Francouzská dieta – dokáže vysvětlit francouzský paradox?

Úvod » Prevence » Víno jako elixír života

Francouzská dieta – dokáže vysvětlit francouzský paradox?

Silné antioxidační působení

V posledních desetiletích se ve vědeckých časopisech častokrát objevovaly články o látce s názvem resveratrol. Tato látka pochází z červeného vína a vyznačuje se výraznými antioxidačními účinky.

Resveratrol má mnoho prospěšných účinků na lidské zdraví a někteří považují jeho objev za velký průlom v medicíně, který by se dal přirovnat například k objevu antibiotik. Laboratorními studiemi bylo prokázáno, že resveratrol dokáže prodloužit život kvasinkám, červům, rybám a myším.

Klinické studie, které se zabývají účinky resveratrolu u lidí, uvádějí zlepšení srdeční činnosti, protizánětlivé účinky, působení proti nádorům a prevenci Alzheimerovy choroby. Látka s názvem resveratrol vysvětluje tzv. Francouzský paradox.

Dlouho se nedařilo objasnit, z jakého důvodu mají Francouzi relativně nižší výskyt srdečních onemocnění, rakoviny i obezity, i když kouří a častokrát jedí tučná a kalorická jídla. Tyto účinky byly připisovány červenému vínu, ale až objev resveratrolu dokázal tyto účinky skutečně vědecky vysvětlit.

Dokáže ochránit kardiovaskulární systém, mozek i nervové buňky

 

Resveratrol je látka, kterou řadíme do skupiny polyfenolů známých jako flavonoly. Vyznačuje se silnými antioxidačními účinky, účinně vychytává volné radikály. Volné radikály jsou v současné době považovány za příčinu mnoho onemocnění. Antioxidační přípravky jsou hojně doporučovány pro podporu zdraví a prevenci nemocí.

Resveratrol dokáže omezit poškození kardiovaskulárního systému v důsledku oxidačního stresu, neutralizuje volné kyslíkové radikály i reaktivní dusíkaté radikály. Oproti jiným antioxidačním látkám má resveratrol tu výhodu, že dokáže prostupovat přes hematoencefalickou bariéru do mozku. Účinně tak chrání mozek a nervové buňky.

Resveratrol snižuje srážlivost krevních destiček, zamezuje tak vzniku krevních sraženin neboli trombů.

Preventivní působení látky je stále znova potvrzováno

 

Studiu francouzského paradoxu se věnuje velká pozornost. Preventivní působení této látky je stále znova potvrzováno různými novými výzkumy a mechanismus působení je popisován stále detailněji.

Resveratrol snižuje oxidaci lipoproteinů a podporuje uvolňování cholesterolu ze stěn cév zejména tím, že dokáže zvýšit hladinu HDL, snížit viskozitu krve, stimuluje činnost výstelky cév a také tvorbu pěnových buněk.

Ve všech případech se jedná o patologické změny, v jejichž důsledku dochází k infarktu myokardu či vzniku aterosklerózy. Resveratrol by mohl být používán také jako léčivo neurodegenerativních poruch spojených se stařím.

Víno je oblíbeným nápojem již od pradávna

 

Víno bylo oblíbeným nápojem člověka již od nepaměti a na jeho oslavu vzniklo nespočet básní a písní. Léčivé účinky vína byly velmi oblíbeny mezi léčiteli.

V současné době je alternativní medicínou doporučováno petrželové víno s medem pro posílení činnosti srdce při počátcích srdeční slabosti, bolesti na srdci, nespavosti z vyčerpání a při neurotických srdečních potížích. Při léčbě gastritidy a nemocech žaludku bylo doporučováno víno vavřínové.

Nedávno se zjistilo, že vavřín obsahuje také resveratrol. Koření a bylinky se vyznačují vysokým obsahem antioxidantů, když je použijeme v malé míře, významně přispějí ke zvýšení antioxidačních účinků vína.

Zdrojem resveratrolu jsou také ořechy a švestky

 

Resveratrol byl objeven japonskými vědci v roce 1940 v oddenku kýchavice bílé, který je pro člověka i zvířata silně jedovatý. Středem pozornosti se stal až tehdy, když byl objeven v červeném víně.

Resveratrol se vyskytuje ve slupkách hroznových kuliček a u muškátových druhů jej najdeme i v semínkách. Obsah resveratrolu ve víně kolísá, liší se podle klimatických a geografických podmínek a také podle technologie výroby vína.

Dalším zdrojem resveratrolu jsou kromě hroznů také ořechy, zejména vlašské, pekanové a pistácie. Tuto látku najdeme i v bobulovitém ovoci a ve švestkách.

Účinný v boji proti civilizačním nemocem

 

Resveratrol má antioxidační, protizánětlivé, antiinfekční, protirakovinné a kardioprotektivní účinky. Oceňován je zejména pro kardioprotektivní a onkostatické vlastnosti. Díky nim je resveratrol jednou z účinných látek v boji proti civilizačním chorobám.

Dokáže působit proti rakovině ve všech stádiích jejího bujení. Dokáže ochránit organismus také před radiačním poškozením. Současná věda prokazuje pozitivní účinky resveratrolu při ochraně zdraví a prevenci civilizačních onemocnění.

Výrobci vína nabádají konzumenty, aby pili jejich víno, protože je v něm obsažen resveratrol. Na druhou stranu je víno pořád alkoholický nápoj a obsah resveratrolu je malý. Při konzumaci ovoce zase přijímáme mnoho jednoduchých cukrů.

Výrobci potravinových doplňků tak nabízejí své výrobky jako vhodný zdroj resveratrolu. Někteří badatelé jsou však přesvědčeni, že resveratrol působí účinně právě v kombinaci s alkoholem a přírodními látkami, které jsou obsaženy právě ve víně.

Přemíra alkoholu dokáže ovlivnit kardiovaskulární systém naopak negativně. Potvrdilo se, že resveratrol učinkuje i při nižších dávkách, při vyšších může některé nemoci naopak způsobit. Jako ideální cesta se tedy zdá pít zhruba 2 dcl vína denně.

 

Řadit podle:

nejlevnější nejdražší nejlépe hodnocené Francouzská dieta – dokáže vysvětlit francouzský paradox?

  • běžná cena 299,00 Kč
  • naše cena 149,00 Kč
  • skladem

Francouzská dieta – dokáže vysvětlit francouzský paradox?

  1. běžná cena 299,00 Kč
  2. naše cena 149,00 Kč
  3. skladem

Mládí ukryté ve víně

Francouzská dieta – dokáže vysvětlit francouzský paradox?

Jedním z nejvychvalovanějších doplňků stravy je v posledních měsících resveratrol. Dokáže skutečně zpomalit stárnutí?

Harvardský genetik David Sinclair v roce 2006 přišel s objevem¹, že látka resveratrol obsažená v červeném víně je zřejmě schopna aktivovat sirtuiny – enzymy přezdívané „geny mládí“.

Sirtuiny jsou skupina 7 enzymů chránící DNA, jež zpomalují rozvoj mnoha příznaků stáří. Resveratrol tak nepřímo ovlivňuje a brzdí celý proces stárnutí.

Nic na tom nemění ani nedávná kauza zfalšovaných výsledků výzkumu (ve skutečnosti šlo pouze o okrajové práce jednoho vědce, dr. Dase z University of Connecticut).

Francouzský paradox

Američané před několika měsíci přišli na to, že resveratrol stimuluje adiponectin, hormon ovládající tuky, uvolňovaný z tukových buněk.Děje se tak aktivováním klíčového proteinu s názvem DsbA-L v každé tukové buňce (DsbA-L reguluje inzulin a produkci energie v těle). To může být dlouho hledanou příčinou takzvaného „Francouzského paradoxu“.

Francouzským paradoxem je nazýván nízký výskyt srdečních chorob a obezity u národů, jež holdují vínu, a to i přes jejich poměrně vysoce kalorický jídelníček obsahující sýry a croissanty. Odborníci odhalili, že DsbA-L výrazně zvyšuje účinky jak resveratrolu, tak adiponectinu, neboť napomáhá jejich spolupráci a tím prevenci metabolických poruch, jakými jsou např. cukrovka a obezita.

Co resveratrol umí?

„Aktivováním sirtuinu SIRT1 resveratrol přiměje tělo, aby si myslelo, že cvičí a drží dietu, i když tomu tak není,“ vysvětluje účinky tohoto polyfenolu Sinclair. Ti, kdo začali polykat vysoké dávky resveratrolu v kapslích, zaznamenali příval energie, zdokonalení metabolismu a zlepšení koncentrace. To všechno jsou symptomy typické pro mládí.

Dalším pozitivem je to, že resveratrol dokázal při testech zpomalit nebo zastavit růst rakovinných nádorů u myší. Klinické zkoušky na lidských jedincích nyní probíhají.

Resveraderm

Resveratrol lze tělu dopřát i v krému – i když v této formě spalovací efekt na tukové buňky zatím očekávat nelze. V případě krému Resveraderm od dermokosmetické značky SeSDERMA jde především o „antioxidační koktejl“ hroznových polyfenolů, koenzymu Q10 a vitamínů A, C a E. Na Amazonu lze koupit za 67.95 USD.

Náš tip:1. Lecithin s resveratrolem, Walmark, 90 tablet, 197 Kč, www.walmark.eu 2. Evelor (50 mg), Medochemie, 90 tablet, 690 Kč, www.evelor.cz

3. Resveratrol (250 mg), Biovea, 60 kapslí, 699 Kč, www.superberry.cz

Spalovač

Studie, která byla prezentována před necelým rokem ve Španělsku, prokázala, že spalovací efekt resveratrolu byl ve srovnání s (k tomuto účelu často používanou) konjugovanou kyselinou linolovou mnohem lepší.

Resveratrol podaný křečkům na nízkokalorické dietě lépe redukoval hromadění škodlivých tuků, známých jako triglyceridy³. To neznamená, že pokud máme v zásuvce dostatečnou zásobu resveratrolových kapslí, můžeme si dopřávat tučného jídla, co hrdlo ráčí.

Ale pro ty, kdo by rádi zhubli, existuje už nyní dost dobrých důvodů, proč si k pohybu a zdravé stravě pilulku resveratrolu zařadit.

Francouzská dieta – dokáže vysvětlit francouzský paradox? doplňky stravyHPhubnutímladápleťresveratol

Víno a zdraví ~ Víno jako lék ~ vliv vína na lidské orgány

Vyberte prosím část:

Cévní a srdeční onemocnění

Kromě alkoholu obsahuje víno fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné flavonoidy. V červeném víně se nachází vyšší obsah fenolických látek, v bílém víně je zase vyšší obsah antioxidačního enzymu katalázy a to až 700 – 800x.

Víno obsahuje desítky flavonoidů, jejich složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. K nejznámějším fenolickým látkám patří resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny – gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová.

Flavonoidy působí jako antioxidanty, které vážou molekulární kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz (potlačují vznik sraženiny, dokonce dokáží vzniklou krevní sraženinu rozpouštět).

Tento antioxidační účinek se spolu s účinky vitaminu C (z vitamínů patří ještě k antioxidantům vitamín E a Beta karoten) podílí na odbourávání cholesterolu. Negativní LDL cholesterol, který je oxidovaný, se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami.

Jeho oxidaci způsobují volné kyslíkové radikály, které v organismu vznikají účinkem stresu, při kouření, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži, ve stáří a pod vlivem dalších procesů probíhajícím v lidském těle neustále.

Budete mít zájem:  Srpkovitá anémie – příznaky, příčiny a léčba

Resveratrol, který tyto volné radikály vychytává a brání před jejich ničícími účinky, prokazatelně snižuje hladinu škodlivé složky LDL cholesterolu, který způsobuje předčasnou arterosklerózu, jež je příčinou ucpávání cév. Zároveň zvyšuje podíl potřebného HDL cholesterolu, který brání vývoji srdečně cévních chorob.

Dalším mechanizmem účinku pití mírného množství vína je příznivé působení na zabránění tvorby ucpávek artérií tromby. Alkohol ve víně snižuje shlukování krevních destiček a působí také na další faktory způsobující ucpávání tepen.

Nejen ve světě, ale také u nás, byly konány četné vědecké pokusy na téma vlivu vína na lidské zdraví. Např.

bylo zjištěno, že po pravidelné večerní konzumaci 0,35 l bílého moravského vína (jednalo se konkrétně o Veltlínské zelené 1998) denně po dobu 4 týdnů významně poklesla hladina krevního fibrinogenu, který způsobuje ucpávání věnčitých tepen. Během pokusu se u sledovaných jedinců také zvýšila krevní hladina pozitivního HDL cholesterolu.

Překvapivé bylo také zjištění poklesu hladiny jaterního enzymu alaninaminotransferázy, který při zvýšení indikuje poškození jater. Krevní tlak dokonce velmi mírně poklesl, ačkoliv se tvrdí, že pití alkoholu krevní tlak zvyšuje.

Francouzský paradox: Francie, patří k zemím západního životního stylu, kde se navzdory konzumace potravin s vysokým podílem tuků a sacharidů, kouření a nedostatečného pohybu vyskytuje nejnižší úmrtnost na srdeční onemocnění. Jedná se o paradox způsobený každodenním pitím vína spolu se stravou bohatou na vitamíny. Podobně je na tom Itálie a ostatní země s vysokou spotřebou vína.

Francouzská dieta – dokáže vysvětlit francouzský paradox?

Vínem lze předejít opakovanému infarktu:Podle francouzských vědců je pravidelná a mírná konzumace vína také způsobem jak se vyhnout infarktu u lidí, které toto onemocnění už jednou postihlo.

Doktor Lorgeril z francouzské univerzity v Grenoblu studoval spolu se svými kolegy účinek vína na vzorku 353 mužů středního věku (od 40 do 60-ti let), kteří měli jeden infarkt za sebou.

Muži, kteří konzumovali dvě skleničky vína denně na rozdíl od abstinentů snížili riziko druhého infarktu o 50 %.

Činnost žaludkuTřísloviny obsažené ve víně povzbuzují trávení, napravují poškození sliznice trávícího traktu a mají antibakteriální účinky.

Zejména červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu a chrání tak před onemocněním ze stravy, například před salmonelózami.

Flavonoidy obsažené ve víně zlepšují bakteriální fermentaci a tím vstřebávání vitamínů a minerálních látek, potlačují zánětlivé reakce. Látky katechin a quercetin mají významný podíl na snížení vzniku rakoviny zažívacího traktu.

Víno zvyšuje tvorbu enzymů, které štěpí bílkoviny obsažené v pokrmech. Příznivě podporuje svými kyselinami trávící činnost.

Kyseliny vína a jejich organické soli tvoří uhličitany, které působí zásaditě. Víno konzumované s jídlem příznivě ovlivňuje poměr mezi zásadotvornými a kyselinotvornými procesy důležitých při trávení.

Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě.

Lidé se sklony k překyselení by měli dát přednost vínu červenému, ostatní by si měli dopřát mladé bílé víno. Konzumace vína na lačno se nedoporučuje.

PlíceFlavonoidy obsažené ve víně pomáhají chránit plicní tkáň. Látka resveratrol snižuje úroveň škodlivých chemikálií v plicích, které vyvolávají onemocnění chronickou bronchytidou a rozedmou plic.

Umírněné pití alkoholu spolu s vyváženou stravou mohou snížit riziko zápalu plic. Látka resveratrol ničí tvorbu interleukinu 8, který zápal plic vyvolává. Chronickým onemocněním plic trpí především kuřáci. Fenolické látky ve víně potlačují negativní vliv kouření na plíce.

Tyto prospěšné látky obsažené ve dvou decilitrech vína však zachrání škodliviny pouze z jedné cigarety!

Pozitivní účinky vína se podepisují také na zvýšení objemové kapacity plic, krevního oběhu a posílení imunitního systému, který potlačuje vznik bakteriálního a virového onemocnění plic.

Nervový systémSklenice vína za den může pomoci chránit před nervovými onemocněními. Látka resveratrol, vytváří v mozku enzym regenerující nervová poškození. Dochází k prodlužování mozkových buněk, které se mohou vzájemně propojovat.

Lidem, kteří umírněně pijí víno, hrozí menší riziko postižení demencí a Alzheimerovou chorobou. Ochrannými látkami ve víně jsou flavonoidy (fungují jako antioxidanty), které jsou obsaženy obzvlášť ve víně červeném, až 4 gramy na litr. Flavonoidy omezují nebezpečí, které tělu hrozí od volných radikálů.

Volnými radikály jsou nazývány porušené atomy, které se uvolňují při přeměně kyslíku v energii. Bez ochranných látek – antioxidantů, způsobují nežádoucí oxidaci mozkových buněk. Lidské tělo se do určitého věku brání vlastními ochrannými látkami, s přibývajícím věkem je nutno antioxidanty tělu dodávat.

Studie potvrzují, že u osob starších 55 let konzumujících pravidelně víno, se podařilo riziko vzniku tohoto onemocnění redukovat. Pitím vína se lze ubránit řadě virových onemocnění, které mimo jiné způsobuje i zánět mozkových blan.

Podle studií redukuje stárnoucí proces mozkových funkcí, zvyšuje intelektuální výkonnost, rozvíjí kreativitu a fantazii, zvyšuje přítok krve a přísun kyslíku do mozku.

Alkohol obsažený ve víně má na nervový systém povzbudivý účinek, zbavuje únavy a stresu, navozuje pocit pohody a dodává chuť k činnosti. Zvyšuje koncentraci serotinu, látky z centrálního nervového systému řídící náladu a pocity.

Působení alkoholu: » odkaz na praktický výpočet

Pohlavní orgány – plodnostPodle nejnovějších výzkumů mírná konzumace vína zvyšuje ženám šanci počít dítě. Dánská studie potvrzuje, že konzumentky vína (2 decilitry za den) ve třiceti procentech snížily, v době jednoho roku, hranici čekání na otěhotnění.

Dřívější studie, které prokázaly, že mírná konzumace alkoholu nezmenšuje naději na otěhotnění, byly dále důkladně rozpracovány. Téměř třicet tisíc žen bylo dotazováno na své nápojové zvyky v porovnání s délkou ‚snažení‘. Obecně na tom byly konzumentky alkoholických nápojů lépe než abstinentky.

Bližším sledováním bylo zjištěno, že nejpozitivnější vliv na plodnost mělo právě víno. Ženy, které upřednostňovaly tento nápoj, čekaly na těhotenství nejkratší dobu.

Zintenzivněním pití vína, konkrétně kvůli rychlejšímu otěhotnění, se problém plodnosti nevyřeší. Ženská plodnost nemůže být ‚léčena‘ konzumací určitým druhem alkoholického nápoje.

Víno je však nápoj, který svým složením zdraví pozitivně ovlivňuje. Milovnice vína mohou ovlivnit některé z příznaků spojených s plodností.

Jedná se například o zabránění infekčních onemocnění způsobujících sterilitu.

Tělesná hmotnostUmírněnou konzumací vína lze také docílit váhového úbytku. Vědci tento vliv vysvětlují nízkým obsahem kalorií ve víně, které se místo ukládání ve formě tuku mají tendenci okamžitě spalovat. Alkohol usnadňuje trávení tuků a dalších látek nerozpustných ve vodě.

Mírná konzumace vína je vhodná také při dietě. Víno přináší organismu mnoho zdraví prospěšných látek a alkohol je dobrým zdrojem energie. Při výběru je lépe upřednostnit vína s nižším obsahem alkoholu.

Nadměrným přísunem alkoholu tělo získává velké množství energie, kterou jinak získává spalováním přebytečného tuku.

StárnutíFenolická látka resveratrol zpomaluje poškozování organismu spojené se stárnutím. Lék s touto látkou, která je obsažena také ve víně by mohl pomoci zpomalovat stárnutí lidí.

Příčinou stárnutí buněk a jejich ničení jsou volné radikály, které vznikají při energetických přeměnách v buňkách. Resveratrol jako účinný antioxidant je zneškodňuje a brání v jejich tvorbě.

Současné výzkumy prokazují zásadní vliv resveratrolu na zpomalení změny DNA způsobené stárnutím u kvasinek, hmyzu a myší. Jak vysoký účinek bude mít resveratrol na lidské buňky bude předmětem dalšího bádání.

Imunitní systémVíno má účinky antivirální a antibakteriální. Přesto, že alkohol v těle má podle provedených výzkumů imunitní systém potlačovat, v případě konzumace vína se žádné podobné účinky neprokázaly.

Činnost bílých krvinek, které v těle bojují s infekcí konzumace vína neomezuje. Díky obsahu tříslovin na rozdíl od jiných alkoholických nápojů je funkce imunitního systému podporována. Látky obsažené ve víně pomáhají redukovat životaschopnost staphylokoků, detoxikují bakterie, bakteriální jedy a viry.

Vínem se lze preventivně chránit před napadením virového onemocnění chřipky.

Především červené víno ničí bakterie způsobující infekce zažívacího traktu. To znamená, že chrání před průjmovým onemocněním ze stravy, například salmonelózami.

OstatníRakovina – víno má účinky antimutagenní. Ochrana před zhoubným bujením buněk je přičítána látce resveratrol, který potlačuje vznik karcinogenů.

Významný protinádorový účinek byl zaznamenán u rakoviny prsu, prostaty, plic, jater, střev, kůže a zhoubného bujení krvetvorných buněk.

Pozitivní účinek byl také prokázán u prevence před poškozením jater při léčbě chemoterapií.

Cukrovka – dlouhodobý výzkum Harvardské školy prokázal, že pravidelné a mírné pití vína snížilo u sledované skupiny riziko rozvoje dědičné cukrovky téměř o 60% oproti abstinentům nebo příležitostním konzumentům vína. Zvýšenou pravděpodobnost vzniku cukrovky až o 150 % mají osoby konzumující denně zhruba 30 gramů alkoholu. U diabetiků je mírná konzumace vína také doporučována.

  • Zrak – přiměřená spotřeba vína je spojována s nižším rizikem věkového stárnutí oční sítnice, které může vést až ke slepotě.
  • Křečové žíly – konzumenti jedné nebo dvou skleniček vína za den snižují riziko tvorby křečových žil.
  • Pleť – účinky vína zpomalují lokální záněty na pleti, posiluje průběh hojení ran, působí adstringentně.
Budete mít zájem:  Vysoké teploty venku jsou nebezpečné. jak je zvládnout?

Jak si prodloužit život?

Navzdory tomu, že Francouzi náruživě kouří, oddávají se gurmánským požitkům, holdují smetaně, vajíčkům a jiným tučným jídlům, trpí o polovinu méně obezitou a paradoxně patří k národům, které se dožívají nejvyššího věku.

Nízký počet srdečních chorob ve Francii je paradoxem, se kterým si vědci a lékaři již desetiletí lámou hlavu. Američtí badatelé se domnívají, že by vysvětlením mohl být francouzský zvyk jíst všechno, ale v malém množství.

Degustace

Autor: www.wineofczechrepublic.cz

Francouzský paradox i u násMnozí další vědci zase tvrdí, že za to vděčí pití vína, zejména červeného. Francouzi ho totiž konzumují na rozdíl od mnohých národů umírněně a zapíjejí jím jídlo.

‚Statistiky úmrtnosti na srdečně-cévní nemoci a jejich porovnání podle okresů naznačují, že na tom něco je,‘ říká kardiolog MUDr. Gabriel Kamenský. Ve vinařských oblastech je totiž o mnoho nižší úmrtnost než v ostatních oblastech. Lidé v takových krajích se dožívají 80 až 90 let.

A každý vinař vám řekne, že je to díky zdejšímu zvyku pít celý rok po troškách červené víno. Přiměřené požití vína má opravdu blahodárné účinky na organismus, jak potvrzuje už vícero studií.

Odborníci ho považují za součást zdravého způsobu života, ale za předpokladu, že člověk nepřekračuje doporučenou denní dávku, která u žen představuje 2 dl a u mužů 3 až 4 dl červeného vína denně.

‚Zázračný‘ resveratrolLékaři už dnes nepochybují o tom, že pravidelné pití malého množství vína snižuje riziko srdečních a cévních onemocnění nebo vzniku nádorových onemocnění.

Vědci přitom nejčastěji hovoří o polyfenolech obsažených ve víně, především o resveratrolu. Najdeme ho ve vinné révě, která tvoří tuto látku jako ochranu před nepříznivým počasím, například při rychlém střídání teplých a studených dní, bakteriemi a houbami.

Vysoký obsah resveratrolu má především červené víno. Ovšem i při jeho konzumaci platí – všeho s mírou!

‚Vědcům se podařilo resveratrol izolovat a dnes ho můžete užívat ve formě kapslí. Protože byl proces získávání této látky z vína technologicky velmi náročný, vědci našli jiný bohatý zdroj resveratrolu – v rostlině tradiční čínské medicíny s názvem křídlatka japonská,‘ říká PharmDr. Lubica Laciková z univerzity v Bratislavě.

Lékaři už dnes nepochybují o tom, že pravidelné pití malého množství vína snižuje riziko srdečních a cévních onemocnění nebo vzniku nádorových onemocnění.

Autor: SHUTTERSTOCK.COM

Prodlouží nám život?Resveratrol chrání náš organismus před předčasným stárnutím. Dokáže totiž účinně bojovat s volnými radikály, které vychytává z organismu. Snižuje tzv.

špatný cholesterol a chrání cévy před tvorbou tukových usazenin, takže slouží jako prevence před infarktem, aterosklerózou nebo mrtvicí. Chrání nás i před rakovinou, má výrazné protinádorové účinky – zpomaluje růst nádorových buněk a aktivizuje schopnost regenerace zdravých buněk.

Vědci čím dál častěji mluví o prodloužení života. ‚Zastavuje i předčasné stárnutí organismu, resveratrol je totiž schopný aktivovat gen SRT-1, který za určitých podmínek produkuje sirtuin, látku s omlazujícím účinkem.

Tu vylučuje lidské tělo i při nízkokalorické dietě a ta, jak známo, má také mimořádně pozitivní vliv na prodloužení života a zpomalení procesu stárnutí,‘ vysvětluje Lubica Laciková.

Kde ho najdeme?

Resveratrol se nachází v hroznovém víně, zejména ve slupce. Vysoký obsah resveratrolu má především červené víno, protože při jeho výrobě se, na rozdíl od bílého vína, při fermentaci používají i slupky z hroznů. Najdete ho i ve výživových doplňcích (látka trans-resveratrol).

Do jaké míry dokážeme změnit vzhled naší postavy? 70% tvoří geny, které jsme zdědily, zde je vysvětlení

Kolik procent tvoří geny a nakolik dokážeme změnit vzhled naší postavy? Odpovídá profesionální fitness trenér Michael Achberger.

Líbí se vám nohy nějaké modelky? I vy byste chtěly mít podobné, ale máte je úplně jiné: sloupovité, svalnaté, se širokými lýtky, pro které jste si nekupovaly úzké kalhoty. Sportujete, cvičíte, celkem zdravě jíte, vaše nohy jsou sice pevnější, ale celkově se příliš nemění.

Mohly by se změnit? Já říkám, že ano, ale jen částečně. Genetika tedy velí jinak. Naše genetika ovlivňuje vzhled naší postavy až ze 70%. Postavu můžeme zdědit po matce i otci, přestože jsme opačného pohlaví.

Když má jeden z nich silné stehna a lýtka, existuje větší než poloviční pravděpodobnost, že na tom budeme stejně.

Stále však zůstává poměrně velký prostor na to, abychom svou postavu ovlivnily, a to hlavně životním stylem.

Přečtěte si: Nová postava za 15 minut denně: Pokud si osvojíte tento cvik během měsíce, stane se pro vás nové tělo realitou

Jedno procento odlišnosti

Geny ovlivňují nejen tvar postavy, ale i tělesnou hmotnost, zpracování potravy, a také rozložení tělesného tuku. Jsou určitou pracovní jednotkou naší DNA a dědíme je po rodičích nebo prarodičích.

Z 99% jsou naše geny napříč lidským pokolením v podstatě totožné, zbývající jedno procento je však zásadní – právě to nás totiž odlišuje od všech ostatních. Náš lidský genom je již zmapován a obsahuje asi 25 000 genů, které ovlivňují náš život.

Ovlivňují nás však nejen samotné geny, ale i faktory vnějšího prostředí, se kterými přicházíme do kontaktu. Když se v genu vyskytne chyba (mutace), objevuje se nemoc, například obezita, ale například i nádor.

Dobrý důvod pro změnu

Cokoliv máte v genech zapsány, pokud chcete být zdraví, budete se o to muset snažit. Pokud máte sklony k obezitě, bude muset být vaše snaha ještě o něco větší a hlavně trvalá.

Neděláte to nakonec jen pro sebe

Geny, které dostaneme do vínku, jsou neměnné. Nicméně rodiče, kteří pomocí zdravé životosprávy výrazně upraví svou váhu, obvykle své návyky přenesou na své děti.

To mimo jiné znamená, že snaha zhubnout ještě před otěhotněním je nezbytná. Genetiku tím sice nepřepíše, ale nejde jen o ni.

Neovlivňuje nás jen genetika, ale také takzvaný mikrobióm – bakterie, které s námi žijí v souladu. Je jich přibližně 300 miliard. Zhubnutím, změnou stravování a lepšími životními návyky se upravuje složení těchto bakterií, které pak pozitivně ovlivňují nejen nás, ale i naše potomky.

Tajemství národů

Asijské ženy v Singapuru jsou malé a drobné, Afričanky žijící v Mali štíhlé jako gazely, Kolumbijka zavalitější, často s pozadím, které některým – například zpěvačce Shakiře – závidí celý svět? Jak konkrétně populace vypadá, je do značné míry ovlivněny prostředím, ve kterém žili její předci.

Byli jsme přizpůsobení podmínkám vnějšího prostředí tak, jak to pro nás bylo výhodné. Pro některé populace je klasická menší výška či typické plnější tvary některých partií, podobně jako někteří mají sklon přibírat spíše v oblasti břicha (obezita typu jablko) nebo v oblasti boků a hýždí (obezita typu hruška).

Díky tomu pak máme v genech zakódované mechanismy, které se týkají příjmu potravy, vnímání sytosti, preference potravin nebo vstřebávání některých živin.

Dnešní doba je však natolik charakteristická migrací populace a prolínáním kultur, že některé typické rysy – například vzhled, výška, ale i tvar postavy jednotlivých skupin se pomalu začínají stírat.

Pravda je, že potkat na ulici zavalitějšího nebo dokonce obézního Asiata není dnes až takový problém jako kdysi, avšak primární roli v tom, jak vypadáme, hrají stále naši prapředci: Co do nás zapsali, to nosíme. Neseme si s sebou však výbavu, která byla zkonstruována pro pradávný svět, a protože s ní neumíme zacházet, tloustneme.

Navždy štíhlí Francouzi?

V čem tkví tajemství štíhlosti tohoto národa, když geneticky se od jiných evropských zase tolik neliší? Tajemství francouzské štíhlosti není v dietách, ale v životní cestě, na níž si vylaďují návyky, hledají, co jim prospívá, a učí se, co jim škodí – s optimismem a úsměvem na rtech.

Vše je otázkou osvojení si základního pravidla: nauč se oklamat sebe samého. Pro francouzskou populaci je typický pozitivní a pohodový přístup k jídlu s výběrem kvalitnějších potravin. Francouzi jedí menší porce delší dobu, beze spěchu a dalších činností při jídle.

Je to tedy spíše kulturní fenomén, geneticky jsou na tom víceméně stejně jako jiné evropské národy. S francouzskou populací je spjat také obecně známý ‚francouzský paradox‘, který udává nižší výskyt kardiovaskulárních onemocnění navzdory vyššímu příjmu rizikových nasycených mastných kyselin.

Nižší výskyt těchto onemocnění může souviset mimo jiné se střídmým a pravidelným pitím vína. Právě to obsahuje prospěšné flavonoidy, konkrétně resveratrol. A onemocnění srdce a cév jdou mnohokrát ruku v ruce s nadměrnou tělesnou hmotností.

Budete mít zájem:  Přírodní a přirozené řešení žlučníkových kamenů – alternativní léčba

Proč svět tloustne?

Obezita je v posledních desetiletích zdravotním problémem téměř na celém světě. Na jejím rozvoji se podílí množství faktorů, přičemž jedním z nich jsou i geny. To, že je obezita podmíněna geneticky, naznačuje takzvaná ‚hypotéza‘ šetrného genotypu. Tato genetická výbava byla důležitá hlavně v dřívějších podmínkách.

V té době byl častý nedostatek potravy a tento genotyp tak našim předkům umožňoval přežít například období válek či hladomor. V dnešní době jsme však vystaveni spíše opaku, a tak rozvoj obezity nabral na intenzitě. Řetězce rychlého občerstvení jsou oblíbené proto, neboť reprezentují preference pro druhy potravin, které se vyvinuly v dávno minulém prostředí nedostatku.

Dnes však tyto složky konzumujeme nadměrně díky jejich hojnosti a staré strategie nyní škodí našemu zdraví. Uvízli jsme na místě s preferencemi, které se vyvinuly v úplně jiných podmínkách. Avšak ne všichni lidé, kteří žijí ve vyspělých zemích jedí hamburgery a mají nedostatek pohybové aktivity, se stávají obézními.

Jak je to možné? Je to právě proto, že prostředí zformovalo jednotlivé národy nebo skupiny etnického původu každou trochu jinak a její zvyky také trošku jinak.

Geny ovlivňují vše

Geny jsou mocné. Ovlivňují ukládání tuku v tukových buňkách, hospodaření s energií a její výdej při svalové práci i v klidném režimu (bazální metabolismus) nebo chuťové preference. Dědí se také citlivost vůči inzulínu (snižuje hladinu cukru v krvi) nebo temperament související s mírou pohybu a fyzické aktivity a tím opět s energetickým výdejem.

Mohlo by vás zajímat: 5-denní detox jídelníček, který napraví vaše trávení: Přebytek jedů v těle totiž zabraňuje účinnému hubnutí

Šetrné geny fungují, ale …

Něco určitě bude i na teorii ‚šetrných‘ genů, podle níž přibíráme proto, že si organismus – podobně jako těla dávných lovců mamutů – v době nadbytku ukládá tuk do zásoby pro období hladovění. Problém je, že moderní člověk nedostatkem potravy netrpí, a tak jsou jeho tukové polštářky čím dál plnější.

A pokud si hladovku sám naordinuje jako drastickou dietu a lékaři nedoporučí redukci váhy a dělá tak opakovaně, ‚šetrné‘ geny se následně po obnovení normálního příjmu potravy postarají o to, že takový jedinec začne nezadržitelně přibírat (když se mu nezvýší energetický výdej, tedy nepřidá pohyb) – tělo v ‚obavě‘ z dalšího utrpení hromadí na horší časy.

Přesto lékaři varují před podnikavci, kteří tyto informace na vědeckém základě zneužívají a ve společenském prostředí vyznávajícím kult štíhlosti až vyhublost nabízejí lidem toužícím zhubnout ‚zázračné‘ diety podle individuálního genetického profilu.

Od mýdel na hubnutí na analýzu DNA

Je zajímavé, že kromě úplných hloupostí, jako jsou mýdla na hubnutí nebo akupunkturní jehličky v uchu, je většina šarlatánských metod shazování kilogramů vystavěna na vědeckém zrnku pravdy, které však nemá biologický význam a jehož praktická nástavba nefunguje. To se týká i diety na základě genetického profilu.

Genů jsou celé stovky a ovlivňují se navzájem, přičemž většinu kombinací a mutací vědci zatím nemají přesně zmapovanou. Ale i kdyby měli – ani ovlivnění nejúčinnějšího genu, zodpovědného za obezitu, by se nepromítlo do snížení tělesné váhy výrazněji než v řádech stovek gramů u člověka vysokého kolem 170 centimetrů.

Je obezita tedy dána geneticky?

Obezita sice je zhruba ze 40 procent podmíněna geneticky, ze 60 procent však o tělesné hmotnosti rozhoduje životní styl a v něm hlavně způsob stravování a pohyb.

Nárůst obezity v posledních desítkách let poté není důsledkem změněných genetických dispozic, ale výsledkem výrazné změny životního stylu spočívající v omezení fyzické aktivity při téměř neomezené dostupnosti energeticky bohaté stravy.

S obezitou je přímo spojených asi 150 genů, kterým se říká kandidátní geny.

Kromě nich však při vzniku obezity může hrát roli asi 600 genetických polymorfismů (polymorfismus = stav charakterizovaný bohatostí vzhledu, projevů či příznaků v rámci jednoho jevu) s méně výrazným vlivem.

Dědičnost obezity má polygenní charakter, což znamená, že je dána kombinací desítek až stovek různých genů a jejich vzájemným působením v kombinaci s vlivy prostředí.

Právě proto, že geny na sebe vzájemně působí a jsou stejně v interakci  s vnějším prostředím, je velmi obtížné určit význam jednotlivých genů při vzniku a rozvoji obezity a její komplikací. Příliš se to v celosvětovém měřítku nedaří ani vědeckým a lékařským kapacitám – jak by to tedy mohli tak suverénně, jak to prezentují odborníci na genetickou dietu, zvládat hubnutí podle genů?

Hledání diety, která zaručeně funguje

Dieta podle genů, krevních skupin, typu metabolismu, barvy potravin, paleo dieta, diety tukožroutská, bezsacharidová, proteinová, vajíčková, čokoládová, mléčná, džusová nebo dokonce ‚hladová‘, kdy nejíte vůbec, ba dokonce hubnutí s pomocí záměrně spolknuté tasemnice … raději dost.

Proč tolik lidí hledá stále nové a čím dál šílenější metody hubnutí místo aby jednoduše přijali jednoduchý fakt, že nejspolehlivější a natrvalo se přebytečná kila shazují kombinací pohybu a vyváženého jídelníčku pokrývajícího u konkrétního člověka potřebu energie, základních živin (tuky, cukry, bílkoviny) a mikroživin (vitamíny, minerály, stopové prvky)?

Příjem a výdej v rovnováze

Žijeme v toxickém prostředí, které provokuje ke konzumaci energeticky bohatých tučných a sladkých potravin, po kterých navíc roste pocit hladu i chuť na další jídlo. Jídlo dávno neslouží k uspokojení fyziologické potřeby, ale stalo se hrozbou, modlou, odměnou, lékem na stres, úzkost i depresi.

Ideálem krásy je přitom stále postava typu Twiggy. Toto využívají obchodníci s hubnutím, nabízející štíhlou figuru na počkání. Postupují chytře: Nejprve vzbudí v lidech nespokojenost s vlastním tělem a pak předloží jednoduché a rychlé řešení, na které slyší hlavně ženy.

Skutečně obézních je jich asi 20 procent, ale až 95 procent jich alespoň jednou za život cíleně hubne. slova jako ‚zázračná‘, ‚převratná‘ či ‚speciální‘ dieta ‚jen pro vás‘, ‚šitá na míru‘ apod.

vytvářejí dojem něčeho exkluzivního, výjimečného, ​​s čím se ‚obyčejné‘ doporučení lékaře k udržování rovnováhy mezi příjmem a výdejem energie nemůže měřit.

Jak lze využít poznatky z genetiky?

Doporučení pro léčbu většiny pacientů s obezitou jsou velmi podobné a liší se pouze v detailech podle životní situace nemocného; případné podstatnější odchylky mohou být dány přítomností komplikací, jako je diabetes nebo zvýšení hladiny lipidů (tuků) v krvi. Genetické vyšetření obézních osob a určení variant různých genů má v současné době význam vědecký, avšak zcela chybí důkazy o účinnosti a smyslu personalizovaných, osobních doporučení založených na konkrétních genetických variantách u jednotlivých lidí.

Velký objev malého významu: gen pro tvorbu leptinu

Geny, jejichž vliv na rozvoj obezity vědci a lékaři již prozkoumali a potvrdili, by se daly spočítat na prstech rukou. Jako příklad lze uvést gen pro tvorbu leptinu. Leptin je protein tvořící se v tukových buňkách v tukové tkáni.

Jeho hlavním úkolem je adaptace organismu na hladovění, ale nejen to.

Podílí se také na udržování energetické rovnováhy (omezuje příjem potravy a zvyšuje energetický výdej) a signalizuje množství tuku v těle a nutriční zásoby, což má význam v regulaci nástupu puberty a menstruace a promítá se i do kostního metabolismu a tvorby kostní hmoty.

Vliv genu pro tvorbu leptinu skutečně může být cestou ke snížení obezity, ale jen u pacientů s mutací tohoto genu, kteří mají těžkou obezitu vzniklou již v raném dětství.

Navíc nositeli tohoto genu jsou na celém světě jen desítky rodin, čili ani tento poznatek neřeší problém mnohamilionové světové armády obézních.

Objev genu pro tvorbu leptinu vědce nejprve nadchl, nadšení však brzy zchladilo poznání nízké využitelnosti tohoto poznatku v praxi.

Nepřehlédněte: Natália cvičila a jedla zdravě, přesto přibírala: V čem byl problém, že nedokázala rozpustit břišní tuk?

Co je to obezita? Jaké je normální BMI?

Obezita je definována jako nadměrné uložení tuku v těle, orientačně jde o hodnotu BMI nad 30 (BMI 25 – 30 znamená nadváhu). Tato choroba a její vyvolané onemocnění se týkají více než 1,5 milionu obyvatel ČR. Obézních je 75% z téměř 900 tisíc diabetiků, obezita souvisí i s rostoucím výskytem cévních mozkových příhod, infarktů myokardu a dalších závažných chorob.

Ve srovnání s neobézní populací mají obézní asi osminásobně vyšší riziko, že se nedožijí průměrného věku a zemřou předčasně, a to až o 10 let dříve. Naopak nejlepší životní prognózu mají lidé s BMI 20 – 22. BMI zjistíte, když svou váhu (v kg) vydělíte druhou mocninou tělesné výšky (v metrech).

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *