Fungování škol je v Německu prioritou. Udrží je otevřené?

Přes 15 tisíc lidí za dva týdny podepsalo petici, která vládu vyzývá, ať hned začne řešit dopady uzavřených škol na děti. „Měsíce života v izolaci páchají nenapravitelnou škodu,“ říká v rozhovoru pro HlídacíPes.org jedna z autorek petice Mariana Čapková, která je na pražském magistrátu předsedkyní Výboru pro výchovu a vzdělávání.

„Uvědomujeme si vážnost rizik epidemie Covidu-19 a s nimi přetíženého zdravotnictví, zároveň jsme ale přesvědčeni, že školství se dostalo na okraj zájmu politiků,“ říká Čapková. Vedle iniciativy Nesmíme obětovat děti je i pražskou zastupitelkou a předsedkyní zmíněného Výboru pro výchovu a vzdělávání.

Upozorňuje, že petice nemá donutit vládu školy okamžitě otevřít. Je to spíš apel, aby se ministři začali neudržitelnou situací dětí a mladých lidí po měsících distanční výuky vážně zabývat.

„Možná politikům trochu křivdím, samozřejmě i čísla z jiných zemí ukazují, že otázka otevřených či uzavřených škol je problém, který není vymyšlený. Ale ten liknavý přístup politiků u nás je myslím ovlivněný tím, že je volební rok. Všichni se bojí udělat ‚chybu‘, protože by se jim to za půl roku vrátilo ve volbách. Chybí pak odvaha udělat zásadnější rozhodnutí,“ myslí si Mariana Čapková.

Skutečně zaznívají i hlasy, že by školy otevřely až na začátku září, s tím, že by proběhly regulérní letní prázdniny. My jako hlavní město Praha pod sebou máme 200 škol a vlastně vůbec netušíme, na co se chystat.

Připadá mi, že mezi matkami se o problémech spojených s distanční výukou a zavřenými mimoškolními aktivitami diskutuje už dlouho, ale v rámci mediálního a veřejného prostoru je to až poslední týden. Jak iniciativa Nesmíme obětovat děti vznikla?

Už od jara jsme s iniciativou KoroNERV-20 a s kolegy z magistrátu a pedagogicko-psychologických poraden žádali o data o tom, proč jsou zavřené školy? Proč se otevírají, když se potom zase zavřou? Tyto kroky by se měly dobře rozmýšlet a mám pocit, že ještě na podzim se to pořád jakoby testovalo. Ještě před Vánocemi se pak mluvilo o tom, jestli a na jak dlouho mají školy zůstat zavřené. Pak ale toto téma z veřejného prostoru jakoby vymizelo. Úplně se přestalo mluvit o tom, kdy se děti do škol vrátí.

Když jsem potom na politické scéně sledovala, že o téma nemají velké strany zájem, říkala jsem si, že by bylo dobré vznést téma situace ve školství ještě na další platformě podpořené nějakou skupinou odborníků.

Začít se bavit o tom, jak by se mohly děti do škol vrátit, aniž by se vytvářel bezhlavý tlak „pojďte pustit děti do škol co nejdřív, ideálně zítra“, protože to by, myslím, mohlo vést k tomu, že by se čísla zhoršila a školy se zas zavřely.

Což by ve svém výsledku bylo kontraproduktivní…

Podle odborníků je to možná to nejhorší, co se může dít. Otevřít, zavřít… bez systému. My říkáme, klidně ať jsou školy zavřené déle, ale ať se jasně vymezí za jakých parametrů je půjde otevřít pokud možno už natrvalo. Aby se neopakovala rozhodnutí otevřít a zavřít bez dat a bez podkladů.

Právě kvůli nervozitě z nedostatku dat jsme dali na jaře dohromady skupinu odborníků z různých profesí nazvanou KoroNERV-20. Naší první iniciativou bylo volání po datech. Jak jsem řekla, požadovali jsme data, na jejichž základě se zavírají školy, zavírají služby, zavírají hranice. Po téměř ročním fungování se to s těmi daty pořád nějak nedaří, nedostali jsme o moc víc informací než vloni.

Nečekat, až to „bude v pořádku“

Ten zmatek okolo statistik a dat, která by relevantně zdůvodňovala protahované uzavření škol, je velký. Stejně jako velmi kusé informace o jejich potenciálním otevření. Někde zaznívá začátek března, z jiných stran zase až září. Jaké v tomto ohledu máte informace vy?

Mě to také děsí. Protože jako pražský magistrát jsme v pozici zřizovatele pražských škol a myslím si, že bychom nějaké informace měli od ministerstva školství dostat. Určité signály byly, že by se mohlo jít do školy po jarních prázdninách. Nevím ale, jestli jsou stále aktuální.

Skutečně zaznívají i hlasy, že by školy otevřely až na začátku září, s tím, že by proběhly regulérní letní prázdniny. My jako hlavní město Praha pod sebou máme 200 škol a vlastně vůbec netušíme, na co se chystat. Domnívám se, že je naprosto nezbytné co nejrychleji vypracovat inteligentní parametry pro to, aby se školy mohly otevřít už finálně.

Jaká opatření jsou podle vás nezbytná, aby se školy mohly otevřít? Jsou to třeba antigenní testy ve školách, jaké zavedli například v Rakousku? Nebo stačí roušky a početně omezené skupiny dětí, jak to mají třeba v Belgii?

Velice důležité je očkování pedagogů, nepedagogů i dalších zaměstnanců škol. Tedy i například zaměstnanců školních jídelen. Dále je to zajištění dostatečného počtu ochranných pomůcek, roušek, případně respirátorů.

Dostává se ke mně spousta nabídek na různé antivirové nátěry, ionizátory a čističe vzduchu. Takže to by bylo další možné opatření fyzické bezpečnosti.

Pak by se mělo hodně dobře promyslet, s jakými žáky se má začít pracovat nejdřív.

Například v zahraničí je běžná praxe, že do školy jdou nejdříve žáci, kteří trpí situací nejvíc.

Ať už kvůli problematickému domácímu prostředí, nedostatečnému technickému zázemí nebo kvůli problémům s výukou obecně, tedy že mají například problémy se čtením, psaním atd.

V zahraničí jsou schopni „problematické“ skupiny rozeznat a jdou do školy přednostně. Bezproblémové děti, které situaci zvládají i psychicky, by mohly jít později.

Myslím, že to všechno jsou náměty k diskusi. My jsme se ale zasekli i v rámci Evropské unie na tom, že jsme vše zavřeli plošně. Zavření škol bylo vlastně jedno z prvních opatření. A jejich otevření bude až ta poslední věc. Až bude všechno ostatní v pořádku, pustíme děti do škol. Toho se bojím, protože to může být za hrozně dlouho.

Děti jako figurky

Souhlasíte s těmi, kdo tvrdí, že to, co sledujeme, je vlastně obětování současné mladé generace těm starším?

Nevnímám to jako obětování jedné generace té druhé, ale jedné gesce druhé oblasti politického zájmu. I proto se naše petice jmenuje „Nesmíme obětovat děti“.

Já mám na různých školských jednáních často pocit, že se z dětí udělaly takové epidemiologické figurky, které běhají ve společnosti a roznášejí tu chorobu. Udělali jsme z dětí jedno z epidemiologických rizik.

A to je prostě v moderní společnosti špatně.

A jestli bychom se měli jako společnost o něco snažit, tak je to primárně, jak dostat děti zpátky do škol, a potom řešit to ostatní. Mám třeba pocit, že jsme obětovali vzdělávání na úkor například průmyslu a průmyslové výroby. Což z pozice ekonoma naprosto chápu, ale myslím si, že nás to v dlouhodobém horizontu doběhne.

Na magistrátu působíte jako předsedkyně výboru pro vzdělávání, takže máte k dispozici relevantní data i názory odborníků. Jaké jsou tedy nejzávažnější dopady té dlouhodobé situace na děti a mladé lidi? Sama pozoruji ve svém okolí přibývající obézní děti, děti apatické, děti, kterým skutečně nesvědčí distanční výuka a ztrácejí se v učivu. Nemluvě o dopadech do budoucna.

Některé dopady vidíme už teď. V první řadě je to špatná duševní pohoda dětí. I děti, které nežijí v nějakých tristních domácích poměrech, ale v normálně fungujících rodinách, propadají do různých typů úzkostí, depresí, nenálad, takové neaktivnosti. A to se s nefunkčním domácím prostředím znásobuje.

Tam jsou pak ony dopady daleko těžší. Mluvím o sebepoškozování, poruchách příjmu potravy, poruchách různého psychologického i psychiatrického rázu. To jsou nejvíc viditelné dopady. A jejich léčba není otázkou půl roku. U dětí, které se do takového stavu dostanou, může trvat i několik let, než se u nich situace vylepší.

Bude-li vůbec vratná.

Obrovské riziko vnímám také v nedostatku sociálního kontaktu. Některé děti, ale týká se to i teenagerů, se skutečně uzavřou a hrozí, že úplně přijdou o schopnost navazovat nějaké přátelské vztahy.

Kvůli zrušené prezenční výuce přerušily kontakt s vrstevníky, rodiče se pak třeba snaží, aby po té distanční výuce už nepoužívaly elektroniku, takže děti jsou v čím dál menším kontaktu a ztrácí o něj i zájem.

Pak je i druhý extrém, kdy průzkumy uvádějí, že některé děti stráví u elektronických přístrojů nad rámec distanční výuky v průměru ještě tři až pět hodin.

Což už hraničí se zdravotním rizikem…

Přesně tak. To přecházíme ke zdravotním rizikům, která jsou taky obrovská. Děti se nehýbou, odpadla tělesná výchova, distanční výuka ve většině příkladů není prokládaná žádným pohybem. Rodiče, kteří chodí do práce, si ne vždy najdou čas, aby odpoledne ještě vzali děti ven.

A to ještě vůbec nejsme u rizik vzdělávacích. Někteří mladí lidé navíc ze systému vypadli úplně. Třeba studenti středních škol, kteří nejsou v maturitním ročníku. Ti nebyli ve škole skoro rok. Vezměte třeťáky na střední škole.

Budete mít zájem:  Seriál o víně: Jak si vybrat dobrou láhev?

Naladili se na sebe v prvním ročníku, druhý ročník už byl z poloviny distanční, třetí ročník je tři čtvrtě roku vlastně nefunkční a příští rok mají maturovat, mají se rozhodovat, kam v životě dál… Ale vlastně v každém ročníku to má na děti své dopady, sociální i znalostní.

O nedostatku dat, která by zdůvodňovala vládní opatření, jsme mluvily. Existují už data, která by nějakým způsobem vyhodnocovala dopady, které lockdown a s ním spojená omezení na mladou generaci mají?

Kromě průzkumu, který uvádíme v petici, a šetření, které na konci roku 2020 zorganizoval Člověk v tísni spolu s dalšími neziskovými organizacemi, tato data zejména z oblasti vzdělávání chybí. Jinými slovy, kromě dopadů na psychické a fyzické zdraví stále nevíme, kolik dětí nezvládá výuku jako takovou a jak velké dopady situace bude mít na rozdíly mezi dětmi z hlediska školní úspěšnosti.

Vycházím také z informací kolegyň z pražských pedagogicko-psychologických poraden. Hlásí se jim ohromné množství dětí i zoufalých rodičů. Centrum Locika, které se stará o ohrožené děti, bije na poplach, protože příběhy jejich klientů se během posledního roku velice zostřují. Popisují tu situaci jako alarmující.

Vláda chce jet na jistotu

Čím si vysvětlujete, že čeští politici školství a děti odsunuli tak nízko na seznamu svých priorit? Na rozdíl třeba od Belgie či Španělska, kde bylo naopak zachování školní docházky deklarovaným národním zájmem.

Může to být i z důvodu, že ve volebním roce nejsou děti na rozdíl od starší generace voliči? Že za tím může být v podstatě politický kalkul? Nebo to prostě jen ukazuje, jak malý význam mávzdělávání v rámci české společnosti?

Mě zarazilo, jak nízkou politickou relevanci celá ta problematika uzavřených škol má. Že se vlastně nikdo neodvažuje za otevření škol postavit.

Přitom máme už nějaké průzkumy ze zahraničí, že otevřené školy nejsou tím hlavním epidemiologickým rizikem.

Dá se vycházet i z toho, že se otevřely první a druhé třídy základních škol, od září fungují také mateřské školy a čísla nakažených v zemi to nijak zásadně negativně neovlivnilo.

Takže, dle mého názoru, jde o jistou odvahu.

Nechci určitě podceňovat varování epidemiologů, kteří se snaží populaci co nejvíce chránit, včetně členů vlády, ale mám pocit, že tam chybí jistá odvaha a chybí tam trochu systém.

Tím, že se v Česku situace trochu vymkla a jsme v úplně nejvyšší části žebříčku, co do počtu nakažených a co do neúspěšnosti zvládání té situace, tak se obávám že členové vlády teď skutečně jedou spíše na jistotu.

Mají pocit, že když děti prostě nepůjdou do škol, tak se to riziko sníží a je nikdo nebude popotahovat za to, že se třeba kvůli jejich rozhodnutí otevřít školy situace ještě zhoršila. Nicméně já si myslím, že kdyby se k tomu přistoupilo rozumně systematicky a konzistentně, všichni by ve školách dodržovali, co mají, protože by si vážili toho, že do škol můžou jít. A fungovat by to mohlo.

Právě nedodržování pravidel je ale jedna ze zásadních obav ze strany vlády. To, že by například žáci druhého stupně nedodržovali nošení roušek a podobně. 

Myslím, že i současný stav v zemi ukazuje, že děti kladou mnohem menší odpor všem těm opatřením než velká část dospělých. Když se řekne dětem, že se ve škole nosí rouška, tak ji skutečně nosí, možná daleko důsledněji než rodiče.

Ze strany politiků přesto ani po roce nevzešla nějaká zásadní aktivita nebo tlak na to, aby se děti do škol vrátit mohly. A to přesto, že i řada politiků je rodiči. Možná je společnost v názoru na návrat dětí do škol přeci jen zatím příliš rozdělená, takže se politikům nevyplatí to téma zvedat.

Poté, co jsme dali dohromady petici, která je vidět a získala už přes 15 tisíc podpisů, se začínají ozývat různé politické kluby s tím, že je to téma vlastně taky zajímá.

Zdá se, že musel přijít někdo, kdo by tak trošku „otestoval terén“, jestli je to téma vůbec průchozí.

Jestli to není téma, které vede přímo do zdi, protože kdokoliv s ním přijde, bude označen za popírače všech systémových opatření.

Mám pocit, že v tuto chvíli, kdy petice nabírá u veřejnosti na podpoře, tak se začínají objevovat politici, kteří jsou ochotni otázku návratu dětí do škol podpořit, představit to v Poslanecké sněmovně, představit to v Senátu. A já to neberu jako nějaký alibismus, mám radost, že se to vůbec děje.

Pokud by ta petice, která sama o sobě žádnou velkou revoluci nevykoná, popohnala poslanecké kluby, poslance, senátory a třeba i členy vlády, k tomu, aby se o tématu začalo vážně mluvit, ne agresivně, ne konfrontačně, ale prostě na odborné lince, jak by to šlo realisticky udělat, tak to je přesně to, co jsme si přáli.

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější. A zabere vám to maximálně jednu minutu…Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1 000 Kč

Stopka pro školáky. Epidemiologové nejsou pro úplné otevření škol do konce června

ŠKOLNÍ DOCHÁZKA

AKTUALIZOVÁNO hlavní hygienička Jarmila Rážová Foto:

FOTO: Printscreen ČT

Echo24,  čtk 13. dubna 2020

„V posledních dnech jsme s kolegy intenzivně spolupracovali s ministerstvem zdravotnictví a epidemiology na možnostech uvolňování opatření v oblasti školství coby součásti celkového uvolňovacího scénáře. Ten budeme zítra (v úterý) projednávat na vládě. Do té doby nebude ministerstvo školství sdělovat bližší informace,“ uvedl ministr.

O uzavření škol stejně jako o jejich otevření rozhoduje ministerstvo zdravotnictví. Rážová uvedla, že plán je nastaven tak, aby návrat dětí nepřinesl velké epidemiologické riziko. „Takže jsou to spíše menší skupiny. A je otázkou, jestli bude ve hře vůbec (do června) povinná docházka. Myslím si, že spíše ne,“ řekla Rážová. Zdůraznila, že rozhodnutí je na vládě.

Podle hlavní hygieničky se otevřou spíše jen ročníky, které se mají zakončit nějakou závěrečnou nebo postupovou zkouškou. To je podle ní priorita, aby měli žáci možnost složit maturitu, děti mohly být přijaty na školu a aby člověk mohl udělat třeba zkoušku PhD, řekla. „Záleží na tom, jak to uchopí tedy vláda zítra (v úterý) tento návrh, který je projednán i se školstvím,“ dodala.

Předběžně se zatím počítalo s otevřením škol v půli května. Před týdnem v neděli to v České televizi řekl ministr školství Plaga.

Uvedl ale, že pro otevření škol je podle něj zásadní stanovení podmínek pro takový krok od ministerstva zdravotnictví – tedy třeba dostatek dezinfekce, roušek či teploměrů ve školách.

Žádné variantní plány pro otevírání škol, které by vycházely z údajů ministerstva zdravotnictví a vývoje šíření nemoci podle něj zatím nebyly.

Hlasy pro i proti otevření škol

Proti otevření škol vznikla ale petice. Více než 80 000 signatářů v ní žádá Plagu, aby školy zůstaly uzavřeny do konce školního roku.

Podle předsedy spolku Fórum rodičů Petra Chaluše byla petice odeslána na ministerstvo školství a další místa. Signatáři se obávají toho, že by otevření škol zrychlilo šíření koronavirové nákazy.

Také se jim nelíbí to, že by děti při vyučování možná musely nosit roušky.

Foto:

Echo

Signatáři petice tak navrhují, aby výuka na dálku pokračovala až do letních prázdnin. Podle nich se většina učitelů s on-line výukou už seznámila a změna jim umožní si učivo i vhodně naplánovat. Podobně se tento týden vyjádřila i předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová a dříve i předseda Asociace ředitelů základních škol Michal Černý.

S návrhem petice polemizuje občanská inciativa KoroNERV-20.

Podle ekonomů a dalších odborníků z inciativy KoroNERV-20 by vláda měla uvažovat o školním provizoriu, kdy by žáci a učitelé s oslabenou imunitou mohli zůstat doma, zatímco většina by mohla školy normálně navštěvovat.

Zásadní pro rozhodnutí je podle nich získat data o stavu imunizace společnosti. Signatáři petice si podle nich neuvědomují dopady, jaké má uzavření škol na rodiny s dětmi.

V případě uzavření škol do konce školního roku by vláda měla podle inciativy okamžitě navrhnout efektivní pomoc ohroženým rodinám, rodičům, kteří kvůli tomu nemohou pracovat (více jsme o tom psali zde).

Na tuto skutečnost poukazuje i bývalý guvernér ČNB Zdeněk Tůma, který řekl, že by na místě premiéra otevřel školy ihned po Velikonocích, čímž by umožnil pracovat i rodičům, kteří s nimi musí být doma (rozhovor se Zdeňkem Tůmou si můžete přečíst zde).

Živý přenos Živý přenos ukončen Čekáme Ostatní online zpravodajství   

7:45 Vláda by dnes měla schválit žádost o prodloužení nouzového stavu

Ministerstvo zdravotnictví dnes vládě předloží materiál týkající se prodloužení nouzového stavu. Kabinet by měl formálně schválit, že požádá Poslaneckou sněmovnu o to, aby nouzový stav trval do 25. května.

V současnosti platí do 30. dubna. Všichni členové kabinetu podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) s prodloužením nouzového stavu souhlasí.

Budete mít zájem:  Fyzicke Priznaky Panicke Poruchy?

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že vláda o to Sněmovnu požádá už v pátek.

PÁTEK 24. DUBNA

22:20 Vojtěch kvůli verdiktu soudu o opatřeních MZd neodstoupí

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) neuvažuje o rezignaci kvůli dnešnímu rozhodnutí soudu zrušit čtyři opatření jeho úřadu, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby.

Novinářům po jednání vlády řekl, že opatření byla klíčová pro zvládnutí pandemie v ČR. K rezignaci vybízeli Vojtěcha někteří opoziční politici.

Kabinet opatření přijal znovu jako krizová opatření vlády podle krizového zákona, na což měl čas do pondělí.

22:10 Lidé budou od pátku opět moci cestovat do zahraničí

Lidé budou moci od pátku opět cestovat do zahraničí díky uvolnění zákazu volného pohybu osob. Týká se to i dovolených. Při návratu do vlasti se lidé budou muset prokázat negativním testem na koronavirus, nebo budou muset jít do dvoutýdenní karantény. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

22:05 Pro seniory musí kraje nově zajistit 10 lůžek na 100.000 obyvatel

Kraje budou muset nově zajistit pro seniory s nemocí covid-19 pouze deset volných lůžek na 100.000 obyvatel. Dosud to bylo 60 lůžek. Hejtmanům vadilo to, že opatření je plošné a nerespektuje podle nich reálné potřeby jednotlivých krajů.

22:04 Ministerstvo zdravotnictví ukončí centrální nákupy

Ministerstvo zdravotnictví ukončí k 30. dubnu centrální nákupy ochranných pomůcek potřebných kvůli epidemii koronaviru. Zásoby má vytvořené na dva měsíce, což hodnotí jako dostatečné. „Pominula krizová fáze, která byla,“ uvedl Vojtěch. Ze zásob na dva měsíce bude podle něj úřad nadále zavážet nemocnice.

22:00 Vláda od pondělí umožní otevřít vysoké školy pro všechny ročníky

Od příštího pondělí se otevřou vysoké školy pro všechny studenty. Od tohoto pondělí byly vysoké školy otevřené v omezené míře pro aktivity studentů v posledním ročníku studia. Mělo to znamenat možnost konat individuální konzultace či zkoušky, včetně státnic a rigorózních zkoušek.

21:55 Lázně mohou zase přijímat pacienty do péče

Lázně mohou začít za určitých podmínek přijímat pacienty do léčebně-rehabilitační péče. Podle představitelů lázní ani po ukončení mimořádných opatření nezačnou lázně fungovat ze dne na den. Na vládu, premiéra i ministerstva se obrátila se žádostí o pomoc lázeňská města, provozovatelé lázní i Karlovarský kraj.

21:40 Vláda přijala krizové opatření, které ruší omezení volného pohybu osob

„Domníváme se, že situace v ČR je již z epidemiologického hlediska taková, že opatření můžeme rozvolnit,“ uvedl k tomu Vojtěch. Krizové opatření nabývá účinnosti od zítřejšího dne. Vláda také rozšířila možný počet osob, které mohou pobývá na jednom místě na 10.

21:20 Ministerstvo zdravotnictví podá proti rozhodnutí soudu kasační stížnost

„Respektujeme rozsudek Městského soudu v Praze, byť proti němu budeme podávat kasační stížnost,“ řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Podle něj i soud konstatoval, že není předchozí judikatura, ze které by se dalo vycházet.

„Z našeho pohledu by o tom měl ještě rozhodovat Nejvyšší správní soud a celou věc posoudit, protože to není úplně jednoznačné.

Je otázka, jaká je reálná pravomoc ministerstva zdravotnictví, na kterém je zodpovědnost za to, aby činilo kroky k omezení a zabránění šíření epidemie,“ poznamenal ministr.

21:10 Pendleři budou moci přes hranice denně s testem jednou za 14 dnů

Pendleři, na které se nevztahují současné výjimky, budou moci přes hranice za prací denně, když si každých 14 dní zajistí test na koronavirus, nejlépe přes zaměstnavatele. Týká se to pracovníků, kteří dosud museli zůstávat za hranicemi déle a pak je čekala karanténa. Výjimky pro pracovníky ve zdravotních a sociálních službách zůstanou zachovány.

20:50 Sportovní akce budou možné už od 25. května

Konání sportovních akcí v omezeném počtu osob bude možné už od 25. května. Původní plán počítal s pořádáním sportovních akcí až od 8. června a s omezením na nejvýše 50 zúčastněných osob.

Po změně harmonogramu vláda teprve rozhodne o tom, jaký bude od 25. května maximální možný počet osob při sportovních, ale také kulturních a společenských akcích.

Teoreticky je tedy možný už od tohoto termínu restart fotbalové ligy, který byl po předchozím rozhodnutí vlády možný nejdříve 8. června.

20:30 Ve studii nákazy covid-19 se dnes nechalo otestovat 3251 lidí

Ve studii ke zjištění výskytu nákazy covid-19 v populaci se dnes nechalo otestovat 3251 lidí. V Praze to bylo 1445 lidí, Brně 1262 a v Litoměřicích 544 osob.

Vyplývá to z informací na webu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Lidé čekali ve frontách dluhé hodiny, vznikaly mezi nimi i konflikty, zejména mezi seniory.

Zájem organizátory studie překvapil, dnešní kapacity se vyčerpaly už krátce po otevření. Celkem je v plánu otestovat 27.000 lidí.

20:20 Koronavirová krize si podle Macrona žádá investice 10 procent HDP

Evropská unie musí na koronavirovou krizi reagovat investicemi přinejmenším ve výši pět až deseti procent výkonu své ekonomiky. Po videokonferenci prezidentů a premiérů zemí Evropské unie to podle agentury Reuters prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že Evropa nemá budoucnost, pokud se nedokáže shodnout na reakci na nynější výjimečnou situaci.

19:40 Koronavirus si v USA podle Reuters vyžádal 48.000 obětí

Ve Spojených státech dosud zemřelo na komplikace s nákazou koronavirem už 48.000 lidí. Uvedla to agentura Reuters, podle které si v USA nemoc covid-19 vyžádá v průměru 2000 obětí denně. Bilance Reuters eviduje v USA takřka 850.000 nakažených. Americká Univerzita Johnse Hopkinse, která rovněž celosvětově sleduje nákazu koronavirem, eviduje v USA 844.000 infikovaných, z nichž 47.000 zemřelo.

18:40 Od 25. května se otevřou celé restaurace, hotely, divadla, hrady a zámky

Budou však platit přesně definované hygienické podmínky, uvedl Havlíček. Ty budou platit také pro konání svateb s větším množstvím osob.

18:35 Od 11. května se otevřou restaurace se zahrádkou, kadeřnictví, salony a muzea

18:30 Od 27. dubna se otevřou prodejny do 2500 metrů, knihovny, autoškoly, posilovny

Ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) oznámil uvolňování opatření v rámci uzavření některých služeb. Od příštího pondělí se tak otevřou prodejny do 2500 metrů, pokud mají samostatný vchod, dále knihovny, autoškoly, posilovny, botanické a zoologické zahrady mimo uzavřených pavilonů. Lidé budou moci také navštívit bohoslužby do 15 osob.

18:15 Itálie hlásí menší nárůst nakažených, úmrtí přibylo 464

V Itálii se za posledních 24 hodin potvrdilo dalších 2646 případů nákazy koronavirem, což je méně, než byl denní nárůst oznámený ve středu (3370). Úmrtí s covid-19 dnes v Itálii přibylo 464, ve středu to bylo 437. Dosud se v Itálii potvrdilo celkem 189.973 případů nákazy koronavirem, z toho 25.549 lidí zemřelo a 57.576 se uzdravilo.

17:30 Dnes přibylo zatím 6 případů koronaviru, vyléčených je 2152

V Česku bylo od půlnoci do dnešního večera potvrzeno jen šest případů nákazy novým koronavirem, celkem jich ministerstvo zdravotnictví eviduje od vypuknutí epidemie 7138. Definitivní čísla zveřejní ve čtvrtek ráno.

Pokud by se údaje výrazně nezměnily, byl by to nejnižší denní nárůst od 9. března, kdy laboratoře oznámily také jen šest infikovaných.

Lidí vyléčených z covid-19 přibylo od středečního večera 163 na 2152, počet zemřelých stoupl o dva na 210.

16:30 Nájemné bude možné dlužit do července a splatit do konce roku

Nájemníci nebudou moci dostat výpověď z bytu, pokud do konce července nebudou moci platit nájemné kvůli tomu, že jsou v důsledku opatření proti epidemii koronaviru bez příjmů. Dlužné nájemné ale mají zaplatit do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

16:20 Schodek rozpočtu se zvýší na 300 mld.

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon, kterým se zvyšuje letošní schodek státního rozpočtu na 300 miliard korun. Důvodem zvýšení schodku jsou dopady epidemie koronaviru. Sněmovna loni v prosinci původně schválila rozpočet se schodkem 40 miliard korun, který ale nedávno ve zrychleném režimu zvýšila na 200 miliard. Nyní se zvýšil o dalších 100 miliard korun.

16:10 Zeman podepsal zákon povolující vyšší strukturální schodky

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal zákon, který pro příští rok zvyšuje takzvaný strukturální deficit až na čtyři procenta hrubého domácího produktu. Podle vlády je tato změna potřebná pro sestavení státního rozpočtu na příští rok. Odpůrci z řad sněmovní opozice ji naopak pokládají za zbytečnou, stejně se vyjádřila i předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.

16:05 Firmy v pronájmu mají odklad splacení nájmu kvůli koronaviru

Firmy v pronajatých prostorách, které kvůli vládním opatřením proti epidemii koronaviru musely zavřít své provozy, mohou nájem za období od 12. března do 30. června splatit až do konce letošního roku. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

16:00 Švýcarská ekonomika kvůli koronaviru klesne nejvíce za 45 let

Švýcarská ekonomika letos kvůli dopadům pandemie způsobené šířením koronaviru zřejmě klesne o 6,7 procenta. To bude nejhlubší propad od roku 1975, kdy švýcarské hospodářství prudce oslabilo v důsledku šokového vývoje cen ropy. Vyplývá to z nového odhadu švýcarské vlády.

15:45 Lídři EU jednají o penězích na oživení ekonomik, postoje se různí

„Motorem oživení bude nový Marshallův plán, bezprecedentní investiční počin, který bude mířit tam, kde jej bude nejvíc potřeba,“ uvedl před začátkem jednání předseda Evropské rady Charles Michel. Na konci dnešního už čtvrtého videosummitu od počátku krize by prý rád měl jasnější představu o tom, co státy EU od fondu očekávají.

15:00 Británii začínají na lidech testovat vakcínu proti koronaviru

Vědci z Oxfordské univerzity dnes začínají na lidech testovat vakcínu proti koronaviru. Doufají přitom, že by látka mohla být dostupná veřejnosti již letos na podzim, informovala agentura AFP. Podle řady odborníků je však naděje na takto rychlý vývoj účinného očkování a výrobu dostatečného množství dávek velice nepravděpodobný.

14:25 Vojtěch: Budeme hledat řešení, jak vyhovět soudu

Budete mít zájem:  10 kroků pro zvládnutí trémy

V reakci na soudní zrušení čtyř opatření omezujících volný pohyb, služby a maloobchod ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) uvedl, že ministerstvo zdravotnictví bude hledat řešení, jak vyhovět soudu a současně zachovat opatření, která jsou klíčová pro omezení šíření epidemie.

Diskusi považuje za právní, řeší jen formu přijatých opatření.

„Budeme hledat takové řešení, abychom vyhověli soudu, a současně jsme zachovali opatření, která jsou z epidemiologického hlediska klíčová pro zamezení šíření epidemie, a nadále jsme pokračovali v jejich postupném uvolňování dle nastíněného plánu,“ uvedl ministr.

13:50 Většina potvrzeně nemocných Rakušanů se vyléčila

Počet případů nákazy koronavirem v Rakousku dnes přesáhl hranici 15.000. Jen 2786 z těchto lidí je přitom aktuálně nemocných. Mezitím se totiž 11.694 lidí viru zbavilo.

Ve Švýcarsku, které je s 8,5 milionu obyvatel s Rakouskem srovnatelně lidnaté, je nakažených dohromady 28.496. Zatímco v Rakousku dosud zemřelo 522 lidí s nemocí covid-19, v západnější alpské zemi jich je už 1268.

V obou zemích počet nových případů klesá.

13:25 Vláda zmrazila ceny nájemného

Po dobu trvání mimořádných opatření v souvislosti s pandemií koronaviru nebude možné zvyšovat nájemné z bytů. Příslušné nařízení dnes schválila vláda. Cenové moratorium na nájemné bude automaticky ukončeno ke dni, kdy budou zrušena mimořádná opatření. Vláda jej případně může ukončit i dříve, pokud to uzná za vhodné.

13:05 Zeman: Soud na sebe bere odpovědnost za zrušení opatření

Soud dnešním zrušením čtyř opatření ministerstva zdravotnictví ke koronaviru na sebe podle prezidenta Miloše Zemana bere veškerou odpovědnost za dopady na životy, zdraví či hospodářství České republiky. Reakci prezidenta tlumořil mluvčí Jiří Ovčáček.

„Soud na sebe bere veškerou odpovědnost za dopady svého rozhodnutí. Ať už jde o dopady na životy a zdraví obyvatel, tak na hospodářství celé republiky,“ reagoval na rozhodnutí soudu podle Ovčáčka prezident.

Zeman přijatá opatření proti pandemii opakovaně podpořil.

13:02 STAN mají dost podpisů na návrh zrušit zákaz cestování

Bavorsko nechce uzavřít hranice s ČR. Do Saska se Češi dostanou bez karantény

„V Česku jsou extrémně vysoká čísla, právě explodují, jsou vyšší než v březnu či dubnu,“ řekl Söder.

Uvedl rovněž, že vedle Česka, které Německo považuje za epidemicky rizikovou oblast, sousedí Bavorsko i s Rakouskem.

Část Rakouska včetně Tyrolska, které má s Bavorskem společnou hranici, označilo Německo rovněž za rizikovou. Hranice ale bavorský premiér zavřít nechce. „Prioritou je nechat otevřené hranice,“ řekl Söder.

Přečíst článek ›

Otázce pendlerů, kteří za zaměstnáním jezdí přes hranice, se chce Německo podle Södera ještě věnovat. „Tématu hranic, překračování hranic a přeshraničních pendlerů se chceme znovu věnovat, abychom věděli, jak postupovat,“ řekl šéf bavorské vlády. V této souvislosti zmínil i možnosti rozšířené strategie testování.

Do Saska bez karantény Sasko od října umožní vstup lidem z Česka bez nutnosti karantény, pokud jejich pobyt nepřesáhne 24 hodin. Němci pak budou moci v Česku zůstat až 48 hodin, aniž by poté museli do izolace. Oznámila to saská ministryně zdravotnictví Petra Köppingová.

Spolková vláda i spolkové země jsou podle závěrečného prohlášení z dnešního jednání toho názoru, že výjimky pro pendlery či třeba pro nezbytné obchodní cesty či návštěvy lékařů musí být zachovány.

Pendleři z rizikových oblastí, kteří jezdí do Německa za prací, mají nadále výjimky z karanténních opatření. Pokud by výjimky byly pro pendlery omezeny, dotklo by se to podle Asociace pendlerů České republiky asi 60 tisíc lidí, kteří z Česka do Německa za prací dojíždějí.

Přečíst článek ›

K rizikovým oblastem Merkelová uvedla, že nelze doporučit, aby do nich Němci jezdili na dovolenou. To je nyní v Německu aktuální téma, protože školákům brzy začnou podzimní prázdniny.

„Dá se dobře cestovat po Německu,“ uvedla kancléřka. Zmínila také, že i tak v Evropě zůstávají oblasti, kde se daří nákazu daří zadržovat. Jako příklad uvedla Itálii.

„Moje doporučení ale je chovat se velmi obezřetně“ zdůraznila.

Merkelová chce udržet ekonomiku v chodu

Udržení ekonomiky v chodu a zachování otevřených škol a školek je německou prioritou v době pandemie nemoci covid-19. Po jednání s premiéry německých spolkových zemí to prohlásila Merkelová. Oznámila rovněž, že pokud se v některé oblasti země zrychlí šíření koronaviru, budou omezeny oslavy ve veřejných a pronajatých prostorách, pro ty v soukromí bude platit naléhavé doporučení.

Přečíst článek ›

„Chceme fungující ekonomiku, chceme, aby děti mohly chodit do škol a školek,“ řekla na tiskové konferenci Merkelová. „To je pro mě nejdůležitější věc,“ uvedla. V případě nákazy ve školách nebudou uzavírány celé budovy, ale jen třídy, jako je tomu nyní.

Za důležité označila pokračovat ve stávajících opatřeních, jako je nošení roušek a dodržování odstupu. Jako další doporučení označila větrání. „Zní to možná úsměvně, ale je to jedno z nejlevnějších a nejúčinnějších opatření,“ uvedla. Zmínila rovněž, že vláda chce podpořit rekonstrukci a úpravu vzduchotechnických zařízení.

Novým opatřením bude pokuta nejméně 50 eur (1360 Kč) za to, když lidé například v restauracích nebudou vyplňovat pravdivé osobní údaje. Jak takové pravidlo bude vymáháno, není jasné.

Německá média poukazují na to, že bude nutné nejdříve identifikovat člověka, který záznam o návštěvě špatně vyplní. Tyto formuláře Němci vyplňují například v restauracích, aby bylo možné v případě nákazy dohledat kontakty.

Již dříve média informovala o nešvaru, kdy lidé záměrně udávají vymyšlená jména či se podepisují jako filmoví hrdinové.

Přečíst článek ›

Nově budou omezeny oslavy ve veřejných či pronajatých prostorách na maximálně 50 účastníků, pokud daná německá oblast za posledních sedm dní zaznamená více než 35 nových případů nákazy na sto tisíc obyvatel. V případě akcí v soukromí bude platit pouze doporučení, na omezení se spolková země se spolkovými zeměmi nedohodla.

Slibovaný návrat do škol se rozplývá

Ilustrační foto
Foto: Roessler Boris, ČTK

„První stupeň má vrcholovou prioritu, ale bude nutné to posoudit v kontextu celé situace. Možná dojde k tomu, že se bude moci vrátit jenom první, druhá třída. Uvidíme podle dat, která budou k dispozici. Každopádně je to první priorita v otevírání,“ řekl Prymula. Přitom přísná opatření budou platit nejméně do 3. listopadu.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) byl ohledně slibování návratu nejmladších školáků odměřenější, byť si trvá na tom, že návrat studentů a žáků do škol musí být v rámci budoucího rozvolňování na prvním místě. Upozorňoval ale, že epidemiologická situace může být natolik špatná, že stát bude mít ještě naléhavější výzvy, což se potvrzuje.

„Pokud by se situace do 2. listopadu nezlepšila a k návratu do škol by nemohlo dojít ani za cenu dalších opatření, musíme ve spolupráci s kraji zajistit plnohodnotné fungování těch škol, které jsou určeny pro děti personálu nemocnic. To je oblast, kterou v případě dalšího zvyšování počtu hospitalizací vnímám jako klíčovou,“ sdělil ve středu Plaga.

Pokud by první třídy měly čekat do ledna, to si nedokážu představit. Tam je i velký nápor na rodičešéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý

Zdůraznil, že jakmile to situace dovolí, musí se do škol v první řadě vrátit nejen první stupně ZŠ, a především první a druhé třídy, ale musí se myslet i na závěrečné ročníky základních a středních škol.

Deváťáky je třeba připravit na přijímací zkoušky na střední školy, středoškoláky na maturitu či studium na vysoké škole.

„Ve složité situaci se nacházejí také studenti prvních ročníků vysokých škol,“ poznamenal Plaga.

Za pravdu mu dal šéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý.

„Pokud nemohou nastoupit všichni žáci 1. stupně, a pokud je to z epidemiologického hlediska rozumné, tak ty první, druhé třídy to potřebují nejvíc. Sice 2. listopadu to už asi nebude možné, ale pokud by první třídy měly čekat do ledna, to si nedokážu představit. Tam je i velký nápor na rodiče. Od třetí třídy výše se s tím výpadkem děti nějak srovnají,“ řekl Právu.

Připustil, že pokud by se distanční výuka protáhla do konce kalendářního roku, vzniknou i v ostatních ročnících mezery ve vzdělání, které už ani nebude možné během roku dohnat.

„Kvalita školství tím bude poznamenána. Ale volíme mezi veřejným zdravím a výkonností školské soustavy. Musíme najít kompromisní řešení, jako je návrat prvních ročníků. Dobré řešení neexistuje,“ uzavřel.

O středních školách nebyla ve středu na vládní tiskové konferenci vůbec řeč. Šéf Unie školských asociací ČR Jiří Zajíček nechtěl spekulovat o vyhlídkách do příštích týdnů a měsíců. Obává se však prodlužování zákazu praktické výuky na odborných školách.

„Pokud se to potáhne delší dobu, tak tím bude zásadně ohrožena profilová část maturity,“ řekl Právu.

Hlavní zprávy

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector