Kdo již nemusí nosit roušku - Úvod

Pokud se rozdílný názor na nošení roušek mezi školou a rodiči nepodaří vyřídit řešením přijatelným pro obě strany, vede situace k pocitům nespravedlnosti, popřípadě bezmoci. Podívejme se na to, jak se na nošení ochranných prostředků dýchacích cest ve školách dívá právo, a to z obou pohledů.

Rouška ve všech vnitřních prostorách a k tomu výjimky

Nejprve se podívejme na znění příslušného mimořádného opatření. Jde o opatření ze dne 30. listopadu (č.j. MZDR 15757/2020-42/MIN/KAN). To ve svém čl. I odst.

I stanoví, že „všem osobám se (…) zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (nos, ústa) jako je respirátor, rouška, ústenka, šátek šál nebo jiné prostředky, které brání šíření kapének, a to: a) ve všech vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování (např. hotelový pokoj) (…),“ přičemž dále stanoví celou řadu výjimek. Pro činnost škol je relevantní zejména výjimka podle čl. I. odst. 2 písm. c) pro „žáky, studenty a pedagogické pracovníky podle školského zákona (…) v rámci vzdělávací aktivity, jejíž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku (zejm. tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje)“.

Škola není policajt

Z mimořádného opatření samotného neplyne bezprostředně povinnost školy, něco konat. Opatření směřuje vůči konkrétním fyzickým osobám – žákům, zaměstnancům či třetím osobám nacházejícím se v budově školy, kterým se nařizuje, nosit ochranu dýchacích cest, nespadají-li do některé z výjimek dále vymezených.

Co z toho vyplývá? Ne to, že by se škola mohla přestat zajímat o to, zdali žáci či učitelé roušky nosí (proč, vysvětlím níže). Nicméně škola samotná se nemusí obávat případných správních postihů za nedodržování těchto opatření osobami účastnícími se vzdělávání nebo zaměstnanci, tedy ani pokuty v maximálně tří milionové výši, s jejíž možností počítá zákon o ochraně veřejného zdraví.

Proč se však přesto škola má zabývat tím, zdali osoby vyskytující se ve škole nosí ochranné prostředky dýchacích cest? Protože je vázána dvěma povinnostmi.

Jednak povinností, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků a studentů (plynoucí z § 29 odst. 2 školského zákona).

A dále povinností, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců (plynoucí z § 101 odst. 1 zákoníku práce).

Za situace, kdy příslušnou odbornou kompetencí vybavený orgán ochrany veřejného zdraví rozhodl o tom, že za účelem ochrany zdraví je nutno, kromě stanovených výjimek, nosit ve vnitřních prostorách budov a za stanovených podmínek i ve venkovních prostorách ochranu dýchacích cest, pak je povinností právnické osoby vykonávající činnost školy, zajistit na „svém území“ bezpečnost a ochranu zdraví svých žáků a zaměstnanců tím, že bude dohlížet na plnění této povinnosti žáky a zaměstnanci, a případně i přijímat příslušná opatření, pokud tyto povinnosti nejsou plněny.

Co má tedy škola dělat, pokud dorazí žák bez roušky?

Škola může na takové situace reagovat různými způsoby – vždy by ale mělo jít o způsob přiměřený na jedné straně sledovanému účelu, a na straně druhé míře zásahu do práv, zejména do práva na vzdělání. Nikdy by nemělo jít o způsob narušující lidskou důstojnost.

Dle mého mínění je přiměřené, pokud pověřený pracovník školy kontroluje při příchodu do školy žáky, zdali mají nasazenou ochranu dýchacích cest. Pokud by ji některý žák nasazenou neměl, pak je přiměřené jej vyzvat, aby si ji nasadil.

Lze uvažovat i o tom, že takovému žákovi bude nabídnuta jednorázová rouška – a to ať již zdarma, nebo za úplatu (žák nicméně musí být dostatečně rozumově a volně vyspělý k tomu, aby se mohl samostatně rozhodnout pro koupi roušky – není-li, je nutno si vyžádat souhlas jeho zákonného zástupce).

Pokud by i přesto žák roušku nenasadil, je přiměřené jej do školy nevpustit.

Dojde tak sice k zásahu do jeho práva na vzdělání, nicméně sledovaný účel (ochrana zdraví ostatních žáků a zaměstnanců v mimořádné situaci způsobené pandemií onemocnění covid-19), jakož i to, že nevpuštění do školy předcházel pokus o použití „mírnějších“ prostředků (výzva, nabídnutí roušky) dle mého z hlediska přiměřenosti obhajuje takovýto zásah.

Přiměřené by také bylo takové opatření individualizovat, tedy např. stanovit, aby se žáci, kteří se v minulosti opakovaně dopouštěli porušování mimořádného opatření, při příchodu do školy např. hlásili na vrátnici, a zde doložili, že jsou vybaveni ochrannými prostředky dýchacích cest, popř. si zde takový prostředek zakoupili. V opačném případě by pak nebyli vpuštěni do školy.

Je na místě volat policii?

Naopak dle mého mínění není vhodné, nechat žáky do budovy školy bez kontroly vstoupit, a teprve v průběhu vyučování zjišťovat, zdali disponují či nedisponují ochranou dýchacích cest.

Jednak tím dojde k ohrožení bezpečnosti a zdraví ostatních žáků a zaměstnanců, po dobu, kdy se ve škole vyskytují žáci, kteří roušku nemají. Zejména však, v případě, kdy žák ani přes upozornění a případné poskytnutí náhradní roušky tuto nenasadí, vyvstává otázka, co s takovým žákem, je-li nezletilý.

Zákon neobsahuje ustanovení, podle nějž by šlo povolat do školy zákonné zástupce a chtít po nich vyzvednutí takového žáka.

Z důvodu odpovědnosti školy za bezpečnost a zdraví rovněž není vhodné jej vypustit ze školy pryč, aniž by si jej zákonný zástupce převzal.

V takovém případě nezbyde, než jej izolovat od ostatních v oddělené místnosti, zajistit nad ním dohled zaměstnancem nepatřícím do rizikové skupiny, a na situaci reagovat kázeňskými opatřeními a do budoucna případnými preventivními opatřeními (např. povinností žáka, dokládat na vrátnici, že do školy vstupuje s nasazenou ochranou dýchacích cest).

Jde-li o žáka staršího 15 let, lze uvažovat i o zdokumentování situace a podání podnětu k zahájení přestupkového řízení na krajskou hygienickou stanici, popř. k přivolání Policie České republiky nebo městské policie za účelem uložení příkazu na místě.

Jinou situací by samozřejmě bylo, pokud by dotyčný žák nemohl roušku nosit z objektivních příčin, a to i takových, na které nemusí nutně být pamatováno ve výjimkách z mimořádného opatření – např. proto, že trpí silným astmatem, nebo úzkostí, kterou mu nošení roušky zhoršuje. V takovém případě by vymáhání opatření mohlo být nepřiměřené míře zásahu do jeho práv.

Škola by však v každém případě měla žáky i jejich zákonné zástupce předem prokazatelně informovat o tom, jaký bude její postup v různých případech.

Zejména s ohledem na povinnost školy, zajistit bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním souvisejících činnostech, mezi něž se řadí i pobyt v budově školy před vyučováním, by zákonní zástupci měli být předem uvědoměni o tom, že dorazí-li jejich dítě do školy bez roušky a nezakoupí-li si náhradní roušku, nebude do školy vpuštěno a škola nepřebere odpovědnost za jeho bezpečnost a ochranu zdraví. Krom toho bude žák nepřítomen ve vyučování, přičemž záleží na znění konkrétního školního řádu, zdali se taková nepřítomnost bude považovat za omluvenou, či nikoli.

A co když rodič nesouhlasí?

Co mám naopak dělat, pokud jako rodič soudím, že povinností nosit roušku je nepřiměřeně zasahováno do práv mého dítěte? Válčit se školou většinou nijak nepomůže.

I kdyby si ředitel stokrát myslel, že nošení roušek je bezúčelné a zbytečné, není v pozici, kdy by se sám o sobě mohl rozhodnout, že bude ignorovat opatření vydané orgánem ochrany veřejného zdraví, který k jeho vydání disponuje nejen pravomocí a působností, ale také odbornou kompetencí, kterou ředitel školy jako odborník na vzdělávání, nikoli na epidemiologii, nemá.

Vést s řediteli škol, nebo dokonce s učiteli, na toto téma obsáhlé disputace, argumentovat v nich výhradou svědomí a nálezy ústavního soudu dle mého mínění nikdy nepovede k ničemu jinému, než pouze ke ztrátě času a energie na obou stranách.

Pomoci může především soud. A to buďto Městský soud v Praze, na nějž se s návrhem na zrušení příslušného mimořádného opatření ministerstva zdravotnictví může obrátit každý, kdo tvrdí, že je daným opatřením zasahováno do jeho práv. Dítě, které ve škole musí následkem tohoto opatření nosit roušku, takovou osobou bezpochyby je.

Připomeňme, že Městský soud v Praze již v půlce listopadu rouškové opatření ministerstva zdravotnictví právě na návrh školou povinného žáka zrušil, přičemž v odůvodnění konstatoval, že pro nedostatek odůvodnění nemohl přistoupit k přezkumu přiměřenosti tohoto opatření.

Lze očekávat, že při případném dalším přezkumu bude již zkoumání podrobeno právě to, zdali je opatření přiměřené nebo nikoli.

Druhou a podstatně rychlejší možností je, obrátit se na krajský soud v místě, kde působí příslušná škola. Žalovanou bude v tomto případě právnická osoba vykonávající činnost školy. Předmětem žaloby pak bude nezákonný zásah, spočívající ať již ve faktickém pokynu (např. „zákaz vstupu do školy bez roušky“) anebo konkrétním zásahu, kdy bylo dítě bez roušky nevpuštěno do školy, popř.

odvedeno z vyučování. Nelze než doporučit spojení této žaloby rovněž s návrhem na vydání předběžného opatření, jímž by měl soud bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dnů, rozhodnout o zatímní úpravě práv a povinností stran – tedy zejména stanovit, jak má škola naložit se situací, kdy dítě při vstupu do školy nemá roušku.

Tohoto opatření se pak škola až do vynesení rozsudku musí držet.

S právní pomocí doporučuji, obrátit se na advokáta se zkušeností se správním právem.

Jan Kaczor

Autor je odborníkem na školské právo spolupracujícím se společností Scio. V rámci své činnosti poskytuje poradenství základním a středním školám a pomáhá jim, vyrovnat se s úskalími českého právního řádu zejména tehdy, chtějí-li dělat něco „jinak“, než jak je to běžné.

Od pondělí se venku nemusí nosit roušky ani při menších rozestupech. Akce bude moct navštívit až 2500 lidí

Od 15. června už nebudou lidé muset mít venku roušky ani v případech, kdy budou blízko u sebe. Nově bude také povolen prodej občerstvení na trzích či švédské stoly v restauracích. V tiskové zprávě to v pátek oznámilo ministerstvo zdravotnictví.

Budete mít zájem: Předčasné porody jsou rizikem, jejich pravděpodobnost lze ale zjistit

K dalšímu zmírnění preventivních opatření proti šíření koronaviru podle úřadu přispěla příznivá epidemiologická situace.

Povinnost používat venku roušku či jiné zakrytí nosu a úst zavedla česká vláda kvůli pandemii koronaviru od 19. března.

Ke zmírnění tohoto opatření přistoupil kabinet už 25. května, od kdy mohou lidé venku odložit roušky, pokud zachovají od ostatních aspoň dvoumetrový odstup. Od příštího pondělí již ale roušku mít nemusí ani při menším odstupu.

„Nadále však ještě nějakou dobu zůstává v platnosti nošení roušek ve všech vnitřních prostorách staveb a v prostředcích veřejné dopravy,“ sdělil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Povinné zůstanou roušky i při účasti na venkovních hromadných akcích, pokud při nich nelze dodržet odstup od ostatních lidí aspoň 1,5 metru.

Nově však bude moci hromadné akce od 15. června navštívit za určitých podmínek více lidí než aktuálně povolených 500, a to až 2500.

Týkat se to bude areálů, které lze rozdělit na více sektorů, tedy třeba sportovních stadionů se sektory s vlastním vchodem i zázemím. Pořadatelé mohou využít až pět sektorů, z nichž v každém může být až 500 lidí.

Účastníci akcí se ale podle ministerstva nesmějí pohybovat mezi sektory a musí dodržovat odstup nejméně 1,5 metru od lidí, kteří nejsou z jejich domácnosti.

U hromadných akcí ve vnitřních prostorách, s výjimkou hledišť kin, divadel nebo koncertních sálů, platí stále povinný odstup dva metry i povinnost nosit roušku.

Kina či divadla ale mohou nově nabízet občerstvení, ačkoli diváci dál nebudou moci konzumovat žádné potraviny a nápoje přímo v hledišti.

„Toto opatření je třeba stále respektovat, jelikož divadla i kina mohou využívat plnou kapacitu hlediště a není povinné dodržovat dvoumetrové rozestupy mezi diváky,“ uvedl vedoucí pracovní skupiny pro uvolňování karanténních opatření Rastislav Maďar.

Potraviny určené k bezprostřední konzumaci mohou být od pondělka prodávány již také na farmářských a ostatních trzích. Zákazníci však musí dál dodržovat odstup nejméně dva metry. Restaurace budou moci nově nabízet občerstvení formou švédských stolů, provozovatelé wellnessu mohou otevřít parní sauny a koupaliště mohou spustit atrakce s proudící vodou.

Krajská hygienická stanice (KHS) v Ostravě zrušila mimořádná opatření zavedená kvůli šíření koronaviru na Karvinsku. Povolila akce nad 100 lidí i návštěvy ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Města a obce v okrese Karviná už rovněž nemusí pravidelně provádět dezinfekci veřejných prostranství. Zrušení opatření v pátek KHS oznámila na svých internetových stránkách.

Související

Petru Punčochářovi, řediteli základní školy v Brně, se nelíbilo, že děti musí být ve škole ve skupinách maximálně po patnácti. Nařídil proto…

Polsko otevřelo hranice

Polsko dnes po třech měsících otevřelo své hranice se sousedními zeměmi, které jsou členy Evropské unie. Na hranicích s Českem, Slovenskem, Německem a Litvou se již nebude lidem kontrolovat teplota a pro unijní občany odpadá i povinnost dvoutýdenní karantény, informovala agentura DPA. Kontroly na hranicích s Ukrajinou, Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí zůstávají.

České ministerstvo zahraničí v pátek upozornilo, že v sobotu ještě nebudou moci Češi cestovat do Polska a zpět zcela bez omezení.

Teprve v pondělí totiž skončí povinnost prokázat se při návratu negativním testem na koronavirus, nebo nastoupit do 14denní karantény.

Při cestě z polského Slezského vojvodství, které sousedí se severní Moravou a které je považováno za území s vysokým rizikem koronavirové nákazy, budou negativní testy povinné i po 15. červnu.

Mezi nejrizikovější země nyní patří kromě této části Polska sousedící s Moravskoslezským krajem ještě Portugalsko a Švédsko.

Při cestě z těchto oblastí vyžaduje Česko negativní testy na covid-19 od cizinců i českých občanů.

Většina evropských zemí, včetně většiny Polska, spadá podle ministerstva zdravotnictví do kategorie s nízkým rizikem nákazy. Při cestě z nich nepotřebují testy Češi ani cizinci.

Ještě na začátku června řadilo ministerstvo celé Polsko do zemí s nízkým rizikem nákazy. Slezské vojvodství z této kategorie nyní úřad vyňal podle Renaty Povolné z tiskového oddělení resortu kvůli skokovému nárůstu počtu nakažených.

Kromě zemí s vysokým rizikem nákazy koronavirem uvádí ministerstvo také dva státy se středním rizikem, a to Belgii a Velkou Británii. Při cestě z těchto zemí do České republiky musí mít negativní testy na covid-19 pouze cizinci. V případech, kdy lidé negativní test nemají, musí být po příjezdu 14 dní v karanténě.

Polsko od 13. června ukončuje kontroly na hranicích s Českem, Slovenskem a Německem, které zavedlo kvůli pandemii koronaviru.

Do země tak bude možno vstoupit na všech pozemních hranicích bez udání důvodu, aniž se na příchozí bude vztahovat povinná karanténa.

Až do pondělí ale stále platí při cestě z celého Polska do Česka povinnost prokázat se při návratu negativním testem na koronavirus, nebo nastoupit do čtrnáctidenní karantény.

Česko povinnost prokázat se negativním testem zrušilo zatím pouze pro cesty do Rakouska, Maďarska a na Slovensko. U většiny zemí Evropské unie tato povinnost odpadne v pondělí, kdy Česko začne uplatňovat takzvaný semafor pro hodnocení rizika nákazy v jednotlivých státech.

„Parametry a kritéria tzv. semaforu vychází z hodnocení epidemiologických kritérií pro každou zemi. Kritériem je počet nakažených osob na 100 000 obyvatel. Ministerstvo zdravotnictví doporučuje českým občanům sledovat před vycestováním vývoj epidemiologické situace v daných zemích,“sdělila Povolná z tiskového oddělení ministerstva.

Vnější hranice EU zůstávají zatím uzavřené. Členské země očekávají, že by se mohly začít postupně otevírat od července pro vybrané státy.

Výjimky z povinnosti nošení roušek se nově rozšiřují na děti do sedmi let v MŠ a dětských skupinách, umělce i moderátory za splnění přesných podmínek

30. 4.

2020

Na základě nového mimořádného opatření, které dnes vydalo Ministerstvo zdravotnictví a schválila vláda, se povinnost nošení roušek již nevztahuje na děti mladší sedmi let v mateřské škole a v dětské skupině, na osoby, jejichž aktuální duševní stav neumožňuje dodržování tohoto zákazu, na vystupující umělce při tvorbě audiovizuálních děl, a také na moderátory a redaktory vystupující v rozhlasových, televizních a dalších pořadech bez hostů.

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví navazuje na opatření z 9.

dubna 2020 s tím, že rozšiřuje dosud platné výjimky z povinnosti nošení roušek, které se týkají dětí do dvou let, osob se závažnými poruchami autistického spektra, osob v uzavřeném vozidle (jsou-li všechny členy společné domácnosti) a řidičů ve veřejné dopravě, kteří jsou sami v uzavřené kabině oddělené od prostoru určeného pro přepravu osob.Novou výjimkou je pobyt dětí od dvou do sedmi let v mateřské škole a dětské skupině v době, kdy pobývají v prostorech mateřské školy nebo dětské skupiny, a to vnitřních i vnějších. Dále je stanovena výjimka pro osoby s poruchou intelektu, kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu, a to vzhledem k povaze a projevům jejich onemocnění. Tato výjimka zahrnuje i osoby se závažnými poruchami autistického spektra. Další výjimka se pak vztahuje na oprávnění nenosit ochranné prostředky dýchacích cest pro umělce při provádění autorského díla a jiné osoby vystupující v audiovizuálních dílech nebo pořadech. Tuto výjimku však lze uplatnit pouze tehdy, pokud osoba organizující provádění autorského díla nebo natáčení audiovizuálního díla nebo pořadu zajistí splnění nezbytných hygienických opatření.

„Rozšířili jsme výjimky ohledně povinnosti nošení roušek také na vystupující umělce a na moderátory. Ale vše je podmíněno přísným dodržováním stanovených podmínek při natáčení. Dezinfekce je naprostou nutností, stejně tak negativní PCR test u vystupujících umělců,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Pro všechny ostatní, kteří do výjimek nespadají, nadále platí povinnost nosit pokrývku úst a nosu (jako je respirátor, rouška, šátek, šál, či jiné prostředky bránící šíření kapének). „Toto opatření zůstává jedním z důležitých předpokladů zamezení šíření koronaviru na území České republiky. Nejčastějšími cestami, kudy vir vniká do lidského těla, jsou právě sliznice, tedy ústa, nos a také oči. Proto je třeba stále chránit sebe a své okolí používáním ochrany dýchacích cest. Je to to nejmenší, co můžeme udělat,“ doplnil ministr zdravotnictví. S uvedenými výjimkami se pojí také řada podmínek. Pokud organizátoři požadují po osobě vystupující v rámci audiovizuálních děl, aby při výrobě pořadu vystupovala bez ochranných prostředků dýchacích cest, musí splnit řadu podmínek. Umělec by měl mít negativní test RT-PCR na přítomnost SARS CoV-2, který není starší než 4 dny před zahájením provádění díla nebo natáčení audiovizuálního díla nebo pořadu, a následně vždy alespoň jednou za 14 dnů, pokud provádění díla trvá, místo natáčení by mělo být pravidelně dezinfikováno, dezinfekce by měla být dostupná pro všechny účastníky a mezi účinkujícími a dalšími osobami by měl být dodržen odstup alespoň 2m (tento odstup nemusí být dodržen mezi účinkujícími umělci).

Cílem mimořádného opatření je používání zábrany proti šíření kapánek od nosiče tohoto onemocnění, tak aby se v největší možné míře zamezilo komunitnímu přenosu onemocnění covid-19. Mimořádné opatření nabývá platnosti dnem jeho vydání.

Mimořádné opatření výjimkám z nošení roušek najdete zde. Mimořádné opatření výjimkám z nošení roušek najdete zde.

Mimořádná opatření a usnesení vlády jsou zveřejněna na webu MZ ČR zde.

Odbor komunikace s veřejnostíIng. Gabriela Štěpanyová, tisková mluvčí, tel.: 224 972 167, e-mail: [email protected]

Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví k nošení ochranných prostředků dýchacích cest s účinností od 18. září

Manuál k provozu škol je ke stažení ZDE.

Doporučení pro vysoké školy najdete ZDE.
Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví k nošení roušek s účinností od 18. 9. najdete ZDE.
Nově vydanou metodiku Ministerstva zdravotnictví pro nařizování karantény ve školách najdete ZDE.

Řešení situace, kdy je celý nebo část pedagogického sboru v karanténě – V minulých dnech došlo na několika školách k tomu, že ač byla celému nebo velké části pedagogického sboru nařízena ze strany KHS karanténa, nedošlo ze strany hygieniků k uzavření celé školy.

Budete mít zájem: Pohlavní Nemoci A Jejich Příznaky?

MŠMT těmto školám nabízí následovné řešení: Školám, které nemohou zabezpečit prezenční výuku z důvodu karantény pedagogických pracovníků, MŠMT na žádost školy změní po dobu nezbytně nutnou organizaci školního roku, čímž také zajistí nárok rodičů na ošetřovné.

„Jsem názoru, že tato situace splňuje veškeré zákonné podmínky pro vznik nároku na ošetřovné, neboť se jedná o uzavření školy z důvodu nepředvídatelné události,“ říká ministr školství Robert Plaga. Ministerstvo školství je se školami v kontaktu a některým z nich již toto řešení – které platí i pro školy, které situaci již řešily ředitelským volnem – umožnilo.

Roušky – od 18. 9. 2020 je v celé ČR povinnost nosit roušky ve všech prostorách škol a školských zařízení a vysokých škol nově tedy včetně učeben (s výjimkami uvedenými dále).

Ochrana dýchacích cest u žáků, studentů a pedagogických pracovníků není vyžadována pro vzdělávací aktivity, jejichž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku (např.

tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje).

Na některé osoby a segmenty školství se tato povinnost neuplatňuje.

Výjimka z povinnosti nošení roušek ve společných prostorách škol a školských zařízení a vysokých škol se vztahuje na:
– děti do dvou let věku,
– děti a pedagogické pracovníky v mateřské škole a děti a osoby o ně pečující v dětské skupině,
– žáky a pedagogické pracovníky 1.

stupně základních škol mimo společné prostory škol (tedy např.

je povinnost nosit roušku na chodbách, toaletách, v šatnách nebo jídelnách, naopak není povinnost nosit roušku v učebnách nebo tělocvičnách),
– internáty a domovy mládeže, jde-li o zaměstnance nebo ubytované děti, žáky nebo studenty,
– školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školy zřízené při nich a střediska výchovné péče při poskytování služeb internátní formou,
– školy zřízené Ministerstvem spravedlnosti,
– žáky, studenty a pedagogické pracovníky ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona,

– osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.

Roušky se musí nosit např. i v kabinetech a jiných prostorech vymezených pro zaměstnance, pokud není zajištěn odstup všech osob minimálně 2 metry.

Je-li zajištěn tento odstup a jedná se o „výkon práce na jednom místě“ – tedy stálé pracovní místo osoby, kde nedochází k fluktuaci různých lidí (kancelář, kabinet se stálými místy k sezení), roušky se nosit nemusí. Mimořádné opatření najdete ZDE.

Obecně platí, že ředitel školy nemůže nošení roušky nařizovat dětem/žákům/studentům, kteří tuto povinnost dle výše uvedeného nemají. Ředitel školy může doporučit nošení roušek a komunikovat se zákonnými zástupci, aby takové doporučení podpořili. S jejich souhlasem může nošení roušek vyžadovat (nikoliv však vymáhat výchovnými opatřeními v podobě například třídní důtky atd.).

Mohou však nastat specifické situace, kdy je uvnitř školy závazný příkaz ředitele nosit roušku pro děti/žáky/studenty i při absenci povinnosti dle mimořádného opatření krajské hygienické stanice možný a oprávněný.

Například, pokud se ředitel školy dozví od krajské hygienické stanice, že byl některý z žáků či zaměstnanců pozitivně testován na COVID-19 a teprve se rozbíhá epidemiologické šetření (takže se vyhodnocuje, s kým ve škole byl žák/zaměstnanec v kontaktu a kdo je potenciálně také ve škole nakažený), je přiměřené po přechodnou dobu, než situaci vyhodnotí krajská hygienická stanice, nařídit nošení roušek všem. V odůvodněných případech může ředitel také nařídit nošení roušek zaměstnancům nad rámec povinností plynoucích z výše uvedeného mimořádného opatření.

V případě, že KHS určí přísnější opatření, uplatní se toto opatření nad rámec výše uvedeného celostátního.

Pořádání hromadných akcí – Mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 16. 9. 2020 (dostupné ZDE) zakázalo pořádání hromadných akcí nad 1000 osob (pokud se pořádají převážně ve vnějších prostorech), resp.

do 500 osob (pokud se pořádají převážně ve vnitřních prostorech) s tím, že je povinnost nosit ochranné prostředky k zakrytí úst a nosu ve vnitřních prostorech budov (vyplývá z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví k rouškám – viz heslo „Roušky“).

Nově také platí, že bude-li se hromadná akce konat převážně ve vnitřních prostorech a počet osob současně přítomných přesáhne 10 osob, musí mít každý účastník určené místo k sezení (s výjimkou výstav, trhů, veletrhů a jim podobných akcí) a organizátor akce musí písemně evidovat celkový aktuální počet míst k sezení pro účastníky.
Obecně se nedoporučuje, aby školy a školská zařízení pořádaly hromadné akce, pokud se ale rozhodnou hromadnou akci pořádat, jsou povinny řídit se mimořádnými opatřeními. V případě škol a školských zařízení se bude jednat především o kulturní představení (např. školní představení, besídky), hudební představení , sportovní akce (např. sportovní soutěže) či o slavnosti. V případě, že se škola či školské zařízení rozhodne hromadnou akci uspořádat, musí dodržet všechna mimořádná opatření a uspořádat akci tak, aby se minimalizovalo riziko šíření nákazy.

Chronické onemocnění vykazující známky infekčního onemocnění – U chronicky nemocných dětí/žáků/studentů či alergiků s přetrvávajícími příznaky jako rýma a kašel potvrzuje dětem/žákům/studentům (případně jejich zákonným zástupcům) praktický lékař pro děti a dorost nebo jiný lékař, že se jedná o chronické příznaky (typické například pro alergické onemocnění). Po odevzdání lékařského potvrzení škole je dítěti/žáku/studentovi umožněn vstup do budovy školy. Potvrzení se odevzdává pouze jednou. Pokud výše uvedené vyplývá z dokumentace, kterou má škola již z dřívější doby k dispozici, nemusí vyžadovat nové lékařské potvrzení o chronickém onemocnění.

Distanční vzdělávání – od 1.

září se vzdělávání dětí/žáků/studentů vrací zpátky k prezenční formě, distanční způsob vzdělávání bude jen v případech, které stanoví připravovaná novela školského zákona, jedná se o případy, kdy je v důsledku krizových nebo mimořádných opatření nebo z důvodu nařízení karantény, znemožněna osobní přítomnost většiny dětí/žáků/studentů alespoň jedné skupiny/třídy/oddělení/kurzu). O přechodu na distanční způsob vzdělávání nemůže mimo uvedené případy rozhodovat ředitel školy nebo zákonný zástupce.

Mimořádné finance na ICT vybavení – Tyto prostředky jsou určeny pouze pro veřejné základní školy, bližší informace ZDE. Mateřské školy, střední školy nebo nižší ročníky víceletých gymnázií tyto speciální prostředky neobdrží. Soukromým a církevním školám se zvýšený objem prostředků projeví ve finančních prostředcích, které obdrží v roce příštím.

Při pořizování učebních pomůcek je třeba postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek a podle vnitřních předpisů příslušné organizace. Pokud však zřizovatel nad rámec zákona stanovil organizaci přísnější postup, doporučujeme postup se zřizovatelem konzultovat. Úplné znění vyhlášeného účelového normativu je dostupné ve Věstníku č. 6/2020 na str. 4., viz ZDE.

Kroužky – nejsou zakázány, nicméně MŠMT doporučuje zvážit jejich realizaci a v případě, že kroužky realizovány budou, doporučujeme zvážit nastavení podmínek tak, aby se minimalizovala možnost přenosu nákazy (neměnit skupiny dětí, dodržovat všechna hygienická a jiná doporučení).

Družiny a školní kluby – ředitel školy by měl zvážit organizaci oddělení školní družiny či školního klubu tak, aby oddělení, popřípadě skupina byla tvořena žáky jedné třídy, popřípadě několika předem daných tříd. Pokud to není možné, je třeba dodržovat pravidla popsaná v manuálu a hygienická opatření vyhlášená Ministerstvem zdravotnictví.

Výuka plavání – plavecký výcvik není zakázán nebo omezen, doporučujeme řídit se hygienickými a provozními pravidly uvedenými v manuálu.

ZUŠ – provoz ZUŠ není přerušen ani omezen, řídí se podle manuálu.
Učitel v karanténě, jak píšeme v manuálu, pokud bude učiteli nařízena karanténa, je možné, aby se dohodl s ředitelem školy na tom, aby vykonával práci z jiného místa; pokud toto možné nebude, je učitel z pohledu právních předpisů v obdobné situaci jako v případě nemoci.
Internáty a domovy mládeže – není omezen nebo přerušen jejich provoz, v manuálu uvádíme doporučení vyčlenit prostory pro případné zajištění karantény pro ubytované.

Jídelny – doporučujeme neumožňovat samoobslužný výdej jídel, dále doporučujeme, aby příbory jednotlivě vydával pracovník školní jídelny.

Školní jídelny v případě, že je personál školní jídelny v karanténě – primárně by měl ředitel zajistit, aby byl žákům v rámci hmotného zabezpečení poskytován „dotovaný“ oběd (zajistit chod školní jídelny náhradním personálem atd.).

Může však nastat situace, kdy ředitel není z objektivních důvodů schopen zajistit chod školní jídelny s ohledem na personální a technické možnosti a také s ohledem na to, že je stále nutné dbát na protiepidemická opatření. V tom případě doporučujeme, aby ředitel ve spolupráci se zřizovatelem poskytoval žákům oběd alternativním způsobem.

Jako nejvhodnější se jeví to, aby přípravu obědu zajistila jiná školní jídelna např. do krabiček. Takto zajištěné obědy žáci konzumovali např. ve třídách či jídelně, pokud by bylo možné zajistit zvýšená hygienická opatření.

V případě, že se nepodaří žákům zajistit teplý oběd, je možné zajistit obědy ve formě studených balíčků (to však až v nejkrajnějším případě). Na okraj uvádíme, že žáci mají za každé z uvedených situací nárok na oběd za „dotovanou“ cenu.

Praxe studentů pedagogických škol (SŠ, VOŠ i VŠ) na školách je možná, musí být dodržována mimořádná a hygienická opatření.

Udělejte si jasno: kdy nemusíte mít roušku a kdo má výjimku zcela

Pod střechou s rouškou. Tak shrnul ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) nové plošné „rouškové“ opatření, které platí od čtvrtka. Ovšem s celou řadou výjimek, na které mají být lidé podle ministra zvyklí z jara letošního roku.

Už během dopoledne vyšlo najevo, že roušky nebudou muset nosit děti ve třídách, pouze na chodbách a v dalších společných prostorech škol.

Během středy následně Ministerstvo zdravotnictví vypsalo celkem 25 výjimek z povinného nošení roušek ve vnitřních prostorech. Nabízíme jejich přehled:

1) Děti do dvou let věku včetně

2) Děti a pedagogičtí pracovníci v mateřské škole a děti a osoby o ně pečující v dětské skupině.

3) Osoby ve vzdělávacích institucích poskytujících jednoleté kurzy cizích jazyků s denní výukou při vzdělávání v učebně.

4) Internáty a domovy mládeže, jde-li o zaměstnance nebo ubytované děti, žáky nebo studenty.

Budete mít zájem: Kvašené ořechy a zdraví – udržují nízkou hladinu cholesterolu a regulují krevní tlak

5) Školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školy zřízené při nich a střediska výchovné péče při poskytování služeb internátní formou.

6) Školy zřízené Ministerstvem spravedlnosti.

7) Žáci, studenti a pedagogičtí pracovníci ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona.

8) Zaměstnanci a děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

9) Osoby s poruchou intelektu, s poruchou autistického spektra a kognitivní poruchou nebo se závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.

10) Pacienti, jsou-li hospitalizovaní ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče, a je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb.

11) Zdravotničtí pracovníci po dobu nezbytně nutnou, je-li to potřebné pro poskytování zdravotních služeb.

12) Uživatelé sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb, kterými jsou týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory a domovy se zvláštním režimem, a v zařízeních poskytujících odlehčovací sociální služby v pobytové formě.

13) Další případy zřetele hodné, které stanoví poskytovatel zdravotních nebo sociálních služeb nebo ošetřující lékař pro pohyb a pobyt ve zdravotnických zařízení a v zařízeních sociálních služeb.

14) Zaměstnanci a osoby v obdobném postavení včetně ústavních činitelů po dobu, kdy vykonávají práci na jednom místě, pracuje-li taková osoba ve vzdálenosti nejméně 2 metry od jiné osoby.

15) Osoby řídící vozidlo veřejné dopravy, kdy nejsou v přímém kontaktu s cestujícím při jeho odbavení.

16) Soudce, přísedící, státní zástupce, obvinění a jejich obhájci, účastníci civilních, správních a ústavních soudních řízení a jejich zástupci, svědci, znalci, tlumočníci a další osoby, o kterých tak rozhodne soud, a to v místě a době soudního řízení.

17) Osoby při provádění autorského díla (např. divadelního, tanečního nebo hudebního představení), osoby přednášející a osoby účinkující při tvorbě a výrobě audiovizuálního díla nebo pořadu.

18) Moderátoři, redaktoři a další osoby vystupující v rozhlasových, televizních a dalších pořadech.

19) Osoby, které vykonávají práci zařazenou rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví do kategorie třetí nebo čtvrté pro rizikový faktor pracovních podmínek zátěž teplem, a dále osoby, jež vykonávají práci, která dosud nebyla kategorizována a u které lze předpokládat, že po provedení kategorizace bude z důvodu přítomnosti rizikového faktoru pracovních podmínek zátěž teplem spadat do kategorie třetí nebo čtvrté.

20) Zákazníci provozoven stravovacích služeb v době konzumace potravin a pokrmů včetně nápojů.

21) Osoby cestující v prostředcích veřejné dopravy po dobu nezbytně nutnou ke konzumaci potravin a pokrmů včetně nápojů.

22) Snoubenci v průběhu sňatečného obřadu a další osoby tomuto obřadu přítomné a osoby činící prohlášení o tom, že spolu vstupují do registrovaného partnerství, a další osoby tomuto prohlášení přítomné.

23) Osoby po dobu nezbytně nutnou pro pořízení jejich portrétní fotografie, popř. fotografie novomanželů, včetně společné fotografie s členy domácnosti a dalšími blízkými osobami.

24) Sportovci nebo cvičící osoby v době tréninku, cvičení, zápasu, soutěže apod.

25) Osoby v prostorech vnitřních umělých koupališť, kterými jsou plavecký bazén, koupelový bazén, bazén pro kojence a batolata a brouzdaliště, lázeňských a léčebných bazénů a saun.

Povinnost nosit respirátor bude platit až od 25. února, nařídila vláda

Kde se nacházíte: iROZHLAS.cz / Zprávy z domova | Související témata: koronavirus respirátor Nošení roušek koronavirus Česko Jan Blatný

Na dalších místech uvnitř budov i venku v obcích v blízkosti cizích lidí je od konce února rouška tohoto typu povinná pro všechny, podomácky vyrobené dál nejsou možné.

Alternativou respirátoru bez výdechového ventilu na vyjmenovaných frekventovaných místech je jiná ochrana plnící normy FFP2, KN95 nebo s filtrační účinností aspoň 95 procent. Variantou jsou i dvě zdravotnické obličejové masky.

Do konce měsíce budeme tolerovat doma vyrobené roušky, pak jen respirátory, oznámil Blatný

Číst článek

Lidé je budou muset nosit v obchodech, provozovnách služeb, na zastávkách či v prostředcích hromadné dopravy nebo na letištích. Povinné budou také ve zdravotnických zařízeních, kde se poskytuje ambulantní péče, nebo pro zaměstnance v pobytových zařízeních sociálních služeb. Nosit se budou muset také v autech, pokud v nich nepojedou členové jedné domácnosti.

Děti od dvou do 15 let nemusí nosit respirátor, protože pro ně podle ministra Blatného nejsou dostupné. Nemohou ale používat dál podomácky vyrobenou roušku, musí to být nejméně zdravotnická obličejová maska nebo jiná s vyšší ochranou, například nanoroušky.

Nejméně zdravotnickou obličejovou masku musí lidé nosit také v ostatních vnitřních prostorech budov mimo bydliště či ubytování a venku v zastavěných oblastech blíže než dva metry k lidem mimo vlastní domácnost. Podomácky vyrobené, šály nebo šátky jsou na těchto místech povolené jen do konce února. Pro místa s povinným respirátorem ale odložení účinnosti opatření neplatí.

Výjimky pro nošení respirátorů

Výjimky budou platit podobné jako u dřívější povinnosti nošení jakéhokoliv zakrytí dýchacích cest. Zakrytý nos a ústa nemusí mít například děti do dvou let nebo ve školce, v dětských domovech nebo na internátech.

Povinnost neplatí také pro osoby s poruchou intelektu, hospitalizované nebo zdravotníky při poskytování péče.

Nosit ochranu úst a nosu nemusí ústavní činitelé, řidiči veřejné dopravy, účastníci soudů, snoubenci při svatebním obřadu, herci, tanečníci a další osoby při provádění autorského díla, přednášející, moderátoři nebo při práci v zátěži teplem.

Vláda nezruší zakázku na testy pro školáky, proti které byl Babiš. Oznámil to Hamáček

Číst článek

Sportovci nebo cvičící osoby mají výjimku v době tréninku, zápasu či soutěže venku, ve vnitřních prostorech pro trenéry, rozhodčí nebo účastníky, pro které je sport zaměstnáním, při tréninku a účasti na soutěžích organizovaných sportovními svazy. Pro amatérské sportovce nejsou povinné při soutěžích pořádaných svazy, pokud mají negativní test na covid-19 méně starý než 48 hodin. Pokud jde o pravidelnou sportovní aktivitu, tak jednou za pět dní.

Sankce za porušení mimořádného opatření se podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) udělují podle toho, který zákon byl porušen. Standardně ho policie nebo městští strážníci řeší blokovou pokutou na místě nebo předají do správního řízení. Mimořádné opatření je vyhlášeno podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Základní informace o koronaviru →

Další články

Nejčtenější

Koronavirus, MS hokej 2021, Parlamentní volby 2021, Výsledky voleb v obcích, Film, Koronavirus v Česku, Statistika nehod, Můj rozhlas, Vinohradská 12, SK Slavia Praha, Petra Kvitová, Euro 2020, Počasí, Miloš Zeman, Andrej Babiš, Seznam ministrů, Zprávy z domova, Zprávy ze světa, Datová žurnalistika, SPORT – rychlé zprávy, Fotbal online, Hokej online, KLDR, Předvolební průzkumy, Afghánistán, Rychlé sportovní zprávy, Gabriela Koukalová, Sýrie, Bramborový salát, Bitcoin, Ester Ledecká, EURO 2020, ZŠ Plynárenská Teplice, Sucho, Izrael, Real Madrid, Kim Čong-un, Donald Trump, Nemocnice na Bulovce, Andrea Vrbovská, Tomáš Horáček, Zuzana Čaputová

Doporučujeme

Roušky při výuce na 2. stupni již od pátku 18.9.2020! | ZŠ J.K. Tyla a MŠ Písek, Tylova 2391

Roušky – od 18. 9. 2020 je v celé ČR povinnost nosit roušky ve všech prostorách škol a školských zařízení a vysokých škol nově tedy včetně učeben (s výjimkami uvedenými dále).

Ochrana dýchacích cest u žáků, studentů a pedagogických pracovníků není vyžadována pro vzdělávací aktivity, jejichž charakter neumožňuje nošení ochranného prostředku (např. tělocvik, zpěv, hra na dechové nástroje).

Na některé osoby a segmenty školství se tato povinnost neuplatňuje. Výjimka z povinnosti nošení roušek ve společných prostorách škol a školských zařízení a vysokých škol se vztahuje na:
– děti do dvou let věku,
– děti a pedagogické pracovníky v mateřské škole a děti a osoby o ně pečující v dětské skupině,

– žáky a pedagogické pracovníky 1. stupně základních škol mimo společné prostory škol (tedy např. je povinnost nosit roušku na chodbách, toaletách, v šatnách nebo jídelnách, naopak není povinnost nosit roušku v učebnách nebo tělocvičnách),

– internáty a domovy mládeže, jde-li o zaměstnance nebo ubytované děti, žáky nebo studenty,
– školská zařízení pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a školy zřízené při nich a střediska výchovné péče při poskytování služeb internátní formou,
– školy zřízené Ministerstvem spravedlnosti,
– žáky, studenty a pedagogické pracovníky ve škole zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona,

Roušky se musí nosit např. i v kabinetech a jiných prostorech vymezených pro zaměstnance, pokud není zajištěn odstup všech osob minimálně 2 metry.

Obecně platí, že ředitel školy nemůže nošení roušky nařizovat dětem/žákům/studentům, kteří tuto povinnost dle výše uvedeného nemají. Ředitel školy může doporučit nošení roušek např. i na 1. stupni ZŠ a komunikovat se zákonnými zástupci, aby takové doporučení podpořili. S jejich souhlasem může nošení roušek vyžadovat (nikoliv však vymáhat).