropě. Brzy poté se začala cíleně pěstovat. Bylo to v 16. století. O něco později, v 19.

století jí byla věnována pozornost na jižní Moravě, zejména v oblasti Mikulova a Hustopečí, kde postupem času zplaněla.

Ovšem ještě dnes se s lékořicí můžeme setkat na jižních i jihovýchodních stepních svazích či mezi vinohrady.

V dnešní době se lékořice vyskytuje hlavně v jižní Evropě a Asii, kde je doma. V těchto končinách jsou její kořeny považovány za velmi ceněné léčivé rostliny.

Z botanického hlediska i na základě obsahových vlastností má lékořice velmi blízko k anýzu a fenyklu. Název této rostliny se vyvinul z řeckého slova glukurrhiza, což v překladu znamená sladký kořen. O lékořici se v době antiky zmiňuje Dioscorides.

Ovšem její jméno ovlivnila i stará francouzština, která používá výrazu licoresse.

Lékořice patří v podstatě k nejstarším léčivým bylinám na světě. Píše se o ní již v egyptských papyrech v období před Kristem, a to jako o léku na katary dýchacích cest. Její kořen je hojně využíván v lidovém léčitelství i v moderní medicíně.

V Indii se lékořice kombinovala s vařeným mlékem, šáchorem a pepřem a podávala se k zamezení frigidity. V Mattioliho herbáři, který se stal jakousi středověkou „bylinářskou biblí“, je, mimo jiného, popisován postup pěstování, podmínky sklizně a příprava léčivých přípravků z tohoto kořene.

V zemích českých byl odvar z lékořice využíván k utišení dráždivého kašle.

Jak poznat lékořici

Lékořice lysá, latinsky Glycyrrhiza glabra je vytrvalá rostlina z čeledi bobovitých – Fabaceae dorůstající výšky až 1,5 metru. Má rovný, silný stonek a dlouhé kořeny.

Listy lékořice jsou lichozpeřené a jednotlivé lístky jsou kopinaté až vejčité, velké asi 7 – 15 centimetrů. Drobné květy uspořádané v hroznech mají fialovou barvu a objevují se na počátku léta.

Plodem je lusk s několika semeny. Předmětem sběru je kořen.

Lékořici se běžně říká sladké dřevo, protože je to rostlina, která je díky svým obsahovým látkám asi 50x sladší než řepný cukr. Dnes je rozšířena v Evropě, Asii, Africe, Severní i Jižní Americe i v Austrálii. Lékořice se pěstuje hlavně v teplých oblastech, zejména v arabských zemích, Malé Asii až po Čínu, jelikož nesnáší silné mrazy. Můžete si ji dokonce opečovávat i doma v květináči.

V tradiční čínské medicíně je lékořice lysá běžně využívána jako jedna ze složek bylinných směsí, které harmonizují energii čchi protékající všemi základními meridiány.

V oblasti ajurvédy se lékořice nasazuje k léčbě dýchacích a trávicích potíží. V sanskrtu má jméno Yashtimadhu a v jazyce hindi mulethi. Ke specifickým indikacím patří překyselení organismu, žaludeční vředy a onemocnění průdušek.

Mulethi má ještě jeden bonus navíc, a sice že působí jako antistresový a anabolický faktor.

Jaké látky lékořice obsahuje a k čemu se používá

K významným obsahovým látkám v lékořici patří flavonoidy a saponiny, hlavně glycyrrhizin neboli kyselina glycyrrhizinová, ktere je tam až 24 % a je mnohem sladší než sacharóza.

Dále jsou v této rostlině přítomny glykosidy, zvláště likviricin, likviricigenin, izolikviricigenin a deriváty kumarinů.

K dalším účinným látkám obsaženým v kořeni lékořice náleží škrob, hořčiny, monosacharidy, oligosacharidy, silice, vitaminy řady B, vitamin E, minerály a stopové prvky, např. jód, mangan, fosfor a zinek a v menší míře fytoestrogeny.

Lékořice lysá působí zejména na lepší odkašlávání při dráždivém kašli, při bronchitidě a astmatu, čistí a chrání sliznice, uvolňuje křeče a má protizánětlivé a projímavé účinky.

Tradičně se používá k léčení kataru průdušek, při chronických žaludečních vředech, kolikách či v případě nedostatečnosti kůry nadledvinek. Lékořice rovněž působí jako antivirotikum, eliminuje všechny druhy oparů, má antibiotické působení.

V Japonsku se lékořice lysá hojně využívá při onemocnění chronickou virovou hepatitidou.

Pro obsah isoflavonů neboli fytoestrogenů má lékořice vliv na soustavu endokrinních žláz a na ředění krve.

Některé obsahové látky podporují tvorbu hormonů ve vaječnících, normalizují nepravidelnou menstruaci či působí jako podpůrná hormonální terapie v období menopauzy.

Lékořice snižuje krevní srážlivost a účinnost enzymu odpovědného za některé problémy při cukrovce, k nimž patří např. poruchy vidění. Je rovněž účinná proti bakteriím a plísním, ale též proti alergiím.

Lékořice a zdraví – kdy nám může pomoci?

Lékořice obsahuje látku padesátkrát sladší než cukr

Takto vypadá bylinka lékořice…

Lékořice je divoce rostoucí rostlina, která se přirozeně vyskytuje v některých částech Evropy a Asie. Znáte ji zejména ze zvláštní černé pochoutky – lékořicového pendreku. Kořen obsahuje množství biologicky účinných látek – glycyrizín (je 50krát sladší než cukr), kyselinu glycyrrhiziovou glabrolid a další terpenoidy, kumariny, flavonoidy, a éterické složky.

Lékořice patří mezi koření, na které se v dnešní době zapomíná. Je padesátkrát sladší než řepný cukr, díky čemuž ho v minulosti používaly jako kuchyňské sladidlo. Dnes se již většinou považuje za plevel. Pěstuje se v Itálii a na východ až po Čínu.

Jak Lékořice pomáhá

Osoby bez zdravotních potíží se po užívání lékořice kořen cítí lépe a po jeho dlouhodobém užívání pocítili i mnoho dalších pozitiv. Lékořice například:

  • přispívá k podpoře činnosti střev
  • podporuje tvorbu žaludečního hlenu
  • podporuje činnost imunitního systému
  • používá k výplachům dutiny ústní a hltanu

Lékořice, lidově zvaná sladké dřevo. Patří mezi nejstarší léčivé rostliny. Pochází z Blízkého východu, u nás se zřídka pěstuje. Už mnohem déle než 2500 let je lékořice používána v lékařství jako v západní Evropě, i na Dálném východě.

Číňané ji nazývají “praotec bylin” a užívají ji v mnoha receptech, aby pomohli vyvážit ostatní ingredience. Užívá se také na ochucení léků.

Název rostliny je složen z řeckých slov “glykys” (sladký) a “rhiza” (kořen), čemuž odpovídá i lidový název “sladké dřevo”.

Účinné látky v lékořici

Lékořice obsahuje saponiny (5 – 15%), flavonoidy, oxykumariny, látky typu estrogenních steroidních hormonů, hořčiny a také sacharidy.

Lékořice – sběr

V České republice můžete lékořice najít například na jižní Moravě. V našich zemích se začala pěstovat až v 16. století. Kořeny lékořice se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě okolo 30 °C.

Použití lékořice

Lékořice je uklidňujícím lékem na zažívání, vhodná jak při žaludečních vředech, tak i při průjmech. Zmírňuje zánět a pomáhá podporovat a obnovovat trávicí proces. Usnadňuje vykašlávání, proto je vhodná na úporné kašle např.

při bronchitidě či astmatu. Bylina podporuje tvorbu mnohých hormonů, jako je hydrokortizon, a tak působí protizánětlivě.

Dlouhodobé používání lékořice není vhodné, protože nepříznivě ovlivňuje iontovou rovnováhu a vylučování vody z těla.

Charakteristika lékořice

Z lékořice se využívají kořeny, kde se soustřeďuje jeho svérázná chuť. Koření se sbírají, následně se vaří a filtrují, takže se z nich extrahuje šťáva. Vychladlá šťáva zhoustne a je lepkavá. Ze šťávy lékořice se vyrábějí černé bonbóny, známé pod názvem pendrek.

Účinky lékořice na zdraví

  • žvýkání kořene pomáhá při zánětech hrdla
  • zmírňuje příznaky nachlazení
  • zmírňuje křeče a záněty
  • pomáhá vylučovat hleny z plic, pročišťuje průdušky
  • jemné a přirozené projímadlo
  • pomáhá při pálení žáhy
  • pomáhá při problémech s trávením
  • pomáhá při léčbě žaludečních vředů
  • snižuje hladinu cholesterolu v krvi
  • přidává se do léků proti kašli

Využití lékořice v kuchyni

Lékořice se přidává do dýmkového tabáku, zvýrazňuje chuť piva či likérů. Nejčastěji se s ním lze setkat v cukrovinkách, kdy si ho můžete koupit pod názvem pendrek. Pokud byste chtěli, můžete si toto koření pěstovat i sami.

Co si dále přečíst?

Zdroj obrázku: Wikipedia.org

Autorem článku je naše redakce

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Milujete chuť lékořice? Tento sladký kořen si můžete vypěstovat i sami – Napadov.cz

Víte, co je to tzv. sladké dřívko? Jedná se o divoce rostoucí rostlinu lékořici lysou, kterou můžeme v přírodě najít i v našich končinách.

Pokud si ani pod tímto jménem nic nepředstavíte, pak můžeme připomenout černou sladkost, kterou buď milujete, nebo nesnášíte – pendrek. Některé děti i dospělí jej zbožňují a nedají na něj dopustit, jiní ho nemohou vystát a do úst by jej nikdy nedali.

Ať už patříte k jakékoliv skupině, hodí se vědět, že lékořice je mimořádně zajímavá rostlina, kterou si dokonce můžete i sami vypěstovat.

Kořen lékořice obsahuje mnoho biologicky účinných látek jako je například glycyrizin, což je látka až padesátkrát sladší než cukr, kyselinu glycyrizinovou, glabrolid, terpenoidy, kumariny, flavonoidy a další éterické složky.

Je ale třeba si uvědomit, že skutečný kořen lékořice lysé chutná úplně jinak než zpracované sladkosti, které jsou běžně dostupné v obchodech. Ty totiž často bývají obohacené anýzem, dalšími bylinnými extrakty nebo umělými dochucovadly.

V mnoha pendrecích byste dokonce marně hledali jakékoliv stopy po skutečné lékořici. To však neznamená, že pravé sladké dřívko není kulinářskou pochoutkou – tedy za předpokladu, že jej umíme správně používat.

Budete mít zájem:  Nolpaza 20 mg – příbalový leták léku

Pokud chcete mít vlastní domácí zásobu lékořice, poradíme, jak si vypěstovat svou vlastní.

Je ale třeba připravit se na to, že pěstování lékořice lysé je spíše pro vytrvalejší pěstitele. Jakmile se totiž dozvíte, jak dlouho trvá pěstování této rostliny od zasazení až po první sběr úrody, bude vám jasné, že to není ideální aktivita pro netrpělivé.

Pro účely dalšího zpracování je totiž možné kořeny rostlin lékořice sbírat až po čtyřech nebo pěti letech růstu. V domácích podmínkách je šance získat menší úrodu už po třech letech, ale i tak to není zrovna krátká doba.

Čekání se ale vyplatí, to vám můžeme slíbit.

Pěstování lékořice od začátku není nijak náročné, ale klíčová je dobrá kvalita semínek. Pokud si nedáte pozor, můžete koupit stará nebo vysušená, z nichž vám nic nevyroste. Raději tedy vždy dejte naklíčit více semínek.

Semena vysévejte na povrch kompostu v polovině jara nebo začátkem podzimu. Není potřeba je zakrývat, ale teplota by měla být stálá okolo 20 °C. Při troše štěstí by vám měly sazenice lékořice vyrůst za dva nebo tři týdny.

Jaké podmínky lékořice potřebuje?

Lékořice nikam nespěchá a roste velmi pomalu. Po čtyřech letech ale může narůst do solidních rozměrů – klidně může dosáhnout výšky až dvou metrů a šířky přibližně jednoho metru.

Při sázení nezapomeňte kolem rostlin ponechat dostatek prostoru na vykopání kořene, protože to je to, co budete později sklízet. I pokud ale nemáte lékořici zrovna v lásce, není to důvod si tuto rostlinku nepořídit. Je totiž i velmi hezká na pohled.

Má atraktivní fialové nebo světle modré květy a kapraďovité listy, které vytváří působivý keřík.

V přírodě můžete tuto rostlinku najít na břehu řek. Má totiž ráda jak dostatek vody, tak i slunečního záření. Naopak jí vůbec neprospívá silný vítr a mráz.

Lékořice fixuje dusík ve svých kořenech, takže prakticky nepotřebuje další hnojivo, ale ocení čas od času mulčování. Lékořice také láká škůdce jako jsou slimáci a housenky, ale jinak je poměrně bezproblémová.

Když se konečně dočkáte odměny, tedy po třech nebo čtyřech letech pěstování, je načase vykopat kořeny lékořice. Mají většinou hnědožlutou barvu, jsou dlouhé a pružné, se žlutým, šťavnatým vnitřkem.

Sbírejte nejsilnější vodorovné kořeny, ale v půdě nechejte ty, které jsou vertikální, nebo ty, které nejsou ještě dostatečně silné.

Rostlinu na podzim přemístěte na místo chráněné před větrem a mrazem, nebo ji dobře zakryjte.

K čemu lékořici využít?

Mnoho lidí kořen lékořice jen tak žvýká. Má totiž příjemně sladkou chuť, ale i jemný nádech slané příchutě. Čím déle kořen žvýkáte, tím je sladkost intenzivnější a kořen šťavnatější. Kromě toho je možné lékořici použít i k dochucení široké škály sladkých jídel a nápojů. Kořen se dá také snadno vysušit a použít jej k přípravě nálevu.

Zdroj náhledového obrázku: Depositphotos

Lékořice lysá – Glycyrrhiza glabra

Český botanický název: Lékořice lysá
Běžný název: lékořice, sladké dřevo
Latinský název: Glycyrrhiza glabra
Rozšíření: Afrika, Asie, Austrálie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Lékořice-sladké dřevo – rostlina s mnohým využitím mající asi 50 krát sladší složky než řepný cukr.

Botanický popis rostliny

Rostlina lékořice dorůstá výšky až 1,5m. Jedná se o vytrvalou rostlinu s rovným silným stonkem a dlouhými kořeny. Květy jsou vyskládány v hrozny, jednotlivé mají na délku 0,8-1,2 cm, kvetou drobně fialovými kvítky na začátku léta. Plodem bývá lusk obsahující několik semen. Listy jsou spíše lichozpeřené (9-17 pohromadě) a jednotlivé lístky jsou kopinaté až vejčité měřící 7-15 cm.

Původ a rozšíření

Původní domovina rostliny se nachází ve středomoří a částech Asie. Botanicky má blízko k anýzu a fenyklu podle jejich obsahové podobnosti. Její název lékořice vzešel skrze staropanský výraz licoresse z řeckého výrazu glukurrhiza, což doslova znamená sladký (glukus) kořen (rhiza), popsaným již antickým Dioscoridem.

Do Čech se lékořice zřejmě dostala díky Benediktýnům, kteří ji přinesli do střední Evropy a začala se cíleně pěstovat už v 16. století. Divoké odrůdy Glycyrrhiza glabra jsou k nalezení na jižní Moravě.

Lékořice je rozšířená v jižní Evropě a části Asie, méně na americkém kontinentě a v Austrálii. V těchto oblastech patří kořeny několika druhů lékořice k důležitým rostlinným drogám a jsou ceněny v lidovém léčitelství i oficiální medicíně.

V českých zemích se začala pěstovat až v 16. století. Později v 19.

století se pěstovala hlavně na jižní Moravě v okolí Mikulova a Hustopečí, kde postupně zplaněla a ještě dnes ji můžeme nalézt na jižních a jihovýchodních stepních svazích, nebo mezi vinohrady.

Využití

Lékořice je jednou z nejstarších bylinných drog (léčivě využitelné části rostlin) na světě. Uvádí se již v egyptských papyrech několik století před n.l. jako lék na katary dýchacích cest. Kořen rostliny patří k důležitým drogám používaných v lidovém léčitelství, ale také v moderním lékařství.

Lékořice byla užívána už v medicíně antického Egypta. V Indii byla lékořice míchána s vařeným mlékem, šáchorem a pepřem podávána k potlačení frigidity. Ve středověku je popisována v Mattioliho herbáři, kde se zmiňuje postup k pěstování, sklizni a přípravě léčivých přípravků.

V Čechách zlidovělo užívání odvaru z lékořice k tlumení dráždivého kašle.

Nejužitečnější látkou nacházející se v lékořici je kyselina glycyrizinová (obsahuje jí až 15%). Tato látka účinkuje na žaludeční vředy – lékořice je jeden z nejsilnějších přípravků na vředy vůbec.

Lékořice obsahuje flavonové kyseliny, které, zvláště pak likvicirin a likvicigenin, podporují tvorbu žaludečních kyselin ve stavech jejich nedostatku a naopak účinkuje proti vzniku žaludečních a dvanáctníkových vředů při překyselení (avšak ve vysokých dávkách, tj.

20-60 g extraktu rozpuštěného ve vodě denně).

Působí jako rozpouštědlo hustého hlenu v dýchacích cestách a uvolňuje ho z povrchu sliznice. Dnes lékořici často obsahují moderní sirupy proti kašli. Může být také použitá v konvenčních a přírodních produktech pro ošetření vředů v ústech. Droga a hlavně glycyrhizín působí reflexně.

Drážděním sliznice žaludku dochází ke zvýšené sekreci v dýchacích cestách.

Navíc reflexivně účinkuje na průduškový řasinkový epitel a pomáhá mu „vyhánět“ nečistoty z dýchací trubice, proto je užívána ke zmírnění dráždivého kašle a jako podpora vykašlávání při astmatickém kašli nebo bronchitidě.

Lékořice může být použita jako antivirotikum k místnímu působení k léčbě všech druhů oparu.

Deriváty odvozené od kyseliny glycyrrhiziové jsou v poslední době hojně používané v Japonsku k léčbě a profylaxi chronické virové hepatitidy. Kyselina glycyretínová má antibiotický, antivirotický a protizánětlivý účinek.

Vyrovnává osmotický tlak, čímž v případě potřeby zvyšuje krevní tlak (nedoporučuje se užívat lidem se zvýšeným krevním tlakem).

V lékořici se nacházejí isoflavony, které mají prokazatelný účinek proti bakteriím a podporují syntézu ženských hormonů. V laboratorních podmínkách vykazovali účinek na agregaci krevních destiček (ředí krev).

Lékořice dále ovlivňuje systém žláz s vnitřní sekrecí, jelikož obsahuje isoflavony (fytoestrogeny, viz výše). Glycyrrhizin a kyselina glycyrrhetinová ovlivňují účinky steroidních hormonů. Byla prokázána účinnost glycyrrhetinu ve vysokých dávkách vůči ženským pohlavním hormonům.

Podporují tvorbu vaječníkových hormonů. Dále se v lékořici nacházejí látky působící estrogenně (obsahuje fytoestrogeny-látky rostlinného původu-látky které mají estrogenní účinky), které upravují nepravidelnost menstruace nebo jsou doporučovány jako podpůrná hormonální terapie v období menopauzy.

Alternativní použití

V tradiční čínské medicíně se běžně v rostlinných směsích používá lékořice jako ingredience harmonizující stabilitu celkového složení klasických meridiánů.

V Ajurvédě se také běžně užívá k léčbě dýchacích a trávicích obtíží, v sanskrtu se nazývá Yashtimadhu a v Hindí má označení mulethi.

Má specifické indikace žaludečních vředů, překyselení a průduškových onemocnění. Mulethi se navíc figuruje jako anabolický a antistresový činitel.

Jiné použití

Značná část produkce je využívána jako sladidlo a parfumerizace tabáku. Lékořice přináší vůni a chuti tabáku nasládlou příchuť dřeva, čímž narůstá jeho spotřeba. Lékořice navíc rozšiřuje dýchací cesty díky čemuž je umožněno snáze inhalovat větší množství kouře.

  • Toxicita
  • Nadměrná spotřeba lékořice nebo lékořicového sladidla (kolem 50 gramů denně po dobu 2 týdnů) je ve vzácných případech spojena s toxickým zatížením jater doprovázený kardiovaskulárními potížemi a zvýšením tlaku.
  • Těhotenství

Studie zabývající se vlivem příjmu obsahových látek lékořice a vzniku předčasných porodů byla příznivá.

Aby totiž došlo k vyvolání porodu právě těmito látkami, konkrétně šlo o glycyrrhizin, muselo by se přijmout asi 500 mg čisté látky, která způsobí dehydrataci a tento stav právě předčasný porod, nicméně takové obrovské množství lze jen velmi těžko zkonzumovat, proto nebylo přijímání pendreku či čajových směsí spojeno s těmito komplikacemi. Nicméně lékořice je uváděna jako rostlina zvyšující krevní tlak a není tak užívání dětem, těhotným či lidem s vysokým krevním tlakem a  kardiovaskulárním onemocněním doporučována.

Budete mít zájem:  Jak vybrat pro dítě: sluneční brýle

 

Účinné látky

Kořen lékořice, tedy léčivá část rostliny, obsahuje škrob, hořčiny, saponiny (nejvýznamnější je glycyrrhizin, který je asi 30-50x sladší než sacharóza), dále obsahuje mono- a oligosacharidy.

Glykosidy jsou dalšími důležitými obsahovými látkami (konkrétně likviricin, likvirigenin,…), deriváty kumarinů.

V menší míře obsahuje fytoestrogeny, vitamín E, komplex vitamínu B, mangan, jód, zinek a fosfor.

Tradiční dávkování

Kořeny lékořice lysé se sbírají na podzim. Sušení probíhá při teplotě kolem 30° C. Droga má výraznou vůni a lehce štiplavou chuť. Z kořene lékořice se připravuje extrakt – naseká se na malé kousky a rozemele se. Vzniklá hmota se dále vaří, dokud nezíská černou barvu a potřebnou hustotu. Extrakt má potom podobu tzv. pendreku.

Čaj využívaný k léčení vředových onemocnění

Je potřeba vytvořit bylinnou směs ze stejných dílů kořene proskurníku lékařského, plodu fenyklu obecného, kořene lékořice lysé a květu heřmánku, aby měla směs dohromady 50 g. 100 g nebo podle potřeby. 2 lžičky směsi se slijí s asi 200 ml vody, nechá se povařit a vylouhovat (obojí kolem 20 minut) a vzniklý odvar se pije po trošce před spaním.

Sirup proti kašli

Zhruba 25 g kořene lékořice lysé se smísí se 100 g rozinek a lžičkou semínek (lněných nebo piniových) v ½ litru vody. Vaří se tak dlouho, dokud se objem vody asi zdvojnásobí. Přidáme asi 60 g cukru a mícháme dokud se celé množství nerozpustí (možno navíc přidat ½ lžíce octa). Může se přefiltrovat a uchovávat v chladu nebo pít ihned za horka. Nejlépe je užívat před spaním.

Čaj na podporu vykašlávání

Směs stejného hmotnostního množství lékořice, kozlíku, rozinek a anýzu (může být užita pouze lékořice nebo lékořice s kozlíkem či lékořice a anýz, nejsou to ovšem plnohodnotné kombinace). Směs se přelije vodou a přivede k varu. Čaj se zfiltruje a sladí medem. Pít ráno a odpoledne.

Ústní voda na afty a záněty

Asi 30 g kořene lékořice (možno navíc smíchat s květy heřmánku) se zalijí 1/2 l studené vody a pomalu přivede k varu (vaří se 15 minut). Pitím nebo vyplachováním úst se používá na afty a záněty ústní dutiny.

  1. Tinktura na afty
  2. Vznikne louhováním etanol 60% s kořenem lékořice v hmotnostním poměru 5:1, který se po zfiltrování buď místně potírá, nebo polyká 2-5 ml maximálně 3x denně smíchaný ve vodě, šťávě a jiných tekutých nápojích či pokrmech.
  3. Pendrek

Kořen se po sklizni očistí, nakrájí a rozemele. Extrakt se vaří v hrnci do zhnědnutí a zhoustnutí konzistence. Za horka se přelije do nádob, kde ztuhne. Hmota je křehká, lámavá. K dalšímu užití se zředí horkou vodou, hmota je ohebná a tažná. Má sladkou výraznou chuť, v obchodech je k sehnání pod pojmem pendrek.

Pozor na předávkování: V některé literatuře bývají často vyzdvyhovány nebezpečné následky konzumace lékořice. Během několika testů, které byly prováděny byly tyto nežádoucí rizika potvrzena avšak u velmi vyských dávek např.

po užívání 500g lékořice denně po dobu jeden a půl týdne či muž který byl hopitalizován s hormonální poruchou po užívání 5-11dkg pravých lékořicových bonbonů po dobu 7 let. Předávkování lékořicí může způsobit vysoký krevní tlak či zažívací obtíže, křece v žaludku, bolest hlavy.

Užívání běžných rozumných dávek vám však neuškodí.

Lékořice (kořen lékořice)

Léčivá bylina

Kořen lékořice obsahuje mnoho antidepresivních složek. Ačkoliv je zdokumentováno velké množství jejích léčivých účinků, zůstává i v současnosti jednou z nejpřehlíženějších bylin. Jaké jsou tedy hlavní zdravotní benefity kořene lékořice?

Podporuje regeneraci a hojení

Lékořice obsahuje mnoho látek, které mohou potenciálně podporovat hojení, například flavonoidy a fytoestrogeny. Hlavní aktivní látkou je v tomto ohledu glycyrrhizin, látka 50x sladší než cukr.

Podle posledních poznatků vědy se zdá, že působí proti rozpadu hormonů z nadledvinek jako je kortizol (hlavní antistresový hormon organismu), a ty jsou díky němu pak organismem lépe využitelné.

Zlepšuje hojení vředů, snižuje kyselost žaludku, ulevuje od pálení žáhy, zlepšuje trávení a působí jako jemné projímadlo. Pomáhá také v případě podráždění, zánětů a křečí trávicí soustavy. V játrech zvyšuje průtok žluči a snižuje hladiny cholesterolu.

Podporuje obranyschopnost

Lékořice stimluje imunitu, protože zvyšuje hladinu interferonu, klíčové látky imunitního systému, která působí proti virům. Obsahuje také silné antioxidanty a fytoestrogeny, které mohou zastupovat některé funkce estrogenů, což je výhodné zejména v období menopauzy. Glycyrrhizinnavíc zastavuje růst mnoha typů bakterií a virů.

Ulevuje od bolestí a stresu

Ulevuje od horeček a bolestí, jako například v případě bolestí hlavy. Působí protialergicky a využívá se při senné rýmě, astmatu a dalších podobných typech onemocnění. Díky vlivu lékořice na nadledvinky zlepšuje odolnost organismu vůči stresu.

Ulevuje při respiračních obtížích a bolestech v krku

Lékořice dokáže ulevit od zahlenění, protože uvolňuje a ztenčuje hlen v dýchacích cestách. Kašel je pak „produktivnější“. Ulevuje také v případě průduškového astmatu. Zlepšuje stav při škrábání a bolestech krku a podporuje boj proti virům, které mají za následek respirační onemocnění a nadprodukci hlenu.

Dále lékořice:

  • Snižuje příznaky chronického únavového syndromu
  • Podporuje organismus v boji se žloutenkou
  • Napomáhá při léčbě PMS
  • Působí preventivně proti onemocněním srdce

Lékořice v péči o pleť

Při topické aplikaci ulevuje lékořice v případě ekzému, snižuje zarudnutí, otoky a svědění. Glycirrhizin podporuje také penetraci dalších topicky aplikovaných látek.

Fytoestrogen glabridin stimuluje v organismu produkci kolagenu a kyseliny hyaluronové, které jsou důležitou součástí pojivové tkáně a mají za následek vypnutost a elasticitu pleti a její mladistvý vzhled.

Glabridin tedy pleť stimuluje k produkci vlastní posilující pojivové tkáně.

Kromě toho inhibuje aktivitu enzymu tyrozinázy, který ovlivňuje barvu naší pleti a vlasů, a díky tomu napomáhá řešit barevné nerovnosti, jako jsou stařecké skvrny a hyperpigmentace.

Lékořice obsahuje také liquirtin, který se využívá pro léčbu melasmy, jednoho z typů hyperpigmentace. 

Lékořice lysá

Lékořice lysá (glycyrrhiza glabra) je léčivá rostlina z čeledi bobovitých. Kořeny této rostliny patří k důležitým přírodním drogám užívaným hojně jak v lidovém léčitelství tak i v praktickém lékařství. 

Rozvětvená lodyha lékořice může dosahovat výšky až 1 metr, její listy jsou lichozpeřené. Zatímco na svrchní straně jsou listy holé, spodní strana je jemně žlaznatá a lepivá. Kvete přes celé léto růžovofialově, přičemž její květy vyrůstají v hroznech z paždí horních listů. Plodí hnědočervené lusky, které obsahují vždy po 3 až 6 hladkých semenech hnědé barvy.

Účinné látky

Z 6−12 % je v droze zastoupen saponin glycirhizin, díky kterému chutná lékořice sladce – glycirhizin je totiž až padesátkrát sladší než bílý cukr. V droze je dále obsažena sacharóza (5 %), glukóza (3 %), hořčiny, živice, škrob (až 20 %) a glykosid likviritin, díky kterému nabývá droga citronové barvy.

Účinky na zdraví

Dobré léčivé vlastnosti lékořice se uplatňují především u dýchacích orgánů, protože výborně odhleňuje a tím usnadňuje vykašlávání.

Je rovněž mírně močopudná, upravuje látkovou výměnu, podporuje činnost nadledvinek (čímž je vhodná k léčení chronického únavového syndromu). Tuto bylinku můžeme s úspěchem použít při léčbě každého zánětlivého onemocnění.

Svými léčebnými účinky působí i při žloutence, protože umí potlačit virus, který ji vyvolává.

Seznam bylinek na nejrůznější zdravotní potíže najdete zde.

Lékořice má rovněž velmi regenerující účinky na slinivku. Tato léčivá rostlina přináší úlevu i při menstruačních a klimakterických potížích.

Lékořice pomáhá také udržovat průchodnost cév a tím tedy předcházet srdečním nemocem.

Moderní výzkumy se zaměřují na možný protirakovinné účinky lékořice – studie potvrdily, že tato rostlina zvyšuje aktivitu imunitního systému. Masti vyráběné z lékořice mají příznivý vliv na kožní potíže.

Pozor, nadměrné užívání extraktu z lékořice se může projevit zvýšením krevního tlaku a potlačením močení. Při dlouhodobé konzumaci působí látky z lékořice podobně jako kortikosteroidy, proto se dlouhodobé užívání nedoporučuje.

Výskyt

Tato vytrvalá bylina je původně z jižní Evropy, v současné době ale roste také jako plevel. V tuzemsku se pěstovala na jižní Moravě především v dřívějších dobách, dnes se její pěstování obnovuje. 

Sběr

Kořen lékořice lysé sbíráme na podzim, nejlépe v říjnu, kdy rostlině opadávají listy. Účinný je z nejméně tříletých rostlin. Sušíme jej rozpůlený či roztvrcený při teplotě 20 až 35 °C.

Domácí recepty

Lékořicový čaj

Půl lžičky drceného kořene lékořice přelijeme 3 dcl vroucí vody a necháme patnáct minut louhovat. Po uplynutí této doby přecedíme a popíjíme po doušcích.

Lékořicový sirup proti kašli

Přísady: 25 g kořene lékořice 1 čaj. lžička lněných semínek 1/2 l vody 100 g rozinek 100g cukru 1/2 lžíce octa. Postup: První 4 složky vaříme tak dlouho, dokud nezískáme obsah 0,9 l. Přidáme cukr a ocet a řádně promícháme. Podáváme před spaním.

Autor: Marie Bezděková

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector