Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

Fytoestrogeny jsou látky rostlinného původu, které mají podobnou strukturu a účinek jako ženské pohlavní hormony estrogeny. Jsou využívány při hormonální léčbě jako přírodní alternativa když žena nechce či nemůže užívat uměle vytvořené hormony. Přírodní hormony ženské tělo dobře vstřebává.

Existuje několik druhů fytoestrogenů:

  • isoflavony – nejrozšířenější, vyskytují se převážně v luštěninách a jsou zodpovědné za snižování cholesterolu v krvi a zmírnění příznaků v období klimakteria
    ,
  • flavony – červené či žluté ovoce a zelenina,
  • flavonony – citrusové plody,
  • kumestany – sója, špenát, slunečnicová semena,
  • lignany – obiloviny, ovoce a zelenina,
  • mykotoxiny – plísně chleba a rostlin.

Přírodní fytoestrogeny mají hlavně tyto přínosy:

  • Pomáhají s léčbou některých druhů rakoviny a působí jako prevence proti tomuto onemocnění.
  • Zlepšují zdraví po celé období ženského přechodu. Zejména zmírňují návaly horka, noční pocení, migrény nebo poruchy spánky. Pozitivně působí také proti podrážděnosti a velkým výkyvům nálad.
  • Pomáhají organismu při procesu hubnutí.
  • Zlepšení hydratace kůže a upravení produkce kožního pigmentu.
  • Dostatek estrogenních hormonů zvyšuje zvlčení pochvy. Má afrodiziakální účinek (zvyšuje chuť na sex).

Pro které ženy je vhodné zvýšit příjem fytoestrogenů:

  • Ženy v přechodu, při menopauze, bolestivé menstruaci nebo silným premenstruačním syndromem.
  • Ženy s rozkolísanou hormonální hladinou (časté velké výkyvy množství hormonů).
  • Ženy, pro které není vhodná substituční hormonální terapie (přímé dodávání estrogenu do těla). Tj. ženy, které prodělaly rakovinu prsu, dělohy či vaječníků, ženy s nádorem, kuřačky, ženy s onemocněním jater, žilní trombózou, ženy po infartku či diabetičky.

Jak fungují fytoestrogeny

Fytoestrogeny se v trávícím traktu změní svou strukturu a vypadají podobně jako estrogeny. Vážou se na receptory nacházející se v buňkách. Následně pomáhají se spouštěním hormonálních procesů společně s estrogenem.

Lidské tělo bohužel neumí tyto přírodní hormony samo vyrobit, takže je přijímá v potravě. Hlavním zdrojem přírodních fytoestrogenů jsou rostliny a potraviny z těchto rostlin. Fytoestrogeny se vyskytují v mnoha druzích rostlin – jetel, hrách, fazole, vojtěška, obiloviny, jablka, třešně, kokosové ořechy, arašídy, mrkev, petržel, brambory nebo česnek.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?
zdroj citace

Mudr. Michal Vilímovský

Fytoestrogeny, zejména ty, obsažené v pivu, mohou způsobovat oddálení ejakulace a zvýšení libida.

I když se nic nemá přehánět, výzkum potvrzuje, že mírný efekt fytoestrogenů z chmelových nápojů (jako je například pivo) může u mužů vést k lepším prožitkům při milování.

Nicméně je potřeba si uvědomit, že nadměrná konzumace fytoestrogenů není ani pro muže vhodná a vždy platí zásada „všeho s mírou“.

Proč užívat fytoestrogeny?

Fytoestrogeny mají na ženský organismus velké množství pozitivních účinků. Ještě předtím, než se rozhodnete pro zvýšení příjmu přírodních fytoestrogenů, by jste měla zkonzultovat s lékařem. Užívání těchto přírodních hormonů se ovšem nemusíte bát.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

Přírodní fytoestrogeny působí zejména jako:

  • Náhrada estrogenu získaná z potravin a bylin pomáhá při léčbě a prevenci rakoviny, na jejímž vzniku se podílejí hormony. Tyto druhy onemocnění lze léčit úpravou hladiny hormonů v těle konzumací vhodných potravin. U některých pacientek pomáhají s léčbou rakoviny prsu a vaječníků. Klinické studie ovšem potvrzují, že konkrétní účinky závisí na aktuálním stavu menopauzy a stavbě těla.
  • Pozitivně působí na zlepšení zdraví oběhové soustavy. U žen v období klimakteria je potvrzeno zlepšení zdraví srdce prostřednictvím podpory aktivity enzymů starajících se o rozšíření cév. Kromě toho fytoestrogeny podporují léčbu aterosklerózy. To je onemocnění, při němž se tuk ukládá na stěny tepen.
  • Zmírnění příznaků v ženském přechodu. Největším problémem tohoto období je kolísání hladiny estrogenu, takže lékaři doporučují zvýšit příjem hormonů. A ženy mohou zvolit hormonální substituční terapii nebo právě užívat přírodní fytoestrogeny. Fytoestrogeny přirozeně podporují hormonální rovnováhu a odstraňují návaly horka, pocení, nespavost, nizké libido, nepravidelná menstruace apod. Zmírněna je také ztráta kostní hmoty.
  • Fytoestrogen snižuje obezitu a nadváhu, ovšem lékaři zatím nevědí, proč tomu tak je. Pro plnohodnotné potvrzení vlivu fytoestrogenů na hubnutí je třeba provést další klinické studie, ovšem dosavadní výsledky vypadají velice pozitivně.
  • Potraviny s fytoestrogeny jsou obvykle bohaté na důležité látky. Obsahují velké množství kvalitních bílkovin, vlákniny, tuků, minerálních látek a vitamínů. Konzumací těchto potravin tedy získáte mnohem víc, než je urovnaná hladina hormonů.

Jaká je doporučená dávka?

Doporučená dávka fytoestrogenu se liší v závislosti na druhu tohoto hormonu.

Pro všechny typy fytoestrogenů platí, že by se doporučená denní dávka neměla překračovat. Zvýšeným dávkováním nezískáte žádné pozitivní efekty navíc, ale naopak můžete ohrozit své vlastní zdraví.

Těhotné a kojící ženy by měly konzumaci fytoestrogenů probrat se svým lékařem. Užívání přírodních hormonů určitě není určené pro děti a dospívající dívky, které by mohly trpět nepravidelným menstruačním cyklem.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

Rizika užívání fytoestrogenů

Fytoestrogeny pro ženy sice mají prokázané pozitivní účinky, ale vedle nich jsou i vědecky prokázané vedlejší účinky. Mezi největší negativa patří komplikace a problémy spojené s plodností a vývojem samotného plodu.

Většina klinických studií je ovšem zkreslena, protože vědci se zaměřují především na fytoestrogen obsažený v sóje. Tato rostlina má sama o sobě několik negativních účinků na ženský organismus, takže je těžké odhadnout, za jaké negativní efekty mohou samotné přírodní fytoestrogeny.

Mezi největší rizika spojená s užíváním přírodních fytoestrogenů patří:

  • Snížení schopnosti reprodukce. To neplatí jenom pro dospělé ženy. Pokud dítě ve svém útlém věku konzumovalo příliš velké množství přírodních hormonů, může se v pozdějších fázích života objevit problém s plodností.
  • U mužů fytoestrogeny vyvolávají snížení počtu spermií v ejakulátu.
  • Přírodní fytoestrogeny mohou způsobovat hormonální poruchy. Velmi často dochází ke změnám v hormonálních cyklech. I proto se užívání přírodních hormonů nedoporučuje těhotným ženám. U dívek by se taktéž mohlo objevit velmi bolestivé krvácení a silné křeče spojené s menstruačním cyklem.
  • Fytoestrogeny sice pomáhají s léčbou a prevencí některých druhů rakoviny, ovšem klinická studie provedená v Kanadě potvrdila riziko růstu nádorových buněk v prsu v případě nízké hladiny koncentrace hormonů v organismu.
  • Fytoestrogen v nízké koncentraci potlačuje účinky léků používaných na pokročilé fáze rakoviny prsu. Naopak ve vysokých koncentracích dokáže fytoestrogen účinky léků násobit, a tím pádem přispívají k léčbě onemocnění.
  • Fytoestrogeny v potravinách podporují vznik kognitivních chorob, k nimž se řadí hlavně demence.

Samozřejmě záleží na vašem věku, stavu štítné žlázy a také na denním příjmu hormonů.
K vyvrácení nebo potvrzení dalších rizik je potřeba provést ještě další výzkumy a klinické studie. Fytoestrogeny jsou hodně složité látky, jejichž vliv na lidský organismus není v některých oblastech ještě jednoznačně určený.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?
zdroj citace

MUDr. Michal Vilímovský

Fytoestrogeny nelze jednoduše zařadit mezi zdravé nebo zdraví škodlivé látky. Pravda je taková, že někdy mohou být pro zdraví přínosem (například u žen v menopauze), ale někdy mohou mít také nežádoucí účinky, zejména u mužů.

Co se týče endokrinních disruptorů tak nejlepší bude, když se budete maximálně snažit omezovat jejich příjem.

Pokud se rozhodnete fytoestrogeny užívat (nebo uvažujete o jejich úplném vyřazení z vašeho jídelníčku), rozhodně se nejprve poraďte s vaším lékařem.

Obecně se dá říct, že fytoestrogeny lze bez jakéhokoliv rizika vedlejších účinků konzumovat v rámci přirozené vyvážené stravy. Oproti tomu doplňky stravy s fytoestrogeny zatím nebyly jednoznačně určeny za dlouhodobě bezpečné. Při jejich užívání tak buďte obezřetní.

Jak působí fytoestrogeny na muže?

Vliv fytoestrogenů na mužský organismus je nezanedbatelný.

  • Přírodní fytoestrogeny obsažené v pivu mohou způsobit oddálení ejakulace a zvýšení libida. Nic by se samozřejmě nemělo přehánět, ale mírné pozitivní účinky jsou jasně identifikovány.
  • Ženské hormony podporují nejenom libido, ale také omezují vývoj spermií. To se projevilo hlavně u mužů, kteří konzumujovali nadměrné množství sójového mléka nebo tofu. U nich se počet spermií snížil řádově až o 50 procent.

Fytoestrogeny u ostatních živých organismů

  • V rostlinách fungují fytoestrogeny jako ochrana před mikroorganismy a živočišnými škůdci. Látka má antibakteriální a antivirotické účinky, tudíž dokáže rostlinu komplexně ochránit před patogeny. Kromě toho je rostlina chráněna před škodlivými účinky slunečního záření.
  • U živočichů fungují přírodní fytoestrogeny trochu jinak. U samic většinou dochází vlivem přijímání fytoestrogenů k narušení hormonální rovnováhy a může dokonce dojít k reprodukčním poruchám. Tím pádem je ovlivněn nástup říje a ovulace.

V jaké formě přijímat fytoestrogen

Fytoestrogen lze přijímat v několika různých podobách. Tyto přírodní hormony můžeme přijímat přes:

  • potraviny a byliny,
  • doplňky stravy ve formě tablet, kapslí nebo kapek,
  • čaje a krémy.

Fytoestrogeny jsou přírodní látky často používané jako alternativa vůči hormonálním terapiím. Proto se nevyskytují v lécích na předpis, ale pouze v přírodních doplňcích stravy, potravinách či čajích.

1. Fytoestrogen v potravinách

Fytoestrogeny v potravinách se nejčastěji nalézají v sóje a sójových bobech. Sušené sójové boby obsahují 2 až 4 miligramy fytoestrogenu v jednom gramu sušiny.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

Lusky sojových bobů

Kde najdeme fytoestrogeny? Mezi hlavní významné potraviny bohaté na fytoestrogeny patří:

  • sója,
  • tofu,
  • červený jetel,
  • ovesné otruby,
  • rýže,
  • brokolice,
  • česnek,
  • jablko,
  • mrkev.

V těchto potravinách se fytoestrogeny vyskytují ve vyšších koncentracích, takže byste při vyvážené stravě měli poznat určité pozitivní účinky na váš organismus. Velmi překvapivě se tyto hormony nacházejí také ve víně i pivu, ovšem v mnohem menších koncentracích, než je tomu v potravinách.

Budete mít zájem:  Potvrzeno. Pravidelná konzumace vajec je zdravá

Byliny obsahující fytoestrogen

  • Chmel – u žen vyvolává pohlavní touhu a zvyšuje libido, podporuje plodnost. V období klimakteria uklidňuje a zlepšuje hladinu pohlavních hormonů.
  • Len – odstraňuje suchost pochvy a používá se na zmírnění příznaků klimakteria. Je vhodné užívat jednu lžičku lněných semínek denně. Pro pohodlnější užívání je ideální tato semínka pomlít.
  • Šalvěj – podporuje plodnost a omezuje tvorbu mateřského mléka. V období klimakteria zmírňuje návaly horka a pomáhá s odstraněním nadměrného pocení.
  • Červený jetel – snižuje návaly horka, pomáhá s vyživením kůže a podporuje stav kostí. Využívá se pro podporu otěhotnění.
  • Kontryhel – zmírňuje bolest při menstruaci, vyrovnává hladinu progesteronu a také pomáhá otěhotnění.
  • Šatavari – navozuje pocit hormonální rovnováhy a podporuje pravidelnou menstruaci. Působí na urovnání hladiny estrogenů.

2. Přípravky s fytoestrogeny

Doplňky stravy s fytoestrogeny na trhu se těší relativně velké oblibě. Několik klinických studií prokázalo účinnost těchto doplňků stravy na hubnutí a také zmírnění příznáků klimakteria (např. návaly horka, pocení,..).

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

TIP: Podívejte se na srovnávací tabulku nejlepší přípravky na menopauzu a klimakterium 2021

Doplňky stravy nejčastěji obsahují následující byliny:

  • jetel luční,
  • andělika čínská,
  • třezalka tečkovaná,
  • ploštičník.

Jak doplňky stravy pomáhají

  • Doplňky stravy obsahující fytoestrogeny
    jsou určeny ke stabilizaci hormonální nerovnováhy (i mimo klimakterium). Pozitivně ovlivňují duševní rovnováhu v dobách menopauzy.
  • Pozitivně působí na premenstruační i menstruační potíže, k nimž se řadí podrážděnost nebo zadržování tekutin. Pomohou s odstraněním návalů horka, nespavosti i úzkosti. Tablety také ovlivňují poporodní deprese a komplexně posilují organismus.

Fytoestrogeny pro ženy jsou dostupné většinou ve formě rostlinných tablet, které jsou volně prodejné v lékárnách. Užívají se 1 až 2 pilulky dvakrát denně společně s jídlem.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?
zdroj citace

Mudr. Petr Koliba

Žena by se měla o potravinových doplňcích s fytoestrogeny, jejich přínosu, ale i kvalitě konkrétního preparátu poradit s lékárníkem nebo nejlépe se svým lékařem.

Účinky některých přípravků totiž dokládají seriózní studie. Naopak kvalita jiných, stejně jako jejich deklarované účinky, jsou velmi sporné.

Fytoestrogeny se tak doporučují převážně ženám, které nemohou nebo nechtějí podstupovat hormonální substituční terapii.

3. Čaje a krémy s fytoestrogeny

Mezi produkty s fytoestrogeny se řadí také černý a zelený čaj. Doporučuje se konzumace bylinných čajů obsahujících šalvěj nebo červený jetel. Obě tyto látky působí jako přírodní afrodisiakum a kromě toho jsou i bohatými zdroji na fytoestrogeny. Čaj je obvykle dobré používat na zmírnění návalů horka a také na posílení kostní hmoty.

Na trhu se nacházejí i krémy s vysokým obsahem fytoestrogenů. Ty jsou určeny převážně k hydrataci pokožky a její regeneraci. Pokožce je tím pádem navrácena pružnost, pevnost a svěžest.

Sója a nejčastější mýty: je škodlivá pro zdraví?

Výživová specialistka Michaela Ryglová shrnuje omyly, které kolují o rozšířené luštěnině, a uvádí tyto tradované nepřesnosti na pravou míru. Jako u většiny potravin záleží hodně na množství, které budete konzumovat.

Odpůrci sójových potravin přicházejí často s tvrzením, že fytoestrogeny obsažené v sóji způsobují pokles testosteronu a podporují růst ženského hormonu estrogenu. Zvýšená hladina estrogenů podle tohoto tvrzení podporuje vznik rakoviny prsu, předčasný nástup puberty, a dokonce má způsobovat neplodnost.

„Fytoestrogeny jsou přírodní rostlinné látky a zdravotní rizika v souvislosti s obsahem fytoestrogenů v sóji, zvlášť v případě nepříznivého vlivu na sexuální vývoj či reprodukční zdraví člověka, zatím žádná studie nedokazuje. Pokud jste zdraví, konzumujete sójové produkty v rozumné míře a kombinujete je s dalšími nutričně hodnotnými potravinami, není důvod k obavám,“ říká Michaela Ryglová, odborná garantka výživy společnosti Bonavita.

Mýtus č. 2: Sója způsobuje potíže se štítnou žlázou

Tvrzení, že sója negativně působí na funkci štítné žlázy, uvádějí dokonce i někteří odborníci z řad nutričních specialistů. Mají totiž za to, že goitrogeny obsažené v sóji potlačují funkci štítné žlázy. Jako důvod se přitom uvádí vliv goitrogenů na vstřebávání jodu.

Ani v tomto případě však neexistují studie, které by toto tvrzení dostatečně potvrzovaly. Obsah goitrogenů v sóji nemá na štítnou žlázu u zdravých lidí žádný vliv, zvlášť pokud obsahuje jejich strava dostatek jodu.

Nadměrnému množství sóji ve stravě by se měli vyhýbat pouze lidé, kteří již mají sníženou funkci štítné žlázy.

Zdrojem goitrogenů také není jen sója, ale i jiné potraviny. Goitrogeny jsou obsažené v brokolici, kapustě, zelí, arašídech či třeba piniových oříšcích.

Galerie: Fermentované potraviny ze sóji

Mýtus č. 3: Sója obsahuje nekvalitní bílkoviny

Výrobky ze sóji jsou bohatým zdrojem bílkovin, přičemž není pravda, že se jedná o nekvalitní bílkoviny, říká Michaela Ryglová:

„Sója obsahuje všech osm esenciálních aminokyselin, které lidské tělo potřebuje. Zároveň je zdrojem polynenasycených mastných kyselin a nenajdete v ní cholesterol.“

Z hlediska výživy stojí podle ní za zmínku také to, že sója obsahuje antioxidanty, vitamín B a železo. Konzumací sójového masa tak do sebe dostaneme řadu prospěšných látek a díky cennému obsahu bílkovin podpoříme svalový růst.

To ocení nejen sportovci, ale i ti, kteří se snaží zhubnout. „Bílkoviny jsou klíčovým makronutrientem pro hubnutí.

Při zvýšeném podílu kalorií z bílkovin se totiž snižuje chuť na jídlo, zvlášť pak touha na pozdní večerní mlsání,“ dodává specialistka.

Mýtus č. 4: Sója zabraňuje přijímání živin

Mezi další tvrzení patří, že sója zabraňuje tělu v přijímání důležitých živin a minerálních látek, jako jsou vápník, hořčík, železo či zinek. Důvodem je vysoký obsah fytátů v sójových výrobcích. Zde hraje důležitou roli množství fytátů, které ze stravy přijmete.

Určité množství fytátů totiž může být zdraví prospěšné – například pomáhá s prevencí rakoviny. Vyšší příjem však skutečně může tělu škodit. Navíc fytáty neobsahuje pouze sója, ale najdete je třeba i v celozrnných obilovinách.

„Obecným doporučením v případě fytátů a jejich škodlivosti je, abyste je konzumovali v přiměřeném množství. Jíte-li větší množství sójových produktů, omezte další pokrmy obsahující fytáty.

Pozornost věnujte také úpravě sóji. Fermentovaná sója obsahuje pouze třetinové množství fytátů.

Stejně tak lze obsah fytátů snížit tím, že sóju nejdříve namočíte nebo properete,“ radí Michaela Ryglová a přidává tip na recept.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité? Autor: Bonavita

Suroviny:

  • 1 balení sójových nudliček, např. Bonavita
  • marináda: 3 lžíce olivového oleje, trochu sójové omáčky, špetka soli, koření dle chuti (náš tip: kari, chilli nebo pepř tří barev)
  • omáčka: 1 lžíce olivového oleje, 1 cibule, 200 g mrazeného hrášku s mrkví, 0,5 dl zeleninového vývaru, 1 lžíce sójové omáčky, špetka chilli, 1,5 dl rajčatového pyré nebo uvařená čerstvá rajčata, oregano

Začněte tím, že sójové nudličky přelijete horkou vodou, necháte chvíli ustát, poté vodu vylijete. Teprve pak sójové nudličky vařte (cca 15–20 minut nebo dle návodu), ideálně v zeleninovém nálevu. Poté vývar slijte, vymačkejte z nudliček přebytečnou vodu a naložte je na pár hodin do marinády (olivový olej, pár kapek kvalitní sójové omáčky, špetka soli, koření dle chuti).

Jakmile budou nudličky připravené k vaření, rozpalte na pánvi lžíci olivového oleje, přisypte na kostičky nakrájenou cibuli a orestujte. Přidejte mrazenou zeleninu a znovu restujeme. Směs zalijte zeleninovým vývarem a nechte krátce podusit.

Přidejte sójovou omáčku, chilli koření a vše promíchejte. Nyní přidejte okapané sójové nudličky, přilijte rajčatové pyré nebo čerstvá rajčata (ty je třeba předem alespoň 15 minut povařit), oregano a nechejte za občasného promíchání probublávat.

Maximálně do 10 minut se odpaří přebytečná voda a chutný pokrm je hotový.

Odborná spolupráce:

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

Ing. Michaela Ryglová

Odborná garantka výživy společnosti Bonavita

Přirodní fytoestrogeny: Bojovníci proti rakovině prsu i přebytečným kilům – Pestrý Jídelníček

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

„V jednom sójovém bobu je tolik estrogenu jako v antikoncepční tabletě,“ také jste už někde slyšeli nebo četli podobné bludy? Pokud ano, musíme tato tvrzení rázně dementovat. S oblibou je šíří odpůrci sóji, kteří chtějí lidi řádně postrašit. Vzápětí se škodolibostí dodávají na adresu žen, že si konzumací sóji mohou narušit rovnováhu estrogenu v těle. Omyl. Nenechte se těmito škarohlídy rozhodit, protože pravda je někde jinde.

Rostlinné fytoestrogeny nemohou ublížit

Ničeho se nebojte, vysvětlíme si, jak to ve skutečnosti je. Určitě už jste zaregistrovali pojem rostlinné fytoestrogeny. Co to je? Jedná se o rostlinné látky, které svojí chemickou stavbou připomínají ženský pohlavní hormon estrogen. Jejich působení se také hodně podobá vlivu estrogenu.

Ovšem je třeba zdůraznit, že jde o mnohem slabší působení. Tvrzení různých všeználků, že vám mohou fytoestrogeny v potravinách způsobit problémy, proto v žádném případě nevěřte. Samozřejmě vždy platí nic nepřehánět, ale i když je budete konzumovat pravidelně, nikdy vám nemohou nijak ublížit.

Potraviny důležité pro ženy

Naopak, přírodní fytoestrogeny mají na vaše tělo blahodárný vliv. Jaké potraviny tyto látky obsahují? Nejvíce fytoestrogenů najdete v luštěninách, v sóje a také některých druzích semínek, především ve lněném a sezamovém. Konzumovat by tyto potraviny měly hlavně ženy. Obzvláště důležité jsou pro ženy v menopauze.

Při menopauze totiž dochází k poklesu hladiny estrogenu v ženském těle.

Jak už bylo řečeno, fytoestrogeny sice nemohou nahradit produkci estrogenu v ženském těle, protože jejich působení je mnohem slabší, ale přesto je důležité. Estrogen je zároveň velkým ochráncem ženy.

Pomáhá třeba proti osteoporóze, některým druhům rakoviny. S jeho klesající hladinou ale ženy o tuto přirozenou ochranu přicházejí.

Budete mít zájem:  Dá se barva očí použít jako primitivní test otcovství?

Jak fytoestrogeny v organismu působí?

Jejich úkolem je vázat se na lidské estrogenní receptory. Díky této vazbě mohou buď omezovat tvorbu estrogenu, nebo ji podporovat. Konkrétní chování v lidském těle přitom závisi na tom, kolik a jakých estrogenových receptorů má, kolik estrogenu se aktuálně nachází v krvi.

Ovšem estrogeny nemají vliv na tzv. vaginální maturační index, což je vlastně početní vyjádření účinků estrogenu. Pokud by na něj měly vliv, mohla by třeba taková sója sloužit i jako účinná antikoncepce. Už jsme si ale řekli, že tohle neplatí a nefunguje.

Kdyby to fungovalo, oč by se snažil farmaceutický průmysl při výrobě antikoncepce? Fytoestrogen obsažený dejme tomu v sóji nemá schopnost ovlivnit ženský menstruační cyklus natolik, aby zabránil nechtěnému otěhotnění.

Proto porovnávání sójových bobů s antikoncepčními tabletami je za vlasy přitažený nesmysl.

Co ale fytoestrogeny mohou ovlivnit, stejně jako jejich sesterské estrogeny, jsou potíže po menopauze. Prokazatelně třeba zmírňují nepříjemné návaly horka. Proto je zdravá strava s dostatečným podílem fytoestrogenů pro ženy během přechodu a po něm obzvláště důležitá. Zmiňovali jsme už luštěniny a také semena, jako potraviny bohaté na fytoestrogeny.

Které další pokrmy dokážou především ženám fytoestrogeny dodat? Jsou to například ořechy, ale patří sem třeba i rýže, česnek, brokolice, otruby z ovsa. Obsahují je ale i některé nápoje včetně třeba vína a piva. Rozhodně tím nechceme nabádat k přehnanému pití, nebo dokonce alkoholismu, ale pokud si čas od času dáte skleničku piva či vína, nijak si tím neublížíte.

Fytoestrogeny v potravinách – co to je a proč jsou důležité?

Tři druhy látek

Určitě už jste slyšeli o tom, že víno obsahuje isoflavonoidy. Jde o jeden druh fytoestrogenů, který svými vlastnostmi nejvíce připomíná estrogen. Najdete ho v čočce, fazolích, sóje, cizrně a jetelu.

Dalším druhem fytoestrogenů jsou lignany. Ty objevíte také v čočce, fazolích, ale také ve lněných semínkách a některém ovoci či zelenině. Třetí druh fytoestrogenů, kumestany obsahují klíčkovité rostliny.

Příznivé účinky fytoestrogenů

Podstatné ovšem je, jaký vliv mají fytoestrogeny na lidské zdraví. Je třeba říci, že chrání proti rakovině prsu, a to ve chvíli, kdy je v těle hladina estrogenu vysoká. V takovém případě jsou obranným rytířem. Známe tedy důvod, proč by ženy v reprodukčním věku měly pravidelně konzumovat luštěniny a semínka. Pomáhají se tak preventivně chránit před rakovinou prsu.

Ovšem v období, kdy už u ženy skončil reprodukční věk, a proběhla menopauza, hladina estrogenu výrazně klesne. Tehdy mohou naopak vyvolat růst rakovinných buněk. Proto je třeba s nimi v tomto období zacházet velmi opatrně.

Z toho vyplývá, že ženy v přechodu mohou fytoestrogeny jíst na zmírnění obtíží, později ale po prodělaném přechodu už ne. Podporu růstu nádorových buněk mohou fytoestrogeny podle studií vytvořit zejména ve velmi nízkých koncentracích, ve vysokých množstvích mu naopak zabraňují.

Mechanismus působení estrogenů se stále ještě velice intenzivně zkoumá.

Mužům se zvýší libido

Kromě potíží s přechodem jsou ale fytoestrogeny užitečné i jako ochrana před osteoporózou, tedy řídnutí kostí. Dokážou chránit cévy před aterosklerózou a to zejména u žen během menopauzy. Zároveň jsou přírodní anti-aging ochranou, tedy proti stárnutí.

Co je ale neméně důležité, klinické studie prokázaly, že fytoestrogeny mají kladný vliv i na hubnutí. Zřejmě fytoestrogen genistein dokáže snižovat nadváhu a obezitu. Dosud ale není jasný přesný mechanismus, jak vše probíhá.

Vědci musí zkoumat dál, než se jim tenhle oříšek podaří rozlousknout.

Měli bychom dodat i to, že fytoestrogenům by se neměli vyhýbat ani muži, a to především ti, kteří mají potíže se zvětšením prostaty nebo se dokonce se léčí s rakovinou prostaty. Dokonce se mluví i o tom, že u mužů fytoestrogeny obsažené v pivu dokážou lehce oddálit ejakulaci a zvýšit libido.

Všeho s mírou

Objevují se ale i některá negativa spojená s některými fytoestrogeny. Například, že když člověk jí v mládí genisteina a coumestrol, může mít potíže s plodností.

Diskutuje se i o tom, jaký vliv má dlouhodobá a vysoká konzumace fytoestrogenů, zda například nenahrává kognitivním poruchám a demenci.

Zkrátka a jednoduše i u přírodních fytoestrogenů stejně jako všude jinde platí: všeho s mírou.

Vymýtíme sójové mýty?

Luštěnina známá v asijských zemích již po tisíce let se potýká s takovou mírou kontroverze jako málokterá potravina vůbec. Pro některé je symbolem zdravé stravy, jinde před ní varují. Jakým mýtům čelí sója nejčastěji a dokážeme je společně vymýtit?

Je sója zdravá potravina?

Sója se řadí mezi luštěniny a stejně jako čočka, fazole nebo cizrna je i ona zdravou celistvou potravinou obsahující široké spektrum zdraví prospěšných látek.

Je bohatá na vitamíny skupiny B, draslík, hořčík a také na vysoce kvalitní bílkoviny. Podle American Cancer Society představuje sója skvělý zdroj bílkovin.

Zvláště, pokud nahrazuje méně zdravé potraviny jako je třeba živočišný tuk a zpracované nebo červené maso [1].

Metaanalýza (tj. velká studie shrnující výsledky mnoha jiných studií) z roku 2019 hodnotící vliv konzumace sóji na zdraví ukázala, že lidé s největší konzumací fytoestrogenů, které jsou v sóje často strašákem, měli zároveň nejmenší riziko úmrtí ze všech sledovaných příčin. Ve srovnání s lidmi konzumujícími nejmenší množství fytoestrogenů bylo toto riziko nižší o 10 % [2].

Obsahuje sója estrogeny?

Ne. Sója obsahuje fytoestrogeny, což jsou látky, které jsou sice podobné lidskému hormonu estrogenu, ale v našem těle se chovají jinak. V lidském těle existuje více druhů receptorů pro estrogen a fytoestrogeny se vážou jen na některé z nich. S tím souvisí i jejich účinek.

V těle například existují receptory, jejichž spuštění podporuje růst rakoviny. Studie však naznačují, že fytoestrogeny se častěji vážou na receptory, které potenciálně naopak potlačují růst nádorových buněk.

Tím se i vysvětluje, proč některé studie ukazují, že konzumace sóji může snižovat riziko vzniku rakoviny [3].

Způsobuje sója rakovinu prsu?

Naopak, konzumace sóji je spojována s nižším výskytem rakoviny prsu. Mýtus o tom, že sója způsobuje rakovinu, vznikl ze studií na zvířatech.

Jak již bylo řečeno výše, u lidí mohou mít fytoestrogeny naopak protektivní (ochranný) vliv a riziko vzniku rakoviny prsu snižovat.  [2,4,5,6].

Tato pozitivní asociace mezi konzumací sóji a nižším rizikem rakovinu prsu byla pozorována v řadě studií a najdeme ji i ve vyjádření institucí, které se věnují přímo rakovině – jako je například American Cancer Society [1].

Metaanalýza z roku 2019 ukázala, že ochranný vliv se zvyšuje spolu s dávkou fytoestrogenů ve stravě – zvýšení příjmu fytoestrogenů o 10 mg denně bylo spojeno se snížením rizika úmrtí na rakovinu prsu o 9 %. Vedle vlivu fytoestrogenů byla zjištěna i pozitivní souvislost se sójovou bílkovinou, kdy navýšení jejího příjmu o 5 g denně bylo spojeno se snížením rizika úmrtí na rakovinu prsu o 12 % [2].

Rovněž u samotného tofu byla pozorována souvislost s nižším výskytem rakoviny prsu. Každé navýšení jeho příjmu o 10 g denně bylo spojeno se nižším rizikem rakoviny prsu o 10 % [7].

Je potřeba také zmínit, že i v oblasti živočišných potravin lze najít studie, které naznačují, že živočišné potraviny mohou zvyšovat riziko rakoviny prsu.

Jde například o vysoký příjem cholesterolu (více než 370 mg denně, což odpovídá 1,5 vejcím) [8] nebo mléko, které může dle některých observačních studií zvyšovat riziko rakoviny prsu o 50 % při konzumaci pouhé jedné sklenice za den [9, 10].

Způsobuje sója rakovinu prostaty?

Ne. Naopak fytoestrogeny jsou zde opět spojované s prevencí  proti rozvoji tohoto druhu rakoviny. Harvard univerzity na svých stránkách uvádí: Meta-analýza případových a kohortových studií z USA, Evropy, Japonska a Číny ukázala, že konzumace sójových potravin je významně asociována se sníženým rizikem rakoviny prostaty,” [11].

S nástupem rakoviny prostaty však protektivní role fytoestrogenů slábne, což je dáno přítomností receptorů pro fytoestrogeny na samotném nádoru. Před začátkem zhoubného bujení obsahuje nádor spoustu receptorů a fytoestrogeny tak mohou uplatňovat svůj protektivní vliv. S progresí nádoru se však počet receptorů snižuje, až vymizí úplně a fytoestrogeny tak svůj pozitivní vliv ztrácí. 

Právě tohle je zřejmě důvodem, proč je v asijských zemích, kde obyvatelé hojně konzumují sójové produkty, výskyt zhoubných nádorů prostaty nižší. Výskyt latentních tumorů (těch, které ještě nepřešly ve zhoubný nádor) je totiž v asijských a západních zemích podobný, ale v západních zemích častěji dochází k rozvoji ve zhoubný nádor [12].

Podle studie publikované v roce 2019 by flavonoidy dokonce mohly najít využití v léčbě již vzniklého onemocnění. Díky svým účinkům totiž brání rozšiřování nádoru do ostatních tkání a vzniku zhoubných metastáz [13].

Způsobuje sója jiné druhy rakoviny?

Ne. Konzumace fytoestrogenů je naopak spojována s nižším rizikem rakoviny. Navýšení jejich příjmu o 10 mg denně je spojeno se snížením rizika úmrtí na rakovinu o 7 % [1]. Byla pozorována souvislost s nižším rizikem rakoviny žaludku, tlustého střeva, plic, prostaty nebo endometria [1,14,15].

Snižuje sója hladinu testosteronu a rostou po ní mužům prsa?

Ne. Konzumace sóji nesnižuje ani nezvyšuje hladinu testosteronu u mužů. Tak zní dokonce i vyjádření Mezinárodní společnosti pro sexuální medicínu (International Society for Sexual Medicine) [16].

Budete mít zájem:  Má smysl kupovat mléko z farmy? Jak pro koho

Případ s rostoucími prsy, takzvanou gynekomastií, byl skutečně doložen, ale jednalo se pouze o případovou studii 60letého muže, který konzumoval denně 12 porcí sójového mléka (3 litry denně) [17].

Zmínka o snížené hladině testosteronu a erektilní dysfunkci také pochází z případové studie jednoho člověka. U 19letého mladíka s diabetem 1. typu byly po zvýšení spotřeby sójových výrobků opravdu zjištěny nižší hladiny testosteronu a snížené libido.

Tento mladík však konzumoval 360 mg isoflavonů za den, což je obrovské množství odpovídající asi 14 porcím sóji denně [18].

Pro srovnání – přehledová studie zahrnující 252 jedinců zjistila nejvyšší dosažené hodnoty přijímaných isoflavonů 139 mg/den, takže mladík v případové studii konzumoval téměř třikrát tolik [19].

Tyto dvě zmíněné případové studie [17,18]  provedené každá pouze na 1 člověku a zahrnující konzumaci nepřiměřeného množství sóji rozhodně nejsou směrodatné a nelze na jejich základě činit závěry.

Když se podíváme na výsledky jiných studií, kvalitnějších a provedených na větším počtu lidí, zjistíme, že konzumace sóji hladiny testosteronu neovlivňuje, nezpůsobuje feminizační projevy a ani neovlivňuje kvalitu spermatu. A to i přesto, že ve studiích bývají někdy použité dávky isoflavonů převyšující jejich běžný příjem stravou [19,20,21,22,23].

I výsledky  metaanalýzy  provedené Americkou společností pro reprodukční medicínu, která hodnotila výsledky placebem kontrolovaných studií, ukazují, že konzumace sóji a dokonce ani samotných isoflavonů hladinu testosteronu neovlivňuje [20].

Ovlivňuje sója aktivitu štítné žlázy?

Pozor na příjem sóji je potřeba si dát v případě, kdy člověk trpí sníženou funkcí štítné žlázy. Zjištění vychází ze studie žen se subklinickou formou hypotyreózy – takovou, při které se ještě neprojevují příznaky.

U části z těchto žen došlo při zvýšené konzumaci fytoestrogenů k rychlejšímu přechodu do zjevné hypotyreózy, tedy se již začaly projevovat příznaky. Ani v tomto případě však sója není příčinou snížené funkce štítné žlázy, jen urychluje projev již existujícího onemocnění.

Zároveň je třeba zmínit, že současně s tímto poznatkem autoři studie zjistili, že zvýšená konzumace fytoestrogenů významně snížila inzulinovou rezistenci, krevní tlak a hladiny CRP – ukazatele zánětu v těle [24].

Obavy z narušení funkcí štítné žlázy vycházejí především z in vitro a zvířecích studií a zpráv o kojencích krmených sójovou formulí, která nebyla obohacená o jód [25]. Závěry metaanalýzy z roku 2019 zní, že příjem sóji hladinu hormonů štítné žlázy neovlivňuje.

Zvyšuje mírně hladiny TSH, klinický význam tohoto jevu, pokud však prý nějaký vůbec je, zůstává nejasný [26].

Podle Britské dietetické asociace nemá u zdravých jedinců konzumace sóji na funkci štítné žlázy škodlivý vliv.

Nenarušuje její funkci, ale může narušit vstřebávání léků na štítnou žlázu, podobně jako je tomu u mnoha bylin, jiných léků, vlákniny nebo suplementů vápníku. Z těchto důvodů je doporučeno užívat léky na štítnou žlázu na lačný žaludek [27].

Kácí se kvůli sóji pralesy?

Ano. Sója je skutečně zodpovědná za kácení deštných pralesů. Na žebříčku největších příčin je dokonce hned na druhém místě po pastvinách pro dobytek [28].

Nejedná se však o sóju na výrobu tofu či tempehu. Pro přímou spotřebu lidem se ve skutečnosti využívá jen 6 % světové produkce sóji.

Většina sóji (až 75 %) se využívá jako krmná sója pro hospodářská zvířata a ryby chované na farmách [28].

Sója z polí, kterým musel ustoupit deštný prales, ale není jen otázkou tamního zemědělství. Rozváží se po celém světě. Například EU vyprodukuje jen 2 % svojí spotřeby, zbytek je dovážen z Brazílie a Argentiny [29].

Pokud vám tedy leží na srdci blaho amazonských pralesů, nejjednodušší je vyhnout se konzumaci masa. I česká jatečná zvířata jsou krmena sójou přivezenou přes polovinu světa, kvůli které se vypalují části pralesů.

Je sója GMO?

Ano, většina sóji je skutečně geneticky modifikovaná. Asi 85 % sóji dovážené do EU je GMO. Tato sója se však opět používá pro krmení zvířat. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % krmných směsí vyrobených v EU označeno jako GM materiál. V krmivářství jsou GM zdroje považovány za vyloženě nezbytné [29].

Sójové výrobky pro lidi prodávané u nás, jako je třeba tofu nebo tempeh, GMO nejsou. Kdyby tyto produkty byly GMO, musely by být dle nařízení EU označené nápisem “tento produkt obsahuje geneticky modifikované organismy”. Vedle sóji se ještě u nás můžeme setkat s GMO produkty z kukuřice, řepky, cukrové řepy nebo brambor [30,31].

Pokud se tedy z jakéhokoliv důvodu vyhýbáte GMO potravinám, je opět nejjednodušší přestat jíst maso a živočišné produkty, protože ve většině případů se zvířata, ze kterých živočišné produkty pocházejí, krmí krmivy s GMO surovinami.

Závěr

Sója se stejně jako ostatní luštěniny řadí ke zdravým potravinám, jejíž konzumace, za předpokladu, že netrpíte alergií na sóju, s sebou nepřináší žádná rizika, naopak s sebou nese mnoho benefitů.

Nebylo prokázáno, že by konzumace sóji vedla k rakovině prsu, rakovině prostaty či jinému druhu rakoviny, anebo že by snižovala testosteron u mužů a vedla k feminizačním projevům jako je růst prsní tkáně.

 

Kvalitně provedené studie a metaanalýzy naznačují, že naopak může mít preventivní účinky proti rakovině. Sója, ze které se vyrábí sójové produkty dostupné na našem trhu, se pěstuje nejčastěji na Slovensku (např. značka Lunter), někdy také v Rakousku (Soyka) nebo v Kanadě, takže kvůli ní nedochází ke kácení deštných pralesů (ty se kácí kvůli krmné sóje) a není ani geneticky modifikovaná.

Kolik sóje denně můžete bez obav přijímat?

Americký institut pro výzkum rakoviny (American Institute for Cancer Research) uvádí na svých stránkách: Mírná konzumace jsou 1 až 2 standardní dávky sójových potravin denně, jako je tofu, sójové mléko, edamame a sójové boby (jedna porce je průměrně asi 7 gramů bílkovin a 25 mg isoflavonů).

Příklady standardní porce jsou 1/3 šálku (asi 85 g, tedy přibližně půl balení) tofu, 1 šálek sójového mléka, 1/2 šálku edamame a ¼ šálku (28 g) sójových bobů. Studie prokázaly až 3 porce / den – až 100 mg / den isoflavonů – konzumované v asijských populacích dlouhodobě nesouvisí se zvýšeným rizikem rakoviny prsu.

[32].

Inspiraci ohledně receptů můžete najít v našem článku Zařazeno do jídelníčku: Sója nebo v e-booku A kde bereš bílkoviny?

Článek pro Českou veganskou společnost zpracovala nutriční terapeutka a výživová poradkyně Bc. Veronika Baťová.

Fytoestrogeny

Fytoestrogeny
jsou látky rostlinného původu působící jako ženské pohlavní hormony
(estrogeny), částečně patří i pod pojem endokrinních disruptorů (látky, které zasahují do normálních funkcí endokrinního systému
a mohou tak narušovat fyziologické
funkce endogenních hormonů). Celá řada rostlin obsahuje tyto látky, které strukturálně i funkčně skutečně připomínají ženské pohlavní hormony
– estrogeny
.

Mezi fytoestrogeny se řadí např. (s uvedením zdroje):

  • flavony – červené či žluté druhy ovoce a zeleniny,
  • flavonony – citrusové plody,
  • isoflavony – zelenina, sója a jetel,
  • kumestany – sója, špenát, slunečnicová semena,
  • lignany – všechny obiloviny, ovoce a zelenina,
  • mykotoxiny – plísně
    chleba a rostlin.

Podobně mohou působit i další látky přítomné ve stravě – fungicidy
, pesticidy
, herbicidy
a surfaktanty. Některé inhibují
(snižují aktivitu) enzym
aromatázu a naopak snižují hladinu estrogenů.

Někdy se také užívá názvu xenoestrogeny. Prakticky všechny uvedené látky jsou zvažovány ve vztahu k nádorům
prsu. Přesvědčivé důkazy však nejsou přítomny.

Nejzávažnější riziko představují zřejmě parabeny z kosmetiky.

Fytoestrogeny v dietě a dietních
doplňcích jsou často bez potřebných vědeckých důkazů podávány jako přípravky ke zvětšení prsou a k potlačení klimakterických
symptomů
. Je diskutován i jejich ochranný efekt před vznikem nádorů prsu. Většina fytoestrogenů
podávaných před vznikem nádoru má rozhodně preventivní význam a pravděpodobný (malý) efekt na prevenci osteoporózy
.

Fytoestrogeny mají určitý význam v léčbě osteoporózy. Metaanalýzy
studií jsou však zatím uzavírány v tom smyslu, že efekt může být slibný, ale zatím není zcela přesvědčivý.

V žádném případě by neměly být užívány vyšší dávky fytoestrogenů, než jaké jsou doporučovány v příbalových letácích
potravinových doplňků, a dále také platí, že perimenopauzální (v období mezi objevením se prvních nepravidelností menstruačního krvácení a jeho úplným vymizením) a časně postmenopauzální ženy jsou na tyto přípravky stejně jako na estrogeny citlivější.

Xenoestrogeny jsou pravděpodobně látky spíše patogenní
(choroboplodné). Fytoestrogeny v dietních dávkách, obsažené v potravinách, jsou látky spíše protektivní (ochranné).

Zda fytoestrogeny podávané v dietních doplňcích mají význam protektivní nebo naopak nádor vyvolávající, zůstává zatím nejasné. Rozhodně i zde platí, že je zatím lepší potravinové doplňky neužívat.

U mužů mohou tyto látky vyvolávat především sterilitu, ve vyšších dávkách pak i známky feminizace.

V Japonsku je vysoká konzumace sóji. Fytoestrogeny sóji vysvětlují menší projevy menopauzálních obtíží v Japonsku (daidzein a ganistein). Ganistein může mít negativní vztah i k výskytu děložních
myomů.

Některé látky získávají estrogenní
aktivitu až po konverzi (přeměně) střevními bakteriemi
. U nás se některé typy fytoestrogenů vyskytují i ve vínu, pivu, celozrnném pečivu, brusinkách a dalších bobulích.

V běžném dietním příjmu nemají významný efekt.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector