Indická dětská cirhóza – co je to a jaké má příčiny?

Cirrhóza Child-Pugh je používána lékaři z celého světa, aby určili závažnost onemocnění.

Z toho závisí šance na zotavení, výběr taktiky léčby a možné komplikace.

Důvod

Alkohol může zničit strukturu jaterních buněk. To vede k ohniskám nekrózy. Při chronické expozici vysokým dávkám alkoholu se rozvíjí cirhóza.

Závažnost poškození jater závisí na druhu alkoholu:

  • destilát – získaný destilací rostlinných surovin (moonshine, brandy, whisky atd.);
  • křivka se vytváří opakovaným odpařováním kapaliny s dalším chlazením uvnitř specializovaných sloupů.

Alkoholické nápoje z první skupiny způsobují menší škody, protože při jejich přípravě se používají přírodní suroviny. Nejslavnější náprava je vodka. Když je vyroben z vysoce kvalitního alkoholu, je bezpečný v malých dávkách (až 50 g denně).

Pokud surovina na vodku není dostatečně vyčištěna z fuselových olejů, takový nápoj má silný otravný účinek na tělo.

Jaterní změny v cirhóze

Alkohol, metabolické patologie, účinek virů a další etiologické faktory vyvolávají úmrtí jaterních buněk.

Když nekróza dosáhne velké velikosti, lalok se zhroutí vlivem tlaku uvnitř orgánu. To znemožňuje obnovení jater a růst nových hepatocytů. Místo mrtvých buněk vzniká pojivová tkáň. Nevykonává potřebné funkce, ale rychle roste.

Spojovací tkáň překrývá cévy jater, kvůli němuž je přerušeno přivádění krve do orgánu. Rychlost průtoku krve v portální žíle je výrazně snížena a vnitřní tlak se zvyšuje. V tomto okamžiku parenchyma jater roste s vlákny pojivové tkáně, která rozděluje orgán na pseudo-segmenty.

Kvůli tomu jsou cévy spojené s anastomózami, takže krev přestává proudit do hepatocytů.

Takže začarovaný kruh se zavře, čímž vzniká nová ložiska nekrózy. Obnova jater v této nemoci je nemožná.

Klasifikace cirhózy

K posouzení závažnosti onemocnění byla použita stupnice Child-Pugh. Stav pacienta je určen bodovým systémem, pro který jsou vyvinuty určité parametry. Existují 3 typy cirhózy:

  • třída A – od 5 do 6 bodů;
  • třída B – od 7 do 9 bodů;
  • třída C – od 10 do 15 bodů.

Počet bodů se vypočítává v závislosti na závažnosti ukazatele od 1 do 3. Na konci je celková částka s přihlédnutím ke všem kritériím.

Klasifikace závažnosti cirhózy

Cirhóza způsobuje každý rok 40 milionů úmrtí.

Jedná se o destruktivní změnu jater v důsledku virových, toxických a dalších patologických stavů, ve kterých je zdravá tkáň parenchymu nahrazena kolagenními (vláknitými) buňkami a na povrchu se tvoří dystrofické uzliny.

Přes mnoho nových terapeutických režimů používaných k léčbě takových pacientů, většina z nich zemře v průběhu 2 až 5 let po cirhóze a v pokročilém stádiu vykazuje silnou bolest.

Etiologická klasifikace

Kvůli mnoha typům projevů a průběhu onemocnění a nutnosti jmenování individuální terapie byly na shromáždění WHO z roku 1978 schváleny několik klasifikací jaterní cirhózy. Nejdůležitější z nich je rozdělení podle etiologického základu, protože pro něj je zvolen terapeutický režim. Kvůli poškození jater jsou nejčastějšími formami cirhózy:

  1. alkohol (40-50% případů) – porážka hepatocytů etanolem je nejčastější příčinou cirhózy. Rychlost nástupu patologie závisí na mnoha individuálních faktorech: frekvenci konzumace alkoholu, jejich kvalita, přítomnost infekcí, doba trvání opilých podmínek apod. Takže při spotřebě 200-400 g vodky denně dochází k cirhóze po 10-15 letech, ale pokud je člověk nosičem viru hepatitida, postižená játra se projeví během 5-7 let;
  2. virová (20-35% případů) – cirhóza je důsledkem chronické hepatitidy B, C a D, která je v současné době léčena pouze symptomaticky. Dokonce s dlouhou remisi není vyloučena pravděpodobnost poškození parenchymu fibrosou. Také cirhóza se může objevit jako komplikace v těžkém průběhu hepatitidy A a E, což se projevuje u 1-5% pacientů;
  3. (5-10% případů) – porážka hepatocytů je možná při pravidelném vystavení tělu různým jedům. Hlavní rizikovou skupinou tvoří pracovníci v chemickém a hutním průmyslu. Byly také hlášeny případy toxické otravy jater spory hub a chemických látek používaných k ochraně plodiny před škůdci. Pracovníci v zemědělství jsou proto také vystaveni riziku cirhózy. Léky, které se používají zejména k léčbě rakoviny, mohou rovněž inhibovat funkci jater. V tomto případě je diagnostikována léčivá cirhóza;
  4. kongestivní (srdeční) – tato forma je charakterizována nekrózou hepatocytů, která je způsobena hypoxií a stagnací krve u intra- a extrahepatálních cév. To je obvykle komplikace, která se vyvine na pozadí srdeční nebo plicní nedostatečnosti. U tohoto druhu cirhózy se často vyskytuje ascites, což vede k vnitřnímu krvácení v zažívacím traktu a bakteriální peritonitidě. V důsledku multiorganického selhání je prognóza špatná;
  5. primární biliární (genetická) – onemocnění je způsobeno narušenou imunoregulací, to znamená, že imunitní buňky způsobují infiltraci biliárního epitelu, což vede k nekróze hepatocytů. Toto onemocnění je charakterizováno mnoha extrahepatálními projevy, včetně lokálních lézí ve formě nefritidy a alveolitidy, jakož i systémových revmatických onemocnění: lupus, revmatoidní artritida, sklerodermie atd. Prognóza je nepříznivá.

Cirhóza může také začít na pozadí jiných příčin: diabetes mellitus, hemochromatóza (neschopnost játra odstranit železo, kvůli které se akumuluje v krvi a působí jako toxin), galaktozémie atd. Trombóza, zejména Buddova choroba se může stát možnou příčinou Chiari, u kterého je jaterní žíla blokována a chirurgické odstranění trombu je nezbytné. Takové případy jsou však zřídka pozorovány.

Stojí za zmínku, že podle některých údajů asi 5 až 15% všech cirhóz patří do kryptogenní skupiny, tj. Se z neznámého důvodu rozvíjí.

Důkladnější a důkladnější vyšetření ‚idiopatických‘ pacientů ukazuje, že 60% z nich má poškození jater způsobené genetickými poruchami endokrinního systému.

Jak se zlepšují diagnostické metody, kryptogenní cirhóza se stává méně častým, některé klinické případy však zanechávají mnoho nevysvětlených otázek.

Morfologická klasifikace

Klasifikace onemocnění strukturálními změnami postižené jater je možná po diagnostickém zobrazování orgánu. Ultrazvuková zobrazování poskytuje pouze obecný obraz o velikosti, hustotě a makrodefektách orgánu a CT nebo MRI data mohou poskytnout úplnější informace.

Pokud má pacient v těle kovové kolíky, nesmí se podrobit vyšetření MRI a vyšetření CT je kontraindikováno u dětí, těhotných žen a lidí, kteří nedávno absolvovali CT vyšetření nebo rentgenový paprsek kvůli nebezpečnému záření. Volba specifické diagnostické metody se stanoví individuálně.

Pokud není vhodný žádný nástroj, provádí se punkce pod ultrazvukovým ovládáním.

Morfologická klasifikace jaterní cirhózy má tři druhy s poddruhou:

Klasifikace Child-Puy

  • Každý ukazatel je zaznamenán (1, 2 nebo 3 body).
  • Interpretace se provádí podle následujících kritérií.
  • třída A (kompenzovaná) – 5-6 bodů
  • třída B (nekompenzovaná) – 7-9 bodů
  • třída C (dekompenzovaná) – 10-15 bodů
  • Mírné, snadno se léčí
  • Napjaté, špatně léčitelné
  • Koncentrace sérového bilirubinu, μmol / l (mg%)
  • Úroveň albuminového séra,
  • Protrombinový čas nebo protrombinový index (%)

Poruchy spánku, chování a nálady. Snížená pozornost Snadná ataxie a třes. Adynamia.

Posilování příznaků I. stupně Ospalost. Nedostatečné chování. Dezorientace v čase. Závratě, mdloby. Pomalá monotónní řeč, stereotypní odpovědi.

Stupor Probudí se s obtížemi. Vzrušení (neklid, monotónní výkřiky, výkřiky). Nesouvislý projev. Velké zmatky. Pohybové pohyby očních koulí. ‚Třesavý třes‘, křeče, ztuhlost svalů. Zhoršený kontakt s pacientem s odpovídající reakcí na bolest. Jaterní pach.

Kóma – ztráta vědomí. Spontánní pohyby a reakce na bolestivé podněty na začátku kómatu mohou přetrvávat a mizet. Odchylná šourka. Nedostatek pupilárních reakcí. Patologické (plantární) reflexy. Křeče. Výrazný jaterní zápach.

  1. AKTIVITA PATOLOGICKÉHO PROCESU.
  2. A) indikátory cytolýzy – zvýšení transamináz až na%, bilubin – až třikrát (kvůli vázané frakci);
  3. B) indikátory IVS – zvýšení gama globulinu až o 25%, titr protilátek proti DNA, ANF – až 2krát;
  4. C) indikátory cholestázy – zvýšení alkalické fosfatázy a choleglycinu až po dobu, cholesterol – až 1,5násobek;
  5. D) 1 stupeň histologické aktivity podle biopsie.
  6. A) hladina transamináz je 5-10 krát, bilirubin je 3-5krát vyšší než normální;
  7. B) gamaglobuliny v rozmezí 25-30%, zvýšení anti-DNA, ANF 2-4krát;
  8. B) SHFT. choleglycin 3-5krát vyšší než normální, cholesterol 1,5-2krát;
  9. D) 2 stupně histologické aktivity.
  10. A) transaminasy se zvýšily více než 10krát, bilirubin – více než 5krát;
  11. B) gamaglobuliny přesahují 30%, anti-DNA, ANF je 5 nebo vícekrát vyšší než normální;
  12. C) HPT a choleglycin se zvýšily více než pětkrát, cholesterol – více než 2krát;
Budete mít zájem:  10 tipů jak odvrátit syndrom ADHD!

Třída dětských nápojů

Informace uvedené v části o lécích, metodách diagnostiky a léčby jsou určeny zdravotnickým pracovníkům a nejsou návodem k použití.

K posouzení závažnosti cirhózy se používá klasifikace jaterní cirhózy podle Child-Pugh nebo Child-Turkot-Pugh (narozený Child-Pugh, Child-Turcotte, Child-Turcotte-Pugh, někdy Child-Paquet). V různých zdrojích existují malé rozdíly v hranicích parametrů, pravděpodobnosti přežití atd.

Závažnost cirhózy je posuzována systémem bodů, které jsou vypočítávány na základě 5 nebo 6 parametrů. Existují celkem tři třídy: A, B a C:

třída A (dítě A) – 5-6 bodů třída B (dítě B) – 7-9 bodů třídy C (dítě C) – 10-15 bodů Body jsou dány v závislosti na hodnotě každého parametru od 1 do 3, po kterém jsou shrnuty.

Tento systém je indikativní a nezohledňuje mnoho dalších parametrů stavu pacienta, např. Křečové žíly jícnu apod.

Odhady přežití pacientů s cirhózou založenou na klasifikaci Child-Pugh

Existují různé odhady přežití pacientů s cirhózou jater. Zejména následující:

Některé profesionální lékařské práce, které používají klasifikaci Child-Pugh

Metylovice – IV.kniha (1990-2008)

Rok 1990

Desintegrace : I tento rok byl velice rušný a pestrý jak na domácí politické scéně, tak ve světě a v neposlední řadě i u nás v obci. V první polovině ledna uspořádal koordinační výbor OF ples. Účast předčila jakékoliv očekávání. Výtěžek 3500Kčs byl věnován na fond dětské onkologie.

Protože podle výsledků referenda v naší obci se vyslovilo pro samostatnost obce 76,9% voličů, /proti bylo 18,3% občanů a zbytek občanů nebyl doma/, začaly se podnikat první kroky pro rozdělení.

Jelikož začaly prosakovat „zaručené informace“ o tom, že občané Pasek byli z veliké části proti osamostatnění, byl třeba znovu projít podpisové archy a zjišťovat, jaká je skutečnost. Vyšlo najevo, že větší část občanů Pasek si přeje dezintegraci Metylovic.

Na základě tohoto zjištění začal koordinační výbor OF jednat s MěNV ve Frýdlantě n.O.

Protože nikdo z výboru neměl nejmenší představu o tom, jak se hospodaří v malé obci, zahájili také jednání s MNV s cílem získat co nejvíce užitečných informací. Vyústěním těchto rozhovorů byl dopis ze 6.

února 1990, adresovaný Městskému národnímu výboru ve Frýdlantě n.O., který za OF podepsali Ing.Tomáš Farný, Tomáše Pitucha a Ing.Otakar Bílek.

Věc: Desintegrace obce MetyloviceNa základě předchozího jednání s představiteli MěNV předkládáme zdůvodnění žádosti občanů Metylovic o zrušení integrace s Frýdlantem nad Ostravicí.Dne 9.12.1989 byl na schůzi občanského fóra v Metylovicích vznesen požadavek na výhledové zrušení integrace.

Z podnětu občanů pak bylo ve dnech 5.1. – 7.1. 1990 provedeno písemné referendum, ve kterém se občané Metylovic jednoznačně vyjádřili pro zrušení – viz přiložené podpisové archy.

Mezi důvody, které vedly občany k tomuto rozhodnutí patří pocit nespravedlivého rozdělování finančních prostředků, vědomí nemožnosti ovlivnit věci veřejné. V neposlední řadě k tomuto rozhodnutí přispěl prodej obecního majetku bez vědomí občanů Jednotě Frýdek-Místek a způsob, jakým byla provedena sama integrace.

Přáním občanů je zachovat původní název obce Metylovice a původní hranice dle katastrálních map. Zároveň občané žádají navrácení původního obecního majetku včetně inventáře původního MNV.

Předkládáme tuto žádost k projednání na plenárním zasedání MěNV dne 8.února t.r. a žádáme o odsouhlasení plénem.

Původně se koordinační výbor domníval, že dezintegrace naší obce proběhne k 1.3.1990. Nakonec se rozhodl odložit integraci až k 1.7. a to z těchto důvodů:Při jednáních na ONV nebyl nikdo schopen vysvětlit, jakým způsobem bude MNV fungovat v přechodném období – tzn.do komunálních voleb, jak se bude řešit otázka delimitace finančních prostředků, bankovního konta, formulářů, razítka apod.

Dosud není vůbec znám rozpočet národních výborů, zatím existuje pouze rozpočtové provizorium. Dalším důvodem byla skutečnost, že MěNV Frýdlant n.O. sice odsouhlasil na plenárním zasedání osamostatnění naší obce, ale nezajistil zpětné odkoupení budovy Obecníku, ve kterém MNV sídlil, dokonce nezačal s jednotou ani jednat.

Po poradě s právníkem bylo zjištěno, že na navrácení Obecníku, pokud byl legálně prodán, nemáme právo. Začalo se tudíž uvažovat o jiném, náhradním sídle budoucího MNV. Obci patří budova č.p.374, v jejímž přízemí je pošta, prádelna a mandl, v poschodí byt a sklad CO. Bylo rozhodnuto sklad přestěhovat do Obecníku a uvolněné místnosti použít pro nový MNV.

Představitelé OF vyzvali občany, aby navrhli ze svého středu lidi, kteří by byli ochotni vzít na sebe tíhu odpovědnosti do podzimních voleb. Protože se nikdo nepřihlásil, vytipovali asi 20 lidí ve vesnici, o nichž se domnívali, že mají předpoklady k této službě. Navštívili je a hovořili s nimi, ovšem zpočátku zcela bez úspěchu.

Nakonec se přece jen podařilo zajistit jak funkci předsedy MNV tak i tajemníka. Rovněž řady bývalých poslanců byly rozšířeno o osm nových členů.Souběžně také pokračovaly práce při úpravě prostorů pro nový národní výbor. Svépomocí byly přestěhovány sklady CO, místnosti byly vymalovány a uklizeny. Byl přivezen starší nábytek.Dne 3.7.1990 se uskutečnilo 1.

ustavující plenární zasedání MNV v Metylovicích, na kterém byl jmenován předseda MNV a tajemník. Byla zvolena rada, ustanoveny jednotlivé komise.Předseda MNV: Ing.Otakar BílekTajemník MNV: Jarmila Halamová

Místopředseda: Zdeněk Wiesner

Rada MNV:Ing.Pavel SpustaLibuše KellerováIng.Tomáš FarnýJiří Skotnica

Ing.Radomír Kulhánek

Komise finanční:Ing.Pavel Spusta – předsedaIng.Věra FarnáMilan Tomášek

Marie Čupová

Komise stavební a ŽP:Ing.Tomáš Farný – předsedaPavel HradečnýIng.Jiří RůžičkaPetr NěmecAleš Kučera

Andrej Farkaš

Komise veř.poř.:Ing.Radomír Kulhánek – předsedaEmanuel KarteczkaStanislav PinkJUDr.Antonín Fajkus

  • Jan Konvička
  • Komise kulturní předseda Libuše Kellerováškolská Emilie Tabachovásociální Vladimíra LorencováMarie DudováMilada Petrová
  • Eva Růžičková
  • Komise zemědělství předseda Jiří Skotnicaobchodu a služeb Jiří ČupaDrahomír MilovskýJiřina Habrnalová
  • Jarmila Binarová

Cirhóza jater

Cirhóza – nemoc známá jako ‚tvrdnutí jater‘. Vitální jaterní tkáň se pomalu mění na tuhou, nepotřebnou jizevnatou hmotu. Celý proces probíhá dlouho nepozorovaně. Játra nebolí, pracují méně, ale při běžných denních činnostech nás tato lehká nedostatečnost nijak výrazně neomezuje.

Ve chvíli, kdy nás nemoci začínají obtěžovat při každodenní práci a zábavě, bývá už jaterní tkáň z velké části nenávratně poškozena. Léčba se v tomto stádiu zaměřuje většinou už jen na následky nemoci. Jedinou skutečnou pomocí je pak už jen transplantace jater.

Proč játra tvrdnou?

Nejspolehlivějším a nejběžnějším způsobem, jak si pořídit cirhózu jater, je vytrvalá konzumace alkoholu. Česká republika jako přední světový konzument piva v přepočtu na osobu má pro rozvoj nemoci bohužel velmi příznivé podmínky. Z posledních statistických údajů je to až jeden půllitr na osobu a den včetně nemluvňat.

Množství alkoholu, které při každodenní konzumaci představuje významné riziko rozvojem jaterní cirhózy, je asi 50 g alkoholu/den pro muže a 20 g alkoholu/den u ženy. To je právě jeden půllitr piva na den! Individuální snášenlivost alkoholu je samozřejmě do značné míry vrozená.

Alkohol je pouze jedním z řady toxických látek, které játra trvale poškozují. Játra jako hlavní detoxikační stanice našeho těla jsou každodenně vystavována přívalu chemikálií a toxinů, které je třeba zneškodnit a vyloučit jako odpadní látky.

Kromě řady škodlivin vstupujících do našeho těla potravou i z ovzduší je to i množství léků, jejichž spotřeba v civilizovaných zemích každoročně narůstá. Negativní vliv jednotlivých cizorodých látek se může navíc sčítat nebo dokonce potencovat.

Jeden z nejprudších jedů poškozující jaterní tkáň najdete dokonce v každém větším lese. Jedná se o muchomůrku zelenou (Amanita phaloides). Její toxin – amanitin – může způsobit náhlé selhání jater.

Pro rozvoj jaterní cirhózy má však větší význam spíše dlouhodobé působení škodlivin, které jaterní tkáň, přes svou výjimečnou regenerační schopnost, nedokáže dlouhodobě kompenzovat.

Budete mít zájem:  Růžičková Kapusta A Zdraví?

Jedna třetina jaterních cirhóz vzniká jako následek dlouhodobého (chronického) zánětu – žloutenky typu B a C. Žloutenka typu A dlouhodobý zánět jater nezpůsobuje, riziko pro rozvoj cirhózy tedy nepředstavuje. Kromě vnějších příčin nás může cirhóza jater postihnout i při onemocnění žlučových cest, srdeční nedostatečnosti a u řady vrozených nemocí.

Jak se cirhóza projeví?

K přestavbě jater při rozvoji cirhózy dochází dlouhodobě a postupně. U mnoha z Vás může být cirhóza pouze náhodným nálezem při sonografickém (ultrazvukovém) vyšetření břicha. U většiny se však obtíže časem objeví.

Zpočátku můžete na sobě pozorovat jen občasné trávící potíže jako nadýmání, nepříjemné pocity v nadbřišku, nevolnost, nechutenství, pocity slabosti a únavy.

Jako varovný příznak cirhózy si můžete objevit i žloutnutí očního bělma.

Vaše játra hrají důležitou roli při srážení krve. Pokud jsou postižena cirhózou, může být srážlivost krve snížená. Projeví se to například snadnou tvorbou modřin nebo krvácením z dásní.

S dalším rozvojem nemoci může být spojeno i hromadění tekutiny ve Vašem břiše, tzv. ascites. Objevují se otoky kolem kotníků.

Kromě těchto spíše nepříjemných příznaků má však cirhóza i řadu život ohrožujících komplikací, které jsou hlavní příčinou předčasné úmrtnosti na toto onemocnění.

První pomoc

Neodkladnou pomoc vyžaduje většina komplikací spojených s jaterní cirhózou. Při náhlém krvácení do zažívacího traktu je nezbytný okamžitý převoz do nemocnice. Krvácející jícnové žíly je možné ošetřit pouze na specializovaných pracovištích, sami bohužel pomoci nemůžete.

Co Vás čeká u lékaře?

Aby u Vás lékař mohl potvrdit nebo vyloučit jaterní cirhózu, musí provést několik základních vyšetření.

Připravte si s sebou stručný přehled prodělaných a právě léčených nemocí (důležitý je zejména údaj o proběhlé infekční žloutence nebo těžším srdečním onemocnění), seznam trvale užívaných léků a eventuální údaje o dlouhodobé práci s chemikáliemi nebo konzumaci alkoholu. Cirhóza je onemocnění vznikající dlouhodobě, Váš aktuální stav může mít proto příčinu i v poměrně vzdálené minulosti.

Poškození jaterních buněk je možné zjistit už z orientačního vyšetření vzorku krvejaterních testů. Váš lékař se tak může dozvědět o charakteru i rozsahu jaterního postižení.

Ke zhodnocení velikosti a struktury jater je nejčastěji používáno ultrazvukové vyšetření. Jedná se o naprosto bezbolestné, šetrné a bezpečné vyšetření, které netrvá v průměru déle než čtvrt hodiny.

Pokud je nález vyšetřovacích metod a testů nejasný, může Vám lékař navrhnout další vyšetření. Nejspolehlivější metodou je odběr vzorku jaterní tkáně pomocí tzv. biopsie.

Jaterní biopsie se provádí po lokálním znecitlivění kůže v pravém podžebří. Pomocí tenké jehly se odebírá nepatrný vzorek jaterní tkáně.

Bioptický materiál se dále hodnotí pod mikroskopem (histologické vyšetření).

K zahájení správné léčby je důležité stanovení příčiny nemoci. Jiná je léčba u alkoholické cirhózy a jiná u cirhózy jako následku infekční žloutenky.

Při alkoholické cirhóze je nejdůležitějším krokem naprostá abstinence. Vaše játra mají výjimečnou schopnost regenerace, musí k tomu však dostat příležitost. Léky působí spíše podpůrně. Používají se tzv.

hepatoprotektiva, která posilují regenerační schopnost jaterních buněk.

Pokud trpíte jaterní cirhózou v důsledku prodělané žloutenky typu B nebo C, zaměřuje se léčba na boj proti infekčnímu zánětu. Podle stádia a aktivity onemocnění Vám může být doporučeno užívání virostatik (léků proti viru infekční žloutenky) nebo léků ovlivňujících Vaši obranou reakci vůči virem napadené jaterní tkání (např. interferon).

Játra postižení cirhózou se již nedokáží sama obnovit. Jedinou možností jak nahradit poškozenou jaterní tkáň je transplantace jater (napojení na tzv. umělá játra je zatím ve stádiu experimentálního zkoušení). Tato metoda je dostupná i naší republice.

Jaké mohou nastat komplikace?

Cirhóza způsobuje řadu vážných zdravotních komplikací, které jsou důsledkem zkrácení života nemocného v průměru až o 10 let. K nejvážnějším komplikacím patří krvácení z jícnových žil, při kterém vytéká krev z dolní části jícnu do žaludku.

Tato komplikace vzniká náhle a projeví se zvracením krve a přítomností dehtovité páchnoucí krví ve stolici.

Tento stav vyžaduje okamžitý transport do nemocnice, kde je krvácení ošetřeno nejčastěji endoskopicky zavedením ohebného kabelu s optickou kontrolou přímo do jícnu.

Co můžete pro sebe udělat sami?

Cirhóza je onemocnění vážné a obtížně léčitelné. Nejlevnějším a nejspolehlivějším postupem je proto především prevence jejího vzniku. Abstinence nebo střídmá konzumace alkoholu a preventivní očkování proti žloutence typu B u rizikových skupin patří proto k hlavním zásadám zodpovědného přístupu ke svému zdraví.

Pokud byla u Vás cirhóza již zjištěna, není další postup pouze na lékaři. Hlavní strategií léčby je snaha zabránit dalšímu poškozovaní jaterní tkáně a snížení celkových nároků na zbylé jaterní buňky.

  • abstinence
  • užívání každého dalšího léku musí být konzultováno s lékařem
  • šetrná úprava stravy – vaření, dušení
  • složení stravy konzultujte s lékařem
  • dostatek ovoce a zeleniny

Máte riziko cirhózy?

Pravidelná konzumace alkoholu ohrožuje především ženy, jejichž játra jsou vůči němu daleko méně odolná.

Pravidelné lékařské kontroly jsou nutné zejména u těch z Vás, kteří prodělali některou z forem dlouhodobé infekční žloutenky (typ B nebo C). Oba typy mohou po letech vyústit v cirhotické postižení jater.

Pokud je včas nasazena adekvátní léčba, je možné tomuto trvalému poškození jater předejít.

Na co se často ptáte?

Je cirhóza dědičná?Cirhóza vzniká při mnoha vrozených i získaných onemocněních. Vrozené nemoci disponující k rozvoji cirhózy (např. hemochromatóza, autoimunitní hepatitida, Wilsonova choroba, atd.

) tvoří pouze menšinu z celkového počtu onemocnění. Vrozená může být i citlivost na některé chemické látky nebo viry.

Naprostá většina cirhóz je však získaných a tedy do značné míry ovlivnitelných pomocí preventivních opatření.

Lékař mi oznámil, že mám steatózu jater? Znamená to, že mám cirhózu?Steatóza je předstupněm jaterní cirhózy. Je to tzv. tuková přestavba jaterní tkáně. Toto stádium je ještě vratné, poškozené jaterní buňky se mohou obnovit.

Pokud je příčinou steatózy nadměrná konzumace alkoholu, je možné Vaše játra úplně vyléčit pouhou abstinencí. Pokud by konzumace alkoholu trvala, dojde k rozvoji nevratného poškození jater – cirhózy. Játra postižená cirhózou, tj.

vazivově přestavěná, se již neobnoví ani přísnou abstinencí.

Jaký druh alkoholu je nejméně nebezpečný?Z hlediska rozvoje cirhózy je rozhodující množství konzumovaného alkoholu. Riziková denní dávka pro rozvoj cirhózy je 50 g čistého alkoholu u mužů a přibližně poloviční množství u žen. Pro ženy to tedy znamená přibližně jednu skleničku vína nebo jedno pivo denně.

Cirhóza jater: příčiny, příznaky a léčba

  • Cirhóza jater je závažné jaterní onemocnění, při kterém u pacientů dochází k nekróze jater, zvýšené tvorbě vaziva (fibrotizace) a následně také k uzlovité přestavbě jaterních buněk.
  • Většina lidí si vznik jaterní cirhózy spojuje s nadměrnou konzumací alkoholu. U mužů je riziková konzumace 60 gramů alkoholu denně, u žen je to již 20 gramů alkoholu denně.
  • Mezi další příčiny jaterní cirhózy patří virové hepatitidy typu B a C, nealkoholická steatóza jater, biliární a kardiální cirhóza jater, různé metabolické poruchy nebo také toxické poškození jater.
  • Zpočátku mívá cirhóza jater nenápadný průběh. Mezi první příznaky patří celková únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, zácpa, výrazné hubnutí a lehké otoky kotníků či dolních končetin.
  • Charakteristické projevy cirhózy jater zahrnují tlak v pravém podžebří, zežloutnutí kůže, zvýšenou krvácivost, poruchy menstruačního cyklu, pokles libida a potence, nafouklé břicho, petechie, pavoučkové névy a různé otoky.
  • Co se týče léčby, nejprve je nutné okamžitě ukončit působení faktorů, které játra poškozují. Zatímco alkoholici musí přejít k abstinenci, pokud je na vině hepatitida nebo jiné onemocnění, doktor ihned nasadí vhodné léky.
  • U pacientů v pokročilejších stádiích jaterní cirhózy mohou lékaři zvážit také transplantaci jater.
Budete mít zájem:  Předčasné porody jsou rizikem, jejich pravděpodobnost lze ale zjistit

Cirhóza jater je závažné chronické onemocnění, při němž dochází k vážnému poškození jater.

Nejčastěji se rozvíjí v důsledku dlouhodobé nadměrné konzumace alkoholu nebo u pacientů, které trápí virová hepatitida typu B a C. Co se týče léčby, zpočátku je důležitá hlavně dieta a celková úprava životosprávy, zatímco v pokročilých stádiích mohou lékaři kromě zmírňování příznaků zvážit také transplantaci jater.

Co je cirhóza jater?

Cirhóza jater je závažné jaterní onemocnění, při kterém se u pacientů rozvíjí nekróza jater, zvýšená tvorba vaziva (fibróza jater) a následně také uzlovitá přestavba jaterních buněk.

Postupně tak dochází k úplné přeměně jaterní tkáně i jejich cévního řečiště.

Ačkoliv jsou tedy játra za normální situace schopná rychle se regenerovat, v případě poškození je tato obnova nedokonalá a nově vzniklá tkáň přestává plnit svou funkci.

Jaterní cirhóza se lidově označuje také jako tvrdnutí jater. Název tohoto onemocnění pochází z řečtiny, kde slovo kirrhos znamená nažloutlý.

Lékaři tak označovali nemocné, kterým se v těle hromadila žluč, což vedlo ke žloutnutí jejich pokožky.

Cirhózou poraněná játra totiž začínají být neproniknutelnou překážkou, krev se před nimi hromadí a může se rozvinout také portální hypertenze.

Příčiny jaterní cirhózy

Cirhóza jater může mít řadu různých příčin. Většina lidí si toto onemocnění automaticky spojuje s nadměrnou konzumací alkoholu, ještě častěji jsou však na vině virové hepatitidy typu B a C. Jaterní cirhóza v takovém případě vznikne buď bezprostředně po onemocnění hepatitidou, nebo o něco později jako následek jejího chronického průběhu.

Jak často konzumujete alkohol?

Alkoholická cirhóza jater se projeví zhruba ve 20 % případů. Doba užívání alkoholu a množství, které vede k nevratnému poškození jater, jsou však velice individuální. U mužů se za nebezpečnou považuje konzumace 60 gramů alkoholu denně, ženy mají ovšem daleko nižší toleranci a nebezpečí představuje již 20 gramů.

Další možné příčiny

  • Biliární cirhóza jater – dlouhodobá obstrukce žlučových cest
  • Kardiální cirhóza – nemoc, při níž dochází k chronickému srdečnímu městnání
  • Autoimunitní hepatitida – způsobuje chronické poškozování jater, zánět a jizvení
  • Wilsonova choroba – vrozená porucha metabolismu mědi
  • Hemochromatóza – onemocnění spojené s nadměrným hromaděním železa v játrech
  • Cystická fibróza
  • Vzácné metabolické poruchy (porfyrie, glykenóza, galaktosemie)
  • Toxické poškození jater – léky nebo jedy
  • Kryptogenní (idiopatická) cirhóza – nejasný původ cirhózy

Jednou z možných příčin cirhózy je také nealkoholická steatóza jater neboli ztukovění. Za tento problém je zodpovědný především zvýšený příjem potravy, ale také snížená citlivost tkání k inzulinu v důsledku nadváhy a genetické predispozice. Prostá steatóza játra výrazně nepoškozuje, pokud je ovšem spojená s chronickým zánětem, může vyústit v cirhózu. Poté hovoříme o nealkoholické steatohepatitidě (NASH).

Cirhóza jater a její stádia

Jak již bylo avizováno výše, alkoholická choroba jater patří mezi nejčastější příčiny jaterní cirhózy. Podle toho, jak moc jsou játra pacienta poškozená, lékaři rozlišují několik stupňů tohoto onemocnění:

  • Steatóza jater a steatohepatitida (ztukovatění jater a chronický zánět)
  • Steatofibróza jater (nahrazování jaterních buněk vazivem)
  • Cirhóza jater (poslední stádium)

Jaké má cirhóza jater příznaky?

Cirhóza jater zpočátku mívá nenápadný průběh a typické příznaky se obvykle dostaví až v pozdějších stádiích, kdy dojde k celkovému narušení funkce jater nebo jejich úplnému selhání.

Mezi první nespecifické projevy, které mohou být také známkou mnoha jiných onemocnění, se řadí třeba zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadýmání, zácpa, výrazné hubnutí nebo také lehké otoky v oblasti kotníků.

V pozdějších stádiích může cirhózu jater doprovázet poměrně pestrá škála symptomů. Někdy převažuje spíše poškození jaterní tkáně, jindy jsou naopak patrné hlavně projevy poškození krevního řečiště. Mezi charakteristické příznaky cirhózy jater patří:

  • Tlak v pravém podžebří
  • Slabost a celkové vyčerpání
  • Nechutenství
  • Úbytek svalové hmoty
  • Ikterus – zežloutnutí kůže
  • Porucha srážlivosti krve
  • Zvýšená krvácivost dásní
  • Krvácení z nosu
  • Krvácení z jícnu
  • Poruchy menstruačního cyklu
  • Pokles libida a potence
  • Gynekomastie a mizející ochlupení na hrudi

Pokročilá cirhóza jater bývá u pacientů patrná na první pohled. Typické jsou tenké končetiny, velké nafouklé břicho a bledá či zažloutlá kůže, kde se objevují četné pavoučkové névy, podlitiny a petechie.

Jazyk a rty bývají výrazně červené, na dlaních se objevuje erytém, pacient má paličkovité prsty a jeho břišní stěna ochabuje, což často vede ke vzniku kýly. Zároveň jsou typické otoky dolních končetin v různém rozsahu.

Možné komplikace

U pacientů trpících jaterní cirhózou se mohou projevit nebezpečné zdravotní komplikace, které také často bývají příčinou jejich předčasného úmrtí. Jedná se například o choroby trávicího ústrojí, jaterní a renální selhání, jaterní encefalopatii (poškození mozkové tkáně) či rakovinu jater, ale nemocní bývají také náchylnější k různým infekcím.

Mezi nejzávažnější komplikace patří portální hypertenze neboli zvýšený tlak v jaterní žíle, který způsobuje vznik jícnových a žaludečních varixů, zvětšení sleziny, selhání ledvin nebo ascites při cirhóze jater (hromadění tekutiny v dutině břišní). Náhlé zhoršení jaterní cirhózy, které vyústí v bezvědomí a často končí smrtí pacienta, se označuje jako jaterní kóma.

Diagnostika

Jelikož cirhóza jater často probíhá bez jakýchkoliv vnějších příznaků, nebo svými symptomy zpočátku připomíná jiné obtíže, diagnostikovat tuto nemoc rozhodně není jednoduché. Pacient obvykle nemá o poškození jater žádné tušení a diagnózu proto může odhalit třeba běžné vyšetření nebo vstupní prohlídka do zaměstnání.

Pokud má lékař podezření na cirhózu jater, nejprve podrobně projde pacientovu anamnézu, následně provede fyzikální vyšetření a odešle nemocného na laboratorní testy. Játra lze dále vyšetřit pomocí ultrazvuku, počítačové tomografie (CT) nebo biopsie. Z důvodu časté přítomnosti varixů je potřeba zkontrolovat také žaludek a jícen.

Léčba jaterní cirhózy

Možnosti léčby jsou v dnešní době stále dost omezené. Základním opatřením je okamžitě ukončit působení faktorů, které mají na játra negativní vliv a poškozují je.

Jestliže je tedy příčinou vzniku tohoto onemocnění nadměrná konzumace alkoholu, pacient by měl tento zlozvyk zcela odbourat a stát se abstinentem.

Pokud je na vině virová hepatitida nebo Wilsonova choroba, je nutné včas zahájit odpovídající léčbu.

Dieta při cirhóze jater

Dále jsou na místě také podpůrná opatření, která zahrnují třeba úpravu životosprávy nebo podávání vitamínů (A, D, E, K) a hepatoprotektiv.

Důležitá je také speciální dieta pro cirhotiky, kdy se pacient musí obejít bez přílišného solení, tučných či smažených pokrmů a kořeněných jídel. Strava by naopak měla být bohatá na bílkoviny i vlákninu a rostlinné tuky by měly převládat nad těmi živočišnými.

Pokud jde o bylinky na cirhózu jater, lékaři nejčastěji doporučují ostropestřec mariánský, kořen smetánky lékařské nebo také plody kustovnice.

Transplantace jater

V pokročilejších stádiích mohou lékaři zvážit také transplantaci jater.

Jelikož se však jedná o složitý proces, který má výrazný vliv na kvalitu pacientova života, je nutné předem provést důkladné testování.

Po zákroku musí pacient dodržovat přísnou dietu, nesmí pít alkohol ani kouřit a denně musí konzumovat větší množství léků, které působí na jeho imunitu a pomohou tělu přijmout nový orgán.

Prognóza

Cirhóza jater patří mezi choroby, které nejčastěji trápí pacienty v dospělém produktivním věku. Výzkumy naznačují, že postiženi bývají obvykle příslušníci slabších sociálních vrstev nebo dobře zajištěné ženy ve středním věku, které řeší syndrom opuštěného hnízda prostřednictvím alkoholu.

Počet nemocných se rok od roku zvyšuje a v České republice lékaři každoročně zaznamenají zhruba dva tisíce nových případů jaterní cirhózy. Délka života u pacientů s tímto onemocněním bývá až o deset let kratší než u zdravých jedinců, přičemž ženy umírají dokonce ještě dříve.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector