A navíc, jak praví známé české přísloví: „Kam nechodí slunce, tam chodí lékař. “ Jistě si mnozí z vás vzpomenou na bledou, churavou a nanicovatou princeznu Zubejdu z pera Karla Čapka.
Kdy nechodit na slunce?
Vitamín D, nezbytně nutný pro lidský organismus, získáváme převážně prostřednictvím slunečního záření přibližně v době od 11. do 15. hodin. Řada odborníků však doporučuje na slunce v tuto dobu vůbec nechodit.
Čím je slunce užitečné?
Kromě toho, že je slunce největším zdrojem energie všech živých organismů na této planetě, má také pozitivní vliv na lidské zdraví. Potlačuje negativní myšlenky, zlepšuje spánek a je prevencí některých chorob. Co ale v malém množství prospívá, může ve velkých dávkách škodit.
Proč potřebujeme slunce?
Protože právě sluneční paprsky nám v pokožce vytváří tento vitamín – D3, ze kterého pak tělo vytvoří vitamín D. Nejlepší způsob, jak dostat Vitamín D do těla přesně tolik, kolik ho potřebujeme, je sluníčko!
Co víme o slunci?
Slunce je hvězda ve středu Sluneční soustavy. Od Země je vzdálena 1 au (asi 150 milionů km), jde tedy o hvězdu nejbližší Zemi. Obíhá okolo středu Mléčné dráhy ve vzdálenosti od 25–28 tisíc světelných let. Oběh trvá přibližně 226 milionů let.
Kdy je nejhorší slunce?
Nejhorší variantou je slunit se mezi 12. a 14. hodinou, kdy je přímé sluneční záření neškodlivější. Budete-li se chtít vyskytovat na přímém slunci v tuto dobu, čiňte tak maximálně opatrně a na pár minut.
Kdy je slunce nejsilnější?
Lékaři se shodují, že bychom se před sluncem měli všichni chránit. Osvojte si tyto čtyři návyky, abyste na slunci byli v bezpečí. Mezi 11:00 a 15:00, kdy je slunce nejsilnější, vyhledávejte stín. Chraňte se prostřednictvím vhodného oblečení, noste sluneční brýle s UV filtrem a pokrývku hlavy.
Čím je slunce užitečné a čím škodí?
Především v těle pomáhá produkovat vitamin D, ale také posiluje imunitu, snižuje krevní tlak, zvyšuje sexuální libido, údajně má snižovat riziko vzniku rakoviny ledvin nebo prsu. Připomeňme si ale i stejně důležitá nebezpečí.
Co léčí slunce?
Zlepšuje náladu, chrání nás před depresí, snižuje riziko srdečních onemocnění, pomáhá při cukrovce a ulevuje od bolesti. Slunce umí s lidským tělem neuvěřitelné věci. Proto, kdykoliv svítí, se správnou ochranou vyražte ven!
Co obsahuje slunce?
Stáří Slunce se odhaduje na 4.55 miliard let a mělo by zářit ještě dalších 7 miliard let. Chemické složení je poměrně jednoduché – tvoří je 71.6 % vodíku, 27 % hélia a zbývajících 1,4 % připadá na ostatní prvky.
Co by se stalo kdyby nebylo Slunce?
Po přibližně milionu let by se teplota Země ustálila asi na –200 stupních Celsia. Teplo vydávané zemským jádrem by bylo stejné jako to, které by odsála vesmírná prázdnota. V této době by už na planetě žily jen některé mikroorganismy. Drtivá většina života by nezvládla ani první týden po smrti Slunce.
Jaká je teplota Slunce?
Slunce je naší životadárnou hvězdou. V jejím nitru vzniká termojadernou fúzí energie, která se šíří k povrchu nejprve zářením a poté prouděním. Teplota Slunce postupně klesá od jádra, v němž je teplota 15 milionů stupňů Celsia, směrem k povrchu o teplotě 5 500 °C.
Co je uvnitr Slunce?
Stručný úvod. Slunce je hvězdou, která nemá pevný povrch, tak jak jej chápeme třeba na Zemi. Je koulí ionizovaného plynu (plazmy) složeného převážně z vodíku (cca 92,1 %) a helia (7,8 %). Slunce udrží svůj tvar díky vlastní gravitaci, proti níž stojí gradient tlaku plazmatu.
Co se děje uvnitř Slunce?
Je třeba si uvědomit, že v jádru Slunce nevzniká záření, které pak vidíme. Fotony mají obrovskou energii a patří do oblasti rentgenového a gama záření. V zářivé vrstvě jsou tyto fotony pohlcovány volnými ionty a elektrony a znovu vyzařovány. Postupně tak vznikají fotony s nižšími energiemi.