Všem lidem lze podmíněně přisoudit skřivany popřsovy. První ráno jsou plní sil a večer jsou vyčerpaní únavou. Poslední vstávají pozdě, ale odpoledne jsou připraveni na četné „výkony“.
Mnoho lidí si klade otázku: „Jak zjistit, zda je sova nebo skřivan osobou?“ Toto téma je relevantní pro jakoukoli profesi. Koneckonců, celkový úspěch závisí na tom, jak správně bude sestaven pracovní plán.
Článek je věnován lidským biorytmům a zabývá se otázkou, jak je lze nezávisle určit.
Interní hodiny
Pouze se nám zdá, že žijeme podlerytmus, který nám určili ředitelé společností, ve kterých se náš pracovní den odehrává. Ve skutečnosti každý člověk žije podle svého vlastního času.
Pokud bychom měli možnost probudit se, když je to pro naše tělo výhodné, pak by snad v každodenním životě bylo méně podráždění, únavy a stresu. Přitom příliš volný rozvrh uvolňuje, dokáže srazit celý rytmus, připravit člověka o pracovní kapacitu.
V tomto případě musíte dodržovat pravidlo zlaté střední cesty.
Pokud to naznačují vaše vnitřní biorytmymusíte jít brzy spát a vstávat z postele za úsvitu, což znamená, že to musíte udělat. Jak poznat, že jste sova nebo skřivan? Sledujte svůj stav několik dní, jak se mění v různých denních intervalech.
Pokud vám brzké probuzení připadá jako hrozné trápení, ale vysoká účinnost zůstává až do soumraku, pak jste sova. Na tom opravdu není nic špatného. I když budou určité potíže, abyste do práce přišli včas a nepřišli pozdě.
Jak jinak můžete pochopit své biorytmy?
Naslouchejte svému tělu
Jak zjistit, zda je sova nebo skřivan vaší osobností?Není třeba se nutit o víkendech, kdy máte možnost si pořádně odpočinout a dobře se vyspat. Pokud si můžete dovolit nevstávat brzy, je to jen štěstí. Ne každý má alespoň pár hodin denně, kdy se opravdu může zbavit nahromaděných případů a dovolit si na nic nemyslet.
Pokud je vaše přirozenost „sovím“ způsobem života,nezapomeňte naslouchat potřebám těla. Vždy vám řekne, co dělat nejlépe. Pokud vás baví brzké vstávání, pak můžete o víkendech začít den za úsvitu. Nezapomeňte se ujistit, že jdete spát včas.
Režim napájení
Pokud vás zajímá, jak zjistit, zda sova respPokud je skřivan vaším novým přítelem, podívejte se blíže na jeho stravovací zvyk. Všimněte si, v jakou denní dobu se jeho chuť k jídlu zvyšuje.
Možná vás pak pozve na společnou večeři. Samozřejmě není vždy vhodné zeptat se člověka, kdy vstává a chodí spát každý den.
Tuto otázku lze s přibližnou pravděpodobností objasnit, pokud vezmeme v úvahu časové intervaly jídel.
Sovy mají tendenci se probouzet pozdě asnídají kolem dvanácté hodiny odpoledne. Někteří z nich úplně vynechají první jídlo a začnou hned v poledne. Ale zpravidla žaludku trvá určitý čas, než začne produkovat enzymy nezbytné pro trávení, takže bezprostředně po probuzení nemusí být žádná chuť k jídlu.
Skřivani vstávají z posteleproto v sedm nebo v osm ráno už mají vydatnou snídani. Pokud potkáte člověka s vynikající chutí k jídlu, který také vede zdravý životní styl, pak jste s největší pravděpodobností typickým zástupcem. Obecně platí, že skřivani mají tendenci dělat vše podle plánu. Plánují svůj den, proto jednají mnohem vědoměji a zodpovědněji, jsou shromažďováni.
Obecný stav
Pokud přemýšlíte, jak zkontrolovat sovu respPokud je ranní člověk vaším přítelem nebo kolegou z práce, sledujte, jak se ráno cítí. Jak aktivní, aktivní, nebo projevuje únavu a určitou pasivitu? Proč zrovna ráno? Protože odpoledne nebo večer nebudete rozumět celému obrazu.
Sovy nejsou schopny být brzy energickéráno. Obecně je pro ně probuzení dříve než v deset nebo dvanáct hodin odpoledne zločinem a násilím na těle. Z objektivních důvodů a nutnosti chodit do práce jsou však nuceni dodržovat určitý rozvrh. To znamená, že ráno v kanceláři projeví typická sova letargii a letargii. V těchto chvílích je lepší k němu nepřistupovat s vážnými otázkami.
Skřivani naopak vyzařují energii ráno,zdá se, že mají obrovské množství síly. Někdy lze takovou účinnost jen závidět. Jsou připraveni hýbat horami, jejich mozek je zvláště produktivní v hodinách od osmi ráno do poledne. Proto nebude těžké pochopit, kdo je před vámi – sova nebo skřivan. Jak to zjistit? Je to jednoduché: věnujte pozornost stavu svého partnera nebo zaměstnance.
tvoje dítě
Pokud jsou zvláště zajímavé biorytmy přátel a známýchzpůsobovat velmi zřídka, pak jeho vlastní dítě dokáže předložit pouze překvapení. Znalost potřeb vašeho dítěte je stejně důležitá jako sledování zdraví celé rodiny. Jak zjistit, zda je sova nebo skřivan dítě? Zpravidla ani pro rodiče to není zřejmé hned.
Tady je ta věc:malé děti mají jen málokdy ve zvyku spát delší dobu; téměř všichni dávají přednost časnému vstávání a potěší rodiče svým zvučným hlasem. Jak tedy svému malému poznáte sovu nebo skřivana? Existuje jeden jistý indikátor.
A projevuje se to pouze tehdy, když dítě začne navštěvovat vzdělávací instituci. Pokud je dítě ráno malátné, je pro něj těžké se probudit, před vyučováním téměř nic nejí a nešťastný chodí do školy, pak máte před sebou sovu.
Skřivani se vyznačují tím, že bezprostředně po probuzení projevují elán, mají vynikající chuť k jídlu a dobrou náladu.
Milovaná osoba
Vztah se spřízněnou duší je samostatné téma.Zde je zvláště důležité, aby se biorytmy obou partnerů shodovaly. Kdo to je: sova nebo skřivan, jak definovat? Podívejte se na jeho zvyk před spaním. Pokud se to stane dobře po půlnoci, máte před sebou sovu, jinak – skřivan.
Pro koho je život snazší?
O tom, který životní rytmus je považován za správný a užitečný, lze dlouho polemizovat. Nezáleží na tom, kdo jste – sova nebo skřivan. Už víte, jak to určit.
Nejdůležitější je naučit se člověka přijmout.jak to je a nesnažte se předělat. Více často než ne je snazší žít jako skřivan, protože celý životní rytmus je postaven na tomto principu. Sovy ale mají také své výhody. Musíte jen mírně upravit svůj rozvrh, správně rozložit zátěž.
Sleepline – Better Sleep Starts Tonight
“To improve sleep health in a chronically sleep-deprived world by giving unbiased, accurate information free from industry influence.
Unlike competing sites that are owned by manufacturers or investment companies, to always stay independent and trustworthy, recommending products that are best for the consumer and not for the corporate bottom line.“
The Best Mattresses of 2021
Categories
Select Category
Basics of Sleep
Bedding
CBD – What It Is, Truth And Misconceptions
Circadian Rhythm
Circadian Rhythm Sleep-wake Disorders
Diagnosis
Duvets and Comforters
Foundations & Box Springs
Health & Wellness
Hypersomnias
Insomnias
Mattress Brands
Mattress Protectors
Mattress Toppers
Mattresses
Parasomnias
Pillow Cases
Pillows
Sheets
Sleep and Your Lifestyle
Sleep Disorders
Sleep Health
Sleep Medicine
Sleep News & Entertainment
Sleep Nutrition
Sleep Product Reviews
Sleep Trackers
Sleep-related Breathing Disorders
Sleep-related Movement Disorders
Tech & Gadgets
Understanding Sleep
Mattress Guides & Reviews
CBD Guides & Reviews
We created Sleepline with one objective in mind: to help you get the high-quality sleep you need. We’ll always keep you up to date on everything you need to know as new research emerges and new products are developed.
Whether you’re looking for reviews on the newest sleep tracking gadgets, information about the latest cutting-edge scientific research, or just need to know what’s keeping you up late at night; our team of sleep experts has you covered.
Learn more about our unbiased approach to reviewing products.
Chat: Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc. — Sama doma — Česká televize
STOP: „Jak nejpřesněji definovat biorytmus?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Biorytmus je periodický pochod v živém organismu, který se pravidelně, s určitou periodou, opakuje.
To znamená, že nějaká biologická proměnná vyjde ze své hodnoty, aby se po nějaké době do ní vrátila, opět z ní vyšla a opět se vrátila. Perioda může být podstatně kratší než 24 hodin, nebo se může blížit 24 hodinám, nebo je daleko delší než 24 hodin.
Nejdůležitější jsou biorytmy s periodou blížící se 24hodinám, říkáme jim cirkadiánní, z latinského cirka-okolo a diem-dne.“
DAYD: „Co nám hrozí fyzického, pokud se neřídíme svým biorytmem?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Pokud nežijeme pravidelně, nedodržujeme cyklus spánku-bdění, jíme nepravidelně, tak zvyšujeme riziko četných onemocnění. Důležitá je skutečně pravidelná životospráva, žít v souladu s cyklem světlo-tma.“
SK: „Co nám hrozí psychiatrického, pokud se neřídíme svým biorytmem?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Pokud nežijeme v souladu s cyklem světlo-tma a nemáme dost intenzivního světla během dne, pokud možno přirozeného, mohou se nám zhoršovat např. depresivní stavy. Pokud se někdo dostává z deprese a užívá antidepresiva, intensivní osvětlení odchod z deprese urychlí.“
Aneta: „Dobry den, je mi 31 let a mam problemy s usinanim. Pomahaji mi tabletky melatoninu z lekarny. jsou vhodne k pravidelnemu uzivani?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Nebylo prokázáno, že by melatonin škodil. pokud se Vám ale spaní pomocí melatoninu upravilo, možná byste, po poradě s lékařem, mohla zkusit jej vysadit, protože zřejmě se Vám již cyklus spánku-bdění upravil.“
Jana: „Co ti chudáci co střídají denní a noční směny, jak se s takovou pracovní dobou nejlépe vyrovnat?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Pokud možno by během noční směny neměli být vystaveni příliš intenzivnímu osvětlení, zvláště ne modrému světlu.“
TONDA: „Je dán biorytmus i hodinou narození…? Případně znamením ve kterém se narodil…?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Určitě ne. Rytmus zhruba denní, tzv. cirkadiánní, je nám vrozený a nesouvisí nijak ani hodinou narození ani znamením.“
Karolína: „Dobrý den, souvisí biorytmus i s psychikou člověka? Mám pocit, že někdy i nic nedělá, více spím a i přes to jsem více rozladěná. Pěkný den“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Rytmus spánku-bdění určitě může souviset s psychikou. Trápí-li nás velké starosti, hůře spíme.“
Marie: „Dobrý den, myslíte, že má každý svůj biorytmus daný nebo se dá ovlivnit – naučit? A v čem spočívá? Mohu se tedy podle něj řídit v jaké fázi se nachází, např.učení. Děkuji za odpověď.“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Každý máme vrozený biorytmus s určitou periodou. Většinou je ta perioda o trochu delší než 24 hodin, to jsou tzv. sovy, někteří mají periodu o málo kratší než 24 hodin, to jsou skřivánci. V jaké fázi se Vaše biorytmy nachází je možno ovlivnit osvětlením. Světlo nastavuje biologické hodiny, které rytmy řídí.“
Naela: „Je dobre spat po obede ? Já jsem někdy spíše více zničená…“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „To záleží na každém jedinci. Spaním po obědě si odbouráte část denní únavy, ale nesmíte spát příliš dlouho.“
Katka: „Co znamena poruchy stravovani v souvislosti s biorytmy ?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Poruchy stravování znamenají, že jíme v nesprávnou dobu, třeba pozdě večer. Optimální je silná snídaně, slabší oběd a nejslabší večeře. A interval, ve které denně přijímáme potravu, by neměl přesáhnout 10-11 hodin.“
Nika: „Kdy mám jíst když dělám denní noční. V noci nechci jíst. Ale Nemám energii.“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Optimální by bylo dodržovat stále stejnou dobu přijímání potravy, ale samozřejmě energii potřebujete. Tak alespoň v noci jezte jen úplně málo.“
Marry: „Dobrý den paní doktorko, od té doby co mám miminko , tak se maximálně vyspím 4-5 hodin. Je to špatné a dá se s tím něco udělat? Děkuji za Vaši odpověď a přeji hezký den.“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Minimum spánku by mělo být 6 hodin. Možná že byste mohla zkusit spát chvilku po obědě. Ale až se miminku ustálí jeho rytmus spánku a bdění a spánek se krystalizuje do noci, tak se určitě vyspíte lépe.“
Martin: „Jak poznám jaký jsem biorytmus? Myslím, že nejsem ani skřivan, ani sova. A mohu nějak (něčím) svůj biorytmus ovlivnit? Děkuji“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Fázi svých denních rytmů můžete určitě ovlivnit osvětlením. Ranní světlo způsobuje předběhnutí biologických hodin, které rytmy řídí, a večerní světlo hodiny zpožďuje. Ale jinak když nejste ani skřivánek ani sova, tak je to prima.“
Majka: „Dobrý den, celý život řeším nadváhu, samozřejmě mám špatné stravovací návyky. Snídám pozdě nebo vůbec a pak večer to doháním. Myslíte, že i když se budu řídit svým biorytmem v těle, že váha půjde snáz dolů? Děkuji, pěkný den“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Určitě. Jezte méně, nejvíce k snídani, nejméně k večeři. Mějte pevnou vůli! Ale hlavně-od prvního do posledního jídla by neměl uplynout delší interval než 10, maximálně 11 hodin. Nejezte večer, hlavně ne pozdě večer!“
Tereza: „Dobrý den. Jsem skrivan. Můžete mi říct co me vystihuje? Raději jdu spát dříve a vstavam brzo. Dekuji“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Vaše biologické hodiny v mozku by v neperiodickém prostředí, třebas za stálého šera, ubíhaly s periodou kratší než 24 hodin. Je to dáno geneticky. Ale být skřivánkem a s chutí ráno vstávat je prima!“
Vzhled: „Vzhledem k biorytmu je lepší jíst 3x denně nebo 5x. Jako dospělí. Diky“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Možná, že 5x denně. Ale hlavně nejvíce ráno a nejméně večer. A dodržovat zásadu, že máme omezit interval, kdy jíme, na 10-11 hodin.“
Eva Valachová: „Dobrý den, ráda bych věděla, zda tzv. červené světlo docílíme pouze červeným stínítkem či červenými brýlemi, nebo se jedná o určitou část světelného spektra? Sháněla jsem kdysi červené brýle k počítači a nic jsem nesehnala. Jak tedy to červené světlo zajistíme? Velmi děkuji za odpověď a přeji mnoho zdraví a pracovních úspěchů!“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Červené světlo je součástí přirozeného nebo umělého bílého světla. Je ho více při západu slunce nebo je ho též hodně v plamenu. Můžete si koupit oranžové brýle a používat je večer, aby jste se ochránila od světla modrého.“
Tomáš: „Dobrý den, mám strašné zdrav problémy mylsím si že je to s metabolisme. Jím 6 denně. Jsem pořád vyhladověný. Jsem štíhlý mám poruchu iminity a skon k auto imun chorobám. M8m ztuhlé svaly. Citím se být přepracovaný, nejsem schopný fungovat je mi zle. Nikdo mi nevěří že jsem hipochondr protože mám poruchy osobnosti.
Nevím jak to řešířr. Eneriie příjem 6000 za den se to zdraví ale druhý den je to dokola. Jako kdybych pořádně neodpočíval ve spánku co s tím? Mám dělat, revma, PL, interna pouze invazivní. Protože mám potíže s polykáním resp s krční páteře a citím návraty. Podivné ztažené přicho jako z podvýživy.
Vše sjem zažil, jsem jsem byl nemocný, nebo moc sportoval nebo nevyspal pořádně. Ráno banán, potom dva chleby, se sýdrem, polívka , halvní jidlo , druhé, sladké a poslední jídlo v 22-23 h. V nocí se někdy zbudím a citím haldnost.Co poradítě.
Je mi 34 a kdybych skoro nic neděla tak ten příjem 6 tisím musím mít minimálně kdybych normálně fungoval tak bych potřeboval i se sprotem a práci i 10 tisíc KJ, Tomáš“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Milý Tomáši, Vaše problémy může řešit hlavně internista. Ale přece jenom Vám poradím, abyste se najedl naposledy v 18-19 hodin, ne mnoho, a abyste zkusil spát ve tmě tak 7-8 hodin.“
Katka: „Dobrý den Spaluje tělo tuky během spánku?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „To určitě, ale v každé fázi dne to probíhá jinou rychlostí. Nejvíce podstatných tuků, tzv. triglyceridů, máme v krvi v aktivní fázi dne, aby je tělo mohlo využít.“
Ivana R.: „Dobrý den, vážená paní profesorko.Můj dotaz je jednoduchý – je střídání letního a zimního času škodlivé? Děkuji za odpověď a přeji Vám příjemný den.“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Myslím, že škodlivý může být přechod ze středoevropského času na letní čas, také proto, že se děje příliš brzy v roce, kdy bývá ráno ještě tma.
Většina z nás se může přizpůsobit novému času do týdne, ale trocha spánku nám přesto může chybět.
Rozhodně je střídání času možná méně škodlivé než časté přelety přes časová pásma-to kolikrát se musíme přizpůsobit třebas 6 hodinovému posunu jako při letu do New Yorku nebo ještě delšímu.“
Jana: „Dobrý den. Pracuji jako vratna na 12 hodin – denní směny. Pak mám 2 dny volna. Při směně „nesmím jíst“ abych nemusela odbihat na WC na velkou. Na malou tak 1x až 2x za směnu. Po práci jsem úplně oddělená – musím se nutit k jídlu a než usnu, je to dlouho. V noci pak spím maxim. 4 až 5 hod. Prosím moc, poraďte co s tím. Moc Vám děkuji. J.“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Vážená paní Jano, pokuste se nevystavovat v noci příliš silnému světlu. Radši, pokud to jde, používejte teplé žluté světlo. A mohlo by pomoci, kdybyste v noci skutečně moc nejedla. A zkuste se dospat v nocích, kdy směnu nemáte nebo kdy máte vůbec volno, abyste trochu smazala svůj spánkový dluh.“
Božena: „Paní doktorko, prosím, jaký je váš názor na pití teplé vody s citronem na lačno ? Mě osobně tato „kúra“ způsobuje následné nechutenství, resp. odbourání hladu a snídám pak velmi málo, např. trochu bílého jogurtu či pár kousků sušenek, víc nesním. A souhlasíte s tím, že v rámci pitného režimu je individuální, zda někdo vypije 3l a někdo třeba jen 0,75l tekutin ?“
Prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc.: „Rozhodně si myslím, že byste měla ráno pořádně snídat. Pitný režim je důležitý, ale může to být záležitost individuální a rozhodně závisí také na vnější teplotě. V létě potřebujeme pít více.“
Správná denní rutina. Správný spánek a biorytmy: vytvoření ideální denní rutiny Správná denní rutina pro dospělého
Denní rutina je flexibilní plán, který zohledňuje všechny aspekty vašeho života:
- pracovní zátěž;
- domácí práce;
- koníčky;
- fyziologické vlastnosti.
Lékaři doporučují při plánování tohoto plánu vzít v úvahu funkční stavy nebo biorytmy. Liší se pro všechny lidi a samozřejmě ovlivňují celkový stav těla po celý den.
Pokud se vaše každodenní rutina ztratí, buďte připraveni na to, že váš výkon bude klesat a vaše energie bude méně. K takovým poruchám může dojít z různých důvodů.
Možná se jednoduše nedíváte na čas nebo si dovolujete „spát o něco déle“.
Je také možné, že načítání v práci vám nezbude než vybrat a budete muset pracovat v noci. Sledování v noci, hlučné večírky až do rána nebo touha předělat všechny domácí práce „právě dnes“ mohou také snížit váš režim.
Musíte také věnovat pozornost jídlu: vynechání snídaně a oběda nemusí v nejlepším případě ovlivnit vaši pohodu. Bude lepší, když budete mít pevnou dobu jídla.
Pokud jíte na cestách nebo zapomenete na oběd, vaše tělo vám nebude děkovat.
- Lékaři doporučují neležet v posteli: čím déle ležíte v posteli, tím nižší je váš potenciální výkon.
- Nejzávažnější a časově nejnáročnější věci je lepší plánovat uprostřed dne: období od 11 do 12 hodin je považováno za jedno z nejplodnějších – v této době je duševní a fyzická aktivita člověka nejvyšší.
- Nejlepší je začít ráno lehkým cvičením a chladnou sprchou. Je pravda, že nabíjení může být nahrazeno půlhodinovou chůzí, například do práce.
- Lékaři důrazně nedoporučují obětovat snídani nebo oběd ani kvůli nejpřísnější stravě: ranní a odpolední jídla dodávají člověku potřebnou energii na celý den a podle toho pomáhají snižovat večerní únavu. Mimochodem, můžete přeskočit večeři. V každém případě lékaři nedoporučují jíst těžké jídlo v noci: nechte svou večeři lehkou a skončete alespoň tři hodiny před spaním.
- I když jste zoufalá sova, zkuste jít spát mezi 22:00 a 23:00: faktem je, že v tomto období člověk prochází takzvaným pasivním obdobím, což znamená, že nebude těžké usnout. Nejhlubší a nejpřínosnější období spánku navíc podle somnologů trvá od 22:00 do 2:00. Pokud si v tuto chvíli zvyknete usnout, budete se ráno cítit skutečně odpočatí a energičtí.
Jak upravit denní režim v období podzim-zima
Náš život je ovlivňován nejen osobními biorytmy, prací a domácími pracemi, ale také počasím. Proto bude nutné upravit denní režim, který vám vyhovoval v létě. Drobné vylepšení vám pomohou čelit pádové blues. Na podzim, jak víte, denní světlo začíná rychle ubývat a my musíme trávit stále více času ve tmě nebo za soumraku.
- Abyste měli ve svém životě dostatek světla, měli byste jít spát dřív a vstávat dříve. V zimě bohužel toto pravidlo prakticky nefunguje, ale na podzim je docela možné a nutné bojovat s přírodou.
- Během podzimních měsíců je také velmi důležité vyhradit si čas na procházky na čerstvém vzduchu a pečlivě sledovat stravu. Zkuste se na chvíli vzdát sladkostí, upřednostňujte ovoce, zeleninu a bílkovinné produkty.
A pamatujte: správný spánek, pravidelná výživa a lehká fyzická aktivita jsou tři základní složky nejen pohody, ale také vynikající nálady.
Dodržujete určitý denní režim? Dejte nám vědět v komentářích.
Někdy se může zdát, že 24 hodin denně tolik chybí, aby bylo možné udělat všechno. Správně sestavený denní režim vám jasně umožní naplánovat si den tak, abyste měli stále volný čas.
Co potřebujete vědět, pokud nevíte, jak nastavit denní rutinu?
Existují čtyři základní pravidla. Nejprve si naplánujte další den večer. Je dobré to udělat schematicky a umístit list na prominentní místo. To vám ušetří čas. Jak na to? Tady je hrubá denní rutina:
- 7,00 – vzestup.
- 7.00-8.00 – ranní cvičení, hygienické postupy, snídaně.
Když spolu žije sova a skřivan, musí dodržovat pravidla, jinak si zničí zdraví
Zdroj: Shutterstock
Jeden chodí spát se slepicemi a ráno vstává za rozbřesku. Druhý má večer nejvíc sil a ráno pro něj začíná po osmé. Aby spolu skřivan a sova mohli žít, musí se hlavně respektovat.
Pochopit odlišné denní rytmy svého partnera může být těžší, než se zdá. Pokud si chce sova do noci povídat, skřivan může působit dojmem, že ho to vůbec nezajímá. Naopak skřivan narazí při pokusu o ranní sex, protože sova je v tu doba polomrtvá. „Ani jeden se nechce partnera dotknout, jenže když je jeden z nich trochu vztahovačnější, je zaděláno na konflikt.
Sovy také mívají pomalejší start do nového dne a obecně bývají unavenější, protože shromažďují spánkový deficit. Naopak skřivan se může sově jevit jako nezábavný večer, když na něj padá únava a sova je na vrcholu sil,“ říká psycholožka Michaela Peterková a provozovatelka webu psyx.cz.
Podle ní jakmile partneři zvládnou tuto fázi a přiznají druhému právo na to, být jiný, pak už většinou vždy najdou ve společném soužití řešení.
Zhasni už konečně
Největší problémy nastávají, když chce skřivan spát, zatímco sova buší divoce do počítače či šustí knížkou. Nebo když skřivan vstává pro sovu v neslušnou dobu a krátí jí svým ranním harašením spánek. Velmi dobře se v těchto případech podle odborníků osvědčuje oddělené spaní.
„S manželem jsem dvacet let a už jsme si na odlišný rytmus zvykli. I když stále nedokáže pochopit, jak můžu v devět hodin večer začít luxovat a mýt koupelnu, když on už sotva dokáže zapnout televizi.
Někdy se i vzteká, že chce mít večer klid, že je za celý den unavený a já mu tam jezdím nad hlavou prachovkou,“ přibližuje Marie soužití se skřivanen.
„Já se zase musím ohromně přemáhat, když mě manžel plný sil občas vzbudí kolem šesté, abych si s ním dala ranní kafe, že je přece ideální čas na to, probrat některé rodinné záležitosti,“ dodává žena, která prý zkoušela svůj chronotyp změnit a snažila se usnout dřív a vstávat s manželem.
„Jeden den se mi to povedlo, když jsem byla hodně unavená, ale druhý den jsem zase šla spát až kolem jedné, dřív to prostě nešlo. Občas si z toho děláme doma i srandu, když vstávám brzo a pak se mátožně potácím v kuchyni,“ říká Marie. Skřivan musí nechat sovu po probuzení, aby se probrala – začít na ni chrlit, co se mu zdálo, co je potřeba ten den udělat a podobně, to není dobrý start do pohodového dne.
A sova zase musí naopak svou večerně-noční energii napřít do něčeho jiného než do interakce s partnerem. „Dejte si poctivých deset minut, během nichž se vžijete do svého partnera, který má jiný biorytmus než vy. Když se vám to povede, tak budete vědět, jak se váš partner cítí a co dělat a nedělat, abyste mu vyšli vstříc,“ říká Michala Peterková.
Podle psychologů je marné nutit sovu, aby časně ráno vstávala, když je zvyklá vyspávat, a naopak po skřivanovi chtít, aby večer „zpíval“. Vede to k nespokojenosti a snížení pracovní výkonnosti u obou.
Nicméně jsou známé případy, kdy se s přibývajícím věkem sova změnila a přiblížila se časově rytmu skřivana. Pak se konečně tito dva setkali u aktivní ranní diskuse u připravené snídaně.
Sovy to mají o dost těžší
Chodit spát pozdě není úplně dobré, a to i když jste sova a jste na to zvyklí. Podle výzkumu, který provedla katedra psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, jsou na tom noční ptáci oproti skřivanům hůře se zdravím. Mnohem více kouří, pijí alkohol, kávu nebo sahají k jiným podpůrným prostředkům. Málo sportují a tráví více času u počítače.
Sovy také hůře usínají. Tím pádem se u nich snižuje kvalita spánku, spí kratší dobu a mohou tak snadněji propadat depresi. Bývají také více podrážděné.
Za psychickými problémy sov může být podle další studie, tentokrát z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR, nutnost přizpůsobit se běžnému rytmu majoritní společnosti. Sovy preferují aktivitu pozdě v noci a probouzejí se až dopoledne. V běžném životě to ale mohou takto praktikovat jen o víkendech.
Studie tak poukázala na skutečnost, že pokud je takový člověk přinucen vstávat brzy ráno do práce či do školy, dostávají se jeho vnitřní hodiny v celém těle do nesouladu s denní dobou a nemohou tak účinně řídit fyziologické procesy.
Právě to může souviset s jejich sníženou pracovní výkonností a v případě dlouhodobého vlivu i s některými psychiatrickými onemocněními či s chorobami kardiovaskulárního a metabolického systému.
Jste ranní spáč, anebo čiperka?
Sova (večerní typ) – s brzkým ranním vstáváním má velké problémy, produktivní začíná být až kolem desáté hodiny. Jsou pro ni vhodné noční směny. Nejproduktivnější je večer, kdy se bez problémů pouští do práce a vydrží dlouho do noci.
Skřivan (ranní typ) – brzy ráno vyskočí z postele jako čiperka. Nejproduktivnější je v dopoledních hodinách. Jsou pro něj vhodné ranní směny. Večer je unavený, cítí se ospale.
Podle statistik je v populaci zhruba deset procent skřivanů, dvacet procent sov a ostatní lidé se nacházejí někde mezi těmito extrémními chronotypy.
Denní rytmus závisí ve velké míře na genech, na životním stylu a na věku. U mladších osob převládá sklon k večernímu životu, u starších k rannímu. Ke změnám dochází kolem padesátky.
To se může z některých sov stát skřivan. Více skřivanů je mezi ženami a dívkami, u mužů je to naopak.
Ponocování je nebezpečnější, než se myslelo. V těle nadělá velkou paseku
Pravidelné střídání spánku a bdění patří mezi takzvané cirkadiánní rytmy. Podle nich se lidé dělí na dva základní chronotypy – skřivany, což jsou ranní typy, a sovy, tedy noční typy.
Podle chronobioložky profesorky Heleny Illnerové je člověk vlastně hodinový strojek a je potřeba, aby měl všechny své vnitřní hodiny nastavené stejně.
Bojovat proti svému vnitřnímu času je marné a také škodlivé.
Přečíst článek ›
„Každý člověk, stejně jako jiné živé organismy, má v sobě časový systém: centrální hodiny v mozku a také periferní hodiny takřka v každém orgánu. Ty centrální hrají roli jakéhosi dirigenta, který orgány seřizuje na jeden čas a napovídá jim, kdy mají být aktivní,“ vysvětluje Helena Illnerová.
Podstatné podle ní je, že naše centrální hodiny jsou nastavovány vnějším osvětlením, tudíž bychom se měli snažit, abychom byli se dnem dobře synchronizováni a dělali činnosti v době, kdy je na ně náš organismus připraven.
„K tomu je třeba dodržovat pravidelný režim, chodit spát ve stejnou dobu i ve stejnou dobu vstávat, ve dne mít dostatek světla, pokud možno intenzivního, ideálně i přirozeného, a v noci pokud možno tmu.
Večer před usnutím bychom neměli používat silné bílé světlo, které obsahuje i to modré, ale měli bychom naopak přejít na teplé žluté,“ říká profesorka.
Přečíst článek ›
A kdo je na tom zdravotně lépe? Skřivani, nebo sovy? Podle Heleny Illnerové, a potvrzují to i nejrůznější studie, jsou na tom lépe skřivani. Stejný výsledek má výzkum odborníků z Katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který sledoval přes 690 studentů.
„Noční ptáci jsou na tom ve všech směrech hůře než ostatní. Mnohem více kouří, pijí alkohol, kávu a využívají i jiné podpůrné prostředky. Také tráví více času u počítače, naopak mnohem méně sportují. Na druhé straně spektra byla ranní ptáčata.
U nich se ukázalo, že se snaží alkohol vůbec nepít, sportují často i každý den, vyhýbají se kávě,“ uvedla autorka studie Denisa Janečková.
Škodlivé ponocování
„Časté ponocování má na zdraví člověka negativní vliv, problémem je už osvětlení, které na organismus působí.
Během noci se totiž v těle tvoří hormon melatonin, který ovlivňuje nejen spánkové cykly, ale také krevní oběh, metabolismus živin, produkci pohlavních hormonů, imunitní reakce, psychiku či dokonce stárnutí.
A právě tento hormon se v organismu přestává tvořit působením nadbytečného nočního osvětlení. Nedostatek melatoninu pak způsobuje především nespavost,“ vysvětluje lékařka Michaela Vančatová.
Přečíst článek ›
Velmi časté je také ponocování například u televize nebo počítače. Profesorka Helena Illnerová ho jednoznačně považuje za škodlivé. Modré světlo z obrazovky totiž může zpožďovat vaše biologické hodiny, takže se vám hůře usíná.
„Ti, kteří mu holdují, pak ráno vstávají v čase, kdy je jejich biologické hodiny ještě nepřipravily na to, že bude den. Jinými slovy vykonávají některé činnosti v době, kdy na ně organismus ještě není připraven.
Pravděpodobně si také zkracují spánek – přitom dobrý, dostatečně dlouhý spánek je předpokladem zdraví celého organismu a optimálního užití našich poznávacích schopností a paměti,“ myslí si chronobioložka.
Chcete mít doma klid, zařiďte si oázu:
Ranní typ po padesátce
Důsledkem nevyspání bývá nejen únava, ale i podrážděnost či sklony k depresím. Spánkový dluh se hromadí a podle odborníků se delším spánkem o víkendu moc smazat nedá. Sovy najdete často mezi lidmi, kteří dělají umělecká povolání.
Příkladem jsou herci – hrají do noci a do postele se obvykle dostávají velmi pozdě. Pokud ale večerní typy mají možnost se dopoledne vyspat, je všechno v pořádku.
Většina lidí ale musí vstávat do práce a z toho pak mohou pramenit výše zmíněné obtíže.
Přečíst článek ›
Pro skřivany je obecně charakteristické, že se probouzejí v časných hodinách.
Podle výsledků výzkumu Univerzity Palackého se vrchol jejich denní aktivity pohybuje mezi devátou a dvanáctou hodinou dopoledne, mezi 21. a 23. hodinou už většinou spí.
Denisa Janečková je toho názoru, že svůj chronotyp nelze vědomě změnit. Lidé jsou ale většinou nuceni přizpůsobit se požadavkům společnosti, což je stojí nemalé přemáhání.
Nabízí se také otázka, zda se biologický rytmus, odborně cirkadiální preference, mění s přibývajícím věkem. Podle odborníků u mladších osob převládá večerní preference, u starších ranní. Ke změnám dochází zpravidla kolem padesáti let věku.
Více skřivanů je pak mezi ženami, u mužů je to naopak. V souvislosti s chronobiologickými výzkumy se také stále častěji mluví o zrušení letního času. Ten odborníci považují za škodlivý, protože neodpovídá přirozeným rytmům člověka.
Dobrá zpráva tedy je, že Evropská unie uvažuje o jeho zrušení už v roce 2021.
Přečíst článek ›
Chronotypy: Vlk, delfín, medvěd a levPsychologovi Michaelu Breusovi, kterému se přezdívá doktor spánku, rozdělení na skřivany a sovy nestačí. Rozlišuje rovnou čtyři hlavní chronotypy, které odpovídají chování delfína, medvěda, vlka a lva v přírodě.
První vstává lev, který se budí brzy a hned je schopen efektivně pracovat. Ráno a celé dopoledne je také nejproduktivnější. Odpoledne už bývá unavený, na kutě jde už okolo desáté. Lvů je zhruba 15–20 procent.
Delfín vlastně nikdy nespí pořádně, jen tak na půl ucha. Vstává brzy ráno a aktivní je až do noci. Mívá také problémy s usínáním. V populaci je delfínů kolem 10 procent.
Medvěd má velkou potřebu spánku, ale zároveň je jeho rytmus navázán na denní světlo. Takže se budí se svítáním a uléhá při setmění. Aktivní jsou dopoledne a brzy odpoledne. Ale i během dne pociťují silnou potřebu si občas zdřímnout nebo si alespoň odpočinout. Medvědů je mezi lidmi skoro 50 procent.
Vlci málokdy vstanou před devátou, a když, hned se shánějí po kávě. Ráno jim to „vůbec nemyslí“, zato večer jsou na koni. Ani o půlnoci se necítí unaveni. Usínají ze všech nejpozději. V populaci jich je zhruba 15–20 procent.
Ožívám v noci: Možná, že to nejde změnit, ale naučit se s tím žít
Dobrý den,
přes den nedokážu dělat činnosti, jako je soustředěné čtení a podobně. Když však nastane noc, najednou se zklidním. Výborně se koncentruji, připadám si v bezpečí a můžu studovat a číst, jak se mi zlíbí. To mi ale vadí, protože nechci být v noci vzhůru a ráno být nepoužitelná.
Čím je to způsobeno a co s tím lze dělat? Podotýkám, že ať mám den nabitý nebo volný, situace má stejný průběh.
Děkuji za radu
Petra
Milá Petro,
píšete, že se přes den nedokážete soustředit a v noci se naopak koncentrujete výborně. V psychologii o tom mluvíme jako o cirkadiánních rytmech. Jde o biologické rytmy, které se opakují každý den ve stejném duchu, a každý člověk je má nastavené trochu jinak. Co se týká denní vs. noční aktivity, dělí se však lidé na dvě „základní skupiny“, resp.
spíše jde o různé póly téhož spektra. O skřivany, kteří vstanou brzo ráno čilí a pohotoví, a sovy, kterým se nejlépe pracuje v noci, kdy už skřivani sladce spí. A pak je tady spousta lidí mezi tím, kteří dobře fungují v „normální době“ (například právě mezi devátou a pátou). Na internetu na toto téma snadno najdete spoustu materiálů, ale i diskusí.
Kdybychom se spolu octly například na kávě, mohla bych se na spoustu věcí doptat, abychom si byly jisté, že jdeme správným směrem. Nyní však budu vycházet pouze z vašeho dotazu: Na základě něj by nebylo těžké usoudit, že budete nejspíš „sova“. Je to však jen popis věci. Jednoduché konstatování, jak to máte.
Už méně se mluví o tom, že „normální“ školní a pracovní život je dnes nastavený spíše pro lidi, kteří jsou po ránu schopni fungovat, a že není snadné obhájit si večer dost času na práci (protože ráno to některým z nás opravdu nejde) i na zábavu (která je moc potřebná a po ránu jsou všichni v práci).
Jak máme pak na druhý den ještě vstát? Být sovou je v takto fungujícím světě docela náročné.
Přiznám se, že to mám sama podobně. Válčila jsem s pocitem, že jsem přes den naprosto „marná“ a že nic neudělám. A večer jsem se najednou zklidnila. Všichni šli spát a já jsem si hověla ve tmě a tichu – v bezpečí, jak píšete – a všechno šlo jako po másle. Úkol za úkolem.
Ještě i dnes je to válka. Vím, že pokud budu chtít žít jako jiní lidé přes den, nebudu tak výkonná. Takže je to něco za něco. Když mě čeká velký úkol, prohodím se na pár týdnů do „nočního režimu“. A když ne, smiřuji se s pocitem, že nejsem právě kometa, ale je to jediný způsob, jak trávit čas například s přítelem, který nemá klouzavou pracovní dobu.
Snadné to není, ale není to vaše chyba a zřejmě ani otázka vědomé volby. Je to zkrátka jedna z mnoha biologických daností, jaké máme a se kterými se v průběhu svého života učíme žít.
V určitých situacích je být sovou úžasná výhoda. A v jiných je to kříž. Stejně tak „extrémní skřivani“ to však nemají lehké.
Nedovedu si představit, že bych se budila v pět ráno, chodila po špičkách po bytě a netrpělivě čekala, kdy už budu moci jít do práce.
Uvědomuji si, že moje odpověď není moc povzbudivá. Píšete, že nechcete být v noci vzhůru a ráno nepoužitelná – a já vám na to odpovídám, že to možná nejde tak úplně změnit. Co však jde, a co je na rozdíl od biologických daností plně ve vašich rukou, je soustředit se na svá rána a večery a poznávat sama sebe v detailech, jaké se dějí.
Uvědomovat si, jak to vlastně mám, co kdy jsem a nejsem schopná dělat, co přesně mi pomáhá. Klíčem ke změně totiž nemusí vždy být schopnost „předělat se“. Je velké mistrovství poznat šíři svých možností ale také jejich limity a nelámat věci přes koleno.
Zjistit, kdo jsem, co umím skvěle a co umím hůř, přijmout to, že některé věci tu s námi budou napořád – a umět si podle toho zařídit život.
Pokud máme tak trochu výjimečnou určitou část těla, budeme se jí pravděpodobně ve svých myšlenkách zabývat v pubertě, ale i v dospělosti. Mnohokrát si na ni vzpomeneme a budeme se s ní vyrovnávat. A s biologickými rytmy je to podobné, byť nejsou na první pohled vidět. Proto vám přeji, abyste svůj rytmus dokázala časem využít k vlastní spokojenosti a mít jej ráda.
S pozdravem, Ester Danelová
Máte dvě možnosti, jak s námi zůstat v kontaktu. Předplatné vám otevře přístup k obrovské knihovně článků, videí a audiobooků. Nebo vám můžeme posílat nejzajímavější myšlenky e‑mailem zdarma. Tak se také dozvíte, když něco otevřeme pro všechny čtenáře.