Klíště je přenašeč nejrůznějších infekcí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy. Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy dlouhodobě hlásí Jihočeský kraj a Vysočina. Ministerstvo zdravotnictví, které sleduje data o výskytu těchto onemocnění, proto vydalo souhrn doporučení, jak se před klíšťaty chránit.
Autor: MZ ČR
Infekce přenášené klíšťaty 2007–2015
Skvrna se vytvoří jen u některých pacientů s boreliózou
Borelióza (lymeská borelióza) je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo čtyř a půl tisíce případů lymeské boreliózy. První příznaky onemocnění přicházejí cca po jednom až dvou týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost, bolesti hlavy, kloubů…).
U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna.
Ve dvaceti až třiceti procentech nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.
Encefalitida se zpočátku podobá běžné viróze
Klíšťovou encefalitidou onemocní v ČR ročně přibližně pět set až osm set lidí. Toto zánětlivé onemocnění mozku je způsobeno flaviviry přenášenými na člověka nejčastěji právě klíšťaty. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo čtyř procent, v tzv. přírodních ohniscích nákazy může být však až několikanásobně vyšší.
Autor: MZ ČR
Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR na 100 000 obyvatel za rok 2014 podle krajů
Onemocnění se vyvíjí obvykle do sedmi až čtrnácti dnů od přisátí infikovaného klíštěte. V prvním stádiu se jeho příznaky podobají netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami.
U některých pacientů může onemocnění přejít do druhé, závažné fáze, která je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného.
Ačkoliv pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika), je možné mu předejít očkováním. „Toto očkování je velmi účinné a prakticky bez vedlejších účinků, nechrání však proti borelióze a jiným onemocněním,“ uvádí ministerstvo.
„Zájem o očkování proti klíšťové encefalitidě v posledních letech významně roste,“ říká Oldřich Tichý z Všeobecné zdravotní pojišťovny. „VZP za první pololetí letošního roku vyplatila příspěvek na vakcínu už bezmála pětasedmdesáti tisícům klientů.
To je dramatický nárůst vzestupného trendu oproti loňsku, kdy za celý rok stejný benefit využilo jen o deset tisíc klientů více,“ uvedl mluvčí. Informace o programech zdravotních pojišťoven včetně očkování proti klíšťové encefalitidě naleznete v přehledu benefitů zdravotních pojišťoven na serveru 120na80.cz.
Našli jste si klíště a říkáte si, co teď s ním? Bezpečné vyndání klíštěte usnadní praktické pomůcky:
- Klíště vyndávejte ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou k odstraňování klíšťat. Pokud klíště vytahujete holýma rukama, následně si ruce pečlivě umyjte.
- Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými pohyby nebo otáčením ho pomalu vyviklejte. Na směru otáčení nezáleží.
- Ranku po vyjmutí klíštěte ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem s obsahem jodu.
Chcete vědět, zda je vaše klíště infikované? Můžete ho zabalit a poslat na rozbor.
- Zvolte vhodné oblečení a obuv – ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv (nejlépe holínky), případně nohavice zastrčte do ponožek.
- Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži.
- Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem doporučujeme omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy.
- Po návratu domů je nutné se důkladně prohlédnout, nejlépe za asistence druhé osoby. Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno.
Autor: MZ ČR
Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za období 2014–2015 podle týdne
Zdroj: MZ ČR
Nemocemi od klíšťat se letos nakazilo víc lidí než loni, u boreliózy je případů více než dvojnásobek | Zdraví
Praha Klíšťovou encefalitidou se v Česku do konce května letos nakazilo více lidí než loni.
Nejvíc případů bylo na Vysočině, v Jihočeském a Jihomoravském kraji, vyplývá to z informací Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Více než dvojnásobný je také počet nákaz lymskou boreliózou.
Nejvíc případů onemocnění od klíšťat obvykle lékaři zaznamenávají v létě, kdy lidé do přírody chodí častěji.
Do konce května onemocnělo encefalitidou padesát lidí, loni 33 a 774 za celý rok, což bylo nejvíc za posledních osm let.
„Zatímco v minulosti se klíšťata vyskytovala jen omezeně v pásu lesů a luk podél řek, v současnosti si musíme zvyknout na to, že jejich přirozeným prostředím jsou také zahrady, parky nebo i horské oblasti,“ uvedl vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Jan Kynčl. Odborníci zaznamenali klíšťata až do nadmořské výšky 1500 metrů.
Očkováno je proti klíšťové encefalitidě asi 29 procent obyvatel. Jedna dávka vakcíny stojí 900 korun, přispívají na ně zdravotní pojišťovny z preventivních programů.
Dávky jsou potřeba pro nastolení ochrany dvě a další za rok, potom se přeočkovává každých pět let. Pacienti po nakažení encefalitidou obvykle trpí horečkou s bolestí hlavy, kloubů či svalů.
Neléčené onemocnění může přejít v zánětlivé postižení mozkových blan.
Na rozdíl od encefalitidy proti borelióze zatím není dostupná vakcína, kterou by se mohli chránit lidé, očkují se ale psi.
Výrobce veterinárních léčiv Bioveta z Ivanovic na Hané pracuje na očkování pro lidi ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci a Výzkumným ústavem veterinárního lékařství v Brně. V současné době ji testují na opicích makak rhesus.
„Dosavadní výsledky testování jsou velmi nadějné a čeká se na jejich dokončení a vyhodnocení,“ uvedla firma v tiskové zprávě.
Borelióza se léčí nasazením antibiotik a úspěšnost léčby závisí na jejím včasném odhalení. Nemocní jsou unavení a mají zvýšenou teplotu. Typická červená skvrna v místě přisátí klíštěte či bodnutí jiného hmyzu může mít vybledlý střed, objevuje se asi u poloviny nakažených. Ve druhé fázi mohou být postiženy klouby, centrální nervový systém a někdy také srdce.
| Borelióza | Encefalitida |
| 549* | 50* |
| 4105 | 774 |
| 4724 | 712 |
| 3939 | 687 |
| 4694 | 565 |
| 2913 | 351 |
| 3743 | 410 |
| 4646 | 625 |
| 3304 | 573 |
| 4834 | 861 |
| 3597 | 589 |
Zdroj: SZÚ
*do konce května
Nechejte se naočkovat, vzkazují parazitologové. Počet onemocnění po přisátí klíštěte roste
Ladislava Michálková, vedoucí epidemiologického oddělení Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje, spolu s kolegy z Krajské hygienické stanice se sídlem v Ostravě varuje před novým ohniskem nákazy klíšťovou encefalitidou, které se objevilo na Třinecku.
„Letos se zde nakazily čtyři osoby, které nikde jinde nepobývaly, ani nekonzumovaly nepasterizované mléčné výrobky. Proto považujeme za důležité informovat občany o podezření na vznik nového ohniska klíšťové encefalitidy v oblasti Beskyd a o možnostech prevence před tímto onemocněním,“ doplnili již dříve experti.
Fakta Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku)
Klíšťová encefalitida (klíšťový zánět mozku)
- Virové onemocnění napadající mozek a mozkové blány
- Nemoc může mít podobu jen lehkých bolestí hlavy a zvýšené teploty, hrozí ale i těžký průběh spojený s prudkými bolestmi hlavy, vysokými horečkami, dezorientací, poruchami motorické koordinace, ztuhnutím šíje atd. Při těžkém průběhu může dojít k úmrtí nebo k dlouhodobějším či doživotním následkům v podobě ochrnutí, poruchám soustředění, snížení intelektuálního výkonu.
- Hlavní přenos se odehrává prostřednictvím infikovaných klíšťat. Relativně účinnou prevencí je očkování.
Fakta Lymeská borelióza
Lymeská borelióza
- Borelióza je typické onemocnění přenosné ze zvířete na člověka. Poprvé byla popsaná v městečku Old Lyme ve státě Connecticut v USA. Zde je jejím původcem spirocheta Borrelia burgdorferi. V Evropě k tomuto druhu přistupují další dva – Borrelia afzelii a Borrelia garini.
- V přírodě napadá hlavně hlodavce, ale i vysokou zvěř a některé ptáky. V přenosu se pak uplatňují pouze klíšťata. Aby se nákaza přenesla na člověka, musí být klíště maximálně milimetr veliké a přisáté alespoň 24 hodin. Jiný krev sající hmyz proto nemoc nepřenáší, protože se přisaje pouze na krátkou dobu.
- Prvním příznakem onemocnění je šířící se červená skvrna s blednoucím středem v okolí kousnutí. Objevují se i nepříliš specifické příznaky, jako je horečka, bolesti svalů, únava. Chřipku připomínající příznaky se však nemusejí objevovat ve všech případech.
- Pokud onemocnění zůstává neléčeno, postihuje nervovou soustavu, srdce či klouby. Některým z těchto komplikací bývá připisován autoimunitní původ, spuštěný imunitní reakcí namířenou proti infekci.
- Proti borelióze neexistuje očkování. Léčí se antibiotiky. K přenosu z klíštěte na člověka dochází asi u pěti procent lidí.
V této dekádě bylo v Moravskoslezském kraji nejvíce nakažených osob v roce 2013, encefalitidou onemocnělo 39 lidí. Naopak nejméně jich zdravotníci ošetřili loni a předloni.
Odborníci letos evidují také řadu onemocnění vyvolaných boreliemi. „V případě boreliózy se jednalo o 108 onemocnění, loni jich bylo 119,“ dodala čísla za Moravskoslezský kraj Ladislava Michálková.
Fakta Úmrtí nakažených encefalitidou nad 50 let je 15krát častější
Úmrtí nakažených encefalitidou nad 50 let je 15krát častější
- Smrtelný průběh nákazy klíšťovou encefalitidou je u lidí nad 50 let patnáctkrát pravděpodobnější než u mladších. Chrání se ale zejména mladí lidé, uvedl v tiskové zprávě vedoucí Centra cestovní medicíny v Ostravě Rastislav Maďar. Loni byla klíšťová encefalitida diagnostikována u 565 osob, což je nejvíc mezi evropskými zeměmi.Proti nákaze se ale častěji chrání mladá populace a rodiče se snaží ochránit své děti. „Přitom nad 50 let věku je pravděpodobnost smrtelného průběhu nákazy patnáctkrát vyšší než u mladších věkových kategorií,“ vysvětlil Maďar. Téměř tři čtvrtiny lidí se nakazily od klíštěte. Lékaři zaznamenali i přenos z nepasterizovaných mléčných výrobků, takových případů ale bylo méně než jeden ze sta. Nemoc se přenáší z nakažených zvířat na jejich mléko. Na Slovensku po této nákaze jeden pacient s oslabenou imunitou zemřel.Nejvíc nemocných bylo tradičně v Jihočeském kraji, na Vysočině a v Plzeňském kraji. Nejčastěji se nakazili lidé mezi 60 až 64 roky věku, více jich bylo také ve věkové skupině nad 40 let. Pravděpodobnost nakažení s věkem v posledních letech postupně klesala. Méně pacientů lékaři zaznamenali také mezi staršími 70 let.Kromě encefalitidy, u níž počet výskytů v roce 2016 meziročně vzrostl o více než 210 případů, přenášejí klíšťata i lymskou boreliózu. Lékaři loni zaznamenali 4694 případů, což je meziroční nárůst o 1781. Přes vysoký nárůst onemocnění nebyl loňský výskyt rekordní. Více případů boreliózy, a to 4834, zaznamenali odborníci v roce 2011. U encefalitidy byl rekordní rok 2006 s 1029 případy. Přes osm stovek lidí onemocnělo i v letech 2009 a 2011.
video
Reportáž: Infikovaná klíšťata na Třinecku
Nejhorší situace, co se týče výskytu klíšťat, je dlouhodobě v jižních Čechách. Panují zde totiž vhodné klimatické podmínky pro vývoj těchto parazitů, jak poznamenala Jitka Luňáčková, ředitelka KHS České Budějovice.
„Zdejší podmínky jsou nejvýhodnější z celé ČR, je zde rezervoár vhodných zvířat, na kterých klíšťata sají, dostatečná teplota a vlhkost,“ dodala s tím, že mezi velmi rizikové oblasti z hlediska možného přenosu nákazy počítá mimo jiné Českokrumlovsko, Prachaticko nebo Strakonicko.
Jihočeští hygienici v posledním týdnu evidovali 12 nových případů klíšťové encefalitidy. Letos jich v regionu zaznamenali 31, což je o jeden případ méně než loni ve stejnou dobu. Největší výskyt klíšťové encefalitidy je zatím na Českobudějovicku. V tomto okrese se letos objevilo sedm případů, řekla ředitelka českobudějovické krajské hygienické stanice Kvetoslava Kotrbová.
„Zdá se, že aktivita klíšťat je nyní v plném proudu. Podporuje ji především teplé a vlhké počasí. Vyzýváme proto občany k obezřetnosti a opatrnosti při rekreaci a pobytu v přírodě,“ uvedla Kotrbová. Dodala, že riziko nehrozí pouze v lesích nebo na loukách ve venkovském prostředí.
„Výskyt klíšťat je zaznamenán i v příměstských parcích stejně tak jako ve výškách nad 750 metrů, tedy ve vyšší partiích Šumavy či Novohradských hor. Turisté, rybáři, houbaři či děti na letních táborech by měli věnovat pozornost správnému oblečení a obutí. Po pobytu v přírodě se pak převléknout, a pokud je to možné, i osprchovat se.“
Hygienici zde letos evidovali 67 případů lymeské boreliózy. I toto onemocnění se vyskytuje přibližně ve stejné míře jako loni v tuto dobu. Nejmasivněji se klíšťová encefalitida objevila v roce 2011. Tehdy bylo v Jihočeském kraji 170 případů.
Encefalitida v Praze
V létě hygienici našli v Kunratickém lese v Praze klíšťata nakažená encefalitidou. Na osmi dalších místech v metropoli se přítomnost viru nepotvrdila, uvedla mluvčí hygienické stanice v Praze Dana Mertová.
Hygienici vybralil devět lokalit, mezi nimi byl Klánovický les, Satalická obora, Prokopské údolí, Stromovka, Ďáblický háj, lokalita Pod Kesnerkou v Praze 5, Hostivařský les a dvě místa v Kunratickém lese. Zatímco v části blíž Krči a Kunraticím u Hrádku se nákaza klíšťat neprokázala, v části u Roztyl hygienici sebrali vzorky nakažené encefalitidou.
„Doporučuji návštěvníkům nejen z této oblasti, aby nezapomínali na preventivní opatření: nosit světlý oděv, používat repelent, po procházce v přírodě se důkladně prohlédnout,“ řekl ředitel Hygienické stanice Hlavního města Prahy Jan Jarolímek.
Klíšťata hygienici sbírají takzvaným vlajkováním. Lesem chodí s bílými flanelovými látkami s delším vlasem, které připomínají srst zvířat. Hmyz se potom roztřídí do tří zkumavek, zvlášť samci, samičky a nymfy, tedy nedospělá klíšťata. Nemoci ale mohou přenášet všechny skupiny.
Očkuje se od roku 1990
Očkování se podle hygieniků v Česku provádí od roku 1990. Pozorujeme vzrůst zájmu o očkování. Zatímco ale v sousedním Rakousku je proočkovanost až 90 procent, v ČR se pohybuje kolem 25 procent, zmínila ostravská parazitoložka Jana Doležilíková, podle níž by se lidé, kteří se pohybují v ohnisku nákazy, měli nechat očkovat.
Klíšťata podle odborníků nemají ráda přílišné vlhko a příliš vysoké teploty. „Ideální jsou pro ně červnové teploty, v červenci proto nedocházelo k nárůstu onemocnění. Očekáváme je spíše v září,“ dodala Jana Doležilíková.
Fakta
- – vyhýbejte se rizikovým místům, například vysoké vlhké vegetaci s výškou nad 70 cm– pravidelně sekejte trávník– mezi pozemkem a lesnatým porostem lze vytvořit hraniční pásmo z mulčovací kůry a štěrku– zjistěte si aktuální aktivitu klíšťat, a to například na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu– mějte vhodné oblečení (vysoká obuv, světlý oděv s dlouhými rukávy, dlouhými nohavicemi zastrčenými do ponožek. Klíště se na kůži těla dostává nejčastěji ve štěrbině mezi kalhotami a obuví)– používejte repelent– po návratu domů se správně prohlédněte – čím dříve přisáté klíště naleznete a vytáhnete, tím menší je riziko přenosu infekce. Klíště přenese virus již po 2 hodinách od přisátí– denně kontrolujte i domácí zvířata (psy, kočky)– v případě kousnutí klíštěte je nutné klíště zakápnout jodovýmdesinfekčním prostředkem. Klíště lze odstranit pinzetou, speciálními kleštičkami, případně jiným nástrojem (v lékárnách nabízené karty se zářezy apod.). Klíště nikdy neodstraňujte holou rukou ani ho rukou nerozmačkávejte. Při odstraňování uchyťte klíště co nejblíže k povrchukůže a vytáhněte nahoru kolmo k povrchu kůže. Nepoužívejte oleje, krémy ani mýdla. Po vyjmutí klíštěte místo opět desinfikujte.– nejúčinnějším preventivním opatřením proti klíšťové encefalitidě je vakcinace. Na trhu jsou dostupné dvě očkovací vakcíny FSME-IMMUN a ENCEPUR.
Zika děsí turisty. Při návštěvě Česka by se zase měli bát klíšťat, říká virolog
Návštěva českého lesa je letos rizikovější aktivitou než dřív. Klíšťatům prospěla mírná zima, a parazitující roztoči jsou tak letos velmi aktivní v přenosu encefalitidy a boreliózy. Proti encefalitidě je možné se nechat očkovat, v Česku je ale očkovaná necelá čtvrtina obyvatel.
Virolog Daniel Růžek působící v Biologickém centru Akademie věd a Výzkumném ústavu veterinární medicíny by vakcínu doporučil i lidem, kteří vyrazí do lesa nebo na louku jen výjimečně.
„S infikovanými klíšťaty se můžeme setkat třeba i v městských parcích,“ varuje vědec, který se už od studií věnuje výzkumu encefalitidy, ale nedávno se jeho týmu jako prvnímu na světě povedlo najít látku účinnou proti viru zika.
Čeho by se Češi měli bát víc? Viru zika, který se šíří v Jižní Americe, nebo nemocí z klíšťat?
Nemoci přenášené klíšťaty jsou nám samozřejmě bližší. Jsme tady v jednom velkém ohnisku nákazy. Já se věnuji výzkumu klíšťové encefalitidy, takže boreliózu nechám stranou. Onemocnění klíšťovou encefalitidou bych rozhodně nepodceňoval.
Sice proti ní existuje očkování, ale proočkovanost populace v České republice je pořád poměrně nízká. Lepší se to, ale pořád je to málo.
Když to srovnáme třeba s Rakouskem, tam byla velká očkovací kampaň, proočkovaná je většina populace a klíšťovou encefalitidu tam v podstatě neznají.
V České republice bývá zaznamenáváno nějakých 400, 700, ale třeba i tisíc případů klíšťové encefalitidy za rok. Umírá na ni sice poměrně malá část pacientů, uvádí se pod jedno procento, ale problémem je, že velká část pacientů má po prodělané klíšťové encefalitidě trvalé zdravotní problémy.
Označuje se to jako postencefalitický syndrom, kdy lidé mají problémy se spánkem, mají takový třes, že nejsou schopni se ani sami najíst, trpí bolestmi hlavy, zchváceností, objevují se i trvalé psychiatrické problémy, obrny. Rozhodně to je velmi závažná infekce.
Myslíte si, že by bylo vhodné očkovat proti encefalitidě plošně, jako je tomu třeba v případě žloutenky nebo příušnic?
Určitě by to bylo ideální. Problém vakcíny proti encefalitidě je ten, že je založena na usmrceném viru, takže je nutné ji podávat opakovaně.
Základní očkovací schéma sestává ze tří dávek, pak je potřeba ještě pravidelně, tak po pěti letech, přeočkovávat.
Obávám se, že i kdyby se do toho nalily nějaké prostředky, spustila se velká kampaň a všichni se naočkovali, spousta lidí si to pak nebude hlídat a protilátky časem ztratí.
Spousta lidí do lesa nebo obecně do přírody moc nechodí. Je skutečně nutné, aby se nechali očkovat i oni?
S infikovanými klíšťaty se můžeme setkat třeba i v městských parcích. Není nutné vyrážet do přírody, infekce je i uprostřed města.
Proočkovanost se lepší u mladých ročníků, ale pořád je velmi nízká u lidí ve věku nad 50 až 60 let. A právě to jsou lidé, kteří mají větší riziko těžšího průběhu infekce.
U starších jedinců po prodělané klíšťové encefalitidě pozorujeme častější výskyt komplikací a dlouhodobých problémů.
Ne všechna klíšťata jsou infikovaná. Na čem závisí, že klíšťata v určitých oblastech jsou nebezpečná, a jinde ne?
V průměru se uvádí, že proinfikovanost klíšťat je pod jedno procento, což by se mohlo zdát, že je poměrně málo. Ale encefalitida se vyskytuje v takzvaných přírodních ohniscích. A v rámci malého ohniska může být proinfikovanost poměrně vysoká.
Ohniska jsou definována celou řadou faktorů. Je to dáno nejenom výskytem klíšťat, ale musí tam být pro ně i hostitelé. Pro nižší vývojová stadia klíšťat nějací hlodavci, pro ně tam musí být dostatek potravy. Je nutné i to, aby tam žili hostitelé i pro dospělé samice klíšťat.
A současně tam musí být přítomný virus.
Mírná zima, vlhké jaro
Uvádí se, že nejnebezpečnější klíšťata se vyskytují v jižních Čechách. Proč právě tam?
Je to dáno tím, že jsou tam výhodné podmínky jak pro výskyt klíšťat, tak pro výskyt hostitelů. Virus je tam dlouhodobě. To všechno dohromady v prostředí jižních Čech vytváří velké množství ohnisek.
A to, že jsou obecně letos česká klíšťata hodně aktivní, je způsobeno čím? Závisí to třeba na počasí?
Určitě. Právě letošní výrazný nárůst aktivity klíšťat a s tím i související nárůst případů klíšťové encefalitidy je dán zřejmě tím, že zima byla velmi mírná. Přežilo ji velké množství klíšťat a i jaro bylo pro ně velmi výhodné v tom směru, že byly poměrně vysoké teploty a vyšší vlhkost. To všechno klíšťatům prospívalo.
Klíště musí být na těle přisáté určitý čas, aby vůbec člověka nakazilo. Tak nestačilo by dbát na používání repelentů a po příchodu z lesa se okamžitě důkladně prohlédnout a případná klíšťata hned odstranit?
To je samozřejmě ideální. U boreliózy je doba, než dojde k přenosu nákazy, poměrně dlouhá. Bakterie musí nejprve v těle klíštěte doputovat do slinných žláz a potom být slinami předána.
U encefalitidy je to trochu jiné. Virus už je přímo přítomen v klíštěcích slinách, takže k přenosu může dojít velmi rychle. Uvádí se, že k infekci může dojít třeba i po půlhodině. Takže určitě doporučuji co nejdříve klíště odstranit, tím snižuji riziko nákazy. Ale to, že klíště na mně sálo jen dvě hodiny, neznamená, že se nenakazím.
Klíště se také nepřisaje hned, nějakou dobu to trvá. Putuje po těle a hledá si místo pro něj výhodné. Nejčastěji to bývá v tříslech, v podpaží, v podkolenní jamce, v okolí genitálií. Když přijdeme z lesa, v naprosté většině případů klíště ještě nemáme přisáté.
Takže když se hned prohlédneme, je velká šance, že klíště najdeme ještě nepřisáté.
V Česku má téměř každý, kdo byl aspoň jednou na houbách, zaručený způsob, jak přisáté klíště správně odstranit. Návodů existují desítky. Jak se to tedy má správně udělat?
Musím se přiznat, že dávám učené rady, jak se to má dělat, ale pak když klíště mám vyndat sám, tak mi to vůbec nejde. Navíc musím říct, že jsem na sobě nikdy klíště neměl. A to přitom do přírody chodím často. Vyndával jsem ho maximálně ze psa nebo rodinných příslušníků.
Nicméně doporučuje se klíště nijak netočit, protože nemá žádný závit. Jak se říkalo, že je třeba točit po nebo proti směru hodinových ručiček, tak to nemá žádný význam. Spíš se doporučuje klíště nějakým způsobem vyviklat nebo opatrně vytrhnout. Existují na to už nějaká udělátka, dají se koupit v lékárně.
Určitě klíště ničím nezakapáváme, žádným krémem ani olejíčkem. Protože jak tvrdí literatura, klíště se začne dusit a mohlo by vyvrhnout střevní obsah do ranky. Tím si akorát zvýšíme šanci, že dojde k nákaze.
Objevitel encefalitidy u nás na její následky zemřel
Je Česko, co se aktivity klíšťat týče, v rámci Evropy výjimečné?
Je určitě výjimečné počtem případů klíšťové encefalitidy. Když nepočítáme evropskou část Ruska, tak je tady nejvyšší počet případů v Evropě. Neznamená to ale, že by tu bylo víc infikovaných klíšťat než jinde. Třeba ve zmíněném Rakousku jsou klíšťata také promořená, ale díky tomu, že tamní populace je velmi dobře proočkovaná, tam klinické případy klíšťové encefalitidy nemají.
Česká republika je výjimečná i z hlediska tradice výzkumu přenášených nákaz, zejména klíšťové encefalitidy. Poprvé ve střední Evropě byl tento virus objeven v tehdejším Československu, krátce po válce. U objevu stáli na Moravě primář Krejčí, v české části republiky to byl doktor Josef Rampas a doktor František Gallia.
Doktor Gallia se ale také klíšťovou encefalitidou nakazil při práci v laboratoři. Měl poměrně těžký průběh infekce, vrátil se do laboratoře ještě nedostatečně zotavený, chytil tam další laboratorní infekci, a dokonce na to zemřel. Takže tradice výzkumu klíšťové encefalitidy je tady dlouhá a nebyla bez obětí.
Když se teď Češi bojí jezdit do Jižní Ameriky kvůli zice, neměly by se ostatní národy bát jezdit do Česka kvůli klíšťatům?
Ano, je to tak. Z hlediska cestovatelské medicíny existují upozornění, že třeba cestovatelé z Ameriky, z Kanady jsou tady v určitém riziku.
U nich vakcína není dostupná, myslím, že ve Spojených státech snad není ani schválená, takže oni se nemůžou před cestou očkovat. A pokud tady budou trávit čas v přírodě, tak se vystavují riziku.
Pak se může stát, že se vrátí do Spojených států, kde ale na klíšťovou encefalitidu nikdo nebude myslet. A mohou být chybně diagnostikováni.
Takový případ jsme tu zaznamenali i my. Před pár lety se na nás obrátili lékaři z Austrálie, že mají pacienta, který cestoval po Sibiři, vrátil se do Austrálie, prodělal tam těžkou formu, měl psychiatrické komplikace.
Nikdo si s tím moc nevěděl rady, až nakonec někoho napadlo, že by se mohlo jednat o klíšťovou encefalitidu.
Neměli tam ani zázemí pro to, aby provedli laboratorní testy na tento virus, tak vzorky poslali k nám do laboratoře a skutečně se potvrdilo, že to byla klíšťová encefalitida.
Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi boreliózou a encefalitidou?
Principiální rozdíl je ten, že klíšťová encefalitida je způsobená virem, kdežto borelióza je onemocnění bakteriální.
A jaký je rozdíl pro pacienta? Budeme-li se bavit o pravděpodobnosti nákazy, průběhu onemocnění a podobně.
Z hlediska boreliózy už jsme si řekli, že k přenosu na člověka dochází až o něco později. Na druhou stranu promořenost klíšťat boreliemi je podstatně větší než u klíšťové encefalitidy. Pokud člověk jednou prodělá klíšťovou encefalitidu a je imunitně v pořádku, tak už je imunní do konce života. Boreliózou se můžeme nakazit i opakovaně.
U boreliózy se objevuje skvrna se světlým středem. Podle toho se dá borelióza poměrně spolehlivě identifikovat. Ne tedy ve všech případech, nedá se na to stoprocentně spolehnout. U klíšťové encefalitidy se nic takového neobjevuje. Maximálně může být nějaké zarudnutí v místě sání klíštěte, ale to neznamená, že se jedinec nakazil.
Může to být jen alergická reakce. Až po uplynutí inkubační doby se objevují první příznaky. Chřipkové, nespecifické, málokdo tomu věnuje pozornost a jde s tím k lékaři. Může to být maximálně zvýšená teplota nebo únava. Ty po nějaké době odezní, je tam takové bezpříznakové okno.
Pak se ale v určitém procentu případů objevují neurologické příznaky, které mohou být velmi vážné.
Pokud jsem měl klíště, měl bych se hlídat
Takže odhalit encefalitidu je dost komplikované.
Odhalit encefalitidu hlavně v raných stadiích je složitější. U boreliózy je to jasné – mám flek, jdu k lékaři, ten mi předepíše antibiotika. U encefalitidy na to naprostá většina pacientů v první fázi vůbec nemyslí, k lékaři nejde. A většinou je klíšťová encefalitida diagnostikována až v neurologické fázi.
Neměli by tedy pacienti radši chodit k lékaři s každým klíštětem?
To by asi byly ordinace zahlceny. Spíš jde o to, že pokud jsem měl klíště, tak bych se měl hlídat. A pokud se u mě potom během jednoho dvou týdnů objeví nějaké příznaky, mám zvýšenou teplotu, tak bych měl k lékaři zajít.
Klíště nakazí krávu, kráva nakazí mléko
Na co se zaměřujete ve svém výzkumu? Zabýváte se hledáním léku proti encefalitidě a k tomu se podílíte i na vývoji nové vakcíny?
My klíšťovou encefalitidu zkoumáme z nejrůznějších pohledů. Třeba nás zajímá, co se děje v mozku infikovaného jedince. Jakým způsobem se virus do mozku dostane, co tam všechno dělá, jakým způsobem interaguje s buňkami mozku, jaká je imunitní odezva. Další směr výzkumu je hledání potenciálních léčiv, antivirotik proti viru.
Ale pokoušíme se i o vývoj nové vakcíny. Ne primárně pro lidi, ale pro veterinární aplikace. A to z toho důvodu, že určité množství případů klíšťové encefalitidy nemá svůj původ tak úplně od klíštěte, ale lidé se mohou nakazit i z kontaminovaného mléka, které nebylo pasterizované. Myslím, že zrovna minulý týden byla zaznamenána nějaká lokální epidemie.
Občas se to stává. Je to buď přímo z mléka, nebo z mléčných výrobků. Sýry, jogurty, tvaroh z nějakých biofarem, tam všude se virus může vyskytovat. Nejčastěji to bývá z kozího mléka, eventuálně z ovčího, ale byly zaznamenány i případy z kravského mléka. Smyslem naší vakcíny je očkovat zvířata, dobytek, a zabránit tomu, aby se virus do mléka dostával.
Je v případě nákazy z mléka průběh nemoci u člověka stejný, jako když virus chytí přímo od klíštěte, nebo je mírnější?
Obecně se říká, že je mírnější. Nicméně byly zaznamenány i těžké případy. Za zmínku stojí epidemie klíšťové encefalitidy, která proběhla v šedesátých letech na Slovensku v Rožňavě. Takzvaná rožňavská epidemie, během které se nakazilo přes 600 lidí.
Souviselo to s tím, že v místní mlékárně se rozbil pasterizační přístroj. Navíc tam ještě kravské mléko pančovali mlékem kozím. K tomu tam měli učňovské středisko, kde se to mléko dávalo k svačině. Následkem toho se tam nakazil takhle velký počet lidí.
V podstatě až díky této epidemii se odhalilo, že se virus encefalitidy může přenášet i touto cestou.
V jaké fázi s vaší vakcínou jste?
Vakcína se bude připravovat na patentování. Máme už nějaké testy, ale víc bych to nekonkretizoval.
Myslíte si, že encefalitida a vývoj léků a vakcín proti ní je pro komerční firmy lákavý artikl? Sám říkáte, že je tu pořád spousta lidí, kteří očkovaní nejsou. A zájem o očkování roste.
Určitě to je komerčně zajímavé, už jen z toho důvodu, že se musí pravidelně chodit na to přeočkování. Jedna injekce neznamená, že je konečná. Lidé musí chodit opakovaně, takže určitě to je velký byznys.
A nehrozí pak, že firmy trochu nadsadí nebezpečí nemoci, aby víc prodávaly?
Už se pouštíme na tenký led, ale samozřejmě že firmy, které vyrábějí vakcíny – nevím, nakolik se to zrovna týká klíšťové encefalitidy – straší lidi, aby se nechali očkovat. Ale zrovna co se klíšťové encefalitidy týče, tak si myslím, že to strašení je namístě. Opravdu to není žádná banální infekce. Je to onemocnění s potenciálně velmi vážnými následky, takže tam to strašení opravdu smysl má.
Ministerstvo zdravotnictví: Aktivita klíšťat je letos nadprůměrná
Vytvořeno: 14. 7. 2016 Poslední aktualizace: 14. 7. 2016
Aktivita klíšťat je v letošním roce díky teplé zimě nadprůměrně vysoká. Chceme-li v létě vyrazit do přírody, velmi pravděpodobně se kontaktu s tímto roztočem nevyhneme.
Klíště je přitom známé především jako přenašeč nejrůznějších infekcí, nejčastěji boreliózy a klíšťové encefalitidy. Nejvyšší počet případů klíšťové encefalitidy dlouhodobě hlásí Jihočeský kraj a Vysočina.
Ministerstvo zdravotnictví, které data o výskytu těchto onemocnění pečlivě sleduje, proto vydává souhrn doporučení, jak se před klíšťaty chránit.
Borelióza (lymeská borelióza) je způsobena bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi, kterou přenáší až každé třetí klíště. V ČR je každoročně hlášeno okolo 4.500 případů lymeské boreliózy.
První příznaky onemocnění přicházejí cca po 1–2 týdnech od přisátí klíštěte, projevují se jako nespecifické chřipkové příznaky (únava, malátnost bolesti hlavy, kloubů…). U části pacientů se kolem místa přisátí klíštěte vytvoří typická boreliová skvrna.
Ve 20–30 % nákaz bohužel nemusí být pozorovány žádné příznaky v první fázi onemocnění a borelióza tak přechází do dalších, hůře léčitelných stádií, jejichž projevy zahrnují chronické záněty kůže, záněty kloubů a šlach, infekce centrálního nervového systému (neuroborelióza) či napadení srdce nebo očí. Proti borelióze neexistuje očkování, pro úspěšnou léčbu onemocnění je nejdůležitější včasná diagnóza a okamžité zahájení léčby antibiotiky.
Klíšťovou encefalitidou onemocní v ČR ročně přibližně 500–800 lidí. Toto zánětlivé onemocnění mozku je způsobeno Flaviviry přenášenými na člověka nejčastěji právě klíšťaty. Promořenost klíšťat v ČR se pohybuje okolo 4 %, v tzv.
přírodních ohniscích nákazy může být však až několikanásobně vyšší. Onemocnění se vyvíjí obvykle do 7–14 dnů od přisátí infikovaného klíštěte. V prvním stádiu se jeho příznaky podobají netypickému virovému onemocnění dýchacích cest s horečkami.
U některých pacientů může onemocnění přejít do druhé, závažné fáze, která je spojena s napadením centrálního nervového systému virem. Intenzita příznaků závisí na celkové odolnosti organizmu i na fyzické námaze nemocného.
Ačkoliv pro léčbu tohoto virového onemocnění doposud neexistují účinné léky (virostatika), je možné mu předejít očkováním. Toto očkování je velmi účinné a prakticky bez vedlejších účinků, nechrání však proti borelióze a jiným onemocněním.
JAK SPRÁVNĚ ODSTRANIT PŘISÁTÉ KLÍŠTĚ?
- Klíště vyndávejte ideálně pinzetou nebo speciálními kleštičkami či kartou určenou k odstraňování klíšťat. Pokud klíště vytahujete holýma rukama, následně si ruce pečlivě umyjte.
- Klíště uchopte co nejblíže kůži a kývavými pohyby nebo otáčením ho pomalu vyviklejte. Na směru otáčení nezáleží.
- Ranku po vyjmutí klíštěte ihned dezinfikujte, nejlépe přípravkem s obsahem jodu.
JAK SE ÚČINNĚ CHRÁNIT PŘI POHYBU V PŘÍRODĚ?
- Zvolte vhodné oblečení a obuv – ideálně dlouhé rukávy a dlouhé světlé kalhoty, na kterých jsou klíšťata dobře vidět, uzavřenou obuv (nejlépe holínky), případně nohavice zastrčte do ponožek.
- Velmi vhodná je aplikace repelentů proti klíšťatům, a to především na boty, ponožky, kalhoty, případně i na kůži.
- Pro minimalizaci rizika napadení klíštětem doporučujeme omezit pohyb v travnatých či křovinatých porostech, pohybovat se spíše po zpevněných cestách, nelehat a nesedat do trávy.
- Po návratu domů je nutné se důkladně prohlédnout, nejlépe za asistence druhé osoby. Klíšťata se nejčastěji přisávají v podkolenních jamkách, podpaží, za ušima, na hlavě ve vlasech, v tříslech a v intimních partiích. Obdobnou prohlídku je třeba provést i následující ráno.
- Předpověď aktivity klíšťat zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví pravidelně zde.
- Přílohy:
- Infekce přenášené klíšťaty 2007–2015
- Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR na 100 000 obyvatel za rok 2014 podle krajů
- Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za období 2014–2015 podle týdne
Pro více informací kontaktujte Ministerstvo zdravotnictví ČR, tel.: 224 972 166
Odbor komunikace s veřejností, e-mail: [email protected]
Jste spokojeni s obsahem této stránky?
Děkujeme! Máte nějaký nápad, jak stránku vylepšit?
Co zde chybí nebo byste vylepšili?
Děkujeme vám za zpětnou vazbu!