Ukázalo se, že zejména rakovina je silně ovlivněna tím, co jíme. Pojem – potraviny bojující proti rakovině – označuje ty potraviny, které mohou pomoci snížit riziko jejího vzniku. Pokud je zařadíte do svého jídelníčku spolu s pravidelným cvičením, tak máte napůl vyhráno.
Potraviny podporující boj proti rakovinovým buňkám. Zdroj foto: Pixabay.com – Colin Behrens
Ve vaší stravě se musíte zaměřit především na to, abyste do jídelníčku zařadili konzumaci celých organických potravin nad těmi, které jsou zpracované a plné škodlivých pesticidů.
Existují určité potraviny, u nichž se ukázalo, že jsou zvláště dobré při odstraňování rakovinových buněk.
Pokud je budete pravidelně konzumovat, pomůžou vám jako úžasná prevence či jako podpora k zotavení se z rakoviny již prodělané.
Jídlo bohaté na foláty
Nízká nebo nedostatečná úroveň folátů je spojena se zvýšeným rizikem mnoha druhů rakoviny. Studie prokázaly, že konzumace 400 gramů folátů denně může významně snížit riziko rakoviny. Folát je vitamin B-komplex, který je velmi důležitý a který se používá k obohacení mnoha potravin, které ho jinak neobsahují. Přidejte foláty do svého jídelníčku i vy.
Můžete si ho pořídit například ve formě doplňku. Přidání folátů do vašich jídel je zdraví velmi prospěšné. Najít ho můžete například v pomerančovém džusu, obohacených cereáliích, arašídech či fazolích. Špenát a římský salát jsou také bohaté na kyselinu listovou, stejně jako chřest a růžičková kapusta.
Foláty najdeme například ve vitamínu B. Zdroj foto: Pixabay.com – MasterTux
Vitamín D
Vitamín D je název pro skupinu prohormonů rozpustných v tucích potřebných pro regulaci minerálů vápníku a fosforu v těle. Hraje také důležitou roli při udržování správné struktury kostí.
V neposlední řadě pomáhá chránit před depresemi, srdečními chorobami a přírůstkem hmotnosti. Funguje také k omezení růstu rakovinových buněk.
Analýza ukázala, že lidé, kteří používali doplňky vitamínu D, měli o 13% nižší riziko úmrtí na rakovinu než ti, kteří ve stejném období užívali placebo.
Dva hlavní způsoby, jak získat vitamín D je vystavení pokožky slunečnímu záření nebo užívání doplňků vitamínu D.
Opalování by se však nemělo přehánět, protože byste z něj naopak mohli dostat rakovinu kůže. Z jídla bohužel nemůžete získat jeho správné množství, které vaše tělo tolik potřebuje.
Pokud byste to i tak chtěli vyzkoušet, najdete v lososu, mléku, vejcích a mořských plodech (treska, krevety).
Vitamín D je nejlepší přijímat ve formě sluníčka. Zdroj foto: Pixabay.com – Free-Photos
Čaj
Čaj je jedním z nejstarších a nejoblíbenějších nápojů konzumovaných po celém světě. Černý čaj představuje asi 75% světové spotřeby čaje. Je obzvláště bohatý na polyfenoly, včetně katechinů, theaflavinů či thearubiginů.
Tento uklidňující nápoj je přímo nabitý antioxidanty, které jsou vaší nejlepší ochranou před poškozením volnými radikály. Čajové polyfenoly působí jako antioxidanty.
Pokud je volným radikálům dovoleno poškozovat buňky, zanechává je oslabené.
Ve studiích bylo prokázáno, že jeden konkrétní antioxidant v čaji, nazývaný kaempferol, snižuje riziko zejména u rakoviny vaječníků a dalších reprodukčních orgánů.
Harvardská škola doporučuje každý den konzumovat 10–12 miligramů kaempferolu. Pokud máte dietní stravu, tak to vůbec nevadí – i tak ho můžete konzumovat.
Mezi hlavní zdroje, jak ho získat, patří ovoce (jablka, broskve, ostružiny, maliny, hrozny a rajčata).
Zelenina s vysokým obsahem kaempferolu je potom brokolice, růžičková kapusta, brambory, cibule, tykev, zelené fazole, okurky, hlávkový salát a špenát.
Čaj je jedním z nejoblíbenějších nápojů po celém světě. Zdroj foto: Pixabay.com – Baohm
Bobuloviny
Bobule mohou být jedním z nejpřínosnějších druhů ovoce pro prevenci rakoviny. Výzkum poskytuje nové důkazy o tom, že bobule neobsahují pouze silné antioxidanty, které pomáhají předcházet poškození buněk před rakovinou. Zdá se, že ovlivňují také geny spojené se zánětem a růstem rakoviny.
Všechny bobule obsahují vysokou hladinu fytonutrientů, o nichž je známo, že nabízejí ochranu proti rakovině.
Černé maliny by však mohly být naprostým topem a senzací v prevenci, protože obsahují velké množství konkrétní fytochemikálie zvané antokyan.
Bylo zjištěno, že antokyan zpomaluje růst premaligních (přednádorových) buněk. Zabraňuje také růstu nových krevních cév, které by vyživovaly výsledný nádor.
Zdá se, že bobule chrání zejména před rakovinou tlustého střeva, jícnu, ústní dutiny a kůže. Vědecké studie obvykle používají koncentrovaný bobulový prášek, ale přidání několika porcí čerstvých nebo mražených bobulí do vaší každodenní stravy je také prospěšné.
Černé maliny by mohly být velmi pokrokové, co se léčby týká. Zdroj foto: Pixabay.com – PublicDomainPictures
Vitaminy a minerály – které jsou pro lidské tělo nejdůležitější?
Vitaminy a minerály jsou pro lidské zdraví nezbytnou složkou potravy. Zastávají funkci katalyzátorů chemických reakcí a podílí se na metabolismu živin.
Bez nich by tedy tělo nefungovalo tak, jak má.
V omezeném množství si některé z vitamínů náš organismus dovede sám vytvořit, avšak pro správné fungování imunitního systému a orgánových soustav je důležité jejich soustavné doplňování a dostatečné množství.
Funkce vitaminů v lidském těle?
Existuje 13 základních vitaminů, které rozdělujeme do dvou skupin na základě chemicko-fyzikálních vlastností. První skupinu tvoří vitaminy rozpustné v tucích neboli tzv. vitaminy lipofilní. Do této skupiny spadají vitaminy A, D, E a K. Mezi vitaminy rozpustné ve vodě neboli hydrofilní vitaminy patří vitamin C a všechny vitaminy tvořící B-komplex.
Rozdělení vitaminů je důležité pro pochopení toho, jak v těle fungují. Lipofilní vitaminy se ukládají do zásob, a tudíž v těle vydrží i několik měsíců. Oproti tomu hydrofilní vitaminy, s výjimkou vitaminu B12, se neukládají do zásoby, a tak je nutné jejich neustálé doplňování potravou nebo formou doplňků stravy.
Funkce minerálů v lidském těle?
V lidském těle je obsaženo přibližně 25 minerálů. Jedná se o anorganické látky, které stejně jako vitaminy musí být do těla dodávány, jinak se jejich nedostatek podepíše na stavu imunitního systému, správném fungování metabolických pochodů a stavbě tělesných tkání.
Podle toho, v jakém množství je tělo potřebuje, se rozdělují na dvě skupiny – makroprvky neboli minerály (sodík draslík, hořčík, vápník, fosfor, chlor a síra) a mikroprvky neboli stopové prvky (železo, měď, zinek, jód, fluor, mangan, selen a chrom). Makroprvků tělo potřebuje větší množství, zatímco stopových prvků potřebuje méně.
Které vitaminy a minerály jsou nejdůležitější?
Na začátek je potřeba říci, že všech 13 vitaminů je pro správné fungování těla důležité a měly by být v dostatečném množství přijímány pestrou stravou. Každý vitamin má totiž svoji funkci a efekt v organismu, který nelze jiným vitaminem nahradit.
Některé vitaminy a minerály jsou více důležité pro imunitu, jiné zase pro pohybový aparát.
Minerály si navíc lidské tělo neumí syntetizovat vůbec, a tak je například v době vývoje plodu nebo v dětství, na jejich doplňování potřeba klást obzvlášť velký důraz.
- Vitamin C– pro správnou funkci imunitního systému by vám rozhodně neměl chybět vitamin C neboli kyselina askorbová. Tento vitamin se dále podílí na regeneraci a syntéze kolagenu, čímž je velice důležitý také pro sportovce. Silnou podporou obranyschopnosti předchází nachlazení a zmírňuje příznaky již probíhajícího onemocnění. V sezóně chřipek je tedy výhodné množství vitaminu C navýšit. V potravě ho najdete například v šípcích, černém rybízu nebo zelí. Více o vitamínu C lze přečíst na našem blogu: Vitamin C – vitamin pro imunitu, nervovou soustavu i pohybový aparát
- B-komplex – obecně vitaminy skupiny B [MJ1] jsou významné pro metabolismus aminokyselin a látkovou přeměnu. Věhlasné jsou ale pro svůj efekt na nervovou soustavu, a tedy i psychické zdraví. Každý z nich na tělo působí trochu jinak, avšak obecně lze říci, že zlepšují koncentraci, snižují psychické vyčerpání, pozitivně ovlivňují zdraví kůže a zlepšují kvalitu spánku. Nachází se v mase, luštěninách a pivovarských kvasnicích. Více o kompletu vitamínů B lze přečíst na našem blogu: Vitaminy skupiny B – co vám hrozí při jejich nedostatku?
- Vitamin A (retinol) – tento vitamin je známý především pro svůj účinek na kvalitu zraku. Kromě toho také udržuje zdravou pokožku a podílí se na správném fungování pohlavních žláz. Mezi je spolehlivé zdroje patří živočišné produkty.
- Vitamin E (tokoferol) – zvyšuje odolnost těla proti virům a bakteriím. Kladně působí také na srdeční a nervovou soustavu a předchází svalovým křečím. V posledních letech se zkoumají jeho antikarcinogenní schopnosti. Mezi zdroje vitaminu E patří mořské ryby a mléčné výrobky.
Pokud bychom měli vypíchnout některé z minerálů, rozhodně by to byly hořčík a zinek. Hořčík patří k jednomu z nejdůležitějších minerálů, neboť nám díky němu dokonale fungují svaly a uskutečňují se nervové vzruchy. Jeho nedostatek je možné pocítit prostřednictvím svalových křečí, únavy a zhoršení psychiky.
Zinek se v těle nachází ve stopovém množství, avšak o to důležitější je jeho vyvážená hladina. Nezbytný je pro růst, dělení buněk, imunitu, paměť a hojení ran.
- Golden Nature B-komplex obsahuje všechny vitamíny skupiny B navázané na neaktivní kvasnicový komplex Lalmin, který zaručuje vysokou biologickou dostupnost.
- Zinek od značky Golden Nature obsahuje Zinek v nejlépe dostupné chelatové vazbě.
5 druhů super zdravého ovoce — mojeambulance.cz
Višně, borůvky, ostružiny, rybíz a angrešt. Šťavnaté kuličky, které zrají právě teď a obsahují přímo kouzelný mix vitamínů a antioxidantů.
V našem článku vám nebudeme radit, abyste se stali vegetariány, vegany či dokonce frutariány, nebo abyste vyměnili jídelníček za hrst bobulí denně. Podělíme se s vámi o pár jednoduchých tipů, jak využít plody léta ve svůj prospěch.
Kalendář sezonnosti
| Ovoce, které zrálo na slunci přirozeným způsobem, obsahuje nejvíc vitaminů a je proto nejzdravější. Sezonní stravování je pro lidské tělo mnohem přirozenější než celoroční přísun potravin, na které by se ještě vaše babička těšila celou zimu. |
Višně: lékárnička na stopce
Co vás napadne, když se řekne višeň? Vonné svíčky, kosmetika s výtažky, ochucená minerálka, višňová bublanina od babičky… To nejdůležitější je přitom – zdraví.
Višně možná nejsou tak sladké jako třešně, ale díky vysokému obsahu minerálů a stopových prvků fungují v těle jako neviditelná uklízečka (čistí játra, ledviny i krev, pomáhají při léčbě cukrovky).
Zajímavostí je, že obsahují poměrně málo vitaminů (jen průměrné množství vitamínu B a C).
OBSAHUJÍ:
- Draslík – 173 mg/100 g (cca 4 % DDD)
- Jód
- Mangan – 0,1 mg/100 g (cca 6 % DDD)
- Vápník – 16 mg/100 g (cca 3 % DDD)
- Zinek – 0,1 mg/100 g (cca 1 % DDD)
- Železo – 0,3 mg/100 g (cca 2 % DDD)
Borůvky: indigové náboje proti rakovině
Tolik antioxidantů v jedné dlani? Řeč je o borůvkách, které byste právě díky vysokému obsahu antioxidantů měli do svého jídelníčku neprodleně zařadit.
Posilují imunitu, pomáhají očistit tělo od toxinů a jsou ideální pro cukrovkáře – snižují totiž hladinu cukru v krvi. Podobně jako brusinky působí močopudně, i proto jsou dobré při prevenci a léčbě zánětu močového měchýře.
Navíc jsou údajně dobrou prevenci rakoviny.
OBSAHUJÍ:
- Mangan – 0,3 mg/100 g (cca 19 % DDD)
- Vitamíny B – cca 2 – 4 % DDD
- Vitamín C – 9,7 mg/100 g (cca 13 % DDD)
- Vitamín E – 0,6 mg/100 g (cca 4 % DDD)
- Vitamín K – 19,3 μg/100 g (cca 21 % DDD)
- Železo – 0,3 mg/100 g (cca 2 % DDD)
| Pro své zdraví uděláte nejlépe, když budete jíst borůvky (a jiné ovoce) čerstvé. Pokud jich ale v lese nasbíráte tolik, že je nestačíte sníst, zmražení v mrazáku by vitaminům nemělo uškodit J Naopak, pokud nemáte možnost koupit si ovoce čerstvé (například v zimě), nejvíce nutričních hodnot získáte právě z pytlíčku mraženého ovoce. Výrobci je totiž mrazí těsně po sběru a tak nemůže dojít ke ztrátě nutričních hodnot například přepravou nebo uskladněním. |
Ostružiny: přírodní nabíječka
Kromě toho, že korunují každý dezert či zmrzlinový pohár, jsou ostružiny klenoty i v přírodní lékárně. Když si je v létě dopřejete, posílí vám imunitu, pročistí organizmus a po namáhavém výletu rychle doplní energii. Proto mějte hrst ostružin s sebou na každém treku.
OBSAHUJÍ:
- Draslík – 162 mg/100 g (cca 3 % DDD)
- Hořčík – 20 mg/100 g (cca 6 % DDD)
- Kyselinu listovou – 0,3 mg/100 g (cca 6 % DDD)
- Vitamín K – 19,8 μg/100 g (cca 22 % DDD)
- Vitamín C – 21 mg/100 g (cca 28 % DDD)
- Mangan – 0,6 mg/100 g (cca 36 % DDD)
- Železo – 0,6 mg/100 g (cca 3 % DDD)
Rybíz: nejlepší kamarád vašich cév
Kdo by neznal rybízovou marmeládu? Snad každá česká babička má na ni svůj unikátní recept. Tajnou přísadou ovšem není nic jiného než koktejl vitaminů a minerálů, které z rybízu dělají kandidáta na doktora roku. Svačte rybíz pravidelně a nemusíte se bát křečových žil, vysokého krevního tlaku a dokonce hemoroidů.
OBSAHUJE:
- Antioxidanty
- Draslík – 275 mg/100 g (cca 6 % DDD)
- Hořčík – 13 mg/100 g (cca 4 % DDD)
- Mangan – 0,2 mg/100 g (cca 10 % DDD)
- Vitamin C – 41 mg/100 g (cca 55 % DDD)
- Vápník – 33 mg/100 g (cca 6 % DDD)
- Železo – 1 mg/100 g (cca 6 % DDD)
Angrešt: Mr. Proper na ledviny
Zhruba do patnáctého století byl angrešt prachobyčejný divoký keř, který si naši předkové nijak zvlášť nevšímali. Pak se z něj nejdřív stal ozdobný keřík v zahradách a až postupně lidé přišli na to, že je nejen velice chutný, ale také ohromně zdravý.
Chlupaté kuličky angreštu jsou totiž zásobnicemi vitaminů a stopových prvků. Kromě toho, že je můžete použít pro své zkrašlovací rituály (např.
jako součást sezonního peelingu), fungují spolehlivě proti zácpě, zlepšují metabolizmus a detoxikují tělo.
OBSAHUJE:
- Fosfor – 71 mg/100 g (cca 10 % DDD)
- Hořčík – 23 mg/100 g (cca 7 % DDD)
- Vitaminy skupiny B – cca 7 – 12 % DDD
- Vitamín C – 68,7 mg/100 g (cca 92 % DDD)
- Vitamín K – 12,5 μg/100 g (cca 14 % DDD)
- provitamin A – 203 IU/100 g (cca 9 % DDD)
- Vápník – 58 g/100 g (cca 10 % DDD)
- Draslík – 473 mg/100 g (cca 10 % DDD)
- Železo – 1,3 mg/100 g (cca 7 % DDD)
Glosář: Na co která látka slouží?
- Antokyany: Antioxidanty, které v těle fungují jako „nárazník“ proti nebezpečným volným radikálům
- Draslík: Pomáhá snížit krevní tlak, při onemocněních srdce a ledvin, hodí se při únavě i alergiích
- Fosfor: Důležitý pro zdravé zuby a kosti
- Hořčík: Rychle se unavíte i na obyčejných schodech? Máte málo hořčíku! Ten také v těle působí jako elixír mládí, zpomaluje stárnutí buněk
- Jód: Když ho máte, štítná žláza je spokojená. Ani páteř tolik nebolí
- Křemík: Stopový prvek, který pomáhá stavbě kostí, tvorbě nehtů, kůže a vlasů
- Mangan: Snižuje cholesterol, podporuje růst kostí, chrání před obávanými pány (Parkinsonem a Alzheimerem)
- Provitamin A: Díky němu dobře vidíte a rozeznáváte barvy
- Vápník: Alfa a omega zdravých kostí a zubů
- Vitamin C: Nekorunovaný král vitaminů, zlepšuje imunitu a pomáhá při chřipce a nachlazení
- Vitaminy B: Afty, ekzémy, padání vlasů, ale i špatná nálada – to všechno vám hrozí, když vám chybí „béčka“
- Vitamin E: Rytíř, který vás chrání proti akné, vyčerpanosti, ale i cukrovce či epilepsii
- Zinek: Chrání játra, neutralizuje paseku, kterou v těle nadělá alkohol, podporuje rozmnožování J
- Železo: Bez červených krvinek může vaše tělo rovnou do šrotu
Zdraví
Všeobecné zdravotní doplňky jsou ty výrobky, které můžete běžně najít v obchodech se zdravou výživou či v obchodech s potravinovými doplňky. Když mluvíme o doplňcích všeobecného zdraví, představíme si obvykle vitamíny, minerály a antioxidanty, nebo výrobky na podporu kloubů nebo testosteronové výrobky.
Tyto výrobky jsou sloučeniny, které jsou nezbytné pro tělo, aby uvolnilo energii, zlepšilo produkci hormonů, regeneraci a obecně správné fungování organismu. Tyto výrobky se v těle často chovají jako enzymy, to znamená, že pomohou a navodí reakce v těle, které jsou nezbytné pro život.
Vitamíny a minerály
Vitamíny a minerály jsou nejprodávanější zdravotní doplňky. Vitamíny jsou organické sloučeniny, které tělo v malém množství vyžaduje. Tělo si je neumí samo vyrobit, a proto musí být dodány ve stravě. Podílí se na mnoha funkcích uvnitř těla, např. při tvorbě hormonů, antioxidantů a růstu tkání a buněk. Když to vezmeme obecně, tak máme dva typy vitamínů: Vitamíny rozpustné ve vodě – snadno se rozpouští ve vodě a tělo je rovnou vylučuje ven, pokud nejsou zpracovány, proto je nezbytný jejich denní přísun. Vitamíny rozpustné v tucích – tělo je vstřebává skrze střevní trakt za pomoci tuků. Mohou se hromadit uvnitř těla, a proto je třeba se vyhnout pravidelným vysokým dávkám. Pokud nemůžeme zajistit pravidelný přísun vitamínů, pak může nastat deficit, který způsobí nějakou nemoc. Například nedostatek vitamínu C vede ke kurdějím a nedostatek vitamínu D zapříčiní křivici. Minerály jsou nezbytnou výživou, kterou tělo potřebuje, aby správně fungovalo. Podobně jako vitamíny, vyžaduje tělo i minerály, protože jsou nezbytné v mnoha enzymatických reakcích. Nedostatečné množství minerálů přímo ohrožuje zdraví člověka. Na sportovce jsou během intenzivního tréninku kladeny vysoké nároky, takže pak mají také vyšší spotřebu vitamínů a minerálů. Jedná se hlavně o ty, které se podílí na energetickém metabolismu, růstu tkání a regenerace, např. vitamíny B, vitamin C, hořčík a zinek. To je důvod, proč si mnozí, kteří jí vyváženou stravu, berou také multivitamíny a minerální doplňky. Jeden z hlavních požadavků, když si vybíráme multivitamíny a minerální doplňky je kvalita surových přísad, zvláště typy použitých minerálů. Mnoho společností používá minerály založené na oxidech, které jsou levné, ale mají velmi nízkou biologickou dostupnost. Je lepší používat výrobky, které mají minerály v chelátových formách. To jsou minerály, které se vážou na aminokyseliny, aby zvýšily jejich stabilitu, omezí velikost molekuly, což je pro naše tělo lepší. Dále, jestliže je to možné, vyberte raději výrobek, který obsahuje přírodní vitamín E a ne syntetický vitamín E, protože se zjistilo, že je daleko účinnější. Snadno poznáte, která forma byla použita, jestliže je vitamín E na seznamu s D před jeho chemickým jménem, jak jde o přírodní formu. Jestliže je tam uvedeno DL, pak je to syntetická forma.
Antioxidanty
Antioxidanty neutralizují volné radikály. Tyto volné radikály škodí tělu a jsou spojovány s rakovinou, artritidou, kornatěním cév, Alzheimerovou chorobou, cukrovkou a předčasným stárnutím. Tyto volné radikály také pomáhají při boji s cizími tělesy, jako jsou bakterie, při boji proti různým nemocem, zánětům a procesu zvanému apoptóza. Ačkoliv jsou volné radikály základní pro tyto funkce, je stále důležité omezit tvorbu volných radikálů, abychom dosáhli dlouhověkosti a zdraví. Je důležité porozumět, co to volný radikál je a jak omezit jejich dopad. Abyste porozuměli volným radikálům, je důležité, abyste nejdříve pochopili základní chemii o atomech a stabilitě iontů. Uvnitř těla jsou různé typy buněk vyrobené z různých sloučenin, které jsou v malé míře tvořeny z atomů. Atom je vyroben z neutronů (bez náboje), protonů (kladně nabitých) a elektronů (záporně nabitých). Atom je obvykle tvořen ze stejného počtu protonů, neutronů a elektronů. Jak je zobrazeno níže (obrázek 8), neutrony a protony jsou umístěny ve středu atomu zvaném jádro a elektrony obíhají kolem.
Atom je stabilní tehdy, když jsou všechny jeho elektrony spárovány a kruhy, které vidíte výše (říkáme jim orbity), jsou plné. Volný radikál se vytvoří, když orbity atomu obsahují nespárované elektrony, například 3 elektrony – jeden pár a jeden přebytečný elektron, to je příčina nestabilního atomu. Protože atomy se snaží být stabilní, odebírá tato nestabilní forma elektrony jiným atomům. Když se toto stane, spustí volné radikály řetězovou reakci, která způsobí poškození buněk. Nechají atom nebo buňku, které ukradnou elektron, nestabilní. A zase tento nově nestabilní atom vytvoří jiný podobný volný radikál a hledá další elektron, který by ukradl a tak je to pořád dokola. Antioxidant je sloučenina, která je schopna půjčit elektron nestabilnímu atomu, ale sám zůstane stabilní. Základní obranou proti volným radikálům jsou tělesné enzymy, které přemění volné radikály na neškodné sloučeniny. Například, sloučenina H2002, která bude přeměněna na neškodný produkt H2O (voda) a 02 (kyslík). Volné radikály způsobují to, čemu se říká oxidační stres proto jsou vlastně nepřátelé. Během posledních let bylo antioxidantům věnováno mnoho pozornosti a také jejich roli, kterou hrají při boji proti oxidačnímu stresu u sportovců, stárnoucích, lidí se sedavým zaměstnáním a klinicky nemocných. Protože jsou volné radikály přirozeně katabolické, čím více je volných radikálů omezeno, tím větší je schopnost jedince se zotavit. Antioxidanty, např. vitamín E můžete koupit relativně levně a výzkumy u nich prokázaly, že mají pozitivní schopnost snižovat volné radikály už po 3 týdnech. Glutamin je sloučenina, která se při cvičení snadno vyčerpá. Pro imunitní systém je nezbytný a je také vlastním antioxidantem v těle. Takže další doplňky, které by mohly být dodány na seznam pro aktivní a zdravý život jedince jsou antioxidanty spolu s vitamíny a minerály.
Omega-3
Tuk má špatnou pověst. Je to slovo, které si spojujeme s obezitou, srdečními chorobami a mnoha jinými zdravotními problémy. Ale ne všechny tuky jsou špatné. Nedávné objevy odhalily, jak jsou „zdravé tuky“ důležité ve vyvážené stravě. Zásadní je zvláště Omega-3, u které se prokázalo, že podporuje mozek, nervovou soustavu, oči a také vede k nižšímu výskytu srdečních chorob. Omega-3 je typ mastné kyseliny, kterou si tělo neumí vyrobit a je klasifikována jako nezbytná mastná kyselina (EFA). Protože se typický západní jídelníček zmodernizoval a jí se hlavně nekvalitní strava, množství Omega-3 v typickém jídelníčku se výrazně snížilo. Mastné ryby jsou bohaté na Omega-3, zvláště na kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a kyselinu dokosahexaenovou(DHA). Mnoho lidí nepokryje doporučené množství 2-4 porcí mastných ryb týdně a proto uvítají doplňky jako účinný způsob, aby se ujistili, že konzumují dostatečné množství.
Omega-3 je pevně spjato se zlepšením zdraví a to v mnoho ohledech, např.:
- Omezení srdečních chorob
- Omezení sérových hodnot cholesterolu
- Omezení zánětů
- Zlepšení zraku
- Udržení mozku v dobré kondici
Jedna z hlavních faktorů spojených s Omega-3 doplňky je ujištění, že neobsahují těžké kovy a nečistoty. Je nezbytné, abyste se ujistili, že používáte produkt s farmaceutickým stupněm.
Glukosamin
Glukosamin je amin cukr normálně tvořený z glukózy. Je to počáteční bod pro syntézy mnoha důležitých makromolekul. Hlavní důvod glukosaminu je vytvoření dlouhých řetězců, které se nazývají glykosaminoglykany (GAG), které jsou potřeba pro opravy kloubů a chrupavek. Syntéza glukosaminu z glukózy a glutaminu je časově omezeným krokem ve výrobě GAG a také pro opravu chrupavky. Po zhmoždění chrupavky nebo její natržení je možné, že si tělo nevyrobí dostatek glukosaminu pro optimální vyléčení. Navíc schopnost přeměnit glukózu na glukosamin ubývá s věkem. Během intenzivního cvičení můžeme ohrozit zdraví kloubů. Používání glukosaminu nám může pomoci udržet zdravé klouby a pomoci při jejich zranění. I když mnohé výrobky založené na glukosaminu propagují, že „vyléčí vaše“ klouby, bude to účinné pro ty, kdo mají problémy s chrupavkou. Další kapitola Zpět do encyklopedie
Minerální látky ve výživě – Fórum zdravé výživy
Minerální látky jsou v těle zastoupeny v malém množství, pro organismus jsou však nezbytné. Tělo si je nedokáže samo vytvořit a je proto odkázáno na jejich příjem potravou a vodou.
Minerální látky hrají důležitou úlohu v prevenci, při zpomalování aterosklerotických změn na cévách, při látkové přeměně, mají vliv na hladinu cholesterolu apod.
Naše strava bohužel zahrnuje spíše potraviny, které obsahují tuků, cukru a soli a minerální látky mnohdy chybí.
Měli bychom proto konzumovat pestřejší stravu, hodně rozličných a čerstvých a málo technologicky upravených potravin. Vyhýbat bychom se měli nadměrné spotřebě alkoholu, cukru a tuku.
V každém případě je nutné vyvarovat se jakýchkoliv extrémů – jakmile přijme tělo velmi málo nebo naopak velmi mnoho minerálů, může totiž nastat extrémní reakce. Potom dochází buď k onemocnění z nedostatku některého minerálu nebo k otravě z nadbytku.
Minerální látky se rozlišují dle množství potřebného pro organismus na tzv. množinové prvky nebo-li makroprvky a na stopové prvky.
Mezi nejdůležitější minerální látky řadíme:
Vápník (Ca)
Železo (Fe)
Hořčík (Mg)
Sodík (NA)
Zinek (Zn)
Jód (I)
Draslík (K)
Fluór (F)
Selen (Se)
Molybdén (Mo)
Fosfor (P)
Vápník (Ca)
Množinový prvek
Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou složkou všech svalů. Má význam pro svalovou činnost a srážlivost krve.
Při úbytku vápníku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejprve z čelistí a pak i z kostí. Vzniká nemoc osteoporóza. Také uvolňování zubů (paradentóza) může být důsledek nedostatku vápníku. Nedostatek se také projevuje poruchami srdečního rytmu , křečemi a únavou.
Zdroje: v mléku a mléčných výrobcích, ovoci, chlebu, ořechách a rybách.
Železo (Fe)
Stopový prvek
Železo je jeden ze zcela nezbytných prvků a bohužel dnes obecně v naší výživě nedostatečně obsažený. Dá se bez nadsázky říci, že nedostatek železa je trvalý a u nás problém číslo 1.
Největší nedostatek vzniká při nedostatku potravy, násilných životních změn ve stravování, jako jsou různé drastické lékařem nedoporučené diety na snížení hmotnosti. Nedostatek železa v těle způsobuje nedostatek červených krvinek.
Jejichž nejdůležitější úloha je již při vývoji mozku ještě nenarozeného dítěte, kdy nesprávná funkce mozku má za následek opožděný psychický vývoj. Další úlohou červených krvinek je doprava kyslíku do plic.
Nedostatečná funkce se projevuje bledou a nezdravou pokožkou, bolestmi hlavy, mdlobnými stavy, poruchami trávení (zácpa, nadýmání), stavy slabosti, dělením nehtů a bolavými ústními koutky.
Zdroje: v játrech, pivních kvasinkách, plnozrnných výrobcích, pažitce, petrželi, brokolice a růžičkové kapustě.
Hořčík (Mg)
Množinový prvek
Hořčík je prvek bez kterého člověk nemůže být zdravý. Má nezastupitelnou úlohu prakticky ve všech procesech probíhajících v organismu. Působí v ochranných procesech jako činitel antistresový, antitoxický, protialergický a protizánětlivý.
Dále utišuje nervový systém, vrací vnitřní vyrovnanost, ovlivňuje srdeční rytmus a je nutný pro tvorbu ochranných látek. Hraje ohromnou úlohu v procesech srážení krve, v činnosti střev, žlučníku a močového měchýře.
Nadbytek vzniká u ledvinových chorob a nedostatek při dlouhodobých průjmech.
Projevy nedostatku jsou především ranní únava, i po hodinách spánku, nespavost, noční pocení, bušení srdce, náhlé závratě, ztráta rovnováhy, třes víček, padání vlasů, lámavé nehty, křeče, “mravenci” v nohou, rychlá únava, citlivost na změny počasí, časté bolení hlavy a potíže s koncentrací.
Zdroje: v potravinách rostlinného původu – mák, fazole, sója, lískové ořechy, ovesné vločky, a dále sýrech, rybách a drůbeži.
Sodík (Na)
Množinový prvek
Sůl je pro lidské tělo potřebná, ale velmi důležitá je její kvalita a především její úprava. Ve státech, kde se používá pouze sůl odpařovaná z mořské vody, jsou velice řídké choroby srdeční a psychické. Solit je třeba vždy podle stavu organismu a podle situace.
Vynechat sůl úplně je třeba při některých onemocněních ledvin a při některých chorobách srdce. Omezit sůl je nutné také při vysokém krevním tlaku. Je samozřejmě třeba omezit i potraviny s vysokým obsahem soli (uzeniny, sýry, minerální vody s vysokým obsahem sodíku, bramborové lupínky, slané oříšky atd.). V létě a při značném pocení je potřeba soli větší.
Potem ale neodchází pouze sůl, ale i stopové prvky. Proto i nedostatek soli v potravě není nikterak bezpečný.
Důsledkem nedostatku bývá silná žízeň, pocit únavy, někdy i deprese, křeče svalů lýtek a prstů na nohou. Při menším nedostatku následuje postupné oslabování, ztráta chuti, závratě a zvracení. Snižuje se také schopnost myšlení a zvětšuje se riziko úpalu.
Zdroje: plnozrnný chléb žitný, ovesné vločky, rýže, kyselé zelí, houby, celer, špenát, rozinky a jižní ovoce.
Detailnější údaje o sodíku:
Sodík patří k minerálním látkám, které se v lidském organizmu vyskytují ve větším množství (makroelementy).
Sodík je důležitý pro udržení osmotického tlaku a iontové síly tělních tekutin. Při vysokých ztrátách sodíku (nadměrné pocení), pokud nejsou vyrovnány zvýšeným příjmem, se objevují svalové křeče, bolesti hlavy a průjmy. Rovněž přebytek sodíku může vyvolat poruchy. Dlouhodobý nadměrný příjem sodíku u citlivých osob zvyšuje krevní tlak.
Optimální příjem sodíku je asi 3 g denně, stačil by příjem přirozeného sodíku v potravinách (v potravinách živočišného původu je zpravidla výrazně vyšší obsah sodíku než v potravinách původu rostlinného). Skutečný příjem sodíku je u naší populace odhadován na 8 g.
Nejvýznamnějším zdrojem sodíku je chlorid sodný (kuchyňská sůl) přidávaný k dochucení pokrmů a do různých potravin. Z potravin jsou nevýznamnějším zdrojem sodíku masné a rybí výrobky, některé sýry (plísňové, bílé, tavené aj.), slané oříšky, bramborové lupínky, chléb, dehydrované polévky aj. K dalším zdrojům sodíku patří některé minerální vody a glutaman sodný, který je přidáván jako látka zvýrazňující masovou chuť do řady potravinářských výrobků a pokrmů, zejména čínské kuchyně.
Příjem sodíku bychom měli omezit zejména snížením spotřeby kuchyňské soli na 5-7 g za den a omezením konzumace výše jmenovaných potravin s vysokým obsahem soli
Zinek (Zn)
Množinový prvek
Zinek je nezbytný pro formování kostí, jako prevence před epilepsií a pro urychlování léčení ran, vředů, zranění a pooperačních ran a jizev. Je velmi nutný pro normální vývoj pohlavních orgánů a pro jejich udržování, pro udržování krásných vlasů. Bez zinku se mnohdy nedá léčit ani ateroskleróza a bolení hlavy.
Jeho nedostatek má vliv na zdraví člověka, především na kritické stavy, při poruchách růstu a vývoje a na regeneraci organismu.
Zdroje: semena dýní, pšeničné otruby a klíčky, většina hub, hovězí játra, ryby, ořechy, fazole, hrách, čočka, kakao a další.
Jód (I)
Stopový prvek
Jód je u nás obecně nedostatkovým prvkem. Je nezbytný pro funkci štítné žlázy, tělesný a duševní vývoj.
Nedostatek se projevuje nedostatečnou funkcí štítné žlázy, tvorbou volete. Potřeba jódu se zvyšuje právě u dospívající mládeže, dále těhotných a kojících žen.
Zdroje: višně, třešně, treska, úhoř, makrela, sleď, vejce, citrón, špenát, žampióny, hrách a také čokoláda.
Draslík (K)
Množinový prvek
Draslík je důležitý pro mezibuněčnou výměnu, funkci enzymů. Zvýšená potřeba je zejména po chirurgických zákrocích, při redukčních dietách, průjmech, při chronických onemocněních zažívacího traktu a nadměrném pocení.
Nedostatek se projevuje poruchou činnosti svalů, poruchou srdečního rytmu, trávení a nervového systému.
Zdroje: bílé fazole, hrách, vlašské ořechy, mandle, rozinky, brambory, špenát, rybíz, sušené švestky a paprika.
Fluór (F)
Stopový prvek
Fluor je pro naše tělo sice nutný, ale také velmi nebezpečný. Nedostatek škodí, ale přebytek ještě více.
Při přebytku vzniká nadměrné zvápnění kostí, kostní výrůstky, změna růstu a kvality zubů. Nadbytek se projevuje skvrnami na sklovině zubů. Při nedostatku se zvyšuje kazivost zubů.
Zdroje: v mase, vejcích, ovoci a zelenině.
Selen (Se)
Stopový prvek
Selen má význam pro ochranu buněk, vyřazení tzv. volných radikálů, svalovou funkci a srážení krve.
Nedostatek se projevuje onemocněním srdce, některými formami rakoviny, revmatismem, šedým zákalem, poruchami jaterních funkcí a zvýšenou náchylností k infekčním chorobám.
Zdroje: v mase, rybách, pivních kvasinkách, celozrnných produktech, houbách, ovoci zelenině.
Molybdén (MO)
Stopový prvek
Molybdén má význam pro sexuální funkci muže, využití fluoridu v zubech.
Nedostatek se projevuje zubním kazem, impotencí a ledvinovými kameny.
Zdroje: v zelenině.
Fosfor (P)
Množinový prvek
Fosfor podporuje látkovou výměnu a společně s vápníkem pečuje o tvorbu zubů a kostí.
Nedostatek se projevuje poruchou funkce ledvin, křivicí a nedostatečným ukládáním minerálních látek v kostech.
Zdroje: v mléku, mase, obilí, rybách a vejcích.
10 tipů, jak se chránit proti rakovině
Rakovina je proces, při kterém abnormální průběh buněčného cyklu způsobuje nekontrolovaný růst buněk. Normální buňka se mění na rakovinnou v případě mutace genů.
Proliferace (dělení) buněk je vysoce regulovaný proces, při kterém se zvyšuje počet buněk, a tím se umožňuje růst tkáně.
V normálním případě je tento mechanismus nezbytný pro přežití lidského organismu, ale potenciálně může život i ohrozit.
Disregulace buněčného cyklu je jedním ze základních předpokladů vzniku rakovinných buněk. Mutace DNA způsobuje, že buňka obejde všechny kontrolní body, které regulují její cyklus.
V podstatě to znamená dvě hlavní změny oproti zdravé buňce.
1. Aktivace onkogenů
– Ras gen
– Myc gen
2. Inaktivace genů potlačující nádory
– p53
– APC gen
– BRCA 1/2
- Zjednodušeně řečeno – pokud se chceme chránit před rakovinou, potřebujeme chránit své buňky.
- To znamená podporovat přirozenou funkci organismu přijímáním látek, které potřebuje, a vyhýbání se látkám, které jeho funkci narušují.
- „V roce 1997, čtyři vědci, Higgins, Muir, Doll, Peto přednesli důkazy, podle kterých je 80 % rakovin způsobeno environmentálními faktory.“ (Parsa 2012) [1]
- V tomto článku se dozvíte 10 tipů, jak se chránit proti rakovině a jaké kroky můžete podniknout, abyste proaktivně minimalizovali riziko vzniku rakoviny.
- Lidské tělo je extrémně složitý komplex systémů, ale díky vědecké práci máme možnost dělat informovaná rozhodnutí v kontextu výživy a vyvarování se přítomných hrozeb v podobě toxických a karcinogenních látek v potravě.
1. Minimalizovat riziko vzniku diabetu typu 2
American Institute for Cancer Research a World Cancer Research odhadují, že 30 -40 % případů rakoviny by bylo možné předejít správnou výživou, fyzickou aktivitou a kontrolou tělesné hmotnosti. [1]
Nadměrná konzumace bílé mouky a cukru je spojena s vznikem cukrovky typu 2, která je spojena se zvýšeným rizikem výskytu rakoviny jater, jícnu, prsu a dalších. [2]
Cukrovka typu 2 také různými cestami zvyšuje zánětlivé procesy v lidském těle. Chronický zánět je kromě mnoha negativních účinků na tělo spojován i se vznikem rakoviny. [3]
2. Minimalizovat faktory, které způsobují chronický zánět
Zánět je biochemický proces, který je nezbytný při regeneraci zranění nebo při infekci. Nevhodná strava však může způsobovat chronické zánětlivé reakce, které jsou spojovány se vznikem mnoha nemocí, včetně rakoviny. Aby se chronický zánět vyléčil, je nezbytné upravit stravu.
Jedním z faktorů, který může způsobovat chronický zánět, je konzumace cukru. [4] V západní dietě jde nejčastěji o sacharózu a glukózo-fruktózový sirup.
- Chronický zánět mohou způsobovat i omega-6 mastné kyseliny, lepek, ale také strava, která vyvolává dysbiózu – narušení přirozené střevní mikroflóry.
- Trans tuky, zejména ze zdrojů jako je margarín nebo smažená jídla, patří mezi další látky vyvolávající zánětlivé reakce. [5]
- Podobně to platí i v případě rafinovaných sacharidů, alkoholu a zpracovaných masných výrobků.
3. Minimalizovat konzumaci zpracovaných masných výrobků
Zpracované masné výrobky zahrnují všechny masné výrobky, u jejichž zpracování byly použity konzervanty, zvýrazňovače chuti a jiná aditiva. Tyto látky mají zajistit a upravit trvanlivost, konzistenci, barvu a chuť produktu.
Epidemiologické studie ukazují, že lidé, kteří pravidelně konzumují tyto výrobky, mají o 20 – 50 % zvýšené riziko vzniku rakoviny v porovnání s lidmi, kteří zpracované masné výrobky nekonzumují. [6].
Kromě toho, že zpracované maso způsobuje zánětlivé reakce, ke zvýšení trvanlivosti se používá dusitan sodný. Dusitan sodný je spojován se zvýšeným rizikem vzniku kolorektálního karcinomu [7] – jednou z předních příčin úmrtí na rakovinu v USA a západní Evropě.
Jedná se o slaninu, salámy, šunky, párky, konzervované maso a podobně.
4. Minimalizovat konzumaci alkoholu
Alkohol byl klasifikován jako karcinogen skupiny 1. Nachází se v seznamu mezi látkami jako anorganický arsen, ethylenoxid, formaldehyd, PCB látky, tabákový kouř a zpracované masné výrobky.
Při zpracování ethyl-alkoholu v játrech se produkuje karcinogenní látka acetaldehyd. Dlouhodobé vystavení zvýšeným hladinám acetaldehydu způsobuje poškození genu alkohol-dehydrogenázy a v úvodu zmíněného genu BRCA. [8] To může způsobit rakovinu v horním trávicím traktu, rakovinu prsu nebo jater.
Acetaldehyd způsobuje také několik dalších genetických abnormalit, které předcházejí vzniku rakoviny. [8]
Kromě alkoholických nápojů se acetaldehyd nachází také jako jedna z nejvíce zastoupených látek v cigaretách, což znamená, že pravidelná konzumace alkoholu spojená s kouřením podstatně zvyšuje riziko vzniku rakoviny.
Téměř 5 % lidí s cirhózou jater onemocní rakovinou jater. Riziko je o 35 % vyšší u lidí, kteří spolu s konzumací alkoholu kouří. [9]
5. Minimalizovat příjem arsenu z rýže
Arsen je látka, která se nachází v přírodě v organické nebo anorganické formě. Anorganická forma arzenu je karcinogenní a vysoce toxická. [10] Anorganický arsen způsobuje kontaminaci vody a akumulaci v biologických systémech (rostliny, zemědělská zvířata). Znečištění arzenem způsobuje rovněž i průmyslová aktivita a pesticidy.
Rýže akumuluje arzen kvůli tomu, že roste ponořená ve vodě. Neustálý kontakt s kontaminovanou vodou způsobuje, že se arzen dostane do zrnek rýže a následně do lidského organismu. [11]
Množství arsenu nacházejícího se v rýži je závislé na míře kontaminace prostředí, ve kterém je rýže pěstována.
Arsen se sice řadí mezi karcinogeny 1. stupně, ale z objektivního a statistického hlediska, v rýži nepředstavuje takovou hrozbu jako například cigaretový kouř nebo zpracované masné výrobky.
Tip číslo 5 je důležitý z jiných důvodů.
Poukazuje na cestu kterou se škodlivé, karcinogenní látky mohou dostat do lidského těla spolu s jídlem.
To znamená, že kromě arzenu je třeba vzdělávat se v této oblasti i co se týče jiných potenciálně nebezpečných látek vznikajících průmyslovou činností, a které mohou kontaminovat potravu.
Mnohé znečišťující látky, včetně arsenu se řadí mezi tzv. perzistentní polutanty. To znamená, že pokud je jimi jednou prostředí kontaminováno, zůstávají v něm velmi dlouho a mají potenciál akumulovat se i v produktech, které jsou určeny ke konzumaci.
6. Konzumovat zeleninu a ovoce
Důkazy o pozitivním vlivu konzumace zeleniny a ovoce na prevenci rakoviny jsou mimořádně konzistentní. [12]
Pokud se jedná o zeleninu a její vliv na lidské tělo – tento vztah je složitý. Důkazy o pozitivním vlivu zeleniny jsou prakticky nevyvratitelné, ale mechanismy účinků jsou složité. Rostlinné potraviny například obsahují, na rozdíl od rafinované bílé mouky, masa a mléčných výrobků, vlákninu. Luštěniny a zelenina jsou nejlepším zdrojem vlákniny.
Vláknina pomáhá udržovat zdravý trávicí trakt a mikrobiom. Ve skutečnosti, vláknina kromě své funkce při trávení představuje přímou potravu pro mikrobiom.
Zdravý mikrobiom se podílí na mnoha funkcích v lidském těle a jednou z nich je i správná funkce imunitního systému. Správně fungující imunitní systém dokáže regulovat zánět.
Chronický zánět se kromě množství jiných zdravotních problémů může podílet i na vzniku rakoviny.
Kromě toho zelenina a ovoce obsahují širokou škálu vitamínů, antioxidantů a minerálů, které jsou nezbytné k tomu, aby bylo lidské tělo vitální a schopné zabraňovat poškození DNA.
7. Sulforafan a křížová zelenina
Sulforafan je látka nacházející se zejména v zelené zelenině. Zdroje bohaté na sulforafan jsou brokolice, růžičková kapusta, zelí nebo květák.
Sulforafan má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. Pomáhá snižovat poškození buněk volnými radikály, chránit DNA před poškozením, snižovat zánět a zpomalovat růst rakovinných buněk. [13]
Sulforafan je látka, která pomáhá více protinádorovými mechanismy snižovat riziko vzniku rakoviny. Mezi ně patří indukce apoptózy – programované usmrcení buňky, která je poškozena – zastavení buněčného cyklu nebo epigenetické regulace. [14]
Křížová zelenina je také bohatá na folát, vitaminy C, E, a K. Dále obsahuje fytonutrienty, které stejně pomáhají snižovat riziko vzniku rakoviny a pomáhají regulovat zánětlivé procesy.
8. Zelenina z rodu allium
„Zelenina z rodu allium a její komponenty mají efekt na každé stádium karcinogeneze a ovlivňují mnoho biologických procesů, které modifikují riziko vzniku rakoviny.“ (Nicastro H., Ross S., Milner J., 2015) [15]
Rod allium zahrnuje česnek, cibuli, šalotku, pórek a pažitku.
Tyto zeleniny obsahují řadu bioaktivních látek, včetně flavonoidů, oligosacharidů, arginin a selen.
Většinu zdravotních benefitů těchto zelenin však přinášejí síru obsahující komponenty.
Důkazy podporují ochranné účinky česneku při rakovině žaludku, prsu a kolorektálního karcinomu. Ochranné účinky se zdají být propojeny s přítomností organosírových látek, zejména allylových derivátů které, jak bylo prokázáno, potlačují karcinogenezi. [16]
Studie přinášejí přesvědčivé důkazy o tom, že česnek a cibule a jejich sirné látky upravují biologické procesy v nádorech a v mikroprostředí těchto nádorů nebo předrakovinných buněk a tím snižuje riziko šíření rakoviny. [17]
9. Lněná semínka
Lněná semínka jsou bohatá na vlákninu, omega-3 a bílkoviny. Kromě toho obsahují hojné množství některých vitaminů a minerálů.
B1, B6, folát, vápník, železo, hořčík, fosfor a draslík. Avšak jednou ze skupiny látek, na které se soustředily vědecké studie, jsou lignany. Lněná semínka obsahují zhruba 800krát více lignanů než jiné rostlinné potraviny. [18]
Lignany slouží i jako antioxidant a také jako fytoestrogen. Svými mechanismy účinků dokáží snižovat riziko výskytu rakoviny.
Konzumace lněných semínek je spojována se sníženým rizikem vzniku rakoviny prsu. [19] [20]
Rozdrcená lněná semínka se prokázala jako účinná při boji s rakovinou prostaty.
Proliferativní index (vznik rakovinných buněk) byl u pacientů s tímto typem rakoviny po konzumaci 30 g semínek denně po dobu 34 dní značně snížen. Apoptické indexy (odumírání rakovinných buněk) byly zvýšeny.
Zjednodušeně to znamená, že konzumace lněných semínek, zejména lignanů, které obsahují, dokáží zpomalit růst a podněcovat odumírání rakovinných buněk.
Lněná semínka je vhodné konzumovat podrcená nebo ve formě prášku, kvůli jejich tvrdé slupce, která omezuje vstřebávání živin v trávicím traktu. Další z vhodných alternativ pro získání zdravotních benefitů je konzumovat lněné klíčky.
10. Selen
Selen je látka nezbytná pro správnou funkci lidského těla. Je to esenciální minerál, který lidské tělo musí přijímat z potravy.
Je přítomen ve více enzymech, které spouštějí reakce redukce oxidace. Selen slouží jako silný antioxidant a pomáhá chránit před poškozením DNA. Je jedním z komponentů pro tvorbu glutathionu, který je jednou z velmi důležitých látek, která se podílí na budování a regeneraci tkáně, správné funkci imunitního systému, tvorbě proteinů a dalších funkcí.
Kromě toho se podílí na snižování zánětu a ovlivňuje enzym P450, výsledkem čehož je detoxikace některých karcinogenních molekul. [21]
Náhodně randomizovaná, dvojitě slepá kontrolovaná studie prokázala, že podávání doplňků selenu (200 mikrogramů / den) mělo značně efektivní účinky při snižování výskytu rakoviny prostaty, kolorektálního karcinomu a také při snižování úmrtností těchto rakovin. [22]
Rakovina, její prevence a terapie je složitý problém, který je ovlivňován mnoha faktory. Jak bylo zmíněno, environmentální faktory se ve značné míře podílejí na procesech probíhajících v lidském těle, v souvislosti s karcinogenezí.
Správná výživa představuje důležitou oblast zájmu pro každého, kdo chce fungovat ve zdraví a vitalitě a zároveň se chránit před rakovinou. Nutričními deficity oslabený nebo poškozený organismus má sníženou schopnost zabraňovat poškození DNA, což může zvyšovat riziko vzniku rakoviny.
Je důležité dbát, aby bylo tělo zásobené látkami, které pro svou správnou funkci potřebuje. Mnoho z těchto látek pochází ze zeleniny a ovoce. Zejména zelenina by měla tvořit podstatnou část jídelníčku. Ořechy a semínka jsou také bohatým zdrojem živin.
Tento seznam 10 tipů není vyčerpávající a existuje mnoho dalších vědeckých poznatků spojených s rakovinou, její prevencí a terapií v kontextu zdravé výživy. V následujících článcích se dočtete, jaké další látky pomáhají chránit zdraví organismu a snižovat riziko výskytu vážných chorob.