Jak si ověřit původ masa

VŠCHT podrobila opakovaným nezávislým testům hovězí maso z McDonald’s

Praha, 23. října 2019 – Hovězí burger, původem americká pochoutka, řetězce McDonald’s, dorazil do České republiky poprvé před 27 lety.

Od té doby si získal na oblíbenosti a jen loni se v 97 pobočkách restaurací se zlatými oblouky snědlo téměř tři tisíce tun hovězího masa. A to i přes trvalý pokles spotřeby hovězího masa v Česku a ne zrovna dobrou pověst mletých masových pokrmů.

Na kvalitu a původ masa z „Mekáče“ se také opakovaně podíval tým Ústavu konzervace potravin a Ústavu biochemie a mikrobiologie pražské VŠCHT. 

Jak si ověřit původ masa

Hovězí maso zažilo v české kuchyni největší slávu v době první republiky. Od té doby oproti svým stále populárnějším konkurentům, masu vepřovému a kuřecímu, jeho spotřeba soustavně klesala.

Na popularitě se pravděpodobně neblaze podepsal styl „závodního“ stravování druhé poloviny 20. století, které nebylo zrovna proslulé kvalitou, a zejména mleté varianty masových pokrmů se daly nastavit ledasčím. Velký vliv na propad spotřeby hovězího koncem 90.

let měla také krize související s takzvanou nemocí šílených krav (BSE).

  • Jak si ověřit původ masa
  • Tabulka 1: Vývoj celkové spotřeby masa v ČR (kg) na jednoho obyvatele za rok, zdroj: agropress.cz  
  • VŠCHT opakovaně zkoumala mleté hovězí maso z největšího fastfoodového řetězce u nás, nalezla v něm pouze hovězí maso

Nezávislá studie Ústavu konzervace potravin a Ústavu biochemie a mikrobiologie z pražské VŠCHT probíhala během loňského a letošního roku. Týmy zkoumaly původ a obsah masa ve 20 nahodile odebraných vzorcích z českých restaurací McDonald‘s.

„Naše výsledky ukázaly, že grilované hovězí maso v McDonald’s obsahuje více než 120 g masa ve 100 g výrobku, což je dáno ztrátou vody během grilování a ani v jednom ze vzorků jsme pomocí DNA analýzy nezjistili přítomnost jiného masa než hovězího,“ komentuje hlavní zjištění vedoucí projektu Ing. Jan Pivoňka, Ph. D., z Ústavu konzervace potravin. 

Studie obsahovala celkem tři činnosti:  

1) Odběr vzorků probíhal nezávisle

Nezávislý odběr vzorků z provozoven byl realizován nahodile. „Pro ověření jsme vybrali zřejmě nejznámější masa připravovaná v McDonald‘s, kterými jsou maso 4:1, které se používá do burgerů McRoyal a maso 10:1, které se používá do hamburgerů a cheesburgerů. Odběry proběhly nezávisle a zaměstnanci McDonald‘s neměli informace ani o čase ani o místě odběrů,“ uvádí Ing. Jan Pivoňka, Ph.D.

  1. Jak si ověřit původ masa
  2. Tabulka 2: Termíny odběrů v jednotlivých restauracích McDonald´s
  3. 2) Výpočet masa ze stanovených ukazatelů kvality v grilovaných burgerech

Obsah masa byl vypočten ze základních kvalitativních znaků, kterými jsou obsah bílkovin a obsah tuku. „Laicky je možné si výsledek představit jako součet zcela libové složky (maso úplně bez tuku – vypočte se z obsahu bílkovin) a tuku, který je ve výrobku v množství, které nepřekračuje obvyklý obsah v kosterní svalovině,“ upřesňuje dále Ing. Pivoňka, Ph.D.

  • Jak si ověřit původ masa
  • Tabulka 3: Průměrný obsah masa v masných produktech v procentech. Zdroj: VŠCHT
  • 3) Ověření přítomnosti jiných živočišných druhů 

Pro ověření přítomnosti cizího masa byla použita velmi citlivá metoda založená na principu PCR (Polymerase chain reaction). „Zjednodušeně je principem metody porovnání DNA ve vzorku s DNA masa, které se nejčastěji používá k náhradě části hovězího masa (prase, kůň a kur domácí),“ dodává Pivoňka. 

Kvalitu si pečlivě hlídáme, reaguje manažer kvality McDonald‘s

„Neměli jsme pochyb, že by výsledek šetření VŠCHT dopadl jinak,“ komentuje šetření Vít Grec, manažer kvality McDonald’s a dodává: „Naše specifikace výrobku je jasná: čistě hovězí maso bez jakýchkoliv přísad.

Navíc základním požadavkem je stoprocentní dohledatelnost suroviny, a tedy původu masa. Kromě toho máme na naše dodavatele značné nároky, které se v čase stupňují. Hned od začátku požadujeme většinou i více, než je pouhé dodržování legislativy.

Zejména co se týká hygieny při zpracování masa a podmínek chovu zvířat.“

„Dalším důležitým kritériem je fakt, že máme krátký dodavatelský řetězec a není tedy možné, aby bylo s masem v průběhu přepravy, jakkoliv nežádoucně manipulováno.

Maso jde z farmy přes Masokombinát Polička, naši partnerskou zpracovatelskou společnost OSI a distribuční sklad HAVI rovnou k nám do restaurace.

V případě potřeby jsme schopni do 24 hodin zjistit původ masa až ke konkrétnímu zvířeti na konkrétní farmu,“ dodává dále Zuzana Svobodová, ředitelka PR a komunikace McDonald´s ČR. 

Co jste možná nevěděli o hovězím mase

Hovězí maso je bohatým zdrojem vitamínů a minerálních látek. Ve spojitosti s ním se mluví zejména o signifikantním obsahu železa. Pro srovnání, obsahuje jej třikrát víc než kuřecí maso. K zajímavým zjištěním v této oblasti dospěl MUDr.

Petr Tláskal, vedoucí lékař oddělení léčebné výživy a předseda Nutričního týmu, který v roce 2013 zkoumal stav výživy zdravých kojenců a batolat. „Deset procent dětí (starších kojenců) bylo chudokrevných.

Doplňky výživy těchto dětí obsahovaly především kuřecí a téměř žádné hovězí maso,“ komentuje zjištění svého týmu MUDr. Tláskal. 

Jak si ověřit původ masa

Tabulka 4: Obsah železa v různých potravinách. Zdroj: Velíšek J.: Chemie potravin, 3. vydání, 2009

Značení masa v řetězcích

Jak si ověřit původ masaOpakovaně sleduje Český svaz chovatelů masného skotu za pomoci regionálních a okresních agrárních komor značení hovězího masa nabízeného v regálech obchodních řetězců. Výsledky šetření zveřejnil na tiskové konferenci pořádané Agrární komorou ČR v minulém týdnu v úterý. Akce probíhala v termínu od 25. dubna do 15. května po celé České republice. Šetření proběhlo v ČR stejným způsobem a podle jednotných pravidel, daných metodickým návodem zpracovaným Českým svazem chovatelů masného skotu v 33 obcích. Svaz získal odpovědi z 35 agrárních komor, zpracováno z nich bylo 32, zbytek zaslaných odpovědí neodpovídal zadání a byl ze zpracování vyřazen. Celkem šlo o 298 zpracovaných vzorků.

Obchodní řetězce, kde proběhlo šetření:

  • Albert – odebráno 13 vzorků, z toho dva byly původem CZ
  • Billa – odebráno 31 vzorků, z toho 30 CZ COOP – odebrán 1 vzorek CZ
  • Hyperalbert – odebrány tři vzorky, žádný z nich nebyl CZ
  • Hypernova – odebráno 20 vzorků, z toho 3 CZ, zbytek převážně Polsko (PL) a Irsko (IE)
  • Interspar – odebráno 15 vzorků, z toho 10 CZ
  • Kaufland – odebráno 125 vzorků, z toho 31 CZ, zbytek převážně Německo (DE) a Rakousko (AT)
  • Lidl – odebrány čtyři vzorky, z toho 4 CZ
  • Maso Novák – odebráno 12 vzorků, všechny CZ
  • Makro – odebráno 7 vzorků, z toho 6 CZ
  • Penny – odebráno 10 vzorků, z toho 9 CZ
  • Tesco – odebráno 57 vzorků, z toho 13 CZ, zbytek převážně PL a IE.
Budete mít zájem:  Měření Zraku Oční Lékař?

Závěr: U největších obchodních řetězců s nejvyšším podílem na českém trhu (Kaufland, Tesco a Ahold – Hypernova, Albert, Hyperalbert) je zastoupení hovězího masa původem z ČR nejnižší, naopak u menších diskontních prodejen (Billa, Penny, Lidl) spíše či zcela převládá nabídka hovězího masa z ČR. Tento výsledek se shoduje s nálezem šetření, které samostatně organizoval ČSCHMS v loňském roce.

Původ hovězího masa (podle údaje o narození zvířete): Rakousko – 38 ČR – 121 Německo – 42 Irsko – 34 Nizozemsko – 1 Polsko – 35 UK – 3 nejasný či neuvedený původ – 24 Závěr: Z celkem 298 vzorků je 121 českého původu (40%), 155 zahraničního původu (52%) a 24 nejasného (neuvedeného) původu (8%).

Chyby ve značení Nejvíce nedostatků z hlediska úplnosti a správnosti povinně zveřejňovaných informací bylo zjištěno u řetězce Kaufland (například jiné označení země porážky a čísla jatek, nesoulad mezi číslem zvířete a jeho původem, chybějící schvalovací číslo jatek nebo bourárny).

Chyby obdobného charakteru byly také shledány u řetězců Tesco a Ahold, drobné chyby se pak vyskytovaly v menším měřítku i u ostatních řetězců. Nejčastěji se však objevuje chybné uvedení věku zvířete či jeho kategorie s cílem nabízet maso především z kategorie „mladý býk“. Do této kategorie může být zařazen pouze skot samčího pohlaví do věku 24 měsíců.

V praxi se však často ukazuje, že i starší zvířata jsou mnohdy „omlazena“ s cílem zvýšit jejich kvalitu.

Závěr: Vzhledem k tomu, že největší počet vzorků pocházel z obchodů Kaufland, je statisticky neprůkazné zjištění o největším počtu chyb v tomto řetězci. Obecně lze však říci, že množství chyb (zásadního charakteru i méně závažné) je v průměru poměrně vysoké a neukazuje na zlepšení stavu proti minulosti.

Dohledatelnost

Dohledatelnost původu zvířete, respektive masa, je základním principem, proč jsou obchodníkům legislativou dány povinnosti zveřejňovat informace o původu hovězího masa. V praxi se však zcela jednoznačně ukazuje, že drtivá většina obchodníků tyto informace uvádí pouze z povinnosti, než aby byly využitelné pro běžného spotřebitele.

Je to dáno zejména tím, že obchodníci mají možnost identifikaci zvířat uvést dvěma způsoby – buď uvedením registračního čísla zvířete (ušní číslo), či registračním číslem skupiny, takzvanou šarží, přičemž pouze první z nich, a to ještě pouze v případě zvířat českého původu, v praxi umožňuje spotřebiteli praktickou možnost snadno si původ zvířete a další informace o něm dohledat (původ zvířat z ČR lze najít na www.hovezimaso.cz). Pokud obchodník uvede pouze číslo šarže, je to pro zákazníka naprosto nic neříkající údaj, který si nemá možnost nijak ověřit. Stejně tak je tomu v případě uvedení čísla zvířete zahraničního původu, i v tomto případě je dohledatelnost pro českého spotřebitele téměř nulová.

Závěr: Z celkem 298 vzorků bylo 121 původem z ČR a z nich pouze u 58 byla identifikace uvedena pomocí ušního čísla zvířete. Tedy pouze u 58 vzorků ze všech (tj. 199,4%) by bylo možné prakticky dohledat jeho původ.

Celý systém tak spíše funguje jako plnění zákonné povinnosti než jako servis pro zákazníka.

Je pouze několik zpracovatelů a obchodníků, kteří naopak jdou nad rámec legislativních povinností a navíc dobrovolně uvádějí další informace o původu zvířete, jako je třeba jméno posledního chovatele či zcela zřetelné uvedení českého původu masa (např. formou vlaječky).

Jak si ověřit původ masaVýsledky průzkumu Z uvedeného průzkumu vyplývá, že nabídka hovězího masa ze zahraničí se u obchodních řetězců v průměru pohybuje nad úrovní 50%. Velkou měrou se na tom podílí řetězec Kaufland, kde převládá maso z Německa a Rakouska a markety patřící pod společnost Ahold, kde dominuje hovězí maso z Irska a Polska. U této společnosti je to dáno zejména faktem, že její hlavní zpracovatelská kapacita se nachází na území Polska a veškeré hovězí maso (či jeho drtivá většina) nabízené v České republice pochází z tohoto závodu.Neuspokojivě lze také hodnotit z hlediska spotřebitel minimální přínos z povinnosti hovězí maso označovat, neboť se v praxi ukazuje, že pouze asi 19% lze fakticky dohledat.

Celkově je značení hovězího masa obchodníky bráno pouze jako „nutné zlo“ plynoucí z legislativy (která se mnohdy dodržuje částečně nebo dokonce vůbec) a ne jako marketingový prostředek pro zákazníka, který by měl vzbudit v zákazníkovi důvěru v nakupovaný výrobek.

To je bohužel však velkou měrou dáno také nezájmem českých spotřebitelů, jenž pramení z nevzdělanosti zákazníků, kteří značení nesledují a následně jej nevyžadují po obchodnících. Ti toho vhodně ve svůj prospěch využívají.

Tento trend chování obchodních řetězců je patrný již delší dobu a nejeví se žádné známky zlepšení (proti předchozímu šetření ČSCHMS), v některých aspektech je situace ještě horší než v minulosti (např.

Ve větší míře je i českými zpracovateli využívána možnost označit zvíře pouze číslem skupiny a prakticky tak zamezit zákazníkovi dohledat jeho původ.

Autor: Kamil Malát, ředitel ČSCHMS, Zdroj: týdeník Zemědělec

Mobilní aplikace pro ověření původu hovězího masa

Chcete si ověřit, jaké hovězí maso kupujete? K tomu několik let slouží webová stránka www.hovezimaso.cz, kde si lze původ českého hovězího masa prodávaného na trhu v ČR dohledat.

Nově lze k tomuto účelu využít rovněž aplikaci pro mobilní telefony, kdy po zadání ušního čísla zvířete (kód země a číslo), uvedeného na etiketě zakoupeného zboží či v prostoru prodejny, získáte informace jako je datum narození, datum porážky, pohlaví a plemeno.

Stáhnout si můžete aplikaci pro iPhone, nebo pro systém  Android. 

Bohužel praktická využitelnost aplikace i webové stránky je značně limitována. Ne však vinou programátorů, ale praktikami obchodníků a zpracovatelů.

Jednak, dohledat lze pouze maso z českých chovů a jelikož skoro polovina hovězího nabízeného obchodními řetězci pochází z dovozu, ověřit pravdivost údajů uvedených na etiketě u importovaného masa není možné. Ani u českého masa na tom ale nebudete lépe.

Mnozí obchodníci, možná i se záměrem identifikaci znemožnit či znesnadnit, využívají stále ve vetší míře možnost, kterou jim umožňuje legislativa a to, že namísto vlastního čísla zvířete na etikety tisknou číslo skupiny zvířat.

Ta je bohužel pro spotřebitele nicneříkajícím kódem, jehož obsah nemá možnost rozklíčovat. Zákonné povinnosti je učiněno zadost, ale spotřebitel se nic nedozví. Přesně v duchu přísloví „vlk se nažral, koza zůstala celá“…

Nejsmutnější na tom je ale to, že se k této praktice uchýlili také někteří čeští zpracovatelé, kteří v minulosti patřili ke skupině, která se snažila o maximální transparentnost, neboť se domnívali, že by jim to mohlo u českých zákazníků přinést konkurenční výhodu. Zřejmě to ale moc nefungovalo, neboť mnozí z nich na tento způsob označování také rezignovali.

Budete mít zájem:  Nádor V Žaludku Příznaky?

Nicméně, my zůstáváme stále optimisty a i když by se mohlo zdát, že naše úsilí spojené s propagací kvalitního hovězího masa zůstává nevyslyšeno, my se nevzdáváme a budeme v něm pokračovat dál.

Třeba i na našem webovém projektu www.milujuhovezi.cz. 🙂

A jak se vlastně ve značení orientovat? Jaké údaje musí být zveřejněny?

  • Maso se musí označit těmito základními údaji:
  • • kategorie skotu – mladý býk, býk, volek, jalovice nebo kráva (viz níže)• identifikační číslo zvířete nebo skupiny• schvalovací číslo jatek + země, ve kterých bylo zvíře nebo skupina zvířat poražena• schvalovací číslo bourárny + země, kde proběhlo bourání jatečně upraveného těla• země narození• země výkrmu/chovu• země porážky
  •  Jednotlivé kategorie jsou pak charakterizovány takto:
  • • mladý býk – pouze maso z nekastrovaných zvířat samčího pohlaví starších než 12 měsíců a do 24 měsíců včetně• býk – pouze maso z nekastrovaných zvířat samčího pohlaví ve věku od 24 měsíců• volek – pouze maso z kastrovaných zvířat samčího pohlaví starších než 12 měsíců• jalovice – pouze maso z neotelených zvířat samičího pohlaví starších 12 měsíců• kráva – pouze maso ze zvířat samičího pohlaví starších 12 měsíců, která se již otelila

Povinnost takto označit hovězí maso se vztahuje na balené, zabalené i nebalené při uvádění do oběhu. U baleného masa musí se tyto údaje uvádějí na etiketě (štítku), u předem nebaleného hovězího čerstvého masa se požadované údaje v písemné podobě umístí viditelně a čitelně v místě, kde je maso nabízeno k prodeji spotřebiteli.

  1.  Podrobnosti ohledně: POVINNÉho OZNAČOVÁNÍ PŮVODU U MASA 
  2. Kamil Malát, ČSCHMS

Jak ověřit původ hovězího masa? Nebezpečná kauza hýbe Českem

Poslední dny nedá tuzemským spotřebitelům spát kauza pochybného masa, které se k nám dostalo z Polska. Na leckterých tamějších jatkách byly poráženy nemocné krávy a zatím potvrzené tři stovky kilogramů hovězího masa se prodaly i odběratelům v České republice.

Rázem se objevily obavy, zdali se maso pochybné kvality nenachází i v lednici někoho z nás; prozatímní informace však naznačují, že reálné riziko je poměrně malé. Nejsou totiž hlášeny žádné případy otravy masem z nemocných krav, navíc dovezené množství bylo poměrně malé.

Ale přesto – jak se ujistit, že kupované maso je v pořádku?

Ověření původu je základ

Nejjednodušším způsobem je zadání identifikačního čísla (ve tvaru „CZ 12345678“) produktu na portálu Státní veterinární zprávy; pod tímto odkazem pak můžete zkontrolovat, odkud maso pochází a dopátrat se až ke konkrétnímu výrobci. Speciálně pro hovězí maso funguje i tato stránka Ministerstva zemědělství.

Je logické, že pokud toto identifikační číslo neobsahuje písmena „CZ“, nýbrž „PL“, jedná se o produkt vyrobený u našich severních sousedů.

Problém však nastává ve chvíli, kdy se výrobce rozhodne maso tímto kódem neoznačit a namísto něj použije takzvané číslo šarže – tedy označení zahrnujících i vícero různých jatek, z čehož se tedy bohužel nic nezjistí.

Problém jen s hovězím masem?

Přestože tedy polské hovězí pochybného původu pravděpodobně není zdravotně závadné (natož nebezpečné), i ministr zemědělství Miroslav Toman vyzval spotřebitele k opatrnosti a doporučil kupovat jen ověřitelné české maso.

Zároveň je nutné dodat, že celá kauza vznikla buď v důsledku porušování zákonů u našich polských sousedů, nebo nedostatečnými kontrolami; ať je však pravdou první, či druhá možnost, nabízí se pochybnost ohledně celé polské produkce – vždyť jestliže kontrolní mechanismy nefungují u masa, proč by měly u jiných potravin?

Státní veterinární správa však nezahálí a okamžitě po propuknutí kauzy začala kontrolovat i další potraviny. Navíc inspektoři Evropské unie si teď na polské výrobky také notně posvítí a snad odhalí, zdali se v tomto případě jednalo o náhodné pochybení či systematický problém.

Každopádně se nejedná zdaleka o první případ, kdy polské výrobky vyděsily tuzemské spotřebitele – ať už se jednalo o aféry kolem soli z roku 2012, či předloňská jablka plná pesticidů, Polsko čistý rejstřík rozhodně nemá.

Tak doufejme, že naše kontroly a opatření pomohou aktuální záležitost brzy uklidnit a vyřešit.

Text: MS

Povinné označování původu u masa

1)      Na jaké maso se povinnost vztahuje:

Povinně se původem označuje maso, tj. příčně pruhovaná kosterní svalovina. Původem se nemusí označovat tuk, kůže, orgány a další tkáně, které se neskládají z příčně pruhované kosterní svaloviny (vyplývá z celních kódů uvedených v příloze XI nařízení (EU) č. 1169/2011).

  • 2)      Na maso jakých živočišných druhů se povinnost vztahuje[1]:
  • Skot (včetně druhů Bison bison a Bubalus bubalus)
  • Prase (včetně druhů prase divoké (Sus scrofa), prase bradavičnaté (Phacochoerus aethiopicus), štětkoun (Potamochoerus porcus), černé lesní prase, babirusa (Babyrousa babyrussa), pekari (Dicotyles tajacu)
  • Ovce (Ovis aries) (včetně různých druhů muflonů, jako např. muflon evropský (Ovis musimon), kanadský neboli „ovce tlustorohá“ (Ovis canadensis), asijský neboli Shapoor urial (Ovis orientalis), muflon pamírský argali (Ovis ammon), a také Aoudad neboli paovce (Ammotragus lervia), známá jako „ovce hřívnatá“
  • Koza (včetně kozorožce (Capra ibex), kozy bezoárové nebo perské kozy (Capra aegagrus nebo Capra hircus)
  • Drůbež (Gallus domesticus), kachny, husy, krocani, krůty a perličky, nezahrnuje volně žijící ptáky ani chované farmovým způsobem.
  • 3)      Způsob úpravy masa:

Povinné označování původu masa se vztahuje pouze na nezpracované čerstvé maso, tj. chlazené nebo mražené (maso bez zchlazení lze na trh uvádět pouze za účelem výroby zvláštních produktů[2]).

Maso může být v půlkách, čtvrtích, dělené na části, plátkované, vykoštěné, rozsekané, krájené, mleté, rozmražené apod.

[3] Povinné označení původu masa se nevztahuje na maso, které bylo zpracováno tak, že byla změněna jeho podstata (tepelně upravené, sušené, marinované, uzené apod.) tj. nevztahuje se na masné výrobky a masné polotovary.

4)      Způsob nabízení masa k prodeji:

Povinné označování původu se vtahuje na maso určené pro konečného spotřebitele a zařízení stravovacích služeb, a to na balené, zabalené i nebalené. V případě nebaleného masa se povinné údaje o původu uvedou v těsné blízkosti masa[5].

Údaj o zemi nebo místu původu může být poskytnut v těsné blízkosti skupiny potravin viditelně a snadno čitelně jako souhrnná informace vztahující se ke skupině potravin, kdy z této informace bude jasně a srozumitelně zřejmá souvislost mezi poskytnutými údaji a konkrétními potravinami.

5)      Povinné údaje[6],[7]:

Budete mít zájem:  Jak na zdravé plíce?
Identifikační číslo zvířete nebo skupiny Schvalovací číslo jatek Schvalovací číslo bourárny Země narození Země výkrmu / chovu Země porážky
Hovězí ANO ANO ANO ANO ANO ANO
Vepřové NE NE NE NE ANO ANO
Skopové, kozí NE NE NE NE ANO ANO
Drůbeží NE NE NE NE ANO ANO

Uvádění identifikační značky[8] na balených výrobcích není legislativou o povinném označování původu masa dotčeno. Identifikační značka je informací o schváleném podniku, ve kterém došlo k poslední hygienicky podstatné manipulaci s masem (např. balení), nikoli informací o původu masa.

6)     Formát informací o původu[6],[7],[11]

Maso dělené Mleté maso a ořezy
Hovězí Vepřové, skopové, kozí a drůbeží Hovězí, vepřové, skopové, kozí a drůbeží Hovězí Vepřové, skopové, kozí, drůbeží
Mleté Ořezy
Identifikační číslo zvířete nebo skupiny zvířat Formát není stanoven Není požadováno Formát není stanoven Formát není stanoven Není požadováno
Země, kde se zvíře narodilo Pro EU není formát stanoven
U třetí země, není-li údaj znám, lze použít: „* (dovoz živých zvířat do ES)“, „* (dovoz živých zvířat z [jméno třetí země])“
Není požadováno  „Původ:(název země)“[9] Není požadováno „Narozeno a chováno v (názvy zemí)“ „Země původu(název země)“[9] Není požadováno
Země, kde bylo zvíře vykrmeno / chováno „Chov v:(název země nebo zemí)“
  1. „Původ: EU“
  2. „Chov a porážka v: EU“
  3. „Chov a porážka v: mimo EU“
  4. „Chov v: mimo EU“ a „porážka v: EU“
  5. „Chov a porážka v: EU a mimo EU“
Místo, kde bylo zvíře poraženo „Poraženo v
(název země), (schvalovací číslo jatek)“
„Porážka v:(název země)“ „Poraženo v (název země)“ „Poraženo v (název země)“
Místo, kde bylo maso bouráno (mleto, ořezáno) „Bouráno v
(název země), (schvalovací číslo bourárny)“
Není požadováno „Vyrobeno v (název členského státu nebo třetí země)“
„Původ v“[10]
„Vyprodukováno v (název země), (schvalovací číslo zařízení)“ Není požadováno

7)      Kdy lze uvést zemi jako zemi, ve které probíhal výkrm / chov zvířete[7],[11]

Hovězí Vepřové Skopové, kozí Drůbeží
Prase 6 měsíců a starší Prase do 6 měsíců o váze 80[12]kg a více Prase do 6 měsíců o váze do 80[12]kg
Lhůta Uvede se pouze země narození nebo země porážky, pokud zde bylo zvíře chováno alespoň 30 dní nebo všechny země, kde bylo chováno Země, kde probíhaly alespoň poslední 4 měsíce chovu Země, kde probíhal chov poté, co prase dosáhlo
30[12] kg
Země, kde probíhal celý chov Země, kde probíhalo alespoň posledních 6 měsíců chovu (nebo celý chov u zvířat mladších 6 měsíců) Země, kde probíhal alespoň poslední měsíc chovu (nebo celá doba výkrmu u zvířat mladších 1 měsíce)
Lhůta není splněna Uvede se „Chov v: několik členských států EU“, „Chov v: několik zemí mimo EU“, „Chov v: několik zemí EU a mimo EU“ nebo „Chov v: (seznam zemí)“.
Lhůta není známá Uvede se „Původ: mimo EU“ a „Poraženo v: (název třetí země)“[13] „Chov v: mimo EU“ a „Porážka v: název třetí země“ [13]

8)        Skupiny a šarže

Pokud je v jednom balení pro konečného spotřebitele několik kusů masa (i z různých živočišných druhů), musí být požadované údaje o zemích uvedeny pro každý živočišný druh zvlášť. Současně musí být na obalu uveden kód šarže (kód šarže může být zastoupen datem spotřeby, obsahuje-li toto datum den a měsíc[14]). 

V případě masa vepřového, skopového, kozího a drůbežího se musí šarže skládat z masa zvířat, se stejným původem, poražených na stejných jatkách. Velikost šarže nesmí překročit denní produkci jednoho provozu.

V případě hovězího masa musí být pro vytvoření šarže použito maso zvířat poražených ve stejné zemi (pro mleté maso a ořezy stačí pouze tato podmínka) + musí být narozena ve stejné zemi a chována ve stejné zemi nebo zemích (dělené maso)[15].

  Šarže může být tvořena masem ze zvířat poražených až na 3 jatkách, v tomto případě se uvede údaj „Zvířata ze skupiny poražena v (název země, kde k porážce došlo), (schvalovací číslo nebo čísla jedněch, dvou nebo tří příslušných jatek)“ nebo z masa bouraného až ve 3 bourárnách, uvede se údaj „Maso ze šarže bouráno v (název země, kde bylo maso bouráno), (schvalovací číslo nebo čísla jedné, dvou nebo tří příslušných bouráren)“.

9)      Další zvláštní požadavky na označování hovězího masa

Kromě původu, se hovězí maso povinně označí kategorií zvířat, ze které pochází[16], [17]

Označení „Telecí“[16] „Hovězí maso z mladého skotu“[16] „Mladý býk“[17] „Býk“[17] „Volek“[17] „Jalovice“[17] „Kráva“[17]
Věk zvířete (měsíce) Méně než 8 8 – 12 12 – 24[18] 24 a více[18] 12 a více[18] 12 a více[18]
Doplňující podmínky Povinně se uvede věk při porážce[16]
Lze použít: „věk při porážce: mladší 8 měsíců“, „věk při porážce: od 8 do 12 měsíců“

[1] Kódy kombinované nomenklatury 0203, 0204 a ex0207

[2] Nařízení (ES) č. 853/2004 příloha III oddíl I kapitola VII bod 3

[3] Nařízení (ES) č. 852/2004 článek 2 odstavec 1 písmeno n)

[5] Zákon č. 110/1997 Sb. § 8 odstavec (1) písmeno b)

[6] Nařízení (ES) č. 1760/2000

[7] Nařízení (EU) č. 1337/2013

[8] Nařízení (ES) č. 853/2004 článek 5

[9] Výrazem „původ“ lze nahradit u děleného masa a hovězích ořezů vybrané údaje, pouze pokud bylo zvíře narozeno, chováno a poraženo ve stejné zemi

[10] Výraz „původ“ se použije v případě mletého hovězího masa (spolu s výrazem „vyrobeno v“), pouze pokud příslušný stát nebo příslušné státy nejsou státem, kde bylo mleté maso vyrobeno

[11] Nařízení (ES) č. 1825/2000

[12] Jedná se o průměrnou hmotnost skupiny zvířat

[13] Pochází-li zvířata ze zemí EU a u masa není známo místo chovu, lze toto maso použít pouze pro výrobu masných výrobků

[14] Zákon č. 110/1997 Sb. § 9 odstavec 4 písmeno f) a směrnice 2011/91/EU článek 5

[15] Nařízení (ES) č. 1825/2000 článek 4

[16] Nařízení (EU) č. 1308/2013 příloha VII

[17] Vyhláška č. 69/2016 Sb. (aplikuje se pouze v ČR na zvířata poražená v ČR)

Povinné označování původu masa (746,8 KB) Leták k povinnému označování původu masa

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector