Ftaláty a jejich účinky na zdraví – jak nám mohou ublížit?

Zdenka Danková | 18. 8. 2013

Ftaláty a jejich účinky na zdraví – jak nám mohou ublížit?

Ilustrační foto. (Kathryn Scott Osler/The Denver Post via Getty Images)

Doprovázejí nás neviditelně a nehlučně. Bez chuti, bez vůně, bez barvy, aniž by se přímo projevily. Jsou skoro všude kolem nás. Někdy je miminka sají spolu s mateřským mlékem. Dostáváme je s  transfúzí krve.

Dotýkáme se jich a ony nás také. Nazývají se ftaláty. Lipofilní estery kyseliny ftalové – dibutyl ftaláty (DBP) na nás účinkují a toxicky ovlivňují naši schopnost reprodukce, tedy možnost se zdravě vyvíjet a mít zdravé potomstvo. Mohou poškodit i náš hormonální systém.

Ftalátů je celkem asi 40 druhů, ale ne všechny se považují za zdraví škodlivé.

Proč jsou tu s  námi? A proč tak blízko?

Důvodem je, že se nejčastěji používají jako změkčovadlo plastů, aby byly měkké a ohebné, zejména pro změkčování polyvinylchloridu (PVC). Můžeme tedy věnovat obezřetnost vůči všemu, co je z  PVC, avšak ne vždy poznáme, co z tohoto materiálu pochází.

Jakmile konzumujeme maso a mléko zvířat, spolu s ním konzumujeme také ftaláty v nich obsažené, a vzniká tak nekonečný koloběh. Některé ftaláty jsou tzv. bioakumulativní a byly nalezeny ve vodních organismech, například ftalát typu BBP. Poté se objevují v rybách, ale i u ptactva, které s vodou přicházejí do kontaktu.

Hlavním zdrojem expozice ftalátu, např. typu DEHP, je pitná voda a potraviny. Následně se dostávají z vody nejen do zvířat, ale také do ovzduší. Ftaláty se rády ukládají do tuku, a ten je obsažen v mase, mléce, oleji. Ftaláty kontaminují nejen ovzduší, ale uvolňují se během procesu výroby, balení a skladování potravin.

 

  • Jak probíhá dovoz ftalátů?
  • Ftaláty se vyrábějí nejen v ČR, ale jsou sem dováženy v různých podobách.
  • Na bezpečnost při dovozu zboží dohlížejí orgány, kterými jsou například Česká obchodní inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Orgány ochrany veřejného zdraví – krajské hygienické stanice, Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, Český báňský úřad a další.

Podle slov Jindřišky Kubelkové z Celní zprávy České republiky nejsou např. německé celní orgány při tak obrovském množství dováženého zboží z Asie schopny všechen dovezený materiál zkontrolovat. Podle jejích slov jsou schopni zkontrolovat pouze 3-5 % dováženého nákladu. Největší nákladní loď, která pravidelně přijíždí do Hamburku, přiváží až 15 tisíc kontejnerů.

„Při dovozu hraček je vyžadováno od dozorových orgánů vydání souhlasného stanoviska. V případě, že vznikne důvodné podezření na závadnost dovážených komodit, jsou tyto podrobeny analýze v celně technické laboratoři. Jsou propuštěny do volného oběhu až po vyhodnocení analýz,“ ubezpečuje Bc. Semorádová z celní správy.

A co na to „lidští“ ochránci?

Sdružení Arnika uvádí, že již od roku 2007 platí v  celé EU legislativní opatření týkající se průmyslových chemikálií. Tato legislativa, známa pod zkratkou REACH (*registrace, vyhodnocení, povolování a zákaz chemických látek), má sice svoje slabiny, avšak dává evropským spotřebitelům lepší práva.

Především je to tzv. „právo vědět“. Spotřebitel by se měl bezpodmínečně dovědět o jakýchkoliv nebezpečných látkách obsažených ve zboží, jež nakupuje. Při zakoupení jakéhokoliv plastového zboží je nabízející firma povinna do 45 dnů sdělit spotřebiteli, zda zakoupený výrobek neobsahuje látky, jež jsou zařazeny v  seznamu REACH, v  tzv. „kandidátském seznamu“.

Seznam jmenuje zdraví nejvíce nebezpečné chemické látky. Prodávající firma má rovněž poskytnout návody k  bezpečnému používání zakoupeného výrobku. Pokud se budeme dotazovat, dáváme tím výrobcům najevo, že nás zajímá obsah jejich zboží, a seznam REACH, který je zatím relativně krátký, bude doplňován o další informace.

Arnika, o. s., nám sděluje, že tím, že se jako spotřebitelé budeme zajímat, jaké látky obsahuje zakoupené zboží, pomáháme zvýšit povědomí o nebezpečí a vytvořit tak podmínky pro zlepšení výroby zboží a hlavně jeho jakosti. Vládní představitele to může povzbudit k  rychlejšímu doplnění seznamu škodlivých látek.

Bezpečnější výroba je příliš drahá

Velmi zajímavou skutečnost ohledně výzkumu ftalátů nám sdělil ing. Zdeněk Mrázek, CSc. z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR.

„V 80. letech (20. stol.) byl v  našem ústavu ověřován koncept tzv.´vnitřního měkčení´ PVC spočívající v přípravě PVC, ke kterému je změkčovadlo vázáno chemickou vazbou. Změkčovadlo v tomto případě nemigruje do okolního prostředí a jeho koncentrace v polymerní matrici se časem nesnižuje, což má příznivý vliv na užitné vlastnosti takto modifikovaného PVC.

Z ekonomického hlediska však syntéza těchto kopolymerů nemohla konkurovat zavedeným standardním postupům a nenašla tudíž praktické uplatnění,“ vysvětlil ing. Mrázek.

V Ústavu makromolekulární chemie byl výzkum v oblasti polyvinylchloridu ukončen již před 20 lety. Problematiku ftalátů již vědci z tohoto ústavu nesledují.

  1. Čtěte také:
  2. O působení ftalátů na zdraví člověka: Rozhovor s Mgr. Jiřím Kristiánem
  3. Ftaláty – běžně používané ke změkčování plastů, při velkém množství nebezpečné
  4. MZ opět varuje: Nekupujte výrobky obsahující ftaláty
  5. Ministerstvo zdravotnictví: Nekupujte panenku s koníkem a sadu nehtů, ohrožují zdraví

Daň za pohodlnost? Plasty obsahují látky, které mohou výrazně ovlivnit lidský mozek

Drtivá většina plastů obsahuje chemikálie nazývané ftaláty, které slouží ke zlepšení jejich vlastností, dodávají plastu pružnost, ohebnost, trvanlivost a průsvitný vzhled.

Kromě toho se však přidávají i do kosmetických výrobků, kde pomáhají udržovat vůni výrobku, do čistících přípravků, podlahových kritin, ale i do stavebního materiálu.

Mohou se ale nacházet třeba i v hračkách, plastovém nádobí a dokonce v i mase, mléku, rybách či oleji.

Ftaláty člověk do svého těla může vstřebávat třemi různými způsoby. Za prvé vdechováním z kontaminovaného ovzduší, kdy se ftaláty dostávají přes plíce do krevního oběhu. Za druhé přímým kontaktem se sliznicí se ftaláty přenáší přímo do krve.

A v neposlední řadě se ftaláty nacházejí v potravinách balených do PVC nebo v příliš tučných výrobcích, odkud se přes sliznici v trávicím ústrojí dostávají do krevního oběhu.

Důležité je vědět, že 60 až 90 % přijatých ftalátů se z těla vyloučí ven během 24 hodin, zbytek se však dále hromadí v organismu.

O (ne)bezpečnosti těchto látek se vedou široké diskuse. Není pochyb o tom, že jde o látky nepřirozené pro lidský organismus, a je tedy logické, že nám neprospívají. Tuto teorii podporuje i pár studií, které zjistily, že ftaláty ovlivňují hormonální výbavu některých laboratorních zvířat.

Mohou oslabit imunitu člověka, ohrozit funkci jater, ledvin a plic, zvýšit riziko vzniku alergií a astmatu. Mohou mít negativní vliv na srážlivost krve a hormonální a reprodukční systém, především dospívajících chlapců a na hyperaktivitu u dětí. Snižují produkci mužského hormonu testosteronu a spermií.

 Dále u dospívajících způsobují atrofii mužských reprodukčních orgánů (varlat) čímž přímo narušují plodnost.

O nebezpečnosti ftalátů hovoří i nová studie provedená vědci z University of Illinois Urbana Champaignm, která byla zveřejněná v odborném magazínu The Journal of Neuroscience. Studie byla kvůli bezpečnosti provedena na potkanech, se kterými má člověk hodně společného.

Je proto velmi pravděpodobné, že podobné výsledky by byly dosaženy i při zkoumání lidí. Riziko ftalátů spočívá podle vědců i v tom, že bez problémů procházejí i placentou k nenarozenému dítěti, po narození se pak do tělíček dětí dostávají i prostřednictvím mateřského mléka.

 

Vědci v rámci studie dívali potkanům koláčky s polevou obsahující ftaláty v množstvích podobných těm, které byly naměřeny u těhotných žen. Jedna skupina potkanů koláčky nedostala, druhá skupina dostala malé dávky a třetí vysoké dávky. Potkani žrali koláčky v době, kdy čekali mladé a také 10 dní v době, kdy je krmili mlékem.

Jakmile bylo potomstvo ftaláty krmených samiček na světě, vědci zkoumali mozky těchto mláďat. Ukázalo se, že mláďata, jejichž matky byly krmeny ftaláty, měla významný nedostatek neuronů a neuronových spojení. Nedostatek byl zaznamenán v oblasti mozku nazývaní prefrontální kortex. Ten je je zodpovědný za pokročilé funkce mozku – paměť, rozhodování, zjišťování chyb, flexibilitu myšlení.

Budete mít zájem:  Aav (adenoasociované viry)

Tato oblast mozku je také spojována s autismem, depresí a schizofrenií, protože řídí naše sociální chování, ovlivňuje naši osobnost, soustředění, chápání, rozhodování, vzpomínání i dlouhodobé zapamatování.

Autoři studie proto upozorňují na možné propojení výsledků studie s patologií několika neuropsychiatrických onemocnění.

 Potkani odchovaní na ftalátech dokonce i v dospělosti vykazovali odchylky od kontrolní skupiny, protože v testech na rozumovou flexibilitu dopadly hůř.

Ftaláty jsou sice téměř ve všem, už dnes existují v PVC průmyslu nahraditelné tzv. alternativními polymery. Ty neobsahují změkčovadla, protože jsou samy od sebe pružné. Jediné, kde zatím nejsou čeští výrobci schopni nahradit nebezpečný ftalát fungující v tomto případě jako konzervační činidlo, je při výrobě vaků pro červené krvinky.

Na co dbát v interiérech | Prameny zdraví

V souvislosti s informacemi o vysokém obsahu toxických látek v našich interiérech se v západní Evropě a v USA doporučuje, aby se lidé přezouvali před vstupem do bytu a nechali boty venku.

Rubrika: Ekologie | Typ článku: Články

Tento zvyk je ve většině českých domácností zaveden snad odjakživa, a tak jsme se někdy styděli před hosty ‚ze Západu‘ za to, že bychom je snad měli před vstupem do našeho bytu nutit k zouvání.

Ale jak je vidět, užitečnosti přezouvání se pomalu učí i oni. Dalším užitečným příkazem, který zase spíš zdomácněl v Americe než u nás, je zákaz kouření v uzavřených místnostech, zejména na pracovištích.

I to by se mohlo stát u nás dobrým zvykem, pokud tomu tak ještě není.

Doporučuje se větrat krátce, ale intenzivně otevřením oken na opačných stranách bytu (průvanem) po dobu 5-10 minut. Vysávat koberce a vytírat podlahy bychom měli často, protože usazený prach se při každém pohybu rozvíří.

V ložnicích i v obytných interiérech bychom měli dávat přednost omyvatelným dřevěným nebo keramickým podlahám před koberci z umělých vláken nebo umělohmotnými krytinami.

Hadry, mopy nebo smetáky bychom neměli odkládat po úklidu na WC, ale pečlivě je vyprat a dát uschnout na sluníčko, nejlépe na jeden až dva dny. K mytí a úklidu bychom měli používat netoxické prostředky, jako jsou soda, ocet, obyčejná mýdla, případně peroxid vodíku.

Nepoužívat aerosoly, komerční osvěžovače vzduchu a voňavé svíčky. Tyto produkty uvolňují do ovzduší celou řadu nežádoucích toxických látek.

Úklidové prostředky obsahující těkavé chemikálie bychom neměli skladovat v obytných místnostech, stejně jako různé barvy, laky, odlakovače na nehty, rozpouštědla. Některé z těchto návodů se hůře aplikují, ale je třeba být si vědom toho, že v místnosti, kde se pohybují děti nebo kde spíme, by měl být ‚čistý‘ vzduch.

Málokdo si uvědomuje, že s vysokou koncentrací toxických látek se setkáváme uvnitř našich aut.

Obzvláště v novém autě, které tak pěkně voní novými plasty, rozpouštědly, koberečky a dalším vybavením, máme až 35x vyšší obsah rozpustných organických látek (VOC), uváděných hormonálních disruptorů, než povolují bezpečnostní limity. Takovou pěknou vůni nového auta nepřekryjí ani žádné aromatické stromečky, ale vůně z nich uvolňované se přidají do rodiny VOC.

K zajištění zdravého ovzduší v interiérech je třeba pravidelně a často uklízet jednoduchými prostředky bez VOC, dbát na přezouvání a účinné větrání.

Pomáhají nám pokojové rostliny

Většinou si myslíme, že nám květiny v místnostech ubírají kyslík, protože za tmy dýchají jako člověk. V souvislosti se škodlivými látkami v našich bytech se stále více doporučuje využívat pokojové rostliny, které mají schopnost mnohé z těchto látek pohlcovat.

Schopností rostlin pohlcovat škodlivé látky se zabývali výzkumníci v NASA (Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku USA), kteří hledali způsoby k udržení příjemné a zdravé atmosféry v kosmických lodích.

Pořadí a druhy rostlin, které mohou být užitečné ve filtrování vzduchu v interiérech, se mohou lišit, ale každopádně nám tyto rostliny nemůžou ublížit (na rozdíl od například difenbachie, která je hojně pěstovaná v českých domácnostech i kancelářích, avšak dostane-li se její list do úst, může způsobit otoky).

Ekologové doporučují na prvním místě půvabnou a pestrobarevnou liboru měňavou (Lantana camara), která mění barvu svých květů a kvete jako letnička po několik měsíců.

Mezi další, které nám dokáží vytvářet zdravý vzduch, patří scindapsus, phalaenopsis – orchidej, která může kvést i v panelákovém bytě po celý rok, různé typy břečťanů, filodendrony, africké fialky, dokonce i vánoční kaktus, amarylis, toulcovka kolumbijská a další.

Jiné zdroje doporučují i palmy, kapradiny, chryzantémy, běžně známé a nenáročné chlorofytum (zelenec) nebo dracény.

Pod postelí ftaláty

Ve studii Domov, sladký domov, překvapení v prachu pod postelí se zjistilo, že v největších koncentracích se v prachu ložnic vyskytovaly ftaláty. Ftaláty jsou hojně používané v průmyslu výroby plastů a jsou obsaženy v mnoha výrobcích z umělých hmot pro zvýšení jejich ohebnosti a plasticity.

Objevují se v hračkách a dětských výrobcích, dále ve školních pomůckách, v domácnostech, jako např. v plastových sprchových závěsech, ubrusech, ale také v kosmetice, potravinářství (plastové obaly, tácky, talířky), lihovinách a v neposlední řadě také v nemocničních zařízeních. Např.

v ložnici jedněch manželů v Plzni bylo nalezeno desetkrát více ftalátů než ve většině jiných EU států, dokonce ještě asi o třetinu víc než na vysoce kontaminovaných Filipínách.

Bez ohledu na absolutní koncentrace studovaných látek, které mohou být při zahrnutí většího počtu vzorků zcela odlišné, je důležité, že uveřejnění této zprávy vyvolalo značnou pozornost sdělovacích prostředků a soustředilo pozornost politiků EU na potřebu testování zdravotní nezávadnosti mnoha výrobků, které nás obklopují v každodenním životě.

Obsah VOC v našich domovech i na pracovištích máme ve vlastních rukou a můžeme ho ovlivnit výběrem materiálů, textilu, zařízení, úklidem a volbou hygienických a kosmetických prostředků. Zajištění zdravého spánku výrazně ovlivňuje zdraví každého člověka. Pokojové rostliny vydatně pomáhají odstraňovat toxické látky z interiérů. Proto do každé místnosti alespoň jeden květináč!

Z knihy Anny Strunecké a Jiřího Patočky Doba jedová 2. Vydalo nakladatelství Triton v roce 2012.

Počet přečtení: 2 495 Datum: 14. 8. 2013

Ftaláty v nemocnicích poškozují zdraví lidí

„Nežádoucí působení ftalátů je prokázáno řadou výzkumných pracovišť. Z nežádoucích efektů je možno jmenovat například rozvoj cévní arterosklerózy, poškození jater, ledvin, poškození schopnosti reprodukce. Navíc ftaláty zvyšují pravděpodobnost výskytu nádorových onemocnění,” říká vědec Kamil Ševela, který se výzkumu působení ftalátů na lidské zdraví věnuje.

Měkčené PVCs ftaláty obsahují například plastové hadičky k infúzím, dialízám, injekční stříkačky a součásti inkubátorů pro novorozence. Ministerstvo zdravotnictví však tvrdí, že ftaláty lidem nehrozí.

„Zdravotnické prostředky, které obsahují ftaláty, nejsou určeny k dlouhodobémukontaktu, a tudíž nemohou život ohrozit. Naopak, tyto prostředky život zachraňují a jsou použity jednorázově a krátce,“ řekl Deníku mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Výzkumy Kamila Ševely však dokazují, že například u lidí po dialýze se koncentrace ftalátů v těle nebezpečně zvyšují.

„Naštěstí si mnohé nemocnice svou odpovědnost za zdraví pacientů uvědomují a snaží se škodlivý druh PVC obsahující ftaláty nepoužívat,“ uvedla Miroslava Jopková z ekologického sdružení Arnika, které se problematikou ftalátů dlouho zabývá.

Jako první v republice začalo v péči o miminka používat výrobky bez PVC novorozenecké oddělení Fakultní nemocnice Olomouc. „Začali jsme jednat s dodavateli a postupně shánět zdravotnické prostředky bez PVC.

Na konci roku 2005 se nám podařilo nahradit 95 procent z nich materiály bez PVC,“ uvedl primář novorozeneckého oddělení olomoucké fakultní nemocnice Lumír Kantor.

Oddělení za to loni obdrželo prestižní mezinárodní ocenění CleanMed Europe 2006 ve Stockholmu v kategorii „Minimalizace toxických látek ve zdravotnictví“.

Pomůcky bez ftalátů používá třeba i nemocnice v pražském Motole. Je však ještě dost nemocnic, kde zatím vůbec netuší, jak vážné zdravotní důsledky může používání měkčených plastů pro pacienty mít.

Budete mít zájem:  Primární biliární cirhóza – co to je – příznaky, příčiny a léčba

„Nikdo nás v této souvislosti neoslovil. O přeměně materiálu na výrobky bez PVC jsme tedy neuvažovali. Nejsme zásadně proti změnám, spíše o jejich možnostech zatím nemáme povědomí,“ řekla mluvčí nemocnice v Jablonci nad Nisou Petra Krajinová.

V penězích to není

Další nemocnice tvrdí, že na výměnu pomůcek za nové, bez měkčeného PVC, nemají peníze. Zkušenosti ale ukazují, že to vždy nemusí být pravda. „Stříkačky bez ftalátů jsou dokonce lacinější než ty obsahující PVC. Sice jen o pár haléřů, ale při velkých objednávkách to znamená úsporu,“ míní Růžena Lindnerová, hlavní sestra z nemocnice v Lounech, která rovněž přešla na pomůcky bez PVC.

U některých pomůcek jsou však alternativy bez ftalátů zatím asi o třetinu dražší než měkčené PVC. Že jsou ftaláty ve zdravotních pomůckách škodlivé, už uznal i Vědecký výbor pro vznikající a nově zjištěná zdravotní rizika EU. Přitom ještě v roce 2002 tvrdil, že množství ftalátů není třeba v pomůckách omezovat, neboť není dostatek důkazů o jeho negativním působení na léčené pacienty.

Nejenom měkčené plasty obsahující ftaláty, ale i postupy lékařů mohou ohrozit zdraví pacientů. Pro paní Evu je zážitek z chirurgické ambulance kolínské nemocnice i po třech letech velmi nepříjemný.

„Dcera si stěžovala na bolest ruky. Chtěli jsme, aby ji v nemocnici prohlédl lékař. Ten však byl zrovna na pochůzce v lůžkové části oddělení a po sestře vzkázal, ať zatím dceru pošle na rentgen,“ vzpomíná paní Eva. Protože však nechtěla dítě zbytečně vystavovat škodlivým účinkům záření, odmítla dítě bez vyšetření lékařem na rentgen poslat.

„Když přišel lékař, místo odpovědi na pozdrav na nás jen vyštěkl: Rentgen. Stejně reagoval na veškeré snahy, aby se na dítě alespoň podíval. Odešly jsme, ruka do večera přestala bolet, ozáření by bylo zbytečné,“ dodala matka. Postup lékaře kritizuje Svaz pacientů. „Nikdy se nesmí stát, že by pacienta před odchodem na ozáření neviděl lékař,“ říká prezident Svazu pacientů Luboš Olejár.

Kolínská nemocnice se hájí – není to u nás pravidlo. „Pacienti jsou na rentgenu vyšetřováni jen na základě žádanky.

Za její obsah vždy ručí odesílající lékař,“ říká Gabriela Uriková, mluvčí nemocnice. Také podle odborníků lékař pochybil. „Na rentgen nelze posílat pacienty bez předchozího prohlédnutí.

Je to nebezpečné, v častém užívání organismu škodí,“ upozorňuje internistka Miroslava Plchová.

Rentgenové záření poškozuje buňky měkkých tkání a při opakování může způsobovat rakovinu. Potvrzuje to i studie Oxfordské univerzity. Lékaři podle Plchové zatím málo využívají šetrnější metody: „K vyšetření těla doporučuji jako šetrnější alternativu rentgenu sonografii. To je ultrazvuk, který je k tělu mnohemohleduplnější.“ (ška)

Zbytečné podávání léků pacientům, kteří je nutně nepotřebují, patří k nejčastějším prohřeškům českých zdravotníků. Odborníci přitom varují, že každý medikamentmávedlejší účinky. Upozorňují, že někteří pacienti užívají řadu let léky, které měli předepsány jen krátkodobě. Nikdo jim totiž neřekl, že už je nemusí brát.

„Setkala jsem se s lidmi, kteří brali stejné léky třeba dvacet let,“ popsala situaci internistka Miroslava Plchová. „Problém je, že léky, které pacientům v nemocnici naordinují a dávají, si pak lidé odnesou s sebou domů a poté si je kupují v lékárně nebo nechávají předepsat obvodním lékařem. Jak dlouho, nad tím už ale nemá nikdo zpětnou kontrolu.“

Pojišťovny: je to velký problém

Zdravotní pojišťovny potvrzují, že zbytečné podávání léků představuje v Česku velký problém. „O nepřiměřeném předepisování léků víme. A to jak z podnětů některých pojištěnců, tak z kontrol, prováděných ve zdravotnických zařízeních,“ uvedla tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jana Víšková.

Pojišťovna se proto snaží motivovat nemocnice, aby za léky zbytečně neutrácely. „V jedné léčebně dlouhodobě nemocných jsem sama viděla odstrašující příklady péče o pacienty.

Lidem zde pětkrát denně podávali v podstatě nezdravé jídlo, psychicky se jim nikdo nevěnoval, neměli žádný pohyb a všechno se to kompenzovalo tím, že jim doslova cpali v jednom kuse neuvěřitelné množství prášků,“ řekla Deníku lékařka Miroslava Plchová.

Podle ní tak zdravotní zařízení sama dělají z pacientů chronicky nemocné. (ška)

 

ftaláty

  • Vzorec DEHP jako příklad strukturního vzorce ftalátů

  • Ftaláty (estery kyseliny ftalové) jsou organické sloučeniny používané jako změkčovadla plastických hmot bezmála sto let. Uplatňují se především při výrobě PVC a výslednému materiálu propůjčují měkkost, pevnost, průhlednost, průsvitnost i odolnost. S ftaláty se může setkat v kosmetice, adhezivech, barvách i pesticidech.

    Jedná se o skupinu asi 40 látek s různými chemickými i toxikologickými vlastnostmi. Ftaláty s nízkým počtem uhlíků jsou již většinou nahrazeny „bezpečnějšími“ ftaláty s počtem uhlíků větším než 6. Globálním cílem je snaha o používání jiných než ftalátových změkčovadel.

    Do prostředí se dostávají během celého životního cyklu: výrobě, spotřebě i likvidaci. V materiálech nejsou pevně vázány a unikají do okolního prostředí. Chování v prostředí je závislé na typu ftalátu. Často se jedná o perzistentní látky schopné bioakumulace. Člověk je ftalátům vystaven především vdechnutím a pozřením.

    Některé ftaláty jsou neškodné, jiné toxické. Ty nebezpečné poškozují reprodukční a endokrinní (hormonální) systém.

    Pomozte chránit zdraví lidí v Česku před škodlivými účinky toxických látek darem podle svých možností. Děkujeme!
  • Ftaláty neboli estery kyseliny ftalové jsou organické sloučeniny používané jako změkčovadla plastických hmot bezmála sto let. Uplatňují se především při výrobě PVC a výslednému materiálu propůjčují měkkost, pevnost, průhlednost, průsvitnost i odolnost.

    S ftaláty se může setkat v kosmetice, adhezivech, barvách i pesticidech. Jedná se o skupinu asi 40 látek s různými chemickými i toxikologickými vlastnostmi. Ftaláty s nízkým počtem uhlíků jsou již většinou nahrazeny „bezpečnějšími“ ftaláty s počtem uhlíků větším než 6.

    Globálním cílem je snaha o používání jiných než ftalátových změkčovadel.

    Za normálních podmínek jsou ftaláty hustou, bezbarvou kapalinou s nízkou rozpustností ve vodě, dobře rozpustnou v tucích. Ftaláty jsou jen omezeně těkavé. Ve finálním produktu nejsou pevně vázány a mohou unikat do okolního prostředí. Výroba ftalátů probíhá většinou reakci anhydridu kyseliny ftalové s vhodným alkoholem.

    V Integrovaném registru znečištění jsou sledovány úniky di(2-ethylhexyl) ftalátu (DEHP). V roce 2013 byla v tomto směru největším znečišťovatelem společnost SVITAP J.H.J., s.r.o. s více jak 26 tunami DEHP uniklými do odpadních vod. Obecně je zdrojem ftalátů v ČR chemický průmysl (výroba plastů a pryží), druhotně pak vystupují jako zdroj znečištění ČOV.

    • Další podrobné informace hledejte na stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:
    • di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP)
    • di-isononyl ftalát (DINP)
    • dibutyl ftalát (DBP)
    • Přehled ftalátů, s nimiž se můžete nejčastěji setkat
    Název Zkratka Chemický vzorec Identifikační číslo CAS
    Dimethyl ftalát DMP C6H4(COOCH3)2 131-11-3
    Diethyl ftalát DEP C6H4(COOC2H5)2 84-66-2
    Diallyl ftalát DAP C6H4(COOCH2CH=CH2)2 131-17-9
    Di-n-propyl ftalát DPP C6H4[COO(CH2)2CH3]2 131-16-8
    Di-n-butyl ftalát DBP C6H4[COO(CH2)3CH3]2 84-74-2
    Diisobutyl ftalát DIBP C6H4[COOCH2CH(CH3)2]2 84-69-5
    Butyl cyklohexyl ftalát BCP CH3(CH2)3OOCC6H4COOC6H11 84-64-0
    Di-n-pentyl ftalát DNPP C6H4[COO(CH2)4CH3]2 131-18-0
    Dicyklohexyl ftalát DCP C6H4[COOC6H11]2 84-61-7
    Butyl benzyl ftalát BBP CH3(CH2)3OOCC6H4COOCH2C6H5 85-68-7
    Di-n-hexyl ftalát DNHP C6H4[COO(CH2)5CH3]2 84-75-3
    Diisohexyl ftalát DIHxP C6H4[COO(CH2)3CH(CH3)2]2 146-50-9
    Diisoheptyl ftalát DIHpP C6H4[COO(CH2)4CH(CH3)2]2 41451-28-9
    Butyl decyl ftalát BDP CH3(CH2)3OOCC6H4COO(CH2)9CH3 89-19-0
    Di(2-ethylhexyl) ftalát DEHP C6H4[COOCH2CH(C2H5)(CH2)3CH3]2 117-81-7
    Di(n-oktyl) ftalát DNOP C6H4[COO(CH2)7CH3]2 117-84-0
    Diisooktyl ftalát DIOP C6H4[COO(CH2)5CH(CH3)2]2 27554-26-3
    n-oktyl n-decyl ftalát ODP CH3(CH2)7OOCC6H4COO(CH2)9CH3 119-07-3
    Diisononyl ftalát DINP C6H4[COO(CH2)6CH(CH3)2]2 28553-12-0
    Diisodecyl ftalát DIDP C6H4[COO(CH2)7CH(CH3)2]2 26761-40-0
    Diundecyl ftalát DUP C6H4[COO(CH2)10CH3]2 3648-20-2
    Diisoundecyl ftalát DIUP C6H4[COO(CH2)8CH(CH3)2]2 85507-79-5
    Ditridecyl ftalát DTDP C6H4[COO(CH2)12CH3]2 119-06-2
    Diisotridecyl ftalát DIUP C6H4[COO(CH2)10CH(CH3)2]2 68515-47-9
    Budete mít zájem:  Přístup rodiče k onemocnění dítěte diabetem
  • Zatímco některé z ftalátů zřejmě nepoškozují zdraví ani životní prostředí, jiné jsou pro zdraví lidí nebezpečné.

    Jsou to zejména ftaláty klasifikované jako toxické pro reprodukci (patří mezi CMR látky) – benzyl butyl ftalát (BBP), dibutyl ftalát (DBP), di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP), di(2-methoxylethyl) ftalát (DMEP), diisobutyl ftalát (DIBP), jejichž použití bylo omezeno například v obalových materiálech na potraviny nebo v kosmetice. Hlavní nebezpečí, které je s těmito látkami spojováno, spočívá v jejich negativním vlivu na hormonální a reprodukční systém.

    V současné chvíli existuje více než 20letá vědecká práce dokazující toxicitu ftalátů u zvířat. Bylo také provedeno několik dlouhodobých studií na lidech, které dokazují, že ftaláty blokují mužské hormony, tzv.androgeny. Důsledkem je tzv.demaskulinizace populace. Samci u zvířat vykazují nižší počty spermií, nesestouplá varlata či vrozené vady penisu.

    Mezi nejcitovanější patří studie provedená v roce 2005 pod vedením Shanny Swan, která našla „významnou souvislost“ mezi množstvím ftalátů a jejich metabolitů v těle těhotné matky a změnách pohlavního ústrojí u jejich synů. Ženy s nejvyššími hodnotami ftalátů v moči měly spíše syny s nesestoupenými varlaty a menšími penisy.

    Současně objevila, že postižení chlapci vykazovali kratší vzdálenost mezi řitním otvorem a genitáliemi (tzv.anogenitální vzdálenost), která je u chlapců zhruba 2x větší než u děvčat. To je považováno za jeden ze znaků mužského pohlaví. Zkracováním této vzdálenosti dochází tedy podobně jako u zvířat k tzv.

    demaskulinizaci mužského potomstva podobně jako to bylo dokázáno ve studiích na zvířatech.

    Další longitudinální studie z USA prokázala vliv ftalátů na neurobehaviorální vývoj dětí. 9 let trvající studie z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku poukázala na vyšší výskyt agrese, emoční lability, poruchy pozornosti a deprese. Vědci měřili množství ftalátů a jejich metabolitů v moči matky ve 3.trimestru.

    Pokud se v jejich moči našlo vyšší množství ftalátů, byla u jejich dětí objeveny poruchy chování ve větší míře než u matek s nízkými koncentracemi ftalátů. Další studie, tentokrát provedená švédskými lékaři, zjistila, že děti vystavené vyšším koncentracím ftalátů měřené v prachu z jejich domovů, byly spíše náchylné k alergiím, ekzému a astmatu.

    Nezanedbatelné jsou také jejich účinky na játra, ledviny, plíce a na srážlivost krve.

    1. Vlivy na lidské zdraví je nutné u ftalátů hodnotit individuálně, protože se u různých ftalátů liší. Bližší informace proto hledejte na následujících stránkách věnovaných jednotlivým ftalátům:
    2. di(2-ethylhexyl) ftalát (DEHP) di-isononyl ftalát (DINP)dibutyl ftalát (DBP)
    3. Sedm nejvíce studovaných ftalátů jsme se pokusili ve stručnosti charakterizovat v následující tabulce:

    Tabulka 1: Charakteristika jednotlivých ftalátů. Základní tabulka použita z publikace „Viele Kitas stark mit weichmachen belastet – BUND fordert Verbot der Schadstoffe im Umfeld von Kindern“ (BUND 2011) a doplněna.

    Změkčovadlo REACH (1) Hormonální disruptor (2) Vliv na zdraví TDI (mg/kg tělesné hm.) (5) Zákaz ve výrobcích
    DEHP – di(2-ethylhexyl)ftalát x Kat. 1 toxický pro reprodukci (3), vyvolává alergie a astma 0,05 hračky, výrobky pro děti, kosmetika
    DBP – di-n-butylftalát x Kat. 1 toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj 0,01 hračky, výrobky pro děti, kosmetika
    DIDP – di-isodecylftalát Kat. 2 poškození jater 0,15 hračky určené pro vkládání do úst
    BBP – benzylbutylftalát x Kat. 1 toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj 0,50 hračky, výrobky pro děti, kosmetika
    DINP – di-isononylftalát Kat. 2 poškození jater, vyvolává alergie a astma 0,15 hračky určené pro vkládání do úst
    DIBP – di-isobutylftalát x Kat. 2 toxický pro reprodukci (3), toxický pro vývoj není známo
    DNOP– di(n-oktyl)ftalát poškození jater hračky, výrobky pro děti
    DPP – dipentylftalát x toxický pro reprodukci, toxický pro vývoj (4)

    Vysvětlivky:

    1. Tyto materiály jsou navrženy pro zákaz podle nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH).
    2. Předběžný seznam látek hodnocených jako endokrinní disruptory (Evropská komise 2010), tedy narušujících hormonální systém. Látky hodnocené jako endokrinní disruptory (látky poškozující hormonální systém člověka) (Evropská komise 2010). U látek uvedených v kategorii 1 byl škodlivý účinek zjištěn alespoň u jednoho pokusného zvířete. V kategorii 2 jsou látky s hormonálně nepříznivým účinkem v modelových experimentech (In vitro testy).
    3. Reprodukční toxicita zahrnuje poškození reprodukčních schopností a poškození dělohy
    4. Podle Hannase a kol. (Hannas, Furr et al. 2011) může být DPP ještě nebezpečnější z hlediska vlivu na vývoj samčího pohlavního ústrojí než jiné dlouhodoběji studované ftaláty
    5. TDI: Tolerovatelný denní příjem podle Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA)

    Ftaláty byly také sledovány Státním zdravotním ústavem v porovnávací studii v jednotlivých členských zemích EU. Odborníci ze SZÚ měřili koncentrace ftalátů a jejich metabolitů v moči a zjistili, že se u Čechů objevují ve vyšší koncentraci než je průměr v ČR, a to i u dětí.

    U dětí se koncentrace běžně pohybovala kolem 70 mikrogramů na litr moči, přičemž evropský průměr byl kolem 50 mikrogramů.

    Vyšší koncentrace se objevovaly u mladších dětí a zejména chlapců, častěji pak tam, kde měli byt vybaven PVC podlahami a tapetami či proběhla rekonstrukce v posledních 2 letech.

  • Limit pro ovzduší není stanoven.

  • 11 ftalátů bylo klasifikováno jako toxické pro reprodukci a jsou proto zařazeny na seznam zvláště nebezpečných látek a regulovány tzv. vodním zákonem 253/2001 Sb. 

  • Evropské normy také regulují použití ftalátů (BBP, DEHP, DBP, DINP and DIDP) v plastových obalech na potraviny, a to jednak absolutní hodnotou, která nesmí překročit 0,05-0,1% hmotnostního podílu, jednak migračními limity. Záleží na druhu potraviny, zda je přímo v kontaktu s jídlem a zda se jedná o obaly na jedno či vícero použití.

    Základní právní předpis, který se týká potravinových obalů, je vyhláška č. 38/2001 Sb  o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, která byla pozměněna vyhláškou č. 271/2008 Sb (ta nabyla platnost 15. 8. 2008.

  • Ftaláty nově podléhají systému Evropské chemické politiky známé pod zkratkou REACH. (Registration, Evaluation, Authorisation of Chemicals). Dosud bylo chemickým průmyslem zaregistrováno zhruba 26 ftalátů, které jsou vyráběny v množství více než 1 tuna ročně (na jednoho výrobce či dovozce).

     V letech 2014-2015 probíhá autorizace 7 ftalátů, které byly označeny za velmi rizikové pro lidské zdraví a životní prostředí z důvodu jejich působení jako endokrinní disruptory (ovlivňují produkci a funkci hormonů). Z toho 4 ftaláty – DEHP, DBP, BBP, and DIBP – se ocitly na tzv. kandidátní listině pro autorizaci.

    Na kandidátní listině se ocitly ty chemické látky, které představují velké riziko pro lidské zdraví a životní prostředí a které budou muset být autorizovány jen pro specifické užití tam, kde pro ně neexistují alternativy. Současně pro tyto látky může kterýkoli členský stát EU podat návrh na úplný zákaz použití v Evropské Unii.

     V roce 2011 podalo Dánsko návrh na restrikci 4 ftalátů označených jako toxických pro reprodukci na základě poznatků o jejich kumulativních negativních účincích na lidské zdraví. Dánsko provedlo rozsáhlou biomonitoringovou studii právě za účelem zmapování své populace z hlediska zatížení ftaláty.

    Evropská chemická agentura (ECHA) však dánský návrh v roce 2012 zamítla s odůvodněním, že není dostatečná pro stanovení rizika pro celou evropskou populaci. Současně bylo Dánsku zakázáno učinit zákaz ftalátů na národní úrovni.

    U dalších 3 ftalátů, tedy DINP, DIDP a DNOP se rozšíření zákazu mimo hračky a výrobky pro děti neplánuje vzhledem k tomu, že u nich nebyla prokázána toxicita pro reprodukci. Z důvodu předběžné opatrnosti však Evropská Unie nepřistoupila ani ke zrušení jejich zákazu ve výrobcích pro děti a hračkách.

  • Diskuze

    Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *