„Obdobně jako u ostatních kosmetických prostředků se mezi nejrizikovější přísady řadí konzervanty, neboť většina z nich je zjevně jedovatých. Proto vykazují mnohé z nich nepříznivé účinky.
V zubních pastách můžete nalézt rizikové parabeny i další nebezpečné konzervanty, mezi něž patří hlavně syntetické halogen organické sloučeniny,“ říká autor knihy Tajemství kosmetiky a vystudovaný chemik Vít Syrový.
Mezi rozporuplné složky zubních past patří ještě například umělé sladidlo Sodium Saccharin (sacharin sodný, názvy látek uvádíme ve formě, v jaké je píší na obaly výrobci – pozn. red.
), komplexní činidlo Tetrasodium Pyrophosphate zatěžující životní prostředí, dráždivé pěnidlo Sodium Lauryl Sulfate (může způsobovat zvýšený výskyt aftů), některá umělá barviva s označením Cl a číslem, emulgátor Poloxamer 188 (při jeho výrobě se používá karcinogenní látka), PEG a číselná kombinace značí rozpouštědla. Triclosan, antibakteriální a toxické činidlo a dříve obvyklá součást zubních past, ze složení postupně mizí.
Zubní pasta Odol Fluorid.
Komplikovaný fluor
Parabeny jsou konzervační činidla, která mohou vyvolávat alergie a ovlivňují hormonální systém. Spadá pod ně například Methylparaben, který lze najít i ve složení některých dětských past. Může způsobovat kontaktní dermatitidu.
Problém je i se samotným fluorem, který je považován za nezbytnou součást zubních past. Tělo ho potřebuje, ale nadměrný příjem přináší zdravotní důsledky. Samotní výrobci z tohoto důvodu upozorňují na nadměrné polykání pasty. Fluorid sodný je látka ovlivňující mozkovou a nervovou činnost, oslabuje ledviny.
Pasta Vademecum pro děti od 0 do 6 let.
Některé ústní vody dále obsahují chlorhexidin. „Ten nejenže ničí naši přirozenou mikroflóru, ale jeho dlouhodobé užívání může způsobit i rezistenci patogenních bakterií,“ upozorňuje Vít Syrový.
„Je potřeba připomenout, že hlavně malé děti nemalou část užívaných zubních past polykají. Kromě toho se mnohé látky vstřebávají sliznicí, což dokázaly i vědecké studie, které to potvrdily u určitých vitaminů. Pokud se tedy sliznicí vstřebají zdraví prospěšné látky, je logické, že se takto do krve dostanou i chemické škodliviny,“ popisuje Syrový.
‚Jde o bezpečné látky‘
Se škodlivostí umělých barviv a parabenů však nesouhlasí Státní zdravotní ústav. „Tyto látky se používají desítky let, jsou bezpečné, prošly vědeckým posuzováním. Tito pseudovědci se nás pouze snaží zatáhnout do veřejné debaty. Stejně jako dTest na sebe chtějí upoutat pozornost a zvýšit svou důležitost,“ reaguje MUDr. Dagmar Jírová ze Státního zdravotního ústavu.
„Barviva v potravinách se připravují také synteticky, a to nikomu nevadí. Parabeny jsou bezpečné látky, jsou všechny testované, používají se i v potravinách,“ vysvětluje Jírová.
Pasta Elmex Sensitive Professional.
„Státní instituce přece nemohou přiznat, že oficiálně povolené ingredience by mohly libovolným způsobem uškodit. Obdobně jako u éček proto stále tvrdí, že všechny povolené a užívané chemikálie jsou naprosto v pořádku. Nicméně sami vědci ví, že tomu tak v mnoha případech není. Ke konzervaci se např.
stále užívají toxické dusitany, z nichž vznikají karcinogenní nitrosaminy – to se dokonce uvádí i v NAŘÍZENÍ KOMISE EU č. 1129/2011. Avšak tato zjevná rizika se veřejnosti většinou zatajují a dělá se, že vědci mají vše pod kontrolou.
Avšak stále vzrůstající četnost výskytu rakoviny dokazuje naprostý opak,“ říká Syrový.
Zubní pasta Signal white system.
Zdravé nemusí znamenat drahé
Za pasty bez fluoridu a parabenu nemusí zákazník platit nevyhnutelně horentní sumy, jako tomu u bio výrobků obecně bývá. Některé neobsahují fluorid, parabeny ani konzervanty a jejich cena je skoro srovnatelná s těmi, které jsou běžně dostupné v drogeriích.
Stejně jako v jiných odvětvích i v kosmetice se snaží někteří výrobci hlavně ušetřit. „Vedení těchto firem rozhoduje, jaké ingredience budou do svých produktů dávat.
Zda užijí dražší a méně trvanlivé přírodní suroviny, nebo mnohem levnější a stabilnější chemické náhražky.
Jelikož pro většinu výrobců kosmetiky jsou nejdůležitější ekonomická hlediska a prvořadý je pro ně zisk, užívají převážně synteticky připravované ingredience, jejichž zdravotní rizika jsou obecně známá,“ vysvětluje Vít Syrový.
Všudepřítomný palmový olej
V zubních pastách navíc není výjimkou palmový olej, kterému se hlavně kvůli jeho ekologickému dopadu v současné době snaží vyhnout čím dál větší počet lidí.
Skrývá se pod neprůhlednými názvy, jako je Sodium Palmate, Sodium Palm Kernelate, Palm Acid, Palm Kernel Acid, Palm Oleine, Palmoleine, Palm Stearine, Palmstearine, Palmitoyl něco, Dipalmitoyl něco, Palmitate něco, Palmitic Acid, Palmityl Alcohol.
Dále jde o složky, které nemusí být stoprocentně původem z palmového oleje, ale u drtivé většiny tomu tak je. Jedná se o Sodium Stearate, Sodium Laurate, Sodium Laureth Sulfate, Sodium Lauryl Sulfate, Stearic Acid, Lauric Acid, Sodium Lauryl Lactylate/Sulphate. Jejich seznam můžete najít ZDE.
V pastách je plejáda škodlivých látek. Víte, čím si čistíte zuby?
2 fotografie
Pokud chceme do těla něco absorbovat, tak nejrychlejší cesta je prostřednictvím dutiny ústní. Naše ústa jsou bránou do krevního řečiště, a tak se veškeré toxické látky dostanou dřív nebo později do organismu. Zubní pasty či ústní vody, které jsou běžně k dostání, by tím pádem neměly obsahovat konzervanty, sladidla, umělá barviva či parabeny. Koupit však takovou pastu v našich drogeriích se dá skoro považovat za nadlidský výkon.
Většina zubních past obsahuje fluorid. Ten poškozuje dásně tím, že narušuje aktivitu enzymů a zpomaluje jejich regenerační mechanismy. Jeho dlouhodobá konzumace, byť v malých množstvích, škodí zejména nervové soustavě. Výsledkem může být snížené IQ u dětí či poškozený mozek. Trpí ale i štítná žláza, trávicí trakt, kosti a fluorid může mít i rakovinotvorné účinky.
Na obalech, které tuhle látku obsahují, bývá často upozornění: „Držte z dosahu dětí do 6 let. Pokud dítě spolkne větší množství, ihned se obraťte na svého lékaře.“ Dětské pasty mívají sladkou příchuť a spousty dětí je polykají.
Právě to ale může být velký problém, protože fluorid v těle může vyvolat vážná zdravotní rizika. Toxická dávka může dokonce vést až ke smrti.
U dvouletého dítěte představuje tato smrtící dávka zhruba 42 % obsahu tuby a pro šestileté asi 70 %.
Pasty s toxickými látkami jsou nebezpečné zejména pro děti. Určitá dávka je může i zabít.
Přísady hliníku i plastů
Další nebezpečnou látkou, kterou pasty obsahují, je fluorid hlinitý. Ten se používá jako důležité aditivum při výrobě hliníku nebo fluorohlinitého skla, které se využívá na výrobu optických vláken. V pastách má tato látka bránit kvašení. Po požití může dojít k poškození trávicího traktu, jater a ledvin. Znakem otravy jsou bolesti břicha, zvracení, průjem, ale i křeče.
Sodium lauryl suphate (SLS) v pastě zase funguje jako pěnidlo. Všichni máme rádi, když pasta pění, protože máme pocit, že čistíme celou ústní dutinu.
Pěna z SLS ale podle výzkumů předního britského dentisty Tonyho Talbota zvyšuje výskyt aft v ústech a je spojována se vznikem nádorů.
V dutině ústní vysušuje ochranný hlenitý povlak a zvyšuje zranitelnost a dráždivost. To může vést k zánětům.
Zubní pasty obsahují i polyethylenglykol, který je nejběžnějším plastem na světě a používá se hlavně na výrobu obalů.
Americký institut pro bezpečnost práce a zdraví se o téhle látce vyjadřuje následovně: „Ethylenglykol se v organismu rozkládá na toxické sloučeniny.
Látka a její jedovaté vedlejší produkty nejprve působí na centrální nervový systém, pak na srdce a nakonec na ledviny. Požití většího množství může být smrtelné.“
Kvůli svým antibakteriálním účinkům se do past přidává také triklosan. Pokud je tato látka vystavena slunečnímu záření, vzniká toxický dioxin.
Ten má vliv na játra a může podpořit vznik tumorů a rakoviny. Ovlivňuje také produkci hormonů štítné žlázy. Některé pasty s bělicím účinkem mohou obsahovat velmi silná abraziva.
Ta mají za následek zvýšenou citlivost zubů.
Umělá aromata a barviva
Každá zubní pasta má svoji specifickou vůni. Ta je ovšem jen málokdy přírodní. Umělá aromata, která se do past přidávají, jsou obvykle směsi různých látek a výrobce je není povinen zveřejnit.
95 % těchto používaných chemických látek přitom tvoří syntetické sloučeniny, které pocházejí z ropy. Mnohé z nich jsou laboratořemi potvrzené toxiny či karcinogeny. Jako konzervační látky se v kosmetice běžne používají parabeny.
Často jsou spojovány s výskytem alergie nebo nadbytečnou tvorbou estrogenů a rakovinou prsu.
Pamětníci si vzpomenou, jakým hitem byla u nás tříbarevná pasta ze Západu. Tenhle „přitažlivý efekt“ zajišťují chemická barviva. Ta se běžně vyskytují v různých nátěrech a inkoustech. Škodlivých věcí, které pasty obsahují, je daleko víc. Nabídli jsme jen základní výčet těch, které běžné pasty obsahují.
Jak tedy pastu vybrat?
Jak jsme uvedli, vhodnou pastu není úplně jednoduché najít. Přednost bychom ale měli dávat pastám na rostlinné bázi s přírodními oleji anebo bylinným ajurvédským pastám.
Seženete je v každém obchodě se zdravou výživou. Budete mít jistotu, že neobsahují výše zmíněné složky nebo třeba parafín, vazelínu, silikon, ropné deriváty či geneticky modifikované suroviny.
Tyto přírodní pasty navíc nejsou testovány na zvířatech.
V poslední době se i u nás začínají používat alternativní kartáčky z kořene nebo větvičky stromu Salvadora Persica. Ten se pro zubní hygienu používá již tisíce let v oblastech Afriky a Asie od Blízkého východu včetně Arabského poloostrova až po indický subkontinent. I poslední trendy čištění zubů dokazují, že to, co je moderní, nemusí být ještě zdravé.
foto: Shutterstock, zdroj: DailyMail
Vznik života je pořád ještě pro nás zahalen tajemstvím, tedy pokud nejsme…
Loni v létě zaplatil jeden britský turista na Sardinii pokutu 1 032 eur, když byl…
Fluor v zubních pastách: Nebezpečí??
zdroj: unsplash.com
Je všeobecně známo, že fluor je významný stopový prvek nezbytný pro růst kostí a zubů. Zároveň pomáhá zubní sklovině odolávat vůči nepřátelským bakteriím. Pokud máte nedostatek fluoru, mohou se vám více kazit zuby, vaše sklovina není tak pevná a také můžete mít potíže s kostmi. Pokud ovšem máte fluoru v těle nadbytek, hrozí vám tzv. fluoróza.
Co je tedy fluoróza? Fluoróza je onemocnění způsobené nadměrným příjmem fluoridových solí. Projevuje se matně bělavými, u závažnějších poškození až žlutohnědými nebo hnědými skvrnami na zubech. K dalším projevům patří tzv.
remodelace neboli přestavba kostí, což je složitý děj, při němž se odbourávají opotřebované staré složky kosti a tvoří se nové. Celý tento proces se děje díky kostnímu metabolismu a musí být v dokonalé rovnováze, případná odchylka může způsobit různá poškození kostí.
Jinými příznaky fluorózy jsou známky osteosklerózy vyznačující se resorpcí kostní tkáně (proces ztráty kostní hmoty) a vytváření novotvarů.
Jak vzniká fluoróza, zeptáte se. Je zapříčiněna nadbytkem fluoru v době mineralizace zubní skloviny. Odborníci na zuby tvrdí, že proces demineralizace zubní skloviny je nezvratný.
Bohužel s nimi tak úplně nesouhlasím, protože přece každá nemoc je léčitelná a mnohdy i vyléčitelná! Ale v tom případě je zapotřebí včasná dostatečná prevence a je samozřejmě lepší celý proces nenechat dojít tak daleko.
Dlouhou dobu se tvrdilo, že zdrojem fluoru je kromě vyvážené stravy vhodná zubní pasta. Jenže! V dnešní době už se naštěstí přišlo na to, že je lepší brát si fluor především z potravin a zubní pastu používat raději bez fluoru. Pokud váš každodenní příjem fluoru jako stopového prvku nedosahuje potřebného množství, rozhodně se nedoporučuje zvyšovat ho z různých doplňkových zásob.
Fluoróza bohužel vzniká již v raném dětství, kdy dochází k základní mineralizaci zubní skloviny. Pokud děti v útlém věku nadměrně přijímají fluor, brzy se objeví problémy. V každém případě je pro děti příznivější využívání zubních past bez fluoru.
Doporučená denní dávka fluoru je pro dítě od 0,5 do 2 mg a pro dospělého 3-4 mg podle věku. Dávky nad 20 mg jsou už toxické! Když si dítko čistilo odmalička své zoubky fluoridovou zubní pastou, může se stát, že se mu začne rozpadat či drolit sklovina u stálých zubů. Proto buďte, prosím, opatrní. Bohužel i v současné době je stále vysoké procento lidí, kteří trpí fluorózou.
zdroj: unsplash.com
Zubní pasty nám mají umožnit zbavit se zbytků potravy z chrupu, zabránit zubnímu kazu a zajistit nám zářivě bílý úsměv. Jenomže stále častěji slýcháme, že fluorid, který je obsažen v zubních pastách, je pro naše zdraví škodlivý. Proč? Je to skutečně náš úhlavní nepřítel?
Fluorid je sloučenina fluoru v organické nebo anorganické formě. A jelikož má každá z těchto forem jiné působení na živý organismus, stalo se toto téma předmětem častých diskusí.
Pokud používáte pastu s fluoridem, určitě byste ji neměli polykat! Nadměrné požití fluoridu totiž způsobuje problémy s trávením, poškozuje rovnováhu střevní mikroflóry, a tím snižuje imunitu. Stejným způsobem je škodlivý fluorid obsažený v kohoutkové vodě. V té se myjeme a někdo ji dokonce pije. I při umývání působí fluorid ve vodě na pokožku nepříznivě.
Přes kůži se může fluorid dostat do krevního oběhu a způsobit tam neplechu, u někoho se mohou objevit alergické reakce. Jelikož používáme vodu z kohoutku i na vaření, není to zase tak velká legrace.
Nadměrné dávky fluoridu způsobují problémy se štítnou žlázou, s kostmi – dokonce mohou být jednou z příčin rakoviny kostí, nepříznivě ovlivňují funkce mozku či způsobují potíže s ledvinami.
Nechci vás strašit, v normálním životě běžně nepoužíváme takové množství fluoridu, abychom si ohrozili život. Tedy pokud nepoužíváte již dlouhá léta fluoridovou zubní pastu, nepijete stále vodu z kohoutku apod.
V současné době prokazuje poměrně vysoký počet studií pozitivní vliv tohoto stopového prvku na lidský organismus. Až ve 40 % případů prý dokáží moderní zubní pasty zabránit vzniku zubního kazu. Možná vás to překvapí, ale v tomto případě jde o velké nedorozumění.
Fluorid bývá často zaměňován s fluorem.
Fluor je toxický plyn, reaktivní prvek, který se v přírodě volně nevyskytuje. Nachází se však v kombinaci s dalšími prvky a společně tvoří fluoridy.
To ovšem neznamená, že fluoridy jsou zdraví prospěšné a že bychom je mohli nadužívat. Denně bychom měli přijímat 0,05 miligramů stopového prvku fluoru na 1 kg tělesné hmotnosti, a to z vody, zubní pasty nebo soli. Tak radí Evropský úřad pro bezpečnost potravin.
Fluorid je organická sloučenina nutná pro zdravé kosti a zuby. Při jeho nedostatku je třeba ho doplnit, ale pitím vody z kohoutku to rozhodně nebude! Dá se však tělu dodat prostřednictvím přírodní minerální vody a ze stravy, v tomto případě fluorid obsahují některé druhy ovoce a zeleniny a sardinky. Toť jeden názor…
Je fluorid v zubní pastě škodlivý?
Při normálním čištění zubů se fluoridu bát nemusíte… Pastu však nikdy nepolykejte…
Zubní pasty mají udržovat chrup bílý a zabránit ho proti zubnímu kazu. Ale stále a znovu slyšíme, že v mnoha produktech obsažený fluorid je prý zdraví škodlivý. Je slogan o zdravé zubní pastě tedy lež?
Co je vlastně fluorid?
Fluorid je sloučenina fluoru, která může být v organické nebo anorganické formě. Každá z těchto forem má jiný vliv na živý organismus, což je neustálým důvodem na diskuse ohledně fluoru.
TIP: Co takhle zkusit přírodní alternativy k zubním pastám?
Co způsobuje fluorid ve vodě z vodovodu?
Ať už vodu z vodovodu používáme na konzumaci, nebo na mytí, ze všech hledisek je fluorid, který se v ní nachází, škodlivý. Při mytí má fluorid škodlivé účinky na pokožku. Vlivem tohoto účinku vzniká množství alergických onemocnění.
Jelikož kůže je propustná, fluorid nacházející se ve vodě se tak dostává i do krevního oběhu, čímž v lidském organismu dochází ke vzniku škodlivých procesů.
Mnozí lidé trvale pijí vodu z vodovodu, nemluvě o tom, že tuto vodu používáme i na vaření.
Při nadměrném požití je fluorid škodlivý pro mozek, dále může zapříčinit problémy se štítnou žlázou, ohrožuje integritu kostí, zvyšuje riziko výskytu rakoviny kostí a může zapříčinit i problémy s ledvinami. Nadměrné požití fluoridu ohrožuje trávení tím, že narušuje rovnováhu střevní flóry. Tak se snižuje funkce imunitního systému organismu.
Důležité: Při normálním životě nikdy nepřijmete tolik fluoridu, aby to bylo nějak nebezpečné.
Onemocníme od fluoridu?
Neblahé účinky fluoridu dokazuje případ 47-leté Angličanky. Každý den si tato žena vařila několik konvic černého čaje, do každé zavěsila 100 až 150 sáčků čaje. 17 let se tato žena oddávala své extrémní vášni, pak musela být hospitalizována. Všechny její zuby byly roztříštěné, bolela ji záda, i s rukama a nohama měla potíže.
Po chvíli hádání přišli lékaři k diagnóze – obtíže ji způsobil fluorid obsažený v čaji. Ona látka, která se přidává do zubní pasty a má chránit zuby před kazy, její chrup zcela zničila. Případ ukazuje, co platí v zásadě pro každou účinnou látku: velká dávka z ní činí jed.
TIP: Správné čištění zubů je důležité pro zdravé zuby
S moderními zubními pastami lze fluoridem zabránit až 40 procentům všech případů kazů
V současné době prokazují četné studie nepochybně pozitivní účinek tohoto stopového prvku. S moderními zubními pastami lze fluoridem zabránit až 40 procentům všech případů zubních kazů.
Nadace Kontrola zboží hodnotí tento stopový prvek za tak významný, že všechny zubní pasty bez fluoridu při testech okamžitě propadnou.
Že mnozí lidé jsou skeptičtí vůči fluoridu, spočívá pravděpodobně i v jednom chemickém nedorozumění: jinak, jak to naznačuje název, má fluorid málo do činění s vysoce toxickým, čistým fluorem.Nebezpečí pro bílé skvrny na zubech
Přesto je vhodné zkontrolovat vlastní příjem fluoridů.
Evropský úřad pro bezpečnost potravin doporučuje, aby se každý den celkem přijímalo 0,05 miligramů stopového prvku na kilogram tělesné hmotnosti, ať už jako dítě nebo dospělý, těhotné nebo kojící ženy, ať už ze zubní pasty, soli nebo vody.
Přesné údaje o příjmu fluoridu nejsou k dispozici, předpokládá se však, že toto množství se za normálních okolností nedosahuje. V této souvislosti se není třeba obávat celkového příjmu fluoridu.
Fluorid se pak totiž může projevit jako bílé skvrny na zubech.
Je fluorid pro organismus potřebný?
Fluorid a jeho potřeba pro organismus je neustálým tématem diskusí, jak moc organismus tuto organickou sloučeninu v přiměřeném množství potřebuje. Fluorid je důležitá sloučenina, která je v organismu potřebná pro zdraví kostí a zubů.
Fluorid je třeba při nedostatečném množství doplnit, ale organický fluorid nacházející se ve vodovodní vodě je na to úplně nevhodný. V první řadě je třeba jeho nedostatek doplnit přírodní minerální vodou, dále potravinami, které obsahují fluorid.
Fluorid obsahují například sardinky, jakož i některé druhy zeleniny a ovoce.
A jakou pastu používáte vy? Budeme rádi za komentáře.
O zubní pastě si dále přečtěte
VIDEO: Jaké zubní pasty jsou nejlepší na paradontózu?
Autorem článku je naše redakce
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Je fluor v zubních pastách toxický a může nám vážně uškodit?
Fluor je pro růst kostí a zubů nepostradatelný, kromě toho je podstatný i pro zubní sklovinu, kde působí proti bakteriím.
Pokud máme fluoru nedostatek, objeví se časem obvykle snížená kvalita kostí, zvýšená kazivost chrupu a menší pevnost zubní skloviny.
Používání fluoru v zubních pastách tudíž zní logicky, nicméně objevují se názory, že pasty mohou být kvůli toxicitě fluoru i zdraví nebezpečné.
Roman Šmucler, kterého redakce serveru Vitalia.cz oslovila, uvádí, že fluor toxický nepochybně je, konečně jako všechny látky. Vše je podle lékaře jen otázkou dávky. „Proto se postupně opustilo fluoridování vody či užívání tabletek s fluorem pro děti.
Jednak to bylo značně nákladné, neboť spousta osob takovou léčbu nepotřebovala, ale hlavně nevíme přesně, kolik kdo přijme fluoru například z potravin, z toxických obalů či například ze soli.
Bezpečnější je tak podávat jen pasty přímo na zuby, či mnohem koncentrovanější gely pod dohledem lékaře a také jen u vybraných pacientů,“ vysvětluje Roman Šmucler.
Nemoc ze zubní pasty?
Nadměrné množství fluoru našemu chrupu může skutečně uškodit a u pacienta se může objevit takzvaná zubní fluoróza. Toto onemocnění se projevuje poškozením skloviny z důvodu nadměrného přísunu fluoru v době mineralizace skloviny. Následně se projevuje bělavými až žlutohnědými proužky na chrupu. Tento proces je bohužel nevratný.
- První zprávy o „zubní pastě“ máme už ze starověkého Egypta. Tamní „čistič“ chrupu obsahoval několik století před naším letopočtem pepř, mátové listy, sůl i květy kosatce.
- Ve starověkém Římě používali na čištění zubů lidskou moč. Obsahuje totiž látku amoniak, která dokáže velmi dobře vybělit chrup.
- Na přelomu 19. a 20. století se pasta vyráběla ze sody a z peroxidu vodíku. V roce 1914 se v ní pak poprvé objevuje fluorid. Teprve tuto pastu byste poznali a možná byste měli chuť si s ní i vyčistit zuby.
Nicméně při běžném a správném užívání zubní pasty by vám nemělo v tomto směru hrozit žádné riziko. Roman Šmucler říká, že ten, kdo zubní pastu používá, jak má, nemá se čeho bát. „Zubní pasty se používají jen povrchově, nepolykají se a ústa se vyplachují. Pro děti máme menší koncentraci fluoridů,“ popisuje.
Gabriela Štěpanyová z ministerstva zdravotnictví k tomu dodává, že rozhodně nelze obecně tvrdit, že jsou zubní pasty s fluorem nebezpečné. V běžné tržní síti se vyskytují zejména „zubní pasty jako kosmetické přípravky“. „Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1223/2009 o kosmetických přípravcích platí, že kosmetický přípravek dodávaný na trh musí být bezpečný pro lidské zdraví, je-li používán za obvyklých nebo rozumně předvídatelných podmínek. Citované nařízení platí v celé Evropské unii jednotně.
Obsahuje také regulaci používání fluoru v zubních pastách,“ vysvětluje Gabriela Štěpanyová.
Na trh jsou rovněž uváděny některé „zubní pasty jako zdravotnické prostředky“. Ty může spotřebitel jednoduše identifikovat podle označení shody CE, které je pro zdravotnické prostředky povinné. Toto označení deklaruje shodu zdravotnického prostředku s platnými právními předpisy EU.
Mohou mít léčivé účinky, které musí být ověřeny klinickou zkouškou nebo vědeckou rešerší. Důkazy účinků jsou posouzeny národní dozorovou a registrační autoritou (v ČR je to Státní ústav pro kontrolu léčiv) a současně musí úspěšně projít certifikačním řízením, jehož výsledkem je pak vyhlášení shody přípravku s požadavky na zdravotnické prostředky.
„Použití těchto výrobků by měla předcházet konzultace se zdravotníkem profesionálem,“ podotýká mluvčí.
Zpevňuje a hojí
Jedním z hlavních zdrojů fluoru jsou potraviny a pak samozřejmě zmíněné zubní pasty. Objevuje se i v různých fluoridových tabletách či gelech. Není to ale žádný strašák a naše tělo ho naopak v přiměřeném množství potřebuje. To potvrzuje i předseda stomatologické komory: „Fluor je antikariogenní. Laicky řečeno ‚zpevňuje a hojí‘ sklovinu a zároveň „nechutná“ příslušným mikroorganismům.“
Galerie: 7 vlivů na barvu zubů
Co by vlastně měla obsahovat kvalitní a účinná zubní pasta? „To záleží na tom, pro koho je určená. Osobně s výběrem pasty docela pacientům radím. Je spousta otázek, které si musíme položit.
Kvalita čištění? Jak moc bělit? Síla skloviny? Výskyt různých slizničních onemocnění? Čistí manuálním, nebo elektrickým zubním kartáčkem? Věk pacienta? Pokud chce pacient maximálně efektivní zubní pastu, měl by se poradit s odborníkem. Ty v regálech drogerií jsou někde uprostřed.
Mají určité funkce, ale zároveň musí dát výrobce pozor, aby neublížily náhodnému kupci, tak to nemůže s jejich účinností hnát na maximum,“ říká Roman Šmucler.
Kvalitní pastu vhodnou přímo pro váš chrup vám tedy nejlépe vybere lékař. A při správném používání se nemáte čeho bát.
Co obsahují běžné zubní pasty a proč je nahradit přírodní alternativou
Čištění zubů, záležitost, která se týká každého z nás každý den. Víte ale, co všechno tuby se zubními pastami obsahují? Mnoho z nich obsahuje zdraví škodlivé látky, jako fluorid, barviva, pěnidla, triklosan, plasty a další. Lidské tělo nejlépe a nejrychleji vstřebává látky pomocí sliznic.
Jednou z nich je ústní dutina. Při čištění zubů si tak škodlivé, mnohdy i toxické látky dodáváme přímo do krevního oběhu. Proto bychom měli věnovat pozornost tomu, jakou pastu používáme.
V následujících odstavcích si blíže rozvedeme jednotlivé nebezpečné látky, kterým bychom se měli vyhnout a nabídnout přírodní alternativy bez škodlivých složek.
Obecně, základními složkami zubních past jsou voda a abraziva neboli brusné látky. Ty tvoří zhruba 90 % obsahu pasty. Zbylých 10 % jsou pěnidla, barviva, příchutě a pojiva. Zubní pasty můžeme rozdělit na pasty pro děti a pasty pro dospělé, a to z důvodu rozdílného množství fluoridu.
FLUORID/FLUOR (fluorid sodný)
Fluorid je organická či anorganická forma sloučeniny fluoru. Fluor je nezbytným stopovým prvkem pro růst kostí a zdravý chrup.
Jeho nadměrné množství v těle je pro dospělé a obzvlášť pro děti velmi nebezpečné. Do zubních past se přidává z důvodu antibakteriální ochrany zubní skloviny.
Ta je díky němu odolnější vůči kyselinám a sníženému pH v ústech. Ve složení ho najdeme pod názvem sodium fluorid.
Ptáte se, proč je fluorid nebezpečný, když ho naše tělo přeci potřebuje? Nebezpečí spočívá v jeho množství, které při čištění zubů pozřeme. Doporučená denní dávka fluoru je v rozmezí 0,5 do 2 mg pro děti a pro dospělé 3 až 4 mg. Dávky nad 10 mg jsou toxické a nebezpečné pro zdraví. Smrtelná dávka pro 70 kg člověka se odhaduje na 5 až 10 g.
Pozření fluoridu může být problém především u dětí, které by vůbec neměly používat pastu s fluoridem. Dětské pasty bývají ochucené a děti je většinou proto polykají. U dospělých lidí k tomu nedochází v takovém množství, ale přece jen se do organismu dostávají.
Pozřený fluorid způsobuje potíže v trávicím traktu a poškozuje rovnováhu střevní mikroflóry. Při velkých dávkách ovlivňuje oběhový systém a s ním srdce. Fluor se v lidském těle v průběhu života hromadí a škodí průběžně. Při dlouhodobém užívání může být karcinogenní.
Kromě složky v zubních pastách je využíván jako hlavní složka pro výrobu jedu na krysy.
PROPYLENE GLYCOL
Další chemickou složkou je Propylene glycol. Tato látka napomáhá absorpci látek, neboli vstřebávání látek, ale bohužel i těch škodlivých. Způsobuje podráždění ústní dutiny a vyvolává alergické reakce, u někoho i dermatitidu.
PLASTY
Nejvíce používaným plastem, využívaným především v obalovém průmyslu, je polyethylenglykol (PEG). Bohužel tento doplněk past v podobě plastových mikro částic obsahuje mnoho zubních past. Plast se v lidském organismu rozkládá na toxické sloučeniny. Negativně působí na centrální nervovou soustavu, srdce a ledviny.
SODIUM LAURYL SULPHATE (SLS)
Sodium lauryl suphate (SLS) v pastě funguje jako pěnidlo. Mnozí máme rádi, když pasta pěkně pění, protože máme pocit, že si čistíme celou ústní dutinu. SLS však celou ústní dutinu vysušuje a může způsobovat podráždění a záněty ústní dutiny a také zvyšuje riziko výskytu aft v ústech.
AROMATA A PŘÍCHUTĚ
Většina past dobře chutná i voní, a to díky aromatickým složkám. Jsou to chemické sloučeniny, které se vyrábí z ropných produktů. V pastách se mohou vyskytovat i ve směsích syntetických látek.
Mnohdy se jedná o toxiny a karcinogenní látky. Ve složení jsou pod názvy tetralin, acetaldehyd a další.
Na etiketě však často bývají uvedené pouze aromata, nikoliv konkrétní chemické sloučeniny (výrobce je není povinen zveřejnit).
DALŠÍ NEBEZPEČNÉ LÁTKY
V zubních pastách se dále vyskytují triklosan, abraziva a parabeny.
Triklosan se do past přidává pro jeho antibakteriální účinky. Zároveň má negativní vliv na činnost štítné žlázy. Dokáže se také přeměnit na dioxin pomocí slunečního záření. Dioxiny podporují vznik rakoviny a mají negativní vliv na játra.
Abraziva jsou obrušující látky. U čištění zubů je důležitý pohyb především kartáčku. Obrušující látky v pastách způsobují zvýšenou citlivost zubů. Pasty s bělícím účinkem dle zákona nemohou obsahovat dostatečný obsah chemikálií, které by zuby vybělily, a proto jsou užívány silnější abraziva, které nadměrně obrušují zubní sklovinu.
Parabeny jsou konzervační látky, které se nejvíce využívají v kosmetickém průmyslu. Nejčastěji způsobují alergii. Mohou však způsobit nadměrnou produkci estrogenů, která dle množství vede k vážným zdravotním komplikacím.
PŘÍRODNÍ A EKOLOGICKÁ ALTERNATIVA
V přírodě existuje mnoho látek, které plně dokážou nahradit ty chemické a uměle vytvořené. Při výběru zubní pasty byste měli vybírat ty bez fluoridu a výše uvedených látek, nejlépe na rostlinné bázi.
Aromata jsou přírodní éterické oleje, které mají antibakteriální a protizánětlivé vlastnosti. Mají dobrý vliv nejen na zuby, ale i na dásně. Bylinné příměsi zamezují krvácení dásní a příznaků parodontózy. Dále je důležitý obsah minerálních látek pro správnou výživu zubů.
V dnešní době je velmi snadné nakupovat přírodní produkty. Je to skvělé nejen pro vaše zdraví, ale i pro přírodu.
Pokud vás tento článek zaujal, a rádi byste vyzkoušeli přírodní alternativu past, podívejte se na naši nabídku >>>
Fluor obsažený v zubních pastách: Škodí nebo ne?
01. 04. 2021 | Doba čtení 4 minuty
O prospěšnosti fluoridů v zubních pastách se vedou neustále spory. Zatímco původně se vliv fluoru považoval za jednoznačně pozitivní a prováděla se i fluoridace vody, později se objevily varovné hlasy upozorňující na jeho nežádoucí účinky, ba dokonce toxicitu pro lidský organismus. Jak to tedy ve skutečnosti s užitečností fluoridových past je?
První zmínky o prospěšnosti fluoru pro lidský chrup pocházejí z výzkumu, který probíhal od poloviny 40. let ve Spojených státech. Výzkum se zaměřil na kazivost zubů dětí ve dvou amerických městech. Mezi městy nebyly v tomto směru žádné rozdíly.
Poté, co se v jednom z nich začala obohacovat voda fluoridem sodným, klesl tam za šest let výskyt zubního kazu o více než polovinu oproti druhému, kde fluoridace neprobíhala. V 50.
letech se pro fluoridaci vyjádřila i Světová zdravotnická organizace, právě na základě amerických studií ukazujících snížení výskytu zubního kazu u dětí v souvislosti s přidáváním fluoridů do vody.
Cesta fluoridů, tedy sloučenin chemického prvku fluoru, do vody i zubních past byla otevřena. Přidalo se i tehdejší Československo, které s fluoridací vody začalo na konci 50. let 20. století.
Fluoridy, nejčastěji fluorid sodný a aminfluoridy, začaly být díky své schopnosti zpomalovat růst a metabolismus bakterií poškozujících zubní sklovinu považovány za nezastupitelnou prevenci zubního kazu.
V 80. letech se ale začaly objevovat první hlasy, které varovaly, že fluoridace nemusí být úplně bezpečná. Některé státy, jako například Nizozemsko, Švédsko nebo tehdejší Německá spolková republika, se rozhodly fluoridaci vody zastavit. Fluor a jeho sloučeniny se náhle staly podezřelými.
I dnes je možné na internetu najít i velmi ostrá odsouzení fluoridů, která dokonce neváhají celý projekt fluoridace označit za podvod, jehož jediným účelem bylo najít uplatnění pro toxický odpad, který fluorid představoval, a vydělat na tom.
Vedle těchto tvrzení se však objevují i racionálnější zdůvodnění, proč se s fluoridací vody přestalo (u nás k tomu došlo v roce 1993).
Důvodem bylo zjištění, že je poměrně obtížné nadávkovat do vody fluor správně a že ve vyšších dávkách může fluor skutečně poškozovat lidské zdraví. Vyskytly se názory, že nadměrné množství fluoru v organismu poškozuje lidský mozek, hlavně v dětském věku.
Ale především se potvrdilo, že vyšší množství fluoru může způsobovat takzvanou fluorózu zubů, nebo dokonce kostry, která se projevuje deformacemi kostí.
Fluorózu zubů způsobuje nadměrný příjem fluoru u dětí do šesti let a projevuje se nevratnými matně bělavými, v závažnějších případech žlutými až hnědými skvrnami na stálých zubech.
Pro děti je vhodné používat speciální dětské zubní pasty Zdroj: / Shutterstock.com
To ovšem neznamená, že bychom fluor vůbec nepotřebovali. Pro růst kostí a zubů a pevnost zubní skloviny je nezbytný. Většinu potřebného množství však získáváme z potravy, například ze soli. A zbytek můžeme doplnit právě ze zubních past.
Ty působí pouze lokálně a povrchově, nepolykají se a ústa se po použití pasty vyplachují. Pro děti je vhodné používat speciální dětské zubní pasty, mimo jiné právě pro nižší obsah fluoridů.
A pokud pastu používáme tak, jak se má, nemusíme se fluoridů v ní obsažených bát, naopak v této formě naší sklovině poslouží.
Zdroje: www.prirodajelek.cz, www.plzen.rozhlas.cz
Jsou fluoridy nebezpečné?
Fluor je prvek, který se nachází běžně v přírodě – vyskytuje se ve vzduchu, v městském vodovodu, půdě, ovoci a zelenině, rybách, ale také v balené vodě a nealkoholických nápojích.
Fluoridy jsou chemické sloučeniny fluoru, které se mohou vyskytovat v organické nebo anorganické formě. Přidávají se i do zubních past, protože jsou významným činitelem při prevenci vzniku zubního kazu.
Pravidelné používání fluoridové pasty snižuje kazivost zubů o 20 až 30 %.
Konspirace o fluoridu
Stále probíhá polemika o tom, zda jsou fluoridy škodlivé pro lidský organismus. Vyšlo několik pochybně vytvořených „studií“, které se jim snažily připsat způsobení Downova syndromu, stařecké demence, snížení IQ, či dokonce rakovinu.
Fluoridy měly otupovat mozek, oslabit imunitu nebo snížit schopnost samostatného rozhodování. Tyto teorie však nikdy nebyly potvrzené, protože studie měly vícero nedostatků, které je zdiskreditovaly.
Víceré tyto konspirace souvisely s fluorizací vody v USA v polovině minulého století, která měla napomoci k prevenci vůči tvorbě zubního kazu. Údajně chtěla vláda a farmaceutické společnosti zhoršit zdraví obyvatelstva, aby mohly prodat víc léků.
Fluorizace vody však byla jedním z nejúspěšnějších a nejrozsáhlejších opatření ve světě, které přispělo k dlouhodobému snížení výskytu zubního kazu.
Fluorid zubům pomáhá
Stejně jako jiné látky na světě, ať už přírodní, nebo umělé, tak i fluor může mít v nadměrném příjmu toxické účinky. Při jednorázovém otrávení by však 70kg člověk musel přijmout 5 až 10 gramů fluoridu.
To znamená, že by musel reálně zhltnout obsah více než 30 zubních past s nejvyšším obsahem fluoridu (povolených je 1500 ppm). Nebo vypít přes 5 tisíc litrů vody.
Běžného člověka by však zabila už samotná voda, protože jednorázové vypití 5 až 6 litrů může mít smrtelné účinky.
Přítomnost fluoridu v zubních pastách má několik funkcí. Zvyšují odolnost skloviny, snižují demineralizaci (odvápnění skloviny, úbytek minerálů) zubů, podporují remineralizaci (zpětný přívod minerálů do skloviny) a zabraňují množení bakterií.
Existuje několik druhů fluoridů v zubních pastách:
Fluorid sodný má anorganický původ, je přijatelné chuti, nedráždí, nezpůsobuje zabarvení a snadno se rozpouští, má však krátkodobý remineralizační účinek.
Fluorid cínatý je velmi dobře rozpustný, má antimikrobiální účinek, zpomaluje demineralizaci. Rychle však podléhá oxidaci a při dlouhodobém používání může způsobovat pigmentaci zubů (hnědé skvrnky).
Monofluorofosforečnany v zubních pastách jsou stabilní. Pro uvolnění v ústech je potřebný delší čas a nacházejí se ve většině tuzemských past.
Aminfluoridy jsou založené na organické bázi. Byly vyvinuté v 50. letech 20. století ve spolupráci s institutem zubního lékařství v Curychu. Zvyšují odolnost skloviny v případě sníženého pH.
Nejrozšířenějším z nich je Olaflur nebo Dectaflur. Aminfluorid zvyšuje koncentraci fluoru ve slinách, ale i v zubním povlaku. Vytváří souvislou vrstvu fluoridu vápenatého, která chrání zuby před vlivem kyselin.
Při pravidelném používání snižuje kazivost chrupu o 20 až 30 %.
Pravidelný příjem fluoridů přispívá ke zdravému vývinu zubní tkáně a snižuje náchylnost zubní skloviny na vznik kazu. Na zubu vytvářejí ochrannou vrstvu, která je odolná vůči kyselinám a zabraňuje proniknutí mikrobů z ústní dutiny do zubu. Omezují tvorbu kyselin a potlačují kvašení sacharidů v ústech.
Bezpečná dávka fluoridu
Obsah fluoridu se označuje jednotkou ppm, což vyjadřuje koncentraci látky v tubě zubní pasty. 1 ppm se rovná 1 miliontině fluoridu. Ze zákona musí mít výrobci zubních past na obalu uvedené, zda obsahuje fluorid. Nejvyšší koncentrace v zubní pastě je stanovená na 1500 ppm neboli 0,15 % fluoridu.
V obsahu zubní pasty, kterou si vytlačíme na kartáček (doporučená dávka je velikost hrášku), je přibližně 0,3 mg fluoridu, v případě zubní pasty s obsahem fluoridu 1500 ppm. Dětské zubní pasty obsahují menší podíl fluoridů, protože děti ji obvykle polykají.
I z toho důvodu se nedoporučuje, aby děti používaly pastu určenou pro dospělé.
- Zubní pasty se dělí na tyto skupiny:
- Zubní pasty bez fluoru – nedoporučuje se je používat dlouhodobě.
- Zubní pasty pro děti – s koncentrací fluoridů 250– 400 ppm.
- Kosmetické zubní pasty – s koncentrací fluoridů 1000–1500 ppm.
- Terapeutické zubní pasty – koncentrace fluoridů 1800–2500 ppm.
Fluorizace se provádí i u dentisty, který zuby profesionálně ošetřuje fluorem. Jde zejména o lidi s vysokým rizikem vzniku zubního kazu, onkologické pacienty nebo lidi nosící strojek na zuby. Aplikuje se ve formě gelu, pěny nebo ústním výplachem.
Používání fluoridu v zubních pastách je tak úplně bezpečné a jeho koncentrace v tubách nepřináší vysoká zdravotní rizika. Pomáhají v boji proti zubnímu kameni a slouží jako prevence proti onemocněním zubů.