Jaké bylinky obsahuje provensálské koření

               Použití některých druhů bylinek.  

Kořením nazývají se rozmanité části rostlin, nejčastěji plody a květy, kořeny, listy a poupata. Výživné hodnoty nemají, dodávají však pokrmům vůně a povzbuzují chuť k jídlu.

Andělika

Pro ostrou kořenitou a hořkou chuť a aroma je andělika vhodná ke kandování.Sirup z anděliky se ve zředěném stavu používá k přípravě osvěžujících nápojů,a ovocným salátům a zmrzlinám dodává chuťLístky anděliky vařené s kyselým ovocem snižují jeho kyselost a nemusí se dávat tolik cukru.Používá se jako koření do polévek, omáček a salátů.

 Anýz-Badyán.   Neboli hvězdičkové koření, jsou plody malého čínského stromu. Používá se jako koření do likérů, cukrovinek, pečiva, vánoční pečivo, ovocné polévky, pudinku, do vařeného ovoce.

Bazalka.                                                                                                       Má velmi výraznou chuť, výborně se hodí do jídel italské kuchyně. Používá se jak čerstvá, tak vařená, na zeleninové pokrmy, těstoviny, vepřové maso, játrové knedlíčky, bílé omáčky,saláty,pomazánky,ryby,mletá masa.

Bedrník. Jako koření se používá jak listí Bedrníku, tak i kořen. Jemně nasekané lístky se přidávají do zeleninových polévek a omáček.

Bobkový list. Jsou sušené listy vavřínu pravého. Listy musí být čerstvé, ne starší jak rok, suché a pružné, světlezelené, nemají být šedivé, hnědé ani s hnědými skvrnami.

Vyznačují se kořenitou vůní a mírně nahořklou chutí, která dodává pokrmům pikantní příchuť.

Suchý bobkový list se užívá jako přísad do sladkokyselých a rybích polévek, do omáček (rajské, smetanové, svíčkové, polské, fazolové, burgundské), mořidla při úpravě zvěřiny a ryb.

Brutnák (oreček).                                                                                       Toto koření je vhodné do bylinkových omáček, na bylinkové máslo, k ochucení sýrů a tvarohů, přidává se do červené řepy, špenátu a jiných zeleninových jídel,polévek,omelet.

Celer. Zelená nať obsahuje vitamín A a C, z minerálů hlavně draslík. Celerovým listem se koření polévky, omáčky, zeleninové saláty, používá se při zapékání i dušení masa se zeleninou. Přidává se do mletých mas a polévek.

Cibulová nať.

Pro vysoký obsah vitamínu C je uznávaná jako bylinka.Používáme ji do polévek,pomazánek,saláty,dušená jídla a nebo jen tak nakrájený na chléb s máslem.

Černobýl (pelyněk černobýl). Podporuje trávení a činí těžká tučná jídla stravitelnými. Hodí se do pokrmů z mletých mas, nádivek, vepřové i skopové pečeně, lze ji přidat i do salátů nebo palačinek. Ne mnoho, asi čajovou lžičku na 1kg masa nebo pokrmu.

Česnek. Je oblíbený v kuchyni mnoha národů na Balkáně, v Orientu, v kuchyni francouzské, anglické, italské, španělské, židovské, indické i čínské. U nás se hojně používá do polévek, omáček, při přípravě masa skopového, hovězího i vepřového, při výrobě uzenin, do játrových pomazánek, zabijačkových jídel, jídel z brambor, topinek.

Dobromysl (oregano). Podporuje chuť k jídlu. Přidává se do pizzy, rizota, špaget, omáček. Dále při přípravě skopového a telecího masa. Nezbytná je při přípravě masa „na divoko“.

Estragon (pelyněk). Koření používané na celém světě. Používá se k aromatizování vinných a ovocných octů, do bylinkového másla, do omáček a majonéz, při nakládání zeleniny, do salátů, polévek, marinád a omelet.

Fenykl.  Pěstuje se pro aromatické semeno. Fenyklem kořeníme některá pečiva, perník, ovocný chlebíček, majonézové nebo kyselé zálivky k zeleninovým salátům, zavařeniny, sýry, nakládaniny.

Hořčice. Vyrábí se ze semen rozemletím na jemnou moučku z bílé a části černé hořčice. Hořčice se podává k masitým pokrmům a přidává se k různým pikantním omáčkám a majonézám.

Hřebíček. Jsou poupata myrtového stromu, používá se do omáček, cukrovinek a perníku. Pro silnou a pronikavou vůni se hřebíčku používá jen malé množství.  Chilli (cayennský pepř). Používá se na grilované maso, guláš, pikantní omáčky ke zvěřině nebo k rybám, zeleninové saláty.  

Jalovec.

Nakládaná zvěřina, tučnější vepřové, skopové, tmavší omáčky, zelí, kapusta, červená řepa.

Kari (cukry). Kari koření je směs obsahující koriandr, kardamom, zázvor, bílý pepř, kurkumu, nové koření a kmín. Čínské koření Kari obsahuje navíc česnekový prášek a papriku, je tmavší barvy a ostřejší, výraznější chuti. Používá se na přípravu kuřete, ryb, zeleniny, rýže, rajské nebo smetanové omáčka, klobás, pečených jater.

Kapary. Jsou poupata z trnitého keře kapary, rostoucí divoce v jižní Evropě a užívají se k přípravě pikantních omáček, k různým masitým pokrmům.

Kardamom (malabárská skořice=rajská zrna). Je důležitou přísadou pokrmů kuchyně indické a čínské, je součástí směsí (karí). Používá se do omáček, k aromatizování octa, hořčice, na vánoční pečivo, kynutá těsta, hovězí guláš, rizoto, sekané maso, kuřecí, skopové a jehněčí pokrmy.

Kerblík. Jemné lístky s lehkým petrželovým aromátem se používají čerstvé. Nevaříme!. Přidávají se do bramborové nebo zeleninové polévky, drůbež, jehněčí maso, tvarohové, vaječné a sýrové pomazánky.

Kopr. Je nepostradatelný pro přípravu jídel z okurek, hodí se dobře i k rybě, jídlům z brambor a vajíček, studeným omáčkám dodává pikantní příchuť,prostě hodí se všude kde bychom použili petrželkovou nať.

Koriandr. Medové koláčky, marcipán, luštěniny, zavařeniny, drůbeží paštiky, kapusta, mrkev, červená řepa.Polévky,ryby,octy a oleje.

Kmín. Je plod luční rostliny, používá se kmínové semeno. Účinné látky kmínu povzbuzují činnost zažívacích orgánů, potlačují křeče při kolikách a onemocněních žaludku a upravují zažívání.

Kmín působí také proti choroboplodným zárodkům a střevním parazitům. Používá se při pečení žitného chleba, kmínového pečiva, vaření brambor, do polévek, při přípravě masa a uzenin, do pomazánek a měkkých sýrů, tvarohů, salátů a zeleniny.

Je součástí do nálevů při nakládání zeleniny, kyselého zelí, okurek.

Levandule.  Jako koření se používají listy, nebo snítky s květy při přípravě francouzské, italské a španělské kuchyně, a to vždy v malém množství spolu s rozmarýnem.

  Libeček. Bývá označován i jako koření maggi. Lístečky, tenké stonky i omyté a usušené kořeny se vaří. Výborně se hodí do polévek a omáček. Vyznačuje se silným arómatem, používejte ho proto opatrně.

Ochutí při vaření brambor nebo luštěnin, přidáváme jej do bramborových a luštěninových polévek, rybích a masových vývarů, do salátů, mletých mas, tvarohů, pomazánek, bešamelu, bylinkového másla, sekaného (mletého) maso.

Přidáváme pro aromatickou chuť v malém množství.

Majoránka Dobromysl Používá se jak čerstvá tak sušená, například do uzenin a játrových paštik, do zeleninových a masitých polévek, do nádivek. Pěstuje se jako jednoletá bylina. Používáme v sezóně čerstvou, v zimě sušenou do polévek, gulášů, dušených i pečených mas, ke kachně, huse, do luštěninových pokrmů, mletých mas, jitrnic, skopového masa.

Máta peprná.  Čerstvé lístky přidáváme do ovocných salátů, ovocných nápojů, bowlí, ze sušené připravujeme čaj proti plynatosti, žaludečním a žlučníkovým potížím.Do skopového masa,kuřata,tvaroh,do octu.Použijeme jen docela malé množství,je silně aromatická.

Meduňka citrónová. Listy silně voní jako citrónová kůra. Hodí se do salátových zálivek a do sladkých ovocných jídel. Lístky jsou vhodné i na zdobení. Sušené lístky se používají na čaj. Používáme k ochucení limonád, ovocných salátů a všude tam, kde používáme citrónovou šťávu.

Muškátový květ a oříšek.  Používá se v malém množství do moučníků a pečiv. Také některé zeleniny, polévky a omáčky vyžadují této kořenité přísady.

Oregano (divoká majoránka).  Nepostradatelné koření do pizzy, je oblíbené také v řecké kuchyni.

Paprika. Plodů papriky je několik odrůd. Červená rozemletá se užívá k pokrmům masitým jako zadělávané telecí, kuře na paprice, guláše, zadělávané dršky, polévky. Zelené papriky plníme dušenou rýží a masem.

Pažitka. Raší již v předjarních teplých dnech. Používá se čerstvá, většinou nasekaná na jemno. Používáme ji čerstvou i zmrazenou do hotových polévek, omáček, k vejcím, tvarohu, pomazánkám, do omelet.

Pelyněk (boží dřevec). Je to léčivá bylina i koření. Používá se v malém množství ke kořenění tučného vepřového a skopového masa, pečené husy a kachny, ale také k ochucení koláčů, tvarohu, majonéz a salátů.

Pepř. Jsou plody popínavého keře. Černý pepř je z nedozrálých sušených plodů, bílý pepř se připravuje máčením ve vápenné vodě nebo mořské soli z plodů zralých. Pepř je nezbytným kořením při vaření.

Petrželová nať i kořen.  Pro vylepšení chuti se používá jak hladká tak i kadeřavá petržel. Na ozdobu se však hodí lépe kadeřavý druh. Petržel jídlo okoření podobně jako celer a vaří se s jídlem. Petržel se uplatní všude tam, kde používáme pažitku.

Je v kuchyni nepostradatelná pro jemnou aromatickou chuť a svěží i dekorativní vzhled zejména v studené kuchyni. Nemá chybět v nádivkách, polévkách, salátech, přidáváme ji k vejcím, tvarohu, sýrům, těstovinám, sekaným masům.

Sušíme ji, zmrazujeme, jemně nakrájenou i v ledových kostkách.

Provensálské koření.  Směs Saturejka, Bazalka, Tymián, Oregano.

Rozmarýn.  Lístky jsou špičaté a tvrdé. Přidávají se do polévek, masitých a rybích jídel, karbanátků a do drůbeže, těstovin a zeleninových salátů.Je silně aromatická tak se použije jen malé množství.Rozmarýn můžeme vařit.

Řeřicha. Lehce ji vypěstujeme sami, např. na vatě nebo v kořenáči. Má velmi kořeněnou chuť a je bohatá na vitamín C. Používá se jen čerstvá.

Saturejka. Chutná jemně palčivě a vyniká zejména v luštěninových a obilninových jídlech (zvýrazňuje jejich chuť), vodových a bramborových polévek, zelí, kapustě, houbách, nádivkách, rybí polévce, při nakládání zeleniny v octě. Je známá ze staročeské kuchyně při přípravě zvěřinových jídel a smetanových omáček.Použijeme jen malé množství lístku.

Skořice. Je kůra větví skořicovníku, vavřínovitého druhu rostlin. Skořici používáme ke kořenění nákypů, moučníků, a některých cukrovinek.

Šafrán.  Je zboží velmi drahé, u nás málo používané, a když, tak jen jako barviva do polévek.

Šalvěj.  Je silně aromatická. Pro výraznou chuť používáme jen několik čerstvých lístků, přiměřeně sušených, které stačí pokrm provonět. Používá se při přípravě skopového a jehněčího masa, ryb, karbanátků, ke kachně. Vaří se s jídlem.Je silně aromatická,proto požijeme jen malé množství a nebo špetku sušené.

Tymián. Je nepostradatelný především v kuchyni italské a francouzské. Lístky se používají čerstvé, a lze je vařit i se stonkem. Hodí se k česneku, šalvěji, oreganu, estragonu a majoránce.

Kořeníme jím opatrně pro velmi aromatickou až štiplavou chuť. Je nezbytný při přípravě některých omáček, luštěninových jídel, sekaných mas, zvěřiny,ryby,vaječné pokrmy.zeleninové pokrmy a saláty.

Vanilka.  Jsou plody vstavačovité rostliny. Pocházející z tropických krajů Ameriky. Používá se ponejvíce v cukrářství k přípravě různých krémů a likérů. Zboží dobré poznáme po barvě černohnědé a silné vůni.

Yzop. Používáme do mletých mas, salátů, tvarohu, nádivky, masové bramborové nebo zeleninové polévky, vepřová pečeně, hovězí závitky.

Zázvor.  Jsou kořeny stejnojmenné rostliny. Používá se ke kořenění polévek, zavařenin, pečiva, omáček, a různých nápojů.

Bylinky na grilování

Předchozí článek   Další článek

Ať už si delší dobu říkáte, že vašemu jídlu chybí něco, co by ho dělalo výjimečným, nebo jen chcete zkusit něco nového, možná jsou tím správným řešením bylinky. Nejen, že pokrmu dodají skvělou chuť i aroma, ale také nám pomohou cítit se dobře.

Bylinky se dají využít několika způsoby. Můžeme z nich vytvořit chutné marinády, nebo kořenící směsi podle naší chuti. Nespornou výhodou je fakt, že domácí marinády jsou zdravější než marinády koupené, které většinou obsahují glutaman sodný (druh koncentrované chemikálie přidávané do jídel, aby se jejich chuť zvýraznila) a vysoké množství soli.

Bazalka | Tymián | Oregano | Šalvěj | Rozmarýn | Bobkový list | Levandule

Čerstvé vs. sušené bylinky

V případě čerstvých bylinek je potřeba opatrného dávkování, aby pokrm při tepelné úpravě nedostal nahořklou chuť. Takové bylinky je potřeba důkladně omýt a osušit, následně rozdrtit v hmoždíři, nebo alespoň vše nakrájet na malé kousky, které se následně ještě rozmělní vidličkou. Pak už jen stačí vše zakápnout několika lžícemi oleje a přidat další ingredience.

Pokud máte k dispozici sušené bylinky, smíchejte je rovnou s ostatními, vámi vybranými přísadami.

Pojďme se společně podívat na ty nejvhodnější bylinky ke grilování:

Bazalka

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazalka_pravá

CC: tookapic

Bazalka je vynikajícím pomocníkem při grilování zeleniny. Dá se přidat i do salátů. Bazalku nemusíte využít pouze v kuchyni, ale je také skvělým ochráncem zeleniny při jejím pěstování. Díky své aromatické vůni ji chrání před mnoha škůdci. Skvěle se hodí také k masům – k drůbeži, zvěřině a rybám (zde se nejčastěji používá s rozmarýnem a šalvějí).

Bazalka figuruje na seznamu léčivých bylin:

• podporuje vylučování žaludečních šťáv
• působí proti plynatosti střev
• podporuje chuť k jídlu
• usnadňuje trávení
• působí na dýchací cesty
• ulehčuje odkašlávání
• zlepšuje činnost ledvin
• uklidňuje nervy

Tymián

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tymián_obecný

CC: kriemer

Spolu s citrónovou šťávou se doporučuje k přípravě ryb. Obyčejnému masu dokáže dodat chuť divočiny. Také je ideální ke grilované zelenině (například cuketa, lilek).

Tymián pozitivně ovlivňuje naše zdraví:

• působí dezinfekčně proti parazitům, průjmům, nadýmání
• zlepšuje trávení
• ulevuje při chronických zánětech žaludku
• podporuje krevní oběh
• dokáže uvolnit průdušky
• skvělý lék při kašli
• pomáhá při bronchitidě a černém kašli
• zmírňuje infekce močových cest, revmatismus a dnu

Oregano (dobromysl)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dobromysl_obecná

CC: strecosa

Oregano se vyznačuje svou svěží chutí. Dá se libovolně použít k masu i zelenině. Pokud byste ho chtěli využít i jinde než na grilu, výborně dochutí například zeleninový salát.

Výhodou této bylinky jsou její léčivé účinky na náš organismus:

• podporuje imunitní systém
• pomáhá na zánětlivá onemocnění
• působí jako antibiotikum
• uvolňuje dýchací cesty
• zlepšuje zažívání
• osvěžuje organismus
• udržuje srdce zdravé

Tato bylinka není nijak škodlivá, tudíž množství, které můžete zkonzumovat, není nijak omezeno. Jestliže ovšem vyloženě nefandíte typické chuti oregana, ale přesto byste ho chtěli do svého jídelníčku zařadit, můžete využít provensálské koření, které dobromysl obsahuje.

Šalvěj

https://cs.wikipedia.org/wiki/Šalvěj

CC: jjf230

Šalvěj má lehce pálivou, nahořklou chuť. Skvěle doplní vepřové, divočinu i králičí maso. Pozor při jeho použití! Dávkovat se musí s rozumem, jinak naprosto přebije chuť masa. Nesmí se vnitřně používat ve velkém množství, neboť obsahuje mírně jedovatý thujon.

Šalvěj má mnoho léčivých účinků na naše tělo:

• pomáhá při trávení
• pomáhá proti plynatosti
• stimuluje funkci žlučníku
• bojuje proti nadměrnému pocení
• má uklidňující účinky na organismus

Rozmarýn

https://cs.wikipedia.org/wiki/Rozmarýn_lékařský

CC: Samueles

Je ideální k ochucení jakéhokoliv masa, avšak stal se nezbytnou součástí při úpravě skopového. Jelikož je silně aromatický, jeho velké množství může způsobit nahořklou chuť.

• podporuje trávení
• zabraňuje nadýmání

Bobkový list (vavřín)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bobkový_list

CC: Hans

Používá se především do marinád. Je nepostradatelný při přípravě divočiny. Hodí se k jakémukoliv masu, ovšem na grilované maso se nepokládá. Lze ho využít pouze jako dochucovadlo, neboť jako takový je nekonzumovatelný. Skvěle se kombinuje s ostatními bylinkami.

• vyvolává chuť k jídlu
• zlepšuje trávení

Levandule

https://cs.wikipedia.org/wiki/Levandule_lékařská

CC: Hans

Levandule je velmi aromatická rostlina, proto se do pokrmů musí přidávat velmi opatrně. Skvěle vám poslouží při přípravě drůbeže. Je vhodná ke kombinování s jinými bylinkami. Taktéž je součástí provensálského koření.

Léčivé účinky levandule:

• bojuje proti nespavosti, bolestech hlavy, nervozitě, závratích
• mírně snižuje krevní tlak
• podporuje imunitní systém a zažívání
• tlumí nadýmání
• chrání proti zánětům močových cest

Dalšími bylinkami vhodnými ke grilování jsou:

estragon, petržel, saturejka, kmín, paprika, chilli, koriandr, pepř, nové koření, muškátový oříšek, hřebíček, hořčičné semínko, kopr, česnek, cibule

Teulina

Jak grilovat candáta?   Jak grilovat kapra?

Kuchyňské bylinky – dodají jídlu chuť exotických dálek a dají se pěstovat i doma!

Bylinky jsou snad nejpřirozenější přísada v kuchyní napříč světem i historií. Používají se pro jejich chuť, vůni i účinky. Nejstarší spis obsahující výčet léčivých bylin, byl údajně sepsán již před několika tisíci lety.

Bylinkářství se tak muselo postupně potýkat s různými fázemi, kdy bylo oslavováno i zatracováno. Své těžší časy ale zdárně přečkalo a dnes se těší znovu narůstající oblibě. Vsadit na bylinky se tak neostýchají babičky na vesnicích, mladé rodiny ve městech ani přední světové restaurace.

Není divu, jejich chuť a aroma dokáže pozvednout výsledné jídlo do gastronomických výšin.

Pěstování bylin není jen výsadou zahrad

Pěstování vlastních bylinek se v posledních letech stalo vítaným trendem a bylinky tak překročily práh zahrad a záhonů a dostaly se také na balkony a parapety bytů ve městech.

Na trhu existují nejrůznější pěstitelské sety, některé jsou dokonce vybaveny speciální lampou pro rychlejší a efektivnější růst rostlinek. Leckdy tak může vzniknout pocit, že pěstování vlastních bylin je náročné a úspěch je nepravděpodobný.

Nedejte se však zastrašit, existuje celá řada bylin, které si můžeme vypěstovat bez jakýchkoliv vymožeností v květináči doma i na zahradě:

• máta: naprostý evergreen v pěstování! Vydrží nepříznivé podmínky venku i amatérské přešlapy začínajících pěstitelů. Její skvělou vlastností je schopnost znovu vyklíčit a vyrůst, i když už to ani nečekáte.
• řeřicha: chcete-li zasít semínka s jistotou brzkého a úspěšného sklízení, řeřicha je tou nejsprávnější volbou. Hodí se pro pěstování doma, takže do městských podmínek je přímo ideální.
• rozmarýn: málokdo by to byl řekl, ale rozmarýn je skvělý parťák při pěstování bylinek ze semínka. Když mu dopřejete dostatek času a nezlomíte nad ním hůl, i když se mu zdánlivě nebude chtít vyklubat se na svět, odvděčí se vám silnými rostlinkami s výrazným aroma, které nerozhodí občasné zapomenutí zalití a zdárně se mu povede vyrůst v bohatou kolonii.
• bazalka: také tato italská královna je u pěstitelů oblíbená. Daří se jí venku i doma, na parapetě i na balkoně. Pro domácí pěstování je vhodná odrůda bazalka malolistá. Ač si v růstu vede dobře, vyžaduje opravdu pravidelné zavlažování. Za odměnu poskytne silné rostlinky obsypané mnoha lístky.
• tymián: u krásné vůně a výrazné chuti jeho přednosti nekončí! Tymián je nenáročný na pěstování a vydrží téměř nevydržitelné. I v případě, že vám nedopatřením uschne a následně jej zahrnete péčí a pravidelným zalíváním, vzchopí se a brzy opět obrazí zelenými lístky.

Uchovávání bylinek

Bylinky doprovází praktická možnost pozdějšího využití. Vybrat si můžete z mnoha způsobů uchování, od sušení až po naložení do soli. Tady jsou ty nejčastější a nejpraktičtější způsoby:

• sušení bylinek: je nejčastějším řešením, když příroda nadělila velkou úrodu. Sušení není nijak náročné, stačí dodržet pár pravidel a zásad. Mezi ně patří například sušení jen zdravých části rostliny, která není napadena škůdci a nejsou na ni žluté listy. Rostlinky musí být sbírány suché za slunečného počasí a zavěšeny na tmavém místě s přístupem proudícího vzduchu. Sušení je možné provádět také v elektrické sušičce. Po usušení uchováváme pouze lístky bez stonků, a to v dobře uzavíratelných a vzduchotěsných nádobách.
• zamražení bylinek: velice jednoduchý a efektivní způsob uchování čerstvých rostlinek je jejich očištění a zpracování na menší kousky a následné uložení do uzavíratelné nádoby vhodné k zamražení. Bylinky se pak dají komfortně dávkovat dle požadovaného množství.
• zamražení ve formičkách na led: zamrazení čerstvých bylinek má ještě jednu možnou variantu, kterou je vytvoření ledových kostek. Nasekané bylinky dáme do formiček na led, zalijeme vodou nebo olejem a zamrazíme. Po zamrznutí můžeme jednotlivé kostky zabalit do alobalu a uchovávat v mrazničce ve společném v sáčku. Pro následovné použití není potřeba bylinky rozmrazit, stačí kostičku vhodit do připravovaného jídla.

Tymián

Bylinka s výraznou chutí i vůní je oblíbená ve své čerstvé i sušené verzi. V sušeném stavu tvoří s bazalkou a oreganem „svatou trojici“ jako koření na pizzu.

Sušený tymián se hodí také do polévek a omáček. Například čočkovou polévku podtrhne a nechá vyniknout skryté rozměry její chuti.

Sušený tymián se však doporučuje do připravovaných pokrmů přidávat na začátku vaření, aby se stihla uvolnit jeho chuť.

Kdo má však zálusk provonět si kuchyni tymiánem čerstvě utrženým, je nejlepší volbou přimíchat si jej do čerstvých zeleninových salátů nebo k posypání těstovin.

K získání bohaté chuti stačí přidat velmi malé množství. Je důležité také nezapomenout na to, že snítky této bylinky mají poměrně tuhé větvičky, které by jídle byly na obtíž.

Vždy se tedy doporučuje používat pouze lístky.

Tymián se osvědčil také k provonění olejů, do kterých se naloží pár jeho snítek. Výsledný olej tím získá jedinečné aroma a stane se neobvyklým zpestřením při vaření.

Svými vlastnostmi se tato bylinka hodí nejen k bazalce a oreganu, ale také k rozmarýnu, bobkovému listu nebo chilli.

Bazalka

Existuje mezi lidmi populárnější bylinka? Bazalka je všude doma a kraluje v kuchyni po celém světě. Její univerzální vlastnosti potvrzuje také fakt, že si ji oblíbila jak v indická, tak středozemní či vietnamská kuchyně.

Bazalce doslova patří pizza a těstoviny, se kterými je odjakživa spjatá. Čerstvé rostlinky se přidávají do salátů, na pečivo, vhodné jsou také k zamražení pro pozdější využití.

Neodmyslitelnou součástí využití je bazalkové pesto, které tvoří s těstovinami a piniovými oříšky chuťový výlet přímo do Itálie.

Ani sušená bazalka však nezůstává pozadu a svou přítomností podtrhuje chuť luštěnin, pečené zeleniny, polévek nebo zeleninových placek a karbanátků.

Bazalka si parádně notuje s česnekem a rajčaty, z koření pak s oreganem, tymiánem i kari. Nezřídka kdy se z ní připravuje také čaj.

Oregano

Oregano neboli dobromysl obecná, je bylinka velice podobná majoránce. Dokonce si tím vysloužila lidový název „zimní majoránka“ a v mnoha zemích jsou dokonce navzájem svými alternativami jedna ke druhé, v závislosti na tom, kde se které v růstu daří lépe.

Jak už bylo zmíněno, oregano uzavírá trojici bylinek, kterým patří prvenství v ochucování pizzy. Ve své sušené verzi se dále do polévek, zapečené zeleniny či třeba k ochucení marinád pro grilovaný lilek, papriku a cuketu. Sluší také nakládaným olivám. Ve Francii získala pevné místo v kořenící směsi známé jako „provensálské koření“.

Čerstvé oregano je rovněž vhodné do zeleninových salátů, na posypání rizota či k výrobě ochuceného oleje. Francouzi jej doporučují podávat k pokrmům, ke kterým se servíruje červené víno.

Jelikož se dobromysl výtečně doplňuje s ostrým kořením jako je chilli, zázvor, pepř a sušený česnek s cibulí, často se vyskytuje v jídlech mexické kuchyně.

Rozmarýn

Rozmarýn je bylinka překvapivě pestré škály možností. Pro jeho výrazné aroma budí respekt v používání a je pravdou, že s ním musí být nakládáno s mírou, avšak když mu dopřejete ve své kuchyni více prostoru, nečekaně vám obohatí chuťové spektrum.

Snítku čerstvého rozmarýnu se vyplatí přihodit ke grilované zelenině nebo pár jeho jehliček nakrájet na drobné kousky a přimíchat k houbám při jejich tepelné úpravě.

Překvapivě se doporučuje přidávat rozmarýn také do nápojů, nejlépe čerstvých ovocných šťáv. Oblíbené je také rozmarýnové víno, které je nenáročné na domácí přípravu.

Máte-li však rozmarýn doma jen sušený, posypejte si s ním brambory při jejich zapékání, polévky či například čočku. Malá špetka tohoto koření vykouzlí chuti nový rozměr.

Z ostatních bylinek se rozmarýn chuťově doplňuje s bobkovým listem, saturejkou, šalvějí nebo oregánem.

Kopr

První, co každého ve spojení s koprem napadne, je koprovka. Nicméně jeho čerstvá nať je jako stvořená také k dochucování salátů, pomazánek a dipů. Je neodmyslitelnou součástí při nakládání a zavařování, stejně jako k vytváření ochucených octů.

Ani sušený kopr nezůstává pozadu – dát jej můžete do omáček, polévek a marinád. Hodí se také k zelí nebo luštěninám. Je originální přísadou při pečení domácího pečiva – chleba, focaccia, zelné placky.

Doporučuje se kopr přidávat při vaření až na závěr, aby neztratil svou chuť. Naopak snáší dobře chlad, takže jeho vhodným způsobem uchování je zamražení.

Při kombinaci kopru s ostatními bylinkami je vhodné zvolit rozmarýn, bobkový list nebo majoránku.

Majoránka

Jednou z nejuniverzálnějších bylinek je majoránka. Téměř by se dalo říct, že majoránkou není co zkazit, ať už jde o dochucování polévek, zeleniny či luštěnin.

Sušením neztrácí své vlastnosti, proto i po usušení má plnou chuť, bez které by se neobešel žádný bramborák, či jiné smažené placky, třeba z řepy nebo cukety. Nemusíte se obávat ji při přípravě jídla přidávat už na samém začátku, protože majoránka je jako stvořená pro teplou kuchyni.

Její vlastnosti tak ocení například eintopf, neboli jídla „z jednoho hrnce“, při kterém se vaří nejrůznější druhy zeleniny, hub, luštěnin a brambor dohromady.

I když se majoránka v kuchyni objevuje spíše sušená, její čerstvé lístky můžete přiložit například na lilek či cuketu během grilování. Pro nadšené experimentátory v kuchyni doporučujeme čerstvou majoránku vyzkoušet také v dezertech, jelikož světoví cukráři prokázali univerzálnost jejího použití také tím, že ji začali přidávat do čokolád a zmrzlin.

Majoránka by neměla chybět tam, kde se objevuje česněk, tymián, estragon, petržel či šalvěj.

Koriandr

Ač pochází koriandr z oblasti Středomoří, často je spojován převážně s thajskou, arabskou, vietnamskou a indickou kuchyní, jelikož má plnou chuť s podtóny citrusů. V Evropě je jeho častěji využívanou alternativou petržel.

Čerstvé listy jsou vynikajícím chuťovým doplňkem asijské kuchyně, například k čerstvým závitkům s rýžovými nudlemi. V zeleninových salátech tak přinese trochu exotické chuti. Spolu s kokosovým mlékem navzájem podporují své vlastnosti a tvoří tak dokonalou chuť tajemných dálek. Přidat jej můžete také například do chutney.

Sušený koriandr se přidává k restované zelenině, do chutney oblíbený je také v mrkvové omáčce s anýzem. Nepostradatelný je v jídlech mexické a vietnamské kuchyně.

Koriandr příjemně prolne své chutě s anýzem, fenyklem a petrželí.

Estragon

Bylinka též známá jako pelyněk estragon, v jejíž jemně nahořklé a pikantní chuti se snoubí nádech pepře a anýzu. Estragon je oblíbený především ve Francii, kde jej přidávají do salátů, omáček a polévek. Francouzi jej používají také k dochucení octu a oleje.

Ačkoliv je preferováno používat estragon čerstvý, také po jeho usušení má toto koření co nabídnout. A to zejména při ochucení marinád, zálivek a dipů. Rozvíjí chuť zelených fazolek a brambor. Čerstvým estragonem je možné zpestřit také ovocné nápoje, letní koktejly a zmrzliny.

Zajímavou kombinací je doplnění estragonu fenyklem, zázvorem či růžovým pepřem.

Máta

Kdo zná mátu? My všichni. Kdo ji používá i při vaření? Málokdo. A to je škoda! Máta je více než jen samozřejmá součást letních nápojů, dezertů a čajů. Má v sobě velký potenciál stát se oblíbenou přísadou také při vaření.

V sušeném stavu se máta doporučuje spíše k přípravě čajů, ať už samostatně nebo ve směsi. Zajímavější použití má jako čerstvá rostlinka. Je naprostou jedničkou coby jedlá osvěžující dekorace dezertů či pro výrobu sirupů, čokolád a dalších sladkých dobrůtek.

Při vaření se hodí do zálivek, grilovacích marinád a k ochucení zeleniny jako je lilek, mrkev, rajčata či cuketa. Vynikající je také tabouleh, svěží bulgurová specialita, která by se bez máty neobešla.

Hostíte-li své přátelé a chcete připravit něco netradičního, vsaďte na mátovou salsu.

Pro umocnění mátové chuti se při vaření doporučuje používat ji spolu s bazalkou, hřebíčkem, tymiánem, zázvorem a pepřem.

Saturejka

Oblíbená bylinka kořeněné, až pepřové chuti. Zvýrazňuje chuť jídla, díky čemuž je oblíbená u lidí, kteří se snaží snižovat příjem soli. Jelikož je nabitá vysokým obsahem tříslovin, plným aroma i chutí, její použití by mělo být střídmé. Je také součástí provensálského koření.

Sušená saturejka odlehčí těžkým jídlům, jako jsou houby a smažená jídla v podobě zeleninových placek, sójových karbanátků či lilku v těstíčku. Je součástí kořenících směsí, obsahuje ji například čubrica.

Čerstvá saturejka je rovněž vhodná k houbám, luštěninám, salátům a zelí.

Vhodnou kombinaci se saturejkou tvoří česnek, máta, rozmarýn, tymián a levandule.

Pažitka

Jemně cibulová chuť pažitky si získala přízeň lidí po celém světě a také v Česku se objevuje v kuchyních s naprostou samozřejmostí. Je nenáročná na pěstování a chuťově velice příjemná. Uplatňuje se zejména čerstvá ve studené kuchyni do pomazánek, k posypání polévek, pečiva či bramborových příloh.

V sušeném stavu se přidává při vaření až těsně před jeho koncem, například do omáček z kořenové zeleniny nebo do zeleninových vývarů. Obecně se však doporučuje používat pažitku převážně čerstvou.

Pažitka se chuťově doplňuje s petrželovou natí, majoránkou, medvědím česnekem a kmínem. Sluší ji to také všude tam, kde je kořenová zelenina.

Šalvěj

Nejvýraznější vlastností šalvěje je její aromatická vůně, která vynikne spíše po usušení. Šalvěj má řadu využití i mimo kuchyni, pro vaření se však doporučuje používat zejména její čerstvé lístky.

Hodí se k těžkým jídlům jako jsou houby a luštěniny, přihodit se ji však vyplatí také do zeleninových směsí pro přípravu placek, sabdží a rizota.

Netradiční specialitkou jsou pak smažené šalvějové listy v těstíčku.

Vyladěné chuťové duo tvoří šalvěj s dýní, houbami, levandulí, majoránkou a rajčaty.

Provensálské koření – oblíbené koření s celou řadou pozitivních účinků na zdraví

Bylinky na provensálské koření

Pokud někdy navštívíte Provensálsko a ochutnáte místní grilované kuře, okamžitě ucítíte speciální a úžasnou chuť – díky Provensálskému koření. Provensálské koření je běžnou součástí české kuchyně. Jeho původní domovinu nemusíme hledat nijak složitě, odkazuje k ní totiž už samotný název. Tato směs čerstvých či sušených bylinek tedy pochází z francouzské oblasti Provence, jež se nachází na jihovýchodě této evropské země. Co už ovšem také jisté není, jaké bylo původní složení tohoto koření. To se samozřejmě během let měnilo. Určitě do něj patří rozmarýn, bazalka a tymián, v některých případech i dobromysl, estragon, majoránku, fenykl, oregano nebo saturejka, přičemž za Atlantikem bývá součástí i levandule.

Léčivé účinky provensálského koření? Záleží na složení!

Vzhledem k tomu, že je provensálské koření směsí bylinek, asi nikoho nepřekvapí, že působí velmi kladně na lidské zdraví. Jednotlivé rostliny totiž pochopitelně obsahují mnoho účinných látek, které se zde navzájem podporují. Na druhou stranu je zřejmé, že se konkrétně účinky budou měnit v závislosti na daném složení.

Základní směs bylin (rozmarýn, bazalka a tymián) působí dohromady pozitivně na kardiovaskulární systém, hladinu cukru v krvi a zlepšuje prokrvení těla. Zároveň umí podpořit psychické schopnosti a pomoci s podrážděním a dalšími nervovými problémy. Působí i antibioticky, dezinfekčně a antisepticky.

Další složky provensálského koření mohou pomoci s nechutenstvím a celkově podporují trávení, když mají pozitivní vliv i na potíže se zažíváním, jako je např. plynatost či průjmy. Některé z výše uvedených rostlin ovšem plní i jinou funkci, totiž dodat koření specifickou vůni a chuť.

Doporučujeme: chcete o jednotlivých bylinkách vědět více? Pak si přečtěte naše články o základních přísadách, tedy o bazalce, rozmarýnu a tymiánu.

K čemu se provensálské koření hodí v kuchyni?

Většina lidí si nekupuje provensálské koření kvůli léčivým účinkům, ale primárně ke kuchyňskému využití. Používáno je často k dochucení různých druhů grilovaného i pečeného masa.

A jak se sluší na původem středomořské koření, platí to i pro ryby. Využití je ale daleko širší. Velmi se totiž hodí i k zelenině, salátům, těstovinám, na pizzu, sýry anebo do omáček.

Doporučujeme ale použít až v úplném závěru tepelné úpravy či po jejím skončení, aby zůstaly zachovány účinné látky.

Recept na provensálské koření: domácí příprava je jednoduchá. Budete potřebovat pouze sušené bylinky, a to např. stejný díl rozmarýnu, tymiánu, bazalky, saturejky a estragonu. Poměr ovšem můžete dle chuti měnit. Skladovat doporučujeme ve vzduchotěsné sklenici při pokojové teplotě.

Namíchejte si domácí provensálské koření. Použijte tymián, rozmarýn, oregano a další bylinky

Jak si doma namíchat proslovenské koření? Nesmí v něm chybět tymián, rozmarýn, bazalka, oregano a saturejka Provensálské koření, jedna z nejproslulejších bylinných kořenicích směsí na světě, má hodně různých variant, žádný univerzální recept totiž neexistuje. Ovšem podle názvu směs určitě musí obsahovat typické bylinky z oblasti Provence ve Francii. Nesmí v ní tak chybět tymián, rozmarýn, bazalka, oregano a saturejka, přidává se také majoránka, estragon, fenyklová semínka, šalvěj, hladkolistá petrželka i trochu levandule. Dohromady tvoří skvělou chuť, nezaměnitelnou vůni a díky léčivým schopnostem jednotlivých bylinek provensálské koření rovněž prospívá zdraví. Máme pro vás tři recepty, jak si doma koření namíchat, i když v případě provensálského koření můžete popustit uzdu své fantazii a vytvořit si svou vlastní směs. Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek

Každá z bylin v provensálském koření má co nabídnout už sama za sebe a což teprve, když je dáme dohromady. Získáme chuťově skvěle vyladěnou směs s unikátním aroma a navíc s blahodárnými účinky na zdraví. Vždyť tymián, rozmarýn, saturejka, bazalka, oregano a další byliny jako majoránka, estragon, fenykl, šalvěj, hladkolistá petrželka či levandule jsou osvědčené léčivky, které mají antiseptické a antibiotické účinky, podporují a urychlují trávení, zklidňují nervový systém, pomáhají při prevenci a léčbě chorob z nachlazení. Co jednotlivé bylinky, které jsou součástí provensálského koření, umějí jako koření a léčivky?

Máme pro vás tři recepty, jak si doma koření namíchat, i když v případě provensálského koření můžete popustit uzdu své fantazie a vytvořit si svou vlastní směs

Tymián je přírodní antibiotikum

Tymián obecný (Thymus vulgaris) je skvělým aromatickým kořením do polévek, vývarů a dušených pokrmů, omáček, nádivek a salátů.

Jako léčivá bylina působí protizánětlivě a antisepticky, je známým přírodním antibiotikem. Tymián pomáhá při léčbě nachlazení a kašle, působí proti průjmům a nadýmání a podporuje trávení. Je účinný při bolestech hlavy, úzkosti, nespavosti a depresi.

Vše o tymiánu – jak ho pěstovat, co s ním v kuchyni i jak pomáhá zdraví – najdete zde.

TYMIÁN obecný (Thymus vulgaris) se používá jako aromatické koření i léčivá bylina

Rozmarýn uklidňuje a pomáhá trávení

Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) dodává pokrmům trpce kořeněnou chuť, hodí se k přípravě masa, zejména jehněčího, skopového a telecího, drůbeže, ryb. Přidává se do rajských omáček, pečených brambor, bylinkového másla nebo grilované zeleniny.

Rozmarýn má dezinfekční a antiseptické účinky, posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání. Pomáhá lepšímu a rychlejšímu trávení, podporuje detoxikaci těla.

Vše o rozmarýnu – jak ho pěstovat, co s ním v kuchyni i jak pomáhá zdraví – najdete zde.

Provensálské koření: rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis) 

Bazalka podporuje chuť k jídlu

Bazalka pravá (Ocimum basilicum)  se používá do salátů, přidává k dušenému masu, grilované zelenině, do omáček a polévek. Neobejde se bez ní italská kuchyně, používá se zejména do rajčatových pokrmů, skvěle ladí s česnekem. Bazalka je základem klasického pesta.

Jako léčivá bylina tlumí křeče, podporuje chuť k jídlu, zlepšuje trávení, omezuje nadýmání, pomáhá při vylučování žluči, zklidňuje žaludek a působí mírně dezinfekčně. Má zklidňující účinky, ulevuje při vykašlávání a dezinfikuje ústní dutinu. 

Vše o bazalce – jak ji pěstovat, co s ní v kuchyni i jak pomáhá zdraví – najdete zde.

Provensálské koření: bazalka pravá (Ocimum basilicum) 

Oregano zlepšuje náladu

Dobromysl obecná (Origanum vulgare) pěstovaná ve Středozemí – oregano – je silnější, na silice a vůni i chuť výraznější než naše. Ovšem i naše česká dobromysl je skvělé oregano, jen je o něco jemnější. Oregano nachází využití v italských specialitách, typické je kořenění pizzy a špaget. Přidává se do mletých mas a gulášů, rizota, čerstvá je skvělá do salátů, polévek či omáček. 

Jako léčivka má protizánětlivé účinky, usnadňuje vykašlávání a zvyšuje vyměšování žluči, a tak podporuje trávení. Působí jako antidepresivum, uklidňuje a zlepšuje náladu.

Vše o oreganu – jak ho pěstovat, co s ním v kuchyni i jak pomáhá zdraví – najdete zde.

Dobromysl (oregano) má protizánětlivé, detoxikační a dezinfekční účinky, je účinným přírodním antibiotikem

Saturejka působí proti nadýmání

Saturejka zahradní (Satureja hortensis) má výraznou kořenitou chuť a může v pokrmech nahradit pepř. Nejrozšířenější je její použití do všech luštěninových jídel, hodí se k masu, rybám, do smetanových omáček, vaječných, bramborových a zeleninových jídel. Aby byla vůně a chuť saturejky přirozená, přidává se až na konci vaření.

Jemně aromatická bylina  působí proti nadýmání, zabraňuje tvorbě plynů v zažívacím traktu, má antiseptické, močopudné a protiprůjmové účinky, podporuje chuť k jídlu, usnadňuje trávení.

Vše o saturejce – jak ji pěstovat, co s ní v kuchyni i jak pomáhá zdraví – najdete zde.

Saturejka zahradní (Satureja hortensis)

Provensálské koření v kuchyni

Provensálskou kořenicí bylinnou směs používáme zejména na ochucení dušené zeleniny, polévek, omáček, salátů a těstovin, využití najde při přípravě všech druhů masa a ryb na grilování a pečení, hodí se do pomazánek nebo omelet.

3 recepty na provensálské koření 

1. Provensálské koření s fenyklem

• 3 lžíce tymiánu
• 3 lžíce rozmarýnu
• 3 lžíce saturejky
• 2 lžíce oregana
• 1 lžíce bazalky
• 1 lžička drcených fenyklových semen

Provensálské koření: fenyklová semínka

2. Provensálské koření s majoránkou

• 3 lžíce tymiánu
• 2  lžíce bazalky
• 2 lžíce rozmarýnu
• 1  lžíce oregana
• 1 lžíce majoránky
• 1 lžíce saturejky

Majoránka je celkově posilující a povzbuzující léčivá bylina a koření v jednom

3. Provensálské koření s estragonem

• 2 lžíce tymiánu
• 2 lžíce hladkolisté naťové petržele
• 1 lžíce oregana
• 1 lžíce majoránky
• 1 lžíce rozmarýnu
• 1 lžíce estragonu
• 1 lžička mletých šalvějových listů
• 1 lžička drcených fenyklových semen
• 1 lžička levandulových květů

Provensálské koření: pelyněk estragon (Artemisia dracunculus) nebo také pelyněk kozalec

3 tipy na domácí přípravu provensálského koření

1. Smícháme všechny sušené byliny, buď je umeleme v mlýnku na koření, nebo použijeme hmoždíř.
2. S množstvím a poměry jednotlivých bylinek můžeme různě experimentovat, a tak si vytvořit tu nejchutnější směs.
3. Domácí provensálské koření skladujeme nejlépe v tmavé skleněné uzavíratelné nádobě.

O bylinách a koření by vás také mohlo zajímat:

Diskuze(0) Zavřít diskusi Zkopírovat odkaz na tento článek