Jak vaří kapra mistr Evropy? S knedlíkem

ANKETA: Jak budou známé tváře Moravy a Slezska trávit letošní Vánoce a Silvestra

autor externí

Naše vánočně-novoroční anketa osobností Moravy a Slezska pokračuje. Tentokrát jsme se ptali, jaký je jejich vánoční rituál a jak budou slavit covidové Vánoce a silvestra? V čem budou jiné?

Heidi Janků, 58 let, zpěvačka, Ostrava

Zdroj: Robert Tichý

Přiznám se, že nejraději mám o Vánocích kapra, kterého mohu jíst od Štědrého dne až do Nového roku. Vlastně ani ten bramborový salát není pro mě tak důležitý. Ale ryby doslova miluji. Vánoce budou letos úplně jiné než všechny předcházející.

A mám-li být upřímná, vlastně ani ještě neznám přesně svůj letošní „sváteční harmonogram“. Doposud jsem stačila vždy absolvovat několik rodinných setkání, ale netroufám si říct, jak tomu bude letos. Možná nakonec zůstanu doma a nikam nepojedu.

Jaroslav Wykrent, 77 let, skladatel a hudebník, Přerov

Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Na žádný velký vánoční rituál si osobně nepotrpím. A pokud těm svátečním dnům „fandím“, tak je to víceméně hlavně proto, že se v onom čase lidé přece jen stávají „lidštější“.

Petra Kvitová, 30 let, tenistka, Bílovec

Zdroj: Deník / Petr Zbranek

Večeříme kapra s bramborovým salátem, máme výbornou rybí polévku, kterou dělá maminka. Myslím si, že letos Vánoce nebudou jiné, trávíme je v úzkém rodinném kruhu. Večeříme něco okolo půl páté.

Albert Černý, 31 let, hudebník, Třinec

Zdroj: Deník / Jaroslav Sýbek

Večeříme polskou houbovou polívku až po setmění, sejde se u nás širší rodina, děda, teta, sestřenice. Potom máme kapra a bramborový salát, což jím jenom symbolicky a nakonec holubinky, což je polské jídlo: rýže pomletá s houbama zabalená v listu zelí. Vánoce pro mě nebudou jiné v ničem, jenom v tom, co se zbytečně pořád kolem covidu děje v médiích. Na zprávy na Štědrý den koukat nebudeme.

Eva Vejmělková, 51 let, herečka, psycholožka, scenáristka, Karviná

Zdroj: Lenka Hatašová

Štědrovečerní večeři máme klasickou, s kaprem, salátem a slovenskou kapustnicí, kterou vaří manžel (Dušan Rapoš, filmový režisér, producent a hudební skladatel – pozn. red).

Vánoce jsou jedinečné právě v rituálech každé rodiny, které se přenášejí z generace na generaci. Záleží jen na nás samotných, zda dopustíme, aby nás současná situace, plná negativních zpráv, donutila neužít si nejkrásnější svátky v roce.

Nemůžeme ovlivnit, co se děje venku, ale můžeme ovlivnit to, jak se budeme cítit doma.

Monika Brzesková Žídková, 43 let, starostka, Miss ČR 1995 a Miss Europe 1995, Kravaře

Zdroj: Deník / Vladimír Pryček

Doufám, že to budou „normální“ Vánoce a nenechám si je ničím pokazit. Rituály začínají už nákupem stromečku. To zajišťuje manžel a děti. Večeříme hrachovou polévku, kapra a bramborový salát. Celý den vyhlížíme zlaté prasátko, pod talíře dávám šupinu a u večeře nechybí talíř navíc pro „pocestného“.

Leopold Sulovský, 66 let, horolezec a politik, aktuálně senátor, Nový Jičín

Zdroj: Deník / VLP Externista

Všechno je zcela tradiční. Mám sedmiletého syna, nyní prvňáčka, takže nějaké experimenty nejsou na pořadu dne. Klasicky: rybí polévka, bramborový salát, smažený kapr a pak už jednohubky, cukroví, zkrátka vše k rozbalování dárků.

Věra Palkovská, 57 let, primátorka Třince, Třinec

Zdroj: Deník / VLP Externista

Vánoční tradice a rituály jsem si ze svého dětství přenesla i do mé rodiny a celý život je dodržuji. A ani covid na tom nic nezmění. Na Štědrý den ráno zajedeme rozsvítit na hřbitov svíčku našim blízkým, kteří už nejsou mezi námi, a v odpoledních hodinách se sejdeme celá rodina – teď už u nejstarší dcery.

Před štědrovečerní večeří nesmí chybět modlitba a zpívání koled z evangelického kancionálu. Tradice dodržujeme i co do jídelníčku a jeho jednotlivých chodů – hrách, zelí, krupička s čokoládou, kterou jíme z jednoho talíře, pak následuje kapr s bramborovým salátem, koláče a cukroví.

Po večeři pak přijdou na řadu tradiční zvyky, jako krájení jablíček a louskání ořechů, jaký bude příští rok, a pak jdeme ke stromečku a rozbalujeme dárky.

Vladimír Vůjtek, 73 let, bývalý hokejista a trenér, vedl český i slovenský národní tým, vicemistr světa, dvojnásobný mistr ruské ligy, Klimkovice

Zdroj: Deník / VLP Externista

Nic speciálního. Mám rád vánoční stromeček, pohodu u něj a u našeho stolu nesmí chybět kapr. Jelikož mám manželku Slovenku, tak jako polévku máme kapustnicu a salát. Mladí dávají přednost něčemu jinému.

Každopádně večeříme v obvyklý čas kolem páté šesté hodiny. Letos uvidíme, jak se vše vyvine, protože poslední dva tři roky jsme trávili u syna na baráku.

Bohužel jiné to pro nás bude v tom, že mám dceru na Slovensku, a s vnoučaty nebude asi moci přijet.

Pavlína Kafková, 51 let, herečka, Frýdek-Místek

Zdroj: Deník / VLP Externista

Vánoce budu samozřejmě trávit s nejbližší rodinou a jsem opravdu šťastná, že se budeme moci sejít úplně všichni ve zdraví a v radosti. Večeříme klasické menu. Těším se na kapra i salát, na rozkrojení jablíčka a mnoho dalších drobností, které k našemu „celorodinnému“ sdílení Vánoc patří.

Igor Bareš, 54 let, herec, Olomouc

Zdroj: Deník / VLP Externista

Pouštíme si skořápky se svíčkami, zkoušeli jsme také lití olova. Na půlnoční mši nechodíme. Máme malé děti, takže se snažíme večeřet co nejdříve. Tma je v prosinci brzy, proto večeříme už kolem půl páté nebo páté hodiny. Usedáme ke stolu s dětmi co nejdříve, abychom si rozsvícený stromeček užili co nejdéle.

Naše rodina je „dietní“. Nemám žádné příbuzné a manželka také ne. Máme jen děti, což nám úplně stačí. Uvažovali jsme, že bychom Vánoce strávili na chalupě, ale tam jsme byli po většinu letošního roku a tak raději zůstaneme doma v pohodlí a teple v Praze. Slavit budeme s ohledem na děti, přizpůsobíme se jim.

Kateřina Kněžíková, 38 let, opěrní pěvkyně, Bohumín

Zdroj: Deník / VLP Externista

Doufám, že Vánoce oslavíme stejně jako každý rok v rodinném kruhu. Letos jsme se rozhodli vyměnit Prahu za Znojemsko. Obvykle vaříme hrachovou polévku, místo kapra máme lososa. Letošní Vánoce budou asi více o semknutí a prožití času ve větší pohodě a klidu.

Ondřej Novotný, 43 let, promotér a spolumajitel Oktagon MMA, Ostrava

Zdroj: Deník / VLP Externista

Asi jako všichni. S kamarádem vyrábíme salát, k tomu sbíráme od všech, kteří nám dají, cukroví, a to pak společně ochutnáváme, při tom popíjíme a vyhlašujeme vítěze v jednotlivých kategoriích (úsměv). Na večeři jedeme klasiku.

Polévku máme hrachovou, když někdo udělá rybí, tak rybí, šupiny pod talíř je jasná věc a řízek máme z ryby i kuřecího, protože dcera rybu tolik nemusí. S manželkou Renčou máme ale rádi i vinnou klobásu, kterou obědváme. Půst nedržíme, prasátko nehoníme. A jako předkrm jsme mívali šunkovou rolku.

Když jsme bývali menší, tak večeře byla v pět, v sedm pak dárky, ale teď už to nehrotíme a nemáme žádný řád. Zajímavé je, že na Vánoce jsme často jezdili na hory, naučili jsme se nebýt doma a vyhovovalo nám to, protože jsme odjeli 21. prosince a nezažívali jsme ten stres.

Bohužel letos to asi nebude, což nás mrzí, takže uvidíme, jak to vymyslíme. Jiné to bude kvůli covidu, ale také kvůli turnajům. A také máme malou Medu i starší dceru. Bude to víc rodinné a víc fajn.

Klára Kováčová, 37 let, vicemiss 2003, manželka trenéra SFC Opava Radka Kováče, Vyškov

Zdroj: Deník / VLP Externista

Na Vánoce jsme jako rodina vždy spolu, a tak to i zůstane. V tom nás žádný covid snad neomezí, tedy pokud zůstaneme všichni zdraví. Každoročně trávíme Vánoce střídavě na Moravě u mých rodičů nebo v Praze.

Minulý rok jsme ale byli poprvé na horách. Letos kvůli manželově práci zůstáváme v Praze. Tradičně děláme čočkovou polévku, bramborový salát podle osvědčeného receptu mé babičky.

Jako rodinný zvyk si dáváme před večeří kousek vánočky namazaný medem a na tom kousek česneku.

Jan Rafaj, 43 let, generální ředitel Heimstaden Czech, Ostrava

Zdroj: Deník / VLP Externista

Vánoce máme tradiční, večeře u nás začíná kolem 17 hodin, uděláme si pohodu, nechybí koledy. Pak si u dřevěného betléma čteme příběhy z Bible a vyprávíme si s dětmi o narození malého Ježíše.

Naše děti mají ještě před rozbalováním dárků povinnost zpívat, recitovat básničky. Pak už přijdou dárky a samozřejmě pohádka z programu ČT.

Děti jsou ještě malé, takže silvestr je spíše komornější, čas využívám i k tomu, že všem známým posílám novoroční emotivní vzkazy.

Karolína Kopíncová, 22 let, modelka a Miss Czech Republic 2020, Vrbno pod Pradědem

Zdroj: Deník / VLP Externista

Večeříme okolo osmnácté hodiny. Na stole u nás najdete klasickou vánoční večeři ve formě řízečků, pár kousků kapra a bramborového salátu. Ob rok měníme polívku, jeden rok máme zelnou, na kterou jsem zvyklá z dětství a další rok máme hrachovou, kterou miluje přítel. Štědrý den trávíme spolu a 25. 12. začínáme objíždět naše rodiny. Na ty už se moc těšíme.

Ladislav Hezký, 52 let, pekař Štramberských uší, Nový Jičín

Zdroj: Deník / VLP Externista

Máme to každý rok stejné. I když máme cukrárnu a mohli bychom si nakoupit cukroví, tak manželka peče, už kvůli našim třem dětem. Na Štedrý večer jdeme na hřbitov, k večeři je rybí polévka, bramborový salát a kapr. Na silvestra býváme doma, protože děti jsou ještě malé.

Kateřina Kouláková (Kaczi), 28 let, zpěvačka a písničkářka, Frýdek-Místek

Zdroj: Deník / VLP Externista

Většinou vyrážíme s rodinou v poledne na procházku na tzv. vařonku. K večeru se sejdeme celá rodina u jednoho stolu, po večeři zpíváme koledy a pak si povídáme s předáváním dárečků u stromečku. Na štědrovečerním stole nechybí hrachová polévka, smažený kapr s bramborovým salátem a nějaký dobrý mok k tomu.

Vít Nantl, 44 let, předseda představenstva Vltava Labe Media, Klášterec (okres Šumperk)

Zdroj: Deník / VLP Externista

Večeříme tradičně kapra s bramborovým salátem zhruba v 18 hodin. K Vánocům patří i pouštění lodiček, domácí čokoláda z formiček po babičce, pohádky, prskavky a na Štědrý den dopoledne návštěva zoo s dětmi. Letošní Vánoce, doufám, budou stejné jako každý rok. Mysleme ale na naše rodiče a seniory a zvažme otestování na covid, má to smysl.

Klára Janečková, 41 let, psycholožka a spisovatelka, Valašské Meziříčí

Zdroj: Deník / VLP Externista

Do rituálu patří pohádka. Přes rok se na ně nedívám, na Štědrý den musím. Možná jsem pověrčivá a má mi přinést v následujícím období štěstí. Večeříme vždy brzy, už po páté hodině, následují dárky a po nich sedíme u pohádky a povídáme si.

František Nedomlel, 72 let, řezbář, autor bruntálského a mohelnického betléma, Bruntál

Zdroj: Deník / VLP Externista

Máme takovou tu štědrovečerní rodinnou klasiku s kaprem. Kapra si samozřejmě sám musím vybrat i vykuchat. Otec mě naučil, že na vánoce musí být houbovec. Nakrájená vánočka, krupice, houby a česnek. V Krkonoších se to peče jen jednou za rok na Vánoce. Ten zvyk si rodiče přivezli do Bruntálu.

Lenka Černá, 54 let, házenkářská legenda, bývalá brankářka, reprezentantka, rodačka z Olomouce, nyní trenérka mládeže ve Zlíně

Zdroj: Deník / VLP Externista

Poprvé od návratu ze zahraničních angažmá nebudeme na Štědrý den doma, ale u syna se snachou a první vnučkou. I zde nás ale čeká klasika – po šesté hodině večerní smažený kapr se salátem.

Během své kariéry jsme ale zažila z více jak deseti sezon v zahraničí asi pět šest Štědrých večerů ve Francii, či u sestry v Německu, kde ale také vždy a striktně udržují českou klasiku.

Její rodina si už zvykla (smích).

Zdeněk Nehoda, 68 let, bývalý fotbalista, mistr Evropy, hráčský agent, Hulín

Zdroj: Deník / VLP Externista

Vánoce od dětství miluju, stejně jako pohádky a mám to i teď, když mi táhne na sedmdesát. Pořád se na ně těším, ale chybí mi sníh a mráz. Rituály nebo zvyky nemáme nijak speciální, spíše klasické, tedy štědrovečerní večeře, ryba u nás nikdy nebyla, my jsme na řízky.

Večeři máme dřív, tak kolem páté hodiny, abychom stíhali pak pohádky a užili si pohodu. Letos ale pro nás s manželkou budou Vánoce jiné, protože poslední roky jsme je trávili na horách, jezdili jsme do Alp, kde jsme byli až do třicátého, pak jsme se vraceli na silvestra domů a byli tam, nebo u přátel.

Po delší době budeme doma a s námi i manželčini rodiče.

Libor Kašík, 28 let, hokejový brankář HC Berani Zlín

Zdroj: Deník / VLP Externista

Letošní Vánoce pro mne v ničem jiné nebudou. Vždy jsem s rodinnou, s nejbližšími. Snažíme se nejíst až do večeře, abychom viděli „zlaté prasátko“. Máme kapra, salát a polévku z kapra. Ta je výborná a dělá ji tatínek a dělá ji už tak skvěle, že už teď se na ni moc těším.

Kapra si dávám symbolicky, protože mi moc nechutná, ale snažím se dodržet tradici – kapra a salát. Pak ještě máme houbovou omáčku s knedlíkem. V Česku letos hokejisti moc volna nemají. Máme naloženo plno zápasů a tréninků. Co se týká Vánoc, tak asi je to věkem, ale nejvíc se těším na večeři.

Dřív to bylo jinak, to jsem se těšil na dárky. Moc se těším na jídlo, které chystá tatínek, když jsem u něj. Jinak přes vánoční svátky moc času nemám, vždy přijedu za blízkými mezi tréninky a zápasy. Máme toho opravdu hodně a volna moc nezbývá.

Těším se i na to, jak si s mou skvělou přítelkyní uděláme Vánoce později a přizpůsobíme je volnému času.

Otmar Oliva, 68 let, sochař a výtvarník, Velehrad

Zdroj: Deník / VLP Externista

Řekl bych, že v mém případě jde o rituál spíše adventní a je to modlitba. Byl bych rád, kdybych mohl říct, že jde o modlitbu neustálou a snažím se do toho trefit.

• Jiří Pavlica, 67 let, muzikant a hudební skladatel, Staré Město
• Zdroj: Deník / VLP Externista
• Rituály k životu patří a asi nejkrásnější jsou ty v rodinném kruhu, které zůstanou světu utajeny.

Jiří Vykoukal, 49 let, bývalý hokejový reprezentant, dvojnásobný mistr světa, v současnosti manažer LHK Jestřábi Prostějov, Olomouc

Zdroj: Deník / VLP Externista

Letos to bude trochu složitější, protože máme dceru v zahraničí. Večeříme rybu s bramborovým salátem. Vánoce oslavíme v rodinné atmosféře, nenecháme se současnou situací ovlivnit. Odlišné budou podle toho, jaká budou vládní nařízení.

Jiří Tkadlčík, 31 let, strongman, Přerov

Zdroj: Deník / VLP Externista

Byl bych nerad, kdybychom kvůli covidu přišli o Vánoce nebo silvestra, budeme se snažit držet tradice. V pět až v šest hodin večeříme. Ne kapra, spíš lososa nebo krůtu, kapr nám moc nejede. Teď máme malou, tak chceme dělat více vánočních zvyků. Pouštět skořápky, odlívat olovo.

Petr Vavřík, 58 let, baskytarista skupiny Buty, Zlín

Zdroj: Deník / VLP Externista

Vánoce zatím slavíme každý rok s dětmi, přestože už žijí samostatně. Asi se jim u nás líbí. Na Štědrý den večeříme kolem šesté hodiny klasicky kapra s bramborovým salátem. Po celodenním hladovění je to nejlepší jídlo na světě. Doufám, že na tom ani covid nic nezmění.

Michal Sýkora, 41 let, spisovatel, vysokoškolský pedagog, Olomouc

Zdroj: Deník / VLP Externista

Naše vánoční rituály odpovídají asi těm obvyklým, jaké sdílí všechny rodiny s dětmi. V podvečerních hodinách řízek a bramborový salát, a pak hurá rozbalovat dárky. Jak budou letos svátky vypadat, nemám ponětí, vládní rozhodnutí týkající se toho, co bude povoleno a co ne, jsou naprosto nepředvídatelná.

Investujte do svého zdraví. Předplaťte si Deník.cz a získejte neomezený přístup k seriálu Předsevzetí 2021. Více zde.

Kuchař z vyhlášeného bistra v Horních Dubénkách rád kontroluje sníh

I přesto – nebo právě proto – Rémi Decroix sníh miluje. Mnohdy neváhá jet ze svého občasného bydliště v domě v Jihlavě čtyřicet kilometrů po sněhem zapadaných silničkách až do Horních Dubének jen proto, aby tam u svého druhého bydliště – usedlosti a rodinné restaurace Bistrot de Papa – odklidil sníh.

„Odklízím tam celé parkoviště, i když to třeba ani není úplně nutné. Mě to baví. Pořád máme kolem domu odhrabaných ve sněhu třeba třicet cestiček, i když v zásadě chodíme jenom po jedné.

Musím zkontrolovat, jestli je sníh pořád tak studený a bílý, jak býval.

Jsem z toho stále více unesený, jak stárnu,“ říká se smíchem sedmačtyřicetiletý Rémi Decroix, který v sobě kromě kuchaře nezapře ani duši klauna.

Zimní období je pro provozovatele malého originálního francouzského bistra na vysočinském venkově náročnější, ale současně přináší zase jiné prožitky.

„Protože v zimě samozřejmě nemáme u restaurace zahrádku, tak se počet míst omezí. V létě je nutné se u nás rezervovat týden dopředu, ale v zimě s předstihem dvou až tří týdnů.

Zatímco v létě se tady objeví i hodně turistů, kteří k nám přijedou řekněme ze zvědavosti, v zimě se v bistru vytvoří rodinná přátelská atmosféra. Přijíždí ti, kteří ví proč.

Koukáme z oken ven na sníh, chodí lidi, které známe, je to klidnější,“ líčí Decroix.

Sněhové kalamity, na Vysočině běžné, provoz restaurace nenarušují.

„Většina našich hostů už v zimě s možnými komplikacemi při cestě Vysočinou počítá. Zrovna teď čekáme dvacet francouzských kamarádů. Jedna z věcí, na kterou se sem těší, je i ta, že sem jedou za sněhem na zapadlý venkov,“ směje se Decroix.

Cestu do bistra v Dubénkách si nachází milovníci venkovské pohody a dobrého jídla z celé Evropy.

„Lidé se nám ozývají z telefonních čísel rakouských, belgických, švédských, holandských, britských. Jsou to třeba lidé, kteří měli něco společného s tímto regionem a nyní žijí v zahraničí a chtějí sem vzít rodinu. Nebo se o nás doslechli a přijedou za námi během své dovolené,“ říká Decroix.

Restaurant má i stálou klientelu: návštěvníky, kteří si zde rezervují místo měsíc co měsíc.

„Přijíždí k nám každé tři měsíce jedna skupina přátel. Každý měsíc měníme menu a oni se vrací, protože jsou zvědaví, co je tam nového.“ Rémi Decroix před časem přiznal, že nemá rád kapra, ze kterého se dělají typická česká vánoční jídla.

Ale dodal, že se chce naučit připravit kapra tak, aby chutnal i jemu samotnému. Předsevzetí splnil. „Letos vařím polévku z kapra. Není to český, ale upravený jihofrancouzský recept – takzvaná bisque. Má úspěch,“ těší Rémiho.

Kdyby měl nějakému z tradičních českých jídel udělat reklamu do světa, byla by to prý svíčková s knedlíky. „Moc rád mám také vývar – a velice se mi obecně líbí česká tradice jíst polévku po celý rok, tedy třeba i v létě. I cizinci, kteří k nám do bistra přijíždí, si zvykli mít zde polévku celoročně.“

Z typicky českých surovin si oblíbil například zvěřinu. „Daňčí, divočák, zajíc… Bereme je od místního dodavatele, z toho jsem nadšený, protože ve Francii toto maso není jednoduché získat.“

Prožít spolu okamžik u dobrého jídla

Mottem restaurace Bistrot de Papa je sousloví A čas se zastaví… Na webu bistra motto doplňuje i celý malý příběh – originální, ale srozumitelná mytologie. „Koncept vznikal současně s restaurací. Nevymýšleli jsme ho.

Bylo to spíše nalezení něčeho, co jsme sami hledali. Tady se opravdu čas zastavil. Naši návštěvníci to taky tak vnímají, funguje to.

Nemáme tady wi-fi… Tady lze opravdu zapomenout, že čas a život kolem běží… Chceme, aby se tady lidé dokázali zastavit a užili si společně ten okamžik u stolu s dobrým jídlem.“

Že bude kuchařem, k tomu se Rémi Decroix rozhodl prý už ve svých sedmi letech, kdy byl u své chůvy. Odešla kamsi nakupovat – a doma nechala steak.

„Tak jsem si ten steak ve svých sedmi letech udělal. Samozřejmě jsem pak dostal vyhubováno. Moje odpověď tehdy byla, že se stanu kuchařem, že se to už jen doučuji,“ směje se Rémi.

Svůj cíl neopustil. „Problém byl trochu v tom, že já pocházím z úřednické rodiny, takže mé rozhodnutí bylo překvapení a čekal mě dlouhý boj, abych obhájil, proč jsem si vybral toto zaměstnání. Až o hodně let později si někdo v rodině vzpomněl, že naše prababička měla na francouzském venkově jídelnu, kde vařila pro místní zemědělce. Takže možná tam byly kořeny,“ směje se Rémi.

V mládí měl potřebu vyzkoušet všechno: od vysoké michelinské gastronomie přes vaření z bylinek ve Švýcarsku po klasickou kuchyni.

Ani během posledních let v Dubénkách v poměrně odlehlém koutě Vysočiny neztrácí kontakt s kolegy z oboru. „S přáteli i bývalými kolegy z Belgie, ze Švýcarska jsme pořád v telefonickém kontaktu. Já kromě toho každé dva roky jezdím do Lyonu na gastronomický festival, který se hodně zabývá novinkami v oboru. Navštěvuji i bývalé kolegy a mé šéfy v rodném Lille,“ popisuje Decroix.

Za největší profesní uspokojení sám pro sebe považuje, když mu host jídlo pochválí s tím, že je stejně dobré jako od maminky. „To je v zásadě ta největší meta: když mou kuchyni někdo porovnává s tou, kterou si pamatuje z dětství,“ míní Rémi Decroix.

Paštiku a sýr

Sám se zdráhá hodnotit jiné restaurace na Vysočině. „Jak říká úsloví: Kovářova kobyla chodí bosa. Asi nejsem ten, který by dokázal ocenit práci jiných, protože si na to neudělám čas.

Žiju a pracuju tady v Dubénkách. Paradoxní je, že hostitelé se nám často někde bojí něco předložit k jídlu. Ale my sami v rodině jíme opravdu velice jednoduché věci.

Sýr, paštiku, chleba, k tomu skleničku červeného.“

Vánoce a konec roku tráví Rémi s manželkou Evou a jejich dvěma dcerami doma v Dubénkách.

„Těšíme se na to, že budeme spolu. Jdeme na procházku, užijeme si klid. Ve Francii není zvykem dívat se v televizi o svátcích na pohádky. Televizní Vánoce jako tady tam neexistují. Takže doma vedeme diskuse, zda se dívat na televizi, nebo ne. Ale já jsem ochoten se s rodinou posedmnácté opět podívat na Popelku,“ rozesměje se Rémi.

Vlastně ještě jednou věcí jsou Vánoce v rodině Decroix neobvyklé. „Naše dcery mají jeden den Ježíška a druhý den Papa Noëla,“ líčí mistr kuchař Rémi Decroix.

V aktuálním žebříčku Maurerova výběru Grand Restaurant za nejlepší jídlo v České republice získalo Bistrot de Papa třetí příčku.

Recepty nejen vánoční: kapr na pánvi, v hrnci i pekáči

14. 12. 2009 | Doba čtení 16 minut

Kapří maso chutná skvěle, jen je třeba s ním jemně zacházet, včas ho polaskat solí, nebát se přidat bylinky. Mnohdy stačí drobný fígl a z ryby je fantastická pochoutka. Dáváte při obalování do vajíčka pivo?

Kdo jí ryby v každém čase, ten je zdráv a štíhlý v pase

kapr patří k oblíbeným vánočním pokrmům Zdroj: Archiv ireceptar.cz
Lidová moudrost potvrzuje, co zdůrazňují odborníci: Ryby obsahují lehce stravitelné plnohodnotné bílkoviny s nejdůležitějšími esenciálními aminokyselinami. Ty jsou nezbytné pro optimální tvorbu tkání.

Nenahraditelné jsou též rybí oleje kvůli obsahu nenasycených mastných kyselin, tak významných pro prevenci cévních a srdečních chorob. Chce to však jíst ryby častěji, než jsme zvyklí.

Proč si labužníci cení českého kapra

To nejlepší, čím se čeští chovatelé kaprů chlubí, se dá shrnout do moderně a aktuálně znějícího přívlastku: Je ekologický.

Při chovu kapra se totiž jako hnojivo k namnožení přirozené potravy – planktonu – používá chlévská mrva, nikoliv umělá hnojiva. Jako další krmení slouží čisté obilí.

Totéž, z něhož se mele mouka, vyrábí chleba a další potraviny. Na kvalitě kapřího masa to musí být a je znát.

Kapřík na Vánoce? Postní jídlo, vzácnost i lahůdka!

Kapr se na českém vánočním stole začal zabydlovat někdy před sto padesáti lety, a to také jako postní jídlo. Rybí maso se totiž dlouho nepokládalo za maso.

Přitom první písemné zprávy o zakládání chovných rybníků v Čechách pocházejí dokonce z jedenáctého století. Rybníky vznikaly na klášterních panstvích právě kvůli možnosti zajistit si tak pokrm postního charakteru. Řádoví mniši si ovšem cenili i biologických vlastností kaprů: 

• rozmnožovacích schopností,
• relativně rychlého růstu,
• přizpůsobivosti prostředí. 

Z historických zápisů vysvítá, že jiné druhy ryb nepředčily kapry, ani co se kvality masa týče.

Kapr se v dávných dobách nejčastěji upravoval načerno. Příprava trvala tři dny. Pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Přílohou bývaly šišky, později knedlíky.

Výstavbu rybníků podporoval císař Karel IV. Jak známo, zlatý věk prožívalo rybníkářství v patnáctém a šestnáctém století. Zejména v jižních Čechách tehdy vzniklo nejvíce rybníků.

Ve službách rodu Rožmberků se do historie zapsali jejich stavitelé, především Štěpán Netolický a jeho pokračovatel Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.

Odborníci však znají řadu dalších jmen významných rybníkářů. Například olomoucký biskup Jan Dubravius  dopsal roku 1540 pojednání s názvem O rybnících, které se stalo učebnicí evropského chovu ryb.

V patnáctém století se rybáři začali učit chovat rybí plůdek, násadu a tržního kapra odděleně. Výsledkem byly lepší úlovky. Na kaprech si ovšem nemohl pochutnat každý. Nebyli levní.

Třicetiletá válka poškodila i rybníkářství. V osmnáctém století zase lepší zemědělské technologie způsobily, že se nejeden rybník proměnil ve výnosnější pole nebo louku. Dělo se tak na Pardubicku, Poděbradsku, Jičínsku, Plzeňsku, na jižní Moravě.

Až o další století později začali rybáři, především na třeboňském panství, novými chovatelskými postupy vracet rybnikářství jeho hospodářský význam.

Rady nejen pro smažení

• Kapřík se dá smažit na pánvi i fritovat v oleji. Důležité je rybu na pánvi obracet. Osmažení porce trvá 8 až 12 minut.
• Někteří mistři smažení přidávají do oleje kousek mrkve nebo cibule, aby předešli připálení kůrčičky.  
• Místo obvyklého trojobalu  složeného z mouky, žloutku a strouhanky lze podkůvky obléci do různých více či méně vaječných těstíček, nebo si naopak vystačit jen s moukou, jak to radí mlynářské recepty.  
• Dvojím obalením lze zvýšit křupavost, dokonce ji z praktických důvodů prodloužit, neboť vánoční kapřík v domácnostech často přečká i Boží hod vánoční. Někdo s ním dokonce hned počítá do silvestrovských pečenáčů. 
• Chuťově lze kapra obohatit při smažení česnekem i sádlem − trochu toho či onoho přidáme do rostlinného oleje. Kdo ctí máslové jemno, může oříškem másla smažení ukončit.
• Při kapřích rituálech lze obětovat mléko, pivo i víno. To první lze využít k odležení masa: Pokapané citronovou šťávou nebo octem se na další úpravu přichystá v mléčné lázni; ta může být i opepřená. Před obalováním porce osušíme. Víno nebo pivo se hodí k podlévání masa a ochucení šťávy při pečení a dušení. 
• Lepší než zmrazené je čerstvé kapří maso.
• Je důležité, aby koření, ale i další používané suroviny včetně sádla nebo másla byly kvalitní a čerstvé. Česnek je při úpravě ryb rozhodně lepší než česneková pasta. Správně upravený kapr musí vonět!

smažený kapr Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Čtenářské tipy a recepty

Aby se smažený kapr vyvedl

Porce syrového kapra nasolíme, pokapeme citronem, rozložíme je na větší talíř vedle sebe kůží dospod a necháme je v chladu přes noc odležet. Sůl vytáhne část vody z rybího masa, které pak není blátivé.

Vajíčka, která použijeme na trojobal, osolíme a rozšleháme s troškou piva. Smažený obal bude obzvláště křupavý.

Pro Receptář Jitka Sýkorová

Kapr na zelenině

• 4 porce očištěného kapra
• zeleninu (cibuli, papriku, rajčata)
• rostlinné máslo
• sůl

Porce kapra vložíme do pekáče, osolíme je a poklademe na ně zeleninu nakrájenou na kousky. Přidáme několik plátků rostlinného másla, pekáč zakryjeme a kapra pečeme v předehřáté troubě doměkka (asi 20 minut). Podáváme s vařenými bramborami nebo s chlebem.

Pro Receptář Ivanka Teplá, Polička

Kapr po cikánsku

• 1 naporcovaného kapra
• feferonky
• 300 g anglické slaniny
• asi 1 kg brambor
• cibuli
• olivový olej
• sůl

Porce kapra osolíme, vložíme do vymazaného pekáče, proložíme je nahrubo nakrájenými feferonkami, poklademe na ně slaninu a posypeme je proužky cibule.

Poté kapra poklademe plátky syrových brambor a pečeme v troubě asi 45 minut. Před pečením můžeme rybu také zalít šlehačkou.

Pro Receptář Eliška Pospíšilová, Praha

Kapří rizoto se zeleninou

• půlku kapra
• 250 g rýže
• sůl
• pepř
• citron
• 3 rajčata
• 1 červenou cibuli
• 4 stroužky česneku
• 1 svazek mladé cibulky
• 2 papriky
• 4 lžíce olivového oleje
• 2 lžíce kečupu
• 200 ml bílého vína
• 1 lžíci pokrájeného čerstvého tymiánu

Rýži propláchneme a necháme v sítu okapat, vykostěného kapra zbaveného kůže nakrájíme na menší kousky, vložíme do mísy, osolíme, opepříme, pokapeme citronovou šťávou a necháme odležet.

Rajčata spaříme, zbavíme slupky, rozkrojíme, zbavíme dužniny a nakrájíme na plátky. Cibuli nakrájíme na kostičky, česnek na plátky, mladé cibulky na špalíky, papriky na nudličky.

Na polovině oleje krátce orestujeme osolenou rýži, přidáme dužninu z rajčat, bílé víno, kečup, česnek, tymián a vše zalijeme vodou, aby její hladina sahala asi 2 cm nad rýži. Za stálého míchání přivedeme k varu, poté rýži zakryjeme a dáme dusit do vyhřáté trouby.

• Na zbytku rozpáleného oleje opečeme kapra, maso vyjmeme a na oleji pak opečeme papriku, přidáme červenou cibuli, plátky rajčat, mladou cibulku, zeleninu krátce orestujeme a poté spolu s masem smícháme s uvařenou rýží.
• Pro Receptář Ivana Zelenková, Rakovník
• grilovaný kapr Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Kapří salát se žampiony

• 1 kg kapra
• 250 g sterilovaných žampionů
• 2 až 3 lžíce sterilovaného hrášku
• 250 g majonézy
• citronovou kůru
• šťávu z jednoho citronu
• sůl
• olej nebo máslo

Kapra nakrájíme na řízky, osolíme a opečeme na másle nebo na oleji. Necháme vychladnout a pak rybu zbavíme kůže a vykostíme. Maso nakrájíme na kousky, přidáme pokrájené žampiony, hrášek a vodou mírně naředěnou majonézu. Dobře promícháme, ochutíme citronovou šťávou a nastrouhanou kůrou.

Pro Receptář Eva Hotařová, Jaroměřice

Rybí polévka s nočky

• 2 hlavy a ocásky z kaprů
• 1 mrkev,
• 1/8 většího celeru
• 1 lžičku másla
• sušenou petrželovou nať
• sůl, kmín

na nočky

• 1 vejce,
• 1 lžíci másla
• 2 lžíce sladké smetany
• 1 lžíci hrubé mouky
• strouhanku
• muškátový květ
• sůl
• citronovou šťávu
• pažitku

Dobře omyté hlavy a ocásky uvaříme v osolené vodě, maso obereme a vrátíme do hrnce, přidáme špetku kmínu, očištěnou zeleninu v celku a vaříme 20 minut.

Do vroucího vývaru přidáme nočky, 10 minut je povaříme a polévku nakonec zjemníme máslem a ochutíme petrželkou.

Nočky: Máslo utřeme se žloutkem, přidáme špetku muškátového květu, pár kapek citronové šťávy, smetanu, sůl a tolik strouhanky, abychom získali vláčné těstíčko. Do něj vmícháme sníh z bílku, nasekanou pažitku a podle potřeby mouku.

Z těsta pak mokrou rukou tvarujeme nočky, které lžící vkládáme do polévky.

Čistá rybí polévka

• 1 hlavu a půlku menšího kapra
• 1 mrkev
• 1 petržel
• 1/4 celeru
• 1 cibuli
• 1/4 kapusty
• špetku šafránu
• sůl, pepř

Očištěného kapra uvaříme v osolené vodě se zeleninou, pak rybu vyjmeme, maso obereme a vrátíme do scezeného vývaru. Hlavu uvaříme zvlášť, také z ní obereme maso a přidáme je do předešlého vývaru.

Polévku obarvíme šafránem, okořeníme špetičkou pepře a podáváme horkou v šálcích s osmaženými pirožkami nebo slanými tyčinkami.

Kapr v rozmarýnovém těstíčku

• 1 kg kapra
• 3 vejce
• 2 lžíce oleje,
• 1 lžíci mléka nebo bílého vína
• 3 lžíce polohrubé mouky
• 1 lžičku drcené rozmarýny
• 1 lžičku nasekané zelené petrželky
• pepř, sůl, citron

1. Očištěnou rybu naporcujeme na menší kousky, osolíme je a necháme odležet.
2. Pak je namáčíme v těstíčku, které jsme připravili ze všech zbylých ingrediencí.
3. Kousky ryby smažíme v rozpáleném oleji, necháme je okapat a podáváme s plátky citronu a chlebem nebo s opečeným bramborem.
4. pečený kapr Zdroj: Archiv ireceptar.cz

Gratinovaný kapr

• 0,5 kg kapra (nebo jiné bílé ryby)
• 0,5 l mléka
• 50 g másla
• 50 g hladké mouky
• 100 g strouhaného sýra
• 1 lžíci sekané petrželky
• sůl, pepř
• špetku muškátového oříšku

Očištěnou rybu vaříme 5–7 minut v osolené vodě, pak maso obereme a pečlivě zbavíme kostí.

Z másla a mouky uděláme světlou jíšku, přilijeme mléko, osolíme a okořeníme, chvilku povaříme a odstavíme.

Do vzniklé omáčky vmícháme nasekanou rybu, sýr a petrželku. Zapékací misku vymažeme máslem a směs v ní asi půl hodiny zapékáme. Podáváme s chlebem a vždy s nějakým zeleninovým salátem.

Kapr v soli

• 1 kapra
• 2 kg soli
• 1 citron
• 4 lžíce oleje

Rybu omyjeme, ale neoškrábeme, pouze ji vykucháme. Do pekáče nasypeme polovinu soli, na ni položíme kapra a zasypeme ho zbylou půlkou tak, aby byla ryba zcela zakrytá.

Ve vyhřáté troubě ji pečeme 45 minut na prudším ohni, dalších 30 minut již jen na mírném. Pak paličkou rozklepneme zapečenou sůl a rybu opatrně vyjmeme – šupiny musí zůstat v soli.

Porce kapra potřeme prohřátým olejem smíchaným s citronovou šťávou.

Smažené kapří mlíčí

• 500 g kapřího mlíčí
• 2 vejce
• hladkou mouku
• sádlo
• lžičku octa
• strouhanku
• sůl

Omyté mlíčí spaříme v osolené vroucí vodě s octem, aby ztuhlo.

Necháme je okapat na sítu a vychladlé je obalíme v klasickém trojobalu a na rozpáleném sádle nebo oleji osmažíme dozlatova.

Kapr s kubou

• 4 porce kapra
• 3 hrsti sušených hub
• 4 plátky slaniny
• 1 cibuli
• 200 g hladké mouky
• 200 g krup
• 2 stroužky česneku
• sádlo
• pepř, kmín, sůl

• Kapr s kubou Zdroj: Archiv ireceptar.cz
• Očištěné porce kapra protáhneme slaninou, osolíme, obalíme v mouce a zprudka opečeme na sádle.
• Cibuli najemno rozsekáme, necháme ji zesklovatět a podusíme na ní předem namočené houby.

Polovinou pak pokryjeme porce kapra. Kroupy uvaříme ve slané vodě, slijeme, opepříme, okmínujeme, přidáme rozetřený česnek, zbytek hub, vše smícháme a položíme na dno zapékací misky.

Navrch dáme porce kapra překryté houbami, zakapeme je sádlem a necháme dozlatova zapéct.

Kapr v česnekové kůrce

• 4 porce kapra (každou asi 250 g)
• 4 stroužky česneku
• mletý černý pepř
• 1 citron
• polohrubou mouku
• olej
• kopr
• sůl

1. Umyté porce osušíme čistou utěrkou a osolíme.
2. Prolisované oloupané stroužky česneku smícháme se třemi lžícemi polohrubé mouky a špetkou pepře.
3. Každou rybí porci obalíme v ochucené mouce, vložíme do pekáče, pokapeme olejem a upečeme.
4. Na talíři rybu pokapeme citronovou šťávou, ozdobíme koprem a plátky citronu.
5. Pro Receptář Vladimír Dropčo–Člupko, Banská Bystrica
6. Foto Shutterstock a archiv

Jak na knedlíky s vajíčkem aneb Vařit s omezeným rozpočtem může mít své výhody

Ve skutečnosti je to opravdové umění: uvařit dobře, co nejkvalitněji a za malé peníze. S minimálním rozpočtem samozřejmě škrtnete z jídelníčku většinu ingrediencí, počínaje rybami přes kvalitní maso, spoustu čerstvé zeleniny až po dobré sýry a suroviny z exotických koutů světa.

Je toho hodně. Zkuste za pětistovku nakoupit na týden a navařit alespoň večeře pro čtyřčlennou rodinu. Nejspíš vám brzy dojdou nápady, nehledě na to, že plánování takového jídelníčku a nákupu na něj chce hodně kreativity a počítání.

Ke konci týdne budete nejspíš servírovat chleba bez másla.

Porce za dvacku

Myslela jsem na to, když jsem před pár dny odevzdávala nákup pro potravinovou banku: těstoviny, rýže, nějaká ta konzerva… Když máte omezený rozpočet, taky musíte myslet na to, aby vám jídlo vydrželo, a nechcete riskovat, že se vám něco zkazí. Finanční limit vás naučí o jídle přemýšlet úplně jinak.

Své o tom ví Martin Kuciel, alias pan Cuketka, který na svém webu rozjel projekt Skromná kuchyně, což zní mnohem lépe než „laciná“ či „úsporná“, ale v podstatě je to totéž. Zaměřuje se na jídla, která se – pokud možno – vejdou do dvacky za jednu porci.

Na repertoáru má například smažený květák s bramborami za 18, šťouchačky s kapustičkami za 17, topinky s hříbky za 14, fazolky na smetaně za 21 nebo vepřové v mrkvi za 20 Kč. To vše v podobně úsporné videopodobě.

Může to vzbudit pousmání nad tím, je-li třeba videorecept na smažený květák, ale jednak nikdy neškodí připomenout si základy, jednak to vnímám spíše jako popularizaci úsporných receptů než jako „školu vaření“. Každopádně je to inspirativní.

Kolik takových receptů „za pět padesát“ máte v rukávu? A zkusili jste si někdy spočítat, na kolik vás vyjde to, co nandáte doma na talíř? S úsporností jde obvykle ruku v ruce fakt, že nenákladného jídla potřebujete vyrobit poměrně hodně. Tyhle dvě disciplíny se naštěstí doplňují.

Vyplatí se hledat inspiraci mezi recepty našich prababiček, jež musely leckdy vyjít s málem.

Já se často spoléhám na brambory, kořenovou zeleninu, kapustu, dýni, květák nebo zelí, stačí je pokrájet, lehce dochutit (sůl, byliny, římský kmín nebo paprika), přidat trochu oleje a upéct v troubě.

Jasně že si na pečenou zeleninu pak můžete nadrobit fetu, nasypat parmazán, případně si k ní ogrilovat steak. Ale taky nemusíte. A třeba zjistíte, že vám to úplně stačí.

Tohle není navádění, abyste na sobě šetřili, ale abyste do úvah o jídle zahrnuli i toto kritérium.

Paradoxně vám to může rozšířit obzory. Podobně uvažují šéfkuchaři, když se snaží vymyslet nové pokrmy: určí si dvě tři základní, často velmi jednoduché suroviny a zvažují, jaký mají potenciál a co všechno se s nimi dá udělat, případně čím je doplnit.

Čím méně surovin potřebují k dosažení skvělého výsledku, tím větší frajeři to jsou. To, za kolik vám pak jídlo v restauraci prodají, souvisí s řadou faktorů.

Což ale doma řešit nemusíte, může vás hřát u srdce, že skromné pokrmy ze základních surovin bývají nejen levné, ale současně i tříbí chutě. Nic je totiž neruší.

Recept: Knedlíky s vajíčkem

Tohle je klasika, na kterou se mohou spolehnout ti, jimž chybějí peníze v rozpočtu nebo kuchařské umění. A přitom je to skvělé jídlo.

Nejprve potřebujete houskový knedlík, buď vám zbude od neděle, nebo ho koupíte jako polotovar. Knedlík nakrájejte na souměrné kostky, na pánvi rozehřejte lžíci másla a knedlíkové kostky zlehka opečte. Prospěje to nejen jejich chuti, ale i textuře, knedlíky se díky tomu „nerozblemcají“.

K opečeným knedlíkům rozklepněte na pánev vejce, počítejte asi jedno vejce na dva knedlíky, dobře je rozmíchejte a krátce opečte, aby bílky byly tuhé a žloutky pokud možno o něco méně. Na to je dobré žloutky nejprve ponechat vcelku a rozmíchat je do knedlíků až ve chvíli, kdy jsou bílky tuhé.

Lehce osolte, a pokud si chcete vyhodit z kopýtka, posypte nasekanou pažitkou.