Lékaři, léčitelé a šamani

Spotřebitel

Pokud nemocný trpí a současná medicína nic neobjeví, bývají tendence nemocného považovat za simulanta, příp. ho odeslat na psychiatrii? Neboli jak poznat, jestli je pacient opravdu nemocný, nebo to jen simuluje?

„Ano, jistě se to stává. Stejně jako psychiatrické poruchy je i psychosomatické stonání v naší společnosti stále stigmatizováno.

Lidé mnohem lépe snáší těžké tělesné onemocnění, které má jasné nálezy, a je vidět než nejasnou poruchu, která je ovšem invalidizuje stejně radikálně. To souvisí s vývojem naší civilizace. Nemoci, které lze zobrazit, jako by byly ty pravé.

Ty těžko vysvětlitelné jsou nepravé anebo vymyšlené. Zabývám se psychosomatikou třicet let, a viděl jsem jen velmi málo simulantů,“ říká doktor Chvála.  

30 až 40 % nemocných

Když je ovšem člověk psychosomaticky postižený, jen těžko se brání. „Ano. Je mu zle. Chce pomoci a důvěřuje, že mu lékař pomůže. Ten udělá všechna vyšetření, která potřebuje, aby zjistil správnou diagnózu. Zkusí léčbu, jen aby se pacientovi co nejdříve ulevilo. Jenže v případě psychosomatické nemoci se toho moc nenajde, léčba nepomáhá, a nemoc nepřechází.

Nejistota vzrůstá. Situace se komplikuje. Pacient jde za dalšími a dalšími lékaři. Ti dělají totéž, co ten první. A kolotoč psychosomatického stonání se roztáčí. Pro společnost je to velmi drahá skupina pacientů. A není jich málo. Solidní odhady říkají, že jde o 30 až 40 % všech pacientů.

To není nic vzácného! Pacient se pak vydá za léčiteli a méně solidními podnikateli se zdravím. Vyzkouší řadu „zaručeně přírodních prostředků a metod“. Když má štěstí, může se kolotoč zastavit, aniž ví, jak se to stalo. Možná mu lékař nebo léčitel sedl, stalo se mezi nimi, co se mělo stát.  Pak se to přičítá zázračné metodě. K té se pak upínají další zoufalci.

Co by měl podle něj udělat takový člověk? Zastavit se. Zastavit se a promyslet, co se to s ním vlastně děje. Proč zrovna tenhle příznak, proč zrovna teď? Co se mi to vlastně děje? Může mu v tom pomoci psycholog psychoterapeut.

Ten nebude hledat tajemné síly, ale konečně může obrátit pozornost tím správným směrem. Od těla k psychice, od nemoci k emocím, nebo od sebe k těm druhým.

„V naší medicíně je strašně málo psychologů psychoterapeutů, na to, jak veliká zakázka pro psychoterapii tam je.“

Klíčovým faktorem psychosomatické medicíny je fakt, že je značně neprobádaným územím. „Panuje zde nejistota. Proto většina lékařů nemá psychosomatiku ráda. Užívají ji vlastně spíš jako nadávku a odmítnutí takového pacienta. „To máte psychosomatické,“ říkají, když nevědí, co dál.

Jsme vychováváni k jistotě, k tomu, abychom přesně věděli, přesně diagnostikovali a správně léčili. Abychom se nezpronevěřili doporučeným postupům, aby nás nikdo nepřistihl při neznalosti. Bojíme se selhat. Jenže s psychosomatickým pacientem máme jedinou jistotu – že nebudeme vědět. Neví to ani on.

A rady typu: „Asi toho máte moc na krku, nemůžete to strávit, nejraději byste se na to vykašlal, že?“ mohou být dobrou nápovědou, mnohem častěji budou spíš blokovat celý proces úzdravy jako předčasná interpretace. Ti nejobtížněji léčitelní pacienti si to vyloží jako odmítnutí a zase se jen zablokují.

Velká část intrapsychického procesu je nevědomá, a ke svému vyjasnění potřebuje čas a bezpečí. To my lékaři poskytnout obvykle nemůžeme. Tito pacienti patří do rukou vysoce specializovaných psychoterapeutů. My je můžeme jen dobře motivovat,“ vysvětluje doktor Chvála.

Nevysvětlujme tajemné ještě tajemnějším

Někteří lidé, i lékaři, tvrdí, že psychosomatika má blízko k léčitelství až „šamanství“, že jsou to jen slova. Jak byste podobným lidem oponoval? „Neoponoval bych. Je to tak. Já bych jen doplnil, že lékaři by měli pracovat s jasněji definovanými nástroji než šamani nebo léčitelé. Není to snadné.

Musíme mít jasno v medicínou popsané biologické oblasti. Musíme vědět víc, než je běžné, o psychologii a psychoterapii, o vztahu a komunikaci. Mnohem víc, než nás naučili na lékařských fakultách. A já navíc přidávám, že je velmi dobré umět pracovat s celou formou rodinné terapie.

Pokud se k tomu naučíme používat akupunkturu nebo nějakou jinou tělovou techniku a budeme jí rozumět v duchu bio-psycho-sociálního vylaďování, budeme mít širší záběr i pro ty pacienty, pro které je zatím psychoterapie nebo rodinná terapie nepřijatelná.“

(foto: Shutterstock)

Pomáhá pacientům i lékařům

Jste šéfem psychosomatické společnosti, jaké jsou vaše úkoly a problémy, které řešíte? „Potřebujeme ubezpečit naše lékaře, že psychosomatická medicína není alternativní metoda, ale naplnění moderní evropské medicíny, která přijala bio-psycho-sociální model zdraví a nemoci.

Jde o vědecky zdůvodnitelnou a správnou cestu, kterou je nezbytné rozvinout i v našich poměrech tak, jako je rozvinutá v Německu. Problém je, že za psychosomatiku se vydává kdejaký léčitel, na psychosomaticky nemocné se zaměřily podivné přístrojové techniky, rozvíjí se obchod se zdravím. Potřebujeme přesvědčit děkany lékařských fakult, že je ostuda, pokud nemají katedru psychosomatické medicíny.

Potřebujeme přesvědčit akademickou obec, že psychosomatika dnes poskytuje jednu z nejzajímavějších výzkumných oblastí, ve které se mohou významně proslavit. Potřebujeme přesvědčit šéfy pojišťoven, že každá koruna, kterou investují do rozvoje sítě psychosomatických pracovišť se jim 3x vrátí tak, jako to prokázaly německé pojišťovny.

Potřebujeme přesvědčit vedení lékařské komory, že rozvoj psychosomatiky nepomáhá jen pacientům, ale také lékařům. Potřebujeme toho ještě hodně.“

Kdyby překročili svůj stín

Co by se mělo udělat, aby lékaři plošně brali psychosomatiku seriózněji a lidé o ní víc věděli? „K tomu může vést jen zavedení výuky psychosomatiky na lékařských fakultách.

Proti povinným 150 hodinám na německých lékařských fakultách, nemají naši medici většinou vůbec nic, nebo nepovinných 20 hodin, na které chodí asi 20 studentů. A to jen na těch osvícenějších školách.

Lékaři, kteří se nedozví nic o psychosomatice, ale přitom na ni v praxi narazí až u 40 % svých pacientů, nemohou být kompetentní. Nemůžeme se divit tomu, že ti lepší z nich se snaží najít nějakou metodu, která by jim s nimi pomohla.

Chápu, že lidé v jejich vedení o psychosomatice vědí jen velmi málo. Vždyť se to neučili. Jde často o vysoce specializované kolegy v biomedicíně. Jako takových si jich vážíme. Ale ještě větší úctu by zasluhovali, kdyby překročili svůj stín a přivedli do vzdělávání mediků psychosomatickou problematiku. Ne léčitelství. Vědeckou, moderní psychosomatickou medicínu.

Víte, kdy může být dům nemocný?

Klub psychotroniky a UFO

Léčitelé versus „šamani“ 

PhDr. Zdeněk Rejdák

Mnohokrát se každému z nás zdálo, že nás lékaři neléčí s dobrým výsledkem. Někdy to trvá dlouho, někdy lékař nejedná právě přátelsky a jindy je skutečně bezmocný! Zkoušíme to jinak.

Vaříme si bylinkové čaje, vyslechneme přátelskou radu, co na co nejlépe zabírá, a nezřídka vyhledáme někoho povolanějšího.

Někde nablízku je člověk, který ovládá netradiční praktiky, přikládá na bolavé místo ruce, předepisuje nějaké mazání, používá virguli a rychle stanoví tu pravou diagnózu.

Pravda je, že v okruhu těchto lidí jsou často léčitelé se skutečné mimořádnými schopnostmi a ví se o nich široko, daleko, jsou mezi nimi však i podivní mágové, kteří své služby poskytují za neslušnou částku, tvrdí, že všechno je jinak a že je třeba jen uvěřit v jejich zázračnou moc, kterou získali odněkud z kosmu nebo kterou byli pověřeni třeba i ufonem, jenž je navštěvuje při zatmění Měsíce.

Ale všechno je vážné a opravdu jinak. Víme dobře, že ta tradiční.medicína není vždycky všemocná. I když její úroveň je už na vysokém stupni vědeckých poznatků, kdy používá technických prostředků často nepředstavitelně dokonalých. Na druhé straně ovšem je tady i netradiční medicína a její výsledky je možné obdivovat taky. Ocitáme se ve světě metapsychologie, parapsychologie či psychotroniky.

Chtěli jsme se dozvědět něco víc z této oblasti a pozvali jsme si k rozhovoru člověka, který se touto oblastí vědecky zabývá již dlouhou řadu let. Je jím dr.

odpovědi objasňují mnohé, co zůstává jakoby zahaleno do mlhy divů, šamanství či mimořádnosti.

• Je možné považovat fenomény parapsychologie a psychotroniky za reálné?

Zprávy o léčitelích nacházíme už v nejstarších historických pramenech. Většina světců byli lidé právě s mimořádnými schopnostmi pomáhat druhým a léčit. O fenoménu není třeba pochybovat. Druhá otázka je, jak ho prakticky využívat. V pojmech je dnes značný zmatek. Rozlišujme především, kdo je léčitel, čili bioterapeut, a kdo je biodiagnostik.

Bioterapeut je pomocí své energie schopen pomáhat, zlepšit zdravotní stav druhého pomocí své vlastní energie. Ptáme se tedy, zda jeden organismus má co nabídnout druhému organismu. Kdy Mesmer, otec hypnózy, uváděl lidi do hypnotického stavu, používal k tomu tahů vlastních rukou. Byla to poněkud jiná hypnóza než verbální. J.E.

Purkyně převzal jeho terminologii a také hovoř o magnetickém spánku. Tehdy se však tvrdilo, že z rukou kromě tepla nic nevychází a že tahy rukou byl jen doprovodný ceremoniál. Dnes však víme, že lidský organismus generuje celou řadu známých energetických forem, např. v oblasti elektromagnetických vln od několika herzů až do ultrafialové oblasti.

Když se rozčílíme nebo jsme v psychickém napětí, měníme okolní ionizaci, měníme hydrodynamické vlny, generujeme ultrazvuky, infrazvuky. To všechno lze v okolí organismu naměřit. Jeden organismus má schopnost komunikovat s druhým organismem. Víme, že na tzv. tenisový loket používáme ultrazvuk, ve fyziatrii využíváme celou škálu elektromagnetického vlnění.

A všechno to má lidský organismus k dispozici. Rozdíl je jen v tom, že v rámci fyziatrie vždycky působíme na organismus cíleně jednou energetickou formou. Třeba určitým magnetickým polem, na některé revmatické potíže.

Současné měřicí aparatury nám jsou schopny říci, že lidský organismus působí prostřednictvím biologického plazmatu, což je soubor energetických forem. Generuje organismus, navíc v sobě odráží náš psychosomatický stav. Jinými slovy je bioterapie interakcí jednoho biologického plazmatu s druhým bioplazmatem.

Léčitel tedy působí na choré bioplazma a snaží se ho přivést do normy. Druhou oblastí, která se často do léčitelství zahrnuje také, je biodiagnostikování. Většina léčitelů o to usiluje. Tradiční lékař taky musí nejprve stanovit diagnózu svého pacienta.

• Bylo by možné to, o čem hovoříte, přiblížit na činnosti některého léčitele?

Ano, je to třeba pan Prouza v severních Čechách, v Praze paní Jakubů, nebo známý léčitel pan Zezulka. Vzpomeňme také mnohé babičky kořenářky, které navíc léčily přikládáním rukou.

• Jak je možné fenomén bioterapie prakticky využívat?

Každý schopný léčitel umí odstraňovat nebo tlumit bolesti. To samo o sobě však neznamená, že již došlo k léčebnému procesu. Setkal jsem se s jedním člověkem, který měl defekt na ruce. Šel k léčiteli a ten mu odstranil bolesti. Ruka však byla vážně nalomená a lékaři měli později s její záchranou velké problémy, dokonce hrozila amputace.

Mnoho lidí se spokojí jenom s tím, že bolesti přestanou. To je ale málo. S léčitelstvím je to svým způsobem obdobné, jako s antibiotiky. Dávku antibiotik je nutné využívat celou, i když symptomy angíny nebo zápalu plic již ustoupily. Sama nemoc trvá vždy určitou dobu a celé léčení musí trvat taky určitou dobu. Cílem léčitele musí být dostat pacienta skutečně do normy.

A tady se setkáváme s největším úskalím. Na paní Jakubů se obrátila žena s již neoperovatelnou rakovinou prsu. Nádor se po několika zásazích léčitelky skutečné zapouzdřil, takže ošetřující lékař potom mohl operaci bez rizika provést. Operace se zdařila, nicméně pacientka do roka zemřela. V léčitelství není dosud vypracována ucelená metodologie, jak postupovat.

Každý postup je zatím velmi individuální.

• Jsou ještě nějaká další úskalí? 

Každý léčitel by měl mít určitou kvalifikaci, minimálně středoškolskou zdravotní; a měl by spolupracovat s lékaři. Se zdravím člověka si nelze zahrávat a léčitel musí mít odpovědnost před zákonem stejně jako každá zdravotní sestra a lékař. Má-li léčitel určité zdravotnické vzdělání, bude vědět, do čeho se může pustit a do čeho nikoliv.

Dnes už je situace taková, že lékař bude spolupracovat, uvidí-li léčitelovy úspěchy. Mezi lékaři je pro schopnosti léčitelů již značné pochopení. Mnozí léčitelé na své postavení dost hřešili. Říkali, že se jim nemůže nic stát, že všechno, co poskytují, je na úrovni sousedské rady. Asi jako když si někdo stěžuje na angínu a kamarád mu nabídne několik tablet penicilínu.

Učinil tak jisté v dobré víře, ale ve skutečnosti těmi tabletami mohl způsobit škodu. Tak nějak to bude s léčitelem, který přistupuje ke svým službám nekvalifikovaně. A pak je tu druhá skutečnost: mnozí léčitelé přestávají být po počátečních úspěších ke své práci kritičtí, i když skutečný efekt jejich služeb je minimální.

zhoršené prokrvení a po zásahu léčitele nastalé zlepšení. Víme tak, že skutečně došlo k interakci mezi léčitelem a pacientem. To by mělo celou věc objektivizovat.

• Ale často se mluví o tom, že léčitelské schopnosti má každý…

Spontánní bioterapii provádí každá maminka, která svému dítěti hladí a ofoukává rozbité koleno. Vidíme to i v oblasti živočišné: když onemocní mládě ve zvířecí rodině, ostatní se k němu přitisknou a chtějí mu nějak pomoci a léčit ho. Dá se říci, že léčitelství je do značné míry věc obecná.

Ale pozor, hodně lidí hraje na housle, ale virtuosů je poskrovnu! My dnes potřebujeme především lidi s mimořádnými schopnostmi vytipovat. A dále je potřebujeme alespoň občas přezkoušet. Lékaři musí také procházet atestačními stupni.

V rámci našeho výzkumného pracoviště jsme se snažili nejprve prokázat, že fenomén léčitelství existuje a chtěli jsme dospět k určité legalizaci praktického využívání léčitelských schopností. Našli jsme pochopení u řady lékařů, kteří začali s léčiteli spolupracovat.

• Jaká je situace ve vyspělých západních zemích?

V Německu vedle oficiální medicíny existují tzv. heileři – léčitelé. Je mezi nimi a lékaři dost výrazná bariéra, spočívající často i v běžné konkurenci. Ve Francii je léčitel považován dokonce za nekalou konkurenci lékařů. Aby se zde zbavil této pohany, před svým zásahem se zpravidla modlí, bere se to potom jako zázrak.

Jeden z nejznámějších francouzských léčitelů léčil generála de Gaulla. Když generál zemřel, postavili ho před soud. Před soudní budovu tehdy přišly tisíce lidí, kterým léčitel pomohl, a žádaly jeho propuštění – také si ho nakonec odvedly domů.

V Anglii jsou léčitelé registrováni při nemocnicích, takže má pacient možnost vedle běžné terapie oficiálně použít i netradičního zásahu. To se zdá být zcela optimální: souhra mezi tradiční medicínou a léčiteli, kteří jsou tak v jejím područí a náručí. V Itálii je léčitelů mnoho, začali pořádat vlastní velké konference. První reakce byly dost rozpačité.

Lékaři se jich účastnili jako pozorovatelé a byli velmi skeptičtí. Nicméně postupem času se ledy prolomily a někteří italští lékaři začali využívat schopní léčitelů.

I v cizině se již prokázalo, že léčitelský zásah múze být často efektivnější než tradičně medicínský. Ve většině sledovaných zemí má lékař ve své praxi zavedené pacienty z různých společenských vrstev, kteří k němu mají důvěru.

Lékař se navíc většinou neurazí, když pacient projeví přání použít léčitele. Dokonce ho přímo doporučí a přizve ho do ordinace. Vzniká tak velmi dobrá situace. Pacient má pocit, že se nedostává do rukou jenom nějakého laika a je rád, že odborné léčení pokračuje v návazné léčitelské praxi. Je to výhodné pro obě strany.

• A jak se situace vyvíjí u nás? 

Chtěli jsme léčitelství nějakým způsobem objektivizovat a zařadit ho do zcela normální medicíny. Z podnětu bývalého ministra zdravotnictví Bojara vznikla v roce 1991 Komise pro alternativní medicínu. V této komisi byl nejdříve učiněn pokus definovat alternativní medicínu.

Dospělo se k závěru, že bude vhodnější celou oblast zahrnout pod název komplementární medicína. Rovněž byl vysloven souhlas s tím, aby všechno, co pacientovi pomáhá, medicína bez předsudků využívala, tzn. i lidové léčitelství, které bude možné empiricky potvrdit. Konstatovalo se, že lékaři často nekonvenční metody používají.

Náhle však poněkud agresivně začali vystupovat někteří léčitelé a tvrdili, že právě oni jsou povoláni rozhodnout, jakým způsobem se má léčitelství provádět. Pokud by se léčitelem chtěl stát lékař, měl by počítat až s devíti roky učení, tvrdili. Ale lékař by tady přece jen měl zůstat jako arbiter.

Pak ale někteří členové komise byli toho názoru, že bude lépe, když léčitelé půjdou vlastní cestou a vytvoří si vlastní komoru, společnost léčitelů, a že mají sami za sebe nést odpovědnost. Zdánlivě by to mohlo být správným řešením, ale ve skutečnosti by to udělalo léčitelům medvědí službu.

Znovu by se vytvořila bariéra mezi lékaři a léčiteli. Verifikovat léčitelský fenomén musí medicína, která má k léčitelství nejblíž. V celé věci je zatím dost velký chaos. Jsou mezi lékaři také léčitelé? Jejich celá řada. Úspěšný je například dr. Václav Vydra z Aše nebo dětský lékař dr.

Jaroslav Tollinger z Prahy, který postupuje zajímavým způsobem: pracuje za pomoci induktoru, což může být fotografie, vlasy nebo moč pacienta. Má před sebou schéma lidského organismu a siderickým kyvadlem si označí nemocný orgán. Poté však udělá běžnou lékařskou diagnózu.

Tak ideálně, spojuje medicínu s léčitelstvím. Pražský pan Voříšek sice lékař není, zabývá se fyzikou v ČSAV, ale je častým hostem na dětském oddělení v motolské nemocnici. Je volán k dětem, které ještě nemluví nebo mluvit nemohou třeba v důsledku úrazu. Diagnózu stanoví pomocí přiložené ruky.

Opět příklad úzké spolupráce lékařů s léčitelem.

• Zdá se, že léčitelů je u nás dnes velké množství…

Říci, kdo je dnes v té záplavě skutečně dobrý, je velmi obtížné. V minulých desetiletích byli léčitelé vystaveni často i pronásledování. Zůstávali lidé, kteří chtěli ostatním pomáhat. Nebylo jich v minulosti mnoho.

Nyní však mnozí zjistili, že z léčitelství je možné udělat velmi výhodný obchod. Není proto divu, že zde nalezneme i podvodníky. Dobře vědí, že nejsou ze zákona postižitelní, a pokud nepobírají velké sumy, samozřejmé nic nezdaňují.

Jejich příjmy jim nikdo závidět nemusí, je tu však aspekt etický. Zde ještě není všechno v pořádku.

• Přijíždějí k nám i léčitelé ze zahraničí…

Předem si dělají velkou reklamu, krátký čas u nás pobudou a pak opět zmizí. Přijíždějí z bývalého SSSR, z Bulharska, z Austrálie. Setkáváme se často s masovým léčením na stadiónech a ve velkých sálech za přítomnosti několika tisíců nemocných i zvědavců. Tady je však nutné vyslovit varování.

Využívá se zde nějčastěji masové hypnózy, sugesce i autosugesce. Masoví léčitelé velmi dobře vědí, jak s velkým davem pracovat. Mají vždy v podstatě stejný scénář.

Přístup masových léčitelů je většinou dosti nemorální, pod zástěrkou léčení prosazují mnohdy jistou ideologickou doktrínu. Většinou nejde o žádné zavedené náboženství, spíše se na stadiónech projevují dosti netolerantní sekty.

• Otázka na závěr: Díváte se na léčitele skepticky?

V žádném případě. Především nesouhlasím s tím, aby byli naši léčitelé označováni za mágy nebo šamany. Ve své mnohaleté praxi jsem poznal mnoho mimořádných léčitelů a výkony, které si zasluhují pozornost medicíny.

Mimořádné schopnosti je třeba odhalovat a dát jim kvalifikovaný řád. Bojovat proti každé nesolidnosti. A především: „mantinely“ pro Iéčitelskou činnost musí dát odborný medicínský přístup.

Lékaři a léčitelé nejsou v nepřekonatelném konfliktu.

13.9.1992

Nemocnice daleko, šaman na každém kroku. Jak nemocní v Malawi rozeznají léčitele od šarlatána?

„Naposledy jsem byla u šamana před týdnem. Řekl mi, že jsem prokletá, a snažil se mě toho zbavit, ale nic se nezměnilo,“ svěřuje se mladá žena, která navštívila české lékaře při jednom z jejich výjezdů do odlehlých venkovských oblastí Malawi.

 Šéflékaři organizace International Humanity Rastislavu Maďarovi popisuje silnou bolest břicha. V okolí žaludku má ještě čerstvé drobné jizvy. Vznikají tak, že šaman jemně nařízne kůži a do rány vpraví tmavý prášek přírodního původu. Jeho složení je tajemstvím každého šamana. „Zatím jsme nezaznamenali ani jeden případ, kdy by nám pacient potvrdil, že se to zlepšilo,“ říká Rastislav Maďar.

Kurz pro léčitele

„U nás věříme na tradiční medicínu. Někdy funguje, někdy ne. Záleží na tom, o jaký typ nemoci jde,“ vysvětluje Gladwell Chimtande, který českým lékařům s péčí o pacienty pomáhá.

„Člověk se zdravotním problémem by měl nejdřív navštívit lékaře. Potíž je v tom, že pro místní lidi je často nemožné jít do nemocnice, protože je velmi daleko. Dalším problémem je, že v nich chybí léky.

Proto se lidé obracejí na tradiční léčitele.“

Ti jsou v Malawi naopak doslova na každém kroku. Zdejší vláda pro ně připravila speciální vzdělávací kurz. Studují o víkendech po dobu čtyř let. „Samozřejmě se to nedá porovnat ani se zkráceným studiem medicíny, ale je to alespoň něco, co by mělo dát seriózní základ pomoci šamanů v situaci, kdy není dostupné zdravotnické zařízení,“ říká Rastislav Maďar.

Pavoučí sítě pro štěstí

Certifikovaní přírodní léčitelé obdrží od ministerstva zdravotnictví průkaz. Další ovšem kazí těm seriózním pověst prodáváním „léků“ za velké peníze.

Jeden z takových šamanů má na tržišti na zemi rozprostřeno velké bílé plátno a na něm v nejrůznějších miskách a lahvičkách prášky všech možných barev. „Nejčastěji u mě lidé kupují medicínu na lepší potenci, pak také na bolesti,“ popisuje Richard Banda.

„A tyhle pavoučí sítě jsou pro štěstí, jen se s nimi musíte pravidelně mýt. A tohle je zase na ochranu před prokletím.

Když smíchám prášky z těchto tří misek, pomůže to vyhnat zlé duchy z vašeho domu,“ ukazuje.

Patří k těm přírodním léčitelům, kteří kočují od jednoho trhu k druhému a nabízí lidem pro štěstí i roztrhané bankovky. Jak přesně jeho preparáty fungují, sice neví, ale tvrdí, že se prodávají dobře.

Přírodní nemocnice

Loveness Saulusová předsedá místnímu spolku přírodních léčitelů. Kousek od tržiště provozuje přírodní nemocnici. Šamany, kteří prodávají svoje preparáty na tržišti, odsuzuje: „Dělají to hlavně pro peníze. Prodají lidem špatnou léčbu, ale protože chodí od tržiště k tržišti, už si na ně nemůže nikdo stěžovat. Zato ke mně může přijít každý, kdo není spokojený s výsledkem.“

Její přírodní nemocnice funguje jako každé jiné zdravotnické zařízení. Léky se užívají třikrát denně. Ingredience si shání sama v přírodě. O jaké bylinky přesně jde, ale prozradit nechce.

Ortopedie a rehabilitace La Santé

????Skvělá akce, kterou stojí za to nepřehlédnou☝???? ????O principech a možnostech uzdravení ????Přední vědci, lékaři, léčitelé, šamani…prezentují poslední výzkumy vědy, zkušenosti a poznatky

☝????možnost přihlásit se je stále ✨a co je neuvěřitelné? Že tato akce je ZDARMA???? ????????INVESTICÍ DO SEBE je v tomto případě ČAS, který si věnujete k poslechu přednášky! ✨investujte do sebe, darujte si ZDRAVÍ✨

https://healsummitcesko.com/optin/

Здоровье · 2 287 людей

Ortopedie a rehabilitace La Santé

UŽ DNES!!???? Užijte si třeba Bruce Liptona❤

Недавняя публикация Страницы

Здоровье · 385 людей

Milá rozbýbávačka, tělu přátelská…????????✨???? Tak DOBRÉ RÁNO!

Mala Rozhybavacka CAS = na 2,15 minut ???? pro ztuhly hrunik, ramena a krcni pater 1️⃣ Kdekoliv na zemi mezi hrackama u deti, na zemi u postele pred spanim = kdekoliv 2️⃣ Kdykoliv rano po snidani, pred obedem, pri reklame vecer u filmu = kdykoliv 3️⃣ a klido treba 2x po sobe anebo jen 1x ???????????????? ???? se zvukem ale i bez ????

Pro radost ❤

Нравится: 266

PROVOZNÍ DOBA: PO – ČT 8.30 – 20.00 PÁ 8.30 – 21.00 SO 8.00 – 21.00

NE 10.00 – 18.00

Mgr. Tomáš Gurecký, advokát

Нравится: 752

advokát se specializaci na oddlužení klientů soudem, vymáhání pohledávek, výživného, zastupování u…

Нравится: 490

Lekce Jumpingu, jumpboxingu, tabaty a funkční trénink pod vedením akreditované fitness instruktorky.

ПодробнееSklenice Rastal pro pivovary

Нравится: 92

Jsme firma Oreon – obchodní zástupce německé společnosti Rastal vyrábějící pivní sklenice. Nabízíme…

Restaurace „Leoše Janáčka“

Нравится: 418

Семейный ресторан

Нравится: 268

Prodej a servis jízdních kol – každé kolo je sestavováno na míru dle požadavků zákazníka. Prodej…

Нравится: 140

Dj pro Vaší Svatbu, Oslavu , Večírek a jiné..

Нравится: 367

Firma se specializuje na výrobu kuchyní,vestavných skříní a nábytku do interiéru.Realizujeme také…

Нравится: 166

Zabýváme se servisem plynových spotřebičů, uváděním do provozu, provádíme záruční a pozáruční…

Нравится: 407

Penzion u Hiclů nabízí rodinnou rekreaci, firemní akce a přátelská setkání.

Нравится: 144

Нравится: 143

www.koncertnifoto.cz

Нравится: 1,5 тыс.

HOTEL: bistro, letní zahrádka WELLNESS: finská, parní sauna, velký bazén whirpool 727 986 494

…