Klíšťové encefalitidy máme nejvíc v EU, proočkovanost je nízká

MEDICAL TRIBUNE CZ > Česko má nejvíce případů klíšťové encefalitidy v Evropě

Klíšťové encefalitidy máme nejvíc v EU, proočkovanost je nízkáMedical Tribune 13/201721.06.2017 21:24 Zdroj: MT

Autor: kol

Podle aktuálního průzkumu společnosti STEM/MARK, kterého se účastnilo 506 respondentů z celé České republiky, 67 procent z dotazovaných ví, že jedinou prevencí proti klíšťové encefalitidě (KE) je očkování.

Přesto se počet očkovaných už několik let drží jen okolo dvaceti procent. Oproti tomu u našich rakouských sousedů dosahuje proočkovanost proti KE až 88 procent.

V loňském roce byl přitom počet klíšťat velmi vysoký a klíšťovou encefalitidou onemocnělo 565 lidí. Nejvíce nemocných bylo v Jihočeském kraji (19 procent), na Vysočině (11 procent) a ve Středočeském kraji (9 procent). Jak však ukazuje průzkum, celých 76 procent dotázaných si neuvědomuje, že se klíšťovou encefalitidou mohou nakazit již po dvou hodinách od přisátí klíštěte.

„Pokud je člověk mimo domov několik hodin, měl by prohlédnout své tělo a oblečení a hledat lezoucí nebo přisátá klíšťata. Z hlediska klíšťové encefalitidy se nestačí kontrolovat jen na konci dne. Průběžná prohlídka v terénu sice nemusí vést k nalezení všech klíšťat, ale sníží se tím pravděpodobnost delšího přisátí,“ připomíná epidemiolog doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.

Informovanost naší populace není nejlepší, ani co se týče příznaků tohoto onemocnění. Většina dotazovaných uvedla horečku a únavu. „To jsou ale pouze příznaky první fáze. Ve druhé fázi se nemoc projeví typicky bolestí hlavy, zvracením, horečkou. Jasným příznakem rozvoje meningoencefalitidy je ztuhnutí šíjových svalů, kdy člověk nemůže dát bradu na prsa.

S takovými obtížemi je vhodné se okamžitě odebrat do nemocnice, kde neurolog, případně infektolog potvrdí nebo vyvrátí diagnózu,“ uvádí primář neurologického oddělení jihlavské nemocnice a člen výboru České neurologické společnosti ČLS JEP MUDr. Ondřej Škoda, Ph.D.

K dalším potížím patří zhoršení paměti, omezené či rozsáhlejší ochrnutí svalů končetin a jiných částí těla, častá unavenost nebo změny psychiky. „Diagnostika není složitá, u všech meningitid se vyšetřuje KE, to není problém, a jde o běžnou součást guidelines.

Dokonce se domnívám, že toto vyšetření je dostupnější pro obyvatele ČR než některých jiných zemí,“ doplňuje ředitelka odboru protiepidemického Hygienické stanice hl. m. Prahy MUDr. Zdeňka Jágrová.

Primární prevenci vesměs ignorujeme

Ačkoli až čtvrtinu případů klíšťové encefalitidy v Evropské unii má na svědomí Česká republika, stále jen minimum lidí se nechává očkovat, a to i přes to, že na toto očkování ve svých balíčcích přispívá většina zdravotních pojišťoven.

První epidemie KE byla v ČR hlášena v roce 1948 a ještě v 80. letech byl výskyt tohoto onemocnění stejný u nás jako v Rakousku. U našich sousedů však byla díky obrovské osvětě a vysoké proočkovanosti v posledních letech téměř eliminována.

„Aktuální data o proočkovanosti nejsou úplně přesně známá, uvádí se okolo 20 procent, ale je to spíš mezi dvanácti a patnácti procenty a liší se podle jednotlivých krajů,“ říká MUDr. Jágrová.

„Ačkoli máme velmi účinnou očkovací látku, je proočkovanost v ČR stále velmi nízká, a přitom je ČR v Evropě na nejvyšším místě ve výskytu onemocnění klíšťovou encefalitidou,“ varuje MUDr. Ilona Kochová z Očkovacího centra Avenier s tím, že letošní sezóna teprve začíná a bylo zatím hlášeno osm nemocných.

Situaci lze těžko předvídat, jelikož mrazy klíšťatům neškodí, naopak příznivé je pro ně vlhké prostředí a teplota mezi 15–25 °C.

Odborníci se shodují, že k hlavním důvodům nízké proočkovanosti v ČR patří malá osvěta, ale i protiočkovací kampaň. „Domnívám se, že je to jednak mentalita lidí, kteří často argumentují naprosto mylnou představou ‚doposud se mi nic nestalo, tak proč bych situaci řešil‘.

Ale vždy je to poprvé a pro někoho bohužel i naposledy. Další problém vidím i v přístupu státu a zdravotních pojišťoven, protože není nic snazšího než nemoc, která je očkováním preventabilní, řešit.

A v neposlední řadě je to nepříliš vysoký zájem praktických lékařů, málokterý lékař to se svými pacienty probírá – a měl by,“ odpovídá na otázku MT MUDr. Zdeňka Jágrová.

Očkovat proti KE je přitom možno v průběhu celého roku, očkovací schéma lze totiž upravit a druhou dávku aplikovat místo za jeden až tři měsíce již po 14 dnech. Jak ale připomíná MUDr. Kochová, část lidí, kteří s očkováním začnou, nedokončí očkovací schéma, v němž se třetí dávka aplikuje po pěti měsících až po roce. Přeočkování pak probíhá vesměs po třech letech.

Nejohroženější jsou starší věkové skupiny

Průzkum potvrdil fakt, že s klíšťaty je spojena řada mýtů. Jedním z nich je, že přisáté klíště je nejlepší potřít olejem či krémem. Tento nesprávný způsob používá téměř třetina lidí. Klíště se podle odborníků začne „dusit“, a rychleji tak vyloučí potenciálně nakažené sliny do krevního oběhu. Až polovina dotazovaných klíště při odstranění tzv.

točí proti směru hodinových ručiček, což lékaři také nedoporučují. Kousací ústrojí klíštěte nemá tvar závitu. Tento mechanismus tak může vést k nežádoucímu oddělení těla klíštěte od hlavičky, která zůstane v kůži.

Správně je třeba místo nejprve dezinfikovat a poté klíště pinzetou vyviklat ze strany na stranu (což může trvat i přes dvě minuty), ranku pak ještě opakovaně dezinfikovat.

Virus klíšťové encefalitidy přenášejí zejména klíšťata, ale lze se jím nakazit i požitím nedostatečně tepelně zpracovaného kravského, kozího nebo ovčího mléka či mléčných výrobků. Poté, co virus KE pronikne do organismu člověka, nastává inkubační doba trvající týden až čtrnáct dní.

První fáze onemocnění vypadá jako lehká chřipka a končí po několika dnech bez dalších následků. Pokud nemoc přejde do fáze druhé, virus může zasáhnout centrální nervovou soustavu a zanechat trvalé následky. Ty přetrvávají u deseti procent nemocných, vyšší procento neurologických potíží a dalších postižení mají zejména pacienti nad 65 let.

K jedněm z nejzávažnějších důsledků onemocnění patří obrny, které jsou v případě KE na rozdíl od boreliózy ireverzibilní.

Téměř žádná nemocnost je vykazována u dětí do jednoho roku a velmi nízká u dětí do 14 let, ale s přibývajícím věkem narůstá. Nejvíce nakažených je ve věkové skupině mezi 50 a 65 lety.

„V případě dětských pacientů bývá průběh většinou mírnější oproti dospělým a bez trvalých následků. Průměrná hospitalizační doba je u nich deset dnů.

Děti však po onemocnění ještě jeden až dva roky sledujeme a kontrolujeme jak klinický stav, tak i krevní odběry,“ dodává MUDr. Peter Mikolášek z Kliniky dětských infekčních nemocí Fakultní nemocnice Brno.

Klíšťová encefalitida je zde. Na místě je očkování

Stále teplejší počasí zvyšuje výskyt klíšťat ve střední a východní Evropě. A to i těch s klíšťovou encefalitidou. V Česku klíšťová encefalitida ročně postihne 600 až 800 osob. Desítky z nich si odnáší trvalé následky, lidé s oslabenou imunitou umírají. To vše celkem zbytečně, protože proti encefalitidě od klíštěte lze očkovat.

Mezi státy Evropské unie si Česko drží první příčku co do počtu potvrzených nákaz klíšťovou encefalitidou. Vloni se u nás tímto virem od klíštěte infikovalo celkem 774 osob, v roce 2018 715 osob a v roce 2017 pak 687. Neznamená to však, že ostatní evropské země jsou bez klíšťat nebo bez těch infikovaných.

Za vysokými počty osob nakažených klíšťovou encefalitidou stojí spíše nízká proočkovanost české populace. A i když v posledních letech zájem o očkování mírně narůstá [cca 25% proočkovanost], tak například v porovnání se sousedním Rakouskem, které má 90% proočkovanost, máme stále co dohánět.

Výsledek je, že zatímco v Rakousku klíšťovou encefalitidou ročně onemocní nižší desítky osob, u nás jsou to stovky. A navíc počty nemocných v Česku mírně rostou.

K většině nákazám klíšťové encefalitidy dojde u člověka přisátím infikovaného klíštěte. Přenos není vyloučen ani při jeho odstraňování, nebo dokonce i konzumací nepasterizovaného mléka jak kravského, ovčího, tak i kozího. Stejně tak to platí i u konzumace výrobků, které neprošly dostatečnou tepelnou úpravou.

Nakažená zvířata mají totiž virus klíšťové encefalitidy v krvi několik dní, přičemž se dostává i do jejich mléka. Spíše vzácně může dojít k přenosu laboratorně nebo transfúzí či při transplantaci orgánů ve fázi, kdy se virus nachází v krvi dárce. Po prodělaném onemocnění získává nemocný celoživotní imunitu.

Klíšťová encefalitida jde většinou ve dvou vlnách

Inkubační doba nemoci se pohybuje od 7 do 14 dnů od nakažení. Klíšťová encefalitida probíhá často ve dvou etapách. Prvními příznaky jsou zvýšená teplota, únava, bolest svalů, kloubů a hlavy, což trvá několik dní až jeden týden.

Toto období vystřídá období klidu trvající pět až deset dní, kdy nemocný nepociťuje žádné obtíže.

Poté ale přichází druhá fáze nemoci, při které se začnou projevovat poruchy centrálního nervového systému, jak popisuje ve své zprávě Státní zdravotní ústav [SZÚ].

„Typická klíšťová encefalitida vypadá jako virový zánět mozkových blan [serózní meningitida], při kterém nemocný trpí bolestmi hlavy, světloplachostí či zánětem spojivek, anebo jako zánět mozku [encefalitida] s poruchami spánku, paměti, koncentrace, rovnováhy, dezorientace. Dochází k postižení hlavových nervů. Při postižení mozku a míchy [encefalomyelitis] se objevují obrny.“

Nejzávažnější klíšťová encefalitida je forma bulbocervikální, při které selhávají důležitá centra v prodloužené míše. Tato forma nemoci končívá smrtí.

Klíšťová encefalitida je nebezpečná nejen svým průběhem, ale i svými následky. Pacienti, kteří se z nemoci zotavili, si často odnášejí celoživotní následky.

Jako jsou poruchy spánku, soustředěnosti, časté bolesti hlavy, zvýšená únava, v některých případech i obrny končetin nebo v obličeji.

Prevence číslo jedna je očkování

Intenzita výskytu klíšťat je dána i ročním obdobím. Sezóna klíšťat začíná zhruba od března a trvá až do listopadu, nejvyšší výskyt je zaznamenán od května do září.

Nejvíce klíšťat s klíšťovou encefalitidou bylo potvrzeno v Jihomoravském kraji, pak v Libereckém a Moravskoslezském, naopak nejméně v kraji Zlínském.

Je třeba ale upozornit, že nakazit se jí člověk může v každém koutě naší země.

Nejspolehlivější ochranou před nákazou je již zmíněné očkování, které u nás sice není povinné, ale lékaři ho doporučují. Dostatečné množství protilátek si v těle vytvoří 99 procent z naočkovaných.

Základní očkovací schéma se skládá ze tří dávek a k přeočkování jednou dávkou vakcíny pak dochází po třech letech a dále každý pátý rok. Podle současných doporučení se proti klíšťové encefalitidě očkuje během celého roku.

Vhodné je ale s očkováním začít v chladnějších měsících, kdy je aktivita klíšťat utlumena.

Budete mít zájem:  Inzulín a zdraví – vše co potřebujete o inzulínu vědět

Děti mohou být očkovány už od jednoho roku věku [po konzultaci s praktickým lékařem], očkuje se do svalu [horní paže, sedací sval].

Očkování proti klíšťové encefalitidě není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění, ale většina zdravotních pojišťoven na úhradu vakcíny alespoň přispívá ze svého fondu prevence.

Cena za jednu dávku se pohybuje kolem 700 korun i s aplikací, u dětí kolem 650 korun. Očkování ve většině případů nevyvolává žádné nežádoucí účinky a ochranu poskytuje již po prvních dvou dávkách.

Očkovat proti klíšťové encefalitidě by se mělo plně ze ZP

Pravidla pro život s klíšťaty

Pro ty, kteří se očkování brání, nebo ho z nějakého důvodu nemohou využít, je pak několik dobrých rad, jak snížit riziko nákazy. A myslet na ně by měli i ti očkovaní, protože je tu další nemoc, kterou přenášejí klíšťata a proti které neexistuje žádná vakcína a tou je lymeská borelióza.

Pravidlem číslo jedna je zamezení kontaktu s klíšťaty. To znamená nechodit do listnatých ani smíšených lesů v období jejich vysokého výskytu, nevstupovat do vysoké trávy, křovisek a jiných porostů.

Před procházkou v přírodě či parku použít ochranný sprej proti klíšťatům, obléknout se spíše do hladké světlé látky, vždy s dlouhými nohavicemi a rukávy. Oblečení po návratu vyklepat, prohlédnout celé tělo, a to i následující den.

Přisátá klíšťata ihned odstranit.

Klíště je nutné odstranit co nejdříve, aby nedošlo k přenosu bakterií nebo virů. Podstatné je vyjmout klíště celé, nesmí v ráně zůstat ani jeho hlavička. Na odstranění se doporučuje použít pinzetu, kterou se klíště co nejblíže u pokožky uchopí a opatrně zatáhne.

Pozor, nikdy klíště netrhat, nekroutit a nedávat na něj žádné látky [krémy, oleje]. Klíště by pak mohlo vyprázdnit obsah břicha do rány a přenést bakterie či viry do rány. Po odstranění klíště zabalit například do toaletního papíru a spláchnout do toalety.

Po zákroku je nutné si pečlivě umýt ruce mýdlem a teplou vodou, ránu vydezinfikovat například jodovou tinkturou. V ráně může někdy zůstat malá část úst klíštěte. To není nijak nebezpečné a po pár dnech by to spolu s ránou mělo zmizet.

Pokud by otok neustoupil, pak je nutné vyhledat lékařskou pomoc.

Lze si najít i osobní postupy ochrany před klíšťaty. Třeba i nikterak lékařsky podloženy, ale pokud se v praxi osvědčují, proč je nevyužít. Některým lidem například pomáhá, pokud před vstupem do lesa užijí b-komplex.

Ze života klíšťat…

Životní cyklus klíštěte probíhá ve čtyřech stadiích: vajíčko, larva, nymfa a dospělé klíště. Klíšťata se mohou přisát a přenášet onemocnění během posledních třech stadií.

Larvy, pozorovatelné pouhým okem, vypadají jako zrnka prachu, nymfy jsou o něco větší, dají se přirovnat k velikosti makového zrnka. Dospělé klíště má osm nohou. Klíšťata se mohou lišit svojí barvou. A to od červené po tmavě hnědou až černou.

Během přisátí se dospělá samička může zvětšit až na velikost hrachového zrna. Proces sání trvá jeden až dva týdny. Klíště dokáže hladovět i déle než jeden rok.

Klíšťata vyskytující se v České republice musí obvykle vystřídat tři hostitele, než se promění v dospělého jedince. Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se v rozmezí jednoho až čtyř let.

Podstatné je také zmínit, že klíšťata se nenacházejí pouze v nižších nadmořských polohách. Mírné klima posledních let způsobilo, že se klíšťata přesouvají i do vyšších nadmořských poloh, a to až kolem 1 100 m.n.m. Je proto důležité se chránit i v těchto oblastech.

–VRN–

Klíšťové encefalitidy máme nejvíc v EU, proočkovanost je nízká

máme nejvíce nakažených z celé Evropy – O klíšťové encefalitidě

Počet případů klíšťové encefalitidy ovlivňuje mimo jiné proočkovanost obyvatelstva jednotlivých zemí. Ta je v České republice v porovnání s okolními státy bohužel velmi nízká. Můžeme se tak „chlubit“ nejvyšším výskytem klíšťovky v Evropě.

Přestože vloni, podobně jako další evropské státy, zaznamenala i Česká republika pokles nahlášených případů klíšťové encefalitidy, stále nám s 406 případy patří smutné první místo ve výskytu tohoto onemocnění v Evropě.

Oproti tomu sousední Rakousko se srovnatelným počtem obyvatel, které se pyšní téměř devadesátiprocentní proočkovaností, registrovalo pouhých 80 nemocných. Bohužel však nelze spoléhat na další pokles počtu nakažených.

Spíše naopak, podle odborníků výskyt klíšťové encefalitidy vzhledem k absenci tuhé zimy letos pravděpodobně opět poroste.

Bezpečno už není nikde 

Infikovaná klíšťata jsou dnes již daleko blíže člověku než v minulosti. Rizikové oblasti zasahují do všech krajů v zemi a v bezpečí už nejsme ani v městské zástavbě.

  • Nakazit se můžeme nejen v důsledku přisátí parazita na kůži.
  • Rizikem je i neopatrná manipulace při odstraňování klíštěte druhé osobě či domácímu mazlíčkovi.
  • Nebezpečné je též pití tepelně neupraveného mléka, například kozího.
  • Výjimkou nejsou ani případy, kdy si lidé klíšťovou encefalitidu takzvaně přivezli ze zahraničí. Vloni šlo o dva jedince, kteří se nakazili pravděpodobně při pobytu v Chorvatsku.

Doposud neexistuje účinná terapie, která by klíšťovou encefalitidu vyléčila. Zatímco u někoho onemocnění samovolně zcela ustoupí, u jiného zanechá závažné následky. V nejtěžších případech může dotyčnému přivodit i smrt. Nejspolehlivějším opatřením proto zůstává prevence, a to zejména očkováním. To zajistí ochranu již po podání prvních dvou dávek.

(veri)

Zdroj: www.ockovacicentrum.cz

Objednejte se na očkování právě teď

Rozdíly proočkovanosti proti klíšťové encefalitidě u nás a ve světě

Vyčkejte prosím. Objednávka se zpracovává

Česká republika má pořád suverénně nejvyšší výskyt případů klíšťové encefalitidy z celé Evropské unie. Více případů infekce hlásí už jen Rusko. Tam se však daří výskyt nemoci v posledních letech i díky očkování redukovat.

Proočkovanost ruské populace v rizikových oblastech se pohybuje až na úrovni 72 %. Na alandských ostrovech patřících Finsku je proočkovanost až 65%, v Lotyšsku téměř 40 %.

V České republice má proočkovanost mírně stoupající charakter, podle posledních průzkumů z roku 2013 je na úrovni 23 % (GfK), na redukci případů to však zdaleka nestačí.

Pozitivní efekt vysoké proočkovanosti populace je známý již dlouhá léta ze sousedního Rakouska, nově je významně vidět i v zemích Pobaltí, kde došlo k meziročnímu poklesu hlášených infekcí.

Ohrožení jsou především mladší a starší ročníky

Nejvíc případů klíšťové encefalitidy se v loňském roce vyskytlo v Evropě ve věkové kategorii 45 – 64 let, hned na druhém místě byla kategorie seniorů nad 65 let věku, ve které je však proočkovanost nejnižší.

Případy úmrtí následkem této infekce hlásili vedle České republiky ještě i Litva, Rakousko a Německo. Jednalo se o neočkované osoby. Tato infekce se však vyskytuje i v dětském věku, každoročně v ČR více než 130 případů.

U velké části postižených dětí způsobuje virová meningitida následné dlouhodobé poruchy koncentrace, poruchy paměti, nespavost, chronické bolesti hlavy, vedoucí k zhoršení prospěchu ve škole.

Letos se očekává nárůst případů

V loňském roce byl na mnoha místech ČR sníh ještě o Velikonocích, vyskytovaly se povodně, léto bylo horké a suché – to vše klíšťatům nevyhovuje. Přesto jsme pozorovali meziroční nárůst případů klíšťové encefalitidy téměř o 10 % na 625 potvrzených případů. Letošní mírná zima určitě přispěje k tomu, že riziko nákazy bude ještě větší.

Onemocnění hrozí i osobám cestujícím do našich zemí

Klíšťová encefalitida se stává i nemocí cestovatelů. V rizikových oblastech se nakazilo již několik turistů bydlících v neendemických oblastech.

Jsou známé případy turistů pocházejících z Francie, USA, Kanady, Holandska, Belgie, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska nakažených v Rakousku, Německu, Švédsku, Finsku, pobaltských zemích a dokonce u jednoho Angličana i v České republice.

Odhaduje se, že importované případy se v Německu podílejí na celkovém počtu infekcí hlášených až z 10 %. Z deseti zemí s největším přílivem zahraničních turistů patří polovina mezi země s výskytem klíšťové encefalitidy, na prvním místě je Francie.

Nově bylo potvrzené zařazení Bulharska mezi endemické země s případy infekce i v okolí Blagoevgradu, Plovdivu a Burgasu. Rizikové oblasti přibývají i na severním, středním a jižním Slovensku a dokonce i na západě Slovinska. V loňském roce se na Slovensku vyskytlo i 11 alimentárních případů po konzumaci nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků. V České republice jich bylo za stejné období 5.

Buďte opatrní při domácí turistice

Platí to i v rámci jednotlivých zemí – obyvatelé méně rizikové části se často nakazí na dovolené v jiné části vlastní země. Až 66 % Němců a polovina Rakušanů stráví alespoň jednu dovolenou v roce v jiné části své země. Jen v Německu je přitom známých 141 rizikových oblastí.

Nadále se rozšiřují ohniska nákaz na severu Evropy, včetně tří Skandinávských zemí. Případy infekce např. přibývají kolem hlavního města Švédska Stockholm. Nemoc proniká podél údolí řek i do alpských částí Rakouska (Tyrolsko, Salzburg), z přilehlých oblastí Švýcarska směrem na západ a na jih (až k Lausanne) a do východní Francie, kde se předtím nevyskytovala.

Rizikové oblasti se neustále zvětšují

Na rozšiřování přírodních ohnisek nákazy se podílí ptactvo, divoká i domácí zvířata (dobytek, kozy). Infekci přenáší nejen dospělé klíště, ale i nižší stádium tzv.

nymfa, kterou na těle lehce přehlídneme. V mnoha oblastech je počet nymf v přírodě mnohem vyšší než dospělých klíšťat.

I proto si nemalá část trvale postižených pacientů není vědoma předchozího přisátí klíštěte.

Jako rizikové jsou charakterizovány např. kempování, lezení, ale i hraní golfu nebo pití nepasterizovaného mléka. Z principu přenosu nemoci však stačí jen vystoupit z auta do trávy.

K nejrizikovějším skupinám s nejvyšším výskytem trvalých následků patří senioři bydlící na stejném místě celý život, kteří nejsou ochotní reagovat na rozšíření klíšťat očkováním. Argument: „dělal jsem to stejné celý život“ je potom lichý.

Člověk se měnícím podmínkám musí přizpůsobovat, využívat ke své ochraně možnosti moderní medicíny. Vitamín B ani česnek nepomohou. Ani repelent nemusí stačit. Klíště se zachytí na oblečení a podleze přes jeho okraj.

I proto klíšťata nacházíme v podpaží, v podkolení jamce nebo dokonce pod spodním prádlem.

„Sběrači“ klíšťat jsou domácí mazlíčci, zejména pejsci a kočky. Ti je mohou klíště nechtěně přinést až do ložnice. Klíště mohou získat ve vysoké trávě, v příměstských parcích a dokonce místy i v městské zeleni.

Světová zdravotnícká organizace (WHO) doporučuje očkováníSvětová zdravotnická organizace doporučuje v oblastech s vysokým výskytem klíšťové encefalitidy, kam spadá i ČR, očkování všem věkovým kategoriím.

Budete mít zájem:  Přeplatky Za Léky 2018?

Očkovat lze od 1 roku věku neomezeně, dokud je člověk schopen pohybu v přírodě, u řeky, na zahradě nebo v městské zeleni. Největší riziko závažných trvalých následků je ve věkové kategorii nad 60 let věku.

U nás dostupné vakcíny chrání i před sibiřským a dálné východním typem klíšťové encefalitidy.

Následky nemoci mohou být nezvratné

Proti viru klíšťové encefalitidy neexistuje žádný specifický lék. Léčí se jen příznaky např. horečka, zánět a otok mozku. A tak se stává, že v průběhu hospitalizace na jednotce intenzivní péče se zdravotní stav nemocné osoby neustále zhoršuje.

Z nemocnice tak pacient někdy odchází v horším stavu, než do ní dorazil. Doživotní následky po prodělané infekci zahrnují obrny končetin, hluchotu, slepotu, deprese, problémy s jemnou motorikou prstů, vynechávání paměti a další nepříjemné neuro-psychiatrické obtíže.

Ze všech případů klíšťové encefalitidy se ve statistikách objeví jen ty nejtěžší případy. Mírné formy infekce většinou unikají záchytu.

Z těch případů, které se vzhledem k vážnému průběhu podaří diagnostikovat, končí s dlouhodobými následky více než polovina postižených.

Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.Odborný garant center očkování a cestovní medicíny AvenierČlen Evropské pracovní skupiny pro klíšťovou encefalitidu

Prezident Koalice pro podporu očkování

Chcete se poradit s odborníkem na očkování a cestovní medicínu?Rezervujte si termín konzultace jednoduše online!

Souhlasím Více informací

Tento web ke své funkčnosti používá cookies. Pokračováním v prohlížení vyjadřujete souhlas s jejich používáním.

Počet nemocných klíšťovou encefalitidou stoupl v Královéhradeckém kraji za dva roky o 142 %

V roce 2017 bylo v Královéhradeckém kraji hlášeno 17 případů klíšťové encefalitidy – o 142 % více než v roce 2015 . Počet případů se zvyšuje celorepublikově, a to z 351 na 687! Jednou z příčin může být nízká proočkovanost populace, která je v České republice jen 24 %.

Český hydrometeorologický ústav již začal ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem vydávat předpověď aktivity klíšťat obecných. Preventivně bychom měli začít používat repelent, nesedat a nelehat si v porostech, nevstupovat do křoví a pravidelně se prohlížet. Hlavně bychom si ale měli zkontrolovat, zda jsme očkováni nebo řádně přeočkováni proti klíšťové encefalitidě.

Relativně mírné zimy a vlhké jaro a podzim vytváří optimální podmínky pro rozmnožování a aktivitu klíšťat. To se následně odráží i v množství osob, které se nakazí klíšťovou encefalitidou a lymeskou boreliózou.

„K nárůstu počtu případů dochází také v jiných zemích EU, zejména tam, kde je podobně nízká proočkovanost jako u nás. Postupně se také rozšiřují oblasti výskytu onemocnění, což souvisí se zvyšující se adaptací klíšťat na vyšší nadmořské výšky a nižší teploty.

V ČR již prakticky nenajdeme jedinou oblast, kde by se klíšťata a klíšťová encefalitida nevyskytovala. Výskyt byl zaznamenán také již v nejvyšších partiích Krkonoš nebo Orlických hor,“ říká prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD.

z katedry epidemiologie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové.

Koho klíšťata nejvíc ohrožují

Klíšťata nejčastěji přenášejí dvě onemocnění. Lymeskou boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Lymeská borelióza je bakteriální onemocnění, které je léčitelné antibiotiky. Klíšťová encefalitida je virová nákaza a účinná specifická léčba u ní stále není k dispozici.

Terapie se zaměřuje pouze na mírnění příznaků probíhající infekce. Infekce přitom zasahuje centrální nervový systém a může vést k trvalé invaliditě nebo způsobit úmrtí.

„S klíšťaty se můžeme setkat nejenom ve volné přírodě ale dnes již také v městských parcích anebo na domácích zvířatech či mazlíčcích. K přenosu nákazy pak může dojít i při odstraňování klíštěte ze srsti psů nebo koček,“ vysvětluje prof. MUDr. Roman Chlíbek, PhD.

Před klíšťovou encefalitidou není chráněná žádná věková skupina obyvatel. Nejúčinnější prevencí je očkování, které pomáhá před onemocněním chránit.

„Důležité je chránit nejen děti, ale i dospělé a zejména seniory. Se zvyšujícím se věkem stoupá riziko závažnějšího průběhu nemoci. U dospělých pozorujeme na rozdíl od dětí ty nejzávažnější formy, postihující nejenom mozek, ale také např. míchu,“ varuje prof. Chlíbek.

Nejvíce zodpovědní jsou lidé ve věku 18-24 let, kde je očkovaných 36 lidí ze sta, a po nich následují děti a dospívající do 19 let s 29 procenty proočkovanosti.

  • Očkování proti klíšťové encefalitidě:• vakcinace je možná po celý rok• očkovat se mohou děti od 1 roku i dospělí všech věkových skupin• základní vakcinace je ve třech dávkách, ochrana nastupuje už 14 dní po druhé dávce• následné přeočkování se aplikuje po třech až pěti letech
  • • na očkování přispívají v rámci preventivních programů zdravotní pojišťovny, čerpat můžete až 1500 korun ročně

Klíšťata: Encefalitidou se v Česku nakazilo nejvíc lidí za poslední roky

Česká republika patří k tzv. plně endemickým územím. To znamená, že klíště přenášející virus klíšťové encefalitidy můžete potkat prakticky kdekoli, včetně městských parků, zahrad a dětských hřišť. Klíšťata se pomalu rozšiřují i v evropských státech, kde se dosud vyskytovala jen v určitých oblastech. Příkladem může být Švýcarsko či Německo.

Proč dochází k rozšíření výskytu infikovaných klíšťat, není jasné, jednou z teorií je, že roli může hrát mírné klima a relativně teplé zimy. Klíšťata totiž začínají být aktivní, jakmile teplota stoupne nad 5 stupňů Celsia. To znamená, že mohou být aktivní i v těchto dnech.

Lidé očkování zanedbávají

Klíšťová encefalitida je onemocnění, jehož průběh se zhoršuje s věkem a stejně tak se zvyšuje riziko trvalých následků.

Ale jsou to právě lidé starší 55 let, u nichž je velmi nízká míra proočkovanosti.

Zatímco v kategorii od 18 do 24 let je očkována polovina obyvatel, ve skupině nad 55 let je bohužel očkovaný jen každý pátý, což je pod 29% průměrem celorepublikové proočkovanosti.

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku,“ popisuje onemocnění a jeho následky MUDr. Lenka Petroušová z Fakultní nemocnice Ostrava.

„Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, například cukrovky, onemocnění srdce a podobně.

Současně taktéž rehabilitace a úprava zdravotního stavu do stavu před onemocněním trvá delší dobu, navíc u některých nemocných zůstává i trvalé postižení, například ochrnutí končetin jako následek onemocnění,“ připojila Lenka Petroušová.

Nejvíce nemocných je mezi seniory

Pracovní neschopnost trvá i u pacienta s „lehčím průběhem“ 4–6 týdnů, následky ale mohou být i trvalé. Dlouhodobá pracovní neschopnost přitom znamená pro pracovně aktivní skupinu nemocných a jejich blízké nejen velkou sociální a zdravotní zátěž, ale také zátěž finanční.

Nebezpečí, které nemoc představuje, není možné přehlížet ani u osob v důchodovém věku. Právě u nich je vysoké riziko přisátí infikovaného klíštěte vzhledem k vyššímu podílu času, který mohou trávit venku – v roce 2019 patřila například věková skupina od 60 do 64 let s 66 pacienty mezi jednu z nejčastěji nakažených.

V souladu s tím jsou i výsledky mezinárodní studie zaměřené na situaci v České republice, Slovensku a Rakousku. Z té vyplývá, že nejvyšší podíl případů klíšťové encefalitidy připadal na vyšší věkové skupiny. Tento trend, který je patrný hlavně v posledních letech, podle autorů studie odráží pozitivní změny v životním stylu seniorů, kteří svůj čas tráví aktivněji.

Prevence je levnější

V prevenci klíšťové encefalitidy nestačí spoléhat pouze na opatření omezující přisátí klíštěte, jako jsou dlouhé nohavice a repelent při cestě do přírody. To dokazují i počty nakažených, které jsou v České republice dlouhodobě vysoké. Spolehlivá prevence spočívá v očkování.

Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. Náklady na jednu dávku činí přibližně 900 korun, přičemž je možné požádat o příspěvek na očkování u pojišťovny. Ten se uplatňuje i v případě přeočkování, které probíhá jednou dávkou po 3 až 5 letech.

„Náklady na očkování jsou přitom zanedbatelné, pokud je porovnáme s částkou, o niž pacienti přijdou z důvodu několikatýdenní pracovní neschopnosti, nebo dokonce v případě dlouhodobých následků znemožňujících další výkon pracovní činnosti, případně vyžadující péči druhé osoby,“ zmínil lékař Jan Kynčl, vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.

Očkování nehradí pojišťovna

„Dopad onemocnění představuje jak přímé nálady, tak nepřímé náklady, které především u pacientů s následnou paralýzou dosahují velmi vysokých hodnot,“ vysvětlil Kynčl. Dlouhodobá nemoc přitom znamená náklady nejen pro pacienty a jejich nejbližší, ale též pro pojišťovny a stát.

„Podle výsledků studií nákladové efektivity očkování proti klíšťové encefalitidě v zahraničí lze usuzovat, že by zavedení hrazeného očkování proti klíšťové encefalitidě bylo s vysokou pravděpodobností nákladově efektivní i v České republice,“ pokračoval zástupce Státního zdravotního ústavu. To znamená, že prevence by byla méně nákladná než léčba následků.  

Hrazené očkování v evropských státech

V České republice je očkováno pouze 29 % obyvatel. „V sousedním Rakousku, které mělo nejvyšší incidenci onemocnění klíšťovou encefalitidou v Evropě, se díky rozsáhlé očkovací kampani v 80. letech podařilo výrazně snížit počet případů onemocnění. V současné době se proočkovanost pohybuje okolo 80 %,“ doplnil Kynčl.

Po výrazném nárůstu počtu onemocnění klíšťovou encefalitidou ve Švýcarsku, kdy bylo v roce 2018 hlášeno 377 případů, bylo v této zemi od začátku roku 2019 přikročeno k hrazenému očkování. I v sousedním Německu je očkování proti klíšťové encefalitidě hrazeno všem obyvatelům žijícím v endemických oblastech nebo do těchto oblastí cestujících.

U vybraných věkových skupin je očkování hrazeno například v Lotyšsku, v němž byla v roce 2018 proočkovanost 67 procent a v němž ve stejném roce zaznamenali 117 případů klíšťové encefalitidy. V sousední Litvě, která má podobné geografické podmínky, byla proočkovanost pouze 25procentní a hlášeno bylo 378 případů.

Klíšťová encefalitida

  • V roce 2019 bylo v ČR zaznamenáno 774 případů.
  • K přenosu onemocnění nejčastěji dochází přisátím klíštěte infikovaného virem klíšťové encefalitidy.
  • Může mít trvalé následky, mezi které patří dlouhotrvající obrna hlavových nervů, postižení nervů nebo porucha sluchu. Až několik měsíců po ukončení léčby pociťuje 10 procent nemocných poruchy koncentrace, paměti, nespavost/spavost a úzkost. Následkem může být i smrt.
  • V ČR není očkování hrazeno pojišťovnou, je ale možné čerpání příspěvků zdravotních pojišťoven na očkování.

I při cestách po Evropě nás ohrožují závažné infekce

Pokud jde o infekční choroby, Evropa je při cestování považována za poměrně bezpečný kontinent, nebo alespoň tak tomu bývalo dříve. V posledních letech totiž kvůli poklesu proočkovanosti populace dochází k opětovnému výskytu některých nemocí, například černého kašle, spalniček nebo příušnic. I při cestování po evropském kontinentu je tak zapotřebí dbát na prevenci infekčních nákaz.

Budete mít zájem:  Zarostlý Chloupek V Třísle Léčba?

Téměř zapomenuté choroby

Černý kašel, příušnice, zarděnky, spalničky nebo záškrt. Infekční choroby, které byly díky očkování téměř vyhlazeny, se v důsledku poklesu proočkovanosti evropské populace a migrace obyvatel ze zemí s nižší proočkovaností opět hlásí o slovo. A to jak v rámci jednotlivých případů, jako je tomu v případě záškrtu, tak i v podobě lokálních epidemií jako v případě spalniček.

Tyto infekční nákazy přitom není vhodné podceňovat, u řady lidí mohou způsobit závažné komplikace, a dokonce i úmrtí. Mezi státy s vysokým výskytem těchto chorob nepatří jenom méně vyspělé evropské státy, ale také naši bezprostřední sousedé.

Pokud jde například o černý kašel, v roce 2018 patřily mezi nejvíce postižené státy Německo, Rakousko, Polsko, Nizozemsko, Norsko, Velká Británie a Španělsko.

Klíšťovka, meningokok a další hrozby

Mezi další závažné choroby, kterým lze předcházet očkováním, a jež se přesto v Evropě vyskytují, patří klíšťová encefalitida, meningokok, pneumokok, chřipka, plané neštovice a řada dalších. Riziko nákazy těmito infekcemi se liší podle věku cestovatele, jeho zdravotního stavu a způsobu cestování.

Nebezpečí infekce klíšťovou encefalitidou je tak například vyšší u všech cestovatelů při návštěvách přírody, meningokok hrozí především u osob s oslabením organizmu při pobytu v místnostech s velkým počtem osob (typicky dospívající či děti).

 Před cestou je tak vhodné kontaktovat odborníka na cestovní medicínu a informovat se o konkrétním riziku nákaz v cílové oblasti a vhodnosti očkování.

Prevence v podobě očkování

Očkování je nejúčinnější prevencí řady nákaz, se kterými je možné se během cestování potkat. Dobře to ilustruje příklad klíšťové encefalitidy, která se vyskytuje v celé střední Evropě.

Ačkoliv se jedná o závažné onemocnění, v České republice je proočkovanost nízká a počet případů vysoký, zatímco v Rakousku se nechává očkovat kolem 95 % populace a počet každoročních případů je zde velmi nízký.

Riziko nákaz kromě očkování pomáhá snižovat dodržování dalších preventivních opatření, mezi která patří zvýšená hygiena, prevence kousnutí klíštětem či dodržování zásad zdravého životního stylu k udržení dostatečné obranyschopnosti organizmu.

(holi)

Zdroj: 1. https://www.ecdc.europa.eu/en/vaccine-preventable-diseases?type%5B0%5D=1382&sort_by=field_ct_publication_date_value&items_per_page=4&pager_type=infinite_scroll&type_op=or&tid_op=or&tid&sort_order=DESC&bid=HKmUlgX-oiZ4OFwUjU-PuzaH8NxI-Sg2ASZ7-8gSfY0&nid=18245&page=1

Další článek

Líbí se Vám tento článek?

  • Arabské trhy aneb Skrytá rizika číhající na turisty
  • Autem po Evropě: na co se připravit?
  • Autostop – levné cestování, ale s riziky!
  • Bezpečné cestování v těhotenství: rady, tipy, zásady
  • Braňte se nákaze: co na cestách (ne)jíst
  • Břišní tyfus: chytit ho můžete i ve Středomoří
  • Čeká vás dlouhý let? Nedávejte trombóze šanci!
  • Češi jsou národem cestovatelů, trendem je digitální nomádství
  • Cestování bez signálu? To se vám se satelitním telefonem nestane
  • Cestování kráse neuškodí: 4 triky, jak na to
  • Cestování na Blízký východ. Kam můžete bezpečně vyrazit?
  • Cestování po Mexiku: rizik stále přibývá
  • Cestování po zbytek roku? Podle světel semaforu a tak trochu jinak
  • Cestování s chronickou nemocí: důkladná příprava je základ
  • Cestování s léky vyžaduje důkladnou přípravu
  • Cestování v důchodu? Pro stále více seniorů běžná realita!
  • Cestování v Pobaltí: od křižáků po secesi
  • Cestování v těhotenství? Ano, ale rozumně
  • Cestování za zimou: pozor na podchlazení a omrzliny!
  • Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu
  • Cestovatelé, pozor! Infekce může číhat i v nejdražším hotelu!
  • Cestovatelé, pozor! Komáří bodnutí může být i smrtelné
  • Cestovatelský průjem: nepříjemná komplikace dovolené
  • Cestovní pojištění s ERV
  • Chorvatsko a Černá Hora: úspěch dovolené je ve vašich rukách
  • Chystáte adrenalinovou dovolenou? Dobře se pojistěte!
  • Chystáte se dobýt americký kontinent? Bez přípravy nemusíte uspět!
  • Čína a Mongolsko: výběr očkování nepodceňujte!
  • Čína: jak přežít pobyt ve znečištěných městech
  • Čína: odvrácená tvář asijského giganta
  • Co takhle strávit silvestrovskou noc v zahraničí? Máme několik tipů
  • Desatero pro cestovatele – pravidla chování v zemích třetího světa
  • Desítka nejčastějších mýtů spojených s cestovními nemocemi
  • Dítě „na palubě“: tipy pro spokojenou posádku
  • Do Austrálie jen s očkováním, pojištěním a repelentem
  • Dovolená na čtyřkolce? Nezapomeňte doma zodpovědnost!
  • Dovolená na jachtě? Jen pro zodpovědnou posádku!
  • Dovolená na motorce aneb Co před startem nezanedbat
  • Dovolená příští rok? Vybírejte podle tipů Lonely Planet!
  • Dovolená se zážitkem: Láká vás sexuální turistika?
  • Dovolená v Egyptě – krása doprovázená riziky
  • Egypt: krásy a rizika země faraonů
  • Ekoturistika jako naděje pro budoucí generace?
  • Extrémní dovolená? Zážitek (ne)jen pro drsňáky!
  • Hit současné dovolené? Obytné vozy a karavany!
  • Horečka dengue ohrožuje Čechy! Počet nákaz roste
  • Horečka při cestování v zahraničí. Víte, jak správně postupovat?
  • Horečnatá infekce – nechtěný suvenýr z dalekých krajin
  • Horská turistika: zahraniční velikány pokořujte jen s dobrým pojištěním
  • Hroch – nejnebezpečnější zvíře Afriky
  • Hygiena na cestách. Na co běžně nemyslíme?
  • I s astmatem se dá cestovat, chce to ale důkladnou přípravu!
  • Indonésie bez rizika: myslete na zdraví i osobní věci
  • Itálie, Španělsko, Řecko: víte, co musíte udělat před dovolenou?
  • Jak se při cestování po velkoměstech nenechat napálit
  • Jak se vyhnout nákaze z vody? Dodržujte 5 jednoduchých pravidel
  • Jak ve zdraví zvládnout pobyt v Tatrách
  • Jak zvládnout návrat z teplých krajin zpátky do zimy?
  • Jet lag neboli nemoc z časového posunu
  • Kam na Blízký východ aneb Nejdůležitější je bezpečí
  • Kam za polární září aneb Podívaná nejen pro romantiky
  • Kam za teplem? Nejoblíbenější destinace českých cestovatelů
  • Když začnou v zahraničí zlobit zuby…
  • Klimatizace sice přináší zdravotní rizika, má však i své výhody
  • Klíšťata – hrozba doma i na cestách
  • Koupání ve sladkých vodách: pozor na skrytá nebezpečí
  • Koupání ve volné přírodě má i své stinné stránky, buďte raději o krok napřed
  • Krásy a rizika zlatého trojúhelníku: Barma, Thajsko, Laos
  • Kuba má své kouzlo – ale i dobře skrytá rizika
  • Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
  • Kulinářská turistika: jak si nepřivézt „nákazu z talíře“
  • Láká vás Indie? Bez pojištění a očkování necestujte!
  • Láká vás poušť? Nezapomeňte na teplé oblečení!
  • Láká vás sexuální turistika? Pozor na nechtěný „dárek“ s následky na celý život
  • Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!
  • Lékárnička na cesty: co s sebou vzít do kufru
  • Letištní salonky: cestování na křídlech luxusu
  • Letíte na dovolenou? Pozor na velikost zavazadel!
  • Lyžování v cizině: znáte pravidla a dodržujete je?
  • Maghreb: vyjeďte do zemí zapadajícího slunce
  • Malárie by měla být vymýcena do roku 2030
  • Medvědí destinace: jen se sprejem a dobrým pojištěním
  • Mexiko: nebezpečná země plná lákadel
  • Milovníci hlubin, kryjte si při potápění záda!
  • Moderní trendy v cestování. Které jsou nejvíce v kurzu?
  • Mořská nemoc: jak se vyhnout strašákovi lodního cestování?
  • Na cestovatelské střevní potíže zabírá nejlépe prevence!
  • Na která jídla si dát při cestování pozor? Některá vás možná překvapí!
  • Návštěva deštného pralesa: na co si dát pozor?
  • Návštěva USA? Zjistěte vše o lékařské péči za velkou louží
  • Nebaví vás mrazivé počasí? Vyrazte za teplem!
  • Nebezpečí číhající v hotelových pokojích
  • Nebezpečí o dovolené: Na co si dát pozor v hotelech?
  • Nebezpečí pro cestovatele: V ČR je už osm nakažených virem Zika
  • Nebezpečná setkání: jedovatí hadi a pavouci
  • Nejčastější mýty o cestovní medicíně. Znáte je?
  • Nejcennějším vybavením na cesty jsou informace
  • Nejkrásnější pláže světa: i na ně se vydávejte jen dobře vybavení
  • Nejnebezpečnější zvíře Austrálie? Překvapivě včela!
  • Nejužitečnější aplikace pro cestování. Máte je v mobilu?
  • Nemoc z letadla? Klimatizace viníkem nebude!
  • Nezkazte si dovolenou žloutenkou
  • Ochrana před dotěrným hmyzem: jak se ubránit malým parazitům
  • Očkování před cestou: lepší v poslední chvíli než vůbec!
  • Očkování proti žluté zimnici: kam je aktuálně potřeba?
  • Odjíždíte na dovolenou? Čtyři tipy, jak odradit zloděje
  • Okradli vás v zahraničí? Tady je návod, jak postupovat
  • Olympiáda v Riu se blíží: 7 tipů pro vaše bezpečí
  • Osm pravidel pro bezpečné opalování
  • Paraziti: Kde všude na ně narazíte a co vám udělají
  • Parazitická infekce: pomoci může jen odborník!
  • Pásmová nemoc? Raději buďte o krok před ní!
  • Pět kritérií při výběru správné cestovní postýlky
  • Pět rad na cestu do muslimských zemí
  • Pět stravovacích přešlapů, které mohou zkazit dovolenou
  • Plánujete exotickou dovolenou s dětmi? Pozor si dejte hlavně na infekce a úrazy
  • Plně vybavená lékárnička – pro turistu to nejdůležitější!
  • Plnou parou vpřed aneb Karibikem na luxusním parníku
  • Pochoutky, kterým je lepší se na cestách vyhnout
  • Polévka s vůní orientu: jak si připravit domácí Pho Bo
  • Poranění od zvířat: nevyzpytatelná rizika cestování
  • Poznejte USA i z jiné perspektivy. Našli jsme utajené zajímavosti
  • Připojení k elektrické síti: Do zahraničí raději vozte adaptér
  • Průvodce po místech, kam míří jen ti odvážní
  • První exotická dovolená s dětmi: deset praktických rad na cestu
  • Putování po Srí Lance: nutné doklady i očkování zařiďte včas!
  • Rádi cestujete na vlastní pěst? Pak nezapomeňte přibalit krabičku „přežití“
  • Rádi surfujete? Pak pozor nejen na žraloky!
  • Rizika potápění aneb hlubiny plné nebezpečí
  • Rok 2018 ve znamení festivalů. Víme, kam vyrazit
  • Rozhovor s odborníkem na cestovní medicínu
  • Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
  • Rozzlobené slunce: v Austrálii pálí nejsilněji na světě
  • S udičkou do zahraničí? Jen po pečlivé přípravě!
  • Sama na dovolené? Deset pravidel, jak si to bezpečně užít!
  • Sedm důvodů, proč si zamilovat cestování mimo sezónu
  • Sedm tipů, jak si golf v zahraničí užít bez stresu a nepříjemností
  • Šest rad pro klidnou dovolenou v Thajsku
  • Šest tipů, jak při volbě dovolené nesáhnout vedle
  • Setkání s exotickými zvířaty – nebezpečí představují živá i ta na talíři!
  • Stali jste se obětí trestného činu v zahraničí? Víme, jak postupovat!
  • Stres z cestování na vás může zanechat trvalé následky
  • Střevní potíže po návratu z dovolené nepřehlížejte!
  • Svatojakubská cesta: po stopách dávných poutníků
  • Svrab: svědivá památka na zahraniční dovolenou
  • Těšíte se na safari? Pojistěte si návrat domů!
  • Tipy pro digitální nomády aneb Do světa za prací i zábavou
  • Top 5 afrických destinací
  • Top destinace pro rok 2019. Kam se letos vydat?
  • Transsibiřská magistrála aneb Dobrodružství na kolejích
  • Trápí vás dlouhé mezipřistání? Vyplňte čas rychlým výletem!

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector