V polovině března se denní realita celé země ze dne na den proměnila. Na Masarykově univerzitě se hlavně studenti napříč fakultami během několika dní zapojili do dobrovolnické činnosti, která se díky iniciativě MUNI pomáhá rozrostla v jednu z největších systematických aktivit v Česku.
Na výzvu rektora Martina Bareše, aby se studenti zapojili do řešení krize způsobené koronavirem, reagovalo v polovině března na 2000 dobrovolníků.
Akční medici
Nejrychleji reagovali na Lékařské fakultě MU, kde se už začátkem druhého březnového týdne začala na akademickém senátu řešit pomoc zdravotnickým zařízením.
Koordinaci dobrovolníků si vzal na starost student medicíny Martin Janků a v čele rozrůstajících se aktivit mediků už zůstal.
Jejich jádrem se rychle stalo zajištění provozu odběrových stanů u Fakultní nemocnice Brno a také výpomoc na krizové lince Krajské hygienické stanice a lince 112.
Koordinovat bylo také potřeba stovky studentů, kteří chtěli nastoupit do zdravotnických zařízení nejdříve jako dobrovolníci a později také na základě pracovní povinnosti. Rychlé a náročné bylo také zajištění studentů MUNI, kteří týden pomáhali ve stanech na testování promořenosti populace.
Plošné testování populace na koronavirus se odehrávalo i na Moravském náměstí v Brně. Medici z MUNI byli u toho.
i
„Nejen nemocnice čelily personální krizi a mě obrovsky potěšilo, kolik studentů Lékařské fakulty MU mělo zájem pomáhat. Celkem jsme jich na různé pozice umístili kolem 450.
Myslím, že je obdivuhodné, jak zvládají náročnou práci a současně přípravu na zkoušky či státnice,“ připomněl Janků, že ani pracovní povinnost či dobrovolná práce neomezila přípravu studentů na jejich budoucí povolání, přestože v nemocnicích a na dalších místech odsloužili desetitisíce hodin. Řada jich v pomáhání navíc ještě ve volném čase pokračuje.
Nejdřív se povedlo zařídit improvizované třídy v kampusu, kde studenti hlídali desítky dětí zaměstnanců Fakultní nemocnice Brno.
Nepostradatelní učitelé
Podobně rychle se přidali také studenti Pedagogické fakulty MU. Po uzavření všech stupňů škol bylo jasné, že zdravotnickým zařízením hrozí, že jejich zaměstnanci budou muset zůstat doma hlídat své děti.
Obě brněnské fakultní nemocnice proto postupně oslovily Pedagogickou fakultu MU, jestli by nedokázala zorganizovat hlídání. Nejdřív se povedlo zařídit improvizované třídy v kampusu, kde studenti hlídali desítky dětí zaměstnanců Fakultní nemocnice Brno.
O něco později se podobná věc podařila zajistit i pro Fakultní nemocnici u svaté Anny.
Studenti Pedagogické fakulty MU při hlídání dětí zaměstnanců Fakultní nemocnice Brno.
i
„Nebezpečí pohybu mezi lidmi nevnímám. Jistě, jsme kousek od nemocnice, ale pořád to beru tak, že je důležitější, abychom zdravotníkům pomohli, oni jsou potřeba nejvíc. Vím, že někteří spolužáci z hlídání právě kvůli vyššímu riziku nákazy nakonec vycouvali, a chápu to, ale já to zkrátka mám nastavené tak, že je potřeba tady být,“ vysvětlila studentka Pavlína Malíková, proč se přihlásila.
S postupujícím časem se ozývalo čím dál víc rodičů, kteří potřebují pomoc s hlídáním a doučováním dětí.
Dobrovolnické centrum
Paralelně s tím vším začalo na rektorátu Masarykovy univerzity vznikat dobrovolnické centrum.
Na výzvu rektora Martina Bareše, aby se studenti zapojili do pomoci s nastalou celospolečenskou krizí, zareagovalo během několika dní 2000 lidí, kteří se registrovali přes webové formuláře a později přes stránky munipomaha.cz.
Podobně rychlá byla o chvíli později i reakce veřejnosti na výzvu, aby lidé finančně podpořili práci dobrovolníků, kteří potřebovali peníze zejména na zajištění ochranných pomůcek, dezinfekce nebo na dopravu.
„Během několika dní se nám podařilo otevřít operační centrum, kam nám pořád píšou a volají jak lidé, kteří se chtějí zapojit jako dobrovolníci, tak zejména lidé, kteří potřebují pomoc.
Jde hlavně o seniory, kteří nemohli nebo se báli vycházet ven a potřebovali třeba nakoupit.
S postupujícím časem se také ozývalo čím dál víc rodičů, kteří potřebují pomoc s hlídáním a doučováním dětí,“ vysvětlil Jiří Uher, ředitel centra, které se postupně zapojilo do téměř všech větších akcí zejména na území Brna.
Díky přehledné mapě dobrovolníků, kteří se hlásili ze všech koutků Česka, dokázalo ale centrum pomoci téměř kdekoliv. Zapojili se nejen studenti MUNI, ale i stovky vysokoškoláků z dalších univerzit a mnozí z nich ve svých domovech mimo moravskou metropoli.
Do databáze centra se zaregistrovalo celkem přes 4500 dobrovolníků, kteří vyřídili přes 2400 žádostí o pomoc od jedinců i institucí. Lidé na podporu této činnosti darovali téměř 2,5 milionů korun.
„Činnost dobrovolnického centra je zachována i po skončení nouzového stavu, i když v pozměněné podobě.
Počítáme s tím, že centrum se stane dlouhodobou součástí fungování univerzity, do které vtáhneme naše partnery v regionech i uchazeče o studium,“ doplnil Uher.
Informatici „nahazovali“ nemocnici
Jen pár hodin před začátkem prvního náporu pacientů spojeného s testováním lidí na přítomnost koronaviru čelila Fakultní nemocnice Brno rozsáhlému kybernetickému útoku. Z provozu vyřadil většinu počítačů nebo telefonní linky. Do oprav techniky se zapojili studenti Fakulty informatiky MU, kteří masově reagovali na výzvy Masarykovy univerzity na sociálních sítích.
Do poradny přišly stovky dotazů, ale díky zapojení velkého počtu lidí se dlouhodobě dařilo odpovědi dodat během několika dní, přestože se často jednalo o nelehké úkoly.
Uplatnění jich nakonec našlo asi 40. Pod dohledem IT specialistů nemocnice pracovali na demontáži více než tisícovky počítačů, u kterých bylo potřeba vyměnit harddisk a znovu je uvést do provozu.
Právní poradna
Do pomoci široké veřejnosti se zapojila také Právnická fakulta MU, kde přišel s nápadem založit online právní poradnu proděkan Michal Radvan. Na výzvu, že jsou potřeba dobrovolníci, kteří se budou zabývat vypracováváním odpovědí na zaslané právní dotazy, okamžitě reagovaly stovky studentů.
Student práv Oliver Stříbrný, který se aktivně zapojil do činnosti poradny.
i
Do poradny, která fungovala do ukončení nouzového stavu, přišly stovky dotazů, ale díky zapojení velkého počtu lidí se dlouhodobě dařilo odpovědi dodat během několika dní, přestože se často jednalo o nelehké úkoly.
Za jejich zpracováním byly hodiny práce. Navíc kromě toho, že byla tazateli odpověď zaslána e-mailem, objevila se také veřejně na webu, kde je dál dostupná komukoliv.
Přestože jde o studentské odpovědi, na jejich finální znění dohlíželi učitelé.
„Díky poradně studenti v praxi mimo jiné vidí, jak je život košatý, jaké jsou životní příběhy tazatelů, v jakých oblastech vznikají skutečné problémy. A musí se vcítit do pozice tazatele a rozvíjí se u nich empatie,“ uvedl Radvan.
Pomoc lidem bez domova
Kontaktní centra pro lidi bez domova začalo od poloviny dubna postupně otevírat město Brno, aby zabránilo šíření nemoci COVID-19 uvnitř této ohrožené skupiny obyvatel.
Do fungování center, která zajišťují neziskové organizace Podané ruce a Diecézní charita Brno, se výrazně zapojili vysokoškoláci z Fakulty sociálních studií MU a také ti z iniciativy Medici na ulici.
Pomáhají hlavně s přípravou potravinových balíčků, úklidem či asistencí profesionálním sociálním pracovníkům.
Student sociologie Jakub Šámal se přidal k týmu pomáhajícímu lidem bez domova.
i
Jedním z těch, kdo v centrech pro lidi bez domova pracují, je student sociologie Jakub Šámal. „Současná situace zasahuje tuto skupinu lidí nejen ze zdravotního hlediska.
Zajistit si druhou šanci je nesmírně těžké i normálně, natož teď, když epidemie připravila řadu lidí o zaměstnání.
Právě tito lidé totiž pracují jako různé pomocné síly nebo kuchaři, o které teď není zájem,“ líčí student, který už má s lidmi bez domova zkušenosti, a proto se k péči o ně chtěl vrátit i v nouzovém stavu.
Ven z okresu jen s potvrzením. Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob
Vláda kvůli koronavirové pandemii od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty. Události kolem pandemie v Česku i ve světě sledujeme v on-line reportáži.
Nová opatření od 1. 3. přehledně:
- Vláda od pondělí na tři týdny výrazně omezí pohyb osob. Pro cesty do zaměstnání mimo okres bude potřeba například potvrzení zaměstnavatele, pro cesty k lékaři či na úřady mimo okres pak čestné prohlášení nebo formulář s místem, časem a cílem cesty.
- Nákupy budou možné pouze v rámci okresu, a to v nezbytném počtu osob.
- Návštěvy příbuzných v rámci okresu s bydlištěm podle nařízení vlády nebudou povolené, pokud nejde o zajištění nezbytných potřeb či nutné péče.
- Vycházky a běh přes den budou od pondělí možné jen na území obce, nikoli celého okresu. Venčení psů v noci bude možné do 500 metrů od bydliště.
- V zastavěných obcích bude platit povinnost nosit všude ochrannnou roušku bez ohledu na vzdálenost další osoby.
- Ochrana dýchacích cest je podle nařízení ministerstva od 1. března povinná i na pracovišti. Výjimku mají jen lidé, kteří jsou v místnosti sami.
23:31
Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) zůstanou průmyslové firmy od pondělí bez nových restrikcí. Spustí se v nich ale dobrovolné testování, které by se mělo za několik dní změnit na povinné.
Stát bude přes úlevy na zdravotním pojištění přispívat 60 korun na test, maximální nárok bude na čtyři testy měsíčně na zaměstnance. O víkendu už budou podle Havlíčka fungovat informační telefonické linky, které budou firmám v otázkách testování radit. Řekl to dnes na tiskové konferenci po mimořádném jednání vlády.
Drnčící telefony a rady o karanténě. Praktičtí lékaři nově řeší koronavirus
Povinná čtrnáctidenní karanténa platí od soboty pro všechny, kteří se vrací z Itálie do Česka. Podle nařízení Ministerstva zdravotnictví už ale navrátilci nevolají krajským hygienikům nebo Státnímu zdravotnímu ústavu, ale svému praktickému lékaři. Pro ně bylo tak pondělí prvním dnem, kdy se jim telefonicky hlásili jejich pacienti.
„Od rána drnčí telefony a jsme zahlcení dotazy pacientů, kteří konzultují svůj stav,“ říká praktická lékařka z Teplic Lenka Maščáková. Právě v jejím okresu totiž skončily jarní prázdniny v neděli a rodiny se o víkendu vracely z dovolených. Často z Itálie.
Formálně sice praktický lékař karanténu nařizuje, rozhodlo o ní ale Ministerstvo zdravotnictví. Tak alespoň mimořádné opatření chápe Sdružení praktických lékařů. Pokud tedy do ordinace zavolá pacient, který z postižené oblasti přijel, lékař mu pouze zopakuje pokyny o karanténě a pokud potřebuje, vypíše mu neschopenku pro zaměstnavatele.
„To nařízení vlády zní jasně. Každý, kdo se vrací z Itálie, musí do karantény. Praktický lékař to jen zprocesuje. Tedy vystaví elektronickou neschopenku všem osobám, které jsou účastny na nemocenském pojištění,“ vysvětluje postup předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Takto doktoři postupují jen v případě zaměstnanců. Netýká se to dětí, důchodců nebo osob samostatně výdělečně činných, kteří si neplatí nemocenské pojištění.
„Neschopenka není doklad o tom, že člověk je v karanténě. Povinnost se do ní uchýlit existuje i bez ní,“ dodává Šonka, že se tak nařízení vztahuje na všechny přijíždějící z Itálie, ať už neschopenku mají či nikoliv.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vydala lékařům pokyn, jak mají neschopenky označit, aby zaměstnavatel věděl, že je vypsali kvůli mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví. Pokud rozhodl o karanténě například ve školách zřizovatel, nemůže jim lékař neschopenku vystavit.
„Minulý týden se v ordinaci objevilo pár lidí, které k nám poslal zaměstnavatel, i když nebyli v rizikové oblasti. Pak je ale problém, jak to řešit. Oni totiž nesplňují nárok na neschopenku ani na karanténu. Volno by jim tedy v plné výši měl hradit zaměstnavatel,“ jmenuje jeden z problémů, na který narazila, karlovarská praktička Jaroslava Švandrlíková.
Karanténa se navíc vztahuje pouze na člena domácnosti, který se po půlnoci z 6. na 7. března vrátil z Itálie do České republiky. Pokud s ním bydlí další lidé, kteří ale v Itálii nebyli, karanténa se na ně nevztahuje. Navrátilec by ale neměl přijít s ostatními členy domácnosti do kontaktu.
„V karanténě by měl být jenom člověk, který se vrátil z Itálie. Měl by se izolovat v nějaké místnosti, neměl by vycházet a omezit kontakt s ostatními členy domácnosti na minimum,“ připomíná pražská praktická lékařka Dagmar Škrhová.
„Měli by také používat vlastní toaletu a před každým spláchnutím ji uzavřít, jinak se mohou kapénky šířit po bytě. Po každém použití je také nutné ji vydezinfikovat,“ upozorňuje předseda praktiků Šonka.
Podle nového nařízení také budou hygienici informovat praktické lékaře, že jejich pacient přišel do kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem.
„Hygiena nám dá vědět, pokud najde nějaký kontakt člověka s pacientem, který má koronavirus. Takový člověk musí rovněž do karantény, ale my to chápeme tak, že my mu pouze vystavíme neschopenku, pokud ji bude potřebovat,“ vysvětluje předseda ústeckých praktiků Roman Houska.
„Pokud se nám takový člověk neozve a neposkytne součinnost, nahlásíme ho krajské hygienické stanici, eventuálně policii,“ dodává Šonka.
Podle pátečního nařízení Ministerstva zdravotnictví se musí všichni obyvatelé Česka, kteří se od soboty vrátili či vrátí z Itálie, ohlásit svému praktickému lékaři. Ten je pak musí poslat do dvoutýdenní karantény. Týká se to i cizinců, kteří v Česku žijí přechodně či trvale.
ČSSZ dostala do dnešních dvou hodin odpoledne zhruba 1700 elektronických neschopenek kvůli karanténě.
Zaměstnanci v karanténě mají nárok na náhradu mzdy. V prvních dvou týdnech jim zaměstnavatel má platit 60 procent základu příjmu. Náhradu odměny mají dostat i ti, kteří pracují na dohodu. Pokud by karanténa trvala déle než dva týdny, lidé se zdravotním pojištěním by pak pobírali nemocenskou.
„Za porušení karantény hrozí podle zákona o ochraně veřejného zdraví pokuta až tři miliony korun,“ řekl premiér Andrej Babiš v pátek.
Lékař bude oprávněn karanténu prodloužit, dodal předseda vlády. Současně vyzval zaměstnavatele, aby zaměstnancům vycházeli vstříc a domluvili se s nimi na práci z domova.
Česká aplikace My Medevio má ulehčit praktickým lékařům
S probíhající koronavirovou epidemií a nárůstem nemocných pacientů sílí tlak na ordinace praktických lékařů. Roste jak počet pacientů vyžadující zdravotní péči, tak počet požadavků o vydání receptu a dotazů na příznaky onemocnění covid-19.
Práce praktických lékařů a jejich sester se proto v posledních měsících a týdnech dostává na hranici zvladatelnosti.
Technologická firma Cogvio Medical se proto rozhodla spustit zdarma první část telemedicínské aplikace Medevio, konkrétně webový systém
s mobilní aplikací My Medevio, který za pomoci automatizované komunikace pomáhá praktikům odbavovat požadavky pacientů i nabízí možnost rychlé odpovědi pacientovi pomocí SMS zprávy.„Počet požadavků na praktické lékaře se v poslední době zdesetinásobil, průměrná ordinace vyřizuje vyšší desítky telefonátů denně, většina z nich je přitom administrativní nebo velmi rutinní povahy.
V době, kdy potřebujeme jejich odbornost nejvíce, tráví sestřička a doktor hodiny denně na telefonu řešením většinou administrativních a stále se opakujících požadavků.
Naší technologií jim chceme ulehčit, práci s požadavky automatizovat, prioritizovat, komu zavolat nejdříve či co lze vyřídit pomocí SMS zprávy,” říká MUDr. Tomáš Doležal, spoluzakladatel a CEO firmy Cogvio Medical, která telemedicínskou aplikaci My Medevio vyvinula.
My Medevio v tuto chvíli nabízí praktickým lékařům zadarmo jednoduchý webový systém, který zaznamenává, třídí a prioritizuje požadavky pacientů, typicky otázky na covid-19, nahlášení akutních potíží, vystavení různých potvrzení nebo žádostí o recept, rezervace či změnu termínu návštěvy.
Pacient se v systému identifikuje, odpoví na jednoduchou sérii otázek a má hotovo. „Aplikace My Medevio mi umožňuje novou úroveň komunikace s mými klienty, která je výhodná pro obě strany. Její pomocí získám potřebné informace od pacienta předem, z pohodlí jeho domova,“ podotýká MUDr.
Petra Pelikánová, praktická lékařka pro děti a dorost z Nového Knína, která My Medevio využívá v rámci testovacího provozu aplikace.
Praktický lékař si přitom aplikaci nemusí instalovat – vytvořit si v prohlížeči zabezpečený profil a spustit vlastní pacientský web, na který může své pacienty odkázat, mu zabere deset minut. MUDr.
David Halata, praktik a člen výkonné rady Evropské společnosti venkovského lékařství, a další z lékařů, kteří aplikaci My Medevio používali v rámci zkušebního provozu, říká: „Největší benefit vidím v tom, že lékař nemusí reagovat na dotazy či telefonáty pacientů hned v daném čase.
Pacientský požadavek se zaznamenává, třídí a prioritizuje dle akutnosti. Lékař tak není neustále vyrušován od své práce, naopak může potřeby svých pacientů řešit mnohem efektivněji a s větší péčí.
” Zkušenosti ze zahraničí jeho slova potvrzují, podobné systémy zvýšily ve Švédsku, které je pro celou Evropu vzorem aplikace telemedicíny do praxe, kapacitu ordinací v průměru o 20 %.
Právě čeští praktici přitom i před počátkem pandemie patřili mezi svými evropskými kolegy mezi ty nejvíce vytížené. Přestože má Česká republika srovnatelný počet lékařů na hlavu se zeměmi OECD, studie ukazují, že čeští pacienti navštěvují lékaře dvakrát častěji, zejména kvůli chronickým onemocněním.
„Věříme, že vztah doktora a pacienta je nenahraditelný, aplikace My Medevio jej má upevnit.
Našim cílem je ulehčit lékařům a sestrám činnosti, které se dají digitalizovat, a dát jim prostor věnovat svou péči cíleně tam, kde je opravdu třeba, webová aplikace My Medevio je jen prvním krokem.
Spouštíme ji již nyní, protože jsme si ověřili, že i tohle základní řešení umí lékařům významně ulehčit za současné situace, kdy jsou zavaleni požadavky pacientů, z velké části také dotazy na onemocnění koronavirem,” říká MUDr. Tomáš Doležal.
Cogvio před nedávnem spustilo s cílem ulehčit lékařům také chatbot jménem Covid-bot, který pomáhá na základě základních otázek posoudit míru rizika nákazy koronavirem a doporučuje další postup.
Firma ve vývoji aplikace My Medevio usilovně pokračuje, pod jednoduchým webovým rozhraním je robustní zabezpečená platforma na zadání požadavků a informací od pacienta. Lékařům nabízí i možnost poslat pacientovi SMS zprávu rovnou z webové aplikace.
SMS zprávy zakladatelé Medevia považují za rychlejší a bezpečnější komunikaci mezi lékařem a pacientem. Zpráva se dostane ke každému včetně těch pacientů, kteří nemají chytrý telefon.
V uzavřené betě totiž již My Medevio testuje i mobilní aplikaci, která umožňuje oboustrannou komunikaci lékaře s pacientem i například sdílení dokumentů. Mobilní aplikace pacientům výrazně ulehčí zadávání požadavků na svého praktického lékaře či specialistu.
V následujících týdnech v aplikaci přibyde přímé napojení na eRecept a lékový záznam, do konce roku také další funkce pro chronicky nemocné pacienty. Medevio se soustředí zejména na tzv. asynchronní komunikaci, kdy pacient nemusí sedět tváří tvář s lékařem v ordinaci nebo přes videohovor.
„Pouze videohovory nejsou pro ordinace řešením současné situace. Jestli pacient dorazí do ordinace, nebo lékaři volá – ať s videem či bez něj – zabere lékaři stejné množství času.
Náš cíl je lékaři ulehčit práci tím, co lze automatizovat a některé otázky odbavit pomocí jednoduchého chatbota či díky speciální automatizaci, kterou jsme obohatili o naše medicínské znalosti,” dodává Petr Bartoš, CTO Cogvio Medical.
Praktici v Ústeckém kraji očkovat zatím nezačnou. Není vakcína
Každou chvíli mu v ordinaci zvoní telefon. Téma hovorů je stejné. Denně odpovídá žatecký praktický lékař Ondřej Vít na desítky dotazů, kdy a jak začne s očkováním. Je připravený, chce očkovat, ale přesto musí odpovídat, že neví. V Ústeckém kraji totiž není dostatek vakcín proti covidu-19, praktici tak se startem března v regionu ve svých ordinacích očkovat nezačnou.
„Rád se zapojím, chci očkovat. Jsme na to připravení. Ale zatím nemáme to hlavní, a to jsou vakcíny. A zatím se mi nikdo ani neozval, že by v dohledné době nějaká mohla být,“ mrzí Ondřeje Víta. Podle vyjádření vlády se mohou praktičtí lékaři do systému očkování zapojit 1. března.
V Ústeckém kraji ale se startem měsíce vakcíny podávat nezačnou. „Myslím si a jsem přesvědčen, že 1. března praktici v Ústeckém kraji očkovat nezačnou.
Zásadní problém je, že kraj nemá v tuto chvíli vakcíny pro praktiky,“ potvrdil také Roman Houska, předseda krajského Sdružení praktických lékařů.
V Ústeckém kraji je zhruba 350 praktických lékařů. Do očkování se chce zapojit velká většina, v ordinacích jsou na to nachystáni. „Z členů našeho sdružení praktických lékařů v kraji je připravena očkovat naprostá většina. Praktici očkovat chtějí, ale nemají čím,“ pokračoval mostecký lékař Houska.
Přečíst článek ›
V celé republice deklarovalo, že bude podávat vakcínu zhruba 3 500 praktických lékařů z celkového počtu kolem 5 tisíc.
Praktikům vadí, že mají minimum informací, navíc většinou z médií, rádi by lepší komunikaci ze strany ministerstva.
„Zatím nám nikdo nedal pořádně ani informace, jak to bude probíhat, jaké budou podmínky a podobně. Nikdo nás zatím pořádně nekontaktoval,“ pokračuje žatecký doktor Ondřej Vít.
Že v Ústeckém kraji se začátkem března neodstartuje vakcinace v ordinacích praktiků naznačuje také krajský koordinátor očkování proti covidu-19.
„Samozřejmě do budoucna vítáme zapojení praktiků do očkovacího procesu přímo v jejich ordinacích. Řešíme to s jejich zástupcem. Zásadním problémem je ale nyní nedostatečné množství vakcín.
Část praktiků navíc sama přiznává, že nejsou nyní plně vybaveni a připraveni tak, aby mohli v ordinacích očkovat,“ řekl Aleš Chodacki.
„Není aktuálně efektivní pro nikoho, aby praktici očkovali jednoho, dva pacienty za den. Jejich roli tedy nyní vidíme v pomoci s očkováním v očkovacích centrech. Ale jak říkám, do budoucna s možností očkování v ordinacích praktických lékařů určitě počítáme a spolupráci vítáme,“ dodal krajský koordinátor.
Přečíst článek ›
Ústecký kraj patří v celé republice mezi regiony nejhůře zásobené vakcínami, dlouhodobě žádá více dávek. Prozatím bylo v kraji od začátku roku vyočkováno pouze 27 871 dávek, druhou dávku má k 25. únoru 9 065 lidí.
V kraji se pokračuje zatím v očkování seniorů starších 80 let, obyvatel a personálu domovů pro seniory a zdravotníků. Podle odborníků ale vakcinace postupuje pomalu, právě kvůli nedostatku očkovacích látek. V celé ČR je vyočkováno k 25.
únoru 623 820 dávek, dokončené očkování druhou dávkou má 232 792 lidí.
„V Česku je prozatím naočkováno šest procent populace, což se nijak nevymyká okolním státům,“ obhajuje čísla ministr zdravotnictví Jan Blatný.
V ČR se zatím očkuje třemi různými vakcínami – Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca. Právě posledně jmenovanou mají mít v kraji do budoucna k dispozici praktici.
„AstraZeneca není tak náročná na skladování a převoz, takže je pro očkování v ordinacích praktických lékařů vhodná,“ vysvětlil Aleš Chodacki.
A kdy je reálné, aby praktičtí lékaři v regionu začali očkovat? Termín zatím nikdo nechce vyslovit. „Zatím se neví, důležité je, kdy budou vakcíny. Jsme připraveni začít hned, jak dorazí.
Věřím, moc doufám, že by to snad mohlo být v průběhu března,“ svěřil se předseda krajského Sdružení praktických lékařů Houska.
Podle něj, když se zapojí kolem tří stovek lékařů a každý denně naočkuje například deset lidí, což je podle něj reálné, mohou praktici každý den přispívat do statistik třemi tisíci naočkovaných v regionu.
Přečíst článek ›
Ani krajský koordinátor nemá zatím přesnou představu. Bude pro praktiky v průběhu března dostatek vakcíny? „Pevně věříme, že očkovat začnou. V jakém objemu a kdy uvidíme,“ dodal Chodacki.Od pondělí 1. března bude možné očkovat nejen lidi starší 80 let, zdravotníky a lidi v domovech seniorů, ale také lidi nad 70 let.
Bude pro ně spuštěna registrace, rozhodovat o pořadí nemá čas přihlášení do systému, ale věk a zdravotní stav. Začne také vakcinace vybraných učitelů. Všichni se budou moci, až začnou, očkovat také u praktických lékařů.
Ti mají podle ministerstva také kontaktovat své pacienty nad 80 let, kteří ještě nejsou registrovaní a očkovaní.
Praktici budou moci očkovat ale i lidi mladší 70 let, podmínkou ale je, že musí být chronicky nemocní nebo je lékař vyhodnotí jako rizikové. „Nebudou to tisíce pacientů. Jedná se o to, aby praktický lékař vyhodnotil stávající situaci. Nemusí se jednat jenom o chronicky nemocné, ale obecně o pacienta, jehož riziko je srovnatelné s tím rizikem nad 70 let,“ uvedl ministr Jan Blatný.