Když se v lese a na trzích objeví medvědí česnek, tak je to důkaz, že
jaro je tady. Je ještě pár symbolů jara, které mi dodávají naději, že už bude
jen a jen tepleji, slunečněji a krásněji. Medvědí česnek ale patří k těm největším.
Má sezónu zhruba 3 týdny a proto je důležité si tuto rostlinku užít na
maximum. Já z něj vyrábím quiche, polévku, hummus, pomazánku nebo třeba
právě toto pesto.
Pesto má jednu velkou výhodu a to tu, že si ho připravíte pro chvíle, kdy z lesa
a trhů zmizí. Z připraveného pesta si pak i v létě můžete připravit
výše zmíněný hummus nebo třeba pomazánku a užívat si ho tedy kdykoliv, kdy na
něj dostanete chuť.
A co to vlastně ten medvědí česnek je? Medvědí česnek je vytrvalá léčivá
bylina, která roste na vlhčích a stinných místech. Najdete ho dokonce i v Praze.
Každoroční úrodu můžeme nalézt například v Divoké Šárce.
Spousta lidí si myslí, že je chuťově podobný klasickému česneku a proto ho
kolikrát ani nezkusí. Není tomu ale tak. Je sice lehce štiplavý, ale chuť má
osobitou a hlavně plnou čerstvosti a síly přírody.
A jak přišel ke svému názvu? Říká se, že když se medvědi probudili ze
zimního spánku, tak po této bylince natolik toužili, že ušli klidně opravdu
velkou vzádelnost. Ale také se říká, že staří Germání ho takto pojmenovali,
protože věřili, že právě kvůli této rostlince mají medvědi svou velkou sílu.
Doba přípravy: 5 minut
- Náročnost: malá
- Počet porcí: 500 ml
- INGREDIENCE:
- 150 g medvědího česneku
- 50 g parmazánu
- 1 zarovnaná lžička soli
- 80 g slunečnicových semínek
- olivový olej dle potřeby
Postup, aneb jak jsem postupovala já:
Připravíme si suroviny.
Na suchou pánev nasypeme slunečnicová semínka a opražíme je. To uděláme tak, že zapneme plotýnku na střední plamen a mícháme. Po pár minutách začnou hnědnou. Hlavně od nich neodcházejte, aby se za jedné strany nespálila. Nastrouháme si parmazán. Já použila 24 měsíční parmazán, můžete však použít Grana Padano.
Medvědí česnek překrojíme na 3-4 části. Aby se nám to lépe mixovalo.
Vložíme ho do mixéru s nástavcem nože.
A mixujeme. Když je medvědí česnek nahrubo posekaný, tak ho přendáme do mísy.
Slunečnicová semínka si také rozmixujeme a přidáme k medvědímu česneku.
Dále přidáme sůl.
Také nastrouhaný sýr a promícháme.
Přilijeme olivový olej. Budeme ho do pesta přilévat postupně. Takže pro začátek postačí tak 5 polévkových lžic. Dále přiléváme dle potřeby. Pesto nesmí být suché. Je lepší, když v oleji plave, protože hladina oleje na povrchu zabraňuje zkažení pesta.
Přendáme ho do důkladně vymytých skleniček s uzávěrem.
Nakonec je potřeba se sklenicí několikrát bouchnout o prkénko, aby se z pesta dostaly vzduchové bubliny. Nakonec přilijeme na vrch olivový olej, který má zde funkci konzervantu. A máme hotovo. Vypadá to nádherně, jako dárek. V lednici vydrží několik týdnů. Nakonec si z něj můžete připravit tyto snadné, ale naprosto dokonalé Těstoviny s medvědím česnekem, posypané praženými slunečnicovými semínky a parmazánem. Nebo ho můžete využít do omáček, salátů nebo dipů.
Tento recept vznikl pro časopis Story.
Farmářský trh v Klánovicích
Pro dovršení jarní trhové trilogie jsem musel přinést „oběť
nejvyšší“ – vstát v sobotu po sedmé. Au. Stálo to ale za to, Klánovický trh je
pro mě zatím nejnadějnější „trhový“ počin u nás… 😉
Do Klánovic je to z Dejvic asi hodinku. Kousek tramvajkou a pak vlakem
z Masarykáče. V Klánovicích je pak třeba nezazmatkovat a nesplést si
autobusovou zastávku busu 261 se srazem turistů na pochod Vidrholec. Od nádraží se ale dá k trhu dojít
i pěšky nebo si do vlaku můžete vzít kolo a trochu se projet.
V Klánovicích se určo neztratíte, trh je navíc dobře značený už
zdálky podél cest.
Ze všech tří trhů, které jsem vám tady ukázal, byl ten klánovický
nejvíc pohodový. Na dvoře místní základky nehrozili ani ukecaní politici,
ani pódium s moderátorem a kupodivu se tam dalo hnout.
Lidí bylo tak
akorát, že se netvořily fronty, a přitom všechno pěkně odsejpalo. Někdo
na Cuketkobůčku
psal, že okolo desáté už je vše vyprodané.
Nenechte se tím moc rozhodit,
trh jsem opouštěl kousek před desátou a všeho na stáncích bylo dost.
Až se tam vypravíte, určitě si dejte na úvod kalíšek teplé medoviny
od kouzelného dědečka u vchodu a hurá na nákupy. Sortiment je totiž
bezkonkurenční. Zelenina, ovoce a sazeničky byly vidět nejvíc.
Všechno od
malých českých farmářů a v sezóně.
K tomu stánek s domácími
vajíčky (á 3 Kč), pojízdné uzeniny Novotný (poctivá vanička se
škvarky v sádle) a hned tři stánky s farmovými sýry a mléčnými
výrobky (uzený sýr ve vosku z Držovic, hustý jogurt z farmy rodiny
Němcovy).
Hodně mi udělal radost stánek s českými jablky, kde jsem nabral
křupavá a pěkně acidická jablka Rubinola. Hloučky nakupujících se ale
dělaly i u stánků s domácím pečivem a ovocnými mošty. Celkově mi
přišlo rozvržení sortimentu vzhledem k sezóně ideální. Na trhu se dalo
zásobit na celý týden dopředu a našli jste tu spoustu produktů, o které
v marketech nebo v běžné síti ani nezavadíte.
Znovu se mi tu potvrdilo, jak dysfunkční jsou nákupy v supermarketech a
jak z nás dělají přitroublé zombies. Na trhu se v klidu
provětráte, potkáte známé a pokecáte. Alespoň jednou za čas potkáte
skutečné lidi z masa a kostí, kteří stojí za svými produkty.
Jestli chcete, můžete se o zboží dozvědět něco víc, můžete
farmáře pochválit nebo jim přímo říct, o co máte na trhu největší
zájem a na co by se měli zaměřit. Svoje peníze necháváte pracovat u nás
a lidem, co se ještě úplně nevyprtli na zemědělství, dáváte
o důvod víc, aby neskončili nebo třeba znovu začali.
Z trhu si taky většinou odnesete opravdické a základní suroviny na
vaření. Žádné polotovary ani jiné průmyslově obráběné vymoženosti,
které vás dlouhodobě buď přizabijou nebo odnaučí vařit.
Opravdu si ten nákupní košík z marketu v hlavě porovnejte. Nejsem si
jistý, jestli si všichni uvědomujeme, na jaké úrovni potravního
(průmyslového) řetězce se ty běžné produkty nacházejí. A co teprv ta
krásná sociální interakce v nákupních centrech! Jistě ty fronty
u pokladny a milé prodavačky za kasami taky tak zbožňujete… 😉
Konec čílení se. Radši se budu těšit na další nové trhy v Praze.
Velké díky celému týmu okolo Hanky Michopulu za trh v Klánovicích a
další připravované trhy. Tohle by mohla být cesta pro
celé Česko.
Na současnou situaci s trhy v městech mimo Prahu už jsem se vás ptal
na diskuzním fóru a podle všeho to vypadá, že trhy
(tržnice) v Česku jsou. Pokud se vám alespoň trochu bude chtít, zkuste ve
svém městě najít ten nejbližší a vypravit se tam na nákup s foťákem.
Mini report mi můžete poslat do mailu nebo třeba tady do komentářů. Moc by
mě zajímalo, jaká je situace jinde… 😉
Ty jo, do Klánovic to mám kousek a o trzích jsem vůbec netušil.
Jinak z Dejvic do Klánovic to jde rychleji (ale asi jen ve všední dny) a
to linkou S41 z Bubenče do Libně a dále S1.
banter:
no vida ho 😉 to spojení mi nenašlo, ale příště asi vezmu kolo 🙂
Takže přidám svoje dojmy. 🙂
Na nabídku se nedá stěžovat, bylo tam prakticky všechno, co šlo a
v létě až to začne všechno růst, tak to bude paráda. A souhlasím, že
lidí bylo tak akorát a zboží dostatek. Taky jsem si odnesl pár Rubinol a
dle právě zbaštěného kusu mohu potvrdit, že jsou na duben vcelku hodně
chutné.
„Domácí“ vajíčka za 3Kč mě ale příliš nepřesvědčily.
Některé byly špinavé od trusu (ne těch mých 6, naštěstí) a značka na
nich nebyla. Tudíž kde mám záruku, že nejsou z domácí klece…?
Uvidíme, jak zítra dopadnou v chuťovém testu.
Rozhodně nemůžu souhlasit s „hustým“ jogurtem od Němců.
Měl jsem
ochutnávku čistě bílého a domů sem si koupil jeden čokoládový –
dospěl jsem k zajímavému závěru, chutná úplně stejně jako můj
podomácku vypěstovaný! Tzn. ne vůbec hustý, ale spíše tekutý.
Každopádně bohužel nevidím důvod, proč koupit od Němců ještě nějaký
další. 🙁 Mají třeba dobrý ten tvaroh? Na eshopu koukám 75Kč za
250gr – to je dost…
Taky mě trochu překvapily uzeniny. Přes lidi jsem viděl jen na párky a
špekáčky, ale cena mě trochu zarazila. Skoro 140Kč/kg za nějaké, tuším,
„eso“ párky. A téměř 100Kč za špekáčky. Měl je někdo? Dost
pochybuji, že budou lepší než od Klepiše, který měl na Kulaťáku párky
za 100 a špekáčky za 80 – a doufám, že tam zase bude a mít je bude,
protože se na ně už Klepu.
Výlet do Klánovic byl sice pěkný, ale přeci jen se víc těším
příští týden zase na Kulaťák. Není nad to jít na trh jen asi dvě stě
metrů. 🙂
A ještě:
Anonymní pán tam prodával jakési zajímavé chleby (netuším z čeho a
za kolik) a dva druhy sušenek. Vzal jsem dvě čokoládové za 11Kč,
o kterých tvrdil, že jsou z bio čokolády a také že pálí. Nakonec jsem
to identifikoval na chilli. Každopádně dobrota!
Jinak to spojení z Bubenče na Libeň je podle idosu jen ve
všední dny.
Není mi jasné, jakou značku na domácích vejcích očekáváte. Mám
přísun vajec od souseda, který má asi 50 slepic a úspěšně prodává
vejce lidem, kteří si pro ně chodí, a rozhodně je nikterak nerazítkuje a
od trusu jsou taky někdy zašpiněné. Tak je omyju ve vodě a je to
hotové – ostatně, my je máme zadarmo, takže si rozhodně
nestěžuju. 🙂
Jasně, jasně, chápu. 🙂 Já jen, že to nehezky vypadá.
4: Problém je, že třeba v tržnici má bohužel ceduli domácí vejce
stánek s klecovkama. A paní to buď ani nevěděla, nebo schválně
neřekla, musel jsem to hledat drobným písmem na papírech. Když nakupuju
přímo u chovatele a slepice vidím za plotem pobíhat, je to jasný, ale
u stánku na trhu bych ceduli s typem chovu ocenil. Nicméně třeba se
stačilo zeptat a tady by odpověděli.
Jinak díky za reportáž, bohužel se mi asi trhy nějak vyhýbají -první
dejvické jsem prošvihl kvůli horám, dneska jsem musel pomáhat malovat an
chatě a příští týden se kamarád žení… no co, zajedu si v týdnu do
tržnice.
Marek:
díky za postřehy 😉 ke kvalitě prodejců – tady platí to, co jsem
říkal už u Dejvic – trhy pouze kopírují současnou nabídku. jaká je,
takové je na stáncích. nemůžeme tu hned čekat fajnový sortiment, jaký
třeba znají jinde, kde je tradice malých producentů silnější. zrovna
u těch sýrařů je ta krátká činnost docela znát 🙂
klepiš souhlas – taky se mně víc líbil a chutnal.
ad domácí vajíčka – u těch je chybějící kód právě ten důkaz
„domácího“ původu. na domácí chov nemáme kód a tudíž ani
razítko – spadají pod prodej ze dvora.
konkrétní způsob chovu jste si
mohl ověřit i na místě přímo od prodejce. osobně silně pochybuji, že
by na klánovický trh zaštítěný h.
michopulu pustili klecová vejce –
výběr prodejců byl (pokud vím) dost přísný! 😉 a místy špinavá jsou
protože malý farmář na to prostě nemá linku.
Kytka:
jj, vejce v holešovické hale 22 jsou ostudná – na to jim tam podle
mě naletí spousta lidí. hanba jim 🙁
Kytka:
v Klánovicích to teď je každou sobotu až do listopadu + pokud se
zadaří, tak v květnu přibudou další čtyři místa v prg.
osobně jsme z toho totálně vykulený. kdo by to byl (třeba ještě loni)
čekal, že budu na jaře objíždět pražské trhy a psát o nich! 🙂
hodně velký skok letos!
2: … (ta) vajíčka byla špinavá …
10: jj, je to skvělej posun kupředu. Holt mám to specifikum, že si můžu
udělat čas v týdnu a většinou dost plný víkendy, tak to chvíli potrvá,
než se na některej ten sobotní dostanu, ale až to půjde, tak určitě
zkusím. Navíc maj některý z těch dalších být ve Čt a Pá, tak
uvidíme. Jo a prý se chystá i Suchdol, bohužel zřejmě až od podzimu (moc
nechápu proč, ale co se dá dělat).
Ještě ke špinavým vajíčkům – náš soused je opravdu hezky jedno po
druhém umývá v kbelíku s vodou a suší hadrem, ale občas se mu to
nepovede nebo na to nemá čas. 🙂 No a nám je nemyje, ještě taky aby je
myl, když nám je dává v rámci dobrých vztahů zadarmo.
Taky má ta
vajíčka různě veliká, některá jsou hodně malá, ale jiná zas extrémně
veliká. Netuším, jestli je to tím, že má různé druhy slepic, nebo jestli
je to způsobené i něčím jiným.
Takže kdybych někde potkala takovou
mírně zašpiněnou směsku různě velkých vajec,považovala bych to za
důkaz, že jsou opravdu ze dvorku a ne z velkochovu.
Pokud vím, tak vajíčka se nemají omývat, ztrácí se tím přirozená
ochrana a mohou se kazit.
Poslyšte, můžete mi sdělit, kdy došlo k té záhadné proměně a kdy
z Čech jakoby kouzlem zmizeli sedláci a za ně nastoupili farmáři? Můj
dědeček byl sedlák, dokud mu komunisté statek nevzali.
Stejne tak byli
sedláky jeho předkové po čtyřista let, což je v matrice možno
sledovat.Nevím, jak by se mu líbilo být najednou farmář…asi moc ne,
stejně jako mně ne.
Ani v Holandsku, kde už leta žiji, nemáme farmáře,
ale buury, čili sedláky. Ach jo. Ta světovost zatracená…
Já jsem také pro sedláky!
8: Ověřování u prodejců – zde v Anglii mě dodá důvěru, když
prodejce-farmář prohlásí, že se mohu kdykoliv, bez ohlášení, na jeho
statek podívat a přesvědčit se na vlastní oči. A k adrese přidá
mozolnatou rukou načrtnutý diagram, jak ho najít.
11: Bravo! (Je mn. číslo „brava“??)
14: Přiklonil bych se k neomývání ničeho, co se má určitý čas
skladovat. Zdejší vydrbaná mrkev (supermarketová) se hrozně rychle kazí,
ač doma skladována v chladu a temnu.
Vajíčka bych omyl těsně před kuchyňským použitím.
2: Na slepice tu nemám podmínky, ale z mládí si pamatuji, že rodiče a
známí někdy značili datum na vajíčka měkkou tužkou.
15: Veruno, ani my tu v UK nemáme farmáře, ale farmers. 🙂
(Mimochodem, i já mám mezi předky z 18tého století sedláky!)
Etymologie českého buran x holandského buur?
15: nevím, ale když jsem to po minulém článku hledal, zjistil jsem, že
slova farma a farmář se tu používala už za první republiky, byť asi
méně často, než dnes. Dokonce i při interpelacích v parlamentu. To
spíš později ta slova byla „kategoricky nedoporučována“
U trhů mi to přijde naprosto logické tím, že tu dlouho nebyly a lidé,
kteří se snaží je spustit je spíše viděli v zahraničí, než aby si na
ně vzpomínali z mládí. Mě je kolem třiceti a nepamatuju se, že bych tady
takové trhy zažil, když už, tak jen s ovozelem.
Ona je taky otázka, jak je
jinak nazvat – sedlácké trhy mi zní tak, že bych čekal spíš potřeby
pro zemědělce, než jejich produkci, pěstitelská nebo zeleninová tržnice
se dá použít pro halu 22 (ovoce si holt člověk domyslí), ale ne pro ty
ostatní, kde jsou i uzenáři, sýraři, pekaři a podobně. Jenom trhy se
použít taky nedá, protože se člověku vybaví stánky s nekvalitními
oděvy a šílenými kýči. Tak proč nepoužít pojem, který aspoň část
lidí zná z ciziny, když by se jinak musel vymýšlet pojem nový a
vysvětlovat co to znamená úplně všem.
Dobry den pane Cuketko, mam v povedomi, ze 17.4. se konaji prvni trhy na
Chodove, presneji u centra Zahrada. Je-li to pravda a bude-li to pokracovat,
tak konecne neco lidskeho- jinak tady dominuje svatostanek OC Chodov :-(.
Prijedete se podivat?
Veruna:
už jsem odpovídal minule – slovo farmář mě vůbec nedráždí a
nemám s jeho používáním žádný problém. naopak 😉
navíc – všechny akce, o kterých jsem tu psal, se tak oficiálně
nazývají a tak je nebudu přejmenovávat. třeba tyhle klánovické mají
i pěkné nové logo a slogan, který se tu snad brzy ukáže. zatím jsem ho
viděl jen na ceduli u vchodu .
19. Nikoliv sedlácké trhy, ale selské trhy.
Tradiční venkovský trh můžete navštívit i na jihu Čech. Koná se od
1.5.2010 každou první sobotu v měsíci v Chlumanech. Více informací
i přehled všeho, co zde bude k dostání, naleznete na http://www.chlumany.cz. Držte
nám palce !
Je to hezké, všechno, ale může mi někdo vysvětlit proč se v Praze
prodává mléko z automatů za 20 Kč a venku za 15 Kč? Já důchodce
z Prahy mám snad stejně velký důchod jako ti na venkově! To at si takový
předražený mléko strčejí za klobouk. Nebo si myslí Pražák je blb, toho
vokradem, ten koupí každou šlichtu. Stejné jako když se jezdí do sklípků
na Moravu, pro Pražáky mají patoky, který by nedali ani doma praseti. Ty se
z toho potom týden kurýrují.
Tip na výlet ve vedru: Cesta z Klánovického lesa končí U nás
Tip na výet ve vedru: Cesta z Klánovického lesa končí U nás Klánovický les ležící východně od Prahy skýtá v horkém počasí příjemný chládek nejen pro pěší, ale i pro cyklisty. Kromě zajímavých přírodních scenerií včetně lesních rybníčků zde lze najít i pozůstatky zaniklých středověkých vesnic.
Klánovický les byl už ve středověku temný až strašidelný, nicméně tudy vedla důležitá císařská silnice na Moravu. Jedné jeho části se říkalo Vidrholec. Toto rčení se používalo a asi ještě používá pro místo, kde je nevlídno…
Lapkové a neúroda
Kdysi se v okolí nacházelo několik vesnic, ale třicetiletá válka i neúrodná půda vedly k jejich vylidnění a zániku. Hustý hvozd poskytoval útočiště nejrůznějším lapkům. Jedna z nejstarších zmínek pochází už z roku 1142, kdy nechal kníže Vladislav se svou družinou od nich les „vyčistit“. Později tu pobýval známý lupič Petrovský a jeho tlupa.
To byl les ještě rozlehlejší, táhl se až ke Kolodějím a patřil pod panství Lichtenštejnů. Těm byl v roce 1945 zabaven. Ještě předtím, v roce 1876, se zde usídlil jistý Václav Klán, který měl v úmyslu udělat z něj příměstské letovisko. Po něm dostala jméno i obec Klánovice. Až poté, co došlo k dokončení železniční trati, byla všude téměř nedotčená příroda.
Kvůli její výstavbě byly bohužel vypuštěny rybníky Žák a Slavětický.
Klánovický les využívá mnoho sportovců
Rostliny a zvěř
Dnes je Klánovický les velice vyhledávanou přírodní lokalitou a nejrozsáhlejším souvislým lesním komplexem na území Prahy. Prochází tudy několik značených turistických stezek i dva cyklistické okruhy. Zajímavá je naučná stezka „Klánovickým lesem“, má 17 zastávek a její celková délka je 12,5 km.
Pro rodiny s menšími dětmi či seniory je lepší vystoupit na zastávce autobusu Blatov. U té se nachází přírodní památka Prameniště Blatovského potoka, evropsky významná lokalita Natura 2000. Určitě stojí za krátké podívání.
Na celém území roste množství různých druhů stromů a rostlin, žije zde i hodně zvířat, například zajíci, lišky, bažanti, srnky, jeleni a další.
Žákovské zvony
Za zmínku stojí zaniklá ves Žák a pověst o jejích kostelních zvonech. Ty prý ulil slavný zvonař Briccius z Prahy. Když se jednou blížila nepřátelská vojska, obyvatelé, předtím než uprchli do hustých lesů, zvony sundali a hodili do rybníka.
Jedná se však pouze o báji, v Žáku totiž nikdy kostel nebyl. Nicméně z okolních středověkých osad je nejzachovalejší. Dodnes lze rozpoznat stěny dřívějších domů, pěkně se zachovala dokonce i kameny roubená studna.
Nepřehlédnutelná je hráz bývalého rybníku, při kterém stála.
U nás
U nás, v Horoušánkách
Starosta Klánovic: Tupé navyšování platů personální krizi ve zdravotnictví nevyřeší
V komunální politice nejste nováček. Jak náročné je ale být starostou, zejména pokud naskakujete do rozjetého vlaku v polovině volebního období?
Určitě mi pomohlo, že jsem se už v komunální politice dobře orientoval a nemusel se rozkoukávat. Díky tomu jsem mohl ihned začít napravovat to, co se mi na radnici nelíbilo, i rozjet větší projekty. Vůbec neřeším, zda jsem uprostřed, nebo na konci volebního období, ale dělám to, co v danou chvíli považuji za správné. Když je to potřeba, pouštím se i do méně populárních, ale nutných věcí.
Jak byste zpětně z pohledu rozvoje Klánovic hodnotil uplynulé čtyři roky?
V souhrnu to z pohledu rozvoje Klánovic považuji za nejlepší volební období za posledních minimálně 12, možná i 20 let.
Nicméně první dva roky mohly být ještě lepší a sám si s odstupem času trochu vyčítám, že jsem z pozice místostarosty měl ještě více tlačit na tehdejšího starostu, aby pracoval lépe.
Po změně koalice a složení rady městské části se práce neuvěřitelně zlepšila a zrychlila, a díky tomu se za posledních 1,5 roku povedlo neskutečné množství věcí – od profesionalizace chodu úřadu přes opravu a rekonstrukci rekordního množství komunikací až po realizaci mnoha projektů – přístavbu mateřské školky, nové hřiště na plážový volejbal, rekonstrukci budovy ÚMČ, dokončujeme velkou přístavbu základní školy… A tak bych mohl pokračovat. Navíc se podle mě výrazně zlepšilo společenské klima v Klánovicích.
Budete se na podzim ucházet o obhajobu mandátu?
Ano, budu. Mám chuť dokončit další rozjeté projekty a dostat Klánovice tam, kde už podle mě dávno měly být.
Práce na magistrátě vás neláká? Proč? Jaké jsou vlastně vaše politické ambice do budoucna?
Zatím neláká, ale samozřejmě nikdy neříkej nikdy. Nicméně v tuto chvíli se politicky soustředím skutečně jen na Klánovice, které ve svém rozvoji opravdu 8–10 let spaly. Je to pro mě hodně citová záležitost – moje děti jsou v Klánovicích pátou generací, znám tu každý kámen.
Navíc mám pocit, že v současné politické situaci mohu Klánovice posunout dopředu více, než bych dokázal na velké Praze. Musím se přiznat, že mě stále láká i celostátní zdravotnická politika. Ale vrátím se do ní jen v případě, že bude možné realizovat potřebné smysluplné změny.
Nejsem prostě moc typ na nějakou údržbu, spíše na rozvoj.
Jak náročné je skloubit práci v politice s profesí lékaře?
Přiznávám, že práce lékaře šla teď hodně stranou. Ale pořád si malý úvazek nechávám, abych z toho úplně nevypadl. Navíc je to pro mě psychický relax.
Otázka také je, co vás vlastně do politiky vedlo?
Pokud jde o komunální politiku, tak tam to byla právě hodně citová záležitost. Ničilo mě, že Klánovice šly od deseti k pěti.
A pokud jde o ekonomiku a řízení zdravotnictví, tak o to jsem se naopak zajímal už od studií i po celou svoji doktorskou kariéru.
Samotný vstup do vysoké politiky pak byl trochu dílem náhody, že jsem byl ve správný čas na správném místě a svými názory a předchozí prací zaujal tehdejšího premiéra Nečase.
Krátce jste působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Proč se podle vás potýkáme s nedostatkem zdravotního personálu? Kdo za to nese odpovědnost? Přece jen o problému se hovoří již delší dobu a situace se neustále zhoršuje.
Má to tři hlavní důvody – neatraktivní až odpuzující systém postgraduálního vzdělávání, zkostnatělou organizaci a rozdělení práce mezi lékaře a nelékařský zdravotnický personál a zatřetí (s tím související) neadekvátní finanční ohodnocení.
Cestou ale není jen tupé zvedání platů. Nápravu může přinést jen celková změna systému. Stačí se podívat do zahraničí, že to jde.
Chce to ale odvahu premiéra, schopného ministra zdravotnictví a nejméně čtyři roky stabilní vlády k dokončení potřebných změn.
- Považujete za šťastné rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví udělit lékařům z Ukrajiny, kteří již v ČR jsou, výjimku a odložit jim o rok aprobační zkoušku?
- V dané situaci to bylo jediné rozumné řešení.
- Jak to vypadá s vaším záměrem zřídit v Klánovicích vlastní stanici integrovaného záchranného systému, tak aby se zkrátila dlouhá dojezdová vzdálenost záchranky?
Původně se s projektem mělo začít až v roce 2019, tedy po příštích volbách a s nejistou budoucností. Podařilo se nám přesvědčit vedení Prahy o potřebě vše urychlit, takže už v letošním roce se v rozpočtu Prahy počítá s uvolněním první části financí.
Zatím máme hotovou studii a ve spolupráci s magistrátem pracujeme na přípravě projektové dokumentace. Z důvodu urychlení celé akce jsme si chtěli celou akci převzít k nám na radnici a vyprojektovat a postavit ten objekt sami, ale s tím paní primátorka nesouhlasila.
Nicméně i tak se už konečně hnuly ledy a projektuje se. A za to jsem moc rád.
Evergreenem je téma parkování u železniční zastávky. Vznikne, či nevznikne zde plošné parkoviště, jak jste navrhovali? Na čem to závisí? A proč jste proti stavbě velkého záchytného parkoviště? Aut totiž neustále přibývá a není jisté, že jich po vytvoření jednotného integrovaného dopravního systému mezi Prahou a Středočeským krajem ubude.
Toto je v Klánovicích velmi citlivá otázka. My jako současné vedení Klánovic jsme přesto tohle nepopulární téma otevřeli a začali hledat nějaké řešení. Dosud totiž všichni strkali jen hlavy do písku a situace se každým rokem jen zhoršovala.
Připravili jsme návrh komplexního řešení, které obnáší výstavbu nových parkovacích míst, zpoplatnění parkování, restrikci v okolních ulicích, rozšíření veřejné hromadné dopravy a podporu cyklodopravy. Aktuálně probíhá studie proveditelnosti.
Problém s parkováním se ale týká i dalších administrativních budov či v létě koupaliště. Plánujete zde výstavbu nových parkovacích míst či zřízení placeného parkování?
Problémy s parkováním jsou samozřejmě nejhorší u železniční zastávky, ale dnes už těžko zaparkujete i u školy, školky nebo u obchodu či koupaliště. Proto chceme situaci řešit komplexně. Jak jsem už řekl, probíhá nyní studie proveditelnosti, která by nám měla některé otázky zodpovědět a pomoci nám najít správná řešení.
Se žádostí na zrušení objízdné trasy, která vede po uzavření nejdůležitější dopravní komunikace ve východní části Prahy právě přes Klánovice, jste se obrátili na soud i na Ministerstvo dopravy. S jakým efektem? A co konkrétně požadujete?
Vadil nám zejména způsob, jakým byla celá objízdná trasa určena. Příslušný odbor magistrátu se s námi jako dotčenou městskou částí prakticky nebavil a naše připomínky ignoroval.
Za naprosté diletantství pak považuji to, že se úředníci nenamáhali zkoordinovat takto velkou a dlouhotrvající stavbu a objížďku s dalšími velkými rekonstrukcemi v okolí – zejména rekonstrukcí dálnice D11 a zásadní rekonstrukcí Revoluční ulice v sousedních Šestajovicích.
Nastala tak například naprosto absurdní situace, kdy na oficiální objízdné trase došlo k bourání dálničního mostu a zavedení semaforové kyvadlové dopravy. Další „lahůdkou“ na objížďce bude uzávěr dálničního sjezdu, o kterém také prý nikdo nevěděl. Zkrátka naprostý šlendrián, který se navíc příslušný odbor magistrátu snažil bagatelizovat a řešit silou.
Logicky nastalý kolaps dopravy, kdy se ráno ze směru od Kolína a Poděbrad téměř nedostanete do Prahy, byl pak jen logickým vyústěním. Ministerstvo dopravy nám po dvou měsících dalo za pravdu a rozhodnutí magistrátu o vedení objízdné trasy zrušilo. Teď by měli magistrátní úředníci konečně najít nějaké lepší řešení. Sám jsem zvědav, s čím přijdou.
Přitom je zřejmé, že by celá rekonstrukce Českobrodské počkala pár let a mohla se téměř bez problémů realizovat až po výstavbě obchvatu Běchovic, Újezdu a Úval. Bohužel zde nad zdravým rozumem zvítězila politická ambice „stavět ještě před volbami“ a neschopnost úředníků zkoordinovat tuto rekonstrukci s dalšími stavbami v okolí.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
reklama
investice , kraj Praha , ODS , parkování , záchranka , zdravotnictví , pražská koalice , komunální volby 2018 , Ferdinand Polák , MČ Klánovice , rekonstrukce Českobrodské ulice
autor: Kateřina Synková