Hospodaření úředníků poškozuje farmářské trhy

zdroj: archiv farmy Henrieta / Jana Šuterová

Jaké to je, odstěhovat se z rušné Prahy do klidu malebné vesničky a začít farmářský život? Co Tě k tomu vedlo?

Už od ukončení základní školy jsem měla tendenci utéci z Prahy. Po seznámení se s mým mužem jsme oba zatoužili spíše po venkově, ideálně někde na Kokořínsku, odkud můj muž pochází.

V té době jsme byli oba dost alternativní, chtěli jsme vlastní větrnou elektrárničku na solární panely, věnovat se permakultuře, a já, velký zvířomil, jsem chtěla nějaké zvířectvo.

Vzhledem k omezeným finančním možnostem se nám poměrně brzy povedlo najít polozřícenou roubenku v obci Nosálov, který se nachází v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko-Máchův kraj. Je tu opravdu krásně, můžu vřele doporučit k návštěvě. Na své si přijdou turisté, cyklisté, nebo třeba horolezci.

Náš dům, který jsme koupili v roce 2010 byl poněkud vybydlený, nastěhovali jsme se až o rok později. Na louky, které jsme koupili spolu s domem, jsme záhy pořídili 10 ovcí vřesových a prvních pár slepic. V té době jsem již čekala naše první dítko a přemýšlela jsem, zda by mne hospodaření přiživilo, nebo přímo uživilo.

Ke zvířatům mám velmi blízko již od dětství. Postupně jsem vyzkoušela chov nejrůznější drůbeže, až jednoho dne jsme výměnou za 4 kohouty dostali od přátel kozu. S první kozou jsem se naučila první kozí sýry, a zjistila jsem, že je o ně velký zájem. Tím začala naše kozí anabáze.

Později přišlo druhé dítě a já se stále více viděla spíše doma se zvířaty a u výroby sýrů, než někde zavřená v kanceláři. Tak jsem se rozhodla to zkusit a začít opravdu hospodařit tak, aby mne farmaření uživilo. Z jedné kozy se stalo koz 20, přibyly tři krávy a ze 2l kozího mléka denně je nyní 20l kozího a 50 l kravského mléka na každý den. A to už je docela velká porce. Ale stále mne to baví a s mužem děláme vše pro to, abychom měli co nejdříve schválenou sýrárnu a mohl mne tak celý ten kolotoč živit.

Hospodaření úředníků poškozuje farmářské trhy

zdroj: archiv farmy Henrieta / Jana Šuterová

Mít vlastní farmu je určitě velmi náročné. Co vše musí člověk podniknout v případě splnění vlastního snu?

Toho, co musí člověk podniknout, je poměrně hodně. V první řadě je potřeba nějakým způsobem najít pozemky k prodeji, což je v dnešní době téměř nemožné. 99% pozemků se totiž rozprodalo za pár korun hned po revoluci a mnoho pozemků je ve vlastnictví spekulantů, nebo v nájmu velkých zemědělských družstev.

Pak je důležité mít slušné zázemí nejen pro sebe, ale i pro samotné hospodaření. To znamená chlévy, stodoly, velký dvůr atp. V našem případě je to jen poloroubenka před kompletní rekonstrukcí a pár malých chlívků vhodných tak pro prasata nebo drůbež, a je to strašně znát.

Absenci pořádné stodoly pociťujeme každý rok, zejména kvůli velkému množství sena potřebného pro zvířata. Pro představu, pro 20 koz a 3 krávy se jedná o 120 ks velkých kulatých balíků sena. A v neposlední řadě je potřeba velký finanční kapitál, neboť s dostatkem financí lze vše výše uvedené vyřešit mnohem snáze.

Bohužel, v našem případě takový kapitál chybí a tak jde vše velmi pomalu. Nakonec je ale asi nejdůležitější vlastní odhodlání a vzájemná podpora. Bez toho to nejde.

Jak jste přišli na název „Henrieta“?

Naše první koza se jmenovala Henrieta Elizabetha von Skovics. Byla to velká osobnost. Bohužel byla tragicky zakousnuta sousedovým psem. Byly jsme z její smrti špatní snad týden, byla to naše parťačka, člen rodiny. A nezůstalo nám po ní ani kůzle. Když jsme se rozhodovali, jak svou farmu pojmenujeme, volba byla jasná. Na počest a památku této kozy, jsme hospodářství pojmenovali po ní.

Hospodaření úředníků poškozuje farmářské trhy

zdroj: archiv farmy Henrieta / Jana Šuterová

Rozvinout místní permakulturu je velmi záslužná věc. Tento přístup k hospodářství je však podstatně náročnější. Co vše se za ním skrývá?

Permakultura je a není náročnější. Je to celkově jiný způsob myšlení, komplexnější přístup k hospodaření, a cesta k určité soběstačnosti. Hospodaříte bez postřiků, pesticidů a chemikálií, využíváte přirozených dějů a přirozené ochrany rostlin.

Hospodaříte tak, aby se vše vzájemně doplňovalo, kruh byl uzavřený. Díky chovu několika druhů zvířat (kozy, krávy, muly) se daří pastviny vypásat bez nedopasků a v porostu se každoročně objevují nové a nové druhy rostlin i živočichů.

Hnůj zvířat používáme pro zúrodnění našich permakulturních záhonků, plodiny vysazujeme tak, aby se vzájemně chránili před škůdci. Prakticky nezaléváme… Je toho hodně.

Také téměř každý rok vysazujeme keře a různé stromy, abychom zvýšili diverzitu i zadržení vody v krajině. Remízky zároveň poskytují stín i zpestření pastvy zvířat.

Co znamená KPZ – komunitou podporované zemědělství?

Komunitou podporované zemědělství je v České republice poměrně nové, v zahraničí se jedná o rozšířený systém podpory malých zemědělců. Principem je dostat zdravé potraviny od zemědělce přímo ke spotřebiteli, přičemž spotřebitel si předplácí potravinový podíl zemědělce min. na půl roku dopředu.

Zemědělec tak má jistotu odbytu a jeho hospodaření je zároveň ekonomicky stabilnější. Spotřebitel, tedy zákazní tak má určitý podíl úrody zemědělce a sdílí se zemědělcem všechna rizika hospodaření, například nižší úrodu jedné plodiny, ale i vyšší úrodu plodiny jiné.

Spokojené jsou tak obě strany, neboť zemědělec má jistotu odbytu i příjmů a nemusí své produkty složitě prodávat do obchodní sítě přes různé zprostředkovatele a podílník má jistotu zdravých potravin přímo od zemědělce bez zbytečných marží zprostředkovatelů. Vztah mezi zemědělcem a podílníkem je zpravidla velmi osobní.

Touto cestou bychom se také rádi vydali, pro malé zemědělce je to ideální. Vidíme v tom budoucnost.

Hospodaření úředníků poškozuje farmářské trhy

zdroj: archiv farmy Henrieta / Jana Šuterová

Jak probíhá Tvůj běžný pracovní den?

Člověk by si myslel, že každý den je stejný, ale ono to tak úplně není pravda. Samozřejmě, každý den musíme podojit.  Dojíme 2x denně, ráno a večer, a to 2 krávy a 13koz. Jedno dojení trvá 2 hodiny, čili jen dojení zabere 4 h za den.  Já pak pres den vyrábím mléčné produkty.

Budete mít zájem:  Obnova Kloubní Chrupavky Léky?

Nedělám totiž jen sýry, ale i jogurty, kefír, acidofilní mléko, tvaroh nebo lučinu. Jelikož zatím nemám schválenou sýrárnu, trvá vše velmi dlouho. Ve výrobě jsou nutné technologické pauzy, které výrobu značně prodlužují, a když vyrábíte po 10l hrncích, je to o to delší.

Dojení a výroba sýra jsou dvě každodenní činnosti. Kromě toho musíme udržovat v dobrém stavu ohrady a přístřešky, které kozy rády ničí. Podle potřeby je nutné stříhat kozám paznehty, zajišťovat pravidelnou veterinární péči všem zvířatům a celkově sledovat jejich zdravotní stav.

V létě zvířata často přeháníme mezi jednotlivými pastvinami, na podzim se kozí stádo dělí kvůli připouštění. V zimě zvířatům ob den zakládáme čerstvé seno a bojujeme se zamrzající vodou. A na jaře je spousta práce s porody koz i krav, a péčí o mláďata.

Sezóna výroby sýrů je v případě koz od jara do podzimu, u krav je to většinou až do zimy. K tomu si přičtěte péči o dvě děti, 5 a 8 let a určitě se nebudete nudit!

Řekni nám něco o dokončení projektu sýrárny?

Jak jsem zmínila výše, hospodaříme už téměř 10 let, z toho výrobě sýrů se věnuji asi 8let. Jak naše hospodářství směrovalo k chovu mléčných plemen koz a krav, bylo jasné, že pro skutečnou obživu se neobejdeme bez pořádné sýrárny. Doma na koleni vyrábět sýry dlouhodobě nelze.

Rozhodli jsme se proto vybudovat mléčnici a sýrárnu z bývalého chléva v přízemí domu. Vybudovat takovou sýrárnu není vůbec legrace, je to značně náročné jak po stránce finanční tak i administrativní.

Hned na začátku, před asi 5 lety, jsme tvrdě narazili na nezájem místní krajské veterinární správy (KVS) , která si jakoukoli sýrárnu nepřála. Tak jsme si vše naplánovali sami a postupně rekonstruovali a předělávali. Naštěstí se nedávno ukázalo, že nepřející úředník již na KVS nepracuje.

To nám dodalo odvahu i sílu KVS znovu kontaktovat, což se ukázalo jako dobré. S hygienou a dalšími úřady naštěstí problémy nebyly. Rekonstrukce probíhaly velmi pomalu, vše jsme dělali od píky. Odpady, rozvody vody i elektřiny, podlahy, osvětlení, vykachličkování a tak dále a tak dále.

V současné chvíli je dokončení sýrárny na spadnutí, ale ouha. Došly finance a vidina výroby sýra v nové sýrárně v příští sezoně vzala za své. Proto jsem se rozhodla zkusit štěstí na Hithit.com. Důkladně jsem připravila celý projekt, vymyslela co nejzajímavější odměny a vypustila to celé do světa pod názvem „Sýrárna Henrieta“.

Jak se ukazuje, přes zprvu pomalé navyšování cílové částky, projekt se lidem líbí a naráz, během prvních 14 dní jsme se přehoupli přes 70% cílové částky. Velmi mne to překvapilo a mile potěšilo. Přes prvotní pochybnosti a obavy už teď věřím, že cílovou částku je možné vybrat. Vidina dokončené sýrárny je tak opět na dosah!

Hospodaření úředníků poškozuje farmářské trhy

zdroj: archiv farmy Henrieta / Jana Šuterová

Jak jste vybírali vhodné odměny pro přispěvatele projektu?

To byl docela oříšek! Jako výrobce sýra jsem totiž značně omezena počtem oslovených zájemců. Těžko si náš balíček sýrů objedná například někdo z Moravy. Zároveň jsem chtěla oslovit nejen milovníky sýrů. A tak jsem vsadila hodně na zážitky jako je Oslí trek, přespání v jurtě nebo Na den farmářem.

Díky tomu, že chovám 3 československé vlčáky, jsem mohla nabídnout focení s nimi, což je v posledních letech velmi populární. Pro vzdálenější fanoušky jsem zařadila vlastní grafiku nebo fotografie, nebo například adopci některého z našich zvířat či pěknou tašku přes rameno.

Snažila jsem se, aby odměny byly různé, ne jen o farmě, aby si mohl vybrat opravdu každý. Snad se mi to povedlo.

Jestliže se díky Hithit a lidem, kteří přispějí podaří projekt dokončit, jaké dobroty na farmě Henrieta budeme moci ochutnat?

Doufám, že co nejvíce. Určitě budu dále vyrábět stávající produkty, jakými jsou kozí tvaroh, jogurt, čerstvé sýry přírodní i ochucené a acidofilní mléko.

Z kravských dobrot jsou to kefíry, jogurty přírodní i ochucené (náš čokojogurt je velmi oblíbený), tvaroh, lučina, pařené sýry, čerstvé sýry a další. V dlouhodobějším horizontu bych se ráda naučila sýry s ušlechtilou plísní typu camembert nebo například roquefort, a polotvrdé zrající sýry.

Vše v kozí i kravské variantě.
Věřím, že tato nabídka je dostatečně rozmanitá, zákazníky zaujme a lidé se pro naše dobroty budou rádi vracet.

Skáčeme, jak píská myslivec – Asociace soukromého zemědělství ČR

MAJITELÉ LESŮ: České lesy nejsou v nejlepším stavu. V posledních letech je ohrožuje kůrovec, imise, živelní pohromy a přemnožená zvěř. Vlastníci lesů jsou zoufalí, stát jim ukládá hodně povinností a téměř žádná práva. V letitém sporu s myslivci, kteří se mají starat o zvěř na jejich pozemcích, stále prohrávají.

Myslivecká lobby má mocné zastánce mezi politiky i státními úředníky. Hospodaření na několika desítkách nebo pár stovkách hektarů lesa dnes prý nikoho neuživí. Obrovskému monopolu Lesů České republiky, který vládne nad 60 procenty lesní půdy, nemohou menší vlastníci konkurovat. A potýkají se s dalšími problémy.

Lesy na mnoha místech poškodila vichřice Emma, která dovršila zkázu po orkánu Kyrill. Výsledkem jejich řádění je přetlak dřeva na trhu a dramatický pokles cen. Navíc ještě hrozí kůrovcová kalamita. Nízké tržby za dřevo, které je většinou jediným přínosem z hospodaření, mohou způsobit vážné potíže právě menším majitelům lesa.

Mohou jim totiž chybět peníze na zalesňování holin a další investice, třeba na ochranu lesa proti přemnožené zvěři.

MÍSTO SMRKŮ POŘÁDNÉ BUKY „Naše lesy opravdu nejsou v nejlepší kondici. Mají značně pozměněnou druhovou skladbu i prostorovou strukturu,“ kritizuje náměstek ministra životního prostředí František Pelc.

V Česku totiž převládá podíl jehličnatých dřevin (76 procent) nad listnatými, přestože v přirozených lesích tomu bylo zhruba naopak.

„Zdravotní stav lesů negativně ovlivňují imise škodlivých látek z průmyslu i rostoucí dopravy, v lesích máme přemnoženou spárkatou zvěř a začínají se nepříznivě projevovat i důsledky globální klimatické změny,“ vyjmenovává Pelc. Právě jehličnany jsou na škodliviny nejvíce citlivé.

Budete mít zájem:  Zánět Šlach Zápěstí Příznaky?

Ministerstvo zemědělství je v klidu. Podobně jsou na tom prý i okolní země.

Podle vedoucího sekce lesního hospodářství ministerstva zemědělství Martina Žižky je dokonce i v nastupující kůrovcové kalamitě srovnání s okolními zeměmi pro naše lesy příznivé. „Pravděpodobně máme méně kůrovce než naši sousedé v Bavorsku, Rakousku, Sasku, Polsku a Slovensku,“ tvrdí.

Sice připouští, že pokles imisí síry v polovině devadesátých let, na který naše lesy velmi pozitivně zareagovaly, se znehodnocuje rychlým nástupem imisí dusíku, ozónu a dalších škodlivin, ale stejné je to i jinde. „Tento stav je v okolních zemích rovněž přibližně stejný. Velmi nebezpečný trend nastává v nárůstu škod zvěří. Jedná se zase o celoevropský problém, snad mimo Středozemí,“ dodává.

MYSLIVCI CHTĚJÍ MÍT CO STŘÍLET Právě přemnoženou zvěř považují vlastníci lesa za jeden z největších problémů. Myslivci podle nich uměle udržují vysoké stavy, aby měli co střílet. „Ještě nikdy nebyly tak ohromné počty zvěře.

Zalesníme část lesa, a pokud plochu neoplotíme, okamžitě jsou stromky zničeny,“ stěžuje si předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera, který je správcem lesního majetku města Pelhřimova.

Obhospodařují 2000 hektarů lesů, a tak mohli vytvořit honitby ve dvou lokalitách. „Můžeme si sami regulovat stavy zvěře, ale myslivci v okolních honitbách udržují zvěř ve vysokém počtu, a ta se stejně stahuje k nám a působí škody,“ dodává Kučera.

„Celkové škody způsobované spárkatou zvěří na lesních ekosystémech se skládají ze ztráty na produkci dřeva na straně jedné a vícenáklady na komplikovanější pěstební péči, zejména o mladé lesní porosty, na straně druhé,“ vysvětluje Pelc. Tyto škody lze podle něj odhadnout na 1,5miliardy ročně.

„Přitom do této sumy není zahrnuta vlastní ekologická škoda na ekosystémech jako celku. Ta bude pravděpodobně ještě vyšší. Bez redukce stavů zvěře na únosné stavy se nám nikdy nemůže podařit obnovit přírodě blízké lesy s plnohodnotnými ekologickými i udržitelnými produkčními funkcemi,“ dodává. Náhrady za škody způsobené zvěří se domáhají vlastníci těžko.

Legislativa je tak složitá, že prakticky znemožňuje vymáhání práva.

Nabízí se tedy otázka, proč se přemnožená zvířata nestřílí, jestliže všichni uznávají, že tolik poškozují lesy? „Problém spočívá ve skutečnosti, že myslivci mnohdy vysoké stavy vůbec nepřipouštějí a jimi hrazené škody, které vlastníci lesů nejsou schopni důsledně prokazovat a vymáhat, jsou pouze symbolické.

K tomu jim napomáhá nevhodný systém mysliveckého plánování, založený na fiktivním sčítání zvěře a velmi omezené kompetence orgánů státní správy myslivosti,“ je přesvědčen Pelc. Také vlastníci lesů si stěžují, že nemají dost možností, jak stavy zvěře a škody, které jim v lese působí, příliš ovlivnit.

Myslivost je totiž možné provozovat jen v rámci uznané honitby.

Ministerstvo zemědělství naopak svaluje odpovědnost na vlastníky lesů.

„Je poněkud zvláštní, že stížnosti na špatné myslivecké hospodaření vycházejí od těch, kteří jsou jako jediní oprávněni rozhodovat o tom, zda a komu budou honitby pronajaty a jak bude v honitbách se zvěří hospodařeno.

Vlastník lesa je v mnoha případech i vlastníkem, respektive držitelem a uživatelem honitby, případně honitbu pronajímá sám nebo jako člen honebního společenstva.

V případě, že zjistí nedostatky, jsou majitelé oprávněni ukončit nájemní smlouvy na obhospodařování honiteb a případně se zvěří hospodařit sami,“ diví se Žižka z ministerstva zemědělství. Kdyby prý držitel honitby s výší plánovaného odlovu zvěře nesouhlasil,museli by myslivci přizpůsobit své hospodaření jeho požadavkům.

V HONITBÁCH VĚTŠINOU ROZHODUJÍ MYSLIVCI V čem je tedy problém? Tvorba honiteb je skutečně postavena na právu vlastnickém k honebním pozemkům. Ale základní podmínkou je dosažení minimální celkové výměry 500 hektarů souvislých pozemků. Stát nutí vlastníky vytvořit honební společenstvo, ale nechrání jejich práva, jak tomu bylo před rokem 1948.

„V praxi to vypadá tak, že si myslivci obejdou všechny lidi ve vsi, kteří mají nějaký menší polní nebo lesní pozemek, a požádají je o plnou moc na jednání v honebním společenstvu.

Tak získají většinu, vlastník, kterýmá desítky nebo stovky hektarů, jako třeba já, pak nemůže nic ovlivnit a někdy nemá ani informace,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení vlastníků honebních pozemků Věra Petrová.

Sama je členkou honebního společenstva s 3500 hektary. „Co zmůžu se svými 280 hlasy proti předsedovi, který vlastní mnohem méně hektarů pozemků, ale má plné moci na 2800 hlasů,“ povzdechne si.

Za příklad dává Německo a Rakousko, kde činí minimální výměra honiteb kolem sta hektarů,myslivost v ní provozují většinou sami vlastníci. „Když přemnožená zvěř poškozuje úrodu a les, je to škoda na jejich majetku.

Pokud by jejich zvěř způsobila škodu na cizím majetku, musí ji nahradit,“ upozorňuje Petrová.

Ministerstvo zemědělství oponuje. „Nový zákon o myslivosti z roku 2001 dal v odpovědnosti za kvalitu mysliveckého hospodaření důraz na práva vlastníků pozemků.

Rozhodování o tom, jak budou honitby vytvořeny, které druhy zvěře budou obhospodařovány, jakým způsobem budou honitby využívány nebo jak budou sestaveny plány mysliveckého hospodaření ponechal na výlučném rozhodnutí vlastníků pozemků a následně na takzvaných držitelích honiteb, kteří jsou vytvořeni právě z vlastníků těchto honebních pozemků,“ tvrdí Žižka.

Vlastníci honebních pozemků se podle něj nemohou vzdát odpovědnosti za kvalitu mysliveckého hospodaření a udržování odpovídajících početních stavů zvěře v přírodě. Za škody způsobené zvěří si tak podle něj vlastně mohou sami.

ÚSTAVNÍ SOUD: MYSLIVOST JE VE VEŘEJNÉM ZÁJMU Ale i někteří pravicoví poslanci nesouhlasili s tím, že myslivecký zákon zvýhodňuje myslivce na úkor majitelů pozemků a obrátili se v minulosti na Ústavní soud. Ten však jejich námitky smetl ze stolu.

Myslivost včetně lovení zvěře je třeba podle soudu vnímat jako „cílevědomou regulovanou činnost v zájmu ochrany přírody“.

„Je to vlastně ochrana zvěře a je to tedy i plnění úkolů státu ochraňovat přírodní bohatství,“ zdůvodnila rozhodnutí soudkyně Dagmar Lastovecká.

Majitelé lesů se ptají: Lesy nejsou přírodním bohatstvím, které je také potřeba chránit? Petrová navíc upozorňuje, že úplně zmizely polní honitby a s nimi i polní zvěř. Nejsou zajíci, koroptve, bažanti, ale naopak přibývá nekvalitní srnčí zvěře a divočáků, kteří škodí v lese i na polích.

„Kdyby myslivci ochraňovali přírodu, vypadalo by to tady úplně jinak. Oni ale přírodu devastují, a tím devastují majetek majitelů pozemků,“ zlobí se Petrová. Myslivci chápou podle ní své počínání spíš jako druh zemědělské prvovýroby, jejímiž produkty jsou zvěřina, kůže, trofeje, poplatky za odstřel.

Budete mít zájem:  Strach Z Létání Léky?

Pak prý tedy nejde o veřejnou činnost, o níž mluví platný zákon o myslivosti. Jen kvůli veřejnému zájmu je totiž možné omezit práva vlastníka.

Ale myslivci mají ze své činnosti zisk, podle zákona si mohou „přivlastňovat ulovenou nebo nalezenou uhynulou zvěř, její vývojová stadia a shozy paroží, jakož užívat k tomu v nezbytné míře honebních pozemků“.

Ostatně i současný ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který je sám myslivec a zároveň majitel lesů, poznamenal k rozhodnutí Ústavního soudu, že z myslivců se stali páni na cizích pozemcích. Proč ne? Mají silné zastání v parlamentu. Mnozí politici jsou sami myslivci.

Předseda Českomoravské myslivecké jednoty, exministr zemědělství Jaroslav Palas naopak pochopitelně nález Ústavního soudu uvítal: „Hlavním smyslem zákona je vytvoření podmínek pro zachování rovnováhy při obhospodařování a ochraně populací volně žijící zvěře tak, aby nemohlo dojít na nátlak kterékoli skupiny obyvatel k vyhubení jakéhokoli druhu zvěře, jak se to stalo vminulosti s druhy, jako je například medvěd, vlk, rys či jelen atd.“ S vyhubením jelenů to ovšem nebude tak zlé, jak tvrdí exministr. Vědí o tom své lesníci v Krušných horách, které jsou devastovány jelení zvěří. Podle odborníků jsou tam její stavy sedmkrát vyšší, než by měly být. Ostatně i odbor rybářství,myslivosti a včelařství ministerstva zemědělství doporučil opatření pro redukci početních stavů spárkaté zvěře a jmenuje jelena, daňka, siku, muflona a srnce. Uvádí, že jimi způsobené škody se nepodařilo snížit.

NÁRODNÍ LESNICKÝ PROGRAM II PROBLÉM NEVYŘEŠÍ Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí připravuje Národní lesnický program II pro období do roku 2013, který vymezí priority a další směřování lesního hospodářství v Česku a který má schválit vláda. Zatím se zdá, že se toho příliš nezmění. Podle Pelce z ministerstva životního prostředí bylo nejvíce problematické sladění pozic právě ohledně zvěře. Některé požadavky ministerstva životního prostředí a vlastníků lesů z návrhu vypadly. „Těžko dospějeme ke změnám,“ míní skepticky Kučera ze sdružení vlastníků lesů.

A po jakých změnách vlastníci lesů volají? Vedle snížení výměry minimální honitby chtějí menší podíl státních lesů, odstranění některých nesmyslných požadavků ze strany státu, ale také třeba obnovování polních cest, vrtání nových studní a budování remízků v polích, prostě aby se konečně v českých lesích mohlo hospodařit v souladu s přírodou.

Libuše Frantová, vyšlo v týdeníku Profit

24.6.2008 17:50:26 | přečteno 3924x | werka

Ztráta, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu | Statutární město Opava

  • Základní informace
  • Ztráta, odcizení, poškození nebo zničení řidičského průkazu ČR nebo řidičského průkazu Evropského společenství.
  • Kdo je oprávněn v této věci jednat
  • Držitel řidičského oprávnění.
  • Podmínky a postup řešení

Obvyklé bydliště na území ČR, čestné prohlášení, že jiným členským státem nebyl uložen zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel, řidičské oprávnění nebylo pozastaveno nebo odejmuto.

Pokud řidičské oprávnění jiným členským státem omezeno nebo podmíněno, uvést tuto skutečnost a rozsah omezení nebo podmínění v čestném prohlášení.

Jakým způsobem můžete zahájit řešení této životní situace

Podání žádosti o vydání řidičského průkazu. Žádost vytiskne pracovník na přepážce.

  1. Dotčené instituce
  2. Kterýkoli obecní úřad obce s rozšířenou působností.
  3. Kde, s kým a kdy můžete tuto životní situaci řešit
  4. Na Magistrátu města Opavy je příslušným Odbor dopravy, Oddělení dopravně správních agend, Krnovská 71B, (I NP – registr řidičů):
Kontakty na pracovníky registru řidičů (RŘ)
Lenka Chejnová 553 756 907 Referentka oddělení registru řidičů
Dáša Hübschová 553 756 906   Referentka oddělení registru řidičů
Úřední hodiny
Pondělí  08:00 – 17:00
Úterý Zavřeno
Středa 08:00 – 17:00
Čtvrtek 08:00 – 14:00
Pátek 08:00 – 14:00

Jaké doklady a informace musíte mít s sebou

Platný doklad totožnosti, prokázání obvyklého bydliště na území ČR, čestné prohlášení o ztrátě, odcizení nebo poškození, případně protokol od Policie ČR o odcizení řidičského průkazu. U řidičských průkazů vydaných jiným státem EU žadatel poskytuje všechny údaje potřebné k vydání řidičského průkazu (povinnost úřadu ověřit poskytnuté údaje u členského státu, který ŘP EU vydal).

Formuláře

Žádost o vydání řidičského průkazu vytiskne pracovník na přepážce. Vytištěnou žádost žadatel po kontrole stvrzuje svým podpisem (elektronicky).

Správní a jiné poplatky

Správní poplatek je 200 Kč, pokud je požadováno vyřízení žádosti do 5 pracovních dnů, správní poplatek je 700 Kč. Hradí se na pokladně úřadu, Krnovská 71B, Opava.

  • Lhůty pro vyřízení
  • 20 dnů, na žádost 5 pracovních dnů
  • Možnost řešit elektronicky
  • Nelze využít elektronické podání.
  • Právní předpisy

Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Opravné prostředky

Podle zákona č. 500/2004 Správní řád.

Správní trest

Podle zákona 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. 

farmář | Aktuálně.cz

Jedná se o největší rozsah škod za mnoho let, říká Agrární komora

Jan Váňa vidí problémy českého zemědělství úplně opačně než Agrární komora

Veterináři mu moc šancí na přežití nedávají

Obec Němčovice dostane náhradu za to, že ji spláchla půda z pole

Pořadatelé ruší trh v Chodově a Chebu, počkají na ovocnou sezónu

Králi v produkci hovězího jsou v Pardubickém kraji

Příležitost budou mít od přelomu dubna a května na Dolním náměstí

Prasata v Jeklově neměla vodu ani krmení

Začnou nám zároveň konkurovat země, které dnes berou na dotacích míň než my

Zákazníci se bojí stáčené mléko nakupovat

Nejnovější zprávy do e-mailu

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector