Nižší vlhkost vzduchu a méně slunečného záření v nadcházejících měsících prodlužují životaschopnost chřipkových virů v prostředí.
Ideální podmínky pro přežití viru proto vznikají v zimním období. Ve světě mimo pandemické období chřipka každoročně způsobí 3 – 5 mil. závažných infekcí, z kterých 250 tis. až 500 tis. končí fatálně.
Česká republika má za uplynulé roky desítky přímých obětí chřipky a stovky nepřímých dekompenzací základní nemoci (hypertenze, cukrovka apod.) nebo superinfekcí, když na chřipku nasedne např. pneumokok a způsobí fatální zápal plic.
Podle údajů SZU se v ČR v rámci poslední chřipkové sezóny 2015/2016 vyskytlo 291 těžkých chřipkových infekcí, z toho 84 smrtelných případů způsobených u pacientů ve věku od 5 měsíců do 95 let.
„V současné sezóně 2016/2017 prozatím dominuje virus chřipky typu A H3N2, o něco méně se vyskytuje typ B, oba zatím však jen sporadicky bez epidemií. Momentálně převládají spíše nechřipkové adenoviry a rinoviry.
Vloni byl nejčastější typ A H1N1 způsobující těžké případy infekce i u nerizikové části populace. Pro současnou sezónu jsou v České republice k dispozici jen dvě vakcíny – štěpená vakcína (Vaxigrip) a subjednotková (Influvac)“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Vylučování viru chřipky trvá v průměru 5 dnů, u dětí však až 2 týdny a u imunodeficitních osob dokonce i delší dobu. K přenosu dochází nejen přímo vzduchem ale i nepřímou cestou prostřednictvím kontaminovaných předmětů a rukou.
Schopnost jeho přežití v životaschopné formě na kůži se odhaduje na 5 minut, na pevných neporózních materiálech (plast, kov) vydrží až 2 dny. Pokud je virus chřipky obalený hlenem, přežívá až 17 dnů. Ve zmraženém stavu přežívají viry chřipky velmi dlouhou dobu, až desítky let.
Inaktivaci lze dosáhnout především teplem, nízkým pH a dezinfekcí.
„Současná proočkovanost v České republice je na úrovni 5- 7% Žádná vyspělá země západní Evropy na tom není hůř! U seniorů v ČR se odhaduje 20-30 % přičemž Světová zdravotnická organizace doporučuje alespoň 75%. Jejich včasná preventivní vakcinace přitom snižuje riziko úmrtí až o 80 %“, uvádí Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra infekční, tropické a cestovní medicíny.
Za Českou republikou v tomto ukazateli v rámci Evropy jsou hlavně balkánské země a bývalé země SSSR. Na další příčce pod Českou republikou je Kazachstán.
Proočkovanost proti chřipce je v USA každoročně mezi 40 – 50 % populace, v Kanadě, cca 30 %, víc než 20 % v Argentině, Chile, Panamě i v Mexiku. Evropské země Velká Británie, Finsko, Irsko a země Beneluxu jsou na úrovni 25%. V dalších zemích např. v Německu, Itálii, Izraeli, Maltě a Portugalsku je očkován každý pátý obyvatel (přes 20 %). Těsně pod touto hranicí je Španělsko.
„Velkým problémem je i nedostatečná očkovanost zdravotnických pracovníků. Riskují svoje zdraví, ale ohrožují i svoje rodiny a především pacienty“, doplňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Očkují se nejen dospělí ale i děti od 6 měsíců věku. V loňském roce se těžká chřipka vyskytla i ve velmi nízkém věku. Novorozence a nejmenší děti mohou chránit rodiče, prarodiče a další nejbližší kontakty svým očkováním. Očkování proti chřipce je vhodné i před pokusy o početí v rizikové sezóně.
U prvního očkování dítěte proti chřipce v životě se doporučují 2 dávky v odstupu 4 týdnů. Do 3 let věku je vhodné snížit dávku vakcíny na poloviční objem tj. 0,25 ml. Očkuje se přednostně do svalu ramena, u malých dětí do stehenního svalu.
Vakcínu proti chřipce lze aplikovat v jeden den s jinou neživou i živou očkovací látkou, vždy však samostatně do jiného ramena. Vzhledem k téměř identickým rizikovým skupinám je vhodná simultánní aplikace s pneumokokovou vakcínou.
Pokud nejsou vakcíny aplikované v jeden den, je nutné dodržet standardní odstup alespoň 2 týdny po neživých a 4 týdny po živých vakcínách.
Chřipka versus covid
V uplynulých měsících bylo (a stále je) hlavním mediálně probíraným tématem onemocnění covid-19. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že ostatní nemoci vymizely, avšak není tomu tak.
V nadcházejícím období se dá totiž kromě pokračující pandemie koronaviru očekávat i každoroční epidemie chřipky.
Co má společného se zmíněným covidem? Může sám pacient už při prvních příznacích poznat rozdíl mezi těmito dvěma chorobami? A jak je to s rizikovými skupinami? Dozvíte se v rozhovoru s vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu, MUDr. Janem Kynčlem, Ph.D.
O chřipce se v současné době, kdy jsou média plná informací o covidu-19, příliš nemluví. To však neznamená, že by vymizela. Dokážete odhadnout, jak bude probíhat letošní chřipková sezóna?
Chřipka určitě nevymizela, chřipka tady s námi byla, je a bude. V mírném zeměpisném pásmu se vyskytuje každoročně v různě rozsáhlých epidemiích, k nimž dochází v zimním období.
Odhadovat průběh letošní chřipkové sezóny je zatím předčasné, chřipka se na evropském kontinentu zatím vyskytuje jen zcela ojediněle a jsou tu záchyty obou typů chřipkových virů (A i B).
Z toho zatím nelze predikovat, který konkrétní virus bude v letošní zimní sezóně dominantní.
Lze pouze spekulovat, že vzhledem k omezeným sociálním kontaktům a používání roušek by chřipková epidemie v nadcházející sezóně mohla být spíše mírná, ale chřipka skutečně dokáže překvapit.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, kde studoval obor lékařství a získal atestaci v oboru hygiena a epidemiologie. Na téže fakultě absolvoval postgraduální doktorské studium biomedicíny, titul Ph.D. získal v oboru preventivní medicína. Absolvoval tříměsíční stáž na PHLS Communicable Disease Surveillance Centre v Londýně.
V současnosti pracuje jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a působí rovněž jako odborný asistent Ústavu epidemiologie a biostatistiky na 3. LF UK.
Je členem Poradního sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), místopředsedou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti JEP a členem Evropské sítě pro surveillance chřipky.
Slova epidemie a pandemie jsou nyní hojně používána. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Pandemie je rozsáhlá epidemie, která postihla více kontinentů.
Dá se říct, v čem jsou si nemoci covid-19 a chřipka podobné a v čem se naopak liší?
Obě nemoci jsou primárně respirační onemocnění, tedy onemocnění dýchacích cest, a obě kromě toho mohou způsobovat postižení celé řady dalších orgánů. Nakažlivost obou nemocí je podobná, ale chřipka má kratší inkubační dobu a šíří se tedy v populaci rychleji než covid-19.
Obě nemoci se liší především v odlišném průběhu a závažnosti u jednotlivých věkových skupin populace. Přestože se o tom vedou velké a mnohdy téměř nesmiřitelné diskuse, u dospělých zhruba ve středním věku jsou obě nemoci podobné, u obou z nich můžeme pozorovat široké spektrum průběhů od bezpříznakového až po závažné smrtící onemocnění.
U dětí je určitě závažnější chřipka, covid-19 v této skupině probíhá až na výjimky mírně nebo bez příznaků. Naproti tomu u starších a chronicky nemocných osob je onemocnění covid-19 závažnější. Chřipka v této skupině je problém a covid-19 je ještě větší problém.
Pro covid-19 jsou rizikové faktory například obezita, vysoký krevní tlak nebo vyšší věk. Dá se něco podobného říci i o chřipce?
Ano, a je to velice podobné. Například obezita je typický rizikový faktor i pro chřipku; pokud bych to řekl velmi laicky, obézní člověk při chřipce má problém „to udýchat“. To se v zásadě týká i těhotných, především ve vyšším stupni těhotenství, kdy je bránice vysoko posunutá a omezuje plicní funkce.
Onemocnění srdce a cév je další ze známých rizikových faktorů, tito lidé mají komplikovanější průběh chřipky a mnohem častěji v důsledku chřipky umírají.
Platí to však i obráceně, chřipka je schopna způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u osob bez předchozího onemocnění srdce a cév.
U osob nad 40 let věku je během několika dní následujících po chřipkové infekci až 10× vyšší riziko srdečního infarktu a až 8× vyšší riziko mozkové mrtvice.
U covidu se mluví o nejčastější formě přenosu kapénkovou infekcí a jako prevence se doporučuje nošení roušek. Jak účinné jsou roušky coby ochrana před chřipkou?
Roušky určitě mají účinek i v ochraně před chřipkou. Jen na připomenutí: hlavní význam použití roušek je pro nemocného, zabraňuje se tak šíření infekčních kapének do okolí, jejich efekt pro zdravého jako prevence je omezený, ale není nulový. Proto se u chřipky opakovaně zdůrazňuje potřeba dodržování respirační etikety, tedy mít zakrytý nos a ústa při kašli a kýchání.
Již v době našich babiček se vědělo, že pokud je například v rodině novorozenec a matka má nějakou respirační infekci, vezme si při kojení roušku; byla to praxí nabytá zkušenost, jen v současnosti trochu pozapomenutá…
Jak správně používat zmíněnou roušku, aby člověka chránila před covidem, chřipkou, případně jinými respiračními chorobami?
Rouška má zakrývat nos a ústa a má dobře přiléhat k obličeji, tedy je třeba vytvarovat okraj, zejména kolem nosu a pod očima, kde bývá mezera největší.
Je důležité se přední části roušky nedotýkat rukama, aby se ruce nekontaminovaly, tedy sahat jen na okraje roušky. Taktéž by se rouška, pokud ji nemám na obličeji, neměla povalovat všude možně, čímž opět může docházet k přenosu nákazy na povrchy nebo ruce.
A ještě bych měl připomenout, že i rouška má omezenou délku použití, tedy jednorázovou rozhodně nelze používat několik dní nebo týden a látkovou je po použití třeba správně vyprat (vyvářka nebo vyšší teplota, nejméně 60 stupňů Celsia).
Covid má v začátcích u mnoha lidí podobné příznaky jako klasická chřipka. Může pacient sám na sobě rozpoznat rozdíly mezi příznaky těchto chorob? Jak?
Není to snadné, příznaky mohou být skutečně podobné, mezi ty základní patří suchý kašel, horečka, bolest hlavy, kloubů, svalů nebo dušnost. Relativně častým příznakem, který bývá u covid-19, je ztráta čichu nebo chuti.
Na druhou stranu chování nemocného by mělo být u obou nemocí podobné, takže nejsem přesvědčen o nezbytnosti laboratorního vyšetřování všech.
Nemocný jedinec s chřipkou i covidem by se měl izolovat od svého okolí, mít klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, v případě potřeby používat léky na snížení teploty či zmírnění kašle a při zhoršování stavu ideálně telefonicky konzultovat další postup s lékařem.
Jak dlouho je člověk s chřipkou infekční pro své okolí? Je to srovnatelné s infekčností osob s covidem?
U chřipky je období nakažlivosti u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší.
U covid-19 je nakažlivost až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách nebo ve stolici vyskytuje déle. Komplikací ovšem je, že u covid-19 dochází k přenosu infekce od infikované osoby i jeden až dva dny před nástupem onemocnění.
U covidu-19 je v současnosti možné otestovat, zda proti němu má daný člověk protilátky. Lze podobný test provést i u chřipky?
Samozřejmě i u chřipky lze vyšetřit protilátky, u pacientů se to však běžně neprovádí, ta informace by pro konkrétního pacienta měla omezený význam. V lidské populaci běžně cirkulují dva subtypy virů chřipky typu A (H1N1 a H3N2) a dvě linie virů chřipky typu B. To znamená, že i když prodělám infekci jedním konkrétním virem, mohu stále ještě onemocnět dalšími chřipkovými viry.
Provádějí se také testy na aktuálně probíhající chřipkovou infekci podobně jako na koronavirus?
Systém surveillance (získávání informací o výskytu určité nemoci v populaci a sledování všech podmínek a faktorů, které výskyt a rozvoj daného onemocnění ovlivňují, pozn. red.) akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipkových onemocnění (ILI) zahrnuje sledování výskytu těchto infekcí v populaci, včetně sledování výskytu chřipkových onemocnění v rámci intenzivní péče.
Testy se provádějí jednak u závažných onemocnění, tedy především u hospitalizovaných pacientů nebo u pacientů s velmi závažným chronickým onemocněním, a také se provádějí takzvaná sentinelová vyšetření, což jsou jednotlivé odběry od pacientů spolupracujících praktických lékařů.
Každý týden se v každém kraji odebírá vzorek od dětského a dospělého nemocného s akutní respirační infekcí a tyto vzorky jsou v Národní referenční laboratoři pro chřipku vyšetřovány na celý panel hlavních respiračních virů.
Právě touto cestou máme dobrý přehled o tom, kteří původci v ČR cirkulují a aktuálně vyvolávají respirační infekce. Tyto informace jsou pravidelně zveřejňovány na webu Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic.
Je možné, že člověk dostane covid i chřipku najednou? Jak vážná by mohla být kombinace těchto onemocnění?
Vyloučit to nelze. Obě onemocnění postihují primárně respirační trakt a nepochybně není žádoucí prodělat opakované, nasedající, nebo dokonce současně probíhající závažné onemocnění dýchacích cest vyvolané těmito původci. To byl i důvod, proč se před letošní sezónou apelovalo na využití očkování proti chřipce.
Vakcína proti chřipce samozřejmě nechrání před onemocněním covid-19, ale přispěje k odlehčení náporu nemocných v době, kdy probíhá epidemický výskyt covid-19.
Covid a chřipka se často srovnávají i z hlediska smrtnosti. Je podle vás správné počet úmrtí na tyto dvě nemoci srovnávat? Jak vypadá smrtnost obou onemocnění podle aktuálních čísel?
Toto porovnávání je další z mnohdy vyhrocených diskusí.
Pokud se emočně oprostím od často velmi tragických osobních příběhů pacientů s chřipkou i covidem a zůstanu u neosobních sumárních dat, tak smrtnost chřipky je zhruba 0,1 procenta.
Celosvětová data z aktuálních publikací ukazují, že smrtnost covid-19 se pohybuje na úrovni přibližně 0,25 procenta – tedy „jen“ dva a půl krát více, přičemž je pravděpodobné, že v průběhu času se číslo bude dále snižovat.
Tím zásadním problémem ovšem je, že chřipka každoročně postihne zhruba 10 procent obyvatel, ale covid-19 nyní prochází celou populací, proto máme tak vysoké počty v absolutních číslech.
U covidu vidí mnozí politici i zdravotníci budoucí naději v podobě očkování. Proti chřipce očkovat lze, přesto je například v Česku proočkovanost velmi nízká, jen zhruba pět až sedm procent. Čím si to vysvětlujete?
Nízkou proočkovanost proti chřipce považuji za kombinaci několika faktorů. Tím hlavním je podceňování závažnosti chřipky, protože chřipka, na rozdíl od většiny ostatních respiračních viróz, je skutečně závažné onemocnění a často u ní dochází ke komplikacím.
S tím souvisí i zaměňování chřipky s jinou nemocí, především s mnohem mírnější nemocí z nachlazení. Mnozí již na podzim hovoří o tom, že měli chřipku, což je ovšem vysoce nepravděpodobné. Chřipka se na podzim obvykle vyskytuje jen zcela ojediněle a její dominantní výskyt je až v průběhu chřipkové epidemie, tedy období zhruba šest až osm týdnů, obvykle až na počátku nového roku.
Dále pak nedostatečná informovanost, tím myslím, že především senioři a chronicky nemocní bez ohledu na věk by se měli nechávat každoročně očkovat a toto by jim měl doporučovat jak praktický lékař, tak odborný lékař specialista, u nějž se pacient léčí se svým chronickým onemocněním.
Očkování proti chřipce provází řada mýtů, například že způsobuje mírnou infekci nebo že pokud očkování člověk neopakuje každý rok, chřipka u něj bude mít těžší průběh. Jak se na takováto tvrzení díváte?
Vzhledem k tomu, že se u nás používá neživá vakcína, která navíc obsahuje jen části viru chřipky nebo jeho povrchové antigeny, v žádném případě není schopna způsobit ani mírnou infekci. Určitá nejistota nebo spekulace může souviset se specifičností chřipkových virů, tedy s tím, že vakcína proti chřipce nebude fungovat na 100 procent.
V rámci časových možností nemám problém diskutovat s osobou zvídavou, tedy snažit se tuto problematiku vysvětlovat, ale pokud je někdo zásadně přesvědčen o své pravdě, obvykle diskuse nemá význam.
Zároveň musím dodat, že i po očkování proti chřipce, podobně jako u jiných vakcín, se mohou vyskytnout nežádoucí reakce, z nichž většina je mírná a během několika dní odezní. Neexistuje totiž žádný lék (a tedy ani očkování) zcela bez nežádoucích účinků, vždy však významně převažují výhody.
Je pravda, že starší osoby mají po očkování méně protilátek a jsou tak očkováním hůře chráněny?
Ano, starší osoby obvykle vytvoří po očkování méně protilátek. Souvisí to s postupným poklesem výkonnosti jejich imunitního systému.
Z uvedeného důvodu existují speciální vakcíny určené právě pro starší populaci, buď se přidává adjuvans (prostředek zesilující imunitní reakci na podaný antigen, pozn. red.
), nebo se zvyšuje množství antigenu (látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek, pozn. red.), přičemž obojí vede k vyšší tvorbě protilátek po očkování.
Jak rychle po očkování proti chřipce nastupuje ochrana před tímto onemocněním?
Ochrana nastupuje přibližně 10 až 14 dní po očkování.
Je očkování stejně účinné proti všem třem typům virů chřipky, tedy A, B i C?
Vakcína v současnosti obsahuje čtyři nejčastěji se vyskytující chřipkové kmeny (dva viry chřipky typu A a dva viry chřipky typu B). Účinnost proti jednotlivým kmenům je různá a závisí na podobnosti mezi vakcinálním kmenem a kmenem aktuálně cirkulujícím, protože chřipkové viry se průběžně antigenně mění, právě proto nedosahujeme účinnosti 100 procent.
K tomu by se mohla v budoucnu přiblížit až univerzální chřipková vakcína, pokud se ji ovšem podaří vyrobit. Očkování nechrání proti chřipce typu C, která ale probíhá jen jako mírné onemocnění, zejména v dětských kolektivech.
© RFBSIP – Adobe Stock
Může onemocnět chřipkou i očkovaný člověk?
Ano, možné to je. Rád bych v této souvislosti zmínil, že očkování proti chřipce má dva cíle, chránit před chřipkou a chránit před komplikacemi chřipky.
Tudíž i když jsem očkovaný, mohu onemocnět, ale průběh onemocnění bývá mírnější a významně se sníží pravděpodobnost výskytu komplikací.
Třeba ochrana vůči úmrtí je až 80procentní, proto je žádoucí nahlížet na očkování proti chřipce spíše vzhledem k té druhé skutečnosti, tedy jako na prevenci závažného průběhu.
Pokud prodělá chřipku neočkovaný člověk, poskytuje mu to pak stejnou ochranu jako očkování? Na jak dlouho?
Prodělání chřipky poskytuje dlouhodobou, pravděpodobně až celoživotní imunitu vůči danému kmenu chřipky. Tato imunita je ovšem přísně kmenově specifická, tedy je nadále možné onemocnět jiným kmenem chřipky (nikoliv jen jiným typem nebo subtypem).
Kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce?
Očkuje se před chřipkovou sezónou, z hlediska snahy o maximální ochranu je to ještě před tím, než se začne nemoc hromadně vyskytovat, a naopak zase ne příliš brzy, aby protilátky byly i v průběhu chřipkové epidemie ještě na dostatečné hladině. Konkrétně to znamená, že ideální je říjen a listopad.
Má smysl užívat po dobu chřipkové a letos i covidové epidemie preventivně nějaké doplňky stravy? Jaké?
Nejsem zastáncem příliš velkého množství různých doplňků stravy. Za důležitější považuji pestrou stravu včetně ovoce, přiměřený pohyb a zdravý životní styl, tedy třeba také aspoň trochu sportu nebo otužování, čímž se posílí všeobecná obranyschopnost organismu.
Pokud to jen trochu jde, nebýt ve stresu a být optimistou, přestože si uvědomuji, že se to snadno říká, ale někdy hůř činí. Pokud bych měl sáhnout po nějakých doplňcích stravy, tak v zimních měsících bych asi doporučil vitamín D, kterého má v našich podmínkách většina populace nedostatek, případně občas vitamín C, ale ten skutečně jen nárazově a ne pravidelně.
Chřipková epidemie je tady. Jak se chránit a léčit?
Už je to opět tady. To nepříjemné období chřipek, které by většina z nás nejraději přečkala v teple domova se šálkem horkého čaje a dobrou knihou, popř. filmem.
Sychravé počasí k delšímu pobytu venku, natož pak k venkovním sportovním aktivitám, zrovna nevyzývá.
Protože je v dnešní době finančně výhodnější nemoci přecházet než léčit, zhruba každý třetí kolega v práci pokašlává a do koše odhazuje jeden použitý kapesníček za druhým. O městské hromadné dopravě ani nemluvě.
Na chřipku tak lze narazit na každém kroku. Ročně se v České republice chřipkou nakazí přibližně 5 % dospělých a 20 % dětí.
Nejen že tato nemoc dokáže člověka vyřadit z provozu na několik dní, ale může být i smrtící. Každoročně je v České republice zaznamenáno více než 1 000 úmrtí na komplikace spojené s chřipkou.
I přes to je chřipka populací vnímána jako vcelku běžné onemocnění, které lze snadno přechodit.
Neradno podceňovat
Podceňovat nemoc, která má ročně na svědomí stovky až tisíce lidských životů, nemusí být nejlepší nápad. Chřipka je virové onemocnění, které napadá horní i dolní cesty dýchací, je provázeno horečkou, bolestmi hlavy, kloubů a svalů. Příznaky této nemoci odezní po jednom až dvou týdnech při nekomplikovaném průběhu. K nejzávažnějším komplikacím patří zápal plic a postižení srdce.
Nachlazení není chřipka
Lidé často tvrdí, že mají chřipku a hrdinně ji přecházejí. Ve skutečnosti ale přecházejí pouhé nachlazení, které má podobné, leč méně infekční, příznaky jako chřipka. Na nachlazení se ale neumírá.
Přecházení chřipky má za následek obávané rozšíření infekce na další orgány, což se projevuje jako zápal plic nebo postižení mozkové tkáně (chřipková encefalitida).
Výskyt těchto stavů není příliš častý, nicméně jsou velkým ohrožením života člověka.
Pozor na lidi i na předměty
Inkubační doba chřipky je nejčastěji jeden až dva dny. Mezi nejběžnější způsoby nakažení patří blízký kontakt s nemocným. Nakazit se lze podáním ruky i prostřednictví kontaminovaných předmětů, např.
sluchátek, skleniček, držadel v MHD, apod. Nicméně hlavní forma přenosu je kapénková infekce, tedy vdechnutí.
Hrozba nákazy číhá opravdu na každém kroku, virus chřipky totiž přezívá v kontaminovaném prostředí až 14 dní.
V období chřipkové epidemie je nutné dbát zvýšeného důrazu na hygienu, pečlivě si mýt ruce vodou a mýdlem a nemnout si příliš často obličej a oči.
Stejně tak zvýšené ohleduplnosti musejí dbát již nemocní jedinci, kteří by měli omezit kontakt se zdravými a nešířit onemocnění dál, kašlat a kýchat nejlépe do kapesníku a použité kapesníky okamžitě likvidovat, omezit objímání, líbání a podávání rukou zdravým lidem.
Má význam očkování?
Samozřejmě a velký. Navzdory všem pochybnostem a kritikům, je očkování proti chřipce nejúčinnější formou ochrany proti tomuto onemocnění. Důležité je uvědomit si, že není ochranou proti dalším respiračním virům.
S očkováním nebo bez, pravděpodobnost nákazy běžným nachlazením je úplně stejná. Nachlazení ale není chřipka. Není tedy na místě tvrdit, že očkování nefunguje.
Očkovaný není chráněný proti nachlazení, ale proti tolik nebezpečným komplikacím chřipky, mezi které patří zápal plic a infekční postižení srdce.
Očkování proti chřipce rozhodně doporučujeme nejen všem starším pacientům, u kterých může chřipka znamenat i smrtelnou komplikaci, ale i mladším a zdravým jedincům. Zdravotní pojišťovny hradí toto očkování svým klientům ve věku nad 65 let případně mladším se zdravotním postižením (plicní, kardiální nemoci, imunokompromitovaní jedinci atd.).
Očkování je efektivní provádět před vypuknutím chřipkové epidemie, nejčastěji se tak očkuje v podzimních měsících. Ochrana očkováním je zajištěna na jednu sezónu, další rok je nutné provést přeočkování aktuálně připravenou vakcínou proti epidemickému kmeni.
Chřipku s klasickým nekomplikovaným průběhem lze zvládnout vyléčit doma bez návštěvy lékaře.
Pokud bude nemocný dodržovat základní rady, zůstane doma a bude se opravdu léčit, měl by se chřipky zbavit za zhruba týden.
Po odeznění nemoci není dobré okamžitě sportovat a vystavovat stále oslabený organismus podmínkám pro rozvoj jiného infekčního onemocnění. Co tedy v případě chřipky dělat, abyste si byli schopni pomoci sami?
Klid na lůžku a hodně se potit
Jako zcela základní krok léčby chřipky je klid na lůžku. Pro značnou většinu dnešní uspěchané pracující populace je ovšem představa několika dní nebo až týdnů strávených v posteli nepřijatelná. Svoji přítomnost na pracovišti je ale potřeba důkladně zvážit a brát v úvahu nejen následky přecházení této nemoci, ale také zdraví ostatních.
Tělu prospěje, pokud nemocný ulehne do peřin, bude spát a potit se. Horečka je totiž obranným mechanismem organismu proti virům. Pokud má člověk skutečně chřipku, bude mu nejspíš tak špatně, že se z postele nebude moci ani pohnout. Vylehávání v posteli je vhodné doplnit léky na snížení horečky (antipyretika) a bolesti (analgetika).
Zvýšený příjem tekutin
V případě nakažení organismu chřipkou se doporučuje dostatečně pít a doplňovat tekutiny. Dostatečným pitným režimem lze předejít komplikacím chřipky spojeným s nedostatkem tekutin.
V důsledku horečky a pocení může dojít k dehydrataci organismu, svalovým křečím a poškození ledvin. Proto je zvýšený příjem tekutin a minerálů tak nutný. Vhodné jsou ovocné džusy, šťávy z čerstvého ovoce a zázvorový čaj.
Tekutiny by měly být doplňovány v malých dávkách pravidelně v průběhu celého dne, tak aby nemocný za den vypil dva i více litrů tekutin.
Pestrá strava
Chřipku většinou provází nechutenství k jídlu. Na pravidelnou stravu se ale nesmí zapomínat. I přes nechuť k jídlu je důležité držením hladovky organismus ještě více neoslabovat. Ve stravě je nutné dbát na zvýšený příjem vitaminu C. Jídelníček při chřipce by měl doplnit živiny, které při boji s virem organismus spotřebovává a nejlépe ve snadno stravitelné formě.
Ideální jídelníček by měl obsahovat hodně čerstvého ovoce a zeleniny, vhodné jsou zeleninové a masové vývary, neocenitelné antibakteriální účinky má česnek, cibule a zázvor. Pro kýžený přínos nesmí být ovoce a zelenina tepelně upravena, aby ze stravy nevyprchal vitamin C.
Chřipka je nenápadný, ale záludný nepřítel. Určitě není radno tento virus podceňovat, a pokud jste nezvolili cestu ochrany pomocí očkování (což rozhodně doporučujeme), je v období zvýšeného výskytu tohoto onemocnění vhodné dbát zvýšené hygieny a dělat vše pro silný organismus, který je proti nemocem nejlepší ochranou.