Kraniosakrální terapie je podle skeptiků nesmysl

Jedná se o velmi jemnou, ale účinnou metodu, kdy terapeut respektuje tělo a procesy v něm probíhající. Cílem ošetření je navození stavu harmonie a opětovné rovnováhy celého systému – tělo, emoce, mysl.
Metoda používá pro diagnostiku pulsaci mozkomíšního moku.

Ten se pohybuje uvnitř systému membrán jdoucího od lebky (krania) přes páteř až ke křížové kosti (sacrum). Díky přenosu skrze fascie je hmatatelný na celém těle. Terapeut palpací vyhodnocuje aktuální vitalitu a zdraví klienta a také oslabená a napjatá místa.

Jemnými technikami potom pracuje na zjištěných nerovnováhách, které mohou být způsobeny fyzickou příčinou, stejně jako např. emočním stresem a pod.

Metoda je vhodná pro všechny věkové kategorie.

Ošetření dospělých kraniosakrální terapií je doporučováno např. při:Kraniosakrální terapie je podle skeptiků nesmysl

– bolestech hlavy, krku a zad, migrénách
– skolióze, problémech s koordinací pohybu
– chronické únavě,
– očních obtížích, po náročných dentálních ošetřeních, rovnátkách
– při tinnitu
– zažívacích obtížích
– premenstruačním syndromu

– následcích zranění a operací apod.

Ošetření miminek a dětí  kraniosakrální terapií se využívá především:

– jako doplněk k Vojtově metodě
– při kolikách, častém pláči
– problémech se spánkem, sáním

– při poruchách učení, soustředěnosti, hyperaktivity apod.

Jak kraniosakrální terapie probíhá?

Ideálně v leže na lehátku nebo matraci v oblečení. Ošetření je v klidném a pomalém tempu bez manipulací s jemnými doteky na nohou, pánvi, břichu, hlavě. Klient se dostane do relaxovaného, meditativního stavu. Podle citlivosti může, ale nemusí, vnímat teplo, brnění, proudění energie, vidět obrazy, cítit emoce.

Práce s dětmi, které jsou často hyperaktivní a neklidné, vyžaduje od terapeuta velkou flexibilitu. Ošetření probíhá buď na lehátku nebo na zemi při klidné hře, někdy i v klíně rodiče. Vybudování pocitu důvěry je pro kranio terapii klíčové.

Vyplatí se být trpělivý a dovolit tělu dostatečný čas, aby reagovalo ve svém vlastním tempu.

Někdy lze při ošetření malých dětí využít jejich přirozené napojení na matku a ošetřit nejprve matku za přítomnosti dítěte. To z ošetření profituje, aniž jsou na něj vyvíjeny přílišné nároky.

Jak často je kraniosakrální terapie vhodná?

Optimální četnost závisí na mnoha faktorech – typu řešených obtíží, výchozího stavu těla a pod. U dospělých je obvyklý rozestup mezi ošetřeními dva až tři týdny. U miminek stačí obvykle jedno ošetření, u dětí s ADHD se doporučuje pravidelné ošetření každý týden, případně co čtrnáct dní.

  • Více o kraniosakrální terapii se dočtete v tomto článku:
  • Kraniosakrální osteopatie – jemná terapie, která jde do hloubky
  • Co je tinnitus a jak ho léčit?

Kraniosakrální terapii u nás provádí:Kraniosakrální terapie je podle skeptiků nesmysl

Ing. Zuzana Bestová

Bludné balvany za vaginální detoxikaci, homeopatii i diskreditaci medicíny

Kraniosakrální terapie je podle skeptiků nesmysl Zlatý Bludný balvan získává odborná společnost a to je velká ostuda. „Neexistuje jediný důkaz, že by údajná vaginální detoxikační tělíska dokázala eliminovat toxiny z lidského organismu. Jediné, co tyto výrobky dokáží spolehlivě odstranit, jsou peníze z peněženky,“ shrnul loni exkluzivně pro Zdravotnický deník fakta emeritní profesor Edzard Ernst. Detoxikace je oblíbený pojem zastánců alternativních „léčebných“ postupů, kteří straší bubáky, kteří neexistují a se skutečnými toxiny, čili jedy, nemají nic společného. Foto: Koláž ZD

Před blátivým myšlením není v bezpečí dokonce ani odborná společnost, která by měla garantovat to, že je pacientům poskytována zdravotní péče na náležité vědecké úrovni. Ukazuje to letošní ročník udílení vědeckých anticen Bludných balvanů, které uděluje Český klub skeptiků Sisyfos. „Právě oblast medicíny je stále více ovlivňována iracionálním myšlením, což může vést k poškození zdraví pacientů nebo je dokonce přímo ohrozit na životě, a proto považujeme za nezbytné na tato rizika upozorňovat,“ říká Leoš Kyša, předseda Českého klubu Sisyfos s tím, že právě oblast různých „alternativních diagnostických a léčebných metod“ zůstává v centru pozornosti nejen českých skeptiků.

Úspěšná iracionální lékařská družstva

Zlatý Bludný balvan v kategorii družstev získala Společnost Miroslav Skalický-medicaHERBA a Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP za šíření a podporu svérázné metody detoxikace vagíny dle receptu tibetských mnichů.

„Už samotný u veřejnosti a v alternativní medicíně oblíbený pojem detoxikace je pochybný. Vagína ve skutečnosti žádnou detoxikaci nepotřebuje. A už vůbec ne preparátem, který může v organismu vytvářet ideální podmínky pro rozvoj infekce,“ konstatují čeští skeptici.

Právě na tuto podivnou metodu upozornil v loňském roce Zdravotnický deník.

„Detoxikační vaginální tělíska nejsou oficiálně lék, léčivý přípravek, ani zdravotnický prostředek. To by musel dovozce skutečně prokázat jeho účinnost a neškodnost. Nic takového se nestalo u nás ani nikde ve světě. Přesto Česká gynekologicko-porodnická společnost podlehla vábení mamonu nebo snad kouzlu trendu čínské medicíny a pomohla tak pochybnému byznysu,“ shrnují skeptici.

Také stříbrný Bludný balvan v této kategorii se týká oblasti medicíny. Byl udělen Konzultačnímu a terapeutickému institutu Praha za posílení imaginární složky komplexní medicíny. „ Trendem moderní medicíny je komplexní přístup k pacientovi.

Podobně jako komplexní čísla v matematice, má i komplexní medicína svoji reálnou a imaginární složku. Průkopníkem aplikace, zejména té druhé složky, je AKTIP – Konzultační a terapeutický institut Praha v čele s MUDr. Jarmilou Klímovou,“ popisují skeptici oceněné pracoviště.

Případný klient se zde podle nich setká s „ryze imaginární péčí v celé řadě oborů“. To v praxi znamená, že se působí například grafolog, expert na orientální diagnostiku, svůj dílek informací dodá i biorezonance.

Pokud vše zklame, nastoupí zázračný přístroj ANESA, známý jako neinvazivní analyzátor krve AMP, za který byl udělen zlatý Bludný balvan za rok 2011 jeho tehdejšímu provozovateli.

„Klientka může podstoupit elektroimpedanční tomografii prsu jako alternativu mamografie; a to bez ohledu na to, že školometští radiologové říkají nepěkná slova o technických problémech a o malé senzitivitě. Aby to nebylo mužům líto, i oni mohou podstoupit vyšetření pulsu na přístroji KARDiVAR.

O takovém množství parametrů, které jde vyčíst z krátkého záznamu EKG, se zkostnatělým internistům může jen zdát.

Řádně imaginárně diagnostikovaný pacient pak podstoupí terapii v rukou zkušených homeopatů, čakrových aromaterapeutů, kineziologů, specialistů na řízenou a kontrolovanou detoxikaci organismu podle Jonáše a odborníků na reiki a na kraniosakrální terapii,“ oceňují skeptici „komplexnost“ pracoviště.

Bez povšimnutí by neměla zůstat ani nejviditelnější tvář institutu, a to lékařka Jarmila Klímová. „Celá medicínská obec se tak měla možnost dozvědět, že koncept medicíny založené na důkazech je materiálně-biologicko-chemický, a proto není třeba ho brát vážně. Takto poučená medicínská obec by totiž brala vážně její zjištění, že za všechny nemoci si můžeme sami. Tak například nádory vznikají na podkladě autoagrese,“ vybírají z jejího díla skeptici.

I bronzové družstvo působí v oblasti medicíny. Je jím Homeopatická lékařská asociace, která byla oceněna za usilovnou a všestrannou homeopatickou potenciaci medicínských znalostí.

„Věrni modernímu trendu medicíny založené na důkazech na svých internetových stránkách sdílí odkazy na několik klinických studií, které mají dokazovat klinickou efektivitu homeopatie. Zapšklí skeptici však postrádají zmínku o kvalitních metaanalýzách, ve kterých homeopatie selhala,“ dodávají skeptici.

Asociace však nelení a snaží se homeopatii zařadit do systému medicíny. „Nekonečným světem za Avogadrovou mezí bloudí Homeopatická lékařská asociace, která se znovu a znovu vydává za tajemnými ultranízkými koncentracemi hledat nové možnosti homeopatického působení.

Odvážně ředí tam, kde se ještě nikdo ředit neodvážil…,“ přibližují její práci skeptici. Asociace má k dispozici i velmi kvalitní odborníky: „MUDr. Jaroslav Čupera dává rodičům velmi dobrou radu. Na dětskou nespavost by se neměly dávat jakékoliv léky s výjimkou homeopatik.

Jako zkušený anesteziolog a intenzivista má jistě s uspáváním pacientů velmi dobré zkušenosti. Přesto doufáme, že před chirurgickými zákroky v Ivančické nemocnici pacienty uspává nepotencovanými anestetiky.“

Budete mít zájem:  Poslouchejte hudbu, budete déle žít

Kvalifikovaná diskreditace medicíny

Také ocenění jednotlivci mají k medicíně blízko. Příkladem je nositelka bronzového Bludného balvanu Erika Hájková, alias Erika Magdalena Peprná, která byla oceněna za „vysoce kvalifikovanou diskreditaci medicíny, jakož i jasnovidné šíření alternativ všeho druhu“.

„Internetové noviny Protiproud, kde neúnavně publikuje, jsou nevyčerpatelným zdrojem blátivého myšlení a konspiračních teorií. Proto také za rok 2013 získaly bronzový Bludný balvan. Jejich šéfredaktor, otec paní doktorky, jej obdržel již v roce 2009 a dokonce zlatý.

Letos tedy rodina Hájků se třemi balvany úspěšně dotahuje dosavadní rekordmany – rodinu Baudyšů,“ přibližují skeptici fascinující propojenost české iracionální scény.

Tato právnička, žena v domácnosti a homeopatka v jednom má vskutku originální názory: „Pravé neštovice prý nebyly vymýceny, ale přejmenovány na opičí.

Je zbytečné očkovat proti tetanu, protože není přenosný z člověka na člověka (a vůbec nevadí, že se děcko může kdekoli infikovat drobným poraněním a že lidé mohou být přenašeči těchto bakterií).

Dětská obrna také nebyla vymýcena, protože to, co bylo vymýceno, vůbec dětská obrna nebyla!! A ve skutečnosti po světě běhá stejně, ne-li více ochrnutých než kdysi. Že by je farmakolobby někde ukrývala??,” podivují se skeptici.

Erika Hájková se pouští i do vědeckých konstatování: “„Bylo změřeno, že kolem rukou léčitelů jsou během léčení veliké fluktuace v magnetickém poli. Frekvence magnetického pole, které byly naměřeny, korelují s frekvencemi, které používají moderní magnetické přístroje pro nastartování léčivých procesů v lidských tkáních…“

Držitelem stříbrného Bludného balvanu se stal Libor Votoček, a to „za šíření pavědeckého kreacionismu, zejména mezi školní mládeží“. Tento někdejší pedagog se stal hlavním autorem a realizátorem i přednášejícím „unikátní putovní vědecko-historické výstavy“ GENESIS EXPO“.

„Cílem výstavy je ‚vědecká‘ obhajoba biblického mýtu o stvoření, podle něhož je Země stará několik tisíců let, pozemský život včetně člověka vznikl božím stvořením, evoluce druhů neexistuje, fosilie jsou pozůstatkem biblické potopy…  Je to demonstrováno pomocí panelů, rozmanitých exponátů, knih, DVD, filmů a přednášek. Návštěvník výstavy je podroben taktice „Gish Gallop“ – je  zavalen kanonádou nesmyslných, zavádějících, a přímo nepravdivých tvrzení. Přiznejme si, že nejen žáci, ale zpravidla ani jejich učitelé nedokáží této kreacionistické propagandě racionálně čelit,“ upozorňují skeptici.

Vynechat nelze ani držitele ocenění nejcennějšího – Viliama Poltikoviče a Jiřího Vokáče Čmolíka, kteří si cenu vysloužili „za odhalení cest k řešení globálního nedostatku životních zdrojů“. „První z oceněných nás navádí, jak žít z vesmírné prány, tedy bez jídla a leckdy i bez vody nebo bez spánku.

Těm, kterým prána nechutná, doporučujeme druhého laureáta, který dokáže naprogramovat váš mozek tak, že zbohatnete a pak se můžete kdykoli opulentně rozšoupnout.

Národy se již nemusí stěhovat a válčit, budoucnost lidstva se rázem prosvětlí…,“ shrnují skeptici, kteří jsou si však vědomi toho, že jejich ocenění je pouze dočasné: „Bludný balvan propůjčujeme v naději, že laureáti vbrzku získají nejednu Nobelovu cenu, a tudíž dle našich pravidel budou muset naši cenu vrátit.“

Ludmila Hamplová

Rakovinu nevykadíte a detoxikace je nesmysl. Vítejte ve světě šarlatánů…

Kraniosakrální terapie je podle skeptiků nesmysl

Pokud jste poslední týdny náhodou nestrávili na tropickém ostrově nebo zcela odříznuti od civilizace, nemohli jste minout doslova smršť, která se prohnala médii i sociálními sítěmi. Může za to dokument České televize s názvem Infiltrace: Obchod se zdravím, který odhalil dost podivné praktiky v centru Aktip. Věty, jež v něm zazněly, jako třeba „vykadit rakovinu“ se okamžitě staly takřka legendárními, stejně jako rady, že si stačí najít milence nebo se pustit do detoxikace. I když je právě teď partička „odborníků“ a „odbornic“ z Aktipu pod drobnohledem veřejného mínění, které je cupuje na kousky, nejsou to ani zdaleka jediní šmejdi na poli lidského zdraví. Podle skromných odhadů se jen v Česku může jednat o stovky, nebo spíš tisíce různých „léčitelů“, „terapeutů“ a „poradců“ všeho druhu.

„Neexistují objektivní kritéria, jak léčitele hodnotit. Lidé v Česku obecně věří, že existují jacísi dobří léčitelé a pak ti špatní. Ti dobří pomohli tudle vašemu strejdovi od hemoroidů, ti špatní jsou teď v televizi.

Problém je, že pokud na většinu léčitelů uplatníte stejná kritéria, která máme na medicínu postavenou na důkazech, pak selžou,“ vysvětlujete Leoš Kyša, místopředseda Českého klubu skeptiků Sisyfos. Právě ten každoročně udílí Bludné balvany, tedy „oceňuje“ ty nejúspěšnější šarlatány všeho druhu.

Zmiňovaný Aktip byl takto oceněn v roce 2016 Stříbrným Bludným balvanem „za posílení imaginární složky komplexní medicíny“.

„Řádně imaginárně diagnostikovaný pacient pak podstoupí terapii v rukou zkušených homeopatů, čakrových aromaterapeutů, kineziologů, specialistů na řízenou a kontrolovanou detoxikaci organismu podle Jonáše a odborníků na reiki a na kraniosakrální terapii. Když nic nepomůže, další odborníci si bravurně prohlédnou jeho mitochondrie nebo se rovnou pustí do práce s energiemi,“ stojí v tehdejším zdůvodnění ocenění Bludným balvanem, které popisuje běžnou praxi centra.

Mohlo by vás také zajímat: Posedlost očistou. Proč nás tak lákají půsty a detoxy?

„Udílení našich anticen je sice míněno jako recese, to, co předvádějí obdarovaní, však příliš humorné není.

Někdy to stojí jen peníze, potenciálně může jít ovšem o zdraví i o život,“ upozorňuje Jaromír Šrámek, lékař a předseda Českého klubu skeptiků Sisyfos.

„Naše kamenování je sice terapie veskrze neinvazivní, pomáhá však alespoň varovat ostatní před tím nejhorším, s čím se mohou oni či jejich známí setkat namísto odborné pomoci,“ dodává.

Nejde jen o přímé poškození „alternativní“ terapií, ale také o to, že může dojít k promeškání času, kdy je možné zahájit účinnou léčbu.

Například z relativně dobře odstranitelného malého nádoru se tak může stát velký s řadou metastáz, které už není možné zničit. Mimochodem pokud jste na pochybách, zda je konkrétní terapie seriózní, či nikoliv, můžete se na skeptiky obrátit přímo na mailové adrese [email protected], kam můžete zároveň posílat svoje nominace na příští Bludné balvany.

Rady bez záruky. Jestli zemřete, váš problém
Podle českých zákonů se takovým „terapeutem“ může stát naprosto kdokoliv bez ohledu na své vzdělání, zkušenosti či praxi. Nemusí ani tušit, kolik má zdravý člověk ledvin, nebo znát alespoň pravidla první pomoci. Stačí, že si o sobě bude myslet, že „ví“, jak na to.

Takže se vám klidně může stát, že rady o tom, jak zásadně změnit svůj jídelníček a tím se zbavit všech svých zdravotních problémů, dostanete od bývalé uklízečky, „absolventa vysoké školy života“ či někoho, kdo si na internetu něco přečetl a cítí se být dost kompetentní na to, aby kecal ostatním do toho, jak mají žít, a ještě se za to nechal platit.

Příkladem je i „psycholožka“ ze zmiňovaného televizního dokumentu, která nemá vysokoškolské vzdělání v oboru psychologie, byť se jím chlubila.

Jen pro srovnání: i když si o lékařích můžete myslet cokoliv, třeba i to, že jsou to „vrazi v bílých pláštích“, museli zvládnout minimálně šest let sakra těžkého univerzitního studia a další roky atestační přípravy, aby o sobě mohli říct, že je z nich urolog nebo třeba kardiolog.

Navíc „terapeut“ je někdo, kdo ostatním radí bez jakékoliv osobní zodpovědnosti. Ošklivě řečeno: i když vám přímo poškodí zdraví a vy na následky jeho rad zemřete, vaši příbuzní se jen obtížně budou domáhat jakékoliv spravedlnosti. Ještě hůř, pokud půjde o dítě.

Velmi bolestivým, leč skutečným příkladem je smrt vážně nemocného šestiletého chlapce, k níž došlo v roce 2013. Matka a její druh na radu léčitele přestali dítěti podávat životně důležitý inzulin. Následně chlapec ve strašlivých bolestech zemřel.

Zatímco matka dítěte a její druh byli v roce 2015 odsouzeni k osmi letům vězení, samotný „léčitel“ působí dál bez jakéhokoliv postihu. Naproti tomu lékaři jsou za své jednání trestně odpovědní, a pokud pacienta poškodí, nesou následky.

Budete mít zájem:  Biologická Léčba Kmenovými Buňkami?

Zároveň v praxi „terapeutů“ musíte zapomenout na jakákoliv pacientská práva, která vás v okamžiku, kdy se stanete pacientem v lékařské ordinaci, chrání.

Běžně je porušováno i to nejzákladnější právo každého pacienta na informace. „Před zahájením léčby musí každý zdravotnický pracovník získat informovaný souhlas.

To není volitelnou součástí péče, ale právní a etický imperativ,“ upozorňuje profesor Edzard Ernst, který na britské University of Exeter založil pracoviště specializující se na výzkum „celostní a alternativní medicíny“, na svých osobních webových stránkách.

Povinností lékaře je vysvětlit vše tak, aby pacient pochopil a rozuměl tomu, co jej čeká. Teprve poté, co pacient získá potřebné informace, je na něm, jak se dál rozhodne o způsobu své léčby.

Jak připomíná profesor Ernst, k informovanému souhlasu patří diagnóza pacienta, souhrn vývoje jeho zdravotního stavu, nejúčinnější dostupné možnosti léčby, doporučená léčba, její účinnost, ale také rizika s ní spojená a plán léčby. Samotný informovaný souhlas nutně nemusí mít písemnou podobu, byť je to před zákroky či hospitalizací běžné. O tom, jaká práva jako pacient máte, se dozvíte tady.

Jenže nejrůznější „terapeuti“, ať už nabízejí cukrové kuličky v podobě homeopatik, posílání energií, „detoxikaci“ či třeba odstranění údajných „parazitálních zátěží“ pomocí chemikálií určených k dezinfekcí bazénů, dávají svým klientům plané sliby, a tím poškozují jejich právo na informovaný souhlas. Obvykle už neřeknou, že homeopatika jsou jen předražený cukr, jehož účinnost nikdy nebyla prokázána, z „detoxikace“ se nejspíš poděláte, a pokud budete popíjet bazénovou dezinfekci, v lepším případě si poleptáte hrdlo a jícen.

Přečtěte si také: Je homeopatie víc než placebo?

Léčení neexistující nemoci = skvělý zisk
Pro samotné šmejdy působící na poli lidského zdraví je přímo ideální, když přijdete s tím, že se necítíte právě dobře, byť podle lékařských vyšetření jste víceméně v pořádku.

„Není nic lepšího pro zlepšení finanční situace šarlatána než to, že začne léčit neexistující nemoc. Mnozí alternativci si na tomto šikovně postavili svůj byznys,“ říká rozhodně profesor Edzard Ernst a vyjmenovává typické falešné diagnózy.

K nim patří třeba „nedostatek životní energie tchi“, což vysloví ten, kdo praktikuje „tradiční čínskou medicínu“, či „nutnost podpořit životní sílu“ z úst homeopata.

Populární je i podezření na údajné „parazity“, kteří mají způsobovat celou řadu zdravotních problémů, či domnělé „překyselení“, na něž se dá svést také prakticky cokoliv.

„Krásou neexistující diagnózy je to, že může být léčena tak dlouho, dokud klientovi nedojdou peníze nebo trpělivost. Těsně předtím než situace dospěje do tohoto bodu, ale šarlatán obvykle svého klienta prohlásí za vyléčeného.

Což je naprosto jasné, protože klient byl zdravý po celou dobu, kdy byl údajně léčen,“ dodává profesor Ernst.

Správné je v takové chvíli si diagnózu nechat potvrdit u skutečného lékaře na základě relevantních diagnostických metod, což rozhodně není použití „zázračných přístrojů“, které slibují, že odhalí přítomnost bakterií, virů, plísní, vnitřních parazitů a rovnou dlouhý seznam chorob za pár minut.

Jen na okraj: rostoucí zájem „alternativní medicíny“ o údajné parazity neunikl pozornosti ani skutečných odborníků z oblasti parazitologie.

„Parazitologický ústav Akademie věd ČR se distancuje od použití veškerých nepodložených diagnostických metod a léčebných postupů prováděných mimo oprávněná pracoviště, která nejsou schválena Ministerstvem zdravotnictví, jako jsou frekvenční diagnostiky, biorezonance, zappery atd.

,“ stojí v Prohlášení Parazitologického ústavu AV ČR k alternativní léčbě údajných lidských nákaz parazity.

„Přístroje a postupy alternativní medicíny nejsou vědecky ani klinicky ověřené, a jako takové nejsou náhradou lékařské diagnostiky ani odborné léčby,“ informuje Stanovisko katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy k diagnostickým a terapeutickým metodám používaným v alternativní medicíně u parazitárních infekcí. Velmi pochybné jsou podle parazitologů i výsledky takových „měření“: „Paraziti (protista, helminti) jsou u člověka ve střední Evropě poměrně vzácní, často ani nejsou u zdravého člověka příčinou žádných obtíží a jejich diagnostika prováděná odbornými diagnostickými laboratořemi je velmi přesná. Pokud odborné pracoviště parazita nenalezne, parazit se u pacienta s nejvyšší pravděpodobností skutečně nevyskytuje,“ upozorňují odborníci.

Nenechte se napálit a radši přemýšlejte, než otevřete peněženku
Zcela upřímně, každý pacient má právo na to, se svobodně rozhodnout, zda vůbec a případně jak se bude léčit. To ale také znamená, že má právo se rozhodnout úplně špatně a klidně si vybrat cokoliv z dlouhého seznamu „alternativ“.

Je ale fér v tu chvíli upozornit na to, co ho pravděpodobně čeká i jaká jsou rizika. Jenže to různí „terapeuti“ nedělají a naopak své klienty zásobují spikleneckými teoriemi o tom, jak lékaři záměrně udržují své pacienty nemocné a farmaceutický průmysl tají před světem hrůznou pravdu o svých produktech.

Co na tom, že se lidský věk prodloužil a onkologické onemocnění nerovná se rozsudek smrti.

Šarlatáni vás budou rádi zásobovat konspiracemi o tom, jak je „pravda“ utajována a jen vyvolení a odvážní se k ní dokážou dostat. Leč realita je o dost jiná.

Zatímco všechny skutečné léky musí mít v krabičce příbalový leták, který obsahuje velké množství informací, včetně možných vedlejších účinků, musí před tím, než se dostanou k pacientům, prokázat svou účinnost a bezpečnost, což znamená, že jej před vámi pod bedlivým dohledem lékařů vyzkoušely desítky tisíc lidí a vše, co se s nimi dělo, bylo řádně zdokumentováno, u nejrůznějších doplňků stravy nic takového neexistuje. Když vám „léčitel“ nabídne „výtažky z bylin“ či „detoxikační tablety“, nevíte vůbec nic. V lepším případě se z pohledu českých zákonů bude jednat o doplňky stravy, které nejspíš nijak neuškodí, v tom horším může být za „nápojem amerických indiánů“ nebo „tajemstvím tibetských mnichů“ skrytá pěkná břečka, kterou se můžete přiotrávit.

Řada lidí totiž věří tomu, že když je něco „přírodní“, je to mnohem lepší než „chemické“ léky. Zrada je v tom, že přírodní je i muchomůrka zelená, která vás spolehlivě zabije, nebo třeba plíseň na zkaženém ovoci či trus myší, co se nedopatřením dostal do dodávky sušených bylin z druhého konce světa.

Takže když vám někdo bude tvrdit, že „léčí“ jen „přírodně“, klidně se zeptejte, odkud pochází rostliny, které používá, zda nebyly ošetřeny pesticidy a také zda se zbytky těchto mnohdy nebezpečných látek neskrývají v „zázračných“ pilulkách, které vám nabízí. Asi byste se nenapili vody z řeky, do které proudí splašky z obřího města.

Tak u svého zdraví neudělejte stejnou chybu.

Velmi zrádná, byť lákavá jsou i tvrzení, že se jedná o „tisíciletí prověřenou metodu“ a znali ji už staří Egypťané, Inkové nebo třeba Číňané.

S největší pravděpodobností se jedná o líbivý blábol, který přináší závan údajné dávné moudrosti. Samo o sobě ale toto tvrzení nezaručuje vůbec nic.

Nebo snad dodnes spoléháte na dopravní prostředky starověku a svěřili byste své porouchané auto někomu, kdo tvrdí, že si hodně přečetl o sumerském vynálezu kola? I samotná „tradiční čínská medicína“ není ničím jiným než směsí různých praktik, které vznikly v Číně až ve dvacátém století za vlády Mao Ce-tunga, kdy se země potýkala se zoufalým nedostatkem léků i lékařů. Sám tvůrce velkého skoku se takto nikdy neléčil a jako diktátor využíval skutečnou zdravotní péči, na niž však chudí Číňané neměli nárok.

Jako vějička spolehlivě zabírá i to, že daná metoda působí „vědecky“ a je obalena slovy, že se jedná o utajované poznání nebo třeba nejmodernější objevy, o nichž zabednění čeští lékaři nic netuší. Ideální z pohledu šarlatánů jsou termíny, kterými skoro nikdo nerozumí, třeba kvantové provázání, teorie chaosu nebo nanotechnologie.

Budete mít zájem:  Volně Dostupné Léky Na Uklidnění?

Stačí k nim přidat něco o tom, že probíhá podobný výzkum v nějaké slovutné instituci či nedávno byla udělena Nobelova cena za takřka totéž. Jenže pravděpodobnost toho, že největší světové mozky spolupracují tady s Pepou, co „léčí“ na dálku, není zrovna velká.

Takže než se rozhodnete zaplatit, raději věnujte pár minut ověřením předkládaných informací.

#LudmilaHamplová

Nemoci nechodí po horách, ale po lidech. I když se na ně předem nejde úplně připravit, něco málo se udělat dá… Dali jsme pro vás do kupy speciální microsite s názvem Kolik stojí zdraví.

 Přečtěte si, jak dlouho trvá průměrná pracovní neschopnost, na jakou podporu od státu máte nárok, když dlouhodobě onemocníte a ve které nemocnici najdete nejlepší specialisty na různé neduhy.

 Přečtěte si také: Jan Hnízdil: Vystoupil jsem z hlavního proudu

Kraniosakrální biodynamika

Základní informace

Kraniosakrální biodynamika je účinná neinvazivní metoda pracující na úrovni Zdraví. Tato úroveň je stále přítomná, je možné se na ni naladit a spojit se silami, které nás utvářejí, vyživují a řídí všechny životní funkce.

V kraniosakrální biodynamice se těmto silám říká Potence a řídící princip v pozadí těchto sil se nazývá Dech života. Všeprostupující Dech života je zdrojem všeho projeveného, nejzákladnějším projevem našeho bytí a vrozenou moudrostí těla.

Spolupráce s těmito uspořádávajícími silami dává kraniosakrální biodynamice nesmírnou hloubku a představuje esenci léčení.

Jak působí

Kraniosakrální biodynamika vnímá člověka jako celek, v němž se vše vzájemně ovlivňuje a biodynamické síly udržují rovnováhu a život.

Tato metoda je celostní a její účinek můžeme zakoušet na všech úrovních bytí, fyzické, emoční, mentální i na úrovni ducha.

Přispívá k nápravě tělesných obtíží, podporuje nervový systém a zmírňuje psychické potíže, pomáhá zpracování traumatu, je neocenitelným pomocníkem pro těhotné a děti a podporuje osobní transformaci.

Kraniosakrální biodynamika navrací rovnováhu tělu a mysli.

Nezaměřuje na nemoc a nezabývá se odstraňováním symptomů, nýbrž pomáhá organismu najít cestu k přirozené rovnováze a směřuje jej ke zdravému fungování.

Na této cestě se klient učí vnímat jemnou dynamiku svého vnitřního světa a rozpoznávat reakce vlastního těla, což prohlubuje vnímání sebe sama a přispívá k celkové stabilitě.

Co se děje při ošetření

Při ošetření vstupuje systém klienta do hluboké relaxace, ve které se aktivují samoléčebné funkce organismu. Organismus se reorganizuje, čerpá energii a harmonizuje podle svých aktuálních potřeb.

V bezpečném a klidném prostoru jemného kontaktu si klient může dovolit nechat vše být a odpočívat.

V hluboké přítomnosti terapeuta je možné odevzdat všechnu tíhu světa kterou nese, utišit napjaté nervy a znovu se spojit se svým středem.

Historie

Kraniosakrální terapie pochází ze západního lékařství, vyvinula se ve 20 stol. z oboru osteopatie. Americký osteopat Dr. William Garner Sutherland rozvinul kraniosakrální práci a kraniosakrální biodynamika je esencí jeho práce, která vznikla v posledních letech jeho života. Tu potom dále rozvinul jeho žák Dr. Rollin E Becker.

Z odborné literatury

Ukázalo se, že na kraniosakrální terapii velmi dobře reaguje široké spektrum zdravotních potíží či aspektů zdraví.

Z těch fyzických jsou to mimo jiné bolesti hlavy, migrény, vady zraku, některé poruchy sluchu, tinnitus (zvonění/hučení v uších, ucpané dutiny, mentální bdělost, schopnost soustředění, poruchy učení (ADD, ADHD), autismus, regulace krevního tlaku, syndrom TMK (temporo-mandibulárního kloubu, neuralgie trojklanného nervu, zatuhlý krk, bolesti krční páteře a zad, posunuté obratle, pohyblivost pánve a kyčelních kloubů, pozice kosti křížové, ischias, délka nohou, držení těla a chůze, harmonická funkce bránic a dýchací ústrojí …

Žádný terapeutický přístup není vhodný pro každého, ale kraniosakrální terapie vykazuje vysokou účinnost u neobvykle široké škály potíží.

Navíc přináší úlevu při potížích, se kterými si západní medicína často neví rady, jako např. s fybromialgií nebo chronickým únavovým syndromem.

Většina pacientů s touto diagnózou tvrdí, že kraniosakrální ošetření je nejdůležitější a nejúčinnější součástí jejich léčby.

Hlubší přístupy ke kraniosakrální terapii došly k tomu, že se tato práce může zabývat nejen fyziologickými funkcemi těla. Může zahrnovat také práci s psychologickými tématy, následky životních zkušeností, vývojovou historií nebo traumaty.

Kraniosakrální terapii lze využít pro práci s dynamikou tekutin obklopujících mozek a míchu. Harmonizace této dynamiky přímo ovlivňuje centrální nervový systém a může vést k celkovému zlepšení všech mentálních a fyziologických funkcí.

  • Kraniosakrální navíc účinně zmírňuje následky stresu a obnovuje rovnováhu autonomního nervového systímu, což platí jak pro akutní, tak pro chronické stresové vzorce.
  • Lidé, kteří si sebou nesou emoční nebo fyzické trauma, zaznamenávají po kraniosakrálním ošetření výrazné zlepšení, protože se jejich autonomní nervový systém naučí, že může důvěřovat přítomnému okamžiku, a začne se orientovat ke zpracování a inegraci v celém systému.
  • Účinky kraniosakrální terapie mohou být díky jejímu celostnímu přístupu velmi komplexní.
  • Z knihy Kraniosakrální biodynamika
    Roger Gilchrist

Základní škola Zahrádka

Základní škola Zahrádka je na základě usnesení vlády ze dne 26. 2. 2021 v období 1. – 21. 3. 2021 uzavřená. Další informace sledujte v sekci „Aktuality“.

Základní škola Zahrádka je speciální škola pro děti s těžkým kombinovaným postižením a poruchami autistického spektra, a to vždy s dominantním postižením mentálním.

Škola Zahrádka byla založena v roce 1997 původně pro potřebu vzdělávání klientů Integračního centra Zahrada, v jehož budově sídlí a s nímž úzce spolupracuje.

Je příspěvkovou organizací hlavního města Prahy. 

ZŠ Zahrádka má kapacitu 36 žáků. Škola má 6 tříd – pět rehabilitačních tříd a jednu specializovanou třídu pro žáky s poruchami autistického spektra.

Každý žák školy je vzděláván podle svého individuálního výchovně vzdělávacího plánu, který vychází ze Školního vzdělávacího programu Základní školy Zahrádka.

Ten stanovuje závazné a obecné cíle vzdělávání, ale zároveň zahrnuje celou šíři aktivit a postupů, bohatou nabídku terapií a alternativních metod, které jsou ve vzdělávání žáků ZŠZ uplatňovány a zároveň odpovídají trendům ve vzdělávání dětí s hlubokým, těžkým a středním mentálním postižením.

Základem speciálně pedagogické činnosti je individuální vyučování, jehož cílem je osvojení elementárních vědomostí, dovedností a návyků (komunikační schopnosti, pracovní návyky, sebeobsluha, motorika aj.

), které žákům umožní získat určitou míru soběstačnosti.

Od školního roku 2012/2013 je individuální práce doplněna o skupinové vyučování v menším kolektivu, které se zaměřuje především na rozšíření kompetencí žáků v sociální oblasti.

Součástí vzdělávacího programu je dále podpora rozvoje zrakových dovedností, logopedie, alternativní komunikace, fyzioterapie, ergoterapie, bazální stimulace, canisterapie, hipoterapie, rezonanční terapie na harmonizačním lůžku, snoezelen, vodoléčba, hudební a výtvarné aktivity a další.

Školní rok zpestřují výlety, školy v přírodě, divadelní představení, oslavy, společná zpívání, zahradní slavnosti.

Pedagogové školy pořádají i jednorázové semináře a dílny, vedou studentské praxe, podílejí se na prezentaci školy.

Ve škole probíhají setkání rodičů dívek s Rettovým syndromem; pro ně i pro širší veřejnost je k dispozici publikace Rettův syndrom, a to jak v české, tak i v anglické verzi (vydáno školou v letech 2005 a 2007).

V zájmu co nejefektivnější speciálně pedagogické činnosti škola úzce spolupracuje s rodiči žáků, se speciálně pedagogickými centry, se Sdružením pro augmentativní a alternativní komunikaci,  s Centrem zrakových vad v Motole, s Asociací pomáhající lidem s autismem a dalšími subjekty či  zapsanými spolky  (Rett Community, Psi pro život apod.) 

Při vzdělávání žáků ZŠ Zahrádka nejsou učitelé zaměřeni jen na to, co dítě vykonává, ale především na to, co dítě prožívá a přijímá, co ho aktivuje, baví, zajímá a jak komunikuje. To vše vytváří ze speciálně pedagogické práce pedagogů školy jedinečný a osobitý proces vzájemného setkávání.

Dagmar Rosecká, ředitelka

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector