Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů

uživatel: ZLATÉ JABLKO 15.03.2021 11:07

Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů Kdy jít hned na oční: riziko ztráty zraku je již v řádu týdnů

Tak trochu jsme v něm všichni. Do kina nemůžeme a svět filmů a seriálů doma prokládáme knížkami, na které jsme neměli čas. A také nekonečným vařením, uklízením a skříně jste si už určitě také přeskládali nejméně třikrát. Času doma je zkrátka moc, tak nějak víc než dřív.

A zatímco na premiéry nových filmů si musíme počkat, nové knížky vycházejí nebezpečnou rychlostí. Dvakrát za rok, nás ale čeká hodně speciální nabídka – VELKÝ KNIŽNÍ ČTVRTEK. A ten jarní bude už 18.března 2021. A na co se můžeme těšit? Nabídka je opravdu pestrá a zajímavá – 12 nových knih, které představují to nejlepší čtení na letošní jaro.

Čemu dáváte přednost? Uchýlit se do pohádek, kde dobro zvítězí nad zlem nebo prožít skutečné příběhy? Iain MacGregor vám v knize Checkpoint Charlie nabídne nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války a střetu o moc mezi Západem a Východem.

Mezi dvanáctku nejlepších se dostala i kniha pamětí Woodyho Allena – Mimochodem. Jeho klasické filmy buď milujete, nebo nenávidíte a stejně to je i s jeho osobou a kontroverzním životem. Skutečným příběhem je i kniha Z rodu vyvolených, kterou napsal Alain-Fabien Delon.

Ano, to příjmení není náhodné – jde o syna slavného otce, který se v knize vyrovnává se svými démony, které mu život ve stínu otce přinesl. Pokud jste se schovávali pod dekou při čtení Trhliny, Propasti nebo Strachu, tak tu deku zase vytáhněte, protože je tady Smršť – novinka slovenského autora Jozefa Kariky.

Tentokrát vás čeká větrný démon v pustém regionu polsko-slovenského pohraničí, blízko přehrad Liptovská Mara a Orava, démon, před kterým není úniku. Biancu Bellovou si můžete pamatovat asi především díky románu Jezero.

Nyní přichází s knihou povídek, která zachycuje fragmenty lidských osudů jako je puberta, první lásky, povedené i nepovedené vztahy, až se přes problémy všedních dní dostaneme ke klidnému stáří. Této linky, kdy se střídají roční období a životy běží, se autorka drží v knize Tyhle fragmenty. Nebezpečný efekt autorky Mary Aiken je knihou dneška.

Tato světová kyberpsycholožka popisuje, jak online prostředí mění lidské chování. Zabývá se nejrůznějšími aspekty internetu, digitálních médií a sociálních sítí a jejich vlivem na člověka a jeho jednání. Jo, tohle všechno my žijeme dnes a denně a asi bychom si o tom měli něco přečíst.

No, a nakonec tady máme ideální knihu pro období „lockdownu“ – Mazej ven! autorky Catherine Ard. Takže dost bylo sezení doma, venku je toho hodně co objevovat! Moderní verze zálesácké příručky do města i na venkov je napsaná na míru dětem 21. století. Věříme, že si stejně jako my vyberete a nezapomeňte, že knihy si můžete objednat na eshopu Luxor.cz a vyzvednout si je u nás ve Zlatém Jablku v Knihkupectví Neoluxor v prvním patře. Tak šťastný výběr! Petra & Bára

Tak trochu jsme v něm všichni. Do kina nemůžeme a svět filmů a seriálů doma prokládáme knížkami, na které jsme neměli čas. A také nekonečným vařením, uklízením a skř… celý příspěvek

Diskuse

uživatel: KNIHKUPECTVÍ LUXOR 12.03.2021 15:57

Seržant Corcoran a doktorka Palmerová luští tragickou hádanku podivného únosce, který bez zjevné příčiny přivádí své objeti k šílenství pobytem na samotce. Hraje se o každou vteřinu, když zmizí další žena. https://www.luxor.cz/product/bez-priciny-zbo000391980

Seržant Corcoran a doktorka Palmerová luští tragickou hádanku podivného únosce, který bez zjevné příčiny přivádí své objeti k šílenství… ukázat víc

Ivan Fišer

(8. února 2021, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 7x) Kdy je vidění u dětí srovnatelné s dospělými? Jak nám pomáhají slzy? Kdy může přijít vetchozrakost a co je nejlacinější vyšetřovací pomůcka? Odpovědi nejen na tyto otázky naleznete v tomto článku…Tento týden proběhla na oční klinice Lexum v Praze první aplikace nového léku proti vlhké formě věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Zákrok trval pár minut a lékaři při něm aplikovali poprvé v ČR novou biologickou injekční léčbu. Jejím cíl…Zatímco oční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus znamenají zhoršení zraku, jiná oční onemocnění mohou vést až k praktické slepotě. Šedý zákal je celosvětově nejčastější příčinouNaše oko funguje stejně jako fotoaparát. Vpředu je průhledná krytka, které říkáme rohovka, přizpůsobivou clonu s otvorem nazýváme duhovka. Za otvorem, který se jmenuje zornice, najdeme čočku pomáhající nám zaostřovat. Místo filmu zachycuje naše ok…Naše oko funguje stejně jako fotoaparát. Vpředu je průhledná krytka, které říkáme rohovka, přizpůsobivou clonu s otvorem nazýváme duhovka. Za otvorem,Host: MUDr. Ivan Fišer, primář Centra léčby sítnice a sklivce na oční klinice Lexum v Praze. Moderuje Tereza Stýblová.[5 minut čtení] Jedna věc jsou pravidelné prohlídky preventivního charakteru, druhá neodkladné návštěvy lékaře. I v případě očí nastávají – vedle úrazů – situace, kdy je potřeba vyhledat pomoc co nejdříve: „K lékaři si zajděte ihned, pokud máte ro…(28. října 2020, Redakce Ordinace.cz | přečteno: 11x) Oční klinika Lexum v Praze provedla první aplikaci nového léku proti vlhké formě věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Zákrok trval pár minut a lékaři při něm aplikovali poprvé v ČR novo…Nejčastější příčina slepoty v Evropské unii je věkem podmíněná makulární degenerace. Přichází rychle a zbaví vás zraku během několika týdnů. Včasné nasazení biologické léčby může oslepnutí odvrátit, zastavit postup onemocnění a zmírnit jeho projevy.V těchto dnech proběhla na oční klinice Lexum v Praze první aplikace nového léku proti vlhké formě věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Zákrok trval pár minut a lékaři při něm aplikovali poprvé v ČR novou biologickou injekční léčbu. Jejím …Za neschopností přečíst číslo přijíždějící tramvaje, vyluštit křížovku nebo netrefit se do klíčové dírky nemusí být jen postupné zhoršení zraku, které snadno vyřeší brýle. Porucha sítnice může znamenat slepotu za několik týdnů. Pomoci přitom může …Tento týden proběhla na oční klinice Lexum v Praze první aplikace nového léku proti vlhké formě věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD). Zákrok trval pár minut a lékaři při něm aplikovali poprvé v ČR novou biologickou injekční léčbu. Jejím cíl… Jenovéfa Boková – Česká herečka a houslistka Petr Havlík – Předseda strany OBČANÉ.CZ Hana Marvanová – Česká právnička a politička Korupce – Zneužití postavení nebo funkce v politice Miloš Zeman – Prezident ČR
Budete mít zájem:  Německá piva obsahují glyfosát. Je tento pesticid nebezpečný?

Rychlé zhoršení i ztráta zraku. Poruchu sítnice pomůže zjistit jednoduchý test

„Ach jo, zase si budu muset zajít pro silnější brýle.“ To jsem si říkala, když jsem začala v zimě hůř vidět při řízení auta. Nepatřím k těm, kteří berou návštěvu lékaře jako něco společenského, proto jsem doktorce nevolala hned. Ale za několik dní jsem nemohla přečíst číslo autobusu. Při pohledu na manžela se mi zdálo, jako by měl zamlžený obličej. Ani to ale nebylo všechno.

Přečíst článek ›

To, co mě trochu vyděsilo, byla zvlněná písmena při čtení. Sestřička u mé očařky mi nejprve nabídla termín na preventivní kontrolu za 3 měsíce. Naštěstí mě ale napadlo říct jí i o tom, že se mi špatně čte kvůli zdeformovaným písmenům. A ejhle. Na kontrolu jsem šla už za dva týdny. V tuhle chvíli jsem se začala opravdu bát.

Rychlé zhoršení i ztráta zraku

Doktorka mi udělala různá vyšetření a ukázala mi i nakreslenou mřížku. Z té bylo hned jasné, že něco není v pořádku. Místo toho, aby byly čáry rovné, jsem viděla vlnovky. Paní doktorka mě proto poslala přímo na oční kliniku.

Tam mi udělali OCT sítnice a potvrdili, že se jedná o takzvanou věkem podmíněnou makulární degeneraci. Prý patřím bohužel k těm, kteří mají sice méně častý typ, tedy vlhkou formu, ale ten za to znamená rychlé zhoršení a dokonce ztrátu zraku.

Proto mě hned objednali, abych co nejdříve začala s léčbou.

POČTYNemocí trpí ve světě zhruba 30 milionů lidí.Je nejčastější příčinou slepoty u lidí ve věku nad 50 let.V Česku ročně přibude přibližně 1000 pacientů s makulární degenerací.Vlhká forma se objevuje pouze u 15 % pacientů.

U lidí nad 60 let je 3x vyšší riziko rozvoje nemoci, stejně tak u kuřáků.

 Dostávám injekce do oka s biologickým lékem. Při první jsem se hrozně bála, že přijdu rovnou o zrak. Ale doktoři mě ujistili, že bude všechno v pořádku. A bylo to tak.

Dali mi umrtvující oční kapky a skoro nic jsem necítila, jen tlak a štípnutí. A snad za 5 minut bylo hotovo. Nebyla to ovšem moje poslední injekce. Od té doby jsem byla už na třech dalších.

S léčbou jsem ještě neskončila a čeká mě další termín, kdy na injekci půjdu.

Uvidí se, jak dlouho budu muset ještě na kliniku chodit, ale zatím to vypadá, že biologické léky mi zabraly, a tak snad budu vidět. Také je otázka, kdy se mi objeví makulární degenerace i v druhém oku. Proto budu muset chodit na pravidelné kontroly a na návštěvy lékaře si zvyknout.

To, že mohu vidět, je důvod, proč jsem se rozhodla o svém příběhu říci ostatním.

Uvědomuji si, jaké jsem měla štěstí, že se u mě přišlo na makulární degeneraci včas a že teď nejsem skoro, nebo už úplně, slepá. Vděčím za to doktorům. Někteří lidé přijdou příliš pozdě a už jim nemohou pomoci.

Přečíst článek ›

Proto, jakmile se u vás objeví první problémy s očima, jděte hned k doktorovi. Raději jít několikrát zbytečně než jednou pozdě. Možná si myslíte, že přece nejde o život. Když jsem ale byla tak blízko tomu, že nebudu vidět, uvědomila jsem si, jak hrozné by pro mě bylo zůstat odkázaná na ostatní. Samozřejmě vím, že ten čas jednou přijde, ale ne teď. A ne kvůli tomu, že neuvidím.“

Názor lékaře

MUDr. Ivan Fišer, Ph.D. (primář oční kliniky Lexum)

Následkem věkem podmíněné makulární degenerace je omezena nebo zcela vyloučena možnost čtení, řízení motorového vozidla, sledování televize a rozeznávání všech detailů, například tváří kolemjdoucích. Vlhká forma věkem podmíněné makulární degenerace se objevuje méně často, ale bez vhodné léčby ke ztrátě zraku dochází rychle, obvykle v řádu týdnů.

Informace o nemoci

Za složitým názvem makulární degenerace, respektive věkem podmíněná makulární degenerace (VPMD), se skrývá postižení tzv. žluté skvrny, tedy centrální oblasti sítnice.

Nemoc zahrnuje dvě rozdílné formy onemocnění – suchou a vlhkou.

Suchá forma představuje pozvolné zhoršování vidění z důvodu úbytku a poškození sítnicových buněk. V současné době neexistuje moderní metoda léčby. Šíření je ale možné zpomalit podpůrnou léčbou, konkrétně kombinací vitamínu C, E, luteinu, zeaxanthinu, zinku a mědi.

Při vlhké formě onemocnění dochází k prorůstání cév do míst, kde se vyskytovat nemají. Objevuje se méně často, ale bez vhodné léčby ke ztrátě zraku dochází rychle, obvykle v řádu týdnů.

Přečíst článek ›

  • Pomoci může biologická léčba, kterou už nyní hradí zdravotní pojišťovny ve vybraných nemocnicích a očních klinikách.
  • U většiny pacientů dojde díky biologické léčbě ke zpomalení nebo úplnému zastavení onemocnění.
  • U vlhké makulární degenerace bylo prokázáno, že významnou roli hraje genetická zátěž.
  • Rodina pacienta by tedy měla navštěvovat v pravidelných intervalech očního lékaře, aby byla případná nemoc odhalena včas.

Využít můžete také speciální genetické testy zaměřené na pravděpodobnost tohoto onemocnění. Ty provádí mimo jiné specializované oční kliniky.

Přečíst článek ›

Tipy pro zdraví

Amslerova mřížka – otestujte seniory

Testování probíhá doma s nasazenými brýlemi na čtení.

Podržte mřížku (stáhnout si ji můžete na www.ocividnejinapece.cz) ve vzdálenosti 35–40 cm jako při čtení.

  1. Zakryjte si jedno oko a zaměřte se na bod ve středu mřížky.
  2. Důležité je, aby byly vidět všechny čtverce a všechny čtyři rohy mřížky.
  3. Pokud je mřížka zamlžená, rozmazaná nebo mění tvar, jděte ke svému očnímu lékaři.

DSHŠ Tesáci

Byl Jan Žižka ke konci svého života opravdu slepý?

       Před časem mi položil tuto otázku můj kamarád, nadšený příznivec husitství, Daniel Richter. Moji odpověď teď má laskavý čtenář před sebou.
Předesílám, že jsem sice lékař a milovník historie, avšak nejsem ani profesionální historik ani oční lékař, natož pak oftalmotraumatolog.

Budete mít zájem:  Naším zákazníkem jste dřív, než se narodíte, říká Martin Kasa z Pilulka.cz

       Jde v podstatě o úvahu nad kapitolou o Janu Žižkovi z knihy Emanuela Vlčka „ Jak zemřeli“. Nutnou podmínkou smysluplnosti celé úvahy je
předpoklad pravosti čáslavské kalvy.        Úvodem bych se rád alespoň stručně zabýval historickými prameny, jejich interpretací pozdějším historiky a výsledky Vlčkova bádání,
což si dovolím doplnit několika vlastními postřehy.

Někteří Vlčkem citovaní autoři spatřují rozpor v tom, že někdy je o Žižkovi psáno
jako o jednookém i v době, kdy dle jiných zdrojů byl již zcela slepý, tj. po úraze pod hradem Rábí. Soudím, že tato dvě tvrzení se nevylučují.
Dle dochované části lebky byl Žižka evidentně jednooký od mládí. Na druhé oko dle formulací dobových kronikářů buď oslepl, nebo je ztratil.

Fakt, že byl po poranění léčen v Praze, svědčí pro to, že bylo ještě co léčit, že pravé oko zůstalo zachováno, avšak nevidělo.
Mohlo jít i o podstatné zhoršení zraku, nikoliv úplnou ztrátu. Jak upozorňuje prof. Čornej,
slepota u protihusitských dobových pramenů může být míněna i symbolicky, jako duchovní zaslepenost.

Pro jisté zbytky zraku svědčí v rovině obecné pokračující Žižkovy velitelské úspěchy, v rovině konkretní například údaj o tom,
kterak po vítězství u Strachova dvora Žižka vlastní rukou zabil kněze Pražanů.        Na dochované lebce jsou nepochybné stopy starého zhojeného poranění levé části obličeje, jež muselo být provázeno ztrátou oka.

Zde bych chtěl upozornit na patrně jinak nezvažovaný dopad ztráty levého oka v dětství či mládí na další osudy velkého vojevůdce.
Jednookost s nedostatečným prostorovým viděním by mimo jiné mohla vysvětlovat orientaci slavného hejtmana velitelským a ne bojovým směrem.
V boji zblízka, praktikovaném příslušníky drobné šlechty, by šlo o výrazný handicap.

       Nyní se budu zabývat úrazem Jana Žižky při obléhání hradu Rábí. Postupně proberu jeho předpokládaný mechanismus i důsledky.        Nejprve si položme otázku, čím byl Žižka vlastně zasažen. Poranění nad pravým okem je tupé, čerstvějšího data.

Intaktnost dochované části očnice svědčí spíše proti přímému poranění oka ostrým pronikajícím předmětem,
dejme tomu šípem či šipkou z kuše. Prameny mluví jak o střele, tak o úderu, mohlo tedy jít i o tupý projektil např. z palné zbraně nebo prostě rukou vržený kámen.
Od místa úrazu se nešíří praskliny, nešlo tedy zřejmě o příliš velký náraz.

Byl li výstřel veden z hradeb dolů, pak buď zasáhl přilbu,
promáčkl ji a druhotně poranil tupě hlavu (v tomto případě mohlo jít jak o hrot tak o kuli), řídíme-li se však zmínkou o výkřiku střelce „ krejž holého“,
byl Žižka zasažen přímo do nekryté hlavy.

Pak by jako původce poranění připadala v úvahu nejspíše střela z praku,
ruční palné zbraně, eventuálně z v Čechách zřejmě nepříliš běžné balestry nebo fustibalu, tedy kamenná, hliněná nebo olověná kule či ovoid.
Takový projektil by mohl vyvolat ono poranění pravého nadočnicového oblouku.

       Za výše uvedených okolností mohlo tedy jít jak o střelu hrotitou tak tupou. Navíc u šípu či šipky z kuše musím počítat i s možností dopadu naplocho,
např. po odražení střely, a u tupé i ostré střely i s možnosti odlomení její části a průniku úlomku do oka či jeho okolí.

Stál-li Žižka při obléhání poblíž nějaké zdi, mohla jej střela minout, zasáhnout zeď, a úlomky střely nebo zdiva pak mohly teprve zasáhnout Žižku do hlavy.        Další otázkou je, kam byl Žižka zasažen. Podle stopy na nadočnicovém oblouku projektil dopadl nad oko, nelze však vyloučit,
že zasáhl současně oko i nadočnicový oblouk.

       Není jasné, co by rána, která nebyla dost silná na to, aby rozbila lebku (nota bene u Žižky poměrně tenkostěnnou),
udělala s okem. Budeme zvažovat jak zásah ostrým, tak tupým předmětem do oka či jeho nejbližšího okolí,
dále možnost poranění třískami, odštěpky střely nebo zdiva a konečně i případné nežádoucí důsledky nevhodné léčby a infekční komplikace.

Úrazem se budeme zabývat s akcentem na poranění zrakového ústrojí, vzhledem k otázce, položené na začátku.        Zvážím-li všechny výše uvedené okolnosti, pak se mi jako nejpravděpodobnější jeví zásah nad oko tupým předmětem,
s tím, že došlo k otřesu okolí místa zásahu včetně oka samotného, ne však k přímému zásahu do oka. Nyní tedy rozeberme,
co mohl způsobit takový tupý náraz do čela. Protože se máme dopátrat charakteru, rozsahu a průběhu poruchy Žižkova zraku,
jsou probírány pouze úrazy zrakového ústrojí. Budeme se tedy postupně zabývat poškozením vlastního oka, jeho okolí,
okohybných svalů a nervů, očních cév, zrakového nervu a zrakového centra v mozku.

1. Poranění oka

       Roztržení oka otřesem je možné, následovala by okamžitá ztráta zraku, ale i oka samého.

       Otřes okolí oka mohl vést k částečnému nebo úplnému vytržení čočky z jejího místa v optické ose oka,
což však již ve starověku byla metoda léčby šedého zákalu – poraněný by při úplném posunutí čočky mimo optickou osu viděl vzápětí
po úraze dobře do dálky a mlhavě nablízko, během několika let by se zrak ztratil úplně.

Při částečném posunutí čočky by se zrak podstatně zhoršil,
deformoval a rozostřil, avšak rovněž by zůstal zachován a ztratil se až po letech.. V některých případech však může být uvolnění čočky následováno
akutním zeleným zákalem, což se projeví zamlžením zraku ihned a definitivní ztrátou zraku řádově ve dnech.

       Zhmožděním přední části oka může dojít k přechodné nebo trvalé poruše akomodace, která se projeví zhoršením zraku,
ne však jeho ztrátou.

       Po zhmoždění oka může následně v průběhu měsíců až let vzniknout šedý zákal se slepotou, na počátku však zrak změněn není,
navíc i ve středověku dovedli lékaři s jistou mírou úspěšnosti šedý zákal diagnostikovat a operovat (viz výše).        Zhmoždění přední části oka mohlo vést ke vzniku chronického zeleného zákalu a oslepnutí řádově v měsících až letech.

       Krvácení do přední části oka by přechodně zhoršilo zrak hned po úraze, po vstřebání řádově v týdnech by se zrak částečně
nebo i zcela vrátil, druhotně by však mohl vzniknout rovněž zelený zákal akutní nebo chronický – jeho průběh viz výše.        V úvahu dále připadá krvácení do sklivce, což by na počátku obtíží zrak zhoršilo, po vstřebání krve by se opět zlepšil (řádově v týdnech),
ale nejspíš ne do původního stavu, v zorném poli by byly trvale obláčkovité útvary.        Další možností poranění oka je odchlípení sítnice, které by vedlo k akutnímu zhoršení zraku ihned, do půl roku pak k úplnému trvalému oslepnutí.

2. Poranění okolí oční koule otřesem

Budete mít zájem:  Většina zmrzlin obsahuje místo smetany kokosový tuk

       – zde v úvahu připadá krvácení do okolních tkání a jejich otok,
které by působily tlakem na zrakový nerv a cévy vedoucí do a z oka, dále možnost poruchy okohybných svalů
a jejich nervů s okamžitou obrnou.

       Útlak zrakového nervu by mohl způsobit jeho atrofii s postupnou ztrátou zraku či jeho podstatným zhoršením,
řádově v týdnech, avšak pokud by byl útlak mírný, zrak by se patrně ihned zhoršil, ale zůstal by zachován,
eventuálně by se nejspíše v řádu týdnů zlepšil, ne však k původní kvalitě.

       Okolní útlak by mohl vést k uzávěru očních cév, zde by porucha zraku nastala s několikahodinovým odstupem po úraze,
částečné obnovení zraku lze předpokládat v řádu týdnů, ne však do původního stavu a ne vždy, část případů by vedla k oslepnutí, nejspíše v řádu týdnů.

       Obrna okohybných svalů by porušila pohyblivost oka, ale vlastní zrak by nebyl porušen, směr pohledu by poraněný mohl korigovat pohybem celé hlavy.

3. Poškození zrakového nervu otřesem

       – přerušení či silné poškození vedlo by k okamžitému výraznému zhoršení zraku i jeho ztrátě nejspíše bez úpravy.
Mírné poškození by asi způsobilo nejprve zhoršení zraku, během týdnů pak jeho obnovení ve zhoršeném rozsahu.

4. Poranění zrakového centra, které je umístěno v týlní části mozku

       – mohlo nastat pádem s koně naznak po zásahu do čela nebo mechanismem,
kdy při prudkém nárazu do hlavy pokračuje mozek v pohybu lebkou, která se již nepohybuje, a zhmoždí se na místě protilehlém místu nárazu – úder
do čela by trhl hlavou nazad, po zastavení pohybu hlavy by se dále pohyboval mozek v nehybné lebce dozadu a narazil by na zadní stranu lebky tou částí,
kde shodou okolností je zrakové centrum. Zde by mohlo dojít k otřesu, zhmoždění nebo krvácení. To by mohlo akutně vést ke ztrátě zraku,
ale podle míry poškození mozku by s jistou pravděpodobností došlo řádově nejspíše v týdnech k částečnému nebo úplnému návratu ke stavu před úrazem.

       Dle mého soudu méně pravděpodobnou, ale ne vyloučitelnou možností je současný přímý zásah oka a nadočnicového oblouku.
Zde by platily výše uvedené varianty 1-3, s větší pravděpodobností zničení, než poškození oční koule. K tomu přistupuje ještě eventualita poranění očních víček,
které by se však hojilo spíše s kosmetickým než funkčním defektem.

       Další variantou, podle mne rovněž méně pravděpodobnou, je zásah do čela nad oko, kombinovaný s vniknutím cizího tělesa do oka
(mohlo by jít o kovový odštěpek střely nebo přilby, střep z kamene nebo třísku). Zde mohlo dojít k poranění oka a jeho okolí – viz výše body 1 a 2,
následně ke ztrátě oka nebo ke zhojení s tím, že by cizí těleso v oku zůstalo.

Pak by se zrak na počátku mohl zhoršit jen nepatrně,
ale postupně během týdnů až měsíců vlivem mechanického nebo chemického působení cizího tělesa by došlo k oslepnutí.        Všechny výše uvedené možnosti, které byly spojené s otevřeným poraněním oka nebo jeho okolí, mohly být komplikovány infekcí
oka nebo očnice s následnou ztrátou zraku a oka, řádově ve dnech až měsících.

       A konečně nesmíme opomenout, že ke ztrátě zraku či oka mohlo dojít v důsledku léčebných pokusů, ať už dalším fysikálním poškozením poraněného
oka nebo zanesením infekce.        Ve světle výše uvedených skutečností a úvah lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že velký hejtman pravé oko neztratil.

Náraz do hlavy nebyl příliš velký, na počátku obtíží došlo ke ztrátě či výraznému zhoršení zraku, Žižka byl však léčen a některé jeho pozdější činy budí dojem,
že zrak se mu alespoň do jisté míry vrátil.

       Mezi uvedenými důsledky úrazu je několik možností, při nichž by na počátku nedošlo ke ztrátě oka, nýbrž jen ztrátě či zhoršení zraku,
který by se mohl postupně obnovit, zlepšit nebo alespoň zůstat zachován. Část z nich by sice vedla s odstupem delšího časového údobí k úplné a trvalé slepotě,
ale toho by se Jan Žižka již nedožil.

       Jako zajímavá a zřejmě dosud nezvažovaná příčina poruchy Žižkova zraku se mi jeví poškození zrakového centra, které nemuselo být trvalé a
ztráta zraku tedy nemusela být definitivní.        V protikladu k těmto úvahám je však přívlastek „slepý“, který by mohl svědčit pro úplnou ztrátu zraku. Jak však upozorňuje prof.

Čornej, pojem slepý mohl být užíván nepřáteli husitství v pejorativním smyslu. Samo označení „slepý“ mohlo mít pejorativní nádech.        Napadá mne i další možnost, že naopak Žižkovi příznivci záměrně nadsazovali, asi stejně jako když někdo kulhá, a my říkáme „hele chromej a jak běhá“.
Hyperbola by zde jen zvyšovala lesk velkého stratéga.

       Otázka na počátku byla položena kategoricky – byl či nebyl Jan Žižka po úrazu u Rábí slepý? Odpověď bude mnohem méně jednoznačná – je pravděpodobné,
že pravé oko neztratil a je možné, že i po úraze viděl nebo že se zrak alespoň zčásti obnovil a mechanismy takového úrazu si lze představit.        Závěrem bych se chtěl omluvit za jistou simplifikaci problému, za to, že neuvádím prameny a případnému čtenáři oftalmologovi za příliš laické úvahy.
Pokud tento text bude číst nějaký oční lékař a uzná za vhodné mne doplnit nebo upravit, jeho připomínky uvítám.

Autor:
Miloš Klejna

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector