Podařilo se mi vyhrát další kurz v Prakulu. Bylo to bezva a naučila jsem se spoustu nových věcí a mám z toho hrozně moc fotek a chci vám je všechny ukázat. No dobře, všechny ne, ale bude jich dost.
Hrozně dlouho jsem vybírala, na jaký kurz se mám přihlásit. Thajská kuchyně? Čokoláda? Quiche, pie & tarts? Francouzská kuchyně? Je tak těžké, vybrat jen jeden! Nakonec mi připadalo, že naučit se domácí chleba a pečivo bude asi nejužitečnější, odolala jsem kurzu „čokoláda“ a bylo to. Nebude ještě nějaká soutěž? Potřebovala bych nutně vyhrávat tak jeden kurz měsíčně.
Kurz se jmenoval Tajemství dokonalého pečiva aneb chleba v květináči. Vedl ho mistr pekař Martin Hanus a pomáhal mu Zdeněk Marcín (nastoupil do Prakulu za Vaška Friče, který si práve otevřel novou restauraci, do které se už moc těším). Navíc jsme měli k ruce „Barunku“, která se pečlivě starala nejen o náš pitný režim a pak jednu hodnou paní „na nádobí“ (tu bych potřebovala domů)
Zdá se, že v Prakulu vyznávají heslo „při vaření je nejdůležitější podlejvání“ a opět se nás pokoušeli opíjet. Tentokrát (narozdíl od minula) se jim to u mě naštěstí nepovedlo, ale skleničce vína se při vaření rozhodně nebráním. 
Naučili jsme se třeba, jak „skoulet“ těsto. Oběma rukama, jako pan mistr, to sice neumím, ale bochánky mám krásný.
Z bochánků jsme uváleli rohlíky…
… a upletli housky
Mysleli jste si, že pečivo se sype mákem nebo solí a kmínem? Ale kdepak, nesype! Dekoruje se.
Rohlíčky jsou dnes zvláště vypečené.
Čerstvé pečivo, máslo, pažitková pomazánka, párky od Hudery, hořčice. Ach!
Ať už jim říkáte loupáčky, makovky nebo úplně jinak, teplé s máslem jsou prostě bezkonkurenční (a já se zasnila tak, až jsem je vyfotila jen syrové).
Vyzkoušeli jsme si i chleba. Pšenično-žitný, se škvarky nebo s ořechy. Věděli jste, že ořechy obarví chlebovou střídku nafialovo?
Chleby v květináči jsou efektní, ale někdy se jim, potvorám, z těch květináčů nechce.
Bez práce nejsou koláče, říká přísloví. Doufám, že ta ukecaná paní, která neudělala ani koláč a všude překážela se svým nárazníkovým poprsím, to přísloví zná. Ba ne, koláčů bylo habaděj i pro líné (ale ta paní mě stejně hrozně štvala).
I přes to, že se snažím sníst jen jeden kousek pečiva (a to celozrnného) denně, tak jsem samozřejmě neodolala a dala si. A víte co, bylo to tak dobré, že ani nemám výčitky. Mými favority jsou rohlík sypaný kmínem a solí, ořechový koláč a škvarkový chleba. Blížící se dlouhé studené večery mě zřejmě inspirují k vyzkoušení doma.
RECENZE: Farmářské recepty od Hany Michopulu nadchnou, až na ty mouchy
Michopulu vydala kuchařku, která tu ještě nebyla. Snaží se na české stoly „vyždímat“ z produktů z farmářských trhů co nejvíc. Nakročeno má dobře, ale mohla ještě přitlačit. Na talíře kromě mangoldu nebo švestek nabízí i třeba konzervovaná rajčata, parmezán nebo lososa, tím mírně překračuje hranice.
Není se co divit, proč zrovna kuchařka podobného typu. Michopulu využívá fenoménu, který sama založila: farmářských trhů. Vychází ze své novinářské zkušenosti vedení časopisů o jídle a svých kuchařských ambicí, a to vše propojila s osobní zkušeností z organizování farmářských trhů.
Hana Michopulu
Knihu jsme otestovali a přes veškerou chválu za nápad musíme vytknout i několik drobných nedostatků či spíše nedotažeností.
Začíná se podzimem
Farmářské trhy nabízejí širokou škálu domácí zeleniny a ovoce, které Michopulu umí většinou velmi dobře využít. Přesto by někde mohla být daleko důslednější. Proč používá konzervovaná rajčata? Vím, že je kuchařka podzimně-zimní a že tyhle rudé šťavnaté plody právě nedozrávají, proč ale nezařadit recepty s rajčaty až do jarně-letní kuchařky, která určitě vznikne?
 Kniha Hany Michopulu: Recepty z farmářského trhuHana Michopulu přesně vystihla, co si každý milovník farmářských trhů přihodí do košíku společně k ořechům a jablkům: kuchařku, která mu ukáže, jak z nákupu připravit lahůdky pro celou rodinu. |
Kuchařka navíc vyšla v polovině září. Škoda, většina farmářských trhů zavřela brány na konci října, na pulty knihkupců se tak mohla dostat o nějaký ten pátek dřív, aby si ji čtenáři více užili.
Zklamáním byla kapitola „bílá a černá ředkev“, která obsahuje jen úvodník, ale žádné konkrétní recepty.
Když zůstanu u výhrad, vyčetla bych autorce časté využití parmezánu. Copak ve stáncích nenajdeme český sýr, který by šel do jídel přidat? Vadí mi také přílišné zastoupení lososa. Raději bych v receptech potkala sivena, pstruha, štiku nebo kapra.
Chybí mi také recepty s větším využitím bylinek. Vždyť i teď, na začátku listopadu, je mám ještě v dobré kondici za oknem. A farmáři jistě také všechny neotrhali. Ale snad se jich s ostatními čtenáři dočkám v dalším díle.
Sezonu respektuje u ovoce
Autorka sezonu respektuje hlavně u ovoce. Jablka, hrušky, švestky, prostě pravé dary podzimu. Z nich vaří dezerty, které v plískanicích zahřejí.
V kuchařce mě okouzlila kapitola dýně. Kulaté oranžové krásky plněné mletým masem, podávané jako zmrzlina nebo dýňové polévky, to jsou skvělé varianty pro podzimní večery. Přínosné jsou také rady „jak na to“, třeba při přípravě luštěnin. Vyvarujete se tak zbytečných omylů nebo ne zcela chutných pokusů.
Pantzarosalata
Italská čočková polévka
Na jedničku jsou i tipy, jak skladovat mrkev, jak pracovat s její chutí a s jakým masem a kořením ji kombinovat.
Dva recepty na osmi stránkách
Za velmi povedenou považuju kapitolu řepa, švestky a mangold, který si na českých stolech znovu dobývá své postavení. Za pozornost stojí i recepty s vlašskými ořechy, které k prvním měsícům školního roku rozhodně patří.
Naopak kapitola brambory nebyla podle mého gusta. Z nich šlo rozhodně „vymáčknout“ víc. Stejně jako oddíl celer – osm stran, ale jen dva recepty. Další listy tvoří už jen fotky nebo obsah kapitoly.
Nakladatelství Zpátky domů si na grafické úpravě knížky dalo záležet, stejně jako na fotkách, z nichž přímo voní domácí kuchyně. Zároveň z nich ale cítíte podzim a tvrdou práci zemědělců, kteří už dva roky do našich kuchyní protlačují svoje výpěstky.
Michopulu v úvodu receptu na Kapustový hrnec líčí, že váhala, zda tak jednoduchý recept do knihy vůbec zařazovat. Musím ale podotknout, že to byl jeden z receptů, který mě opravdu zaujal.
Husí sádlo, mák a švestky boduje
Z některých receptů až příliš čiší řecký, arabský nebo rakouský vliv. Uvítala bych spíše oprášení starých českých poctivých receptů. Baví mě moderní podoby klasických domácích surovin, třeba máku, švestek a husího sádla, nakombinované společně v muffinech. Už se těším, až je vyzkouším. Stejně tak dušenou mrkev s vepřovým ramínkem, které jsem si u řezníka už předběžně objednala.
Zatím jsem z kuchařky vyzkoušela koláč z řepy, který krátce po upečení strávníky příliš neokouzlil (pochutnávali si spíše na krému z lískových oříšků na povrchu), druhý den po rozležení ale už chutnal lépe. Minus bych ale dala tomu, že v receptu ale není uvedeno, jakou mouku použít.
Zkusila jsem i dýňovou polévku, tentokrát ve variaci s bílým vínem. Doplnila jsem ji krutonky a chutnala opravdu báječně.
Originál koláče podle Hany Michopulu
Koláč z řepy, jak se povedl nám
Jako lehčí večeři jsem servírovala zimní salát z jablek, špeku a sýra. Líbilo se mi, že ovčí sýr si opravdu přinesu z košíku z trhu, stejně tak polníček. Na fotografii je ale slanina vyškvařená, zatímco v receptu o tomto kroku není ani slovo.
VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. – PDF Free Download
1 VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S.R.O. Jan Šanda Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu Bakalářská práce 2014
2 Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu Bakalářská práce Jan Šanda Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra hotelnictví Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Sylva Skupinová Datum odevzdání bakalářské práce: Datum obhajoby bakalářské práce: Praha 2014
3 Bachelor s Dissertation Farmers' markets from a statistical point of view In the Czech Republic Jan Šanda The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hospitality Major: Hotel Management Thesis Advisor: Dr. Ing. Sylva Skupinová Date of Submission: Date of Thesis Defense: Prague 2014
4 Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu zpracoval samostatně a veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţil, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů a ţe svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. V Praze dne Jméno a příjmení autora
5 Děkuji tímto vedoucí práce Dr. Ing., Sylvě Skupinové za její odbornou pomoc, cenné rady a poskytnuté materiály, které mi pomohly při vypracování bakalářské práce.
6 Abstrakt ŠANDA, Jan. Farmářské trhy v České republice ze statistického pohledu. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha : Celkový počet stran 64. Práce je zaměřena na charakteristiku farmářských trhů, jejich analýzu z pohledu spotřebitele a současný stav. Práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a návrhovou část.
První část byla zpracována na základě odborné literatury, kde charakterizuje prostředí farmářských trhů v Praze. Přibliţuje jejich historii i současný stav. V druhé části se práce zabývá marketingovou analýzou oblíbenosti farmářských trhů mezi zákazníky z hlediska prodávaného sortimentu. Ta byla prováděna vlastním šetřením na vybraných trzích v Praze.
V závěru práce jsou uvedena externí pozorování a poznatky, které jsem získával v průběhu zpracování bakalářské práce. Na základě těchto poznatků je vypracovaná návrhová část, kde poukazuji na nedostatky a jejich moţné řešení. Cílem práce bylo zanalyzovat současný stav, prognózy a důsledky úpadku farmářských trhů.
Klíčová slova: Farmářské trhy, marketing, pozorování, spotřebitel, výzkum
7 Abstract My thesis describe the characteristics, consumer analysis and a current state of farmers markets. Thesis is divided into 3 parts. The first is theoretical. Second is practical and the last part is conclusion. Theoretical part is written in accordance with reference books and describes farmers markets in Prague.
It approaches their current state, and historical too. The aim of the second part of my thesis is to analyze the Markets customer popularity from the point of view of the goods sold. Clarify the principles and rules of these Markets. The practical part of my thesis includes my own research concerned with customer popularity of Farmers Markets in Prague.
In the conclusion, external observations and conclusions I have obtained during the composition of my thesis are included. The results of my research led me to conclusion, where I aim on insufficiency and how to solve it. My main purpose is to analyse current state of farmers markets, prognosis and consequences of recession of farmers markets.
Key words: Consumer, Farmers Markets, Marketing, Observation, Research
8 OBSAH SEZNAM TABULEK…
9 SEZNAM GRAFŮ ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Vymezení základních pojmů Cíl farmářských trhů Vývoj farmářských trhů v České republice Farmářské trhy v Praze Výhody a nevýhody farmářských trhů Asociace farmářských trhů a jejich kodex PRAKTICKÁ ČÁST Výběr farmářských trhů ke statistické analýze Farmářský trh na Kulaťáku na Vítězném náměstí Náplavka, Rašínovo nábřeží Farmářské tržiště Jiřák Výsledky šetření z farmářského trhu Na kulťáku Analýza získaných statistických dat NÁVRHOVÁ ČÁST ZÁVĚR LITERATURA… 46
9 Seznam tabulek Tab. č. 1 Přehled trhů v Praze v týdenní provozní dobu Tab. č. 2 Porovnání ceny jahod na Kulaťáku Tab. č. 3 Kde nakupujete kachnu ke svátečnímu obědu Tab. č. 4 Jaký je Váš názor na existenci farmářských trhů v Praze Tab. č. 5 Proč jste dnes na farmářském trhu Tab. č.
6 Je sortiment na trhu ekologičtější neţ v jiných obchodech Tab. č. 7 Co je pro Vás rozhodující při nákupu potravin Tab. č. 8 Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem Tab. č. 9 Jak dlouho Vám trvá cesta na trh Tab. č. 10 Co na farmářském trhu nakupujte nejčastěji Tab. č. 11 Čím Vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu Tab. č.
12 Kolik Kč v průměru utratíte při jednom nákupu na trhu 9
10 Seznam grafů Graf č. 1 Počet farmářských trhů v České republice Graf č. 2 Počty farmářských trhů v Praze Graf č. 3 Kde nakupujete kachnu ke svátečnímu obědu Graf č. 4 Názor na existenci farmářských trhů Graf č. 5 Proč jste dnes na farmářském trhu Graf č.
6 Je sortiment na trhu ekologičtější neţ v jiných obchodech Graf č. 7 Co je pro Vás při nákupu potravin rozhodující Graf č. 8 Pokud jste nic nekoupili, co bylo důvodem Graf č. 9 Jak dlouho Vám trvá cesta na trh Graf č. 10 Co na farmářském trhu nakupujete nejvíce Graf č.
11 Čím Vás prodávající nejvíce ovlivnil při nákupu Graf č. 12 Kolik Kč v průměru utratíte při jednom nákupu na trhu 10
11 Úvod 21. století se stalo uspěchanou, stresovou a technologickou dobou. Všichni někam spěcháme ať uţ do práce, na sraz s kamarádkou nebo naopak domů. Zaţíváme stres v práci, v osobním ţivotě a moderní technologie vše pouze podmiňují. Právě proto se čím dál více lidí začalo zajímat o zdravý ţivotní styl a především zdravé stravování.
Někteří protoţe to je IN, někteří protoţe si uvědomují, ţe zdraví máme jen jedno a je k nezaplacení. Pod pojmem zdravé stravování si většina představí produkty s názvem bio nebo light, ale co například sezonní lokální potraviny.
Není přece jen lepší vařit ze surovin, které byly před nedávnem vypěstované a sklizené neţ ty, které byly nedozrálé a exportované přes půlku světa? Ano je a právě proto začali vznikat farmářské trhy, kde farmáři nabízejí svoji produkci.
Přestoţe v západních zemích tento trend trvá jiţ několik desítek let v České republice vznikly farmářské trhy, jak je v dnešní době známe, teprve před pár lety. V současné době je to jeden z nejvíce vyuţívaných způsobů nákupu potravin u nás.
A tak vzniká otázka proč vlastně tolik lidí raději nakupuje právě na farmářských trzích a ne pohodlně a anonymně v supermarketu? Právě tato otázka mě vedla k tomu, ţe jsem se rozhodl pro toto téma mé bakalářské práce. Cílem práce je přiblíţit vývoj a princip fungování farmářských trhů. Dále dát odpověď a zdůvodnění proč lidé chodí raději nakupovat na farmářské trhy.
Ve své bakalářské práci tedy analyzuji vztah českých spotřebitelů k farmářským trhům. Dále zjistit jaký bude vývoj farmářských trhů, zda i nadále budou nabízet pouze českou produkci nebo budou stále více zařazovat i zahraniční. Práce je rozdělena na teoretickou, praktickou a návrhovou a závěr.
V teoretické části přibliţuju základní informace o farmářských trzích, jejich vývoj v České republice a současný stav.v praktické části se zabývám motivací lidí k nákupu na farmářském trhu, ale i děním na farmářském trhu, které mi poskytlo odpovědi na mé cíle. Na závěr popisuju poznatky ke zlepšení fungování trhů v Praze a v závěru zhodnocuju výsledky z dotazníku a také zda moje hypotézy byly potvrzeny nebo vyvráceny Základní zdrojem pro marketingového výzkumu jsou informace načerpané z literatury a internetových zdrojů, které jsem poté aplikovat ve formě dotazníkového šetření. 11
12 1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Vymezení základních pojmů Farmářské trhy (sedlácké, selské, zemědělské trhy apod.
) jsou forma prodeje zemědělského a potravinářského zboţí pro občanskou veřejnost, jejímţ cílem je: podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin; zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převáţně českého a regionálního původu; vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboţí slouţí k setkávání lidí, přiblíţení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům; oţivit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru. Farmářské trhy se konají ve veřejně oznámené časové periodě, zpravidla pod otevřeným nebem, a prodej na nich se řídí předem oznámeným a vyvěšeným trţním řádem, který vychází ze vzorového trţního řádu a z dispozic jednotlivých měst 1. Tržiště je obecné pojmenování pro místo, kde probíhají trhy. Zpravidla se jedná o maloobchod prováděný ve větším měřítku a pravidelně. V minulosti jako trţiště často slouţily městské rynky, které často nesly i název trh. V Praze se jednalo např. o Koňský trh (dnešní Václavské náměstí), Uhelný trh, Ovocný trh, nebo Dobytčí trh (dnešní Karlovo náměstí). Jiná specializovaná trţiště byla postupem doby přeměněna na samostatné trţnice. 2 Farmářské tržiště je především potravinovým trhem. Je to vymezený prostor, umoţňující prodej a poskytování sluţeb (dále jen trţiště), kde mohou především výrobci event. Jiní, jimi určení prodejci (dále jen prodejci, za základě písemného pověření výrobce prodávat v trţním řádu stanovený čas své výrobky, rovněţ stanovené trţním řádem. Pro prodej 1 Definice farmářských trhů [online], [cit ]. Dostupné na 2 Definice trţiště [online], [cit ] Dostupné na 12
13 farmářských výrobků jsou určeny přenosné, sloţitelné a rozloţitelné prodejní stánky.
Rozmístění stánku je určeno plánkem 3 Správce tržnice je odpovědnou osobou, která trţiště provozuje v souladu s trţním řádem vydaném místně příslušnou samosprávou jeho odpovědností je vypracování provozního řádu trţiště a tento řád umístit na viditelném místě na trţišti. Provoz trţiště je provozován v souladu s příslušnými vyhláškami.
Správce trţiště pronajímá místo pro jednotlivé stánky fyzickým nebo právnickým osobám. Činnosti na farmářském trhu se řídí tržním řádem. Trţní řád vypracuje provozovatel, který aplikuje podmínky provozního řádu jednotlivých měst nebo jeho částí. Tento provozní řád musí provozovatel umístit na viditelném místě. 1.
2 Cíl farmářských trhů Cílem farmářských trhů je především podpora malých a středních zemědělských pěstitelů, chovatelů, zpracovatelů a výrobců potravin. Zásobování občanů čerstvými zemědělskými plodinami a potravinami převáţně českého a regionálního původu.
Z neziskového pohledu je cílem také vytvoření nového společenského prostoru, který vedle prodeje zemědělského zboţí slouţí k setkávání lidí, přiblíţení městských obyvatel zemědělské sezóně a přírodním cyklům, oţivit vybrané prostory měst a zlepšit jejich atmosféru. 1.
3 Vývoj farmářských trhů v České republice Farmářské trhy v České republice ani v Praze nemají dlouhou tradici. Hlavním důvodem proč v tomto směru tolik zaostáváme za západním světem je 40 let komunismu, kdy trhy, které předtím byly dostupné nebyly podporovány nebo byly úplně zrušeny.
Novodobá historie a moţná i den, na který budou Češi vzpomínat byl 20. březen roku 2010, kdy svou sobotní premiéru odstartovaly farmářské trhy na kulaťáku. Tehdy farmáři dobyli Prahu a od té doby opět začaly pravidelné farmářské trhy na různých místech v Praze. Přestoţe, se farmářské trhy dostaly do podvědomí opravdu aţ dnem 20 března málo kdo ale ví, ţe první farmářský trh vznikl o několik měsíců dříve. U zrodu prvních farmářských trhů v Praze stála paní Hana 3 Trţní řád farmářské trţiště Jiřák [online], [cit ] dostupné na 13
Hana Michopulu: V české kuchyni máme spoustu pokladů
Sama vaří ze surovin, které nakupuje v Klánovicích na prvním trhu, který rozjížděla. „Prodávají tam lidi, které znám a mám k nim důvěru. Doporučuju všem, aby si vytipovali seriózní prodejce a nenakupovali náhodně.“
Foto: Jan Handrejch, Právo
Michopulu jsem vyvdala. S manželem už nejsme spolu, ale jméno jsem si nechala. Je to Řek, který se tu narodil, byli jsme manželé osmnáct let a narodily se nám dvě děti. Považuju to za dobrou část svého života, spousta věcí se nám povedla.
Řekla jsem si, že vezmu nějakou typicky českou věc a pokusím se ji vystřelit výš. Volba padla na chlebíčky.
Jenže pak se každý vyvíjel a dospěl jinam, naše názory se rozešly. Já směřovala k podnikání a v tom byl trochu problém. Ale to je už minulost.
To je pro mě nejhezčí den v bistru, protože máme největší návštěvnost a lidi jsou nejmilejší z celého týdne – mají čas a přijdou si to užít. Pracuju dopoledne doma a v poledne se přesunu sem, kde řeším se svým týmem běžný provoz. Bezvadné je, že právě v pátek za mnou většinou přijedou v šest hodin patnáctileté dcery – dvojčata – a jdeme na večeři.
Testujeme různé restaurace, jsou po mně a jsou mi už zdatnými partnerkami v jídle. Měly jsme období zkoušení hamburgerových restaurací a dnes jdeme do podniku Maso a kobliha, tak se těším.
V české kuchyni máme spoustu pokladů, které je potřeba oprášit a upravit do soudobé podoby, modernějšího hávu. Není možné jíst stejné jídlo tři sta let, naše životy i chutě se mění. A tak jsem si řekla, že vezmu nějakou typicky českou věc a pokusím se ji restaurovat, vylepšit, vystřelit někam výš. Volba padla na chlebíčky.
Vytvořila jsem nové receptury, které pořád respektují, čím chlebíček je, ale s použitím kvalitních surovin, čerstvé zeleniny a rozmanitých bylinek. Myslím, že se podařilo dosáhnout plnohodnotného a luxusního produktu.
Samozřejmě jsem hledala inspiraci i v zahraničí, kde jsem viděla podobné snahy modernizovat původní dědictví. To je hlavní trend ve světě. Druhým je fast food, čímž nejsou myšleny jen smažené nekvalitní věci, ale rychlé jídlo, které dostanete na ulici, nemusíte se za něj stydět a splňuje zdravotní i energetické požadavky. Tuhle filozofii jsem se pokusila vtělit i do chlebíčků.
…který byl zvědavý, co dostává mezi dvěma chleby a vyžádal si ten horní odstranit. Nebo pan Sandwich, velký hráč, který se nechtěl zdržovat dlouhým jídlem… Nevím, nakolik jsou tyhle historky pravdivé, spíš jde o to, kdo je řekl první.
Ale obrovskou tradici mají chlebíčky v severských zemích (Dánsko, Švédsko, Norsko), chleba s něčím je prostě základ výživy, to je jasné. Obkládají tam chlebíčky velmi bohatě, fungují nejen jako chuťovka, ale i plnohodnotné syté jídlo. Dávají na ně brambory, ryby, zeleninu…
Absolutně nejvíc se u nás prodává vajíčkový s naklíčenou řeřichou, což mě překvapilo. Nebyl v základním seznamu a dostal se tam úplně náhodou, když jsme měli přebytek vařených vajec a potřebovali je udat. Přišla na řadu pomazánka mojí mámy, kterou dělávala na víkend. Okamžitě se po něm zaprášilo.
Ikonický pro mě je chlebíček s řepnou pomazánkou, kozím sýrem a ořechem v cukru nebo chlebíček s celerovou remuládou s bylinkami. Úplně nejvíc ovšem miluju šunkový, na který dáváme místo české okurky francouzské cornichony bez cukru v nálevu. Je tak lépe cítit chuť.
Ano i ne. Pro svůj podnik jsem dlouho nemohla vymyslet jméno, váhala jsem mezi několika a nemohla se rozhodnout. Už bylo potřeba udělat logo a cedule, architektka na mě tlačila. Jak na mě koukala, všimla si přívěsku Sisters, který jsem dostala od sestry Mirky. Tak co třeba Sisters? napadlo ji. Takhle jednoduše to vzniklo.
„Relax je pro mě, když přijdu domů a povídám si s dcerami, něco jim uvařím… pak zase vezmu kabelu a jdu makat, protože se snažím obstát. Je to boj.“
Foto: Jan Handrejch, Právo
Na začátku mi nejmladší Petra pomáhala, ale pak se vrátila ke své profesi, je z jiného oboru. Mirka je publisherka. Já jsem ta prostřední.
Sesterství pro mě je moc důležité, jedna ze základních životních hodnot, vždycky jsme se podporovaly a rozuměly si, naše rodiny drží pohromadě…
Každý den. Jako kdyby si člověk pořídil dítě a nebyl s ním, to je stejné. Zpočátku jsem dělala všechno, vymýšlela, zdobila, vařila polévky. Dnes je už práce rozdělená, na všechno mám lidi, kteří se to bezvadně naučili a většinu věcí dělají dokonce líp než já. To je velká výhra, všude slyším stížnosti na pracovníky v gastronomii…
Když je potřeba, zkouším novou polévku, chlebíček, teď jsem dělala kolekci limonád na léto. Snažím se do toho vtáhnout i dcery Mariu a Annu, aby viděly, jak funguje v reálu firma, znaly každodenní starosti. Protože my jsme první podnikající generace, rodiče pracovali jinak. Přijde mi důležité jim tyhle zkušenosti předat. Ať se v životě pustí do čehokoliv, budou jim k dobru.