Pokud máte často pocit chladných nohou, pociťujete křečovitou bolest v lýtku při chůzi a musíte se často zastavit, ukazuje to na značný problém. Jestliže se tyto potíže zhoršují natolik, že bolesti přichází i v klidu, pravděpodobně trpíte ischemií končetin. Nebezpečím je odumírání tkání, tvorba vředů a v konečné fázi amputace.
Co je to Ischemická choroba?
Při ischemické chorobě dolních končetin onemocnění postihuje tepny, dochází k jejich zúžení a často až k uzávěru. Navíc dochází k nedostatečnému přívodu kyslíku a důležitých živin do svalů a tkání. Následkem toho vzniká celá řada trofických změn, které se zhoršují a mohou dojít až do konečného stádia, kdy je nutná amputace končetiny.
Jaké jsou příčiny
- ateroskleróza neboli kornatění tepen
- trombus – krevní sraženina
- Bürgerova choroba
- vasokonstrikce tepen
- diabetes
- vyšší věk a špatný životní styl
(Bürgerova choroba je, zánětlivé onemocnění cév, které se projevuje zejména chronickými uzávěry končetinových tepen.)
Příznaky
V první fázi ischemické choroby dolních končetin necítíte žádné obtíže. Cévy jsou jen mírně zúžené a stále končetiny dostatečně zásobují krví. Postižení jedinci citlivě a nepříznivě reagují pouze na kolísání teplot. Za chladného počasí si proto mnohem častěji stěžují na pocit studených nohou.
Ve druhé fázi choroby už je typickým příznakem bolest. Typická je intermitentní klaudikace, kdy se pacient během chůze v důsledku bolesti zastaví a musí si odpočinout, dokud bolest neodezní. Pak teprve může pokračovat v chůzi. Mohou se ale už začít objevovat trofické změny.
Ve třetí fázi je již bolest končetiny trvalá a vůbec neustává.
Ve čtvrté fázi a současně poslední fázi je stav prokrvení končetiny kritický. Často se objevují svalové záškuby a křeče. Pacient je ohrožen odumřením tkání, které se nejprve projevují na okrajových částech postižené končetiny.
Účinná prevence
- nekouřit
- dbát na dostatek pohybu
- snižovat psychický stres
- zhubnout a udržovat si váhu
- udržovat cholesterol na nízké hladině
- snižovat vysoký krevní tlak
Prevencí onemocnění je odstranění rizikových faktorů. Důležité je dodržovat správnou životosprávu a zdravý životní styl.
To znamená nekouřit, jíst zdravou a vyváženou stravu a vyhnout se hlavně pokrmům s vysokým obsahem živočišných tuků. Doručuje se místo živočišných tuků používat rostlinné tuky. Dále je důležitá pravidelná a dostatečná fyzická aktivita a eliminace stresu.
Pokud trpíte cukrovkou neboli diabetem, anebo vysokým krevním tlakem, dodržujte léčbu, kterou vám stanoví lékař.
Pokud to je možné, vyvarujte se stresovým situacím a naučte se relaxovat, nejlépe při cvičení nebo jiné fyzické aktivitě. Ideální je dostatek pohybu jako plavání, jízda na kole a svižné procházky nejméně 4x týdně po dobu 30 minut. Index tělesné hmotnosti – BMI – by se měl být 18,5 až 25.
Vyhněte se zranění postižené končetiny. Nechoďte na boso, noste pohodlnou a vzdušnou obuv, která vás nikde netlačí, nejlépe uzavřenou, s krytou patou a špičkou. Vybírejte si ponožky s gumičkou, která vás neškrtí. Nohu nenechávejte nikdy prochladnout.
Nohám věnujte dostatečnou a šetrnou péči, dodržujte hygienu, po koupeli nohy pečlivě osušte a nenechte je zapařit. Opatrní buďte při stříhání nehtů. Na pedikúře předem nahlaste, že trpíte tímto onemocněním. I o malém poranění na noze informujte lékaře.
Léčba
Onemocnění vyžaduje vždy odborné cévní vyšetření a nutné je také včasné zahájení léčby- Ta se určuje podle stádia a lokalizace ischemické choroby končetin. Cílem je zejména celkové zlepšení průtoku tepnami a zachování končetiny.
Farmakologická léčby omezí shlukování krevních destiček a tvorbu trombů. Říká se jí antiagregační léčba.
Některé preparáty umí přímo ovlivňovat tepny a způsobovat jejich roztažení a to se nazývá vasodilatační léčba.
Konzervativní léčba zahrnuje intervalový trénink, medikamentósní léčbu, vasodilatační infuse. Typ takzvané intervenční revaskularizační terapie se odvíjí od typu a rozsahu postižení tepen. V tomto momentě jsou používány intervenční radiologické metody, jako je balonková angioplastika prostá nebo se stentem, anebo s použitím rotablátoru.
Chirurgické revaskularizace zahrnují rekonstrukci tepen, endarterektomii a bypassy. Při selhání terapie dojde k amputaci a ztrátě končetiny. I v současné době podstoupí u nás ročně netraumatickou amputaci 3 000 nemocných. U diabetiků je toto riziko až 20x vyšší než u lidí bez diabetu.
Klíčová je úprava životního stylu a eliminace rizikových faktorů, jako je omezení kouření, stresu, redukce hmotnosti a regulace diabetu. Obrovský význam má i pravidelná fyzická aktivita a důsledná rehabilitace.
Akutní končetinová ischemie
Při akutní končetinové ischemii musí dojít ke znehybnění, zahalení a podložení končetiny. Následuje podávání heparinu, analgetik a uklidnění pacienta. Definitivním řešením je provedení vyšetření angiografií nebo duplexní sonografií.
Pak se rozhodne o dalším postupu v rámci cévní chirurgie. V případě defektu na končetině se používají nástroje na hojení ran. Jde například o takzvané vlhké hojení ran, ultrazvuková terapie nebo fyzikální léčba v podobě 3D pulzní terapie.
Ischemická choroba dolních končetin – projevy a léčba
Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen, při kterém dochází k nedostatečnému prokrvování dolních končetin. Typicky se projevuje pocitem studených nohou a bolestí lýtek při chůzi.
Nedokrvení (ischémie) končetin vzniká v případě, kdy se zásobující tepny zúží nebo dokonce uzavřou.
Co jste možná netušili..
ICHDK patří do skupiny onemocnění, jejichž hlavní příčinou je ateroskleróza. Ateroskleróza, nebo jinak také „kornatění“, postihuje všechny tepny v těle. Nejznámější je postižení mozkových tepen způsobující mozkovou mrtvici a koronárních tepen způsobující srdeční infarkt. Ateroskleróza tepen dolních končetin je nejčastějším onemocněním periferních tepen.
Podle obecné představy je pomalá chůze s častými přestávkami přirozenou součástí stáří, se kterou nelze nic dělat.
Mnoho nemocných se tak nedostane k lékaři dříve než v pokročilém stádiu onemocnění, kdy již dochází ke vzniku nehojících se defektů a odumírání tkání. Zkuste si všimnout, kolik lidí ve vašem okolí má problémy s chůzí.
Většina se to snaží umně maskovat. Oblíbenou zástěrkou jsou časté zastávky před výlohami obchodů a předstíraný zájem o nabízené zboží.
Jak vzniká..
Nedokrvení (ischémie) končetin vzniká v případě, kdy se zásobující tepny zúží nebo dokonce uzavřou. Nejčastější příčinou takové situace je ateroskleróza.
Uvnitř tepny se vytváří tukové pláty, které omezují přirozený tok krve. Pláty postupně narůstají a v nepříznivé situaci mohou i prasknout. Na obnažený sklerotický plát nasedají krevní destičky a vytvářejí sraženinu (trombus).
Za nepříznivých podmínek velký trombus zcela uzavře průsvit tepny.
Do končetiny neproudí tolik krve, kolik je potřeba. V klidu se to nemusí nijak projevit. Při práci však Vaše svaly potřebují daleko větší množství kyslíku a živin. V počátečních stádiích onemocnění se proto obtíže projevují hlavně při chůzi.
Jak se projevuje..
Ischemická choroba dolních končetin se postupem času vyvíjí. Její příznaky se proto rozdělují do několika stádií podle závažnosti onemocnění.
Nemocní v prvním stádiu nemusí pociťovat žádné obtíže. Jejich cévy jsou jen mírně zúžené a stačí ještě dostatečně zásobovat končetiny krví. Nepříznivě reagují pouze na kolísání teplot. Za chladného počasí si nemocní častěji stěžují na pocit studených nohou.
Hlavním příznakem druhého stádia ischemické choroby dolních končetin je bolest. Má charakter píchání nebo křečí v lýtkách. Objevuje se pouze při chůzi nebo cvičení. Nutí k zastavení. V klidu potom rychle odezní.
Pro charakteristický příznak, kdy nemocný s ischémií dolních končetin kulhá, se bolestem říká klaudikace (z latiny claudicatio = kulhání).
Vzdálenost, kterou je schopen před objevením klaudikací ujít, se stále zkracuje.
Přechod do třetího stádia na sebe upozorní klidovými bolestmi. Obtíže už nejsou vázány na námahu nebo pohyb. Objevují se i v leže. Často jsou nejhorší v noci, kdy dokážou i probudit ze spánku. Úlevu přináší svěšení končetiny z postele dolů.
V poslední, nejzávažnější fázi onemocnění došlo ke kritickému omezení přítoku krve do končetin. Následkem jakéhokoli poranění vznikají nehojící se rány. V nejtěžších případech tkáně na nohou odumírají a rozvíjí se gangréna. Začíná od prstů a postupně postihuje celou dolní končetinu.
Jak se potvrdí..
První krokem při podezření na ICHDK je interní vyšetření. Lékař se při něm bude podrobně vyptávat na charakter Vašich obtíží a okolnosti jejich vzniku. Důležitý je údaj o přítomnosti bolestí a vzdálenosti, kterou jste schopni před jejich objevením urazit. Tento tzv.
klaudikační interval pomáhá sledovat rozvoj Vašich obtíží a je jedním z kritérií případné chirurgické léčby. Odběr anamnézy následuje vlastní vyšetření. Lékař Vás požádá o odložení oblečení. Po celkové zběžné prohlídce se zaměří na Vaše cévy. Hmatem zhodnotí pulsace tepen ve Vašich tříslech, pod kolenem, za vnitřním kotníkem a na nártu.
K odhadu průtoku krve stehenní tepnou použije poslech pulsací v třísle pomocí fonendoskopu.
Přitom si všímá stavu Vašich svalů, ochlupení končetin a kvality nehtů. Odchylky – atrofie svalů, ztráta ochlupení, zesílené nebo třepící se nehty – jsou známkou nedostatečné výživy. Mezi pomocná vyšetření patří i měření tlaku krve v různé výši Vašich končetin.
Nejspolehlivější metodou k ozřejmení stavu cév Vašich končetin je angiografie.
Jak se léčí..
Cílem léčby ICHDK je zabránit rozvoji nevratných změn tkání na končetinách (nekróz). Vede k tomu několik různých cest.
Zásadním opatřením je změna životního stylu. Nemocní musí bezpodmínečně přestat kouřit a pokusit se omezit působení všech dalších rizikových faktorů aterosklerózy. Důležitý je dostatek pohybu.
Denně se doporučuje alespoň 60 minutová procházka volným tempem s krátkými přestávkami na odeznění klaudikací. Důležitý je dostatek vůle.
Pravidelné cvičení snižuje nároky svalů na výživu a pravděpodobně i podporuje rozvoj vedlejších tepenných větví (kolaterál).
Medikamentózní léčba se snaží o omezení shlukování krevních destiček a tvorby trombů (antiagregační léčba). Některé preparáty dokáží přímo ovlivňovat tepny a způsobovat jejich roztažení (vasodilatační léčba). Současně je třeba ovlivnit hladinu tuků v krvi a zabránit dalšímu rozvoji aterosklerózy. Důležitým opatřením je dostatečná regulace cukrovky a prevence nadměrného kolísání glykémie.
Léčba pokročilejších stádiích onemocnění spočívá v pokusu o obnovení průtoku krve postiženou cévou nebo její nahrazení. První možností je tzv. intervenční léčba. Jejím principem je katetrizační rozšíření zúžených úseků a implantace stentu.
Možnost náhrady postiženého úseku tepny nabízí chirurgická léčba zhotovením tzv. bypassu – obchvatu. Operatér při jeho zhotovování našije Vaši vlastní žílu nebo umělou cévní protézu před a za postižený úsek tepny.
Krev může protékat obchvatem a zásobit nedokrvené tkáně.
Co dál..
Prohlubující se ischémie končetiny u neléčené choroby vede postupně ke změnám tkání. Noha „hubne“, ztrácí svalovinu. Současně trpí i kůže. Je suchá a ztrácí své přirozené ochlupení. Každé škrábnutí nebo drobné poranění hrozí vznikem rozsáhlé nehojící se rány.
V konečných stádiích onemocnění dochází k odumření tkání. Nejdříve trpí prsty, potom gangréna postupuje výše. Odumřelé tkáně jsou černé a nepříjemně zapáchají. Představují výborné prostředí pro množení baktérií. Vzniklá sepse hrozí v nejtěžších případech úmrtím.
Jediným způsobem, jak zachránit život nemocného, je amputace postižené části končetiny (např. prstů). Ani tehdy ještě není vyhráno. Gangréna se může dále šířit a vyžádat si další amputaci. Při nepříznivém průběhu onemocnění ztrácí nemocný nakonec celou končetinu.
Jak se tomu všemu vyhnout..
Prevence rozvoje ischemické choroby dolních končetin se kryje s prevencí aterosklerózy. Nezbytný je pohyb, úprava jídelníčku a nekouření. Jedním z hlavních „škůdců“ Vašich tepen je cukrovka. Snažte se přesně dodržovat svoji léčbu a držet hladinu cukru ve své krvi na uzdě. Dodržování základních opatření pomůže i při již rozvinutých obtížích.
Důležitá je důsledná péče o Vaše dolní končetiny. Základem je vyhnout se prochlazení, poranění a vzniku infekce. Své končetiny udržujte v suchu a teple. Vybírejte si jen pohodlnou a dobře padnoucí obuv, která Vás nikde netlačí.
Pozornost věnujte i ponožkám. Vyhněte se příliš staženým gumičkám, které škrtí Vaše nohy. Nanejvýš opatrně si počínejte při stříhání nehtů. Předcházejte poranění. Věnujte pozornost změnám barvy své kůže.
I malé nehojící se defekty konzultujte raději s lékařem.
___
Využijte diabetologickou poradnu a ptejte se zdarma MUDr. Hany Jandíkové:
- Jaká jsou rizika diabetu?
- Když je v rodině cukrovka, budu jí mít také?
- Zjistili mi diabetes, co bude následovat?
- Jaké jsou příznaky diabetu?
- Léčím se správně?
- Stravuji se dobře?
___
Chronická ischemická choroba dolních končetin
Chronická ischemická choroba dolních končetin[1] (chronická ICHDK; angl. peripheral arterial disease, PAD) je závažné onemocnění vznikající na podkladu aterosklerózy, eventuálně jiného patologického procesu postihujícího pánevní tepny a/nebo tepny dolních končetin.
Ateroskleróza vede k postupnému zužování až uzávěru lumen tepny, což má za následek ischémii svalů a kůže.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Chronickou ICHDK, která se manifestuje klaudikacemi, trpí v ČR přibližně 3–6 % obyvatel ve věku 60 let. S věkem se incidence dále zvyšuje. Asymptomatických nemocných je mnohem více.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Aterosklerotické postižení tepny
Jednoznačně nejčastější příčinou chronické ICHDK je ateroskleróza. Je zodpovědná přibližně za 90 % případů chronické ICHDK.
Dalšími příčinami mohou být[1]:
Rizikové faktory[upravit | editovat zdroj]
Příznaky[upravit | editovat zdroj]
Zde existuje vhodná mnemotechnická pomůcka vycházející z angličtiny. Jedná se o tzv. pravidlo 6P[1]:
- Pain (bolest, klaudikace).
- Pallor (bledost).
- Paresthesias (parestézie).
- Paralysis (strnutí, ochrnutí, nemožnost pohybu).
- Pulselessness (nemožnost nahmatat puls na arteriích dolních končetin).
- Polar/cold (chlad).
Příznakem končetinové ischemie není otok!
Otok může být přítomen sekundárně, ale není příznakem ischemie, nýbrž např. trombózy.
- Anamnéza: zde je nutné zaměřit se na jiné aterosklerotické obtíže, rizikové faktory (životní styl, kouření atd.) a rodinnou anamnézu kardiovaskulárních onemocnění (ateroskleróza, infarkty, CMP atd.)
- Fyzikální vyšetření: kromě vyšetření příznaků 6P je také nutné zaměřit se na palpaci popliteálních aneurysmat (embolizace do periferie) a břišních aneurysmat (většinou neembolizují, ale při výskytu břišního aneurysmatu je v 1/3 přítomno i aneurysma a. poplitea; při nálezu břišního aneurysmatu je nutné udělat duplexní sono a. poplitea)
- Pomocná vyšetření.
- Duplexní ultrasonografie (ABI, ankle brachial index).
- Intravaskulární ultrasonografie.
- Treadmill test (test chůze na treadmillu; slouží k objektivizaci klaudikační vzdálenosti).
- Angiografie (klasická angiografie nebo digitální subtrakční angiografie).
- CT-angiografie.
- MR-angiografie.
- Krevní testy (detekce rizikových faktorů).
IV. stádium – ulcerace na dorsu nohy
K určení stádia ICHDK se používá klasifikace dle Fontainea (spíše v Evropě) či klasifikace dle Rutherforda (spíše v USA). Klasifikace používaná v ČR (Fontainova rozšířená o stádium IIc, rozdělení III stádia na a a b, rozdělení IV stádia na a a b):
| stádium I | asymptomatické |
| stádium II | klaudikační |
| stádium IIa | klaudikace nad 200 m |
| stádium IIb | klaudikace pod 200 m |
| stádium IIc | klaudikace pod 50 m |
| stádium III | klidových ischemických bolestí |
| stádium IIIa | klidové bolesti, kotníkový perfúzní tlak > 50 mm Hg, prstový tlak > 30 mm Hg |
| stádium IIIb | klidové bolesti, kotníkový perfúzní tlak ≤ 50 mm Hg, prstový tlak ≤ 30 mm Hg |
| stádium IV | trofických změn (defekty kůže, nekróza, gangréna) |
| stádium IVa | defekt na končetině vznikl ze stádia II |
| stádium IVb | defekt na končetině vznikl ze stádia III |
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Léčba pacientů s chronickou ICHDK musí být komplexní a trvalá. Jelikož nejčastější příčinou je ateroskleróza (viz výše), je třeba si uvědomit, že s vysokou pravděpodobností nebudou postiženy pouze arterie dolních končetin. Cílem léčby je proto zachovat co nejlepší funkčnost dolních končetin a snížit celkovou kardiovaskulární mortalitu.
Lze ji rozdělit na konzervativní a invazivní.
- Odstranění rizikových faktorů (eliminace kouření, eliminace stresu, redukce hmotnosti, úprava stravy, léčba hypertenze, léčba hyperlipoproteinémie, kompenzace diabetes mellitus).
- Farmakoterapie (antiagregancia − ASA, clopidogrel, vazodilatancia − pentoxifylin, naftidrofuryl, prostaglandiny − alpostadil, antikoagulancia).
- Fyzikální terapie (1–2 hodiny chůze denně; střídání plantoflexe a dorsoflexe nohy).
- Dodržování hygienických pravidel (každodenní hygiena nohou; pohodlná, teplá, nepromokavá obuv; léčba kvasinkových a plísňových infekcí nohou; prevence poranění kůže nohou).
- Hyperbarická oxygenoterapie.
- Infúzní vazodilatace.
Započetí s invazivní léčbou je velmi individuální. Není nijak striktně určena hranice, kdy s invazivní léčbou započít a kdy ne. V tomto kontextu většinou hovoříme o tzv. „klaudikacích ovlivňujících životní styl“. Pakliže klaudikace ovlivňují životní styl pacienta (snižují kvalitu jeho života), lze přistoupit i k metodám endovaskulárním a chirurgickým.
- Metody endovaskulární (PTA + implantace stentu nebo stentgraftu).
- Metody chirurgické (endarterektomie, plastika, bypass, bederní sympatektomie).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c KLIKA, Tomáš. Ischemická choroba dolních končetin [přednáška k předmětu Chirurgie – předstátnicová stáž, obor Všeobecné lékařství, 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze]. Praha. 19.11.2013.
- ↑ ŠTEJFA, Miloš. Kardiologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2007. 722 s. ISBN 978-80-247-1385-4.
- ŠTEJFA, Miloš, et al. Kardiologie. 3. vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 722 s. s. 677-683. ISBN 978-80-247-1385-4.
- KRAJÍČEK, Milan, et al. Chirurgická a intervenční léčba cévních onemocnění. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 436 s. ISBN 978-80-247-0607-8.
- PUCHMAYER, Vladimír a Karel ROZTOČIL, et al. Praktická angiologie. 2. vydání. Praha : TRITON, 2003. 226 s. ISBN 80-7254-440-3.
- KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. 555 s. sv. 1. s. 335-337. ISBN 80-7262-431-8.
Ischemická choroba dolních končetin: příznaky, léčba (ICHDK)
Ischemická choroba dolních končetin, je onemocnění, postihujícítepny. Tato choroba se nikdy nevyskytuje v žilách. Jejívýskyt, je častější v pokročilém věku.
Průsvit tepen se zužuje a může dojít, až k jejichpostupnému uzávěru. Následkem tohoto procesu, jeischemie neboli nedokrevnost, což znamená, že končetina,která se nachází pod tepenným uzávěrem, přestává být zásobovánadostatečným množstvím krve a tím tedy i důležitými živinami akyslíkem.
Příčiny ischemické choroby dolních končetin
Příčin tohoto onemocnění a tedy uzávěru či zúžení tepen, jeněkolik. Jsou jimi ateroskleróza, trombus(krevní sraženina), Bürgerova choroba čivasokonstrikce (zúžení) tepen, na základě poruchnervů, které postiženou cévu ovlivňují.
V dnešní době, je nejčastější příčinou ateroskleróza, dříveoznačována, jako kornatění tepen. Ateroskleróza, jedlouhodobě probíhající onemocnění, které je způsobené předevšímukládáním látek tukové povahy (aterogennů), ve stěně tepny. V místě,kde se tukové látky ukládají, vzniká zúžení průsvitu tepny a krev tedynemůže dostatečně proudit, do další její části.
Bürgerova choroba je, zánětlivé onemocnění cév,které se projevuje chronickými uzávěry končetinových tepen. Výskyt tétopříčiny, je ale dnes již prudce na ústupu.
Příznaky a projevy ischemické choroby dolních končetin
Toto onemocnění, má různé projevy, v závislosti na jejím stadiu alokalizaci zúžení (stenózy) či uzávěru (obliterace).
Nejznámější rozdělení, je podle pokročilosti onemocnění a to dočtyř fází.
První fáze se nazývá stadiem latence,nemocný nepociťuje žádné obtíže, ale postiženákončetina a zvláště její okrajová část bývá chladná,zejména pokud je i okolní teplota prostředí nízká. Jestliže by byloprovedeno vyšetření cév dolní končetiny, odhalilo by se i v této fázipočínající zúžení.
Později, ve druhé fázi onemocnění se objeví typickýpříznak a tím je intermitentní klaudikace-přerušovanékulhání. Při námaze dolní končetiny, nejčastěji při chůzi, vznikáprudká bolest postižené končetiny, která nemocnéhodonutí kulhat nebo se zastavit. Pokud se nemocný zastaví a odpočine si,bolest odezní a on může pokračovat v chůzi.
Bolest se v návaznosti na námahu objevuje proto, že svaly při aktivitěpotřebují větší množství kyslíku, který jim přináší krev, alev důsledku tepenného zúžení, k nim nemůže krev proudit v dostatečnémmnožství a uspokojit tak svalovou potřebu.
Jestliže se onemocnění dále zhoršuje, bolest se objevuje při ujitíkratších vzdáleností (již po 200-300 metrech) a nemocnému výraznězhoršuje kvalitu života. Je možné říci, že čím kratší jevzdálenost, kterou je postižený člověk schopen ujít, aniž bypři tom pociťoval bolest, tím horší je stav tepen.
V tomto stadiu se již mohou objevovat trofické změny(suchost kůže, ztráta ochlupení, ochablost svalstva, pomalý růst alomivost nehtů).
V třetí fázi je bolest končetinytrvalá, objevuje se přes den, ale mnohdy nemocnému působínejvětší problémy v noci, kdy jej budí ze spánku. Úlevase pak dostaví při svisu končetiny. Není tedy neobvyklé, když nemocnýspí s nohou spuštěnou z postele nebo dokonce raději přenocujev křesle.
V poslední, čtvrté fázi, je stav prokrvení končetinyjiž kritický, objevují se svalové záškuby a křeče.Nemocný je ohrožen gangrénou (odumřením tkání), kteráse nejprve projeví na okrajových částech, tedy prstech.
Každá, byť drobná, ranka na postižené noze je vážným ohrožením,díky špatnému prokrvení se totiž rány nehojí a vznikají tak rozsáhlédefekty. Bohužel, tato fáze může často končitamputací.
Dále lze projevy dělit, podle toho, v jaké části tepny, se nacházízúžení či uzávěr. Pociťuje-li nemocný bolest chodidla, jsoupravděpodobně postiženy tepny bérce.
Objevuje-li se bolestv lýtku, jde zřejmě o porušení průtoku v kolenní nebostehenní oblasti tepen. Stehenní bolesti ukazují napostižení hluboké stehenní tepny.
Bolest v hýždích je způsobenapostižením velké tepny v kyčelní oblasti.
Rizikové faktory ischemické choroby dolních končetin
Jelikož tato choroba vzniká nejčastěji na podkladě aterosklerózy, jsoui rizikové faktory v podstatě totožné. Hlavním rizikem jekouření. U kuřáků je oproti nekuřákům pravděpodobnostvzniku 100:1.
Další rizika představují nedostatek pohybu, vyšší věk, psychickéstresy, obezita a hypertenze neboli vysoký krevní tlak, (nad140/90 mmHg a u diabetiků nad 130/80 mmHg).
Na vzniku se podílí i zvýšená hladina cholesteroluv krvi a porucha metabolismu tuků a cukrů. Toto onemocnění, se častoobjevuje i jako přidružená komplikace diabetu (cukrovky).
Většina vyjmenovaných faktorů, se podílí na poškozování stěny tepnya způsobuje tak tvorbu zúžení či uzávěru.
Prevence ischemické choroby dolních končetin
Prevence nemoci, spočívá v odstranění rizikových faktorů.
Důležité je tedy dodržovat správnou životosprávu. To tedy znamenánekouřit, jíst zdravou a vyváženou stravu,vyhnout se zejména jídlům s vysokým obsahem živočišných tuků.
Dále je důležitá fyzická aktivita.
Trpíte-li cukrovkou (diabetem) či vysokým krevním tlakem dodržujteléčbu, kterou stanoví lékař.
Léčba ischemické choroby dolních končetin
Zásadním, pro správné zvolení terapie, je určení diagnózy a stádia,ve kterém se nemocný nachází. Lékař musí od pacienta zjistitvelký rozsah informací.
Důležité pro něj bude, kdy se prvně objevila bolest končetiny, v jakéčásti končetiny je lokalizována, jak dlouho pacienta obtěžuje,vyskytuje-li se pouze při námaze nebo je-li přítomna i v klidu apřípadně jakou vzdálenost je pacient schopen ujít, aniž by se objevilyobtíže.
Dále bude pro lékaře nezbytné vědět, jestli pacient netrpí nějakouz chorob, jako je hypertenze či cukrovka nebo zdali se u něj nevyskytují,některé z jiných rizikových faktorů.
Po důkladné anamnéze, je třeba provést řadu zprvu jednoduššíchvyšetření. Lékař si prohlédne obě končetiny. Všímá si, barvy ateploty, zjistí, zdali nejsou patrny trofické změny (viz. výše), pohmatem aposlechem zkontroluje pulz na tepnách nohy.
Mezi základní, ale již náročnější vyšetření, která může lékařpožadovat, jsou: ultrazvukový Dopplerův test,duplexní barevná sonografie neboarteriografie.
Jestliže lékař určí, že se nejedná, o kritický stav, zahájí spolus dalšími odborníky komplexní léčbu. Cílem této léčby je odstraněnítepenného uzávěru nebo zúžení.
První krok, je polochirurgické řešení tzv. perkutánnítransluminální angioplastika (PTCA).
- Další postup je farmakologický, což představujepodávání vasodilatační léčby (vasodilatancia – lékyrozšiřující tepny) většinou ve formě infuzí.
- Na rozšiřování cév má také příznivý vliv svalová práce, proto jevhodné přiměřené cvičení dolních končetin.
- Třetí metodou, je provedení endoprotézy.
- V následující léčbě je důležitá úprava životosprávy a eliminacerizikových faktorů.
- Dojde-li, vzácně, onemocnění do kritického stádia, pacientovi hrozíamputace postižené končetiny.
V úvodu byly popsány vzácnější příčiny tohoto onemocnění, jako jenapř.: vasokonstrikce cév. Tato příčina se řeší odstraněním určitéskupiny nervů, které zásobují končetinu.
Je-li problém vázán na krevní trombus, provádí se jeho odstranění(embolektomie) a na něj navazující antikoagulační léčba (léčbabránící srážení krve).
Jak si mohu pomoci sám
Bylo-li Vám diagnostikováno toto onemocnění nebo trpíte-li některýmijeho příznaky, pak je nezbytné, aby léčbu vedl odborník.
Je ale několik věcí, kterými pacient může k léčbě přispět sám.V prvé řadě je, důležité nekouřit. Pokud jste silnýkuřák a nemůžete s tímto zlozvykem přestat, alespoň se jej snažte conejvíce omezit.
V kuchyni se doporučuje, místo živočišných tuků, používatrostlinné.
Pokud to je alespoň trochu možné, vyvarujte se stresovým situacím anaučte se relaxovat, nejlépe při nějaké fyzickéaktivitě. Ideální je dostatek pohybu v podobě plavání,jízdy na kole či svižné procházky nejméně 4× týdně po dobu 30 minut.Váš index tělesné hmotnosti – BMI – by se měl pohybovatv rozmezí 18,5-25,0.
Buďte opatrní a vyvarujte se zraněním na postižené končetině.Nechoďte na boso. Noste pohodlnou, vzdušnou obuv, kteránetlačí, nejlépe s krytou patou i špičkou. Vybírejte si ponožkysvětlé barvy, s gumičkou, která neškrtí. Svým nohám věnujtedostatečnou a šetrnou hygienickou péči, po koupeli jepečlivě osušte, aby nedošlo k jejich zapaření.
Zvláště opatrní buďte při stříhání nehtů. Půjdete-li na pedikůruk odborníkům, raději vždy předem nahlaste, že trpíte tímtoonemocněním. O každém, byť malém, poranění na noze, informujtelékaře.
Končetinu nenechávejte nikdy prochladnout.
Komplikace ischemické choroby dolních končetin
Komplikace nemoci spočívají hlavně ve vzniku poraněnína postižené končetině. Vznikají tak totiž defekty, které se v důsledkušpatného prokrvení nohy nemohou správně hojit a stávají se z nichrozsáhlé rány. Může tak dojít, k rozpadu tkáně a druhotněi sepsi (otravě organismu) z infikovaného defektu.
Další názvy: ICHDK, ischemická choroba tepen dolních končetin, chronické uzávěry končetinových tepen, ischemie tepen dolních končetin, studená noha
Ischemická choroba dolních končetin
Ischemická CHoroba Dolních Končetin neboli zkráceně ICHDK je onemocnění relativně časté a potenciálně nebezpečné. Řada postižených ho dlouho podceňuje, přitom si však neuvědomují, že neléčená nemoc může vcelku zbytečně vést až k amputaci dolní končetiny.
Příčiny: Ischemická choroba dolních končetin je strašně podobná angině pectoris. To, co se u anginy pectoris děje v cévách zásobujících srdeční sval (koronární tepny), se u ICHDK děje v tepnách zásobujících dolní končetiny, a to na úrovni pánevních, stehenních i bércových tepen.
Podstatou je děj nazývaný ateroskleróza, zjednodušeně řečeno jde o ukládání tuků do stěn tepen, čímž dochází k jejich zužování. Zúžené tepny nejsou pak schopny do cílového orgánu dopravit dostatek kyslíku, a to zejména při fyzické zátěži.
Rizikové faktory jsou ICHDK jsou de facto rizikovými faktory vzniku aterosklerózy – je to kouření, cukrovka, vysoký krevní tlak a vysoký cholesterol.
Projevy: Dle projevů můžeme rozlišit více stupňů choroby. Zpočátku se nemoc neprojevuje nijak, tepny jsou aterosklerózou zúžené jen mírně a dotyčný o své nemoci vůbec neví. V druhé fázi nemocnému začne vadit chůze.
Při chůzi rostou nároky tkání dolní končetiny na kyslík, zúžené tepny ho ovšem nedodávají v dostatečné míře, noha začne trpět nedostatkem kyslíku a začne bolet – tomuto stavu se říká ischemie. Bolest nohy donutí člověka zastavit a pak za chvíli zmizí. Zmizí proto, že nohy odpočívajícího člověka už tolik kyslíku nepotřebují.
Člověk se pak zase rozejde a po určité vzdálenosti se celý proces opakuje. Tomuto zvláštnímu typu chůzové bolesti končetin se říká klaudikační bolest a vzdálenost, kterou člověk ujde mezi bolestí vynucenými zastávkami, označujeme jako klaudikační vzdálenost. Při neléčené chorobě se stav zhoršuje a klaudikační vzdálenost se zkracuje.
V pokročilejší fázi je už stav velmi vážný a člověk má bolesti nohy (či nohou) i v klidu (neboli když nechodí). Zúžené tepny už nedodají dost kyslíku ani bez zátěže.
Poslední a nejtěžší fáze se označuje jako „kritická končetinová ischemie“. Pacient nejenže má člověk bolesti i v klidu, ale začíná se projevovat dlouhodobý nedostatek kyslíku. Tkáně na noze začínají odumírat, tvoří se na nich rány a vředy. Tkáně jsou náchylné k bakteriální infekci a infekce může celý stav dále komplikovat vznikem nebezpečné gangrény.
Pozn: Existuje i velmi závažná forma ICHDK známá jako Lerichův syndrom. U Lerichova syndromu je místo zúžení tepny velmi vysoko, obvykle už v oblasti dolní břišní aorty před jejím rozdělením na tepny zásobující krvi dolní končetiny Detaily najdete v příslušném textu.
Diagnostika: Lékař vyslechne pacienta a zajímá se zejména o charakter bolestí nohou. Zajímá ho zejména vzdálenost, jakou pacient zvládne ujít a při dlouhodobém sledování tak navíc může zhodnotit postup či ústup choroby.
Součástí vyšetření by mělo být hmatání pulzu nad velkými tepnami dolních končetin, protože vymizení pulzací doprovází jejich závažná zúžení a uzávěry. Je dobré vyšetřit krev na hladinu cholesterolu, změřit krevní tlaky na rukou i na nohou, a pak samozřejmě vyšetřit cévy na nohách ultrazvukem. Běžne používáme vyšetření tzv.
kotníkových tlaků, které pomohu poměrně jednoduše odhadnout tíži stavu. Přesnějšími vyšetřeními je CT angiografie a invazivnější angiografie, které přesně ukážou zúžená a uzavřená místa tepen.
Prevence: Prevence je totožná s prevencí aterosklerózy – zdravý životní styl, zanechání kouření, omezení příjmu živočišných tuků v potravě, důsledná léčba cukrovky, dostatek pohybu, atd.
Komplikace: Komplikací ICHDK je náhlý uzávěr tepny. Tento stav je v podstatě obdobou infarktu myokardu u srdce. Může se stát, že na místě ložiska aterosklerózy se náhle vytvoří krevní sraženina a celou tepnu uzavře.
Končetina najednou ztratí veškeré zásobení a to už je vážně zlé. Tento stav se projeví bez ohledu na to, zda člověk v dané chvíli jde nebo stojí, či odpočívá. Objeví se náhlá prudká bolest nohy, která neustává, a navíc dojde k vymizení pulsu.
Kromě toho noha zblednea začne být studená – neteče do ní žádná krev. V této chvíli si musí člověk bez odkladu zavolat záchrannou službu, protože lékaři se mohou pokusit nejrůznějšími metodami (speciálními léky / chirurgicky / odsátím) sraženinu odstranit.
Pokud k tomu do několika hodin nedojde, musí se odumřelá končetina amputovat.
Léčba: V prvních stádiích lze nemoc léčit velmi jednoduše – pacient dochází na pravidelné kontroly a je poučen o prevenci.
Měl by dostat léky proti srážení krve, aby se zabránilo náhlému uzávěru tepny krevní sraženinou – používají se hlavně preparáty obsahující kyselinu acetylsalicylovou (jako je Aspirin, Anopyrin, Godasal), nebo preparáty obsahující sloučeninu clopidogrel (jako je Plavix, Trombex, Zyllt aj.).
Kromě toho předepisujeme léky na úpravu hladiny cholesterolu (zejména statiny), léky zlepšující prokrvení rozšířením cév (např. Enelbin), léky na snížení krevního tlaku a tak dále.
Terapeutickým řešením je provedení angiografie, která ukáže zúžená místa cév a kromě toho umožní jejich rozšíření pomocí angioplastiky a stentů. Jsou ovšem možné i cévně-chirurgické zákroky, při kterých se vytváří cévní spojka přemosťující zúžení tepny (tzv. bypass).
V pokročilých stádiích nemoci je mnohdy nutná amputace dolní končetiny neschopné života.
Zdrojehttp://teachmesurgery.comhttp://www.ebm-guidelines.com
Ischemie
Ischemií mohou být postiženy dolní nebo horní končetiny, ledviny, srdce, mozek nebo střeva – viz. ischemická choroba dolních končetin, ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda.
Příznaky ischemie
Příznaky jsou vždy různé, podle lokalizace a velikosti zúžení.
Dolní nebo horní končetiny, ledviny, srdce, mozek nebo střeva
Ischemie končetin se nejprve začne projevovat chladem.
Později, pokud jsou postiženy dolní končetiny, začíná člověk kulhat a pociťuje bolest z námahy, jelikož svalům se nedostává dostatečný kyslík.
V dalších stádiích se bolesti při chůzi zintenzivňují a později bývají i trvalé, člověk má suchou kůži, ochablé svaly, lámavé nehty, může ztratit ochlupení a začínají se projevovat křeče.
Ischemická choroba ledvin se projevuje jejich selháváním. Mohou se začít objevovat bolesti hlavy, zvracení, otoky a vysoký krevní tlak.
Ischemie srdce se projevuje bolestí na hrudi, dušností nebo otoky dolních končetin.
Ischemie mozku se projeví náhle a má projevy mrtvice. Náhle se objeví necitlivost a porucha hybnosti tváře nebo končetin, problémy s udržením rovnováhy, bolest hlavy, nevolnost, zvracení, porucha zraku a potíže s mluvením. Při těchto potížích okamžitě volejte záchrannou službu.
K ischemii střev většinou dochází u starších nebo nemocných lidí. Projevuje se bolestí břicha, nevolností, zvracením, průjmem, krví ve stolici a v pozdějším stádiu horečkou a otravou krve – sepsí.
Léčba
Léčba se zakládá na druhu ischemie, nejprve je důležité důkladné vyšetření. Při postižení končetin se nejprve provádí chirurgický zákrok, angioplastika, kdy se do zúženého místa zavede katétr a odstraní blokádu.
Dále je důležitá náprava životního stylu, také se doporučuje zařadit do každého dne pohyb nebo cvičení a důkladnější hygiena. Lékař nasazuje i léky na rozšíření tepen. Ischemie ledvin se řeší léky a případně operací nebo angioplastikou.
- Léčba ischemické choroby srdce se provádí koronarografií nebo operačně vytvořením srdečního bypassu.
- Léčbu ischemické poruchy mozku je nutné provést co nejdříve, jinak se mozek poškodí, důležité je vyšetření a následné podání léků.
- Léčba střev začíná tím, že pacient nesmí přijímat potravu orálně, jsou mu nasazena antibiotika a případně se problém řeší chirurgickým zákrokem, kdy se část postiženého střeva odstraní.
Léky
Na rozšíření tepen se podávají vasodilatancia. Při ischemii ledvin bere pacient léky na krevní tlak, na korigování poruchy metabolismu a léky proti shlukování krevních destiček. Na ischemii mozku se podávají trombolytika, tedy léky, které umí rozpustit již vzniklou krevní sraženinu uvnitř cévy. Při ischemii střev se využívají antibiotika.
záleží na rozsahu onemocnění
Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal?
Vyšetření
Lékař nejprve zjišťuje spoustu informací ohledně problémů, které pacient pociťuje, a snaží se zjistit, v jaké fázi se ischemie nachází. U končetin pak zjišťuje barvu, teplotu a pulz v tepnách. Může také provést ultrazvuk.
Ischemie ledvin se vyšetřuje izotopovou nefrografií, ultrazvukovým a angiografickým vyšetřením. Vyšetření srdce zahrnuje EKG, ECHO srdce a zátěžové EKA. Mozková ischemie se vyšetřuje pomocí CT, magnetické resonance nebo neurosonologického vyšetření mozkových tepen.
Vyšetření střev se provádí rentgenem břicha, CT a ultrazvukem.
Možné komplikace
Při postižení končetin je člověk ohrožen gangrénou. Ischemie střev může mít za následek zúžení střeva.
Trvalé následky
Neléčená ischemie může skončit amputací končetin, selháním ledvin, infarktem, otravou krve, neurologickým postižením (mrtvice) i smrtí.
Prevence
Nejdůležitější je dodržovat zdravý životní styl, nekouřit, jíst vyváženou stravu, vyhnout se živočišným tukům a přílišnému solení a sportovat.
Kdy jít k lékaři
K lékaři běžte, pokud zaznamenáte některý z výše uvedených příznaků.