Kdo u nás smí prodávat bylinky?

Kdo u nás smí prodávat bylinky?Na veletrhu Biofach jsme pro vás vyzpovídali Šárku Vávrovou, která přijela na největší světový veletrh biopotravin představit svou novinku – Fluidum Té. Bio tekutý čajový extrakt s tímto názvem slouží k bleskové přípravě šálku čaje, bez nutnosti louhování, případně ohřívání vody. Neotřelý podnikatelský nápad nás zaujal a jeho autorku jsme požádali o rozhovor.

Jak dlouho vaše firma existuje?

Jsme úplně na začátku: firmu jsme zakládali počátkem loňského roku, na konci listopadu jsme spustili náš web, který zároveň funguje jako e-shop. Od té doby si naše produkty můžete nechat poslat až domů nebo si je vyzvednout v Zásilkovně. Balíčky posíláme do celé Evropy.

Kolik vás je? Máte nějaké zaměstnance?

Vyrábět a prodávat Fluidum Té byl můj nápad, od začátku jsem hledala někoho, s kým se mi bude dobře pracovat. Teď jsme ve firmě dva, já mám na starosti vše od dalšího vývoje po marketing a kolega Tomáš se stará hlavně o prodej. Snažíme se taky shánět partnery pro export, mimo jiné právě tady na veletrhu.

Jak se čaj vyrábí?

Náš produkt je na bázi vodného extraktu, používáme jen vodu a bylinky, žádnou chemii, žádný alkohol. A bylinky nepřevařujeme ani dlouho nemacerujeme. Tekutý obsah sáčku stačí nalít do čtvrt litru studené či libovolně teplé vody. Získáte tak bylinný nápoj bez přidaného cukru, barviv, umělých aromat či konzervantů.

Kdo u nás smí prodávat bylinky?

A proč právě Fluidum Té?

Já sama jsem velký milovník dobrého jídla a pití, velká část rodiny se mi kvůli tomu směje. Chtěla jsem nabídnout nápoj, který nebude plný cukru nebo sladidel, aromat a další chemie – prostě čistý produkt.

Jestli se ptáte na název, tak Fluidum, protože je to tekuté; tekutý extrakt, který pouze nalijete do vody. Anglické slovo fluid znamená tekutina, ale současně je tu také samotné slovo fluidum, tedy něco jako nepopsatelné kouzlo. Doufám, že náš produkt bude mít pro zákazníky také nepopsatelné kouzlo, něco navíc. Něco milého a příjemného.

Vaše čaje tedy nemají konvenční alternativu?

Nemají, všechny naše produkty jsou stoprocentně bio a certifikované. Vyrábíme šest bylinkových směsí, jedna obsahuje kromě bylinek i ovoce. Používáme mrazem sušené jahody, samozřejmě taky v biokvalitě, což byl problém sehnat.

Usušit jahodu je problém?

Ony jsou sušené mrazem, takže to problém není. Problém byl sehnat je v biokvalitě, tedy nestříkané chemií. Cena této suroviny je neskutečně vysoká.

Kdo u nás smí prodávat bylinky?Nenastal podobný problém i s bylinkami?

Díky tomu, že jsme si na začátku dali velký cíl – šest bylinkových směsí – bylo nakonec potřeba sehnat 28 bylin, což je hodně.

Máme partnera, který nám pomáhá zajistit suroviny. Velká část našich bylinek pochází z České republiky, ale máme také byliny z jiných částí Evropy.

A například skořice se v EU ani nepěstuje, takže tu máme odjinud. Naším cílem je však používat hlavně suroviny z ČR, což se nám zatím ne vždy daří, protože některé bylinky se u nás v biokvalitě zatím nepěstují.

Někdo by možná řekl, že si zbytečně komplikujete… Proč jste se rozhodla, že vaše čaje budou v biokvalitě?

Já mám na bio jiný pohled, myslím si, že právě bio je to, co by mělo být normální. Navíc máme díky tomu jistotu, že je surovina kvalitní. V biu žádnou překážku nevnímám ani co se týče certifikace. Spolupracujeme s certifikační firmou, kde jsou všichni moc příjemní, hodně nám pomohli.

Jiné překážky než to, že se surovina těžko shání a měla bych ji radši z blízkého okolí, jsem nezaregistrovala. To, že pracujeme s bio surovinami, se promítá do konečné ceny produktu, který tím pádem není pro každého. Ne každý si uvědomuje, že bio surovina stojí víc než surovina konvenční.

Podle mě je skvělé, že jste dokázali objevit díru na trhu, něco, co dříve neexistovalo…

O to je to těžší pro nás, právě proto, že nic takového není. Je těžké to prezentovat, přesvědčit lidi, ale věříme, že tohle je ta cesta a budoucnost.

Kdo vymýšlí recepty?

Já a následně je testuji a prověřuji za pomoci mých známých, počínaje rodinou přes bylinkáře až po profíky, co mají senzorické zkoušky a mají cit pro chuť a vůni.

Připravila jsem extrakty ze všech bylin a pak jsem je v rozumném poměru míchala. Hodně jsem důvěřovala svému pocitu, šlo mi taky o to, aby se chutě nepraly.

V momentě, když mi mix chutnal a dával mi smysl, jsem ho předložila ostatním.

Jak jste se k bylinkám dostala?

Pěstovala jsem je, už když jsem byla malá, měla jsem o nich knížky, dělala jsem si domácí čaje… Pak jsem šla na vysokou školu do Prahy, vystudovala jsem a měla jsem se stát učitelkou biologie.

Místo toho jsem se ale postupně začala víc a víc zabývat pivem.  Dodělala jsem si rekvalifikaci na sládkovou a kurz senzorického hodnocení. Pivo jsem tedy vařila i hodnotila.

I víno mě baví, aktuálně u mě ale vítězí čaje.

Který produkt je u zákazníků nejoblíbenější?

Zájem o všechny produkty je přibližně stejný. Kolega Tomáš má nejradši Harmony, pije ho odrána do večera. Je v něm mateřídouška, meduňka, dobromysl a troška skořice, je to jemná a hezká směs na popíjení.

Já favorita nemám, všechno jsou to takové moje děti, všechny jsem vytvořila a dala si s nimi práci. Neumím říct, že bych jeden z nich preferovala víc než ostatní.

Každý je vhodný pro jinou náladu, jinou denní dobu.

Čaj je výborný, já mám s bezem.

V tomto je i červený luční jetel, který mu dodává kořeněnou chuť. Bezový květ a jetel je dobrá kombinace, i pro mě to byl objev, ze kterého jsem měla radost. Tato směs se jmenuje Little Flower –název vymyslel kolega, protože je z malých květů bezu a červeného jetele.

Kdo u nás smí prodávat bylinky?Co plánujete do budoucnosti? Máte nějaké sny?

Sny určitě máme, kdybychom je neměli, tak bychom ani nezačali s tímhle inovativním, pro někoho bláznivým projektem.

Aktuálně jsou naše produkty v prodejnách Sklizeno a v bistrech Delia. V první řadě se chceme dostat do domácností, aby si lidé produkt oblíbili, a další cesta může být gastronomie, místa související s cestováním, vlaky, nádraží, autobusy, benzínky… prostě místa, kde si chcete dát kvalitní čaj, ale ne vždy máte tu možnost.

Víme, kudy se vydat, víme, kde chceme být za rok. Neustále se vyvíjíme a chceme posunout produkt dál. Tím, že je to nový produkt, je nutné ho pořad vylepšovat, investovat a pracovat na něm.

Kde se vůbec Fluidum Té vyrábí a kdo ho vyrábí?

Vyrábíme ho my v naší výrobně ve středních Čechách, čímž jsem vlastně odpověděla na obě otázky najednou. Nemáme v plánu na tom ani v budoucnu nic měnit.

Co vás na vašem podnikání baví?

Mě baví ty chutě a taky to, že přicházíme s něčím novým, mám pocit, že můžeme změnit budoucnost. Poslední inovace ve světě čajů je vynález čajových sáčků, což už je víc než sto let. Inovace, které vznikly od té doby, mi nejsou úplně sympatické, například instantní nápoje. Jsem ráda, že se snad obor posune zase někam dál a že můžu být u toho.

Na závěr se zeptám: máte nějaký zajímavý zážitek se zákazníky na Biofachu?

Lidé se mě tu pořád ptají na různé zvláštní příchutě, třeba zda máme čaj například z kokosu, bambusu nebo z marihuany… Jeden pán se ptal, jestli mu to můžeme nalít do vodky. Vodku tu nemáme, bylo by to s ní možná taky dobré, nicméně to není cesta, kterou chceme jít.

  • Kdo u nás smí prodávat bylinky?
  • Rozhovor vedla Andrea Hrabalová pro Lovíme.bio
  • Foto: archiv Fluidum Té

Chcete pěstovat bylinky na prodej? Poradíme vám, jak na to

Pokud máte pěstební místnost nebo box a v něm bylinky, které byste chtěli využít nejen k vlastní potřebě, ale i k finančnímu přilepšení, měli byste na to být vybaveni materiálně i informačně. Co je k takovému pěstování potřeba a jak to vlastně vynáší? Nebudete nakonec ze svého zisku zklamaní? Zjistěte to dříve, než začnete.

Kdo u nás smí prodávat bylinky?Zisk neočekávejte vysoký

Prodávání bylinek nepřináší výdělky snů, přesto však jsou lidé, kteří to dělat chtějí. Už třeba proto, že pěstovat bylinky je snadné a navíc jsou výsledky tohoto pěstování užitečné a mohou s ledasčím pomoci.

Vy můžete mít skvělý pocit z toho, že někomu prodáváte kvalitní a nezávadný výsledek svého snažení, kupující zase budou nadšeni, že nebudou muset platit obchodníkům a že pravděpodobně při pěstování nepoužíváte agresivní chemické složky.

Pěstovat v substrátu, nebo hydroponicky?

Tuto otázku si položí každý, kdo to s pěstováním myslí vážně. Ten, kdo to myslí vážně s prodejem, si ji položí víckrát, aby si byl nakonec jistý svou volbou.

Budete mít zájem:  Vitamíny Na Oči Recenze?

Klasické pěstování spočívá v používání misek či květináčů naplněných substrátem, při hydroponickém pěstování se můžeme setkat s větším počtem druhů pěstebních médií, nejčastěji s perlitem a keramzitem.

Jak na pěstování bylinek v několika jednoduchých krocích

Jak tedy bylinky pěstovat, aby na ně nakonec byla radost pohledět?

  • Připravte místo a nádobu na pěstování. Naplňte vybrané misky nebo květináčky pěstebním médiem.
  • Zasejte semínka, dbejte na jejich rozestup 0,5‑1 cm. Řiďte se přitom návodem na jejich obalu, abyste nezaseli příliš mnoho semínek na malou plochu. Nemusíte je ani překrývat pěstebním médiem, stačí je trochu zalít (tak, aby bylo médium vlhké, ne však promáčené). Sklízejte v cyklu 8‑14 dní. Nezapomeňte sít nová semínka, aby se vaše úroda nepřerušila.
  • Denně bylinky kontrolujte. Zaměřte se na sledování důležitých faktorů, jako je teplota kolem 20 °C, kterou je vhodné udržovat.
  • Jakmile se objeví první listy (ne listy semínek), vezměte si nůžky a začněte opatrně sklízet. Chcete-li bylinky sušit, začněte s tím co nejdříve a dejte pozor na skládání a vrstvení – několik vrstev by mohlo způsobit zapaření a znehodnocení vaší práce.

Kdo u nás smí prodávat bylinky?Začněte s těmi jednoduššími

Než se dočista vrhnete do víru obchodování s vlastními bylinkami, vyzkoušejte si tuto činnost na těch, jejichž pěstování je nejjednodušší a na nichž snadno poznáte, co potřebují. Mezi tyto bylinky patří například oregano, bazalka, pažitka nebo majoránka. Uvidíte, že i po nich bude sháňka!

Pěstujte pro užitek vlastní i cizí

Chcete-li se o výsledky své činnosti podělit s ostatními, můžete bylinky darovat nebo prodávat.

Ve druhém případě si nezapomeňte spočítat, kolik vás stálo pořízení semínek a péče o ně – nejen z hlediska zabezpečení vody a živin, ale i z hlediska času.

Prodej bylinek vám nejspíš nezaručí pohádkový život se spoustou peněz, ale jako vedlejší činnost, z níž budete mít především vy sami radost, je to úžasné. Zkuste to.

Používáme jen naše vypěstované, nebo posbírané byliny! – KVĚTOMLUVA

Úvod » Články » Používáme jen naše vypěstované, nebo posbírané byliny!

V dnešní době se již hodně lidí zajímá o to, jaké potraviny, zeleninu a ovoce kupuje. A je to dobře! Minimálně ti z nás,  které zajímá „zdravější“ životní styl a není jim jedno v jakém prostředí žijeme, již alespoň přemýšlí, kde co rostlo, čím bylo hnojeno, odkud má kus masa na oběd a podobně.

Hodně často s manželkou přemýšlíme, jestli tak lidé uvažují i nad vznešenou surovinou, tak vyloženě čistě a přírodně působící jako jsou BYLINY A KOŘENÍ!  Na internetu nebo snad každém farmářském  trhu nebo jarmarku nalezneme nějakého bylinkáře či kořenářku, často  i s  názvem jejich názvu odkazující na babičky, tetičky, domácí, apod. Bohužel většina lidí ale neví, že tito stánkaři jsou v naprosté většině jen obchodníci, prodávající zboží nevalné kvality, stáří a s cílem levně nakoupit a dobře prodat. 

V ČR není mnoho pěstitelů bylin, není to zrovna moc výdělečné odvětví, navíc hodně náročné na pěstování, sběr a další zpracování a tak se  logicky většina zemědělců orientuje na to, co je finančně výnosnější.

 S takovými bylinami se většinou na trzích takřka nesetkáte, prodejci hrající se často na bylinkáře a kořenářky mají mnohem, mnohem snazší a výhodnější byliny zakoupit ze zahraničního velkoobchodu, kde není důležitá kvalita, ale cena.

 (Byliny jsou dováženy z celého světa, s neznajícím přesným původem, stylem pěstování, způsobem sušení, skladování apod.) Pak rozšrotované „cosi“ zabalit, udělat nějaké směsi a hurá s nimi na trh nebo do obchodu.

  Lidé s vidinou, že kupují  zdravý přírodní produkt, který by jim mohl udělat radost dobrou chutí nebo  pomoci při obtížích, netuší, že nekupují nic, co by rostlo v naší zemi, ale je zde jen  zabaleno a tvářící se jako ryze český,  třeba „babičin“ produkt. Je to ta naše správná představa o bylinkách a bylinkovém čaji, nebo masti?

Úplně to nejlepší, co můžete udělat, je vypěstovat si byliny sami (nebo je v rozumné míře posbírat v přírodě). Budete vědět, co sbíráte, v jakém čase a pokud si byliny dále dobře zakonzervujete, uskladníte, zpracujete – může to být TOP PRODUKT!

Ne každý, má ovšem na toto čas, příležitost, prostor nebo schopnosti. Je spousta domácích pěstitelů, třeba to bude Vaše babička, nebo bratr – v tom případě máte rovněž vyhráno.

Pokud ne, i u nás v ČR tu je pár kvalitních firmiček a firem kteří opravdu pěstují, nebo nabízí kvalitu a českou surovinu. Často je jen bohužel velmi těžké je poznat. Ale jsou a držíme jim palce!

U nás v našem maličkém podniku na úpatí Bílých Karpat si děláme vše sami a popravdě jsme na to hrdí. Vše si sami vypěstujeme, nebo posbíráme, usušíme, zpracujeme i zabalíme. Je to hodně náročné, ale neskutečně nás to baví. Učit se budeme stále, ne vše se nám v našem podhorském valašském prostředí daří podle našich představ a někdy je tomu pokus – omyl.:-)

Kdo u nás smí prodávat bylinky?

Začíná jaro, vše se probouzí a tak jsme se rozhodli, že i my se probudíme.:-)  Pokud budete chtít, můžete se učit s námi.  Zkusíme Vás naučit něco z toho co již umíme, ukázat Vám co si můžete udělat sami, nebo Vás naučit rozpoznávat na trhu kvalitní byliny a výrobky z nich.

Kdo může prodávat byliny

Sběr, sušení, skladování, výkup a prodej léčivých rostlin je vaše téma, které jste na dnešek vybrali.

Určitě se dá říct, že většina z nás spíše bylinné čaje a další přípravky kupuje, než abychom je sami sbírali. Na jejich kvalitní zpracování a skladování by tedy měli dbát výrobci a prodejci.

A právě to, za jakých podmínek se mohou léčivé rostliny prodávat a kdo je vůbec prodávat může, zjišťoval Aleš Heřmánek.

Záleží především na tom, za co se výrobek, třeba čaj z bylin označí. Některé jsou registrovány jako léčiva u státního ústavu pro kontrolu léčiv…

Jan Horáček: A mohou prodávat lékárny a nebo ti, kteří mají povolení k prodeji takzvaných vyhrazených léčiv. Druhá skupina jsou vlastně potraviny a ty fakticky může prodávat kdokoli, kdo je oprávněn k prodeji potravin.

doplňuje mluvčí Lékárnické komory Jan Horáček, s tím, že prodejci tzv. vyhrazených léčiv musí mít patřičnou kvalifikaci, kterou získají ve speciálním kursu.

Jan Horáček: Jedná se o kurs, který pořádá vlastně doškolovací ústav lékařů a farmaceutů, kde jsou vlastně seznámeni s takovým minimem, které je nutné k prodeji léčiv. Jako třeba že ceny léčiv jsou regulovány, že mají určité podmínky jak se s nimi zachází, jak se skladují a podobně.

Právě skladování může výrazně ovlivnit kvalitu a účinek sušených léčivých rostlin. Logicky musí být hlavně v suchu.

Jan Horáček: Protože v případě vlhkého prostředí je velké nebezpečí, že budou napadeny různými plísněmi a že se znehodnotí.

Otázka teploty u některých je také důležitá, většina léčivých rostlin usušených vlastně může být skladována za normální teploty.

samozřejmě, když se teplota zvyšuje, může se stát že některé látky účinné ztrácejí vlastně potřebnou koncentraci a ztrácejí ty přípravky také efekt.

A ten, tedy léčivý účinek od nich právě očekáváme. Ovšem přesnou indikaci na konkrétní nemoc se z obalu většinou nedozvíme.

Jan Horáček: U neléků nesmí být přímo uvedena indikace, to znamená na co to slouží. Ono se to potom složitě opisuje a mnohdy vznikají i určitá nedorozumnění na co vlastně ten přípravek je. Samozřejmě se používají nic neříkající fráze, jako k upevnění a k posílení zdraví.

Co bychom se ale měli vždycky dozvědět, je doba použitelnosti, tedy do kdy je bylinná směs účinná. Horší je to u čajů, které se prodávají na váhu, tady se musíme spolehnout na doporučení prodejce.

Jan Horáček: Tam se musí individuálně posuzovat jaké účinné látky je potřeba z těchto čajů vlastně použít pro terapii a ty můžou mít různé lhůty.

Například některé minerální látky jsou velmi odolné, ale zase například některé glykosidy, nebo alkaloidy se rozkládají poměrně brzy.

V zásadě platí asi to, že čím vlastně je ta směs čerstvější, tím je větší efekt, protože je větší šance, že koncentrace účinných látek bude dostatečná.

U každého výrobku a nejen u léčiv, musí být podle zákona návod k použití, v tomto případě spíše návod k užívání. Když to tedy shrneme. Léčivé rostliny a směsi kupujte raději v lékárnách nebo odborných prodejnách s patřičně vyškoleným personálem.

Jan Horáček: A myslím si že každý zákazník několika vhodnými dotazy může zjistit, jak ten či onen prodávající je renomovaný a jak je zkušený v této věci.

Další věc, která je, že bych se podíval na dobu použitelnosti a samozřejmě co si myslím, že je nezbytně nutné, že by měla být podána informace nejenom ta, která je jako příbalový leták, nebo informace na obalu, ale i řekněme na nějaký dotaz by měl ten prodávající být schopen nějaké vhodné odpovědi, srozumitelné a jasné.

autor: alh

Bylinnými čaji oslnila investory. Prodává je jako suvenýry z Beskyd

Přestože investoři neradi vidí projekty lokálního charakteru, u Mamma Tea slyšeli na neotřelý byznys koncept, pro který se Stachová rozhodla.

Budete mít zájem:  Nootropika – mohou nakopnout váš mozek

Nechce konkurovat velkým a zavedeným čajovým výrobcům, kteří byliny pouze vykupují a sami je nepěstují. Svůj byznys plán staví na zcela jiných základech.

Bylinné čaje s ovocem chce prodávat prostřednictvím sítě turistických a informačních center i hotelů, které každý rok v Beskydech přivítají statisíce turistů.

„Pokud v krabičce uvidíte jen čaj, přestože je jeho kvalita výrazně vyšší než směsi konkurence, tak vám bude připadat uvedení dalšího čajového výrobku na trh velmi složité. Pokud ale na něj budete nahlížet optikou suvenýru z Beskyd, je to koncept, který se v Česku nevidí, přitom v zahraničí dobře funguje,“ říká oceněná podnikatelka. 

Proč jste se pustila do výroby vlastních bylinných čajů?

K přírodě jsem měla vždycky blízko. Patnáct let jsem byla zaměstnaná v lesnictví, ale někde ve mně se skrývala touha podnikat. Ráda jsem si četla příběhy podnikatelů, kteří začínali úplně z ničeho.

Chtěla jsem si taky splnit svůj životní sen. Zatím se mi to jeví jako to nejtěžší, co jsem kdy v životě dělala.

Celé měsíce totiž něco budujete, aniž máte pozitivní zpětnou vazbu, a nevíte, jestli o váš produkt bude zájem. 

V prodeji jsou vaše čajové směsi poměrně krátce, přesto, jaký je na ně ohlas?

Partneři z oblasti turistického ruchu moji snahu velmi vítají. Podařilo se mi získat hlavního partnera, kterým je obecně prospěšná společnost Destinační management turistické oblasti Beskydy-Valašsko. Od vzájemné spolupráce si slibuji otevření cesty k dalším partnerům.

Čaje chci totiž nabízet nejen v prodejnách zdravé výživy, ale ten hlavní potenciál vidím v hodnotném suvenýru z Beskyd. Chtěla bych proto čaje nabízet v síti informačních a turistických center, v hotelech, wellness centrech a jiných rekreačních zařízeních v regionu. Beskydy jsou totiž největší chráněná krajinná oblast v Česku, která je turisty velmi navštěvovaná.

Čaje mohou ale sloužit i jako hodnotný firemní dárek nebo upomínkový předmět, který by mohly uplatnit různé instituce. 

  • Znamená to, že běžný konzument se k vašim čajům tak snadno nedostane, pokud zrovna nenavštíví region?
  • Pro takové vyvíjím e-shop, ale osobně si myslím, že prodej skrze něj bude spíše marginální, a to i v případě, že cenu na e-shopu budu zvýhodňovat.  
  • V čem jsou vaše čaje výjimečné oproti konkurenci?

Konkurence je přímo obrovská. Velké zavedené firmy, které mají svoji rozsáhlou distribuční síť, ale byliny pouze vykupují, samy si je nepěstují. Na nějaké větší úrovní to nedělá ani nikdo v Beskydech.

Tím, že si ale sama byliny pěstuji nebo sbírám ve volné beskydské přírodě, mám absolutní kontrolu nad procesem i technologií jejich zpracování. Byliny sklízím ručně a nerozemílám je na příliš malé části. Výsledkem je kvalita, kterou je vidět.

Díky ručnímu balíčkování nejsou lístečky bylin ve směsích rozdrcené téměř na prach, jak tomu bývá u konkurenčních výrobků. K bylinám dále přidávám přírodní sušené ovoce, které je nesířené, bez konzervantů, barviv a aromat.

V mých recepturách nenajdete ani ibišek, který čaje barví do červena a většina výrobců ho do směsí přidává, aby docílila ovocnějšího „vzhledu“. Mé čaje mají přírodní nazlátlou barvu a voní po ovoci. Oproti konkurenci používám i netradiční byliny, třeba majoránku, kterou by v čaji jen tak někdo nehledal.

V nabídce máte čtyři čajové směsi. Plánujete sortiment postupně rozšířit?

Teprve začínám a nemám peníze na to, abych hned nabízela více druhů čaje. Čím více směsí, tím více peněz utratíte za grafické návrhy a tisk krabiček. Nejsem v situaci, kdy si to mohu dovolit. Na rozjezd podnikání jsem si i tak musela půjčit od rodiny. Velmi zvažuji, za co peníze utratím. Zatím jsem do podnikání investovala kolem 200 tisíc korun.

Vesměs to byly nezbytné náklady, aby produkt mohl vůbec vzniknout. Finance jsem utratila za grafické služby, krabičky a taky za ovoce, které si zatím sama nepěstuji. Kupuji už sušené, ale pokud nejsem s jeho kvalitou spokojena, tak nakupuji čerstvé a suším si ho sama. V budoucnu bych si ráda pořídila sušičku na ovoce.

Chtěla bych ale zůstat u co největšího podílu ruční práce, abych byla schopna zachovat a garantovat kvalitu čajové směsi.

Sortiment se samozřejmě rozšiřovat bude, a to už od další sezony. Čekám hlavně na reakci trhu a tím se budu řídit. Mohou přibýt jiné druhy čajů, ale i speciální dárková balení a doplňkový sortiment. Ve hře je například čaj Mamma Tea + med z bylin Mamma Tea, ale to chce trochu času a jednání s potenciálními partnery.

Které z bylinek sbíráte takzvaně „na divoko“? 

Řídím se heslem, že nebudu devastovat přírodu, takže sbírám jen ty, kterých je dostatek. Listy ostružiníku, maliníku, jahodníku a kopřivy. Kdybych ve velkém sbírala mateřídoušku, tak by to jednak nebylo efektivní, ale hlavně by se to na přírodě podepsalo, proto si ji pěstuji. 

Jaké jsou v tomto směru vaše ambice?

Zatím jsem na všechno sama, ale mým snem je vybudovat malou firmu, zaměstnat lidi z regionu a více bylin si sama pěstovat.

Chci spolupracovat se vznikajícím Domem přírody Beskyd, který by mi mohl poskytnout pozemky k pěstování bylin i ovoce.

Současný stav, kdy ovoce vykupuji, je jen prostředek, jak začít, v budoucnu bych si chtěla pěstovat vlastní maliny, arónie a další ovoce. To ale bez dalšího kapitálu není reálné. 

Váš projekt má čistě lokální charakter, což investoři neradi vidí. Jaký je váš plán expanze?

Mojí vizí není velkovýroba, to už bych nedokázala zachovat kvalitu bylinné suroviny. Pokud bych uvažovala o expanzi, tak bych možná chtěla zreplikovat model „bylin z regionu pro region“, ale v jiných oblastech.

 Samozřejmě lze vybudovat jednu velkou firmu, ale to už ztrácí to, co od toho lidé očekávají. Logičtější cestu vidím v založení řady menších podniků založených na stejném principu.

Mohli bychom využít synergie například při nákupu surovin, které bychom objednávali centrálně.

Myslíte na franšízový model?

To v tuto chvíli nedokážu říci. Čekají mě jednání s případnými investory, až po nich budu vědět, co je vůbec reálné. 

S jakým očekáváním na jednání přicházíte? 

V ideálním případě bych ráda získala rozjezdový kapitál, abych mohla rozšířit výrobu a dělat čajové směsi na vyšší úrovni než v domácích podmínkách. K tomu si budu muset pronajmout prostory, vybavit je a zaměstnat člověka. V prvé řadě tedy potřebuji peníze na posílení cash flow.   

Na přehlídce inovativních projektů Start-up Harvest vám investoři vyčítali, že své produkty prodáváte příliš levně. Jak s touto informací naložíte?

S cenou půjdu nahoru (směje se, pozn. redakce). Cenu svých výrobků jsem už zvýšila na úroveň odpovídající hodnotě produktu, tedy nad běžně dostupnou konkurenci s mletými, strojově sklízenými bylinami. Mají pravdu, že práci zaplacenou nemám, ale těžko se stanovuje cena, když ještě nemám reakci trhu.

Tím, že chci koncipovat čaj jako suvenýr a podobný výrobek na českém trhu ještě není, tak se nemohu řídit ani podle cen konkurence. Pravdou je, že cena by měla odrážet vzácnost, takže prostor pro její navýšení tu je.

Za suvenýr jsou totiž zákazníci ochotni jednou za čas zaplatit více než za čaj na každodenní užití. 

Jak se stavíte k poznámce Michaela Rostocka-Poplara, který na Start-up Harvestu vystupoval mezi investory a k vašemu projektu namítal, že se jedná o dobře samofinancovatelnou živnost. Odkázal vás na prodej na farmářských trzích. 

S myšlenkou prodeje čaje na regionálních farmářských trzích nesouhlasím. Nechci nadělat rychlé peníze, chci propojit aktivity v regionu a umět mu vrátit to, co si z něj beru. Dát práci lidem z regionu a podpořit turistický ruch. Byznys potenciál konceptu „čaj jako suvenýr“ je podle mého mnohem větší než jeho prodej na pražském farmářském trhu, který dával pan Poplar jako příklad.

Od finále Start-up Harvestu, ze kterého jste odcházela s několika vizitkami investorů v kapse, uplynulo pár týdnů. Jak se jednání od té doby posunula?

Po soutěži nabrala situace rychlých obrátek. Od Hubu v Ostravě jsem získala pozvání na všechny jejich akce včetně akcelerátoru Impact First.

Budu svůj projekt prezentovat na příštím MashUpu a určitě se chci stát členem a účastnit se jejich aktivit.

 Dostala jsem pozvání na Fórum malých a středních podnikatelů Moravskoslezského kraje a po třech týdnech prodeje se mi začínají ozývat i sami obchodníci se zájmem o moje výrobky. 

Ze soutěže jsem ale odešla s největší výhrou – nabídkou mentoringu od  jednoho ze zahraničních investorů. Jeho rady a osobní přístup mají pro mě nevyčíslitelnou hodnotu. Je úžasné, když vám někdo zkušený pomůže probudit vnitřní potenciál a správně uspořádat myšlenky. A navíc je mou oporou při vyjednávání s českým investorem.

Začala jsem se i více věnovat segmentu institucí a firem. Ze segmentu firem jsem si jako prvního silného partnera vybrala ocelářský gigant. Byliny by od něj asi nikdo nečekal, tak asi právě proto. Byliny budou sloužit jako dárky pro jejich VIP partnery.

Budete mít zájem:  Mrtvička U Psa Příznaky?

Dál vyhlížím další potenciální zákazníky právě z oblasti těžkého průmyslu, abych dala okolí najevo, že tento kraj navzdory „šedivé“ image má co nabídnout.

Vedle toho všeho si samozřejmě ještě zjišťuji možnosti financování pomocí dotací, bankovní půjčky a půjčky od Moravskoslezského kraje. 

Článek pro předplatitele

Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího…

Nejlepší bylinky, které vám pomohou pročistit plíce a zlepšit dýchání

30. 08. 2020 | Doba čtení 4 minuty

Téměř ikonickou rostlinou, kterou si ve spojitosti s plícemi většina lidí vybaví, je plicník lékařský. Kdo netrvá na rostlinách z tuzemských luk a hájů, může sáhnout po příjemně vonícím eukalyptu. Jaké další bylinky nám pomohou pročistit plíce?

Na plíce mnozí zapomínají a pak jsou zaskočeni

Ačkoli víme, že plíce jsou pro náš život velmi důležité, ne vždy si na ně vzpomeneme při prevenci. Přitom poškození plic je třetí nejčastější příčnou úmrtí. Potíž obvykle spočívá v tom, že zhoršení funkce plic přichází postupně a mnozí vše řeší až ve chvíli, kdy mají problém vyjít s dechem při běžných činnostech.

Nejdůležitějším úkolem plic je přenos kyslíku ze vzduchu do krve a také vylučování kysličníku uhličitého z krve do vzduchu. Plíce zaujímají většinu hrudní dutiny. Mají podobu houbovitého párového orgánu. Ochranu jim poskytuje hrudní stěna, kterou tvoří dvanáct párů žeber a mezižeberní svaly.

Plíce dospělého člověka tvoří z přibližně 300 milionů plicních sklípků (alveolů), které zabírají úctyhodnou plochu kolem 140 m2.

Bylinné čaje nebo inhalace?

V případě nemocí dýchacího ústrojí se prodávají speciální bylinné směsi, obvykle ve formě čajů. Nejčastěji je tvoří anýz, fenykl, lékořice, šalvěj a mateřídouška. Z dalších bylin se v nich objevuje například jitrocel, tymián, lípa, heřmánek, šípky.

Efekt při inhalování nastupuje rychleji než při popíjení léčivých čajů. Zdroj: goodbishop / hutterstock.com

Pokud se rozhodneme pro prevenci, pak se pro přírodní detoxikaci plic hodí nejvíce ty bylinky, které pomohou s odstraněním nadměrného hlenu.

Mezi osvědčené patří máta, koprník, eukalyptus, divizna, květy černého bezu, lékořice, jitrocel, sléz, tymián či zázvor. Užívají se buď ve formě čajů nebo se inhalují.

Ve srovnání s popíjení bylinkového čaje efekt při inhalování nastupuje výrazně rychleji.

I nejlepší bylinka může ublížit

Bylinky patří k vzácným darům přírody. Ne vždy a ne pro každého je použití konkrétní rostliny vhodné. Zvlášť dobře by se na užití konkrétních bylin měly informovat těhotné či kojící ženy, volbu vhodných bylinek by měli konzultovat i lidé se zdravotními problémy, opatrní bychom měli být i při podávání bylin dětem. Důležitou roli hraje nejen dávkování, ale také forma a délka  podávání.

Léčí i vůně lesa

Rostlinné silice představují koncentrovanou sílu a vůni jehličí Zdroj: Shutterstock.com / Madeleine Steinbach
Tím nejlepším, co pro své plíce můžeme udělat, je pobyt na čerstvém vzduchu, doplněný dechovým cvičením.

Doma si sice můžeme připravit pomocí nejrůznějších éterických olejů iluzi vonícího lesa, ale její účinek má mnohem kratší efekt, než když se vypravíme do lesa skutečného. Z Japonska se do světa šíří myšlenka lesní terapie, označovaná jako Shirin-Yoku.

Pokud se nám nechce „jen tak“ chodit lesem, stačí vzít košík a vyrazit na houby. Byť tento český koníček není klasifikován jako ozdravná kůra, vlastně splňuje všechna výše zmíněná doporučení. Samozřejmostí v péči o plíce by mělo být jejich nezatěžování škodlivinami.

Zvlášť těmi, které produkuje kouření cigaret, tedy jak aktivní, tak pasivní kouření.

Přivydělejte si sběrem bylin. Třeba hluchavka vynese až tisícikorunu

Kdysi jsem si v lékárně koupila sušenou mátu a uvařila si čaj. Fuuuj. Seno s tlustými stonky přelité horkou vodou se vůbec nedalo srovnávat s osvěžujícím mátovým čajem. Tehdy se však sbíralo dobrovolně-povinně ve školách a kvalita podle toho vypadala. Dnes je to jinak.

Stále hledáte brigádu na léto? Najděte si tu vaši ze stovek nabídek na jobDNES.cz.

Ti, kdo byliny vykupují, tvrdí, že kvalita rostlin je dnes vysoká. A dobré jsou i ceny, které za ně sběračům platí.

Výhodou sběru bylin je, že nemusíte mít vlastní pozemek, na němž byliny pěstujete (i když ani to se nevylučuje). Sbírat byliny ve volné přírodě je povoleno. Lépe řečeno: obvykle povoleno.

Nesmíte při tom ničit přírodu, dělat nepořádek, zajíždět autem, kam se nesmí, zničit celou lokalitu tím, že byliny vytrháte.

Školení mít nemusíte

Sběrač rostlin nepotřebuje žádnou speciální kvalifikaci. Stačí, když zná danou rostlinu a umí ji zpracovat. Sběrny obvykle vyhlašují, co sbírají a za kolik, ceny se během sezony nemění.

  • Kořen a oddenek 1:3 až 1:4
  • Nať, listy 1:5 až 1:6
  • Květy 1:7 až 1:8

Příklad: Kontryhel, sbírá se nať. Abyste získali kilogram sušené drogy, je třeba natrhat 5 kilogramů čerstvých rostlin.

Napoprvé je dobré zajet se do „své“ výkupny představit, domluvit, co a za kolik vykupují, říci, kde budete byliny sbírat, zjistit, jestli nemají nějaké speciální podmínky – třeba jestli nepůjčují své vlastní pytle na bylinkovou úrodu. „Sběračů je dostatek, ale pro některé druhy, například kostival lékařský, hledáme dodavatele obtížněji,“ říká Anna Vraspírová z firmy Gratineria.

Mnohdy se lidé ptají, jaké nejmenší množství má smysl do výkupu nabídnout. Záleží na druhu byliny a na domluvě, obvykle sběrny chtějí alespoň půl kilogramu sušeniny. Aby to bylo ekonomické, musíte si spočítat, zda se to vyplatí.

Rostliny můžete totiž vozit do sběrny osobně, ale mnohde je lze posílat poštou. Za desetikilový balík nepravidelného tvaru zaplatíte poště minimálně 127 korun. Pokud v tom balíku bude 10 kilogramů heřmánkového květu, dostanete za něj tisícovku.

Pokud půjde o deset kilo pomerančové kůry, pokryje výplata 140 korun sotva ono poštovné.

Ti, kdo prodávají firmě Byliny Frölich, mohou využít nabídky této společnosti a zaslat byliny přepravní službou za poplatek 75 korun za pytel 25 kilogramů. Částku firma sběračům strhne z „výplaty“.

Kvůli ekonomickému zasílání sběrny doporučují do jedné zásilky dát klidně několik druhů sušených bylin.

Každou do zvláštního pytle, označenou druhem, jménem sběrače, případně lokalitou sběru, podle požadavků vykupujícího.

Odesláním vše nekončí

Když firma zásilku obdrží, kontroluje kvalitu rostlin, barvu, vůni, kvalitu usušení. Když nevyhovují, zásilka letí bez náhrady do koše. „Nebývá to často, naši stálí dodavatelé vědí, co požadujeme. Výjimečně se stává, že někdo doveze nekvalitně zpracované byliny, ty nepřevezmeme,“ popisuje Josef Nápravník ze společnosti Fytonap.

Přivýdělek? Možná to znamená daně

Letní přivýdělek je určitě prima, leč lidé by neměli zapomínat ani na méně veselé záležitosti s ním spojené. A těmi jsou daně.

Úplně v klidu mohou být zaměstnanci, kteří si nepřivydělají více než 6 000 korun za rok, a lidé bez zdanitelných příjmů (penze, rodičovská, studenti), pokud nedostanou víc než 15 000 korun.

Ti nemají povinnost podávat daňové přiznání, takže ani příjem z bylin nebudou nijak danit.

orientační cena za kilogram

  • bez černý, plod: 65-75 Kč
  • citron, kůra: 50-55 Kč
  • divizna velkokvětá, květ: 280-300 Kč
  • heřmánek lékařský, květ: 100-180 Kč
  • hloh obecný, plod: 30-40 Kč
  • hluchavka, květ: 500-1 000 Kč
  • jeřáb černý (aronie), plod: 80 Kč
  • jetel červený, květ: 150-200 Kč
  • lnice květel, nať: 150 Kč
  • mateřídouška obecná, nať: 75-80 Kč
  • měsíček lékařský, květ: 80-130 Kč
  • pomeranč, kůra: 14-18 Kč
  • řebříček obecný, nať s květem: 25-35 Kč
  • sedmikráska chudobka, květ: 180-240 Kč
  • pampeliška (smetanka), kořen: 50-80 Kč
  • třezalka tečkovaná, nať: 35-40 Kč
  • tužebník jilmový, nať: 35-40 Kč

Jestliže je někdo tak pilný, že finanční hranici překročí, mohl by spoléhat ještě na pravidlo, že příjmy z příležitostných činností do celkového úhrnu 30 000 korun za rok jsou od daně osvobozené.

Otázkou však je, jak se bude váš finanční úřad tvářit na to, že sběr bylin je činností příležitostnou.

„Pokud získáte víc, měli byste příjem uvést v daňovém přiznání a zdanit, upozorňuje daňová poradkyně Blanka Štarmanová.

Blanka Marková, též daňová poradkyně, dodává: „Pěstování či sběr léčivek by bylo možné zařadit jako zemědělskou činnost a využít výdajového paušálu 80 procent. Právě u zemědělské činnosti je to možné i u takzvaných ostatních příjmů.

“ Zdravotní ani sociální pojištění u osvobozených příjmů řešit nemusíte.

Pokud si vyděláte víc, bude se vás týkat nejspíš jen pojištění zdravotní (zaplatíte 13,5 procenta), protože hranice pro placení sociálního pojištění 63 685 korun je občasným sběrem bylin v podstatě nedosažitelná.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector