Vzhledem k současné epidemiologické situaci zdravotní pojišťovny očekávají meziroční růst nákladů (2021/2020) právě do nemocnic na úrovni 11 %. Pro celý systém veřejného zdravotního pojištění to znamená meziroční nárůst 17 mld. Kč, a to především na mzdy a bonifikace zdravotníků.
„Všeobecná zdravotní pojišťovna je v letošním roce připravena financovat zdravotní péči v nemocnicích v plném rozsahu a podle potřeb našich klientů. Stejně jako v roce 2020, kdy se naše úhrady nemocnicím zvýšily o téměř 14 mld. Kč,“ komentoval situaci ředitel VZP ČR Zdeněk Kabátek.
Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky v důsledku předpokládaného nárůstu nákladů v roce 2021 posílila úhrady nemocnicím, které jsou klíčovým zdravotnickým segmentem pro řešení situace s onemocněním COVID-19. Roční nárůst u nich je + 9 % a u dalších bonifikací nemocnic došlo k navýšení celkem +11 % oproti roku 2020.
V současné době tvoří nárůst majoritní část nákladů na mzdy a odměny zdravotníků.
V dohodovacím řízení pro rok 2021 zatím došlo s většinou segmentů poskytovatelů zdravotních služeb k dohodě o ročním nárůstu oproti roku 2020 o 2,5 %. Ministerstvo zdravotnictví ČR dohody a další pravidla úhrad pro letošní rok zveřejnilo v tzv. úhradové vyhlášce pro rok 2021 (č. 428/2020 Sb.).
V segmentu nemocnic tak je základní tempo meziročního růstu úhrad v základní úhradě (tj. bez nákladů na tzv. centrová léčiva), která většinově kryje náklady na mzdy zdravotníků, o 9 % vyšší.
Graf znázorňuje náklady a dynamiku nákladů za poslední roky do segmentu nemocnic (bez nákladů na centrová léčiva).
Jen ve 4. čtvrtletí loňského roku přitom Všeobecná zdravotní pojišťovna navýšila úhrady nemocnicím téměř o 5,7 mld. Kč. VZP tak reagovala na vývoj situace s onemocněním COVID-19 a na základě průběžného monitoringu navýšila úhrady nemocnicím, a to bonifikacemi zdravotnického personálu, který se stará o pacienty s onemocněním COVID-19 na jednotkách intenzivní péče a ARO.
„V současné době probíhají intenzivní jednání se zástupci jednotlivých poskytovatelů akutní lůžkové péče s cílem navýšit v roce 2021 předběžné měsíční úhrady na testy a bonifikace za pacienty s onemocněním COVID-19, kteří jsou hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče,“ dodává náměstek ředitele VZP ČR pro oblast zdravotní péče David Šmehlík.
V závěru roku 2020 došlo v souvislosti s 2. vlnou pandemie COVID-19 k navýšení úhrady v segmentu nemocnic celkem o 5 702 mil. Kč.
K dalšímu navýšení bylo přistoupeno v únoru 2021 v souvislosti s pandemickou situací v roce 2021.
Co je třeba změnit v českém zdravotnictví a proč? | Téma | Lidovky.cz
Současnou vládu čeká nelehký úkol reformovat a změnit fungování veřejné sféry v mnoha klíčových bodech. Veřejnost dosud věnovala pozornost především reformě penzijního systému. Další na řadě je reforma poskytování a financování zdravotní péče.
Modifikace bude stačit
České zdravotnictví aktuálně představuje zhruba osm procent HDP a tento podíl v budoucnu poroste. Reforma, která ovlivní tak velkou část ekonomiky, s sebou nese řadu důležitých otázek, na něž je třeba najít uspokojivé odpovědi. Dobrou zprávou je, že reforma českého zdravotnictví nemusí jít cestou revolučních změn celého současného systému.
Lapidárně řečeno, úkolem reformního úsilí v případě českého zdravotnictví musí být snaha o zvýšení efektivity systému jeho vhodnou a promyšlenou modifikací. Jaká je tedy diagnóza? Co je třeba změnit a proč? Naše zdravotnictví se v podstatě potýká se třemi hlavními problémy:
- poskytování neefektivní péče;
- nedostatečná role zdravotních pojišťoven;
- nedostatečné využití moderních technologií při administraci systému.
Morální hazard a pokřivená motivace
Poskytování neefektivní péče zvyšuje náklady na celý zdravotnický systém. Několik údajů pro představu. V roce 2007 dosáhly náklady na zdravotní péči v ČR 9,8 miliardy eur.
V roce 2008 to bylo 10,8 a v roce 2009 již 11,7 miliardy eur. Výdaje tím ve stejném období vzrostly z původních 6,8 na 7,9 procenta HDP.
Problémem našeho zdravotnictví však není výše finančních prostředků na zdravotní péči.
Tento vzestup lze minimálně částečně vysvětlit zvýšením disponibilních příjmů. Rostoucí příjmy s sebou nesou zvýšenou poptávku po zdravotní péči. Absolutní výše výdajů je v pořádku. Problémem je jejich kompozice.
Respektive zjištění, že zdravotnický systém nefunguje efektivně a přijde společnost na vyšší finanční částku, než je nutná při dané úrovni poskytovaných služeb.
Jak je možné, že je v ČR zdravotní péče poskytovaná neefektivně?
České zdravotnictví představuje zhruba osm procent HDP a tento podíl v budoucnu poroste
Hlavní důvody jsou dva. Za prvé, pojištěnci neplatí mezní náklady poskytnuté péče – hradí je pojišťovna –, a proto mají tendenci služby nadužívat. Ekonomická teorie tuto situaci dobře zná a označuje ji termínem morální hazard.
Jedním z úspěšně používaných nástrojů regulace na straně poptávky, který se v minulosti opakovaně osvědčil, je spoluúčast pacientů. Při vyšší spoluúčasti jsou lidé motivováni víc přemýšlet, která péče je, či není pro ně nezbytná.
Z amerického výzkumu RAND Health Insurance Experiment vyplývá, že spoluúčast pacientů omezuje spotřebu neefektivní péče.
Za druhé, k poskytování zbytečné péče v ČR přispívá i způsob, jímž jsou poskytovatelé zdravotní péče kompenzováni. Jsou totiž placeni za provedené výkony, nikoli za zlepšení zdravotního stavu pacienta.
Pokud je tedy splněna podmínka, že platba zdravotních pojišťoven za daný výkon převyšuje z hlediska poskytovatele jeho mezní náklady, je motivace poskytovatele jednoduchá.
Jeho ekonomickým zájmem v takové situaci je uměle navyšovat množství poskytované péče, ačkoli nemá pozitivní vliv na zdraví pacienta. To se také v praxi děje.
Nevyhovující právní úprava
Jedním ze způsobů, jak omezit poskytování neefektivní a zbytečné péče, je zlepšit monitorovací funkci v rámci zdravotních pojišťoven.
Tím se elegantně dostáváme k druhému bodu – nedostatečné roli pojišťoven v současném systému.
Monitorovací funkci dnes primárně plní takzvaní revizní lékaři, kteří ji však ani při nejlepší vůli nemohou vzhledem k jejich počtu a rozsahu poskytované péče plnit dostatečně.
V rámci reformy zdravotnictví je třeba provést změny, které významně zvýší roli zdravotních pojišťoven.
Jejich funkce musí být zvýrazněna nejen při rozhodování o úhradách za poskytnutou péči, ale i při jiné jejich činnosti.
Pokud mají hrát v českém zdravotnictví větší roli než dosud, je třeba komplexně změnit zákony, které jejich postavení a činnost upravují. Současná právní úprava v mnoha ohledech nevyhovuje. Uvedu několik příkladů.
V současnosti existují z velké části neopodstatněné rozdíly v právní úpravě činnosti Všeobecné zdravotní pojišťovny a zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. To vede k nerovnému postavení subjektů poskytujících veřejné zdravotní pojištění. K této nerovnosti není žádný důvod, a proto by měla být uzákoněna jednotná právní úprava pro všechny.
Pokud lékař nemá k dispozici vyčerpávající informace o pacientovi, hrozí riziko chybného léčebného postupu
Druhým bodem, ve kterém současná právní úprava nevyhovuje, je dohled nad činností zdravotních pojišťoven.
V podstatě lze konstatovat, že v tuto chvíli neexistuje kvalifikovaný orgán, který by oblast veřejného zdravotního pojištění mohl účinně regulovat. Jediným nástrojem, jímž dohledové autority disponují, je zavedení nucené správy.
Uvážíme-li, jak zásadní zásah tento nástroj představuje, je bizarní, že zákon jasně nevymezuje podmínky, za nichž je možné toto opatření použít.
Část kontroly zajistí sami pacienti
Tím se dostáváme ke třetímu bodu – elektronizaci zdravotnictví. Ta je v současnosti nutnou podmínkou efektivně fungujícího systému. A je až s podivem, jak pozadu naše zdravotnictví v této oblasti je.
Primárním cílem elektronizace zdravotnictví je umožnit ošetřujícímu lékaři přístup ke všem lékařským záznamům každého svého pacienta. Motivace je jednoduchá.
Pokud lékař nemá k dispozici vyčerpávající informace o pacientovi, hrozí riziko chybného léčebného postupu. Dopady mohou být fatální především v případě starších pacientů, nebo na odděleních akutní medicíny.
Elektronizace lékařských záznamů by umožnila těmto chybám předcházet. A zároveň představuje možnost, jak zvýšit informovanost pacientů.
Lepší informovanost pacientů je správná z mnoha důvodů. Zmíním pouze jeden z nich. Pokud budou mít pojištěnci díky elektronizaci nepřetržitý přístup ke své zdravotní dokumentaci, budou i moci kontrolovat úkony, které lékaři na jejich jméno vykazují. Tímto jednoduchým způsobem bude ulehčena zmíněná revizní úloha zdravotních pojišťoven.
Řečeno jinak, část kontroly poskytované (vykazované) péče budou moci dobrovolně vykonávat sami pacienti.
Dobrovolná kontrola může mít překvapivě silný efekt v situaci, kdy je veřejným tajemstvím, že zdravotním pojišťovnám je často fakturována péče, která ve skutečnosti nebyla poskytnuta.
Tím, že bude pacientům umožněno monitorovat jim poskytovanou péči, časem bude eliminována část neefektivit.
Doporučení Evropské komise pro české zdravotnictví a doporučení odborového svazu
Doporučení Evropské komise pro české zdravotnictví a doporučení odborového svazu Evropská komise vydala doporučení pro Českou republiku v rámci tzv. Evropského semestru, které se věnuje, mimo jiné, také českému zdravotnictví.
Komise radí Česku, aby se v kontextu koronavirové krize do budoucna zaměřilo na odolnost zdravotnického systému, dostatek pracovníků nebo elektronizaci. Odborový svaz již v březnu a dubnu zpracoval k původnímu vládnímu materiálu doporučení, která naleznete níže jako soubory ke stažení.
Některá naše doporučení se od doporučení komise neliší. Důležité ovšem je, aby je někdo akceptoval a převzal.
Evropská komise vydala doporučení pro Českou republiku v rámci tzv. Evropského semestru, které se věnuje, mimo jiné, také českému zdravotnictví. Komise radí Česku, aby se v kontextu koronavirové krize do budoucna zaměřilo na odolnost zdravotnického systému, dostatek pracovníků nebo elektronizaci.
Odborový svaz již v březnu a dubnu zpracoval k původnímu vládnímu materiálu doporučení, která naleznete níže jako soubory ke stažení. Některá naše doporučení se od doporučení komise neliší. Důležité ovšem je, aby je někdo akceptoval a převzal.
Připomínky Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR k materiálu Národní program reforem České republiky (NPR) pro rok 2020, verze ze dne 9. 4. 2020
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR považuje přístup Ministerstva zdravotnictví a potažmo české vlády v oblasti rozpracování cílu Národního programu reforem České republiky (NPR) pro rok 2020 v oblasti zdravotnictví za šokující.
(NPR) je strategickým dokumentem vlády České republiky (ČR) v oblasti hospodářské a sociální politiky.
Jeho cílem je formulace klíčových opatření vedoucích k prosperitě a udržitelnému růstu, přičemž předkladatelé dle našeho názoru naprosto ignorují fakt, že základem prosperity a udržitelného růstu je zdravá společnost a zdraví občané.
V kontextu pandemie COVID-19 a současných výzev je naprosto nepochopitelné, že se zdravotnictví věnuje pouze několik málo odstavců a předkladatel vůbec nevzal v potaz makroekonomické dopady pandemie na oblast zdravotnictví a zcela rezignoval na řešení udržitelnosti a dostupnosti zdravotní péče v roce 2021. V kontextu této skutečnosti trváme na všech zásadních připomínkách, které jsme předložili k první verzi NPR stav ke dni 10. 3. 2020.
Pro udržitelnost dostupné a kvalitní zdravotní péče pro příští rok navrhujeme, aby financování zdravotnictví pro rok 2021 bylo velmi významně posíleno a to skokovým navýšením platby státu za jeho pojištěnce.
Navrhujeme, aby se vyměřovací základ pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem u osoby, za kterou je plátcem pojistného stát, se stanovil pro rok 2021 jako 50 % aktuální průměrné mzdy.
V současné době víc než kdy jindy vyplývá na povrch důležitost kvalitního a dostupného zdravotnictví. Jen díky dostatečnému materiálnímu, a hlavně nepředstavitelnému personálnímu nasazení zdravotníků se daří českému zdravotnictví relativně úspěšně bojovat se současnou pandemií COVID-19.
Ovšem v situaci, kdy je rezort zdravotnictví dlouhodobě těžce podfinancovaný, je tento stav dlouhodobě neudržitelný.
Návrhem, který předkládáme, chceme dostat Českou republiku mezi země EU, které vydávají na zdravotnictví průměrně okolo 9 % HDP a také chceme tímto návrhem ukončit období stále se rozevírajících nůžek mezi výší vyměřovacího základu na veřejné zdravotní pojištění u státních pojištěnců, osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Připomínáme, že vládními a parlamentními zásahy meziročně dlouhodobě vzrůstá nepoměr vyměřovacích základu státních pojištěnců OBZP a OSVČ, což je nepřijatelné.
Systém českého zdravotnictví je ve světě vnímán jako jeden z nejefektivnějších, nicméně odbory i mezinárodní organizace, jako například OECD, upozorňují na dlouhodobou finanční neudržitelnost tohoto stavu.
Zvýšení vyměřovacího základu pojistného na veřejné zdravotní pojištění u státních pojištěnců a jeho výpočet dle stejných pravidel jako u minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných vidíme jako jednu z cest, jak zvýšit objem financí ve zdravotnictví v poměru k HDP.
Náš návrh počítá s navýšením plateb za státní pojištěnce, které odpovídá navýšení zhruba 1,6 % HDP. Díky tomuto navýšení bychom se tak přiblížili ve financování zdravotnictví k vládou dříve deklarované úrovni 9 % HDP.
Připomínáme, že rozvinuté evropské země se dnes pohybují na úrovni okolo 10 % HDP. Náš návrh proto považujeme, zvlášť pak v této nelehké době, za logický krok vedoucí k zabezpečení fungování českého zdravotnictví na minimálně stávající úrovni.
Jsme přesvědčeni, že díky tomuto kroku budeme do budoucna připraveni na případné další epidemie a pandemie.
- Připomínáme, že zvýšení objemu financí ve zdravotnictví je zásadní nejen pro zvládnutí pandemie COVID-19, ale také pro aplikaci systému úhrad prostřednictvím DRG a vytvoření sociálně zdravotního pomezí, které je pro další vývoj stárnoucí populace zásadním předpokladem pro plnohodnotný život seniorů.
- V Praze 13. dubna 2020
- Bc. Dagmar Žitníková
Předsedkyně OSZSP ČR
Připomínky OSZSP ČR k materiálu Národní program reforem České republiky 2020
- pracovní verze, stav k 10. 3. 2020
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče sleduje především sociální politiku a politiku v oblasti zdravotnictví. Z těchto důvodů se vyjádříme především k těmto dvěma okruhům.
Zdravotnictví:
Úvodem stejně, jako v předcházejících letech konstatujeme, že materiál je spíše popisný a v určitých oblastech ho opět nepovažujeme za dostatečně zpracovaný.
Je naprosto neuvěřitelné, že zvláště v oblasti zdravotnictví, kde jsme nyní v situaci pandemie koronaviru je téma zpracováno velmi stručně a úzce. Z materiálu dokonce zmizela část, která byla v materiálu uvedena v loňském roce – stabilizace zdravotnických pracovníků.
A přitom se nedostatek všeobecných sester, ošetřovatelek, sanitářů a lékařů meziročně nelepší, situace je stále kritická. Nemocnice zavírají části oddělení, z důvodu nedostatku personálu omezují poskytování zdravotní péče.
Připomínáme, že zdravotnický systém a jeho dostupnost jeden ze základních předpokladů k udržení sociální soudržnosti a naplnění cílů v rámci strategie Evropa 2020.
V kontextu původního materiálu české vlády z let 2010 a současné situace chceme připomenout zásadní připomínky odborů k tehdejší, vládou pojaté, strategii Evropa 2020.
V kontextu uplynulých deseti let a současné situace se naprosto jednoznačně prokazuje, že naše stanoviska, z velké části poměrně přesně predikovaly vývoj situace. Jsme také přesvědčeni, že je hlavně zásluhou odborů, že systém stále funguje na základě principů solidarity.
Připomínáme, že odbory v průběhu prvních let Strategie Evropa 2020 tvrdě vystupovaly proti záměrům pravicové vlády změnám pojišťovenského a zdravotnického systému, omezení solidarity a rušení lůžek v nemocnicích.
Situace ve zdravotnictví z hlediska dostupnosti a kvality zdravotní péče by byly zcela jiná, pokud by byly realizovány pravicové reformy omezující solidaritu a kladoucí důraz na rozšíření trhu ve zdravotnictví nemohou fungovat.
Velká část reforem nebyla realizována, nicméně systém se měnil a dopady změn můžeme pocítit všichni. Za nejpalčivější problém stále považujeme nedostatek finančních prostředků v systému a nedostatek zdravotnického personálu. Odbory k řešení obou problému opakovaně předkládaly komplexní návrhy, bohužel na ně nikdo nereagoval, a proto považujeme za nezbytné je připomenout i zde.
Za naprosto nezbytné pro udržení a rozvoj systému zdravotní péče v České republice považujeme zvýšit objem financí v Českém zdravotnictví minimálně na úroveň vyspělých zemi OECD, tj. na 9 % HDP. České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované. Zatímco vyspělé země investují do zdravotnictví v průměru 9 % HDP (průměr OECD, průměr EU je 9,90 % HDP, př.
okolních zemí Německo: 11,1 % HDP, Rakousko: 10,8 % HDP) v ČR je to okolo 7 % HDP. Trváme na názoru, že pokud se nedostaneme ve financování alespoň na průměr zemí OECD – na výdaj 9 % HDP, je současná úroveň poskytované zdravotní péče neudržitelná. Vládě jsme opakovaně navrhovali také prostředky k dosažení cíle – alokovat do zdravotnictví 9 % HDP.
Za odbory navrhujeme:
Zvýšit platby státu za státní pojištěnce minimálně na úroveň osob bez zdanitelných příjmů, kdy vyměřovacím základem bude minimální mzda. V ČR je 5,5 milionu státních pojištěnců.
Zdravotní pojištění za ně platí stát, částka je naprosto nedostatečná a to i v kontextu skutečnosti, že státní pojištěnci spotřebovávají podstatnou část zdravotní péče. Finanční prostředky zdravotnictví chybí, 4,5 milionu výdělečně činných obyvatel musí zajistit většinu financí na zdravotní péči pro 10 milionů obyvatel.
Dále jsme také mj. opakovaně navrhovali vyšší daně z tabáku a alkoholu s tím, že jejich část bude alokovaná do příjmů zdravotního pojištění.
Souhlasíme s částí materiálu, ve které vláda sděluje, že zásadním opatřením pro zvýšení efektivity poskytování zdravotní péče zůstává nadále systém pro lůžkovou péči CZ-DRG (Diagnoses Related Group System).
Nicméně nechápeme, jak lze vůbec do materiálu uvést, bez návrhů na zabezpečení financí, předpoklad, že systém CZ-DRG bude plně implementován do úhradových mechanismů akutní péče v roce 2021.
Připomínáme, že podle původních propočtů předkladatelů systému by jeho úplná aplikace představovala náklad ve výši okolo 90 mld. korun. Po různých modifikacích a úpravách je nyní odhad potřeby dalších financí asi 30 mld.
Odbory dlouhodobě narovnání úhrad za poskytování zdravotní péče podporují a právě i náš návrh na zvýšení plateb za státní pojištěnce by tento, tolik potřebný krok, umožnil.
Za zásadní prvek pro poskytování kvalitní a dostupné zdravotní péče považujeme personální stabilizaci zdravotnictví. Za závažný problém považujeme nedostatek zdravotnického personálu, který omezuje přístup pacientů ke zdravotní péči. Velmi alarmující je, že nedostatek personálu a jeho přetěžování umožňují právní normy.
Personální vyhláška, kterou se stanoví minimální počty pracovníků ve směnách, umožňuje, aby jedna sestra pečovala až o 45 pacientů. Obrovské fyzické a psychické přetížení sester, neexistující benefity, to vše vytváří předpoklady pro odchod zdravotníků z nemocnic.
U lékařů je problém s porušováním zákoníku práce a obrovským objemem přesčasů.
Návrhy odborového svazu na personální stabilizaci zdravotnických pracovníků:
- Návrh na odstranění diskriminace v odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví, který lze provést úpravou zákoníku práce – dlouhodobě navrhujeme sjednocení odměňování zdravotnických pracovníků bez ohledu na právní formu lůžkových zdravotnických zařízení. Rozdíl mezi platy a mzdami zaměstnanců, kteří mají regulované povolání dnes měsíčně přesahuje částku 10 000 Kč a vede k nežádoucí migraci zdravotníků.
- Plošné navýšování platových a mzdových tarifů pro všechny zaměstnance nemocnic
- Navýšení příplatku za směnnost a jeho rozšíření na všechny kategorie zdravotnických pracovníků.
- Návrh na sociální zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků
- Návrh na jednorázové odškodnění při pracovním úraze, nebo nemoci z povolání
- Návrh na zabezpečení rodiny pozůstalých při úmrtí zaměstnance při smrti následkem pracovního úrazu, nebo nemoci z povolání
- Odchodné pro zdravotnické pracovníky
- Výsluhový příspěvek, který bude vyplácen již po odpracování určitého počtu let (15) – již v průběhu zaměstnání.
- Návrh na vytvoření právního prostředí, které umožní zdravotnickým pracovníkům dřívější odchod do důchodu bez krácení výše důchodů
- Návrh na zvýšení zdravotníků prostřednictvím využití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti – zřízení Společensky účelných pracovních míst – vyhrazené podle § 113, zákona č. 435/2014 Sb., o zaměstnanosti), nebo speciálních dotačních titulů.
- Návrh na zřizování předškolních zařízení, případně dětských skupin pro děti při jednotlivých zdravotnických zařízeních a to buď s nepřetržitým, nebo prodlouženým provozem.
- Z návrhů odborů nebylo zatím realizováno téměř nic, mimo dětských skupin a zavedení psychosociální intervenční služby, která vzhledem k tomu, že byla realizována v návrzích výše není uvedena.
- Za odbory jen krátce a obecně co dále navrhujeme a kde vidíme problémy:
- Navrhujeme:
- posílení primární péče,
- elektronizaci zdravotnictví,
- důraz na prevenci a preventivní politiku. Je bezpodmínečně nezbytné řešit ochranu veřejného zdraví a zvýšit počty odborníků v hygienické službě a na zdravotních ústavech a to alespoň na úroveň roku 2000. Není možné dál omezovat a rušit činnosti, které mají dopady na veškeré obyvatelstvo,
- zvýšení kapacit školských zařízení vzdělávajících zdravotnické profesionály,
- zvyšování příspěvků OSVČ na zdravotní pojištění
- podporu zdravého životního stylu.
Zásadní výhrady máme k připravované reformě psychiatrické péče. Nesouhlasíme s proklamacemi MZ, že reforma je slibná. Z našich poznatků z praxe máme nyní odlišné informace a dokonce i aktéři připravované reformy připouštějí, že není na reformu připraven terén a především dostatek sociálních služeb, financování po skončení projektu a dostatek personálu.
- Dle našeho názoru je pro další fungování zdravotnictví bezpodmínečně nutné vrátit se k celkové koncepci zdravotnictví, stanovit síť lůžkových zdravotnických zařízení a zdravotnictví alespoň metodicky centrálně řídit.
- Závěrem k problematice zdravotnictví požadujeme, aby byl bod „Výdaje na zdravotnictví“ rozpracován a aby vláda i v souvislosti se stávající pandemií konkretizovala, co chce ve zdravotnictví realizovat.
- Sociální oblast:
- K jednotlivým právním předpisům ze sociální oblasti a sociálních služeb zpracováváme konkrétní připomínky a vždy očekáváme jejich vypořádání.
Systémově doporučujeme podrobněji zpracovat jednotlivé záměry, které dnes obsahují nejrůznější strategie. Z hlediska zajištění soudržnosti společnosti považujeme za zásadní zabezpečit pro lidi v případě nouze dávky, které jim zaručí důstojný život. Nemáme filozofický problém s návrhem vázat určité dávky na stanovené podmínky. Za zásadní opatření považujeme zabezpečení bydlení. ˇ
OSZP ČR má výhrady k novele zákona o sociálních službách. Navrhované změny nejsou podrobně prodiskutované, k návrhu zákona je více než 2 000 připomínek, z nichž některé zásadní nejsou vypořádané. Obavy máme i z nového způsobu financování.
Personální standardy, přes které by měly jít finanční toky, nejsou vytvořené, nevíme jak je MPSV nastaví. Velkým problémem je, že se nemění systém dotací, finance do sociálních služeb nebudou nárokové. Zásadní požadavek odborů byl, aby se náklady sociálních služeb promítly do mandatorních výdajů státního rozpočtu.
Bez naplnění této podmínky nelze docílit stabilitu ve financování sociálních služeb.
Souběžně dlouhodobě upozorňujeme na problém zabezpečení seniorů a potřebných v domácím prostředí. Chybí sociální služby v terénu, které by pomohly neformálním pečujícím zvládnout péči v přirozeném prostředí.
Zatím se nedaří ani v oblasti nastavit sociálně-zdravotní pomezí. Velkým problémem je výše objemu financí, které jsou do sociálních služeb alokované a také to, že jsou stále omezeny platby za ošetřovatelkou péči a to zvláště v zařízeních sociálních služeb, kde je tato péče nezbytná.
- V Praze 16. března 2020
- Dagmar Žitníková
- Zdroj: Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR
Po reformě zdravotní péče by praktický lékař už neměl dělat jen „údržbáře“
„Základní myšlenkou je, dejme lékařům kompetence léčit, jsou toho schopni,“ říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. První změny pacienti pocítí letos.
Kvalitnější vyšetření
| 8 108Tolik je samostatných ordinací praktického lékaře pro dospělé i děti a dorost. |
Do ordinací praktických lékařů můžou od ledna na prevenci docházet onkologičtí pacienti po ukončené léčbě, kterým to doporučil jejich specialista. Z dat pojišťoven vyplývá, že první desítky praktiků už pacienty převzaly.
Větší roli mají od začátku roku lékaři i v diagnostikování karcinomu tlustého střeva, na který ročně umírá přes dva tisíce lidí. Vyšetření na skryté krvácení ve stolici tak může dělat i praktik a k odborníkovi odešle jen pacienta s pozitivním výsledkem.
Přístroj, který je k vyšetření třeba, asi polovina lékařů už má. Analyzátor CRP totiž nyní používají ke zjištění zánětu v těle (provádí se z kapky krve), aby věděli, kdy nasadit antibiotika.
„Mohli jsme ho ale používat jen na CRP, ne na stolici,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka a dodává, že příští rok se bude jednat třeba o výkonu, který je nutný k akutní diagnostice infarktu či plicní embolie a trombózy.
Dětští praktičtí lékaři mají od Nového roku hrazené vyšetření novorozenecké žloutenky a otoskopii. Doposud musel lékař pro zjištění hladiny bilirubinu u žloutenky nabírat krev a posílat ji do laboratoře. Teď může použít přístroj, který se přiloží ke kůži a jednoduše hladinu změří.
Otoskop lékaři využijí pro vyšetření zánětu středouší. „Použiju ho, když potřebuji vědět, jestli to ještě zvládneme sami, nebo už dítě musím poslat k ušnímu,“ vysvětluje předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. Otoskopií lze zabránit i zbytečnému nasazení antibiotik.
Více léků na předpis
| 200 000 korunby mohlo lékaře stát pořízení nového vybavení ordinací. |
Zbytečné návštěvy specialisty jen pro recept má řešit širší seznam léků, které bude moci praktik předepsat. „Volal mi diabetik, byl amputován. Ptal se, proč ho vozí sanitka k diabetičce 17 kilometrů a lék mu nenapíše praktická lékařka, kterou má za rohem,“ popisuje Jana Petrenko z Koalice pro zdraví.
Se změnou se začalo už loni. Od října může praktik pro dospělé psát základní léky na močovou inkontinenci, takzvaná spasmolytika, která snižují frekvenci močení a urgentní nucení na močení. Od ledna se uvolnil pregabalin na neuropatické bolesti dolních končetin, které způsobuje poškození senzitivních nervů. Ty při chůzi umožňují pacientovi rozeznat, jde-li po koberci nebo třeba po štěrku.
„My potřebujeme léky proti alergickému zánětu spojivek a alergické rýmě. Maxitrol je vázaný na specialistu, přitom v zahraničí se dá koupit v lékárně,“ upozorňuje za dětské lékaře Hülleová. Za léky na diabetes II. typu jsou v jednání gliptiny.
Lepší vybavení ordinací
| 8 letje přechodná doba, během níž si budou lékaři vybavovat ordinace. |
EKG, analyzátor CRP, pulzní oxymetr (monitoruje nasycení tkání kyslíkem) či přístroje na diagnostiku akutních stavů, třeba infarktu myokardu. U gynekologů povinně ultrazvuk. Během následujících osmi let by se mělo vybavení ordinací praktiků podstatně zlepšit. Díky tomu by jen neposílali pacienty na vyšetření, ale mnoho situací by zvládli sami.
Jaké přístroje to přesně budou, se rozhodne možná ještě letos. „Pacienti, u kterých bude něco diagnostikováno, budou posláni o patro výš, kde diagnostika bude detailnější,“ vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Komplikované případy dál budou léčit ambulantní specialisté.
Sdružené praxe
Delší ordinační dobu a méně čekání by mělo přinést zase sdílení přístrojů – tedy takzvané sdružené praxe. Jde o model jakýchsi minipoliklinik, kdy na jednom místě spolupracují dva či tři kvalifikovaní lékaři (na rozdíl od současných řetězců), k dispozici je více sester, recepce i administrativní pracovník. Pacient by už neměl narazit na zavřené dveře.
Jak by mohly sdružené praxe fungovat, zjistí pilotní projekt, který se připraví letos. Nastaví se úhradová pravidla, bude se hledat i model sdílení přístrojů mezi lékaři. Pilot poběží asi dva roky. „Bude to i změna v myšlení. Myslím, že je to pro mladé lékaře, kteří do systému vstupují už s jiným přístupem,“ myslí si Petr Šonka.
Pohotovosti
Chystá se i změna v provozu pohotovostí. Ty jsou dnes rozesety na různých místech, třeba na poliklinikách, a pacient je mnohdy složitě hledá, navíc nefungují všude.
Během následujících let tak v každém okrese vznikne nově u jedné ze stávajících nemocnic urgentní příjem určený jen pro akutní případy a záchrannou službu a současné pohotovosti se k urgentům postupně přidruží.
Sloužit na pohotovosti budou jako doposud praktičtí lékaři, ovšem v nové roli. Vytřídí pacienty, kteří na urgent nepatří – například s bolestí v krku – a tyto méně závažné případy buď hned sami vyřeší, nebo doporučí specialistu.
„Není služba, kdy bychom takové případy neřešili. V Motole je pohotovost přidružená k urgentu, jenže pracuje jen v noci a o víkendech.
Část pacientů se odkloní, ale zase je zavalená pohotovost případy, které by počkaly nejen do druhého dne, ale i do pondělí,“ popisuje stav v terénu primářka urgentu dospělých nemocnice v pražském Motole Lenka Kozlíková a dodává, že nutná je hlavně osvěta mezi pacienty. Za obsazení služeb bude odpovídat kraj.
Reforma zdravotnictví: Otevře prostor pro finanční poradce? – Investujeme.cz
Přijde-li finanční poradce nabízet řešení výpadku příjmů domácnosti v penzi, setkává se s argumentem „penze se stejně nedožiju“. Přijde-li ale s řešením financování zdravotní péče, tento argument padá. A co více. Nejde přeci jen o živitele rodiny, ale i o jejich děti. Kdo by pro ně nechtěl nejkvalitnější možnou zdravotní péči?
V současnosti je tato stránka byznysu finančních poradců a zprostředkovatelů zavřená. Veřejné zdravotní pojištění kryje vše. Zdánlivě. Ve skutečnosti se koncem roku mnohdy nedostává peněz na základní operace a zdravotnická zařízení se potýkají s hlubokými ztrátami. Zdravotní pojišťovny na tom nejsou o mnoho lépe. Řešení? Reforma zdravotnictví.
České zdravotnictví nepochybně patří mezi nejvyspělejší a nejkvalitnější na světě. Špičky českých lékařů se drží na špici světové medicíny a ani technologiemi české zdravotnictví nezaostává. Zatím. Hospodaření s veřejným zdravotním pojištěním je netransparentní a peníze jsou často vyhazovány do černých děr. I proto ministr zdravotnictví plánuje zrušení některých nemocnic.
Ministerstvo zdravotnictví již zveřejnilo harmonogram reformy zdravotnictví. V první fázi dojde ke zvýšení spoluúčasti pacientů – a v druhé definuje standard zdravotní péče. Tím by se mohl otevřít nemalý prostor pro finanční zprostředkovatele.
Zvýšení spoluúčasti pacientů
Spoluúčast pacientů je v Česku velké politické téma. Zavedení regulačního poplatku ve výši 30 Kč za návštěvu u doktora či položku na receptu a 60 Kč za den stravování v nemocnici ovlivnilo výsledek voleb.
Přitom se nejedná o částku, která by významným způsobem zatížila rodinný rozpočet – zejména s ohledem na limit 5 000 Kč stanovený jako maximální roční spoluúčast pacienta.
Než byly poplatky zavedeny, nejvážněji nemocní lidé platili spoluúčast mnohem vyšší.
Zavedení spoluúčasti vedlo téměř okamžitě k vytvoření „pojištění proti spoluúčasti“. Jednalo se o pojištění převážně nevýhodné vzhledem k výši pojistného a předpokládanému pojistnému plnění. Ale ujalo se.
V první fázi reformy zdravotnictví se předpokládá zvýšení poplatku za pobyt v nemocnici na 100 Kč. Lze tedy očekávat zvýšený zájem i o pojištění, které tento poplatek zaplatí.
Přitom se jedná o částku, kterou majoritní skupina lidí během jednoho dne projí.
Levnější stravování mají snad jen děti, penzisté a lidé bez práce, kteří mohou veškeré stravování redukovat na domácí vaření ze základních surovin.
Ministerstvo zdravotnictví chtělo část poplatků zrušit. V současnosti se platí v lékárnách 30 Kč za položku na receptu, přičemž vláda nesouhlasila s redukcí na 30 Kč za celý recept.
Plně hrazenými se stanou také veškerá podpůrná a doplňková léčiva. Pacient si je bude muset hradit ze svého a systém veřejného zdravotního pojištění ušetří 580 Kč. I zde se otvírá prostor pro pojišťovny a jejich pojištění pro případ nemoci či úrazu. Pořád se ale nejedná o zásadní příležitost pro komerční pojištění a jeho zprostředkování.
Standard a nadstandard
Snad nejvíce diskutovaným tématem je standard a nadstandard zdravotní péče. V současnosti mají všichni pojištěnci z veřejného zdravotního pojištění nárok na bezplatnou zdravotní péči za stejných podmínek.
Nikdo si tak kupříkladu nemůže legálně připlatit za titanový kloub místo ocelového a záleží na rozhodnutí lékaře (a jeho tabulek, limitů…), jaký pacientovi „přiklepne“.
Tím se otevírá prostor pro korupci a plýtvání v rámci systému.
I z tohoto důvodu je jedním ze základních bodů již první fáze zdravotní reformy „Otevření prostoru pro legální a transparentní formu spoluúčasti pacientů tak, aby pacientovi byla zpřístupněna volba mezi jednotlivými alternativami nabízené péče“.
Samotná definice standardu zdravotní péče bude součástí tzv. „Velké reformy zdravotnictví“. Cokoli nad rámec definovaného nároku pacienta bude nadstandardem, za který si bude muset pacient připlatit – a nebo se proti případným výdajům pojistit.
Zde se otevírá pro pojišťovny a zprostředkovatele největší prostor pro byznys. Kdo by nechtěl nejkvalitnější zdravotní péči? A pokud jemu stačí standard, nepochybně bude chtít nadstandard pro své děti.
Finančního zprostředkovatele nikdo nevyhodí s argumentem „že je pojištěn dost“, protože na lepší zdravotní pojištění není v současnosti pojištěn nikdo (až na skutečně úzký okruh zdravotní péče), ani „že lepší zdravotní péči nepotřebuje“, protože na ni byl, alespoň ve svých představách a rétorice zejména levicových politiků, dosud zvyklý.
Pojištění ovšem nebude dostupné pro všechny. Kdo již nemocný nebo vážně zraněný je, komerční pojištění uzavřít nebude moci. Pojišťovny ho nebudou chtít. I toto je velký argument pro zprostředkovatele: „Uzavírejte hned, dokud jste zdraví, později nebudete třeba mít již možnost.“
Další zvýšení spoluúčasti
V rámci „Velké reformy zdravotnictví“ dojde k zavedení dalších „regulačních poplatků“. Pacient si kupříkladu zaplatí 200 Kč za návštěvu specialisty bez doporučení svého praktického lékaře nebo 90 Kč za návštěvu praktika, u kterého není registrován.
Dále budou řešeny ještě další činnosti a úkony, na které bude pacient připlácet.
Reforma zdravotnictví: Nejen o poplatcích
Připravovaná reforma zdravotnictví není jen o regulačních poplatcích a zvýšení spoluúčasti pacienta. Je především o systémových změnách, které mají zamezit plýtvání.
A historicky jeden z nejúspěšnějších mechanismů proti vyhazování zdrojů je mechanismus tržní.
Proto i zdravotní pojišťovny, byť povinně neziskové, mají podle návrhu fungovat na základě pravidel odpovídajících obchodním společnostem.
Spoluúčast pacientů je základním předpokladem dobrého fungování zdravotního systému. O tom se přesvědčili i lékaři poskytující zdarma zdravotní péči v rámci humanitárních projektů v Africe. Není to ale jen o ní.
Článek vyšel na ČeskéReformy.cz
Nahrávání …