Lékař si vymýšlel diagnózy, ale léčit bude moci dál

České nemocnice se plní pacienty s covidem-19. Ještě nenastala situace, že by pro někoho nebylo místo, jako tomu bylo na jaře v Itálii, ale pokud se exponenciální nárůst nakažených nezastaví, taková chvíle teoreticky přijít může.

Když se v takových situacích ocitli na jaře italští lékaři, museli se často rozhodovat, komu pomůžou, a komu už ne. Kdo dostane plicní ventilátor nebo lůžko na jednotce intenzivní péče, kdo nikoli. Zdejší lékaři na takové situace zatím nejsou příliš připraveni.

V těchto dnech už ale vzniká doporučení, které jim má pomoci, jak se v těžkých chvílích rozhodnout. Tým vytvářející tato doporučení dal dohromady vedoucí Klinické skupiny Covid při ministerstvu zdravotnictví a národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý.

Kromě lékařů jsou v něm zastoupeni také právníci a etici. Jedním z členů týmu je i lékařský etik, přírodovědec a katolický kněz Marek Vácha.

„Cílem takových doporučení je, aby se lékaři nemuseli v nemocnicích rozhodovat ad hoc, jakým způsobem pacienty třídit. Ono to vlastně není nic úplně nového, my jsme tohle studenty léta učili v rámci lékařské etiky jako teorii, nikdy jsme si však nemysleli, že to budou jednou potřebovat v praxi,“ říká Vácha, který vede Ústav etiky na 3.

 lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Doufá, že k nedostatku lékařské techniky nebo personálu nedojde, pokud by však taková situace nastala, klíčem k rozhodování o tom, komu dát přednost, podle něho nebude jen stáří pacientů. „Věk je pouze jeden z parametrů, které se berou v úvahu, ale vždy se zkoumá prognóza pacienta – a ta je širší,“ říká.

V českých nemocnicích zatím ještě nenastala situace, že by pro někoho nebylo místo, taková situace ale brzy může nastat. Když se v takových situacích ocitli na jaře italští lékaři, museli se rozhodovat, komu pomůžou, a komu už ne. Kdo dostane plicní ventilátor nebo lůžko na jednotce intenzivní péče, kdo nikoli. Co v takovou chvíli budou dělat čeští lékaři? Existuje pro ně návod, jak se zachovat?

V lékařské etice tohle řeší takzvaný princip spravedlnosti. Když se mají lékaři rozhodovat, komu pomoci dříve, říká se tomu triáž. Jedná se o situace, kdy máte nedostatek času, malé množství personálu a pomůcek a obrovské množství raněných. Dochází k tomu například ve vojenských nemocnicích za války.

Obecné pravidlo je jednoduché: snažíte se s minimem toho, co máte, udělat maximum dobra pro záchranu pacientů. Vojáky roztřídíte do tří skupin. Chodící raněné necháte být, protože to vydrží.

Těžce raněné necháte taky být, protože do nich byste investoval obrovské množství úsilí a nedostatkového materiálu – a vzhledem k nedostatku času s nejistým výsledkem.

Ošetřujete tedy středně těžce raněné, kteří by bez vaší intervence zemřeli, ale vy jim zachráníte život a nebude vás to stát tolik času a energie.

Například arabský atentátník se odpálí v izraelské restauraci, přijede sanitka a stará se napřed o otevřené zlomeniny s krvácením, a teprve potom o ty s podezřením na poranění vnitřních orgánů. Je tam naprosto utilitaristický kalkul: snažit se s minimem prostředků zachránit co nejvíc životů. V tuhle chvíli se Česká republika stává tou vybuchlou restaurací. Pacienti proudí do našich nemocnic – a my tu triáž musíme udělat.

Lékař si vymýšlel diagnózy, ale léčit bude moci dálMarek Orco Vácha • Autor: DVTV

Podle jakého klíče budou české nemocnice třídit pacienty s covidem?

Když normálně mimo pandemii přijde pacient do nemocnice, ošetřujeme ho a léčíme čistě podle jeho diagnózy. V případě zahlcení nemocnic vlnou pacientů s covid-19 ale léčíme podle očekávané prognózy. To znamená, že léčíme tam, kde si myslíme, že má nejpravděpodobněji ta léčba smysl. Chci předem upozornit, že to neznamená, že třídíme pacienty podle věku.

Věk je pouze jedním z kritérií. Snažíme se léčit pacienty, u kterých naše intervence bude dávat smysl. To je obecný princip. Jaká budou ta kritéria a jak by měl vypadat konkrétní postup nemocnic, to je na velmi odborné posouzení. Nemohou to dělat jen filosofové nebo právníci, ale především lékaři. Takové doporučení pro nemocnice v těchto dnech už vzniká.

Jak jsem ale řekl, je to velmi složité a přichází do toho řada dalších neznámých. Například to, jak se stalo už tento týden v Liberci, že nemocnice začínají odsunovat plánované operace. V nemocnicích se stává, že lékaři musí řešit, jestli budou léčit pacienta, kterého operaci mají třeba naplánovanou a nemá nic společného s covidem, nebo pacienta s covidem.

To není jednoduché rozhodnutí.

Existují už teď sepsané instrukce či doporučení, jak v takových situacích postupovat?

V těchhle dnech vzniká pracovní skupina, která tyto guidelines vytvoří. Jejím iniciátorem a vedoucím je profesor Vladimír Černý. Skupinu tvoří lidé, kteří se znají, protože už jsme spolu dříve dělali pro lékařskou komoru jiná doporučení.

Není triviální takové doporučení vytvořit, vyžaduje to hluboký ponor do urgentní medicíny, a k tomu tam musí být i věci právnické a etické. Cílem takových doporučení je, aby se lékaři nemuseli v nemocnicích rozhodovat ad hoc, jakým způsobem pacienty třídit.

Ono to vlastně není nic úplně nového, my jsme tohle studenty léta učili v rámci lékařské etiky jako teorii, nikdy jsme si však nemysleli, že to budou jednou potřebovat v praxi. Současná doba je ale v mnoha způsobech nová.

Čtěte také: Vláda zpřísnila opatření a nepřestává slibovat, že krize brzy pomine

Kdo všechno je v týmu?

Hlavní slovo mají odborníci vytrénovaní v urgentní medicíně, lidé, kteří pracují na ARO. Pak tam jsme my, lékařští etici a v minulých skupinách tam vždy byli také jeden dva právníci.

Budete mít zájem:  Japonský Lékař Toshiki Fukutsudzi?

Kdy toto doporučení, jak pacienty třídit, bude hotové?

V horizontu několika dnů, předpokládám.

Co vás k přimělo toto doporučení začít tvořit?

Volají po tom sami lékaři, chtějí, aby byla nějaká pravidla hry. Ale není to vůbec jednoduché. Máte třeba onkologického pacienta a ani já, ani vy nevíte úplně přesně, co se stane, když jeho operaci odsunete o týden a místo toho se budete starat o pacienty s covidem.

Kdy zachráníte víc životů? Do hry přichází obrovské množství neznámých a proměnných. Další otázka je, jak třídit pacienty, kteří mají covid – jak už jsem řekl, tam třídíme podle očekávané prognózy.

Ale pak musíme brát v úvahu i tu spoustu pacientů, kteří s covidem nemají nic společného, přesto trpí tím, že nemocnice jsou zahlcené.

Už se to stalo?

Jeden z takových případů byl třeba už na jaře hudebník Dušan Vančura ze Spirituál kvintetu. Měl banální zánět zubu, bál se jít kvůli covidu do nemocnice a na následky zánětu zemřel. Bylo mu 82 roků, ale kdyby šel do nemocnice, normálně bychom to vyřešili.

A můžeme se dostat do situace, kdy budeme mít pacienty, kteří potřebují běžnou lékařskou péči, ale budeme je muset odsunovat kvůli covidovým pacientům. Tím úzkým hrdlem láhve českého zdravotního systému přitom nejsou lůžka, ale nedostatek personálu.

Vznikla tu akce, že se v Letňanech postaví nemocnice a naženeme tam mediky – ale takhle to úplně nefunguje.

Lékař si vymýšlel diagnózy, ale léčit bude moci dálInfekční klinika v Nemocnici Na Bulovce; ilustrační foto • Autor: Milan Jaroš

Objeví se dva pacienti s covidem, oba kolem padesátky a jsou na tom zdravotně podobně. Jak doktor pozná, komu pomoci dříve, komu dát ten „poslední“ ventilátor? Jak určí, kdo má lepší prognózu?

Nikdy to není tak, že by byli dva stejní pacienti. Snaha bude taková, abychom pomohli co největšímu množství lidí. Doufáme, že se do tohoto scénáře nedostaneme nikdy a budeme moci nakonec pomoci všem, kdo budou potřebovat hospitalizaci nebo kyslík. Ale lékařská etika se vždycky musí připravit na nejhorší.

V Itálii v březnu dostali lékaři od tamní etické komise doporučení, ať dají přednost mladším před staršími. Vy říkáte, že u nás tohle neplatí. Jaká kritéria kromě věku tedy budeme zohledňovat?

Ono to neplatí ani v Itálii, nikde na světě tohle neplatí. Věk je pouze jeden z parametrů, které se berou v úvahu, ale vždy se zkoumá prognóza pacienta – a ta je širší než věk. Jinak bychom se dostali do ageismu, znevýhodňovali a diskriminovali pouze na základě věku.

Nemyslím si, že by maturant měl vyšší cenu než vysokoškolák. Nebo že by nemluvně mělo větší cenu než vy. Čím vyšší věk, tím více klesá šance na úspěšnou terapii, ale určitě věk nemůže být jediné kritérium. Bude velmi důležité, čím pacient ještě trpí, jaké má další nemoci.

Když se na pacienty podíváte v širším pohledu, tak rozdíly mezi nimi budou odhadnutelné.

Další hypotetická situace. Nemocnice bude mít vyčerpaný počet lůžek s jednotkou intenzivní péče, přesto přijde do nemocnice někdo, kdo bude mít covid a bude na tom špatně, ale přitom bude mít lepší prognózu, než někteří už hospitalizovaní pacienti. Bude v té chvíli odpojen z přístrojů někdo jiný, aby tento člověk dostal místo?

Pokud pacient umělou plicní ventilaci  potřebuje, tak mu ji určitě nikdo nebude brát, jinak by jej ohrozil na životě. V mírových dobách je to tak, že když přijde pacient, který potřebuje urgentní léčbu a oddělení má plno, nikdy ho nesmíte nechat venku.

Prostě ho přijme nějaké jiné oddělení v nemocnici. I teď bude snaha postarat se o všechny. Nemocnice spolu komunikují, snaží se každou noc posílat do centrálního systému data, kde je vidět, kolik je kde volných lůžek, aby se pacienti dali případně rozdistribuovat.

Čtěte také: Podzimní nástup viru je útok na pocit sebejistoty a důvěry ve svět

Ale co tedy nastane v situaci, kdy bude nemocnice plná a objeví se někdo, kdo bude mít lepší prognózu než polovina lidí ležících v tu dobu ve stejné nemocnici s covidem na JIP?

Pokud to bude možné, tak ho převezou do jiné nemocnice, kde místo ještě mají. Nebo ho dají na volné lůžko na nějakém z oddělení a budou se o něj starat tak, jak to jen půjde.

Jsem jen jedním z členů pracovní skupiny vytvářející guidelines, ale můj osobní názor je, že to nikdy nebude tak, že když přivezou těžkého pacienta, tak by kvůli němu někoho jiného „vypnuli“ a nechali umřít. To by přece nedávalo smysl.

Český zdravotní systém je na tom při všech problémech docela dobře a věřím, že to zvládneme lépe než na jaře Italové.

Tohle je věc, která už je dobře promyšlená z dřívějších let. Na to už existují poradenské a paliativní týmy, které dobře fungují. Dávají poradenskou činnost v tom smyslu, kdy ještě pacienta léčit a kdy přepnout léčbu z kurativní na paliativní. Tým, který vzniká kolem profesora Černého, právě tohle dělal jako guidelines v roce 2009.

 Vznikl text pro lékařskou komoru, kde jsme řekli, že léčbu nikdy neukončujeme, ale měníme léčbu kurativní na paliativní. Může nastat situace, kdy si myslíme, že další invazivní léčba už nemá smysl. Dřív se používal termín marná léčba, já bych raději mluvil o léčbě mimořádné. Tlumíme pacientovi bolesti pomocí opioidů, na což je v nemocnici přítomný specialista, paliatr.

Budete mít zájem:  Syrovátka Sušená Plus 500G S Vitamíny?

Pacienta už se nesnažíme dál vyléčit, protože si myslíme, že to není v jeho prospěch a šance na uzdravení se limitně blíží nule. Nikdo nechce pacienta léčit dál a dál a dál a prodlužovat nevyhnutelné.

Překvapivě žádný mně známý etický ani náboženský systém si nemyslí, že lidský život je absolutní hodnota a že je nutno jej za jakýchkoli okolností, ve všech případech a za jakoukoli cenu udržovat dál a dál, co to jde.

Lékař si vymýšlel diagnózy, ale léčit bude moci dálCovidová jednotka intenzívní péče v Brně • Autor: Matěj Stránský

Dilema může být i to, zda můžeme nutit lékaře chodit do práce, když jsou tam vystaveni riziku nákazy. Existuje povinnost lékařů léčit i za mimořádných podmínek, jako jsou tyto?

Hypotyreóza: příznaky, léčba (hypofunkce štítné žlázy)

Hypotyreóza je onemocnění, kdy štítná žláza neprodukuje
dostatečné množství hormonů
.

Tato choroba je i nyní, poměrně časté onemocnění, které postihuje
zvláště ženy. V České republice jí trpí zhruba
15-20 % žen, ve věku kolem padesáti let, ale objevuje se
i u mladších.

Při tomto onemocnění může být štítná žláza zvětšená, ale ve
většině případů je naopak menší, než normálně.

Příčiny hypotyreózy

Příčin hypotyreózy může být několik. Nejčastěji, je způsobena
autoagresivní Hashimotovou tyreoiditídou, což je
zánětlivá porucha, při níž dochází k tvorbě protilátek, které
poškozují vlastní štítnou žlázu.

Dříve, byl hlavní příčinou hypotyreózy dlouhodobý nedostatek
jódu
, který se mohl projevit již na narozeném dítěti
(kretenismus). V dnešní době, je ale ve většině států,
tento problém na ústupu, díky přístupnosti mořských ryb, jodidaci soli,
vody a zubních past.

  • Další příčinou je strumektomie (chirurgické
    odstranění štítné žlázy) nebo léčba radioaktivním jódem, která se
    provádí, převážně u onkologických onemocnění.
  • Hypotyreóza se může objevit i za několik let, po této léčbě, je tedy
    třeba, aby pacienti byli dlouhodobě sledováni lékařem.
  • Méně častými důvody jsou: vrozená hypotyreóza, nádorové onemocnění
    či ageneze (nevyvinutí) štítné žlázy nebo zvýšený přísun
    strumigenů (látky narušující tvorbu hormonů štítné
    žlázy) potravou či léky.

Výše popsané příčiny, se nazývají primární. Za
sekundární, se označuje, snížená tvorba
tyreostimulačního hormonu (TSH), který řídí hormonální
produkci štítné žlázy a je tvořen v hypofýze (podvěsku mozkovém).

Příznaky a projevy hypotyreózy

Hormony štítné žlázy, ovlivňují mnohé orgány a tkáně v lidském
těle, což se projeví různorodými příznaky.

Zprvu, se onemocnění vyvíjí většinou pozvolně a potíže jsou jen
málo charakteristické (únava, zácpa, suchá kůže) a do určité míry,
jsou dány i aktuálním zdravotním stavem a věkem pacienta.

Pokud je choroba plně rozvinutá, objeví se i další příznaky a vznikne
typický obraz hypotyreózy.

Nedostatek hormonů štítné žlázy, způsobuje sníženou spotřebu kyslíku,
což má za následek i celkové zpomalení organismu.

Nemocný je unavený, spavý, pohybuje se
pomalu a rychle se vyčerpá. Trpí zimomřivostí, často si
stěžuje, že je mu chladno, chodí hodně oblečen a vyžaduje teplé
prostředí.

Zpomaluje se i metabolismus a peristaltika (pohyb) střev, mnohdy tedy
bývá přítomna i zácpa a v těžších případech, až
neprůchodnost střevní a vznik megacolonu (rozšíření střeva).

Pacienti
mohou přibírat na váze a to hlavně díky tomu, že jejich
organismus zadržuje tekutiny, které se hromadí, hlavně v dolní oblasti
končetin a způsobují tuhé prosáknutí kůže (myxedém).

Reflex achillovy šlachy je silně zpomalen.

Hypotyreóza se projevuje i velmi suchou, olupující se
pokožkou
, která může mít i nažloutlý odstín. Nehty jsou
roztřepené, ztluštělé, ale i přesto lomivé a rostou
velmi pomalu, stejně jako vlasy, vousy a ochlupení.

Pacient si často všimne,
že se holí méně, než je u něj obvyklé.

Nemocnému, ve větší míře,
vypadávají vlasy a později, v některých případech,
může dojít až k alopecii (plešatosti) a i vypadávání
obočí, ze zevní strany tváře.

U pacienta, mnohdy dochází, k zhrubnutí hlasu a
chrapotu
. Jazyk bývá vyhlazený a zvětšený (makroglosie), což
brání i správné výslovnosti.
Změny se bohužel projevují i na obličeji. Tvář je tuhá, odulá a
nažloutlá. Oči mají prosáklá, až oteklá víčka.

Pacient často pociťuje silné, krátkodobé, ale opakované
bušení srdce (palpitace), má výrazně pomalejší
pulz a vysoký krevní tlak
(hypertenze).

Ženy mívají poruchy menstruačního cyklu- méně častá menstruace
(oligomenorea), vymizení menstruace (amenorea), prodloužená a silná
menstruace (menoragie) nebo cykly, v jejichž průběhu nedochází
k uvolnění vajíčka (anovulační cykly). Bohužel ve vážnějších
případech je žena neschopna donosit a porodit životaschopné dítě
(ifertilita).

Výše popsané změny a to zvláště ty estetické, nemají na psychiku
pacienta kladný dopad a tito nemocní, ještě k tomu mnohdy trpí
depresivními syndromy.
Je třeba upozornit, že toto onemocnění probíhá pomalu a z počátku nemá
tak výrazné projevy, proto si jich nemocný často všimne až v pozdějším
stadiu.

Rizikové faktory hypotyreózy

  1. Riziko vniku hypotyreózy, je větší u osob, které mají v rodinné či
    osobní anamnéze onemocnění štítné žlázy nebo podstoupili radioterapii,
    v oblasti krku či horní části hrudníku.

  2. Mezi rizikové skupiny patří i lidé, kteří trpí autoimunitním
    onemocněním
    , jako je diabetes mellitus, perniciózní anemie nebo
    celiakie.

  3. Dále pak ženy, starší padesáti let a těhotné
    v prvním trimestru.

Léčba hypotyreózy

Pro správnou léčbu je nutné nejprve provést
vyšetření, která potvrdí diagnózu a zjistí i vážnost
onemocnění. Lékař musí zjistit, výskyt poruchy štítné žlázy
u pacienta nebo v jeho rodině. Dále se bude zajímat, netrpí-li, pacient
některou autoimunitní chorobou, nebo jestli mu v minulosti nebyla provedena
radioterapie v oblasti krku či horního hrudníku.

Budete mít zájem:  Oves a zdraví – je bohatým zdrojem vlákniny

Lékař pak prohmatá štítnou žlázu, aby zjistil její tvar a velikost.
Poté, provede krevní testy, jimiž zjistí hodnotu hormonů a
případné protilátky, proti štítné žláze. Dále, je na
řadě vyšetření ultrazvukem a v ojedinělých případech
biopsie štítné žlázy.

Po řádném vyšetření následuje celoživotní léčba, jejímž
základem, je podávání vhodné dávky chybějících
hormonů
(tyreostimulačního hormonu,
tyroxinu a trijodtyroxinu). Léky je nutné
užívat dle předpisu a pravidelně docházet na kontroly (obvykle jedenkrát
za 2-6 měsíců), aby bylo možné, dle stanovených hladin hormonů léky
správně dávkovat.

Léky na hypofunkci štítné žlázy, se většinou užívají odděleně od
jiných a na lačno, asi 30 minut před jídlem, aby se
umožnilo správné vstřebávání.

Jak si mohu pomoci sám

Jestliže trpíte touto chorobou, přesně dbejte pokynů lékaře, neboť
správná spolupráce, je zde na prvním místě. Je důležité dodržovat
termíny kontrol i pokyny, ohledně užívání léků.

Ve svém jídelníčku mějte stravu bohatou na jód (který
se nachází především v mořských rybách a řasách) a to nejméně
jedenkrát za týden. Je také možné, po dohodě s lékařem, užívat
doplňkové preparáty obsahující jod.

Naopak, se doporučuje vyhnout se, nadměrné konzumaci potravin, které
obsahují látky, jež mohou narušovatprodukci hormonů štítné žlázy, jako
například: růžičková kapusta, brokolice, květák, kedlubny. Pokud ale,
budete tuto zeleninu jíst v rozumné míře, není to škodlivé.

Vaše strava,by měla obsahovat, co nejmenší množství živočišných
tuků, jenž je možné nahradit rostlinnými.

Dále, pokud to je možné, vyhýbejte se nadměrné,
fyzické i psychické zátěži.

Prevence hypotyreózy

Je obtížná, ale dodržujte, alespoň výše popsané rady.
V úspěšnosti léčby, hraje důležitou roli včasná diagnostika, proto
nepodceňujte příznaky a v čas navštivte lékaře.

Komplikace hypotyreózy

Při této chorobě, bývá druhotně zvýšená hladina cholesterolu
a jiných lipidů
(tuků) v krvi. Hrozí tedy riziko vzniku
aterosklerózy a následně i chorob, na kterých se
ateroskleróza podílí.

V ojedinělých případech, se zácpa může zhoršovat a dojít, až ke
vzniku střevní neprůchodnosti (ileózním stavům) a
megacolonu (rozšíření střeva).

Komplikace mohou nastat i při nesprávné léčbě, kdy se podává
větší dávka hormonů štítné žlázy, než je potřebné. V tomto
případě, se může rozvinout osteoporóza.

Další komplikaci hypotyreóza představuje u žen, které se snaží
otěhotnět. Někdy, to při této nemoci bývá obtížné a v ojedinělých
případech, to není možné vůbec.

U těhotných žen je včasná diagnostika a léčba, velmi důležitá. Pro
vývoj plodu, je přiměřená dávka nezbytná, zvláště, v prvních
týdnech těhotenství, jinak hrozí, poškození psychomotorického
vývoje plodu
.

Diskuse

Další názvy: hypofunkce štítné žlázy, snížená funkce štítné žlázy, snížená produkce hormonů štítné žlázy, snížená činnost štítné žlázy, myxedém, hypotyroidismus

Kdy přejít od dětského lékaře k praktikovi pro dospělé – VZP ČR

Kdy se musí přejít od dětského lékaře k praktickému lékaři pro dospělé? Synovi bude 18 let, ale u své paní doktorky prý ještě může zůstat. Moje lékařka nové pacienty nebere. Pomůže nám pojišťovna s hledáním nového lékaře?

Váš syn může být u svého praktického lékaře pro děti a dorost nadále registrován, a to do svých 19. narozenin. Pokud se do té doby sám nepřihlásí u praktického lékaře pro dospělé, jeho registrace u praktického lékaře pro děti a dorost bude automaticky zrušena v měsíci, ve kterém dosáhne věku 19 let.

To pro daného lékaře znamená nejen to, že na něj přestane dostávat tzv. kapitační platbu, která pokrývá značnou část péče u praktických lékařů, ale i to, že by pojišťovna nemohla uhradit zdravotní výkony, které spadají do péče vykazované mimo kapitaci. Informační systém pojišťovny toto vykazování hlídá.

A jak postupovat dál? Praktický lékař pro děti a dorost je většinou schopen svým odrostlým pacientům nějakého „dospělého“ praktika doporučit, nebo přece jen zkuste požádat o synovu registraci svoji lékařku – členy rodiny svých pacientů praktici většinou ještě berou. Další cestou pak je zkusit přímo kontaktovat jednotlivé praktické lékaře ve vašem okolí.

Na našem webu najdete odkaz na stránky Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb, kde si můžete prostřednictvím „rozšířeného vyhledávání“ najít ve svém okolí nejbližší praktické lékaře pro dospělé (kategorie Samost. ordinace prakt. lék. pro dospělé).

Ve většině případů najdete v „detailu“ informaci o smluvních pojišťovnách (že by praktický lékař neměl smlouvu s VZP, je ale nepravděpodobné), telefonní a jiné kontakty atd.

Připomínáme, že lékař může podle zákona odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by tím bylo překročeno jeho únosné pracovní zatížení tak, že by došlo ke snížení úrovně kvality a bezpečnosti zdravotních služeb poskytovaných pacientům již přijatým. Posouzení této únosnosti je však na lékaři samém. Přijetí nového pacienta také mohou bránit provozní důvody, personální zabezpečení nebo technické a věcné vybavení zdravotnického zařízení, ale to v případě péče praktického lékaře moc nepřipadá v úvahu. Naopak oprávněným důvodem pro odmítnutí pacienta je v oboru praktické lékařství přílišná vzdálenost místa pobytu pacienta pro výkon návštěvní služby. O odmítnutí přijetí do péče vám lékař musí vydat písemnou zprávu, ve které bude uveden důvod.

Pokud se vám nepodaří uvedeným způsobem praktického lékaře najít, obraťte se na nejbližší klientské pracoviště VZP (třeba právě i s dokladem o tom, proč jste byli odmítnuti) nebo na naši infolinku 952 222 222. Sama zdravotnická zařízení sice nejsou povinna zdravotní pojišťovně sdělovat, zda přijímají nové pacienty, ale určitě vám zde pomohou.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector