20.3.2020 
Abychom předcházeli nakažení jakoukoliv nemocí, je nutné mít vytvořenou silnou imunitu. Pevný imunitní systém pomůže organismu vyrovnat se s bakteriemi a viry, čímž zabrání vzniku a rozvinutí nemoci. V současné situaci, kdy světem zmítá koronavirus, je ještě důležitější na svoji imunitu dbát a snažit se ji co nejvíce podpořit. Jak můžeme svůj imunitní systém posílit a snížit tak riziko nakažení koronavirem?
Imunita se dělí na vrozenou a získanou.
Vrozená imunita je záležitostí genů a dědičnosti, takže ji bohužel nedokážeme nijak ovlivnit. Získanou imunitu pak určuje náš životní styl a návyky. A právě zde můžeme naší imunitě pomoci posílit ji. Prim zde hrají stravovací návyky, hygiena, pohyb a dostatek vitaminů.
1. Vhodná strava a správné vitaminy
Ne nadarmo se říká, že zdravá strava dělá půl zdraví. Obzvláště v období nemocí a chřipek je třeba přijímat více vitaminů a minerálů, s čímž nám pomůže především zelenina a ovoce.
Hlídat bychom si měli vitaminy C, A či E, které jsou velmi silnými antioxidanty (chrání tělo před oxidativním stresem a škodlivými látkami, které neutralizují). Pro tělo je dále velmi důležitý vitamin B, D a hoříčk, díky nim je naše tělo silné a odolné.
Vhodné je také přijímat dostatek selenu a zinku v podobě ořechů a semínek (např. Chia semínka či kešu ořechy).
Některé vitaminy a minerály přijímáme ve stravě často, jiné však tolik v potravinách nekonzumujeme a máme jich málo. Zejména vitamin D, který běžně čerpáme ze slunce, je pro nás obtížně dosažitelný.
Pomoci nám mohou různé superpotraviny a doplňky stravy. Sinice Spirulina obsahuje velké množství přírodních, lehce stravitelných bílkovin, chlorofylu a celou řadou vitaminů (B, C, D, A, E).
Goji (plody kustovnice) je zase bohaté na minerály (draslík, železo, vápník, selen či beta-karoten).
Tip: Pokud se ztrácíte v tom, jakých vitaminů máte málo, a jak je více přijímat, zvolte univerzální vitaminové kapsle, které pokryjí příjem všech důležitých vitaminů a minerálů.
2. Zdravá střevní mikroflóra
Často se zapomíná na důležitost probiotik a prebiotik. Ty mají blahodárný vliv na naši střevní mikloflóru (střevní bakterie). Přitom právě bakteriální střevní mikroflóra je důležitá pro vývoj imunitního systému. Probiotika nalezneme v kefíru, jogurtech či kvašených potravinách, prebiotika zase v cibuli, česneku, pórku nebo chřestu.
Pokud moc tyto potraviny nemusíte, existují i probiotické doplňky stravy, které zajistí zdravý stav střevní mikroflóry a bezproblémové trávení.
Navíc se dělají i ve speciální variantě přizpůsobené pro děti a jejich střevní mikroflóru.
Pro podporu imunity, trávení a žaludku, srdce a cév vyzkoušejte kapsle s hlívou ústřičnou, s kterými lépe zvládnete všechny fyzické i psychické nároky na vaše tělo.
Tip: Podpořte svůj trávící systém unikátní směsí enzymů, betainu, zázvoru a máty s protizánětlivým a čistícím účinkem.
Nezapomínejte na tekutiny Dbát bychom měli i na dostatek tekutin, především čisté vody, bylinkových čajů při nachlazení a minerálních vod s obsahem sodíku, draslíku a hořčíku.
Skvělá je pak pro tělo rakytníková šťáva, která má na tělo antioxidační účinky. Naředit si ji můžeme s vodou či mlékem.
Za „superpití“ je dnes považováno i popíjení mladého zeleného ječmene, který je v podstatě přírodním super koktejlem.
3. Hygiena
Časté umývání rukou po kontaktu s lidmi a předměty či příchodu z vnějšího prostředí by již nyní mělo být samozřejmostí.
Nejlepší je použít speciální dezinfekční gel na ruce, který kromě nečistot odstraní i viry a bakterie.
Stejně tak je dobré dezinfikovat v domácnosti plochy, s kterými nejčastěji přicházíte do styku (stoly, kliky, madla, kohoutky, umyvadlo, vana, záchod apod.).
K základním hygienickým pravidlům v současnosti patří i udržování odstupu od ostatních lidí (min. 2 metry) a nošení roušky při odchodu z domu za jakýmkoliv účelem. Rouška chrání nejen vás, ale i okolní lidi. Kontaktu s ostatními lidmi se doporučuje nejlépe zcela vyhnout a vystavit se mu pouze v nejnutnějších případech.
4. Pohyb
Pohyb je pro zdraví a imunitu těla také důležitý, díky němu jsme silnější a odolnější, vyplavujeme při něm z těla škodlivé látky a naopak do krve dostáváme endorfiny.
Nejlepší je samozřejmě pohyb na čerstvém vzduchu (běh, procházky, cyklistika, jízda na bruslích), ale v současné situaci, kdy je volný pohyb omezen, se těchto aktivit musíme na nějakou dobu vzdát. To však neznamená, že se nemůžeme hýbat doma.
V dnešní době internetu najdeme desítky videí, ze kterých můžeme čerpat inspiraci a vybrat si, který typ cvičení nám nejvíce vyhovuje. Oblíbená je jóga, HIIT, tabata, kruhový trénink, tanec či pilates. Důležité je vytvořit si pohybový plán a ten dodržovat.
Hýbat bychom se měli alespoň 3x týdně po dobu 45 minut. Chce to sice trochu pevné vůle, ale vaše tělo se vám jistě odmění lepší postavou, kvalitnějším spánkem, snížením hladiny stresu, větší sílou v těle a dobrým pocitem.
5. Dostatek spánku a žádný stres
Nedostatek spánku narušuje funkci našeho imunitního systému. Měli bychom si ho tedy dopřát dostatek (7-9 hodin denně), ale také si utvořit určitý spánkový rytmus, na který si tělo zvykne. To znamená chodit spát a vzbouzet se každý den v přibližně stejnou dobu, mít režim. K tomu by dokonce nyní měla být příhodná doba, tak proč toho nevyužít?
Stejně tak je důležité nepropadat v současné situaci stresu, přílišným obavám či depresím a zachovat klidnou hlavu. Dlouhodobý či silný stres oslabuje naše tělo a imunitní systém, čímž zvyšuje možné riziko onemocnění. I proti stresu lze bojovat dodržováním určitého denního režimu, který si stanovíme. Dále pomáhají relaxace a meditace, aromatické a bylinkové relaxační koupele či již zmíněný pohyb. Zkuste se také více věnovat činnostem, které vás baví a naplňují.
Jak tedy na to?
Právě jsme se dozvěděli jak nejlépe podpořit imunitu a to nejlépe v době se zvýšenou potřebou vitamínů. Takovým obdobím může být intenzivní fyzický výdej, dietní režim nebo vliv okolí (období sezónních nemocí).Pokud chceme svou imunitu podpořit, ale není nám příjemné brát mnoho doplňků stravy, tak by jsme měli myslet na to základní a tím je:
- Vitamín C
- Vitamín D3
- Zinek
- Kvalitní strava
- Udržuj zdravé střevo (probiotika)
- Pohyb na čerstvém vzduchu
- Dostatek tekutin
Co když si nechci neustále hlídat jednotlivé doplňky stravy? Pokud vás nebaví neustálé hlídání a kombinace doplňků stravy, nejjednodušší cestou je užití kvalitního multivitaminu, který nám zaručí dostatečný příjem komplexních vitamínů.
Autor: Romana Jurůjová
Chřipková epidemie – jak se ubránit a zvítězit
Jedna skupina lidí tráví s příchodem nového roku většinu času přemlouváním se, aby pohodlnou postel vyměnila za podložku na cvičení a dostála tak svým novoročním předsevzetím. Skupina druhá naproti tomu ulehá do nadýchaných přikrývek nedobrovolně. S teplotou a bolestí v krku. Nový rok se totiž už tradičně nese ve znamení přeplněných posiloven i chřipkových epidemií.
Chřipka, nebo nachlazení?
„Mám chřipku, zůstanu dnes doma.“ Podobně oznamuje svůj zdravotní stav svému okolí většina z nás. Slovem chřipka označujeme vše od nachlazení, rýmy, bolesti v krku až po opravdovou chřipku. Kdy stačí pár dnů s horkým čajem v posteli, a kdy je už vhodné navštívit lékaře?
|
|
Z hlediska léčby je v obou případech doporučován klid na lůžku a léky, které uleví od ucpaného nosu i nepříjemné bolesti hlavy. Pro předpis na antibiotika si ovšem nechoďte.
Nepomohou totiž ani v jednom z těchto případů. Nachlazení je přenášeno rinoviry, původcem chřipky jsou tři chřipkové viry A, B a C.
Za chřipkovými epidemiemi stojí právě první ze jmenovaných virů.
Kdy už byste měli léčbu konzultovat s lékařem? Bezesporu ve chvíli, kdy bojujete s vysokou horečkou, neustávajícím kašlem či bolestí v krku, která vám znesnadňuje polykání.
Varovným signálem může být také dušnost, závrať a zvracení. Zmobilizovat poslední zbytky sil a vydat se do ordinace se vyplatí i ve chvíli, kdy se váš stav ani po třech dnech odpočinku nelepší.
Nebo v momentě, kdy chřipkový vir – pravděpodobně – napadnul vaše děti.
Když onemocní jeden školák… onemocní celá škola
Školka je spolu se školou místem, kde se virovým onemocněním daří velice dobře. Děti si mezi sebou virózy neustále předávají. Výsledkem je tak nekonečný koloběh úzdravy a opětovného onemocnění.
Co si v takovou chvíli počít? Pokud jste správně rozklíčovali, že se jedná o „pouhé“ nachlazení, není většinou nutné, aby dítě zůstávalo doma více než několik málo dní. V žádném případě se ale nevyplatí nic podcenit.
Sebe i svou ratolest během těchto dní řádně vykurýrujte. A pokud se potvrdí podezření na napadení chřipkovým virem? Poté je klid na lůžku naprosto nezbytný po celou dobu trvání nemoci.
A taková léčba se může klidně protáhnout na 2-3 týdny.
Postelovému království obehnanému hradbou z kapesníčků se můžete snadno vyhnout. Obrňte sebe i své děti a začněte s chřipkou a nachlazením bojovat ještě předtím, než provedou svůj první bitevní tah.
Odpovědí je silná imunita
Posilovat imunitu. Toto by měla být vaše mantra v rámci prevence, během nemoci i po jejím úspěšném vyléčení. Příznaky sice odezní, ale váš organismus zůstane ještě nějakou dobu pořádně oslabený. Základem jsou správné hygienické návyky. Ruce si myjte častěji než obvykle a také déle. Vodou a mýdlem je omývejte vždy alespoň 20 vteřin.
Dále doporučujeme také:
- Kvalitní odpočinek a dostatek tekutin. Tahle dvojice k sobě prostě patří. Tak jim ten románek nenarušte a v období léčby si dopřejte jak klid na lůžku, tak litry čaje.
- Vitamíny. Jaké? Pomůckou vám bude začátek abecedy. Vsaďte na vitamíny A, B6 a B12, C a D.
- Otužování – perfektní variantou je klasická finská sauna. Ale i obyčejné střídání teplé a studené vody ve sprše se počítá.
- Nastolení fyzické i psychické pohody. Sportovní aktivity nezapomínejte vyvážit také relaxací. Nebo to rovnou propojte – zkuste třeba jógu!
- Přírodní detox. Bylinky, zelenina, ovoce – zázraky, na které nezapomínejte:
- zázvor, med a citrón – ideálně jako 3v1 ve výborném čaji
- česnek a cibule jakožto zdroje přírodních antioxidantů
- kurkuma je známá pro svou výraznou barvu i skvělé protizánětlivé účinky
- Echinacea. My jsme ji zkombinovali s kopřivou. Náš PM Propolis Echinacea jsme doplnili i vitamínem C.
- Vyzkoušet můžete též přípravky s propolisem. Oblíbené jsou propolisové tinktury i PM Peruánský elixír.
- Doplňte také zásoby šípku, hlívy ústřičné a rakytníku.
- Pro děti mějte v záloze připravený sladký medový sirup.
Podívejte se i na další pomocníky pro přirozenou imunitu:
Prozkoumat
Momentálně se budete nejspíš snažit co nejrychleji zahnat počáteční příznaky nachlazení. Tipy, které nastřádáte, nezapomínejte ale uplatňovat během celého roku. Posilování imunitního systému je třeba se věnovat pravidelně. Tak ať příští rok obsadíte místo postele raději ty posilovací stroje. Držíme palce.
Chřipkové období aneb Jak probudíme náš imunitní systém?
Imunitní systém může dobře fungovat za předpokladu, že tělu dopřáváme vyváženou stravu a pohyb.
Různá nachlazení a infekce populaci trápí čím dál častěji, a to nejenom v období zimy, kdy k tomu máme větší sklony.
Proti virům, které na nás číhají opravdu všude, od cestovních prostředků až po klimatizaci v kanceláři, se můžeme bránit jedině kvalitním imunitním systémem. Čím flexibilněji reaguje, tím lépe nás chrání.
Imunitní síla: otázka vitaminových zásob
Všeobecný shon, jednostranná výživa, velké množství stresu, alkohol i nikotin nám znatelně ubírají na vlastní pohodě. Navíc ale berou tělu potřebné živiny a oslabují naši imunitu. Největšímu riziku jsou vystaveny děti a starší lidé, u kterých hrozí imunitní zátěžová situace.
Zdravou výživou můžeme náš imunitní systém významně ovlivnit a posílit. Pokud v naší výživě dlouhodobě chybí určité mikroživiny jako vitaminy, minerální látky a stopové prvky, imunitní systém již nemůže podávat dostatečný výkon a reaguje přetížením. Riziko infekce se tak zvyšuje.
V době, kdy je tělo vystaveno mimořádně velkému zatížení (např. ve stresových situacích, chladných ročních měsících a ve chřipkových obdobích), spotřebovává podstatně více těchto mikroživin.
Dobře vybaveni v každém ročním období
Skalní růže, rostlina Cistus incanus ssp. creticus je již od antických dob známa v přírodním lékařství pro své výborné vlastnosti. Extrakt z této rostliny je komplexní směsí takzvaných polyfenolů.
Ve vhodném dávkování a v kombinaci s vitaminy, minerálními látkami a stopovými prvky slouží podle imunologických potřeb k zásobování imunitního systému.
Doplněk stravy Immun44® v kapslích a sirupu pro děti obsahuje vedle 44 vitálních látek také tento extrakt ze skalní růže.
Test potvrzuje: 44 vitálních látek jako optimální imunitní štít
Komplexní imunitní složení bylo testováno i na lékařích a ošetřovatelích nemocnice. Již po tříměsíčním užívání přípravku Immun44® se u testovaných osob projevila o 50 % nižší absence v práci oproti osobám, které užívaly pouze placebo.
U skupiny užívající Immun44® byla navíc doba trvání imunitních infekcí přibližně o polovinu kratší. Test tak mohl jasně a objektivně potvrdit, jak důležité je, si svůj imunitní systém včas „nabít“ a připravit, aby byl člověk odolnější vůči choroboplodným zárodkům citlivým na přípravek Immun44®.
Pro příjemně a klidně prožité dny v chřipkovém období nyní lékárny nabízejí rostlinný přípravek Immun44® (doplněk stravy) ve formě kapslí nebo sirupu. Volně k dostání pouze v lékárnách a bez lékařského receptu. Ke speciálnímu balení IMMUN44 BOX navíc za výhodnou cenu získáte Immun44 60 kapslí + svačinový BOX + omalovánky + pastelky.
Pomoc pro Vás při chřipce a nachlazení
- Kde koupit Wobenzym
- Léčbu chřipky lze účinně posílit!
- Kde koupit Wobenzym
Co je chřipka?
Chřipka je nakažlivé virové onemocnění, které postihuje převážně dýchací cesty (kašel, rýma) a má výrazné celkové příznaky (horečka, bolesti svalů, kloubů, hlavy).
Vyskytuje se často v epidemiích, kdy bývají chřipkou postiženy statisíce i milióny lidí a další jsou stále v ohrožení. Zdrojem nákazy je člověk infikovaný virem chřipky.
Přestože inkubační doba je velmi krátká (18 hodin až 3 dny), vzhledem k postižení značné části populace trvá taková chřipková epidemie vždy přinejmenším několik týdnů, někdy i měsíců.
Co je pro chřipku typické?
Onemocnění chřipkou je charakteristické prudkým začátkem z plného zdraví, schváceností, vysokou horečkou se zimnicí, bolestmi svalů, kloubů a hlavy. Zejména u dětí se mohou vyskytovat také zažívací obtíže – nechutenství, nutkání ke zvracení a průjem. Nekomplikované onemocnění chřipkou obvykle trvá 5 až 10 dnů.
Co může chřipku komplikovat?
Sliznice dýchacích cest poškozená virem chřipky ztrácí do určité míry svou obranyschopnost. Snáze ji tak mohou napadnout bakterie přítomné v dýchacích cestách. Tímto způsobem někdy vzniká tzv.
superinfekce: teplota znovu stoupá, příznaky chřipky neustupují nebo se dokonce zhoršují a přidávají se nové.
U dospělých může být takovouto “přidruženou infekcí” zánět vedlejších nosních dutin, zánět průdušek a zápal plic, u dětí se v souvislosti s chřipkou často vyskytuje zánět středního ucha.
Komu hrozí riziko těžkého průběhu a komplikací?
Závažným průběhem chřipky a komplikacemi jsou ohroženi především pacienti s oslabeným imunitním systémem – starší lidé, malé děti, lidé vyčerpaní nepřiměřenou fyzickou i psychickou zátěží a stresem a pacienti s chronickými chorobami (především srdce, plic a ledvin). U těchto rizikových jedinců může po těžce proběhlé chřipce přetrvávat slabost, únava a kašel i několik týdnů, někdy se také objevuje sklon k opakovaným nebo chronickým zánětům dýchacích cest či zápalům plic.
Co pomůže při léčení chřipky?
Dostaneme-li chřipku, je nezbytné dodržovat klid na lůžku a dbát na přísun dostatečného množství tekutin a vitamínů. Pomohou nám léky pro snížení teploty a proti bolestem (svalů, kloubů a hlavy). Vhodné jsou rovněž prostředky uvolňující ucpaný nos a mírnící dráždivý kašel.
Pomoc pro ty, které chřipka ohrožuje nejvíce
Závažný průběh chřipky a různé následné komplikace hrozí především lidem s oslabeným imunitním systémem. Dlouholeté výzkumy ověřily účinnost unikátní směsi proteolytických enzymů, která je obsažena v tradičním léku systémové enzymoterapie – léku Wobenzym. Působí proti zánětům a podporuje oslabenou imunitu, proto pomáhá osobám s oslabeným imunitním systémem.
Podpůrná léčba při chřipce
Jestliže jsme chřipku už dostali, Wobenzym tím, že působí proti zánětům a posiluje oslabenou imunitu, ji pomáhá rychleji zvládnout. Navíc pomáhá zabránit dalším komplikacím, které závažný průběh chřipky může vyvolat, jako jsou zánět vedlejších nosních dutin, zánět průdušek nebo zápal plic, u dětí se v souvislosti s chřipkou často vyskytuje zánět středního ucha.
Zvýšení účinku antibiotik
U průvodních onemocnění chřipky, kdy je kvůli napadení bakteriemi nezbytné nasadit antibiotika, je vhodné spolu s nimi podávat i Wobenzym. Enzymy, které obsahuje, totiž podporují průnik antibiotik do tkání, a tím zlepšují celkový účinek léčby.
Aby se nemoc neopakovala
I když už jsme z nejhoršího venku, tedy v období rekonvalescence, Wobenzym posiluje stále ještě oslabenou imunitu a je tak účinnou obranou proti případnému opakování nemoci.
Kdy začít Wobenzym užívat?
V průběhu chřipkového onemocnění je zapotřebí užívat zvýšenou dávku Wobenzymu (3×4 až 3×5 tablet denně).
V období rekonvalescence stačí udržovací dávka 3×3 tablety denně.
Wobenzym je možné po poradě s dětským lékařem podávat i dětem. U dětí podáváme 1 tabletu na 6 kg hmotnosti a den.
Způsob užívání
Wobenzym užívat nalačno, nikdy s jídlem, nejméně 2 hodiny po posledním předcházejícím jídle a alespoň ½ hodiny před dalším jídlem. Nerozkousané tablety vydatně zapít nejméně 250 ml tekutiny (voda, čaj, minerálka). Nesprávné užívání léku snižuje jeho vstřebávání a tím i účinek!
Jaké balení koupit?
K běžnému posílení imunity v období zvýšeného výskytu chřipky, k podpůrné léčbě v průběhu onemocnění a při rekonvalescenci zpravidla stačí zakoupit středně velká balení Wobenzymu 200 tablet nebo Wobenzymu 300 tablet. Při závažnějších poruchách imunity a při častém opakování chřipky a nemocí z nachlazení je vhodné velké balení 800 tablet pro dlouhodobější užívání.
K léčbě enzymy použijte lék Wobenzym
Wobenzym je lékem registrovaným Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Jeho léčebné účinky jsou prokázány řadou kontrolovaných klinických studií. Ve světě si ho lidé kupují už přes padesát let. Jen v České republice ho každý rok užívá více než sto tisíc zákazníků, mnozí z nich opakovaně.
Není enzym jako enzym
Enzymy jsou biologické katalyzátory. V organismu je několik tisíc druhů enzymů. Každý enzym je vyhraněný specialista: působí určitým způsobem pouze na určitou látku. Jen některé enzymy mohou být použity pro léčbu.
Lék Wobenzym obsahuje unikátní směs enzymů, jejíž účinnost je ověřena rozsáhlým vědeckým výzkumem, řadou kontrolovaných klinických studií a více než 50letou léčebnou praxí.
Každý enzym a jeho přesně stanovené množství zde má svůj význam. Zvlášť důležitý je živočišný enzym trypsin, který má výrazný protizánětlivý účinek a zlepšuje hojení.
Účinek jiných enzymových směsí může být zcela odlišný.
Kde koupit Wobenzym
Chřipková epidemie je tu! Víme, jak posílit imunitu
Je trochu nespravedlivé, že někdo pomalu celý život nezamarodí a jinému stačí, když jej „ofoukne“, a hned má rýmu, kašel nebo kdovíco ještě. Z největší části za to může kvalita našeho imunitního systému. Jeho úkolem je totiž chránit nás před chorobami a ostatními neduhy. Je prostě strážce našeho zdraví.
Na něm záleží, jak se popereme s infekcemi, záněty, bakteriemi či viry, které nás ohrožují na každém kroku. Lépe se pochopitelně s nepříznivými vlivy prostředí vypořádávají lidé se silnou imunitou. Tu dostáváme z největší části do vínku při narození. Můžeme však udělat hodně pro to, abychom ji posílili.
Pak se dají i nástrahy počasí a chřipkových epidemií překonat ve zdraví nebo jen s minimálními zdravotními problémy.
Svému tělu pomáhejte!Aby se váš organismus udržel v pořádku a imunitní systém pracoval tak, jak má, musíte mu pomoci. Je to podobné jako s autem – jen těžko můžete chtít, aby dobře jezdilo, když se o něj nestaráte a nevyměníte třeba olej nebo ojeté pneumatiky. „Je to tak.
Podstatným způsobem sice předurčuje naši imunitu vrozená dispozice, způsobem života můžeme ale hodně obranyschopnosti těla pomoci,“ říká imunolog MUDr. Karel Skála ze Sdružení odborných lékařů v Praze.
Lékaři doporučují maximálně omezovat stres, hodně se hýbat, sportovat a cvičit, jíst zdravou a lehkou stravu, nekouřit, nepít přes míru a být co nejvíce na čerstvém vzduchu. Důležité je dopřávat si hodně relaxu, odpočinku a kvalitního spánku.
„Rozhodně bych nepodceňoval ani vliv dobré nálady a optimistického pohledu na život. Pozitivní přístup k životu totiž dělá zázraky,“ dodává imunolog.
Co se mládí naučíš…Výhodou je, když se imunita posiluje už od dětství. „Stačí, když dítěti odmalička nepodáváte léky a antibiotika při každém zakašlání, důležitá je i přiměřená doba kojení mateřským mlékem (aspoň půl až tři čtvrtě roku),“ říká dětská lékařka Gabriela Zelenková.
Organismus by měl pokud možno sám zabojovat s infekcemi, viry i bakteriemi. „Maminkám v ordinaci stále radím, aby svým dětem nenasazovaly léky už při zvýšené teplotě (do 38 °Celsia) nebo aby nevyžadovaly antibiotika jen proto, že spěchají do práce a potřebují mít dítě rychle zdravé,“ komentuje doktorka Zelenková.
Mezi další nevhodné návyky patří nechat dítě neustále vysedávat doma u počítače, chodit pozdě spát a k jídlu mu snášet vše, na co si vzpomene. „Nejsem zastáncem čirého vegetariánství, makrobiotiky a podobně, vřele však doporučuji už do dětského jídelníčku zařazovat co nejvíce zeleniny, ovoce a celkově lehkou stravu,“ dodává lékařka.
Podobné rady v praxi přinášejí výborný vklad pro dobrou obranyschopnost organismu v dospělosti.
Vyskočte z rychlíku!Dospělí si své zdraví velmi často podlamují závratnou rychlostí života a trvalým stresem. V práci i doma. „Měla jsem pocit, že už dávno neumím odpočívat. Cítila jsem se pořád vyčerpaně a neustále se mi opakovaly různé virózy a záněty.
Při vyšetření lékaři zjistili, že mám sníženou imunitu. Může prý za to neustálé přetěžování organismu,“ říká o svých problémech pětatřicetiletá Anna, podnikatelka z Prahy. Po různých vyšetřeních nakonec doktory poslechla a citelně přibrzdila ve svých pracovních aktivitách.
„Bylo mi to řečeno jasně – buď se zklidním a začnu víc relaxovat, odpočívat a celkově žít zdravěji, nebo se můj stav bude stále zhoršovat. Mám dvě děti, takže jsem dlouho neváhala. Dneska se cítím o sto procent lépe,“ těší se paní Anna.
K celkové změně životního stylu a pevnějšímu zdraví přispěly také koníčky, častější dovolená i některé potravinové doplňky.
Úsměv je lékS úsměvem jde prý všechno lépe, pozitivní myšlení posiluje imunitu. Podle důchodkyně paní Růženy z Kutné hory pomáhá dobrá nálada i tehdy, když se nějaké ty zdravotní neduhy přece jen objeví. „Bude mi zanedlouho osmdesát let, a ještě jsem vážněji nestonala.
Když si o tom povídám se svým doktorem, vždycky se směje a říká, že je to díky mé povaze,“ říká bodrá důchodkyně. Přestože také ji trápívají bolesti kloubů nebo zad (nedávno měla i velké problémy se zuby), snaží se nenaříkat a nestěžovat si.
„Beru to z té lepší stránky – co jsou to bolesti zad nebo dvou zubů proti jiným nemocem. Moje kamarádka například trpí těžkou cukrovkou,“ srovnává paní Růžena. Jak říká, celý život se skromně stravovala, i pohybu kolem čtyř dětí měla víc než dost. „Pokud jde o zdravou stravu, nejčastěji jsem vařila luštěniny a kysané zelí.
Maso sice nechybělo, ale nikdy jsme ho neměli moc,“ dodává paní Růžena se svým typickým úsměvem a dobrou náladou.
- Nemocem se vyhýbejte
- Jak posílíte svou imunitu?
I když je vaše imunita velmi dobrá, přece jen možná sem tam omarodíte. Každá nemoc s sebou přináší oslabení organismu, i silnému jedinci. To by mohl být začátek bludného kruhu. Proto lékaři obecně doporučují „imunitu nepokoušet“ a zejména v období chřipkových epidemií se vyhýbat přeplněným uzavřeným prostorám. „Ideální je jezdit v této době co nejčastěji na hory, sportovat a dýchat čerstvý vzduch. Ti, kteří si to nemohou dovolit, by přinejmenším měli omezit návštěvu kin, nákupních velkostředisek a podobně,“ říká imunolog doktor Skála.
– Buďte pozitivní a zkuste brát život s úsměvem.- Věnujte dostatek času relaxu a odpočinku.- Udělejte maximum pro dostatečný a kvalitní spánek.- Vyhýbejte se stresu, naučte se říct si, kde je jeho hranice a jaké jsou vaše skutečné priority.
– Dopřávejte si kvalitní stravu v přiměřeném množství, bohatou na zeleninu, ovoce, netučné maso a vitaminy.- Nákup potravinových doplňků vždy dobře zvažujte, je ideální vyslechnout si názor lékaře.- Věnujte se koníčkům, kultuře a společnosti přátel – i to povzbuzuje imunitu.
– Cvičte, choďte na procházky, dopřávejte si například saunu, parní koupele a podobně.- V době chřipkových epidemií se vyhýbejte místům, kde je mnoho lidí pohromadě.
- – Procvičujte si celý život mozek – navštěvujte třeba i v důchodu akademii třetího věku, luštěte rébusy, učte se cizím jazykům.
- Co imunitu poškozuje nejvíce:– vrozené, genetické předpoklady- trvalý stres- alkoholismus a drogy- kouření – tučná strava a přejídání- nedostatek pohybu, ponocování – životní prohry, rodinné tragédie, neshody v rodině a s partnerem
- Co je imunitní systém
- Orgány, které jsou součástí imunitního systému:
- Kostní dřeň – je „hlava“ celého imunitního systému a tvoří se v ní jak bílé, tak červené krvinky i krevní destičky.
- Kůže – je zásadní ochrana našeho těla před vnějším prostředím, jejím prostřednictvím se z organismu vylučují škodlivé látky.
- Mandle – jak krční, tak nosní ochraňují organismus před infekcemi (při opakujících se infekcích horních cest dýchacích se chirurgicky odstraňují, což u zdravého člověka neznamená žádný „špatný“ zásah do imunitního systému).
- Brzlík – je nesmírně důležitý při boji s rakovinou, v tomto orgánu se totiž tvoří specializované bílé krvinky, které mají v hierarchii krvinek velmi vysoké postavení – nepřítele buď přímo samy ničí, nebo na něj upozorňují „obyčejnější“ bílé krvinky; bojů na všech potřebných místech v těle se zúčastňují s mimořádnou vervou.
- Játra – shromažďují v sobě škodlivé látky.
Jde vlastně o soustavu orgánů, které nás svojí činností chrání proti virům, bakteriím, plísním a podobně. Dělají to pomocí mnoha milionů bílých krvinek – ty jsou vojskem, které s vetřelci bojuje za naše zdraví na život a na smrt. Bílé krvinky se tvoří v kostní dřeni.Slezina- koncentrují se v ní vyčerpané červené krvinky a zachycuje chemické látky.
Střevo – i laici vědí, že za největší část imunity vděčíme střevu (asi ze 70 procent), proto je důležité zásobovat jej probiotickými látkami (v jogurtech, v tabletách a podobně), nutné je to zejména při a po léčbě antibiotiky, která „vybijí“ pro zdraví důležitou střevní mikroflóru.
Jak se vyhnout chřipce
V době chřipkové epidemie je potřeba posílit imunitní systém. Foto: Profimedia.cz
Není to přitom vůbec těžké. Stačí pár kroků k tomu, aby se vaše tělo, pokud možno, co nejvíce obrnilo proti nejrůznějším chorobám.
Věřte nebo ne, úplně jednoduše se ochráníte proti mnohým virům tím, že se budete pečlivě starat o hygienu.
Alergolog Peter Howarth říká, že hygiena je důležitá proto, aby se viry nešířily přímým kontaktem, který může mít pro člověka téměř okamžité následky.
Zdá se to příliš jednoduché a triviální, ale i obyčejné mytí rukou vás může „zachránit“ před onemocněním. Vyhněte se také dotýkání se obličeje i používání ručníku na veřejných záchodcích.
Pár příjemných minut pod horkou sprchou? Proč ne. Jenomže kromě relaxu a příjemného pocitu může mít ranní či večerní hygiena i jiné přednosti. Použijte přírodní mycí gel či mýdlo s eukalyptem, který působí pozitivně na dýchací cesty.
Veřejná doprava je přímo živnou půdou pro nachlazení a chřipku, ale s použitím vitamínů a imunitu posilujících látek máte reálnou šanci dát nachlazení stopku.
Nikdy nepodceňujte fakt, že strava má velký vliv na vaše zdraví. Alison Cullenová, nutriční terapeutka, říká, že jídelníček složený z velkého množství ovoce a zeleniny pomáhá chránit proti nemocem.
„Jedna porce zeleniny může obsahovat více než sto různých prostředků, které pomohou obrnit a nastartovat váš imunitní systém.
Proto je vhodné v rizikovém období do jídelníčku zařadit několik porcí zeleniny denně.“
Dosyta si tedy užívejte zeleniny, jako je brokolice, zelí, sója, mrkev, cibule, a také červeného ovoce, jako je černý rybíz či jahody.
Až 70 % imunitních buněk se soustředí ve střevech, proto je v období chřipkových epidemií vhodné začít užívat probiotika.
Nutriční terapeutka Natalie Lambová řekla pro deník DailyMail: „Nadbytek cukru, sacharidů a alkoholu má za následek nevyváženou střevní flóru.
Udržujte proto svá střeva v rovnováze užíváním probiotik, která mohou pomoci vybalancovat a podpořit zdravý imunitní systém v období zimních nachlazení a chřipek.“
| Rychlé tipy |
| Zelený čaj: hydratuje, vyplavuje z těla toxiny. Díky němu dostanete do organismu flavonoidy a polyfenoly, čímž bude vaše tělo silnější a odolnější proti infekci. |
| Dostatek spánku: je pro správné fungování těla nezbytný. Spánkem dobíjíme energii a posilujeme imunitu, proto je ideální dopřát si minimálně sedm hodin spánku každý den. |
| Cvičení: dělá nás silnějšími, zdravějšími i šťastnějšími. „Chůze, plavání, jízda na kole, alespoň půl hodiny denně. To je rozumný druh sportu, který pomůže upevnit imunitní systém. Naopak přehnané dření se v posilovně či extrémní sporty mohou mít na lidský organismus, v případě, že na to není tělo zvyklé, opačný účinek,“ upozorňuje Alison Cullenová. |
| Relaxace: najděte si čas na odpočinek. Stres může zásadním způsobem oslabovat imunitní systém, a to zejména kvůli zvýšení krevního tlaku. Pokud si najdete čas na dlouhou koupel, čtení knihy, cvičení jógy nebo čehokoli, co vám dělá dobře, prokážete tak svému tělu i zdraví velkou službu. |
| Může se Vám hodit na službě Zboží.cz: |
Hlavní zprávy
Chřipka versus covid
V uplynulých měsících bylo (a stále je) hlavním mediálně probíraným tématem onemocnění covid-19. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že ostatní nemoci vymizely, avšak není tomu tak.
V nadcházejícím období se dá totiž kromě pokračující pandemie koronaviru očekávat i každoroční epidemie chřipky.
Co má společného se zmíněným covidem? Může sám pacient už při prvních příznacích poznat rozdíl mezi těmito dvěma chorobami? A jak je to s rizikovými skupinami? Dozvíte se v rozhovoru s vedoucím Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu, MUDr. Janem Kynčlem, Ph.D.
O chřipce se v současné době, kdy jsou média plná informací o covidu-19, příliš nemluví. To však neznamená, že by vymizela. Dokážete odhadnout, jak bude probíhat letošní chřipková sezóna?
Chřipka určitě nevymizela, chřipka tady s námi byla, je a bude. V mírném zeměpisném pásmu se vyskytuje každoročně v různě rozsáhlých epidemiích, k nimž dochází v zimním období.
Odhadovat průběh letošní chřipkové sezóny je zatím předčasné, chřipka se na evropském kontinentu zatím vyskytuje jen zcela ojediněle a jsou tu záchyty obou typů chřipkových virů (A i B).
Z toho zatím nelze predikovat, který konkrétní virus bude v letošní zimní sezóně dominantní.
Lze pouze spekulovat, že vzhledem k omezeným sociálním kontaktům a používání roušek by chřipková epidemie v nadcházející sezóně mohla být spíše mírná, ale chřipka skutečně dokáže překvapit.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Absolvoval 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy (3. LF UK) v Praze, kde studoval obor lékařství a získal atestaci v oboru hygiena a epidemiologie. Na téže fakultě absolvoval postgraduální doktorské studium biomedicíny, titul Ph.D. získal v oboru preventivní medicína. Absolvoval tříměsíční stáž na PHLS Communicable Disease Surveillance Centre v Londýně.
V současnosti pracuje jako vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ve Státním zdravotním ústavu a působí rovněž jako odborný asistent Ústavu epidemiologie a biostatistiky na 3. LF UK.
Je členem Poradního sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), místopředsedou Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti JEP a členem Evropské sítě pro surveillance chřipky.
Slova epidemie a pandemie jsou nyní hojně používána. Jaký je mezi nimi rozdíl?
Pandemie je rozsáhlá epidemie, která postihla více kontinentů.
Dá se říct, v čem jsou si nemoci covid-19 a chřipka podobné a v čem se naopak liší?
Obě nemoci jsou primárně respirační onemocnění, tedy onemocnění dýchacích cest, a obě kromě toho mohou způsobovat postižení celé řady dalších orgánů. Nakažlivost obou nemocí je podobná, ale chřipka má kratší inkubační dobu a šíří se tedy v populaci rychleji než covid-19.
Obě nemoci se liší především v odlišném průběhu a závažnosti u jednotlivých věkových skupin populace. Přestože se o tom vedou velké a mnohdy téměř nesmiřitelné diskuse, u dospělých zhruba ve středním věku jsou obě nemoci podobné, u obou z nich můžeme pozorovat široké spektrum průběhů od bezpříznakového až po závažné smrtící onemocnění.
U dětí je určitě závažnější chřipka, covid-19 v této skupině probíhá až na výjimky mírně nebo bez příznaků. Naproti tomu u starších a chronicky nemocných osob je onemocnění covid-19 závažnější. Chřipka v této skupině je problém a covid-19 je ještě větší problém.
Pro covid-19 jsou rizikové faktory například obezita, vysoký krevní tlak nebo vyšší věk. Dá se něco podobného říci i o chřipce?
Ano, a je to velice podobné. Například obezita je typický rizikový faktor i pro chřipku; pokud bych to řekl velmi laicky, obézní člověk při chřipce má problém „to udýchat“. To se v zásadě týká i těhotných, především ve vyšším stupni těhotenství, kdy je bránice vysoko posunutá a omezuje plicní funkce.
Onemocnění srdce a cév je další ze známých rizikových faktorů, tito lidé mají komplikovanější průběh chřipky a mnohem častěji v důsledku chřipky umírají.
Platí to však i obráceně, chřipka je schopna způsobit závažné kardiovaskulární komplikace, a to i u osob bez předchozího onemocnění srdce a cév.
U osob nad 40 let věku je během několika dní následujících po chřipkové infekci až 10× vyšší riziko srdečního infarktu a až 8× vyšší riziko mozkové mrtvice.
U covidu se mluví o nejčastější formě přenosu kapénkovou infekcí a jako prevence se doporučuje nošení roušek. Jak účinné jsou roušky coby ochrana před chřipkou?
Roušky určitě mají účinek i v ochraně před chřipkou. Jen na připomenutí: hlavní význam použití roušek je pro nemocného, zabraňuje se tak šíření infekčních kapének do okolí, jejich efekt pro zdravého jako prevence je omezený, ale není nulový. Proto se u chřipky opakovaně zdůrazňuje potřeba dodržování respirační etikety, tedy mít zakrytý nos a ústa při kašli a kýchání.
Již v době našich babiček se vědělo, že pokud je například v rodině novorozenec a matka má nějakou respirační infekci, vezme si při kojení roušku; byla to praxí nabytá zkušenost, jen v současnosti trochu pozapomenutá…
Jak správně používat zmíněnou roušku, aby člověka chránila před covidem, chřipkou, případně jinými respiračními chorobami?
Rouška má zakrývat nos a ústa a má dobře přiléhat k obličeji, tedy je třeba vytvarovat okraj, zejména kolem nosu a pod očima, kde bývá mezera největší.
Je důležité se přední části roušky nedotýkat rukama, aby se ruce nekontaminovaly, tedy sahat jen na okraje roušky. Taktéž by se rouška, pokud ji nemám na obličeji, neměla povalovat všude možně, čímž opět může docházet k přenosu nákazy na povrchy nebo ruce.
A ještě bych měl připomenout, že i rouška má omezenou délku použití, tedy jednorázovou rozhodně nelze používat několik dní nebo týden a látkovou je po použití třeba správně vyprat (vyvářka nebo vyšší teplota, nejméně 60 stupňů Celsia).
Covid má v začátcích u mnoha lidí podobné příznaky jako klasická chřipka. Může pacient sám na sobě rozpoznat rozdíly mezi příznaky těchto chorob? Jak?
Není to snadné, příznaky mohou být skutečně podobné, mezi ty základní patří suchý kašel, horečka, bolest hlavy, kloubů, svalů nebo dušnost. Relativně častým příznakem, který bývá u covid-19, je ztráta čichu nebo chuti.
Na druhou stranu chování nemocného by mělo být u obou nemocí podobné, takže nejsem přesvědčen o nezbytnosti laboratorního vyšetřování všech.
Nemocný jedinec s chřipkou i covidem by se měl izolovat od svého okolí, mít klidový režim na lůžku, dostatek tekutin, v případě potřeby používat léky na snížení teploty či zmírnění kašle a při zhoršování stavu ideálně telefonicky konzultovat další postup s lékařem.
Jak dlouho je člověk s chřipkou infekční pro své okolí? Je to srovnatelné s infekčností osob s covidem?
U chřipky je období nakažlivosti u dospělých osob v prvním až pátém dni onemocnění. U osob se sníženou obranyschopností a u dětí může být období nakažlivosti významně delší.
U covid-19 je nakažlivost až osm dní po začátku příznaků onemocnění u mírných průběhů onemocnění, u závažných průběhů se virus v dýchacích cestách nebo ve stolici vyskytuje déle. Komplikací ovšem je, že u covid-19 dochází k přenosu infekce od infikované osoby i jeden až dva dny před nástupem onemocnění.
U covidu-19 je v současnosti možné otestovat, zda proti němu má daný člověk protilátky. Lze podobný test provést i u chřipky?
Samozřejmě i u chřipky lze vyšetřit protilátky, u pacientů se to však běžně neprovádí, ta informace by pro konkrétního pacienta měla omezený význam. V lidské populaci běžně cirkulují dva subtypy virů chřipky typu A (H1N1 a H3N2) a dvě linie virů chřipky typu B. To znamená, že i když prodělám infekci jedním konkrétním virem, mohu stále ještě onemocnět dalšími chřipkovými viry.
Provádějí se také testy na aktuálně probíhající chřipkovou infekci podobně jako na koronavirus?
Systém surveillance (získávání informací o výskytu určité nemoci v populaci a sledování všech podmínek a faktorů, které výskyt a rozvoj daného onemocnění ovlivňují, pozn. red.) akutních respiračních infekcí (ARI) a chřipkových onemocnění (ILI) zahrnuje sledování výskytu těchto infekcí v populaci, včetně sledování výskytu chřipkových onemocnění v rámci intenzivní péče.
Testy se provádějí jednak u závažných onemocnění, tedy především u hospitalizovaných pacientů nebo u pacientů s velmi závažným chronickým onemocněním, a také se provádějí takzvaná sentinelová vyšetření, což jsou jednotlivé odběry od pacientů spolupracujících praktických lékařů.
Každý týden se v každém kraji odebírá vzorek od dětského a dospělého nemocného s akutní respirační infekcí a tyto vzorky jsou v Národní referenční laboratoři pro chřipku vyšetřovány na celý panel hlavních respiračních virů.
Právě touto cestou máme dobrý přehled o tom, kteří původci v ČR cirkulují a aktuálně vyvolávají respirační infekce. Tyto informace jsou pravidelně zveřejňovány na webu Státního zdravotního ústavu a krajských hygienických stanic.
Je možné, že člověk dostane covid i chřipku najednou? Jak vážná by mohla být kombinace těchto onemocnění?
Vyloučit to nelze. Obě onemocnění postihují primárně respirační trakt a nepochybně není žádoucí prodělat opakované, nasedající, nebo dokonce současně probíhající závažné onemocnění dýchacích cest vyvolané těmito původci. To byl i důvod, proč se před letošní sezónou apelovalo na využití očkování proti chřipce.
Vakcína proti chřipce samozřejmě nechrání před onemocněním covid-19, ale přispěje k odlehčení náporu nemocných v době, kdy probíhá epidemický výskyt covid-19.
Covid a chřipka se často srovnávají i z hlediska smrtnosti. Je podle vás správné počet úmrtí na tyto dvě nemoci srovnávat? Jak vypadá smrtnost obou onemocnění podle aktuálních čísel?
Toto porovnávání je další z mnohdy vyhrocených diskusí.
Pokud se emočně oprostím od často velmi tragických osobních příběhů pacientů s chřipkou i covidem a zůstanu u neosobních sumárních dat, tak smrtnost chřipky je zhruba 0,1 procenta.
Celosvětová data z aktuálních publikací ukazují, že smrtnost covid-19 se pohybuje na úrovni přibližně 0,25 procenta – tedy „jen“ dva a půl krát více, přičemž je pravděpodobné, že v průběhu času se číslo bude dále snižovat.
Tím zásadním problémem ovšem je, že chřipka každoročně postihne zhruba 10 procent obyvatel, ale covid-19 nyní prochází celou populací, proto máme tak vysoké počty v absolutních číslech.
U covidu vidí mnozí politici i zdravotníci budoucí naději v podobě očkování. Proti chřipce očkovat lze, přesto je například v Česku proočkovanost velmi nízká, jen zhruba pět až sedm procent. Čím si to vysvětlujete?
Nízkou proočkovanost proti chřipce považuji za kombinaci několika faktorů. Tím hlavním je podceňování závažnosti chřipky, protože chřipka, na rozdíl od většiny ostatních respiračních viróz, je skutečně závažné onemocnění a často u ní dochází ke komplikacím.
S tím souvisí i zaměňování chřipky s jinou nemocí, především s mnohem mírnější nemocí z nachlazení. Mnozí již na podzim hovoří o tom, že měli chřipku, což je ovšem vysoce nepravděpodobné. Chřipka se na podzim obvykle vyskytuje jen zcela ojediněle a její dominantní výskyt je až v průběhu chřipkové epidemie, tedy období zhruba šest až osm týdnů, obvykle až na počátku nového roku.
Dále pak nedostatečná informovanost, tím myslím, že především senioři a chronicky nemocní bez ohledu na věk by se měli nechávat každoročně očkovat a toto by jim měl doporučovat jak praktický lékař, tak odborný lékař specialista, u nějž se pacient léčí se svým chronickým onemocněním.
Očkování proti chřipce provází řada mýtů, například že způsobuje mírnou infekci nebo že pokud očkování člověk neopakuje každý rok, chřipka u něj bude mít těžší průběh. Jak se na takováto tvrzení díváte?
Vzhledem k tomu, že se u nás používá neživá vakcína, která navíc obsahuje jen části viru chřipky nebo jeho povrchové antigeny, v žádném případě není schopna způsobit ani mírnou infekci. Určitá nejistota nebo spekulace může souviset se specifičností chřipkových virů, tedy s tím, že vakcína proti chřipce nebude fungovat na 100 procent.
V rámci časových možností nemám problém diskutovat s osobou zvídavou, tedy snažit se tuto problematiku vysvětlovat, ale pokud je někdo zásadně přesvědčen o své pravdě, obvykle diskuse nemá význam.
Zároveň musím dodat, že i po očkování proti chřipce, podobně jako u jiných vakcín, se mohou vyskytnout nežádoucí reakce, z nichž většina je mírná a během několika dní odezní. Neexistuje totiž žádný lék (a tedy ani očkování) zcela bez nežádoucích účinků, vždy však významně převažují výhody.
Je pravda, že starší osoby mají po očkování méně protilátek a jsou tak očkováním hůře chráněny?
Ano, starší osoby obvykle vytvoří po očkování méně protilátek. Souvisí to s postupným poklesem výkonnosti jejich imunitního systému.
Z uvedeného důvodu existují speciální vakcíny určené právě pro starší populaci, buď se přidává adjuvans (prostředek zesilující imunitní reakci na podaný antigen, pozn. red.
), nebo se zvyšuje množství antigenu (látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek, pozn. red.), přičemž obojí vede k vyšší tvorbě protilátek po očkování.
Jak rychle po očkování proti chřipce nastupuje ochrana před tímto onemocněním?
Ochrana nastupuje přibližně 10 až 14 dní po očkování.
Je očkování stejně účinné proti všem třem typům virů chřipky, tedy A, B i C?
Vakcína v současnosti obsahuje čtyři nejčastěji se vyskytující chřipkové kmeny (dva viry chřipky typu A a dva viry chřipky typu B). Účinnost proti jednotlivým kmenům je různá a závisí na podobnosti mezi vakcinálním kmenem a kmenem aktuálně cirkulujícím, protože chřipkové viry se průběžně antigenně mění, právě proto nedosahujeme účinnosti 100 procent.
K tomu by se mohla v budoucnu přiblížit až univerzální chřipková vakcína, pokud se ji ovšem podaří vyrobit. Očkování nechrání proti chřipce typu C, která ale probíhá jen jako mírné onemocnění, zejména v dětských kolektivech.
© RFBSIP – Adobe Stock
Může onemocnět chřipkou i očkovaný člověk?
Ano, možné to je. Rád bych v této souvislosti zmínil, že očkování proti chřipce má dva cíle, chránit před chřipkou a chránit před komplikacemi chřipky.
Tudíž i když jsem očkovaný, mohu onemocnět, ale průběh onemocnění bývá mírnější a významně se sníží pravděpodobnost výskytu komplikací.
Třeba ochrana vůči úmrtí je až 80procentní, proto je žádoucí nahlížet na očkování proti chřipce spíše vzhledem k té druhé skutečnosti, tedy jako na prevenci závažného průběhu.
Pokud prodělá chřipku neočkovaný člověk, poskytuje mu to pak stejnou ochranu jako očkování? Na jak dlouho?
Prodělání chřipky poskytuje dlouhodobou, pravděpodobně až celoživotní imunitu vůči danému kmenu chřipky. Tato imunita je ovšem přísně kmenově specifická, tedy je nadále možné onemocnět jiným kmenem chřipky (nikoliv jen jiným typem nebo subtypem).
Kdy je nejvhodnější doba pro očkování proti chřipce?
Očkuje se před chřipkovou sezónou, z hlediska snahy o maximální ochranu je to ještě před tím, než se začne nemoc hromadně vyskytovat, a naopak zase ne příliš brzy, aby protilátky byly i v průběhu chřipkové epidemie ještě na dostatečné hladině. Konkrétně to znamená, že ideální je říjen a listopad.
Má smysl užívat po dobu chřipkové a letos i covidové epidemie preventivně nějaké doplňky stravy? Jaké?
Nejsem zastáncem příliš velkého množství různých doplňků stravy. Za důležitější považuji pestrou stravu včetně ovoce, přiměřený pohyb a zdravý životní styl, tedy třeba také aspoň trochu sportu nebo otužování, čímž se posílí všeobecná obranyschopnost organismu.
Pokud to jen trochu jde, nebýt ve stresu a být optimistou, přestože si uvědomuji, že se to snadno říká, ale někdy hůř činí. Pokud bych měl sáhnout po nějakých doplňcích stravy, tak v zimních měsících bych asi doporučil vitamín D, kterého má v našich podmínkách většina populace nedostatek, případně občas vitamín C, ale ten skutečně jen nárazově a ne pravidelně.