Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

16. března 2021

Premium Během žabích námluv je to jako na mejdanu, kde řve nahlas muzika a do toho se všichni překřikují….

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

10. března 2021

Sérii cviků pro lidi, kteří mají za sebou nákazu covidem-19, sestavila nyní olomoucká fakultní…

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

4. března 2021

Premium Bolestivé záchvaty kašle, dušnost, vystoupání do schodů jako téměř nadlidský úkon. Osmapadesátiletá…

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

20. února 2021

Podle imunologa a poradce Bílého domu. Anthony Fauciho měl bývalý americký prezident Donald Trump…

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

19. února 2021

Pacientům, kteří trpí dlouhodobými problémy po prodělaném onemocnění covid-19, pomáhají lékaři ze…

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

16. února 2021

Premium Řadu pacientů, který prodělali covid-19, dál trápí dušnost, kašel nebo nepříjemný tlak na prsou….

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

12. února 2021

Fotbalový obránce prvoligového klubu FK Jablonec Marek Kysela (28) patřil ke špičce naší mladé…

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život

8. února 2021

Rozstřel Zhruba desetina covidových pacientů bojuje s problémy i poté, co se koronaviru zbaví. U někoho se…

Témata: banka, céva, fotbal, Hracholusky, choroba, Itálie, Kariéra, Kobliha, Koronavirus – rozhovory, léčba, léčivo, Lékař, nádor, Národně socialistická německá dělnická strana, organismus, Příběhy zvířat, Seriály, srdce, těhotenství, Velká Británie, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Bloomberg News, Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT, Fakulta tělesné kultury univerzity Palackého, Karel Nešpor, Kolumbijská univerzita, Minnesotská universita, Rastislav Maďar, Tesla Motors, Thomayerova nemocnice, Vědecká studie, Virus, Vítězslav Kolek, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Žába

Jak poznat zápal plic? | BENU.cz

Mnoho lidí se domnívá, že zápal plic jej postihne jen při nezaléčení chřipky či nachlazení. Většina z nich ale netuší, že původcem pneumonie může být vše, co ohrožuje citlivou sliznici plic, která zrovna neoplývá silnou obranyschopností.

Od bakterií, virů, plísní až po vdechnuté chemikálie, či žaludeční kyselinu, která se nedopatřením dostane vdechnutím do plic při zvracení. Pneumonie se tedy šíří infekčně, ale každý z nás si ji i nedůsledností či nedopatřením může přivodit i sám.

  • Pneumonie je nejčastěji způsobena bakteriální infekcí, kde hlavními záškodníky bývají zpravidla Sterptococcus pneumoniae (streptokoky), Haemophilus influenzae (hemofily), Moraxella catarrhalis (moraxelly), Klebsiella pneumoniae (klebsielly). Dále méně časté, které se i obtížněji při diagnostice kultivují – chlamydie, mykoplazmata a legionelly. Záněty s těmito původci vznikají při oslabení organismu, kdy se bakterie zvládají šířit i do nejskrytějších částí plicní tkáně a dokáží způsobit invazivní akutní i chronický a vleklý zápal plic.
  • Až čtvrtina diagnostikovaných pneumonií je způsobena virovým původcem. Nejčastěji jsou to adenoviry, rhinoviry, koronaviry, virus influenzy i parainfluenzy, ale i známý Virus Herpes simplex.
  • Nejméně často za vznik zápalu plic mohou paraziti a plísně. U obou takto způsobených zápalů dvojnásob platí, že se organismus nezvládá bránit napadení při snížené imunitě. Tato onemocnění jsou většinou spojena s častým cestováním, s nižšími existenčními podmínkami nemocného, znečištěným životním prostředím a další zdravotní komplikací, která zápalu plic předcházela.
  • Mezi neinfekční pneumonie patří ty, které jsou primárně způsobeny vnějším faktorem. Ať už jde o alergeny, které dráždí sliznici a sekundárně podporují vznik zánětu, chemikálie, vysokou expozici cigaretovému kouři či znečištěným prostředím, vždy takové faktory mohou způsobit nehezký zánět. Podpoří je i dlouhodobý pobyt ve velké koncentraci lidí a nízké hygienické a sociální poměry nemocného.

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život Jak poznám zápal plic a jeho příznaky?

  • Typický zápal plic poznáme podle neustupující horečky, vlhkého kašle, při kterém vykašláváme hnisavý sekret. Při vážném průběhu zápalu slyšíme při běžném dýchání nemocného i sípání a pískot. Pro vážné formy je běžná dušnost a zrychlené dýchání, kdy nemocného zmáhají i běžné každodenní činnosti a trápí jej bolest a tlak na hrudi.
  • U atypických forem pneumonie je běžná spíše zvýšená teplota a neustávající, hřmotný a suchý kašel. U poslechového vyšetření plic si často lékař není diagnózou jistý kvůli chybějícím charakteristickým abnormálním zvukům při hodnocení obou laloků plic. Ale přitom se u RTG vyšetření pneumonie projeví jako rozsáhlý nález zánětu v celém objemu plic. 

Všem druhům zápalů plic často předchází velké fyzické a psychické vyčerpání. Takové oslabení jde ruku v ruce s vyčerpáním energetických zásob a ztráty schopnosti imunity dostatečně čelit patogenům.

Vzniklé komplikace vedou k celkovému vyčerpání, bolesti kloubů, bolestem hlavy a malátnosti, které si i můžete splést s klasickými příznaky chřipky. Neváhejte se proto při hořečnatých a vleklých stavech obrátit na odbornou diagnostiku lékaře. Váš obvodní lékař pomocí RTG vyšetření, poslechu dechu a vyšetření krve či vykašlávaného hlenu, zvládne včas zabránit životu ohrožujícím komplikacím zápalu plic správnou diagnózou.

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život Nepodceňujte prevenci zápalu plic

  • Prevence zápalu plic se skrývá v jednoduchosti. V dobré fyzické kondici, zdravém stravování, psychické vyrovnanosti a pravidelné kompenzaci stresu a v neposlední řadě v dostatku spánku. Pokud je někdo fyzicky či psychicky oslabený, měl by dbát na dostatečný odpočinek, teplé oblékání v chladných měsících i na zbytečné nevystavování se velkým koncentracím lidí. 
  • Proti některým typům pneumonie je možné se nechat očkovat. Původci mohou totiž být viry i bakterie na které je v dnešní době vyvinuta vakcína. Patří mezi ně spalničky, některé druhy chřipky, pneumokoky, černý kašel, ale i už zmíněný Haemophilus influenzae typu b. Pokud patříte vy, nebo vaši blízcí do rizikové skupiny, která je ohrožena zvýšenou pravděpodobností nákazy, obraťte se o radu na svého obvodního lékaře, který s vámi daná rizika vyhodnotí a doporučí vakcinaci či vyvrátí vaše obavy. Nejčastěji se očkují malé děti a senioři nad 60 let, kteří jsou zápalem plic kvůli oslabené imunitě a celkově slabé vitalitě nejvíce ohroženi.
  • Do prevence dále spadá správná hygiena domácnosti, ale i ústní dutiny. Pokud totiž napadne bakterie dásně, které jsou zanícené, je pro ně velmi jednoduché se dále šířit do krve, a tedy i do tkání a orgánů.

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život Rizikové skupiny a faktory pro vznik zápalu plic

Do rizikové skupiny, u které je pneumonie nejčastěji diagnostikována, patří:

  • senioři starší 65 let,
  • malé děti,
  • kuřáci,
  • pacienti s chronickým onemocněním.

Faktory, které ovlivňují vznik zápalu plic u kojenců a malých dětí

V dětském věku se zápal plic vyskytuje velmi často. U dětí, které provází i další závažné komplikace, oslabení organismu či onemocnění může mít pneumonie i fatální následky.

S diagnostikou nejmenších už při prvních příznacích proto nikdy neotálejte.

Mezi rizikové faktory řadíme nedonošenost, podvýživu, poruchu obranyschopnosti a nemoci, které mohou pneumonii proměnit v nemoc s těžkým průběhem jako je vrozená srdeční vada a chronické neurologické nebo plicní onemocnění.

Pacienti, kteří jsou ve zvýšeném nebezpečí pro vznik a komplikace zápalu plic

Jde o pacienty, kterým ovlivňuje přirozenou obranyschopnost a vitalitu organismu nějaké chronické onemocnění, či velký zásah do běžných funkcí organismu po operaci či zranění.

Patří mezi ně pacienti s AIDS, chronickou obstrukční plicní nemocí, cukrovkou, astmatem, srpkovitou anémií, chronickým onemocněním srdce, ale i nemocní po transplantaci či zranění s velkým rozsahem popálenin, kteří užívají specifické léky pro transformaci přehnané imunitní reakce.

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život Striktní léčba pneumonie je základ

Vzhledem k tomu, že v akutních stavech pneumonie je třeba jednat, ze zkušenosti a dle pozitivního CRP testu se nasazují antibiotika. Tato širokospektrální antibiotická léčba zabrání dalšímu množení bakterií a komplikacím zánětu.

Ty lékař nasazuje podle věku pacienta, klinického stavu a dalších nemocí, které mohou pneumonii provázet.

Pokud se pacientův stav do 48 hodin nejlepší, většinou se zvažuje změna druhu antibiotik a po hotových biologických a fyzikálních testech a zjištění původce nemoci se případně nasazují antivirotika (virový zápal plic) nebo antimykotika (pneumonie způsobená plísní či houbami). 

U lehčích průběhů onemocnění, lze pacienta léčit ambulantně. Léčba se skládá z již zmíněných léků, které bojují s původcem pneumonie a dále lékař často nasadí i léky, které potlačují další symptomy onemocnění.

Typické jsou léky s obsahem ibuprofenu a paracetamolu pro snížení horečky, expektorancia na vlhký a produktivní kašel, nebo antitussika proti dráždivému a suchému kašli. Léčba lehkého průběhu nemoci trvá 2-3 týdny.

Další postupné zotavování a budování obranyschopnosti trvá 1-2 měsíce. 

U těžkých forem pneumonie se za dohledu lékaře v nemocnici podávají nitrožilně antibiotika, aminopenicilin, nebo penicilin G. V podpůrné léčbě se zde postup oproti lehké formě nemoci neliší. U neinfekční formy pneumonie se nasazují pacientovi kortikoidy. U komplikovaného průběhu zápalu plic může léčba trvat více než 2 měsíce.

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život Jak podpořit léčbu předepsanou lékařem

V případě, kdy se léčíte se zápalem plic doma, je třeba dodržovat kromě indikace lékaře i správnou hygienu, klid na lůžku a dostatečný pitný režim. Stravujte se tak, jak vám velí váš stav – dostatečně pestře a zdravě, aby tělo získalo v době boje s nemocí dostatek vitamínů a minerálů.

Pitný režim doplňte o minerální vody a bylinné čaje, které zmírní podráždění v dýchacích cestách. Vhodné jsou čaje z lípy,jako je čaj Megafyt Lipový léčivý čaj divizny, jitrocele,  proskurníku, slézu a podbělu.

Pro snadné vykašlávání a lepší průchodnost dýchacích cest zvlhčujte vzduch a podložte si hlavu větším polštářem. Vyhněte se velkým obloukem cigaretám a alkoholu. Kromě bylin, vitamínů a minerálů se nebojte alespoň na prvních 30 dní léčby využít i léčbu pomocí speciální směsi enzymů v podobě Wobenzymu.

Ten podporuje hojení, působí protizánětlivě a podporuje správnou funkci krevního oběhu a lymfatického systému.

První pomoc s Priessnitzovými zábaly

Pro uvolnění tlaku a bolesti na hrudi nebo snížení horečky je vhodné provádět studené a mokré (nejlépe při 22 °C) zábaly hrudníku. Důsledně dodržte postup s 2 vrstvami, kdy je první na těle mokrá a na ní suchá a silou ji přesahuje až dvojnásobně.

Ta má být z froté či vlněného materiálu. Pro maximální účinek můžete použít mezi tyto 2 vrstvy igelit. Je důležité, aby vrstvy doléhaly těsně na tělo a nikde nevznikaly bubliny, které by zahřátí mokré vrstvy znemožnily.

Po zahřátí první mokré vrstvy se v organismu rozšiřují cévy a usnadňuje průtok krve v bolestivém a zaníceném místě. Většinou se aplikuje Priessnitzův zábal na 45 minut až hodinu.

Pokud chceme srazit i teplotu – opakujeme zábaly 1 až 4krát v krátkých intervalech a při posledním intervalu nemocného opláchneme studenou vodou a vysušíme do sucha. Poté měříme teplotu a v případě nutnosti cyklus opakujeme.

………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
INZERCE

Budete mít zájem:  Rozdíl mezi tvarohem ve vaničce a v alobalu? Obalem to není

Povzbuďte imunitní systém

Podpořte léčbu i doplńky stravy, které pracují se střevní mikroflórou a podporují regeneraci organismu. Nebojte se sáhnout po doplňku stravy GS Echinacea Forte. Echinacea se postará se o přirozenou funkci imunitního systému a přirozenou obranyschopnost. Pomůže i k normální funkci dýchacího systému.

Vše pro dýchací soustavu Nepodceňte chřipku a nachlazení

Poznejte signály, které pomohou odhalit nemocné srdce

Srdeční onemocnění jsou nejčastější příčinou úmrtí – zemře na ně téměř polovina populace. Ale statistická čísla by nemusela být tak vysoká, kdyby pacienti některé příznaky nepodceňovali a navštívili lékaře včas.

Když poznáte rozdíl mezi kašlem a plicní nemocí, zachráníte si život Bolest na hrudi je nejčastějším příznakem, který přivede člověka s nemocným srdcem k lékaři.

Příznaky naznačující srdeční onemocnění:

  • Úzkost. Srdeční infarkt často způsobí velmi intenzivní pocit úzkosti a strachu. Lidé, kteří přežili infarkt myokardu, často popisují „pocit blížícího se konce“.
  • Bolest na hrudi. Je nejčastějším příznakem, který přivede člověka s nemocným srdcem k lékaři. Bolest na hrudi ale může být způsobená i zažívacími obtížemi, plicní patologií či problémy s páteří. Ta způsobená srdečními problémy bývá lokalizovaná za hrudní kostí, mírně vlevo – lidé popisují pocit tlaku a pálení.
  • Kašel. Déletrvající kašel nebo dušnost mohou být příznakem selhávání srdce. Při jeho nedostatečné práci se hromadí tekutina v plicích a způsobuje právě tyto potíže.
  • Závrať. Tento problém spolu s kolapsy a krátkodobými ztrátami vědomí mohou značit arytmii, tedy poruchu srdečního rytmu. Ta může člověka ohrožovat náhlým úmrtím.
  • Únava. Prvním a jediným příznakem srdečního selhání může být i chronická únava, především u žen. Pokud nemáte vysvětlení, proč se cítíte tak vyčerpaní, raději navštivte lékaře.
  • Nevolnost a nechutenství. Častým příznakem infarktu myokardu je zvracení. Pokud se při srdečním selhání hromadí krev v břišních orgánech, lidé mohou trpět bolestmi břicha a nechutenstvím.
  • Bolesti jiné části těla. U srdečního infarktu nemusí pacient pociťovat bolest na hrudi, někdy vyzařuje spíše do ramene, horní končetiny, dolní časti zad nebo krku.
  • Rychlý nebo nepravidelný tep. Jednotlivé „přeskočení“ srdce bývá nezávažné. Pokud se ale nepravidelnosti v srdečním tepu objevují častěji a navíc jsou spojeny s únavou či nevolností, mohou znamenat život ohrožující arytmii nebo selhání srdce.
  • Dechová nedostatečnost. Lidé, kteří se zadýchají při minimální námaze, mohou mít plicní onemocnění, např. astma. Ale problémy s dušností mohou znamenat i srdeční onemocnění.
  • Pocení. Náhlý studený pot bývá příznakem infarktu. Člověk může sedět na židli a najednou je zpocený, jako by právě doběhl maraton.
  • Otoky. Pokud selhává srdce, hromadí se tekutina v těle – to může způsobovat otoky nohou, rukou nebo se tekutina hromadí v břiše, což může snížit chuť k jídlu. Příznakem tak může být náhlý nárůst hmotnosti.
  • Slabost. Ve dnech nebo hodinách předcházejících infarktu si lidé často stěžují na nevysvětlitelnou slabost.

Potíže řešte rychle

Všímejte si výše uvedených příznaků a mějte na paměti, že mohou ukazovat na ohrožení vašeho srdce. Pravděpodobnost je vyšší, pokud máte další rizikové faktory srdečních onemocnění: obezitu, diabetes, vysokou hladinou cholesterolu, závislost na tabákových výrobcích nebo vysoký krevní tlak. Nemusí jít samozřejmě vždy o nemocné srdce. Návštěvu lékaře přesto neodkládejte.

(vesa)

Zdroj: http://www.medicinenet.com/heart_health_pictures_slideshow/article.htm

Angina pectoris na webu Vitalion.cz

Nepravidelný tep Srdeční rytmus Bolest u srdce Infarkt myokardu Pálení na hrudi Líbil se vám článek? ANO NE Pískání při dýchání

Dobrý den chtěla bych se zeptat, v zimě minulého roku by mi bylo zjištěno lehké…

Svrab

Dobrý den, včera mi zjistili svrab. Udělaly se mi červené pupínky, které příšerně…

Magnetická rezonance

Dobrý den, nádor na mozku de odhalí jedine magnetickou rezonanci?? Můj lékař…

Bolesti břicha

Bolest břicha- dobrý den je mi 35 a asi před 2,5 měsíci mě začlo bolet v břicho…

Lékové interakce

Dobry den,beru kazde rano sumamed 250mg,dostala jsem je na mesic a jiz je beru…

Vynechání menstruace

Dobrý den mám dotaz .. už mám 16 dní spozdeni v měsíčkách .. když sem si dělala…

Vyrážka po tetování

Dobrý den, 2 dny po vybravení tetování (dříve jen obrys a bez žádné vyrážky)…

Vyšší d-dimery

Dobrý den, je mi 27 let a v krvi mi byli zjištěny vyšší d-dimery ( zhruba dvojnásobné…

Nízký tep

Dobrý den,můj muž má tep 40/min.,někdy i méně.Má vysoký tlak občas kolísavý.(155/90).Je…

Jak se pozná koronavirus a co dělat, když pocítíme příznaky

KORONAVIRUS

NOVÉ

Echo24,  voš 20. března 2020

Označení koronavirus se používá pro jakýkoli virus, patřící do podčeledi Coronaviridae. Jde o souhrnné označení pro čtyři čeledi virů, které způsobují onemocnění s různým stupněm závažnosti.

Název je odvozen od charakteristického uspořádání povrchových struktur lipidového obalu virů ve tvaru sluneční korony. Může způsobit běžné obtíže, jako je nachlazení, kašel, dýchací obtíže, teploty.

Ale také závažnější choroby, jako je dýchací onemocnění zvané těžký akutní respirační syndrom (SARS; Severe Acute Respiratory Syndrome) či infekci MERS (Middle East Respiratory Syndrome).

Živý přenos Živý přenos ukončen Čekáme Ostatní online zpravodajství   

8:38 V USA schválili test, který prý odhalí koronavirus za pár minut

Zdravotnická firma Abbott Laboratories oznámila, že získala ve Spojených státech povolení uvést na trh diagnostický test, který dokáže během několika minut zjistit přítomnost koronaviru v těle pacienta. Test bude využíván v ordinacích praktických lékařů i v nemocnicích, uvedla firma.

7:20 Trump slíbil, že USA vyrobí 100.000 plicních ventilátorů

Americký prezident Donald Trump v noci na dnešek prohlásil, že Spojené státy vyrobí za 100 dní 100.000 plicních ventilátorů, které poslouží pacientům nakaženým koronavirem.

Krátce předtím šéf Bílého domu nařídil ministerstvu zdravotnictví, aby s využitím zákona o obranné výrobě přinutilo firmu General Motors plicní ventilátory pro vládu USA vyrábět. Počet nakažených koronavirem v USA přesáhl 100.

000, což je nejvíce na světě. Informovala o tom agentura Reuters.

SOBOTA 28.3.

23:22 Počet nakažených koronavirem v USA přesáhl 100 000

Počet nakažených koronavirem v USA přesáhl 100 000, uvedla to na svém webu americká Univerzita Johnse Hopkinse. Na celém světě se koronavirem už nakazilo téměř 590 600 lidí, z toho na 130 000 se jich už uzdravilo.

23:00 Stát dodá 200 000 respirátorů domovům pro seniory

U mladých a zdravých je test k ničemu. Zůstaňte doma a COVID-19 sám odezní – Seznam Zprávy

Podle infektologa Trojánka se dá většinou onemocnění způsobené koronavirem zvládnout doma.

Nový typ koronaviru známe necelé tři měsíce. Co přesně se s tělem děje, když virus udeří a jak nemoc nakažený prožívá? To jsou otázky pro infektologa z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Milana Trojánka.

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Představme si, že jsem osoba mimo rizikovou skupinu. Nakazím se koronavirem. Jak poznám, že nemám chřipku?

To může být poměrně obtížné. Ono se ukazuje, že velká část případů opravdu probíhá zcela mírně. Zřejmě jsou pacienti, u kterých nemusí být příznaky vyjádřené vůbec. Typický symptom koronaviru je horečka a suchý, dráždivý kašel.

Studie ukazují, že méně často bývá vyjádřena rýma nebo bolest v krku, které jsou naopak u obyčejných nemocí z nachlazení časté. Řada symptomů ale může být u obou nemocí velmi podobná, v obou případech jde totiž o respirační infekce.

I u chřipky většinou pacientům vyprávíme, že zásadními příznaky jsou vysoké horečky a bolesti svalů, kloubů, nechutenství, nevolnost a suchý kašel.

Takže koronavirus potvrdí pouze testy?

Spolehlivě pouze testy. Ale chci apelovat na celou naši odbornou i širokou veřejnost, že u mladého, zdravého, nerizikového pacienta, který je v domácí karanténě, nám informace z testu příliš nepomůže. To onemocnění prostě odezní. A potvrzení nebo vyvrácení infekce nám příliš důležitých informací pro léčbu pacienta nepřinese.

Takže suchý kašel a horečka, to je ten lehký průběh, o kterém se ve většině případů mluví?

Přesně tak, a to i podle přesné klasifikace Světové zdravotnické organizace. Středně závažný průběh pak znamená, že pacient má na rentgenu popsány i známky zápalu plic.

Nicméně i přestože to označujeme pojmem „středně závažný průběh“, tak by ten pacient klidně zřejmě tu infekci zvládnul i v domácím prostředí. A pouze pacienti se závažným průběhem by vyžadovali hospitalizaci a poskytnutí kyslíkové terapie.

A opravdu jenom ti v nejzávažnějším stadiu, v tom kritickém, jsou jich jednotky procent, by mohli vyžadovat intenzivní péči.

K těm se ještě dostaneme. Pokud je ale člověk mimo rizikovou skupinu, tak je bez debat mimo ohrožení života?

V medicíně nic neplatí stoprocentně, ale s velkou pravděpodobností bych se pod to podepsal. Prostě mladý, zdravý jedinec, který chodí běžně do školy, do práce, kterému je 20, 30 let a s ničím se neléčí, tak toho bych já osobně za rizikovou skupinu nepovažoval.

Vážný průběh nemoci je u něj vzácný.

Světová zdravotnická organizace hovoří jako o rizikových zejména o osobách starších 60 let, o pacientech, kteří se léčí s vysokým krevním tlakem, s diabetem, chronickým selháním srdce, s nějakou plicní nemocí nebo jsou imunodeficientní.

Těžký průběh nemoci COVID-19 je podle Trojánka stále výjimečný.

Působí na Klinice infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce. Je vedoucím katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví a vyučuje na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, kterou také vystudoval.

Pokud ale budu z rizikové skupiny, třeba člověk s nějakými předchozími respiračními potížemi a k tomu staršího věku, budou ty symptomy Covid-19 stejné, pocitově horší nebo se s mým tělem bude skutečně dít ještě něco úplně jiného?

Babičky a dědečkové nad 80 let mohou velmi často na infekce reagovat poněkud odlišně než mladí pacienti. Hezký případ je třeba právě chřipka. Když chřipku dostane mladý zdravý jedinec, má vysokou horečku, je unavený, zůstane v posteli, protože ho bude bolet hlava, klouby, svaly a tak dále.

Budete mít zájem:  Tenisový loket – léčba a příznaky

Když ale chřipku dostane 90letá babička, vůbec nemusí mít horečku, může mít třeba jenom zvýšenou teplotu. Může dojít spíš třeba k nějaké poruše vědomí, bude třeba zmatená. Klinické projevy infekcí mohou být u pacientů vyššího věku modifikované.

Nicméně jak víme ze studií z Číny, tak osoby, které skončily na jednotce intenzivní péče, byly v průměrném věku 66 – 70 let a tu horečku a suchý dráždivý kašel měly a pociťovaly dušnost.

My jsme se už bavili o symptomech a o subjektivním pocitu pacientů, ale co se tedy reálně děje s lidským tělem, když ho napadne tento virus?

Tento virus je zvláštní tím, že využívá pro vstup do buněk receptory, které se nachází v plicích, případně v tenkém střevě. Ty receptory jsou dále zároveň v celé řadě tkání, kde se vyskytují cévy. No a po vstupu toho viru do buňky dochází k jeho množení a k postižení infikované tkáně.

Protože jsou receptory pro virus v plicích, tak proto možná i častěji než u jiných respiračních virů mohou mít pacienti laicky řečeno zápal plic. Ale opravdu naprostá většina případů probíhá mírně anebo pouze se známkami zánětlivých změn.

Ti pacienti nejsou reálně ohrožení na životě, což je dobrá zpráva pro celou širokou veřejnost.

Podle jednoho čínského lékaře je dopad toho viru obdobný, jako by pacient trpěl SARS a AIDS najednou, protože působí na imunitní systém. S tím souhlasíte?

To je naprosté zjednodušení a zavádějící zpráva, která podle mě není postavená na nějakých reálných datech. Pokud se bavíme o epidemiologickém dopadu té infekce, je potřeba si uvědomit, jak dobře se ten virus v populaci šíří a jaká je smrtnost infekce. A ono se ukazuje, že tato data se budou v největší pravděpodobností ještě měnit. A spíše, a to bych chtěl být optimista, k lepšímu.

Protože se bude zlepšovat metoda diagnostiky, jak budeme mít podchyceno víc případů. Když si vezmeme zlomek smrtnosti, tak v jeho čitateli je počet zemřelých, které obvykle prokážeme všechny.

Ale ve jmenovateli jsou všichni nakažení, z nichž nám velká část může uniknout, protože nebudou mít významné příznaky, nebudou testováni, nebudou ohlášení. Takže s největší pravděpodobností se smrtnost, tzn.

procento těch, kteří jsou nakažení a zemřou, bude snižovat. Protože se bude upravovat ten jmenovatel.

To se asi bude týkat Itálie?

Podle mě to je příklad situace v Itálii, kde je určitě velké množství osob, které jsou nakaženy, ale nejsou ohlášeny. Proto se tam smrtnost zdá vyšší než třeba v Číně nebo třeba v Německu.

Obecně se u Covid-19 mluví o smrtnosti okolo 3 %. Na co přesně oběti podle výsledků pitev umírají?

Na vině jsou významné zánětlivé změny v plicích. Tyto zánětlivé změny mohou pacienta uvést až do dechové nedostatečnosti. Můžou snížit fungování plic, konkrétně výměnu plynů z inhalovaného vzduchu a krví.

Takže se tedy pacient udusí?

To je zavádějící. Můžeme říct, že selže dýchání. Ale u určitých pacientů může dojít i k selhání oběhu nebo k selhání ledvin. To jsou ovšem jednotky procent nemocných. Kritický průběh byl i v těch časných stádiích nemoci popsán pouze asi u nějakých 4 až 6 % nakažených, což je pro nás vcelku optimistická zpráva.

V Itálii řešili zdravotníci nedostatek plicních ventilací, které by mohly právě pacientům v kritickém stavu pomoct. Česko je podle vašich informací v tomhle ohledu dobře vybavené?

Tohle není otázka na mě, nicméně velmi vítám veškeré aktivity Ministerstva zdravotnictví a Vlády České republiky, které tuto problematiku řeší, analyzují tu situaci a snaží se na ni jakkoliv zareagovat.

Pokud bychom náhodou měli desítky tisíc nakažených, tak přestože u naprosté většiny z nich bude průběh mírný, tak se prostě můžou objevit jednotky procent lidí, kteří budou vyžadovat intenzivní péči. A je adekvátní, že se na to zdravotnický systém připravuje.

A mám pocit, že se vláda v tomto snaží konat. Já jsem opět spíš optimistou.

Tak pojďme k optimističtější stránce, k léčbě. Ta zatím probíhá pouze jako zahánění symptomů, je to stále ještě pravda?

Máte pravdu. V naprosté většině případů by se ten pacient léčil symptomaticky. Ale ještě jednu věc dodám, aby to nevypadalo, že jsme bezmocní.

Kdyby došlo opravdu k selhání plic, máme možnost toho pacienta připojit na umělou plicní ventilaci nebo dokonce i na ECMO, což jsou sofistikovanější metody, které vlastně úplně obchází plíce.

Ono to zní jenom jako symptomatická léčba, ale je to léčba velmi zásadní, která pacientovi dokáže výrazně zlepšit prognózu. Nejsme bezbranní.

Teď se naděje upírají k testovanému léku remdesivir. Včera přišla zpráva, že američtí lékaři díky němu zachránili koronavirem nakaženou ženu, která byla v kritickém stavu. A den po nasazení léčby se její stav výrazně zlepšil, navíc bez vedlejších účinků. Takže skutečně svitla naděje?

Pro nás je vždycky zásadní, abychom dat měli víc. V tomto jednom konkrétním případě, mohlo ke zlepšení dojít z různých důvodů. Třeba že se té ženě prostě poskytla intenzivní péče. Ale určitě je remdesivir potenciálním kandidátem na léčbu. Máme ovšem ještě zřejmě dva další nějakým způsobem účinné léky, které běžně využíváme, v zahraničí se dokonce aktivně podávají pacientům.

A to je chlorochin, který se užívá pro léčbu, případně profylaxi malárie. On zřejmě nějakým způsobem ovlivňuje vazbu toho viru na receptory v těle, takže ten chlorochin je reálná možnost, kterou máme k dispozici. A druhou možností, o které se hodně hovoří, je užití léku na léčbu HIV. Je to kombinace lopinaviru s ritonavirem, který měl v in vitro studiích určitou účinnost.

Nemocnice v Ústí nad Labem oznámila první tři vyléčené pacienty. Jak se takový vyléčený pacient pozná?

Ono to vypadá, že máme kolem 300 nakažených a vyléčené máme pouze 3. Ale reálně abychom někoho označili za vyléčeného, tak musíme mít negativní výtěr z nosohltanu.

Nicméně tady se ukazuje, že u řady těch pacientů je vylučování viru na sliznicích mnohem delší než zlepšení toho klinického stavu.

Takže naprostá většina těch pacientů, kteří jsou považováni za infikované a nejsou zatím v kategorii vyléčení, tak už žádné významné symptomy nemá. Takže většině z nich se daří relativně velmi dobře.

Z toho, co jste říkal, vyplývá, že tělo si vlastně dokáže po nějakém čase s tím virem poradit samo. Jak?

Přirozeným fungováním imunitního systému. Vždycky je to o nějaké interakci, virus versus imunitní systém. Někdy ta interakce funguje lépe, někdy hůře. Ale kdyby imunitní systém nebyl schopen na ten virus adekvátně zareagovat, tak by se virus buď stal součástí našeho těla a nějak bychom koexistovali, anebo bychom infekci podlehli. V tomto případě se z infekce naprostá většina lidí vyléčí.

Specifický přístup má k této nákaze Británie. Premiér Boris Johnson omezil shromažďování jen minimálně. Izolovat se mají jen starší lidé. V Británii zůstaly otevřené školy i obchody. Spoléhá se na to, že si Britové vytvoří kolektivní imunitu.

Jak dobrá je podle vás tahle cesta? (Rozhovor byl natáčen předtím, než britská vláda podstatně zpřísnila opatření proti koronaviru – v úterý večer doporučila, aby se lidé nesetkávali a v případě respiračního onemocnění zůstala celá domácnost v karanténě.)

K tomu se vyjadřovat nechci. Možná bych řekl jenom dvě věci. Myslím si, že je rozumné nějakým způsobem doporučit osobám starším 70 let, aby maximálně možně omezily pohyb venku a možnost nákazy. To Británie udělala. A zadruhé – já osobně jsem příznivcem toho, abychom se snažili maximálně možně omezit šíření té infekce.

Abychom nějakým způsobem zmírnili ten případný dopad na zdravotnický systém. Protože pokud budeme mít stovky případů, tak bude situace dobře zvladatelná.

Ale pokud bychom v jeden moment, třeba v průběhu týdne, měli tisícovky nových případů, tak tam by se našli pacienti, kteří by vyžadovali intenzivní péči a my bychom potřebovali zamezit skokovému počtu případů, aby to zdravotnický systém pojmul.

Chápu, že je třeba zamezit přetížení zdravotnického systému. Ovšem alespoň teoreticky, může vytvoření takové kolektivní imunity fungovat?

Ta myšlenka je taková, že si to všichni proděláme a pak už to nedostaneme znova. Mně se líbí víc ten pojem kolektivní imunita třeba u očkování.

Tedy když budu mít naočkovanou většinu populace proti spalničkám, tak se mi tady nebudou šířit spalničky.

Ale tady v tom případě pracovat s kolektivní imunitou znamená, že se všichni rozhodneme nakazit nebo že se můžou všichni nakazit. A je možná postup poněkud přehnaný. Preferuju ta naše opatření.

A může se vyléčený znovu nakazit? Nebo je to vyloučené?

Podle zkušeností, které máme z ostatních infekcí a vzhledem k tomu, že ten virus má nějaké svoje jasné charakteristiky, tak bych předpokládal, že se to nestane. Nicméně zaznamenal jsem jednu kazuistiku, kde toto popsáno bylo. Myslím si, že to bude spíš výjimečné.

Ale jakmile ten virus nějakým výrazným způsobem interreaguje s imunitním systémem, pokud se nemění nějak dramaticky ta jeho antigenní struktura, tedy jak vypadá na povrchu, tak by člověk měl být chráněn. Pokud nebude trpět, nějakým onemocněním imunitního systému, imunodeficiencí. Jako u spalniček.

Když je prodělám, jsem celoživotně chráněn.

Viry se mění, mutují. Už máme s mutací tohoto nového typu koronaviru nějakou zkušenost?

Budete mít zájem:  Jahodové zdraví: Dopřejte si voňavé ovoce i trochu jinak

Máme. Překvapivě se podařilo prokázat, že cirkulují dvě linie toho viru. A zase vcelku příznivá zpráva. Data, která mám k dispozici já, ukazují, že v tuto chvíli převažuje ta mutanta, která má mírnější průběh.

A kdy budeme moci říct, že se koronavirovou pandemii podařilo zažehnat?

Až bude pod kontrolou ve všech zemích, kde se potenciálně vyskytuje. Nějaký časový rámec si vůbec netroufám odhadovat.

Velký přehled nemocí dýchací soustavy. Jak poznat astma, alergii nebo zápal plic?

V létě vás mohou nejčastěji potrápit pylové alergie. Jsou ale lidé, kteří po celý rok bojují s astmatem nebo jinými, vážnějšími nemocemi plic. Některé z nich mají velmi podobné příznaky, pokud je tedy na sobě zpozorujete, utíkejte k lékaři. V některých případech si tím můžete dokonce zachránit život. Máme pro vás seznam nejčastějších onemocnění plic, jak se projevují i léčí. 

Co je astma?

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Nejde o akutní problém, který se dá řešit jednorázově, léčba je velmi náročná a zdlouhavá.

Uvádí se, že až 63 % případů astmatu vzniká před 5. rokem života. Podstatou astmatu je zánět dýchacích cest, který je přítomný i tehdy, když pacient nemá žádné příznaky.

Nejčastějším důvodem vzniku astmatu jsou rodinné dispozice, ale i alergeny.

Jak se projevuje?

Při astmatu typicky dochází ke stavům ztíženého dýchání nebo dušnosti (často s hvízdáním či sípáním při výdechu). K záchvatu obvykle dochází v druhé polovině noci nebo po námaze.

Nemocný pociťuje tíseň, tlak na hrudi, pocit nedostatku vzduchu a může mít i suchý, dráždivý kašel.

Astma může být různě závažné, od jednoho záchvatu týdně až po stálé potíže, které znemožňují nemocným běžnou tělesnou aktivitu.

Jak se léčí?

Na astma existují dvě skupiny léků: Úlevové s krátkodobým účinkem, které pomáhají na akutní stavy (inhalátory), a léky preventivní, protizánětlivé pro udržovací léčbu, které astma kontrolují. Důležitá je ale i fyzická aktivita: Vhodnou pohybovou terapií lze snížit množství astmatických záchvatů, protože se zvýší odolnost pacienta vůči chladu a únavě.

Pozor na alergii! Pokud máte na jaře nebo v létě alergickou rýmu, kterou způsobuje přecitlivělost na pylové alergeny, riziko vzniku astmatu je u vás mnohem vyšší. Pokud by se u vás objevily dechové obtíže, je třeba provést podrobnější vyšetření (spirometrii) a případně začít astma včas léčit.

Co je alergie?

Alergie je přehnaná, nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí (tzv. alergeny).

Může jít o roztoče, pyl, zvířecí srst, složky potravin, hmyzí bodnutí a podobně. Celosvětově postihuje alergická rýma 400–500 milionů osob a 40 % z nich jsou děti.

Odhaduje se, že 10–20 % lidí trpících alergickou rýmou má příznaky, které nejsou dobře kontrolovány ani přes užívání léků.

Jak se projevuje?

Alergie se může projevovat několika různými způsoby.

Mezi ty nejčastější patří zduření nosní sliznice (alergická rýma), ekzémy a vyrážky, zarudnutí a svědění nebo otoky očí (zánět spojivek), zúžení průdušnice, průdušek, dušnost, někdy doslova astmatický záchvat.

Při podezření na alergii je potřeba vyhledat odborného lékaře (alergologa), který provede testy na projevy alergií a zahájí co možná nejúčinnější léčbu.

Léčba alergie spočívá v omezení kontaktu s alergenem. V případě přecitlivělosti na srst domácích mazlíčků nebo určité složky potravy je řešení jednoduché. Problém ale nastává například u alergií na pyly, protože jejich kompletní odstranění je prakticky nemožné.

Lékaři ordinují také symptomatickou léčbu s pomocí antihistaminik, která blokují specifickou část imunitní reakce. Další metodou je takzvaná alergenová imunoterapie.

Podstata této metody spočívá v postupném podávání zvyšujících se dávek alergenu, což vede k rozvoji tolerance vůči cizorodé látce.

Co je to zánět průdušek?

Zánět průdušek neboli bronchitida je infekční onemocnění dýchacích cest. Lékaři rozlišují dva druhy – akutní a chronický. Akutní zánět je poměrně častý převážně v zimních měsících nebo ve smogových obdobích. Nezřídka ale bývá komplikací jiného onemocnění, například tzv. nemocí z nachlazení (viróz) nebo chřipky.

Jak se projevuje?

Nemoc má rychlý nástup a projevuje se především kašlem, který je zpočátku suchý a později přechází ve vykašlávání hlenu.

Nemocný má také teploty (až 39 °C), bolesti svalů, kloubů a někdy i dušnost s pálením v dýchacích cestách či bolestí na prsou. Na chronickou bronchitidu trpí především muži, u kterých se objevuje až dvakrát častěji než u žen.

Hlavním příznakem chronického zánětu průdušek je produktivní kašel, který trvá déle než 3 měsíce ve dvou po sobě jdoucích letech.

Jak se léčí?

Akutní zánět průdušek se léčí klidovým režimem a odpočinkem s dostatečným příjmem tekutin a vitaminů. Z léků se užívají přípravky, které tlumí suchý kašel, tzv. antitusika. Jakmile se začne tvořit hlen a pacient ho vykašlává, antitusika se nahrazují léky, které podporují vykašlávání, tzv. expektorancia.

Pokud onemocnění provází horečka, podávají se léky, které ji snižují. Ve stravě je potřeba se vyhnout hlenotvorným potravinám, jako jsou mléčné výrobky, cukr, sladké ovoce a bílá mouka. Dále by se neměly konzumovat potraviny způsobující plynatost (fazole, zelí, květák, kapusta). Někdy se k zánětu průdušek může přidat bakteriální infekce.

V takovém případě bývá nutné nasadit léčbu antibiotiky, o kterých ale rozhoduje pouze lékař.

Co je zápal plic?

Zápal plic neboli pneumonie je zánětlivé onemocnění plicní tkáně. Mohou ho způsobovat bakterie, viry, plísně, ale i různé chemické látky nebo alergie. Každým rokem onemocní v Česku zápalem plic přes 100 000 lidí, nejčastěji mladší děti, lidé ve věku nad 65 a jedinci s oslabeným imunitním systémem.

Jak se projevuje?

Pacient přichází nejčastěji k lékaři při prudkém zhoršení stavu, celkové zchvácenosti, narůstající dušnosti, horečkách přes 39 °C a kašli. Časté je vykašlávání hnisavého nebo rezavého hlenu, někdy i s krví. Nemocný zároveň pociťuje bolesti na hrudi různé intenzity, pálivého nebo bodavého charakteru.

Jak se léčí?

Hlavním vodítkem pro lékaře je rentgenový snímek, který prokáže zánětlivé změny v plicích, biochemické vyšetření moči a krve a fyzikální vyšetření. Ve většině případů je pak zahájena léčba antibiotiky, jejichž účinnost se hodnotí po 3–4 dnech. Dále se léčí průvodní symptomy onemocnění.

K léčbě suchého kašle se používají antitusika, tedy léky proti suchému, dráždivému kašli. Na produktivní kašel s hleny nasazují lékaři expektorancia, tedy léky usnadňující vykašlávání. Horečka se snižuje léky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu. U neinfekčních zápalů se podávají kortikoidy.

Léčba trvá obvykle 2–3 týdny, rekonvalescence může trvat i měsíc.

Co je CHOPN?

Kvůli této nemoci přijdou ročně o život 3 000 000 lidí, z toho 3500 Čechů. A to i přesto, že se dá při včasné léčbě a úpravě návyků (přestat kouřit) zabránit jejímu rozvoji. Chronická obstrukční plicní nemoc je onemocnění dolních dýchacích cest. Jde o kombinaci chronické bronchitidy a rozedmy plic.

Hlavním rizikovým faktorem při vzniku nemoci je kouření, práce v hůře dýchatelném prostředí nebo prostředí se škodlivými plyny. Nemoc mohou vyvolat ale i různé infekce, zápal plic a astma. Dochází při ní k zužování a ucpávání průdušek a tím zvýšenému odporu v dýchacích cestách. To je pak překážkou pro proudění vzduchu při výdechu.

Dvakrát častěji se CHOPN objevuje u mužů, v první řadě u silných kuřáků.

Více o důsledcích kouření čtěte ZDE.

Jak se projevuje?

Pacienti si stěžují na kašel, který mají obvykle celý den, zřídka jen v noci. Po delší dobu vykašlávají hlen, kterého se nemůžou zbavit, a trpí dušností, která má sklony se zhoršovat.

Nemocní se zadýchávají už při mírné fyzické aktivitě, zároveň ale hubnou a mívají atrofované svaly.

Pokud se člověk s podobnými příznaky nezačne včas léčit, může jej nakonec do nemocnice přivézt i rychlá záchranná služba.

Jak se léčí?

CHOPN je nevyléčitelné, ale léčitelné onemocnění. Zcela nezbytným opatřením je zanechat kouření. Lékaři nasazují léky na roztažení průdušek (bronchodilatancia) a inhalační kortikosteroidy. Doporučuje se plicní rehabilitace a při zhoršení stavu i léčba kyslíkem.

Co je rakovina plic?

 Termínem rakovina plic se dá označit různorodá skupina nádorů, které můžou růst v oblasti průdušnice, v průduškách, průdušinkách, plicních sklípcích či v plicní tkáni.

Většina jich je zhoubných, nejčastěji se však jedná o karcinom plic. Jeho zastoupení mezi všemi nádory plic a průdušek je 90 %.

Karcinom plic je také nejčastější onkologickou příčinou smrti u mužů nad 40 let, maximum výskytu je od 55 do 65 let. Celosvětově na něj každoročně zemře 1 300 000 lidí. 

Jak se projevuje?

Když se člověk s rakovinou plic rozhodne vyhledat lékaře, většinou je již pozdě. Nádorové onemocnění na plicích o sobě totiž nemusí dát dlouhou dobu vůbec vědět. Často ho lékaři dokonce objeví až jako metastázy jiného nádoru. Zhruba 85 % lidí pak již nebojuje o vyléčení, ale pouze o prodloužení života.

Mezi první varovné příznaky patří sípání a změna charakteru kašle, který je dráždivější a silnější. Ve vykašlávaném hlenu se také mohou objevit nitky krve. Rakovina plic může být také příčinou vody na plicích.

Mezi další příznaky patří zhoršená dušnost, chrapot, problémy s polykáním, únava, bolesti svalů, bolesti na hrudi, opakující se záněty plic a otoky obličeje, krku a horních končetin.

Více o příznacích rakoviny plic si přečtěte ZDE.

Jak se léčí?

Častou léčebnou metodou jsou chirurgické zákroky, při kterých lékaři odstraní postiženou plicní tkáň.

V případech, kdy je nádor diagnostikován jako pokročilý nebo jsou přítomné metastáze, lékaři přistupují k chemoterapii a následné či souběžné radioterapii (ozařování).

V průběhu léčby se pacientům podávají také cytostatika, která zabraňují dělení rakovinných buněk. Novým způsobem léčby karcinomu plic je i účinná biologická léčba.

Autor: Marie Bezděková

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector