Jak se dnes moderně léčí cukrovka a hypoglykémie

Hubnutí, dieta a zdravá strava

Tato výzva již řadu let získává na popularitě po celém světě. Řada známých osobností na ni nedá dopustit. Propagátorů ale najdeme dost, a to nejen na sociálních sítích. Ovšem je po …

Nemoci a léčba

Světový den ústního zdraví připadá na 20. březen. Jeho hlavním smyslem je snaha zdůraznit význam ústní hygieny v rámci podpory celkového zdraví. I jeho prostřednictvím si tak můžem …

Nemoci a léčba

Objevili jste na kůži svého miminka nepříjemnou vyrážku? Začala se rozšiřovat na další místa po těle? Mohlo by se jednat …

Hubnutí, dieta a zdravá strava

Zelí i kapustičky, patřící do rodu brukvovitých, jsou přímo ochránci našeho zdraví. V první řadě jsou mocnými bojovníky …

Ostatní témata

Rovnátka jsou stále více vnímána nejen jako pomůcka pro řešení vady chrupu, ale především jako módní doplněk. Stávají se dokonce jakousi vizitkou určité úrovně péče o děti. I děti …

Nemoci a léčba

Když se mluví o jednotce intenzivní péče, obvykle člověku naskočí husí kůže, je to předzvěst vážného stavu člověka, něko …

Duševní zdraví a psychologie

Nervozita, potíže s usínáním a bušení srdce uprostřed noci, něco vám to připomíná? A když se vám konečně podaří na hodinku či dvě zabrat, trápí vás noční můry. Nespavost způsobená …

Hubnutí, dieta a zdravá strava

Možná trpíte nadváhou nebo jen pár kily navíc, možná máte za sebou nejrůznější diety a pokusy o trvalé zhubnutí, ale bez …

Péče o tělo

Máte pocit, že na intenzivní péči o pleť nemáte čas? To je škoda, protože je to především obličej, který je vizitkou zdr …

Duševní zdraví a psychologie

Podobně jako jiná chronická degenerativní onemocnění má i rakovina neblahý vliv na psychiku, jíž vystavuje soustavné nadměrné zátěži. Jak se život s rakovinou odráží na emočním zdr …

Hypoglykémie – příznaky, první pomoc, hodnoty, tipy [NOVÉ]

Příznaky hypoglykémie a jak řešit první pomoc. Hypoglykémie, tedy stav kdy hladina cukru v krvi klesá pod dolní hranici normy, může být život ohrožující.

Pacienti musí sebe i svůj léčebný postup důkladně hlídat, aby tomuto nežádoucímu stavu zabránili.

Mezi projevy hypoglykemie patří například pocení, křeče, bolest hlavy, nebo také zmatenost a snížená psychická výkonnost.

Obrázek: Záznam ze čtečky Freestyle Libre, moje zaznamenaná hypoglykémie

Dnešní moderní přístup, který nahradil starší generace inzulínů, diabetikům usnadňuje léčbu a umožňuje předcházet nepříjemným výkyvům hladiny cukru. Jaké jsou tedy příznaky hypoglykémie a jak řešit první pomoc?

Co je hypoglykémie?

Hypoglykémie znamená nízkou hladinu cukru v krvi. Je doprovázena různými příznaky (dezorientace, pocení, další čtěte níže) a jde o stav, při kterém hodnota cukru v krvi klesne zhruba pod 3,7 mmol/l.

Mnoho lidí netuší, co to vlastně hypoglykémie je. Samozřejmě, my diabetici o tom víme své. Podstatné je rozšířit povědomí o tom, co tento stav znamená a jak druhému z hypoglykémie pomoci.

Hypoglykémie = nízká hladina cukru v krvi.

Obrázek: Záznam z aplikace LibreLink od Freestyle Libre (iPhone), senzor: Freestyle Libre

Příznaky hypoglykémie jsou různé

• pocení, ????
• dezorientace, ????
• s dotyčným se velmi těžko komunikuje, ????
• točí se vám hlava, ????
• začnete se třást (nejlépe to jde vidět na rukou), ????
• kdyby po vás někdo chtěl spočítat 2 + 2, dáte to těžko dohromady ????

Tyto projevy a jejich míra závisí na tom, jak silnou hypoglykémii máte.

Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka

Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se udává v rozmezí 3,9 – 5,9 mmol/l a to na lačno po ránu. Pozor, hypoglykémii může zažít i člověk bez cukrovky.

Jak řešit hypoglykémii?

Například pomocí požití jednoduchého cukru, který by měl mít každý diabetik u sebe pro případ nouze.

Dle intenzity hypoglykémie ji můžeme řešit následujícími způsoby.

a) Běžná hypoglykemie

Hodnota cukru může čas od času klesnout pod normální mez, diabetik se s tímto stavem čas od času setká, aniž by něco zanedbal.

Jak na nízkou hladinu cukru? Například pomocí hroznového cukru nebo sladkým nápojem.

b) Akutní hypogkylemie

Stav, kdy dotyčný upadl do bezvědomí.

Sladké tekutiny však nelze podat člověku, který je ve stavu bezvědomí či opilosti, neboť hrozí udušení. V takových kritických situacích volejte rychlou záchrannou službu, která pravděpodobně použije dávku glukagonu*.

*U diabetiků prvního typu se na předpis podává i jednorázová injekce glukagonu, kterou může aplikovat například rodinný příslušník.

Pomoci před tímto nežádoucím stavem může i svačina se složenými cukry, např. bezlepkové pečivo se šunkou či sýrem.

Jak zabránit hypoglykémiím?

Důsledná komunikace s lékařem a dodržování zásad pomůže snížit rizika hypoglykémie.

Jedná se o záležitost, jejíž příčinu nelze rozpoznat nebo jí předcházet.

U diabetiků prvního typu se objeví v průměru jednou za osm dní, diabetici druhého typu ji pak mají průměrně jednou za tři týdny.

Co snižuje cukr v krvi

Častou příčinou hypoglykémie bývá

• vynechání jídla,
• zvýšená fyzická aktivita,
• konzumace alkoholu,
• aplikace inzulínu bez následné stravy,
• aplikace větší dávky inzulínu, než je třeba k požívanému jídlu.

Přečtěte si článek na téma cukrovka a alkohol.

Léčba cukrovky

Diabetes mellitus neboli cukrovka, je chronické onemocnění, na které se prozatím nenašel způsob, jak jej zcela vyléčit.

Aby se zabránilo nežádoucím rizikům a zdravotním problémům, které cukrovku mnohdy provází, je potřeba jíst vyváženou stravu, dostatečně se hýbat a pečlivě dodržovat léčebný režim. Jedná se tedy o komplex faktorů, které dnes v kombinaci s moderní léčbou vrhají na cukrovku jiné světlo.

Inzulín

Inzulín, který představuje velkou skupinu léků, se podává injekčně. Jsou tři typy v závislosti na době působení.

• Krátkodobě,
• střednědobě
• a dlouhodobě působící.

Dnes existují inzulinová pera s malými jehličkami nebo je možno použít inzulínovou pumpu. Inzuliny se používají kombinovaně nebo lze užít tzv. mix v jedné injekci.

Diabetici i lékařská obec se shodují, že v léčbě cukrovky nastal pokrok. Inzulin, který se užívá dnes, nemá tolik nežádoucích vedlejších účinků.

Starší generace inzulínů byla nahrazena moderními léky a inzulinem druhé generace. Je jím insulinum aspartum, působící ultrakrátce, a insulinum degludecum, působícím ultradlouze.

Antidiabetika, tzv. gliptiny a glifloziny, jsou pak moderní léky, které diabetikům usnadňují život a snižují také riziko hypoglykémií.

Moderní léčbu diabetu druhého typu dnes představují také léky, které se nazývají inkretiny, podávané injkečně. Podávají se jednou denně a příznivě působí i na kardiovaskulární systém.

Hubnutí nebo dovolená s cukrovkou

Při redukci tělesné hmotnosti je dobré postupovat dle rad diabetologa a důsledně monitorovat svůj stav glukometrem nebo pomocí CGM (např. Dexcom). Diabetik pravděpodobně omezí množství jídla a zvýší fyzickou aktivitu. Adekvátně tomu by měl přizpůsobit aplikaci inzulínu.

V běžném životě se hypoglykémii zcela vyhnout nelze. I na dovolené je zapotřebí dodržovat určitý režim a skladbu jídelníčku. Je dobré například snížit porce nebo jíst jídlo s menším obsahem sacharidů za současného snížení dávek inzulínu.

To vše závisí i na předpokládaném typu dovolené, zda se bude jednat o aktivní nebo spíše relaxační dovolenou.

Jak na účinnou dietu pro diabetiky?

Sepsal jsem pro vás několik rad a tipů, jak na dietu pro cukrovkáře, která funguje jak mně, tak ostatním lidem, kterým jsem poradil.

Účinná dieta pro diabetiky – klikněte zde.

Zaměřte se na zlepšení vaší glykémie

Sepsal jsem také množství informací, jak zlepšit hodnotu hladiny cukru v krvi.

Jídelníček pro diabetiky, rozsáhlé informace včetně příkladového jídelníčku na týden zde.

Hypoglykémie a alkohol, infekce

Určitá rizika s sebou nese i pití alkoholu. Destiláty a suché víno hladinu glykémie snižují. Jedno pivo obsahuje zhruba 15 kostek cukru.

Je důležité vědět, že teplo urychluje vstřebávání alkoholu. Každý reaguje individuálně a opilost a hypoglykémie se dají snadno zaměnit, proto je mít se při pití alkoholu obzvláště na pozoru. Je známo, že infekční onemocnění zvyšují hladinu glykémie.

Organismus se v době nemoci připravuje na zvýšenou spotřebu energie, aby měl dostatek sil v boji s chorobou.

Co tedy dodržovat v případě infekčního onemocnění?

• upravte stravu a důsledně kontrolujte hladinu glykémie v krvi,
• pijte dostatek tekutin, zejména pokud nemoc provází horečky, zvracení či průjem,
• ať už aplikujete inzulin nebo užíváte antidiabetika, nepřerušujte léčbu diabetu,
• zvažte za pomoci diabetologa úpravu dávek inzulínu.

Časté dotazy

Hypoglykémie je stav nedostatku cukru v krvi. Jak ji řešit? Například požitím jednoduchého cukru, který by měl mít každý diabetik u sebe pro případ nouze.

Hodnota cukru v krvi u zdravého člověka se udává v rozmezí 3,9 – 5,9 mmol/l a to na lačno po ránu.

Mezi nejznámější příznaky hypoglykémie patří pocení, dezorientace, s dotyčným se těžko komunikuje, točí se vám hlava, začnete se třást (já to poznám na rukou), kdyby po vás někdo chtěl spočítat 2 + 2, bude vám dělat celkem problém dát to dohromady generic cialis best prices.

Cukrovka 2. typu: co to je a jak se léčí?

Diabetes 2. typu je v současnosti jedním z nejzávažnějších onemocnění hromadného výskytu. Diabetiků v celém světě významně přibývá. Dnes dosahuje výskyt diabetu v České republice kolem 10 % a přibližně každý třetí občan ČR pravděpodobně cukrovkou 2. typu během svého života onemocní. Významná je proto prevence diabetu 2. typu (viz samostatný článek).

Nově zjištěná cukrovka se klasicky projevuje velkou žízní, častým močením, úbytkem hmotnosti často i kožními záněty. Tyto příznaky jsou dnes již neobvyklé a cukrovka by měla být zachycena odběrem krve při preventivním vyšetření, nejlépe již ve stadiu tzv. prediabetu – tedy v době, kdy cukrovka nepůsobí ještě žádné obtíže.

Jak probíhá diagnostika cukrovky 2. typu?

U diabetika 2. typu prokážeme cukrovku obvykle v rodině. Riziko pro nejbližšího příbuzného je až 60% a pro potomka dvou diabetiků až 100%. U ohroženého jedince je častý rozvoj nadváhy i obezity a hypertenze. Přichází fáze tzv. prediabetu.

Prediabetes (glykemie nalačno 5,6 až 6,9 mmo/l) není dnes pouhý předstupeň cukrovky: je to onemocnění, které vyžaduje léčbu a přináší cévní riziko (srdeční infarkt, mozkové příhody). Ateroskleróza a často i postižení nervů se vyvíjejí již u prediabetu dříve, než pacient splní tzv.

diagnostická kritéria diabetu (glykemie 7 mmol/l a více, nebo při vyšetření s podáním cukru vysoká glykemie za 2 hodiny).

Naopak tzv. mikroangiopatické komplikace (postižení očí, ledvin a drobných cév) vznikají až při déletrvajícím onemocnění. Přes 90 % pacientů s diabetem 2. typu má nadváhu nebo obezitu. Ostatní mají vždy alespoň určitou kumulaci tuku v oblasti břicha.

V době diagnózy je hladina inzulinu či C­-peptidu* obvykle vyšší než norma. Je však nižší, než by odpovídalo stupni přítomné obezity a necitlivosti na inzulin. Proto i pro diabetes 2.

typu platí, že ve chvíli, kdy cukrovka vzniká, je sekrece inzulinu v beta­buňkách pankreatu nedostatečná.

*Vysvětlivka: C­-peptid je částí molekuly proinzulinu, která je vhodná k posouzení vlastní sekrece inzulinu.

Jak probíhá léčba cukrovky 2. typu?

Porucha je u diabetu 2. typu velmi komplexní a zahrnuje poruchu vzájemné interakce mnoha orgánů. Původně se diabetes 2. typu léčil jen dvěma skupinami léků; ty zajišťovaly buď zvýšení sekrece inzulinu, nebo zvýšení citlivosti na inzulin. Moderní léky ovlivňují mnoho orgánů, jako jsou zejm. ledviny, tuková tkáň, játra či mozek.

Lidská játra produkují glukózu, proto člověk neupadne do bezvědomí ani při dlouhém hladovění. Po jídle játra zdravého člověka sníží tvorbu glukózy asi na 20 %. Játra člověka se zhoršenou citlivostí na inzulin však produkují glukózu trvale, a dokonce produkci stupňují.

Vysoká glykemie nalačno u diabetika není tedy glykemií po večeři: je to vnitřní proces, kdy játra tvoří nadměrné množství glukózy. To dokáží ovlivnit moderní antidiabetika.

Dlouhodobé vymizení, tedy remisi diabetu 2. typu, dokáže navodit chirurgická léčba obezity, tzv. bariatrická chirurgie. Operaci dnes běžně podstupují i diabetici s indexem tělesné hmotnosti (BMI) kolem 30kg/m2, ačkoli dříve se operovali nemocní až s vyššími stupni obezity.

© MAD.vertise / shutterstock.com

O léčbě dietou a fyzickou aktivitou a o prevenci cukrovky pojednává článek Prevence cukrovky 2. typu, kde jsou i informace o riziku tohoto typu cukrovky a o její prevenci.

Cukrovku 2. typu obvykle léčíme dietou a antidiabetiky v tabletové formě. V některých případech lékař volí injekčně podávaná inkretinová analoga nebo léčbu inzulinem.

Volbu léků určuje lékař a během pacientova života se léčba obvykle postupně stupňuje: od podávání jednoho léku přes dvojkombinace a kombinace několika léků. Cílem je dosáhnout cílových hodnot glykemie nalačno i po jídle a glykovaného hemoglobinu; tyto cílové hodnoty se liší podle toho, jak cukrovka dlouho trvá.

Cílové hodnoty pro nově diagnostikované í diabetiky 2. typu jsou velmi přísné. Platí totiž tzv. fenomén metabolické paměti.

Tělo si pamatuje, jak byl pacient léčen na začátku (tedy po vzniku nemoci) – a pacienti, u kterých došlo rychle k úpravě glykemie do normy, mají snížený výskyt komplikací ještě po dobu 10–15 let. Pokud trvá diabetes delší dobu, nedá se již takových výsledků dosáhnout.

Proto je důležité, aby si pacient uvědomil, že diabetes 2. typu je onemocnění velmi závažné a přináší vyšší rizika než třeba hypertenze, poruchy krevních tuků nebo kouření.

Obzvláště těžké je přesvědčit pacienta k léčbě (tedy k redukci hmotnosti, dietě a fyzické aktivitě) v době, kdy ještě nemá obtíže a kdy, jak sám říká, jej nic nebolí. Někdy se uvádí, že diabetes 2. typu je něco jako infekce v uvozovkách: měl by být zlikvidován rychle a hned na počátku, ať už redukcí hmotnosti, bariatrickou chirurgií či moderními léky – pak je efekt nejlepší.

Léčba diabetu pomocí léků, tzv. antidiabetik, má dlouhou historii. Léčba dietou a pohybem je stará stovky let. Od dvacátých let 20. století se používá inzulin, tabletová antidiabetika až po 2. světové válce, injekční neinzulinová antidiabetika až po roce 2000.

V Evropě se dnes používají antidiabetika z 8 různých skupin, v USA dokonce z 11 skupin. Jednotlivé skupiny antidiabetik používaných v Evropě jsou uvedeny v následujícím přehledu.

Antidiabetika často existují pod mnoha různými názvy a často ve fixních kombinacích dvou léků v jedné tabletě či injekci.

1. Metformin je antidiabetikum první volby, kterým by měl být léčen každý diabetik 2. typu, pokud jej snáší a pokud není kontraindikován.
2. Deriváty sulfonylurey jsou stará levná a účinná antidiabetika, která podporují sekreci inzulinu. Při jejich podávání mírně hrozí riziko hypoglykemie. Jím příbuzné látky jsou tzv. glinidy, které se u nás podávají méně. Obvykle vyvolávají vzestup hmotnosti.
3. Inzulinové senzitizéry neboli thiazolidindiony jsou látky zvyšující citlivost na inzulin, částečně působící i na sekreci inzulinu a tukovou tkáň. Mohou vést k zadržení otokům a srdečnímu selhání, avšak snižují riziko mozkových příhod u diabetika.
4. Inhibitory štěpení sacharidů ve střevě snižují zejména vzestupy glykemie po jídle.
5. Gliptiny neboli inhibitory dipeptidázy-4 jsou léky, které ovlivňují účinnost tzv. inkretinů (hormonů trávicího traktu). Dochází k ovlivnění sekrece inzulinu i glukagonu, a zejména je tlumena jaterní produkce glukózy Výhodou je, že nevyvolávají hypoglykemie a nezvyšují hmotnost.
6. Inkretinová analoga jsou injekční léky napodobující působení hormonů trávicího traktu (inkretinů). Snižují hmotnost (nově se některá používají i v léčbě obezity bez diabetu) a nevyvolávají hypoglykemie. První varianty se podávaly injekčně 2× denně, později 1× denně a nově i 1× týdně. Inkretinová analoga mohou být podávána v jedné injekci společně s inzulinem. U většiny z těchto léků byl prokázán pozitivní efekt na srdce, neboť snižují riziko infarktu.
7. Glifloziny jsou nová antidabetika, která jsou podávána v jedné tabletě denně, a blokují zpětné vstřebávání glukózy v ledvinách. Kromě zvýšení hladiny cukru v moči mají i velmi komplexní účinek v organismu: snižují hmotnost, vedou ke spalování tuku, nemají riziko hypoglykemie, snižují krevní tlak. Stejně jako inkretinová analoga snižují riziko infarktu myokardu, navíc snižují i riziko srdečního selhání.
8. Inzulin může být v léčbě diabetu používán již ve 2. kroku (přidáním k metforminu). Zejména se používá večerní injekce dlouhodobě působícího inzulinu, který tlumí tvorbu glukózy játry. V pozdějších fázích onemocnění se používá i intenzifikovaná terapie s třemi denními dávkami krátkodobého inzulinu a jednou dávkou depotního inzulinu (déle působícího inzulinu). U starších pacientů, kteří nejsou schopni aplikovat si injekci 3× denně, se aplikují i fixní kombinace krátkodobého a dlouhodobého inzulinu 1× či 2× denně.

© Monkey Business Images / shutterstock.com

Názory na léčbu diabetu 2. typu se mění a obvykle je celosvětově aplikován společný doporučený postup. Ten nyní platný uvádí následující zásady:

1. Lékem první volby je metformin. Pokud ho pacient snáší nebo není kontraindikován, měl by být podán v první volbě a ponechán i později v kombinaci s dalšími léky.
2. Následně by si měl lékař položit otázku, zda má pacient již onemocnění srdce, cév nebo ledvin. Pokud ano, měl by pacient ve 2. kroku dostat léčbu injekčním inkretinovým analogem nebo gliflozinem, tedy léky s prokázaným efektem na tato onemocnění. U nás je však tato možnost léčby možná až u hůře kompenzovaných diabetiků s neuspokojivou hladinou glykovaného hemoglobinu.
3. Další otázka by měla znít: je pacient obézní? Pokud ano, pak by měl také v 2. kroku být léčen gliflozinem nebo inkretinovým analogem (viz předchozí bod).
4. Má-li pacient riziko hypoglykemie, je možno kromě gliflozinů a inkretinových analog nasadit i inzulinové senzitizéry.
5. Ostatní léky se volí podle klinické situace.

Volba antidiabetik je tedy ponechána lékařům. Lékař by měl pacientovi vysvětlit rizika a výhody jednotlivých skupin. Pacient by měl dbát na pravidelnost léčby a dodržování diety režimových opatření, měl by znát svoje cílové hodnoty a usilovat o jejich dosažení.

Jaká rizika hrozí diabetikům 2. typu?

Diabetici 2. typu čelí především cévním rizikům. Při dlouhodobě vysokých glykemiích hrozí postižení ledvin, které může vyústit až k potřebě dialýzy, postižení očí až po slepotu a dále např.

srdeční infarkt, mozkové příhody či amputace končetin. Velmi vysoká jsou i nádorová rizika: diabetikům 2.

typu hrozí zvýšené riziko zhoubných nádorů ledvin a močových cest, trávicího traktu jater a slinivky břišní, ženám pak zhoubné nádory prsu a dělohy.

U dobře vyškoleného a v léčbě spolupracujícího pacienta je však riziko komplikací minimální a jeho délka života od diagnózy může být blízká nediabetikům.

Diabetes mellitus 1. typu

Pro cukrovku 1. typu je charakteristický úplný nedostatek inzulínu (hlavního hormonu regulujícího hladinu cukru v krvi), z tohoto důvodu je diabetik 1. typu odkázán na celoživotní injekční aplikaci inzulínu.

Toto onemocnění začíná obvykle v dětství nebo dospívání, poměrně běžný je však také rozvoj cukrovky 1. typu v dospělosti, pak hovoříme o tzv. LADA (z anglického latent autoimmune diabetes in adults). V České republice trpí cukrovkou 1.

typu asi 6,5 % všech diabetiků, tedy asi 0,5 % populace.

Pro cukrovku 1. typu je charakteristické úplné absence inzulínu. Příčinou je zničení buněk produkujících inzulín (tzv. beta-buněk) vlastním imunitním systémem. Odborně hovoříme o tzv. autoimunitním zánětu.

V zásadě se jedná o situaci, kdy imunitní systém přestane rozpoznávat vlastní buňky a začne je ničit, obdobně jako ničí např. bakterie nebo viry. Co přesně je příčinou rozvoje tohoto zánětu, není doposud zcela objasněno.

Víme, že je nutná určitá vrozená dispozice a pravděpodobně také virová infekce, která celý proces patrně odstartuje.

Vzhledem k autoimunitní podstatě cukrovky 1. typu má diabetik 1. typu často sklon také k jiným tzv. autoimunitním onemocněním, jako jsou především onemocnění štítné žlázy, nebo tenkého střeva (tzv. celiakie) aj.

O této skutečnosti lékaři vědí a v našem diabetologickém centru jsou při pravidelných prohlídkách diabetici na tato onemocnění testováni, tak aby se případné další autoimunitní onemocnění zachytilo včas a předešlo se tak možným závažným následkům.

Inzulín umožňuje krevnímu cukru (glukóze) vstoupit do buněk, pro které je glukóza velice důležitým zdrojem energie. V důsledku nedostatku inzulínu se glukóza hromadí v krvi.

V pokročilé fázi rozvoje diabetu tak vzniká paradoxní situace, kdy tělní tekutiny jsou doslova zaplaveny glukózou, která však nemůže být organismem využita k tvorbě energie, protože chybí inzulín, který by umožnil vstup glukózy do buněk.

Cukrovka prvního typu se projeví až v okamžiku, kdy je zničeno více jak 90 % beta-buněk. Nástup příznaků bývá, především u dětí a dospívajících, náhlý. Charakteristickými projevy jsou úbytek na váze, žízeň, časté močení, únava. Pakliže není diagnóza určena, včas může nemocný upadnout do bezvědomí.

U dospělých pacientů může být nástup příznaků naopak pozvolný, nebo se zvýšená glykémie zachytí náhodně například při preventivních prohlídkách. Tento obraz vídáme u již zmíněného diabetu LADA (latent autoimmune diabetes of adults – skrytý autoimunitního diabetes dospělých).

Péče o pacienta s cukrovkou 1. typu je komplexní. Základem léčby je podávání inzulínu několikrát denně pomocí injekčních stříkaček, respektive dnes již ve většině případů pomocí tspeciálních aplikátorů tzv. inzulínových per.

Další moderní možností je léčba kontinuální infůzí inzulínu pomocí inzulínových pump. Důležitá je diabetická dieta a fyzická aktivita. Každý diabetik 1.

typu by měl pravidelně měřit glykémii, z tohoto důvodu je vybaven glukometrem – přístrojem, který z kapky krve odebrané z prstu změří hladinu krevního cukru.

Velkým problémem především v léčbě cukrovky 1. typu je častější výskyt tzv. hypoglykémie (přílišný pokles hladiny glukózy pod normální mez).

Hypoglykémie se objeví nejčastěji při předávkování inzulínem, velké fyzické zátěži nebo pokud diabetik po podání inzulínu nepřijme dostatek potravin s odpovídajícím množstvím sacharidů.

Projevuje se třesem, neklidem, pocením, dvojitým viděním, zmateností v závažných případech až bezvědomím. První pomocí je podání několika kostech cukru.

Závažným následkem špatně kompenzované cukrovky obecně, je rozvoj tzv. chronických komplikací. Mezi tyto komplikace řadíme tzv. diabetickou nohu (otlaky, vředy, odumření prstů nohy atp.

), diabetické poškození očí (tzv. diabetická retinopatie), ledvin (diabetická nefropatie) a nervů (diabetická neuropatie).

Závažné je poškození důležitých tepen zásobujících mozek a srdce, při jejich úplném uzavření vzniká srdeční infarkt a mozková mrtvice.

Je smutnou pravdou, že špatně kompenzovaná cukrovka je ve vyspělých zemích nejčastější příčinou amputace dolních končetin, nejčastější příčinou selhání ledvin i slepoty. Těmto komplikacím lze však při adekvátní léčbě a dodržování režimových opatření ve většině případů zabránit.

Shrnutí

• Diabetik 1. typu trpí absolutním nedostatkem inzulínu.
• Cukrovka 1. typu patří mezi tzv. autoimunitní onemocnění.
• Základem terapie je aplikace inzulínu, obvykle několikrát denně.
• Nejdůležitější limitací léčby cukrovky je hypoglykémie.
• Závažným následkem nedostatečně kompenzované cukrovky 1. typu (stejně jako jiných typů cukrovky) jsou chronické komplikace diabetu:
  • Retinopatie (poškození očí)
  • Nefropatie (poškození ledvin)
  • Neuropatie (poškození nervů)
  • Diabetická noha
  • Ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda („mrtvice“), ischemická choroba dolních končetin aj.

Léčba pomocí perorálních antidiabetik | Diabetologická a endokrinologická ambulance

S vývojem vědy se stále zlepšují možnosti léčby diabetu. Stále ovšem platí, že žádná tableta nedokáže cukrovku vyléčit. Nicméně vhodně zvoleným lékem nebo častěji kombinací léků, dokážeme udržet hladiny glykémií v přiměřených mezích. V následujícím odstavci je uveden přehled lékových skupin, které jsou v současné době k dispozici pro snižování hladin krevního cukru.

Léky, které zvyšují citlivost těla na vlastní inzulín (inzulínové senzitizéry)

BIGUANIDY (zástupce: Metformin(obchodní název Metformin, Glucophage, Siofor, Stadamet) Nejrozšířenější a základní lék pro léčbu diabetu 2. typu. Zvyšuje citlivost těla na vlastní inzulín.

Jeho nevýhodou je vznik zažívacích obtíží nejčastěji v podobě průjmu u některých pacientů. Pokud ho pacient toleruje, bude jej provázet celý život.

K dispozici jsou na trhu různé varianty, které pravděpodobnost zažívacích obtíží snižují. 

THIAZOLIDINDIONY (Pioglitazon, Actos) Jiným mechanismem účinku než biguanidy rovněž zlepšují citlivost těla na vlastní inzulín.

Používání této lékové skupiny vede navíc ke snížení hodnot krevního tlaku, zlepšení krevních tuků. Tak jako snad každý lék, má své omezení a to zejména u pacientů se srdečním selháváním a se závažným jaterním postižením.

Jsou tedy vhodné pro diabetiky s nadváhou, u kterých selhává léčba biguanidy či není tato léčba pacientem snášena.

INHIBITORY α GLUKOSIDÁZ (Glucobay). Omezují štěpení cukrů ve střevě a tak zpomalují rychlost vstřebávání cukrů po jídle. Tímto způsobem snižují zejména glykémii po jídle. Nedodržení diety vede obvykle k zažívacím obtížím, nadýmání a k průjmu. U pacientů nejsou příliš oblíbené, rovněž pro vysoké doplatky je jejich užití málo rozšířeno. 

Léky, které zvyšují uvolňování inzulínu (inzulínová sekretagoga) 

tzv. deriváty SULFONYLUREY (na trhu je řada přípravků účinných látek glimepirid, gliclazid). Vedou k uvolňování inzulínu ze zásobáren, které jsou uloženy ve slinivce břišní. K tomu, aby léky účinkovaly, musí ovšem slinivka břišní inzulín vyrábět a do zásobáren jej uložit.

Všechny výše jmenované léky způsobují pozvolné až 24 hodin trvající vyplavování inzulínu. Mají většinou silný efekt na nížení hladiny krevního cukru.

Působení na organismus není fyziologické, v dnešní době se pro riziko hypoglykémie (pokles krevního cukru) používají, až když selhávají jiné možnosti léčby.

GLINIDY (Repaglinid). Podobně jako sulfonylureová PAD zvyšují uvolňování inzulínu ze slinivky, ale mají rychlý nástup účinku a tak snižují zejména glykémii po jídle. Hyperglykémie po jídle bývá často důvodem zhoršené kompenzace diabetu a podílí se také na postižení velkých cév.

Proto u pacientů, kteří mají zaznamenány opakované glykémie po jídle nad 9-10mmo/l jsou jistě vhodným lékem. Svým mechanismem účinku více napodobují zdravou slinivku, užitím těsně před jídlem umožňují uvolnění inzulínu pouze na jídlo.

Díky dočasnému působení na období jídla je zde menší počet nežádoucích hypoglykemických příhod (pokles krevního cukru).  

INKRETINY A GLP 1 ANALOGAInkretiny jsou hormony zažívacího traktu, které jsou běžně vylučovány buňkami tenkého střeva. V těle pak zvyšují uvolňování inzulínu, navozují pocit sytosti, zpomalují vyprazdňování žaludku po jídle. Tímto způsobem sníží lačnou glykémii a zejména pak glykémii po jídle.

 Léky této skupiny se v posledních 10 letech staly základní léčbou diabetu 2. typu. Jejich užití totiž nevyčerpává slinivku, působí fyziologicky na více úrovních (ve svalech, v tukové tkáni, ve slinivce, některé molekuly snižují chuť k jídlu, mají vliv na krevní tlak, krevní tuky).

Právě působení léků na více úrovních má positivní dopad při léčbě pacienta. Jsou bezpečné pro nízké riziko hypoglykémie.

Na trhu je jich řada ať již v podobě tablet (Sitagliptin: Januvia, Vildagliptin: Galvus, Linagliptin: Trajenta, Alogliptin:Vipidia) nebo v injekční podobě, které mají větší efekt na redukci hmotnosti (např. Bydureon, Victoza)

GLIFLOZINY (Empagliflozin: Jardiance, Canagliflozin: Invokanna, Dapagliflozin:Forxiga). Nejnovější z řady antidiabetik. Používáme jej cca 5 let. Snižují hladinu krevního cukru, hmotnost, krevní tlak.

Jeho dlouhodobé užívání u pacientů s rizikem cévních komplikací významně snižuje riziko infarktů myokardu, mozkových příhod. Ideální lék při pacienta a jeho lékaře. Je to pochopitelně jedno ALE. Není vhodný pro pacienty s těžkým omezením ledvinových funkcí, zvyšuje riziko močových infekcí.

Působí totiž v ledvinách, kde způsobí vyloučení cukru do moči. Denně 70-90g. Tak snižuje hmotnost a výši krevního cukru.

KOMBINAČNÍ LÉČBA PAD. Při nedostatečném efektu jednotlivých léků lze podávat kombinovanou léčbu. Kombinační léčba znamená spojení dvou účinných látek do jedné tablety.

Tento způsob umožňuje podávání nižších dávek léku s větším efektem na hladinu krevního cukru s nižším rizikem vzniku nežádoucích účinků. V současné době se používají kombinace inzulínových senzitizérů (skupina 1.) a tzv.

 inkretinů (skupina 4) či kombinace Biguanidů (Metforminu) a thiazolidindionů (Pioglitazon). Nejžhavější novinkou jsou pak kombinace léků skupiny 1 (Metforminu) a skupiny 5: gliflozinů.

Léky užívané ke snížení hmotnosti: ANTIOBEZITIKA

Antiobezitika jsou stále častěji zařazována mezi tzv. antidiabetické léky a to z toho důvodu, že nadváha pacientů s diabetem 2. typu velmi úzce souvisí s výší hladiny krevního cukru. Redukce hmotnosti o cca 10 % výchozí hmotnosti většinou vede k snížení hladin glykémie.

Je prokázáno, že každý kilogram, o který zredukujete hmotnost do 1 roku po diagnóze cukrovky, vám prodlouží život o 3 měsíce. Moderní léky na cukrovku dnes přispívají i ke snižování hmotnosti.

Pokud ani změnou stravovacích návyků a pohybem nedochází ke snížení hmotnosti, je možné u spolupracujících pacientů užít léky, které snížení hmotnosti napomohou. V ČR jsou toho času dostupné tři typy antiobezitik:

• Xenical (orlistat), který působí ve střevech a z potravy nedovolí vstřebat cca 1/3 tuků
• Mysimba (naltrexon a bupropion), která ovlivňuje najednou 2 centra (centrum hladu a centrum odměny) a tak omezuje hlad a potlačuje chutě. Hubne se s ní 4x více než bez ní a šance významně zhubnout se zvyšuje s délkou léčby. I relativně malý úbytek 1-2 % po 4-6 týdnech dává šanci na významný pokles tělesné hmotnosti při pokračování v léčbě.
• Saxenda, nejnovější z antiobezitik sloužící k dosažení úbytku tělesné hmotnosti, který obsahuje léčivou látku liraglutid. Ten je podobný přirozeně se vyskytujícímu hormonu zvanému GLP-1, který se po jídle uvolňuje ze střev. Saxenda působí na receptory v mozku, jež ovlivňují chuť k jídlu, a způsobuje, že se cítíte sytější a méně hladový.

Samostatnou kapitolou léčby obezity často spojené s cukrovkou je chirurgická léčba obezity. Po většině tzv. bariatrických výkonů cukrovka prudce klesne, a v některých případech i zcela, vymizí na několik let. Každý však není vhodný k operačnímu řešení a je třeba se k tomu připravit a vybrat optimální výkon.

Lékaři usilují o snížení hranice, kdy je možné předepsat moderní léky na diabetes

Nová léčba Publikováno: 2019-12-13 Přečteno: 1138 Vytisknout

Slepota, syndrom diabetické nohy nebo selhání ledvin – to jsou komplikace, se kterými se mohou potýkat pacienti s diabetem 2. typu. Oddálit je dokáže moderní léčba.

Tu však pojišťovny proplácejí, až když se stav pacientů zhorší natolik, že jim lékaři naměří průměrnou hladinu cukru v hodnotě 60 mmol/mol a více. Přitom nejlépe tyto léky fungují, když se k pacientům dostanou co nejdřív.

Lékaři proto navrhují nasadit léčbu už při hodnotě 53 mmol/mol, která je v souladu s mezinárodním doporučením.

V současnosti užívá moderní léčbu celkem 171 000 pacientů. Pokud by se hranice snížila na lékaři doporučovaných 53 mmol/mol, zvýšil by se jejich počet o dalších 20 000. „Postupnému zhoršování stavu pacientů s cukrovkou se bohužel nevyhneme, protože se jedná o trvale progredující onemocnění.

U pacientů, kterým zvládneme nasadit moderní léky včas, dokážeme oddálit možné komplikace o 10 i více let. Pokud léky nasadíme až ve chvíli, kdy už hůř funguje slinivka, jejímž úkolem je vylučovat inzulin a snižovat hladinu cukru v krvi, nejsou tak efektivní.

Čekání na to, až se pacientovi dostatečně zhorší hodnoty glykovaného hemoglobinu, proto nepovažuji za šťastné,“ vysvětluje MUDr. Jitka Homolová, lékařka diabetologického centra Městské nemocnice Ostrava.

Průměrnou hladinu cukru v krvi neboli odborně hladinu glykovaného hemoglobinu měří diabetologové pacientům přibližně 2–4× ročně. Pacienti ji mohou pozitivně ovlivnit dodržováním dietních opatření a užíváním léků.

Hodnota odráží průměrné množství cukru v krvi po dobu asi 3 měsíců. Měření proto nelze ošálit dodržováním zdravé životosprávy pouze den nebo dva před návštěvou lékaře.

Jestliže je hodnota vyšší než 60 mmol/mol, pacient má nárok na moderní léky, které pozitivně ovlivňují hladinu cukru v krvi, šetří slinivku a mají minimum nežádoucích účinků.

„Důvodem, proč existuje toto omezení, je především vysoká cena nových léků a dalšího vybavení,“ dodává MUDr. Homolová. Lékaři odhadují, že ročně stojí pacient využívající moderní přípravky a pomůcky pro domácí kontroly glykemie kolem 20 000 Kč.

Současně se v ČR léčí přibližně 1 000 000 pacientů s diabetem. Přibližně 6,8 % z nich trpí diabetem 1. typu, jehož příčinou je selhání imunitního systému. Naproti tomu za diabetes 2. typu může většinou genetická predispozice a špatný životní styl.

Podle statistik se celkem 12 % z diabetických pacientů časem začne potýkat s poruchami ledvin. Stejné procento čeká porucha zraku. Ve vyspělých zemích je diabetes nejčastější příčinou, kvůli které končí pacienti na dialýze, a zároveň i nejčastějším důvodem slepoty.

K amputaci kvůli syndromu diabetické nohy dochází ročně u 1,3 % pacientů. „Léčba pacientů s komplikacemi je pak pro zdravotní systém mnohem dražší než při včasném podávání moderních přípravků,“ vysvětluje prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, předseda České diabetologické společnosti ČLS JEP.

„Moderní léky přizpůsobujeme na míru pacientovi. Na rozdíl od inzulinu se pacienti nemusí obávat, že u nich dojde ke kritickému snížení množstvím cukru v krvi – hypoglykemii. Kvůli ní mohou pacienti až ztrácet vědomí a v nejtěžších případech mohou být i v ohrožení života.

Dlouhodobě usilujeme o to, aby pojišťovna hradila moderní léky pacientům už od hodnoty 53 mmol/mol,“ doplňuje prof. Škrha.

Zatímco dříve byl diabetes 2. typu považován za nemoc starších lidí, dnes je běžné, že se objevuje již u náctiletých. Nemoc je dána geneticky.

Vrozené geny v kombinaci se špatným životním stylem, obezitou a nulovým pohybem způsobují, že se cukrovka projeví v brzkém věku. Léčba se pak kromě léků týká i dietních opatření.

„Pacienti, kterým to dovolí zdravotní stav, by měli ujít alespoň tři kilometry denně,“ radí prof. Škrha.