Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.Děkujeme za pochopení.
 |
| |
| |
Ta informace je přece o něčem úplně jiném… |
| |
Alespoň mají čas přemýšlet, jak nešidit zákazníky. |
| |
No jde o to, že teď nemohou kontrolovat, takže jak zase hospody otevřou, tak se na ně hned vrhnou, aby vybrali pokuty a vydělali si na sebe… tak to je… cílem je dorazit ty, které čínská chřipka nepoložila… |
| |
Ne drahy pane. Jde jen o to, že když si zaplatim A ,tak dostanu A a ne B. |
| |
To ano, v tom souhlasím, já se už ale i vyjádřil ke kontrolám obecně. Koho teď úředníci ze živnostenských úřadů mohou kontrolovat, když jsou provozovny zavřené?! A úředníci z dalších orgánů? AB měl od začátku jako svůj program boj / vymýcení hospodských a dalších podnikatelů / živnostníků, protože je zvyklý mít zaměstnance, kteří ho poslouchají a udělají, co jim řekne, přičemž tohle je opačná sorta lidí, a proto se zavedlo EET, které se nyní mohlo uplatnit a mohli všichni dostávat třeba 70 % z loňských tržeb za dané období, aby přežili, k čemuž nedošlo… ano, nějaká pomoc je, dělaná ale fikaně tak, aby nebylo jednoduché na ni dosáhnout, nebo aby to zprocesování trvalo dlouho a ve výsledku se vyplatilo méně, než bylo avizováno… Podotýkám, že nejsem podnikatel a ani nikoho takového nemám v rodině. A pokud jde o šizení, tak normální zákazník chodí obvykle tam, kde je spokojený, dnes jsou na podniky na více místech recenze, takže můžete dopředu zjistit, jakou kvalitu nabízejí, a podle toho se zachovat… |
| |
Máte možnost tam příště nejít, já chodím jen tam kde jsem spokojen a když jedu někam kde to neznám, stačí se podívat na recenze. |
| Přesně. Také to tak dělám, první i druhé. |
| … myslíte jako dorazit podvodníky? |
| Ne. Myslím ty poctivé, které také kontrolují a vždy se snaží něco najít. A kvůli nepoctivým se přece zavedlo EET… Ten, kdo šidí, tak na to většinou doplatí tím, že lidé k němu nechodí… a dnes jsou už i na různých místech na internetu recenze, takže se stačí podívat a hned víte, jestli tam máte jít, nebo ne… a když už jste tam zašel jen tak, tak se přece zařídíte podle své zkušenosti… A nezastávám se těch nepoctivých, kteří šidí, jen mi přijde, že už se někteří těší, jak zase vyrazí ven a budou dávat mastné pokuty… |
| To jsou věci, přitom největší trhák všech lístků jsou hranolky a nudličky.Katův šleh, a překvapení Šéf kuchaře.. smažákNA to žádný recept není a lidi to baští, hlavně že je k tomu tatarka, pochopitelně cinknutá lákem z okurek to nejvíc chutná..Ještě bych pochopil, že jsme to jedli před 20 roky, ale dnes?? |
| To že Vám tatarka či smazak nechutná, neznamená, že to je totální blivajz (za předpokladu, že to je správně připravený) |
| Smažený 30% je opravdu terno.To jedí jen opravdová čuňátka. |
| Tak zrovna “ za australský steak maso původem z Uruguaye“ by mně až tak nevadilo. |
| No ok, ale v čem je pak problém napsat steak z Uruguayského hovězího? |
| Tak hlavně ta cena je pochopitelně hodně jinde!! A o to tu jde, o systematické cílené okrádání zákazníků našimi čestnými pracovníky hospod a restaurací,převážně soukromých,že! |
| Začala bych kontroly u těch, kteří odebírají produkty Agrofertu – taková pěkná tuzemská polská kuřata a tak… |
| Náhodou Agrofert je v některých věcech průkopník. Nedávno jsem vidět v TV dokument, že někde v Asii zkouší dělat potravu z kuřecího peří a u nás to jede už dávno |
| Ááááá, závistivci do bloků teď! |
| Závidět podvodníkům netřeba. |
| Vy jste upala na hlavičku? Co bych podvodnikum zaviděl? |
| Stop falšování pokrmů ? To jako vážně ? Co dvojí kvalita potravin dovezených do Čr ? v rámci EU ? Nikdo to nezmění a změnit ani nechce. Proto se tomu říká dvojí kvalita potravin, nikoliv falšování, to by se nehodilo, že ? |
|
| 90% „restauraci“ timto zpusobem sidi dlouhy leta a ted ze vsech stran slysime jak je stat sikanuje a jsou na pokraji bankrotu. Jak nemam rad Zemana, tak s nim musim souhlasit v tom, ze se to tady aspon vycisti… |
| 90%, mate k tomu nejaka relevantni data, nebo jenom placnete cislo, jak tu byva zvykem. |
| Pokud je pravda, co se zde píše o podvodech na klientele, která si zaplatí, co je psáno v jídelním lístku a nápojovém lístku a kuchař a barman na popud zaměstnavatele takto šidí ve mě budí zlost. |
| V článku se píše, že kontrola objevila prohřešky u 1/4 podnikatelů. Jinými slovy, 3/4 neklamou. Z té 1/4 se píše, že „často“ šidí suroviny, takže to nebude 100 % těch z té 1/4. Pokud by to bylo třeba 75 % a zbytek by měl spíš jen nějaké formální nedostatky, pak je to velice dobrý výsledek – 80 % hospod nešidí. A ty, co šidí, lze asi poznat po první návštěvě. Pršut od normální šunky rozezná snad každý. |
| 1/4 odhalili… skutečnost může být jiná. |
| A při tom všude možně kvílejí, jak jsou na tom zle, nechce se mi věřit, že si něco v tučných letech nenasušili, ale to teď pokládají za vlastní tvrdě vydělané peníze, přece byste po nich nechtěli, aby je dali zpět do podnikání?Jiný způsob stravování:V týdnu jezdíme na výlety – je méně lidí venku i na cestách – vybereme si k obědu místo s pěkným výhledem, rozbalíme stoleček a křesílka a nakoupené studené chuťovky – třeba parmskou šunku a uzeného lososa – copak musím mít denně teplý oběd – a výborný chleba z jaroměřické pekárny, minerálku z petky a kafe termosky a máme to za stejné peníze jako v drahé restauraci a výhled do krajiny navíc. Nádhera. |
| a proč by „australský steak“ nemohl být z jihoamerického masa, pokud se jedná o název receptu? maďarský guláš taky není z maďarského masa, o španělském ptáčku nemluvě… |
| Něco jiného je název jídla(svíčková taky není z vosku!) a něco jiného,když je na jídeláku nabízené jídlo z určitých surovin a servíruji něco jiného!Mimochodem o španělském ptáčku předpokládaš,že je z hovězího masa a ne z levnějšiho vepřového! |
| Kupodivu, většina receptů na svíčkovou ani nepočítá že se použije maso ze svíčkové a to ani z válečku(falešné svíčkové). |
| Nooo, ono snad ani nejde o to odkud je ten flák masa, jako z jakého je plemene. I když u vína je to celkem slušný rozdíl. Víno ze Žernosek bude určitě mít méně cukru než víno z Maďarska a to i když půjde o stejnou odrůdu. Tedy pokud to nebude ledové víno ze Žernosek oproti normální sklizni z Maďarska |
| V čem je problém aby Hygiena kontrolovala hygienu a inspekce šizeníNavíc si mohou dávat echo navzájem |
| Hlavně aby bylo co kontrolovat |
| A které stravovací podniky chtějí kontrolovat? Ty zavřené nebo ty zkrachovalé? |
Potravinářská inspekce by měla začít kontrolovat restaurace. Nesouhlasí ministerstvo ani hygienici
Do roku 2015 prováděli kontrolu ve všech stravovacích zařízeních hygienici. Poté se ale museli vzdát poloviny restaurací, na které nově začala dohlížet potravinářská inspekce. Pokud ta ale objeví nějaký hygienický problém, musí i tak povolat kolegy z hygieny.
Novela o potravinách a tabákových výrobcích nyní počítá s tím, že by i zbytek restaurací přešel pod potravinářskou inspekci. Předkladatel pozměňovacího návrhu Birke uvádí, že změna umožní hygienám přesunout více pracovníků na řešení situace kolem epidemie koronaviru. Novela zákona čeká na třetí čtení v Poslanecké sněmovně.
Krajské hygienické stanice dostanou přes tisíc nových notebooků. Zakázka má vyjít na 73 milionů korun
Číst článek
„Primárně jde o sjednocení systému. Některé kontroly nedávaly vůbec smysl, protože se měřily úplně jiným metrem,“ říká Birke pro iROZHLAS.cz s tím, že tento pozměňovací návrh je z pera ministerstva zemědělství.
Změnám se ale ministerstvo zdravotnictví i ředitelé krajských hygien brání a žádají sněmovnu o odmítnutí návrhu. „Je nepřijatelné, aby návrh na jedné straně odtrhl orgány ochrany veřejného zdraví od dozoru i prevence a na straně druhé očekával, že budou v případě zdravotních hrozeb účinně zasahovat,“ píšou v dopise, který má redakce k dispozici.
Stejný názor na to má i resort zdravotnictví. „Ministerstvo zdravotnictví s tímto návrhem zásadně nemůže souhlasit. Pozměňovací návrh je v rozporu s požadavkem komplexního pojetí ochrany veřejného zdraví,“ řekla hlavní hygienička Jarmila Rážová v prosinci na zemědělském výboru Poslanecké sněmovny.
Hygienici odložili případ Mynářovy zabijačky. Opírají se o rozsudek, který zrušil některá opatření
Číst článek
V praxi by to znamenalo, že kontroloři z potravinářské inspekce například objeví v kuchyni restaurace zaměstnance, který představuje riziko šíření jakékoliv nákazy, ale nebudou ho moci z pracoviště vyloučit. K tomu totiž nemají pravomoce. Budou tak muset přivolat hygieniky, kteří daného zaměstnance vyloučí. To jsou ale podle poslance ČSSD naprosto ojedinělé případy.
Ojedinělý případ?
S tím rozhodně nesouhlasí hygienička Simona Gunarová. „Těch je tolik, opravdu hodně! Je to velmi časté. Řešíme špatnou vodu, světlo, hluk, salmonelózu, žloutenku a jiné infekční nemoci. To potravinářská inspekce řešit nemůže,“ říká ředitelka odboru hygieny výživy ústecké stanice.
Poslanec Birke vidí ve změně zjednodušení celého systému, a nebude tak podle něj docházet k tomu, že kontroly budou provádět rozdílné orgány, které si podle něj vzájemně konkurují. „Cílem je sjednotit a zjednodušit celý dozorový systém v oblasti stravování, aby nedocházelo k absurdním dvojím kontrolám,“ uvedl.
Postoj ministerstva zdravotnictví se změnil po příchodu ministra Jana Blatného (za ANO). Naopak podporovatel návrhu, ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) na zemědělském výboru připomněl, že vždy chtěl tuto změnu provést pouze se souhlasem ministerstva zdravotnictví.
Vznikl by úřad Velkého bratra překračující ústavu, kritizuje opozice novelu zákona o veřejném zdraví
Číst článek
Ministerstvo zemědělství si od novely podle mluvčího Vojtěcha Bílého slibuje sjednocení dozoru u provozovatelů, kteří si přímo konkurují. Zároveň si myslí, že to ulehčí hygienickým stanicím, protože budou moci využít více zaměstnanců na řešení epidemie covidu-19. „Zvládání epidemických situací je bezpochyby z pohledu občanů jejich prvořadá úloha,“ napsal.
Ředitelé hygien si ale chtějí pravomoce ponechat a upozorňují na to, že jejich stanice mají lepší předpoklady tyto situace řešit díky vyššímu počtu kontrolních zaměstnanců se zdravotnickou kvalifikací, potřebnými právními znalostmi a léty odborných zkušeností.
„Tento návrh popírá preventivní pojetí práce hygienické služby a omezuje její pravomoce pouze na represi, respektive zásah až v případě vzniku epidemie či jiného poškození zdraví,“ myslí si hygienici.
Sedm minut staré hranolky jdou do koše, říká expertka na plýtvání – Magazín Reportér
V závodních jídelnách a rychlém občerstvení se ročně vyhodí přibližně 27 tisíc tun jídla, což jste spočítali během dvouletého výzkumného projektu, na kterém se podílela mimo jiné i iniciativa Zachraň jídlo. Co se v provozovnách vyhazuje a co z toho zbytečně?
Z celkového množství vyhozeného jídla v Evropské unii náleží kolem dvanácti procent veřejnému stravování. Když si tedy vezmeme celý objem potravinového odpadu, který produkujeme, není to tak velké množství. Zároveň to ale není ani zanedbatelné, proto jsme se tomu chtěli věnovat.
Část z toho bude ale odpad, který skutečně odpadem je, ne? Třeba slupky od brambor.
I tím jsme se ve výzkumu zaobírali, tedy co je vyhnutelný a co naopak nevyhnutelný odpad. U některých věcí je to dost sporné, já třeba doma brambory neloupu, neloupu ani mrkev.
Nevyhnutelný odpad jsou určitě kosti či slupky od citrusů. V rámci výzkumu jsme se zaměřili na jídelny a provozovny rychlého občerstvení. Zde se nejvíce vyhazuje ovoce, zelenina, odřezky, slupky, také pečivo.
Lépe je na tom maso a mléčné produkty, protože jsou dražší.
Narazili jste na nějaké velké pochybení nebo něco, co nedává smysl?
Příčinou plýtvání je i to, že jsou často velmi přísně nastavené vnitřní normy, třeba jak má jídlo vypadat nebo jak staré může být. V jednom fastfoodu mohly být hranolky maximálně sedm minut staré. Pokud se do té doby neprodaly, musely se vyhodit. U tortilly zase někde platilo, že když se kousek odchlípl, už nemohla jít do prodeje.
Ještě na něco jste přišli?
Velký problém je i to, že v provozech pracují často brigádníci, kteří hodně fluktuují, a tím pádem nejsou tak zkušení a dělají víc chyb, jídlo se pak častěji vyhazuje.
U jídelen je to tak, že obvykle firma provozuje jídelnu pro své zaměstnance a provozovatel jídelny musí splnit mnoho kritérií. Třeba, že nabídka jídel musí být kompletní po celý den, v salátovém baru musí být stále deset druhů zeleniny.
Zde se pak také tvoří větší prostor pro vyhazování na konci dne.
Kolik času jste strávili v provozovnách?
Byli jsme celkem ve dvanácti provozovnách jídelen a rychlého občerstvení, kde jsme strávili šedesát tři dnů měření. Terénním pracovníkům během té doby prošly pod rukama tři tuny potravin.
Ještě pro představu, za tu dobu se obsloužilo víc než sedmdesát tisíc zákazníků a bylo pro ně připraveno 37 tun pokrmů a nápojů. Je to tedy docela velký vzorek.
Měření vypadalo tak, že jsme v kritických místech, což je sklad, kuchyně, výdej a spotřeba, mapovali, třídili a vážili veškerý odpad.
Kompletní rozhovor si můžete poslechnout níže nebo ve vašich podcastových aplikacích.
Jak by měl tedy vypadat a fungovat ideální podnik, aby měl potravinového odpadu opravdu minimum?
Provozovny jsou motivované nevyhazovat, protože vyhozené jídlo jsou pro ně vyhozené peníze. Největší chybou je, že málokdy samy monitorují, co a proč vyhazují. To je první krok, pokud se chcete zaměřit na prevenci: začít plýtvání sledovat.
Je dobré na to vyčlenit jednoho konkrétního pracovníka, který se stará o sklad, kontroluje data spotřeby, sleduje menu. Určitě jsou důležití i zákazníci, protože třetina odpadu vzniká u nich. Je potřeba vědět, co vyhazují, zda jim menu vyhovuje, zda jim vyhovuje třeba množství jídla. V případě jídelen se s tím, jak vypadá menu, dá flexibilně pracovat.
V rychlém občerstvení patřícím nadnárodním řetězcům jsou naopak pravidla a menu nastaveny centrálně a mění se hůř.
Nyní se chcete v Zachraň jídlo zaměřit na problematiku darování jídla. Co přesně je cílem vašeho nového projektu?
Darování hotového jídla je velmi komplikované a to byla hlavní motivace, proč se tomu věnovat. Řada z provozoven by ráda darovala, ale neví, jak. Je to velká šedá zóna.
Pravidla pro darování částečně definuje EU, jsou ale poměrně vágní a nejdou do detailu. Když jsme se dívali, jak je to na úrovni Česka, zjistili jsme, že je to dost podobné, taky vágní.
Záleží na každé hygienické stanici, jak k tomu přistupuje. Někde jsou benevolentnější, jinde tolik ne.
Vystudovala obor sociální a kulturní ekologie na FHS UK. Ve své diplomové práci řešila problematiku udržitelnosti v restauracích, která položila základ pro další profesní směřování.
Tématu potravin a gastronomie se věnuje v Iniciativě Zachraň jídlo a rovněž na svém dalším působišti, v Institutu Cirkulární Ekonomiky.
Kromě poradenství pro gastro provozy se zabývá také oblastí retailu a celkově možnostmi, jak produkovat a spotřebovávat potraviny udržitelně a jak principy cirkulární ekonomiky aplikovat do naší každodenní praxe.
Jaké jsou ty největší zádrhele darování kromě toho, že chybí jasně stanovená pravidla?
Když uvaříte jídlo, tak pak někde leží ve výdeji. U teplého jídla platí pravidlo, že musí být udržováno v teplotě vyšší než šedesát stupňů Celsia, jinak hrozí riziko, že bude závadné. A ležet by tam mělo maximálně tři hodiny, pak by se mělo vyhodit.
Pokud byste chtěla uvařené jídlo darovat, musela byste ho hned po uvaření zachladit a během pěti dnů někomu dát.
Další věc je, že máme na jedné straně potenciální producenty nevydaného jídla a na druhé straně potenciální příjemce, tedy lidi ve špatné životné situaci, sociálně znevýhodněné lidi. Problém je ten mezičlánek.
Chybí logistika, tedy kdo jídlo převeze od producenta k příjemci a splní u toho všechny normy. V rámci projektu chceme popsat současnou situaci a ideálně najít cestu, jak darování jídla zrealizovat. A pak toto řešení propagovat.
Znáte ze zahraničí nějaký příklad dobré praxe?
Inspirací mohou být Spojené státy americké, kde od roku 1996 platí takzvaný „Good samarithan food donation act“. Tento zákon vyřešil velký problém, a to odpovědnost dárce. U nás platí, že když jako gastro provoz darujete jídlo, jste zodpovědná i po darování za jeho zdravotní nezávadnost. Tuto odpovědnost v Americe zrušili, aby snížili plýtvání jídlem a zjednodušili darování.
V minulosti jste se zabývali tím, jakou mají potraviny trvanlivost. Na co jste přišli?
Zde není problém v datech samotných, jako v tom, co znamenají. Používají se dvě terminologie – „spotřebujte do“ a „minimální trvanlivost“ a mezi nimi je zásadní rozdíl. „Spotřebujte do“ je datum, do něhož byste měli dané jídlo spotřebovat, protože potom hrozí zdravotní závadnost.
Naproti tomu minimální trvanlivost je opravdu minimální a i po tomto datu je většina potravin v pořádku. Zde jde spíše o kvalitativní kritérium, které říká, že po tomto datu se může snižovat kvalita jídla. U některých produktů se mohou například oddělit vrstvy, čokoláda může třeba zbělat, nebo může jídlo ztratit svou vůni.
Některé potraviny jsou ale dobré dál, a to i roky.
Takže platí, že než něco vyhodím, měla bych to otevřít, čuchnout si, ochutnat.
Přesně tak, spoléhat na vlastní selský rozum tak, jak se to dělalo dřív. Data na obalech jsou věcí až poloviny minulého století. Začala se používat mimo jiné proto, že potraviny, respektive jejich složení byly čím dál složitější.
Iniciativa Zachraň jídlo vydala před časem kuchařku Zachraň jídlo v kuchyni, kde uvádíte zajímavý příklad z Norska, který se týká tohoto tématu.
Ano, tam se snažili změnit terminologii.
V angličtině se používá spojení „best before“ a Norové zkoušeli na produkty psát „best before but not bad after“, což lépe značí, že produkt je nejlepší sníst před, ale pořád není špatný ani po datu spotřeby. O změně terminologie se mluví i na úrovni Evropské unie, ale ta změna by se musela udělat na celém evropském trhu, protože značení musí být jednotné.
Vy sama ráda vaříte a jste spoluautorkou receptů ve zmiňované kuchařce. Jak se chovat při vaření, abychom vyhazovali minimálně?
Nejdůležitější je, že se jídlu snažíme porozumět. Mnoho lidí umí vařit, ale bojí se experimentovat. Důležitý bod je také plánování. Vědět, co mám v lednici, je základ. Tady platí pravidlo FIFO – first in, first out.
Znamená to, že věci, které se mají brzo zkazit, umístíte v lednici dopředu, abyste je měla na očích. S tím souvisí i nakupování.
Nemáte například chodit nakupovat hladová, protože toho koupíte dvakrát tolik a nestíháte to následně sníst.
V kuchařce máte takových triků, jak zredukovat potravinový odpad, hodně. Zaujaly mne jogurty a vajíčka.
U vajíček je to tak, že v lednici vydrží hodně dlouho a existuje trik, jak poznat, že jsou ještě v pořádku. Ponoříte vajíčko do vody, a pokud klesne, můžete ho jíst. Pokud se vznáší ve vodě, hrozí, že je zkažené. Pokud plave na hladině, je zkažené. Nebo jogurty. Datum spotřeby neznamená, že potom už by byl jogurt nepoživatelný.
Pouze v něm pokračuje kvasící proces, takže je stále k jídlu. U jogurtu se dá říct, že je špatný, až když je plesnivý. A navíc, když jsme se bavili s výrobci potravin, říkali nám, že trvanlivost na obalu bývá až o třetinu kratší než ve skutečnosti. Sami sebe tak jistí, aby byl produkt v pořádku.
Ale důvodem je i to, že spotřebitelé často nevědí, jak produkt správně skladovat, málokdo si třeba čte doporučení na obalech, v jaké má být teplotě.
Tedy například to, že maso a uzeniny patří v lednici dolů, protože je tam chladněji než nahoře?
Přesně tak. Málokdo ví, alespoň dle našeho výzkumu, jaká je v lednici teplota a v jakých stupních skladovat potraviny. Mnoho lidí také dává do lednice věci, které tam nepatří. Například rajčata, přitom tam ztrácejí chuť. Zapomínat bychom neměli na mrazák.
Můžeme do něj dát pečivo či uvařené jídlo. Důležité je ale napsat k tomu vždycky popisek.
V zahraničí se používá výraz UFO, „unidentified frozen object“ (neidentifikovatelný zmražený objekt), což značí, že dáte do mrazáku něco bez popisku, co pak nedokážete identifikovat.
Když jsem si v kuchařce pročítala recepty, zaujalo mne pesto z mrkvové natě a chlebový parmezán. Co je váš oblíbený recept?
Mě obecně baví všechny recepty z ovoce a zeleniny, při nichž využijete něco, co se bere jako odpad. Tedy vámi zmiňovaná mrkvová nať, z níž jde udělat skvělé pesto. Stejně tak můžete udělat pesto i z košťálů brokolice. Listy květáku jsou zase skvělé, pokud je dáte upéct do trouby.
Ze slupek vodního melounu uděláte kimchi (korejské národní jídlo, salát z nakládané a fermentované zeleniny, pozn. red.). A velmi mě baví naše skleničkové recepty. Ty jsme vymýšleli, protože jsme chtěli vyřešit to, že lžičkou nikdy nevyškrábete celý její obsah. Do skleničky od hořčice ale můžete nalít olej, ocet, trochu medu, zavřít a protřepat a máte skvělou zálivku.
Do skleničky od marmelády zase stačí nalít panáka ginu a máte takzvané breakfast Martini (snídaňové Martini).
Vy osobně se tématu potravinového odpadu zabýváte už několik let. Jaký je pro vás nejsilnější argument, proč neplýtvat potravinami?
Když se zamyslíte nad každou potravinou, kterou máte doma, můžete si představit celý proces produkce. Jak se plodina pěstuje, sklízí, jak se převáží stovky či tisíce kilometrů. Za tím vším je vynaloženo mnoho zdrojů: voda, půda, hnojiva, fosilní paliva.
A v neposlední řadě i spousta lidské práce. A to vše má obrovské environmentální dopady. Třetina jídla se celosvětově vyhodí a toto vyhozené jídlo by nasytilo až tři miliardy lidí.
Neustále slýcháme otázku, jak do budoucna nasytíme stále rostoucí populaci? Pro začátek by stačilo přestat plýtvat.
K PŘEDPLATNÉMU
KNIHA ZDARMA
Objednat
Objednat
Zdeňka Shumová – Práve dnes
| Prahu čekají nová antivirová opatření. Zprávu přinesl Český rozhlas. Lidé budou muset nasadit roušky v obchodech. Omezí se otevírací doba restaurací, barů a nočních podniků. Informovala o tom „pražská hygiena“ v čele s ředitelkou Zdeňkou Jágrovou….V Praze bude od příští středy 9. září kvůli epidemii nového typu koronaviru povinné nosit roušky v obchodech a nákupních centrech. Od stejného data bude nutné od půlnoci do 06:00 uzavírat provozovny stravovacích služeb. Opatření cílí především na …V Praze bude od příští středy 9. září kvůli epidemii nového typu koronaviru povinné nosit roušky v obchodech a nákupních centrech. Od stejného data bude nutné od půlnoci do 06:00 uzavírat provozovny stravovacích služeb. Opatření cílí především na …V Praze bude od příští středy 9. září kvůli epidemii nového typu koronaviru povinné nosit roušky v obchodech a nákupních centrech. Od stejného data bude nutné od půlnoci do 06:00 uzavírat provozovny stravovacích služeb. Opatření cílí především na …V Praze bude od příští středy 9. září kvůli epidemii nového typu koronaviru povinné nosit roušky v obchodech a nákupních centrech. Od stejného data bude nutné od půlnoci do 06:00 uzavírat provozovny stravovacích služeb. Opatření cílí především na …[3 minuty čtení] Akrylamid je riziková látka, která vzniká při smažení, pečení nebo pražení určitých potravin. Nejvyšší množství obsahují nevhodně připravené hranolky. Hygienici prověřovali přítomnost této látky v pokrmech pražských provozoven. Ev…Červencové kontroly potravin, které prováděla Hygienická stanice hlavního města Prahy, prozradily, že v některých zmrzlinách číhají enterobakterie. Mohou vyvolat střevní potíže. Kontroly se zaměřily také na hygienu stánků s občerstvením na koupali… | Jarmila Rážová – Česká epidemioložka a hygienička Tomáš Prouza – Český ekonom Robert Plaga – Český politik Andrej Babiš – Český podnikatel a politik, předseda hnutí ANO Roman Prymula – Český epidemiolog SARS-CoV-2 – Nový koronavirus způsobující onemocnění COVID-19 Václav Havel – První prezident České republiky |