Vláda ustupuje v několika vlnách od plošných restrikcí zavedených kvůli koronavirové pandemii. První uvolnění čeká Česko už 20. dubna. Jedním z prvních kroků bude obnovení prodeje na farmářských trzích.
Farmářské trhy dostaly stopku 10. března. Po více než měsíční odstávce se po celé republice koncem dubna znovuotevřou zákazníkům. „Uzavření farmářských trhů jsme od samého začátku vnímali jako špatný krok.
Pokud stát ponechá otevřené prodejny potravin a zakáže provoz farmářských trhů, je tím významná skupina producentů, především rodinných farem, diskriminována. Jsme rádi, že se vláda České republiky rozhodla pro znovuotevření trhů v první vlně uvolňování zákazů.
Trhy se samozřejmě budou konat v omezeném režimu za vysoce přísných hygienických podmínek,“řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.
Za dodržování pravidel zodpovídá provozovatel
Za dodržování hygienických pravidel bude odpovídat provozovatel trhů. „Budeme dodržovat bezpečnostní pravidla a doporučení, na jejichž koncepci pracujeme už od konce února.
Mezi ně patří například bezpečné dvoumetrové odstupy mezi zákazníky, odstupy mezi jednotlivými stánky, každý stánek bude mít omyvatelný a dezinfikovatelný pult s dezinfekcí, která bude k dispozici i zákazníkům. Roušky budou samozřejmě povinné pro všechny.
Každý nakupující bude k výdejnímu pultu přistupovat samostatně, jako například v bankách anebo na poště,“ popsal nový systém farmářských trhů Jiří Sedláček.
V Praze trhy hned na několika místech
V Praze nakoupí zákazníci na farmářských trzích na několika místech. Na Kubánském náměstí v Praze 10 budou farmáři prodávat dokonce třikrát v týdnu. První trhy v tomto mimořádném režimu se budou konat 25.
dubna na Náplavce a na Kubáni a pak 2. května na Heřmaňáku. Co se frekvence konání trhů týče, od 25.
dubna budou farmáři zákazníkům k dispozici v běžném režimu, tedy farmářský trh Kubáň bude otevřený v úterý, čtvrtek a sobotu, trhy Heřmaňák a Náplavka v sobotu.
Trhy budou jiné
Zmizí občerstvení, posezení i pouliční umělci, jídlo si zákazníci musejí odnést domů. „Na Kubáni by mohlo být 10 až 15 stánků, na Heřmaňáku zhruba stejný počet a na Náplavce kolem 60 stánků.
V první fázi budou prodejci nabízet především základní potraviny, tedy pekárenské, masné a uzenářské výrobky, vejce a čerstvé ryby, uskladněné ovoce, především jablka, uskladněnou kořenovou zeleninu a brambory, mléčné výrobky a také první čerstvé bylinky, saláty, ředkvičky, pažitku a špenát. Postupně budeme přidávat doplňková řemesla a pak i občerstvení, ovšem výhradně k odnosu domů, jako to mají například restaurační ‚okénka‘. Součástí trhů nebudou žádné takzvané komunitní prvky, tedy židle, stolky ani hudba. Myslím, že k běžnému provozu bychom se mohli vrátit začátkem prázdnin,“ uzavřel Jiří Sedláček.
Farmářské tržiště Náplavka
Farmářské tržiště Náplavka
Нравится
Нравится
Ústavní stížnost na diskriminaci farmářských trhů podána! Podpořilo ji 57 senátorů z 65. Děkujeme!!! ❤️
Informační zdroj přinášející pravidelné informace o práci horní parlamentní komory (Senátu)
Dnes, 31. 3.
2021 v 15:30 se uskutečnila tisková konference ve věci ústavní stížnosti za odstranění diskriminace farmářských trhů v ČR! Žalobu podepsalo 57 senátorů (z 65)! Děkujeme zejména panu senátorovi … ЕщёLukáš Wagenknecht a samozřejmě všem 57 senátorům Senát Parlamentu ČR a ostatním, kteří se k tomu připojili. ❤️ Btw: Já jsem nevystoupil, ne díky mému slabému internetu, ale kvůli výpadku internetu v senátu! 😉
Отметки „Нравится“: 1601 комментарийПоделились: 29
No comment… 🙁
Výňatek z dnešního zasedání vlády. Je vidět, že představitelé zdravotnictví a hygieny mají opravdoví zájem na imunitě a zdraví občanů ČR, když je krmí (na úkor farmářských trhů) konvenčními potravinami z… Ещё řetězců a odpírají jim kvalitní čerstvé české potraviny od malých zemědělců… A vládu ani nekomentuji… Opravdoví odborníci! :-((((
Důsledek uzavřených farmářských trhů? Jablka hnijí ve skladech, maso, mléko, vejce nebo sazenice se vyhazují
Farmářské tržiště na pravobřežní náplavce před vynucenou korona pauzou. Foto: spolek Archetyp
Uzavření farmářských trhů, které trvá s malými pauzami rok, je pro střední a menší farmy likvidační. Organizátoři trhů i zástupci zemědělců proto bojují o co nejrychlejší znovuotevření.
Kvůli uzavření farmářských trhů se většina českých farmářů dostává do existenčních problémů. Organizátoři netuší, kdy budou moci opět trhy otevřít, a apelují na zákonodárce, aby jim prodej umožnili.
„Uzavření farmářských trhů, ve chvíli, kdy mohou obchody s potravinami fungovat takřka v běžném provozu, chápeme jako diskriminační a absurdní.
Na jedné straně od politiků napříč politickým spektrem slyšíme, že chtějí lidem dopřát kvalitní tuzemské potraviny, hovoří se dokonce o zákoně, který by všem prodejcům potravin nařizoval procentuální zastoupení produktů vyrobených v Česku v jejich sortimentu, na druhé straně ti samí politici opakovaně hlasují pro uzavírání farmářských trhů, čímž zejména menší a střední farmáře vedou k bankrotu,“ řekl Jiří Sedláček, předseda Asociace farmářských tržišť České republiky.
„Vládu jsme opakovaně v celkem šesti otevřených dopisech vyzývali ke znovuposouzení situace, vysvětlení zákazu prodeje potravin na čerstvém vzduchu a otevření farmářských trhů, odpověď jsme dodnes nedostali. Je více než zřejmé, že osud českých farmářů, pěstitelů, chovatelů a zemědělců našim zákonodárcům na srdci příliš neleží,“ pokračoval.
Po otevření farmářských trhů volá i Asociace soukromého zemědělství České republiky. „Je to již rok, kdy tato vláda českým sedlákům, farmářům a pěstitelům, kteří produkují kvalitní potraviny a jejichž odbyt je postaven na tradičním prodeji na farmářských trzích, takřka zastavila jejich podnikání.
Zcela nepochybně celá země zažívá koronavirovou krizi, většina podnikatelských oborů trpí, nicméně některá karanténní opatření nedávají vůbec žádný smysl a představují v daném sektoru jasnou diskriminaci. Takovým příkladem je zemědělství a zakázané farmářské trhy.
Vláda tuto do očí bijící nespravedlnost dál drze prodlužuje,“ uvedl Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství.
Farmářské trhy jsou zpravidla pro většinu rodinných, malých a středních farem jediným místem, kde mohou své produkty prodávat. Supermarkety o jejich produkty nemají zájem. A pokud nemají kde prodávat, musejí ho vyhazovat.
„Většina českých supermarketů produkty od českých farmářů prodává, jedná se ale o zboží od těch největších farem, protože ty menší nejsou schopné poptávku supermarketů uspokojit a tím se pro ně stávají neatraktivní. Pro ně se pak skutečně jediným prodejním kanálem stávají farmářské trhy.
Přesto, že velká část farem zareagovala na vzniklou situaci velmi pružně, ať už zřízením prodejních stánků na svých polích, nebo internetovým prodejem, stále toho vyprodukují mnohem více, než zvládnou prodat. Reálně se nyní ocitáme v situaci, kdy farmáři zaorávají své plodiny.
Maso, mléko nebo vejce nejsou potraviny, které lze dlouhodobě uskladnit, pokud je neprodají, musejí je vyhodit,“ popsal Jiří Sedláček.
Kvůli uzavření farmářských trhů, restaurací, hotelů či škol leží ve skladech farmářů tuny kvalitního českého ovoce, které nikdo nechce.„Obchodní řetězce jsou s podporou vlády ekonomickými vítězi pandemie. Zatímco se lidé koncentrují v supermarketech, jsou farmářské trhy i v jarním počasí stále prázdné.
Menším ovocnářům rostou ztráty z neprodaných jablek, která mají z loňské sklizně na skladě.
Uplatnit tuto produkci prakticky nelze ani ve stravovacích službách nebo ve školách a supermarkety o malé objemy tuzemské produkce nemají zájem, byť často mediálně deklarují podporu lokální produkce,“ potvrzuje Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie.
Na začínající sezónu se farmáři stále připravují, zda ale budou mít kde své zboží nakonec prodat nebo ho budou muset vyhodit, je stále nejasné. „Přišlo jaro a s ním pochopitelně další sezóna, kterou nelze nijak odsunout.
Pěstitelé mají nebo připravují na prodej novou sadbu, budou mít v brzkých týdnech jarní zeleninu a vůbec nevědí, jestli budou mít možnost něco prodávat anebo budou sedět doma tak, jako loni na jaře. Vyzýváme vládu, aby buď jasně doložila rozdíl v riziku nákazy na farmářském trhu a v supermarketu, nebo aby farmářské trhy opět povolila. V jiném případě jde totiž o jasnou a cílenou diskriminaci této formy prodeje a potažmo i určité skupiny zemědělců,“ dodal Jaroslav Šebek.
Obavy o osud svého zboží mají i zelináři, jejichž produkty zpravidla podléhají rychlé zkáze, většina zeleniny nejde skladovat dlouhodobě, pokud ji neprodají, spousta z nich bude muset s činností skončit.
„V těchto dnech startuje nová sezóna zeleniny, pěstitelé připravují sadbu, zakládají porosty. To vše v situaci, kdy není jasné, zda svoji produkci budou moci realizovat.
Farmářské trhy jsou po uzavření sektoru HORECA a omezení volného pohybu obyvatel především pro menší rodinné farmy hlavním zdrojem příjmů. Pro mnohé z nich bude dlouhodobé uzavření trhů skutečně likvidační. Jsme obor, kde o výsledku naší práce rozhodují dny.
Pěstitelé potřebují vědět, zda sít a sázet, nebo jít na úřady práce žádat o podporu,“ řekl Petr Hanka, předseda Zelinářské unie Čech a Moravy.
Spousta farmářů se upínala k velikonočním trhům, které vedle vánočních patří k obdobím, kdy mají největší prodeje. O ty ale letos přijdou. „Absurdita nařízení nabírá právě v období svátků daleko větší rozměr.
Ve chvíli, kdy jsou otevřená kamenná květinářství a supermarkety mohou do prodeje zařadit velikonoční sortiment včetně dekorací, je pro nás naprosto nepochopitelné, že nemůžeme toto zboží zákazníkům nabízet venku.
Rukodělné výrobky nevzniknou přes noc, prodejci se na velikonoční sezonu připravují už od zimy, nyní jich prodají jen zlomek, zbytek budou muset uskladnit a doufat, že se příští rok velikonoční trhy budou moci opět konat,“ uzavřel Jiří Sedláček.
Do velkých problémů se dostávají i prodejci sazenic, kteří mají na farmářských trzích velké zastoupení a jejichž sezona právě odstartovala.
Kodex farmářských trhů | Farmářské trhy
Zapsaný spolek Archetyp, provozovatel farmářského tržiště Náplavka je spoluzakládajícím a předsedajícím členem Asociace farmářských tržišť České republiky. Jako člen AFT ČR je povinen se řídit kodexem člena AFT ČR:
KODEX FARMÁŘSKÉHO TRHU
Farmářský trh pořádaný členem AFT musí splňovat následující podmínky:
Farmářský trh (dále jen „FT“) je především (většinově) potravinovým trhem.
Jiné, než potravinové zboží (dále jen „nepotraviny“) na FT nesmí tvořit více než 10% celkového počtu prodejních míst na FT.
Jako nepotraviny se připouští produkty jakéhokoliv rukodělného (řemeslného) zboží s jasným autorem. Člen AFT je jednoznačně povinen preferovat výrobky nebo výpěstky především tuzemského původu.
FT pořádaný členem AFT je viditelně označen logem asociace a nakupující jsou o členství pořadatele v asociaci informováni (trh, internetové stránky trhu, informační a propagační materiály trhu…)
FT má dotčenými orgány státní správy schválený tržní řád (dále jen „TŘ“). FT je pořádán na dobře dopravně dosažitelném místě nejen automobilem, ale i pěšky, MHD či na kole.
- Je nepřípustné, aby člen AFT organizoval FT v prostorách nákupních center (vztahuje se i na parkoviště či jiné prostory v bezprostřední blízkosti nákupních center).
- FT musí být tvořen alespoň 10 prodejními místy s potravinářským zbožím dle tohoto Kodexu a je pořádán alespoň 1 x za dva měsíce.
- Prodejci jsou organizátorem FT řádně prověřeni a mají všechny potřebné doklady nutné k maloobchodnímu prodeji.
- Prodejci respektují všechny platné právní předpisy související s maloobchodním prodejem.
- FT jsou organizovány nejen jako místo prodeje potravin, občerstvení nebo řemeslných výrobků, ale měly by být i příjemným místem setkávání a rozvíjení sociálních vazeb.
Charakter zboží prodávaného na farmářském trhu
- Prodávané zboží na FT pochází od farmáře, nebo výrobce, nebo autora (dále jen „producent“), který garantuje původ prodávaného zboží z vlastních zdrojů a je schopen tento původ při prodeji prokázat.
- V případě, že producent neprodává zboží osobně, může být zastupován prodejcem s písemným pověřením producenta, který musí mít příslušné dokumenty o původu prodávaného zboží, které mu poskytl producent.
- Podíl potravin z (celkového) prodávaného zboží musí být na farmářském trhu AFT alespoň 90 %.
- Provozovatel farmářského trhu preferuje producenty z daného regionu.
Vzhledem k nesporné sociální funkci farmářského trhu, a jako doplňkový prodej, může být dle sezóny a uvážení organizátora možná účast charitativních a neziskových organizací, přednostně z místního regionu. Tato jejich účast může mít jak prezentační, tak prodejní charakter.
Podíl potravin regionálního původu (kraj ČR) musí být alespoň 50 % (s výjimkou hl. města Prahy).
Jako doplňkové zboží je možné umístit i zboží zahraničního původu. Podíl zahraničního zboží nesmí přesáhnout 10 % z celkového počtu potravinových stánků.
Do celkového počtu potravinových stánků se však nezapočítávají stánky s občerstvením.
Ty mohou používat i zahraniční potraviny jako ingredienci pro zhotovení občerstvení či nápojů, aniž by se počítaly jako stánky se zahraničními potravinami.
Farmářské trhy budou mít svou asociaci
farmářské trhy
•
ZDROJ: Sedmicka/Marek Podhora
Část pořadatelů čím dál tím oblíbenějších farmářských trhů založí po téměř roce příprav vlastní profesní sdružení. Jedním z důvodů vzniku Asociace farmářských trhů jsou takzvaní „překupníci“, kteří se na trhy snaží dostat a prodávat ve stáncích výrobky, které nevypěstovali, ale koupili je například v některém z obchodních řetězců, třeba i ve slevové akci.
„V současné době se dokončují potřebné dokumenty pro založení asociace. Rádi bychom měli vše pod střechou už v dubnu,“ řekla deníku E15 Lenka Sehnalová ze sdružení Archetyp, které organizuje farmářské trhy na třech místech v Praze.
Asociace chce navázat na loňský krok ministerstva zemědělství, které vydalo – ovšem dobrovolný – Kodex farmářských trhů.
V něm se mimo jiné píše, že základním kritériem trhů musí být pro spotřebitele jistota o původu, kvalitě a hygienické nezávadnosti nabízených produktů.
Rozhovor o biopotravinách s manažerkou a koordinátorkou Pro-Bio Svazu ekologických zemědělců čtěte zde:
„Cílem je vytvořit profesní asociaci, která bude dodržovat poměrně přísná pravidla pro jednotlivé organizátory, respektive pro jednotlivá tržiště, s cílem dosáhnout nejvyšší úrovně prodávaného zboží i služeb klientům farmářských trhů,“ podotkla Sehnalová. Při založení by asociace mohla mít zhruba šest až osm členů organizujících asi desítku tržišť. Organizátoři však předpokládají, že se budou další pořadatelé postupně přidávat.
S překupníky se například setkala městská část Praha – Čakovice, která ve svém obvodu pořádá farmářské trhy vlastními silami. „Několikrát se nám stalo, že u nás chtěl prodávat „své“ zboží překupník.
Odhalili ho nejen sami farmáři, kteří se mezi sebou znají z různých trhů po Praze, ale prozradilo ho i jeho zboží, protože třeba papriky a meruňky v listopadu ve skleníku určitě nerostou.
Sám to poté uznal a odjel,“ řekla deníku E15 Jindra Soroková z čakovického úřadu.
Předseda občanského sdružení Studio Eko-Logika, které pořádá Mělnické farmářské trhy, Ondřej Muška ale upozorňuje, že je velice těžké rozpoznat zboží farmářské od supermarketového.
„Měli jsme jednu dobu podezření, že prodejce, který bezesporu pěstuje vlastní hlívu ústřičnou a zeleninu, některé výpěstky, hlavně jahody a ředkvičky, doplňoval množstevně z nákupů ve velkoskladech. Podezření se nám nepovedlo prokázat,“ řekl deníku E15 Muška.
Pořadatelé však prodejce vystavovali otázkám o původu zboží tak dlouho, až nakonec na trhy přestal jezdit.
Kontroly sází na loga i osobní zkušenost
Sdružení Archetyp chystá od jara pro prodejce vlastní způsob certifikace, kterou získá jen prodejce s prověřeným zbožím.
Svaz ekologických zemědělců Pro-Bio již zavedl pro členy logo „Bioprodukt z farmy – garantováno Svazem Pro-Bio“, které farmář může získat pouze na produkty, které vyrábí; nemůže se tak podle svazu stát, že by někdo prodával zeleninu, když je řezník. Nechybí osobní kontroly na trzích, návštěvy farem i kontakty mezi farmáři, kteří se navzájem často znají.
Kvůli zákazu farmářských trhů hrozí mnoha zemědělcům konec. Nemají kde prodat své zboží
V lednici u farmáře Davida Kolmana teď zákazníci najdou hlavně výrobky z kravského mléka, které je dostupné po celý rok. Už za pár dní ale na farmě v Krasolesí začne kozí sezona a nabídka zboží se tak rozšíří.
Váš prohlížeč nepodporuje přehrávání audia.
Poslechněte si reportáž o farmářský trzích během pandemie koronaviru
„Teď se rodí první kůzlata a snad bychom příští týden měli už začít vyrábět první kozí jogurty. Upřímně se děsím toho, co bude, pokud ty trhy nebudou – jak teda ten odbyt těch kozích výrobků bude fungovat, protože čerstvých kozích výrobků se prodalo nejvíc právě na farmářských trzích,“ říká Kolman Radiožurnálu.
Farmářské trhy jsou ale vládou dál zakázané. Letos už přišel David Kolman minimálně o sedm farmářských trhů, které byly zrušené.
Dříve nasmlouvané objednávky mu odmítla i řada hotelů a restaurací, kam běžně dodával třeba jogurty nebo čerstvé sýry. Zásoby mléčných výrobků se proto na farmě kupí a brzy je nebude kde skladovat.
„To jsme nikdy v historii neměli – máme už i roční sýry, které nám tam leží od března loňského roku. Jsou výborné, ale my bychom byli raději, kdyby se už dávno prodaly a měli jsme místo na další produkci z tohohle roku,“ dodává.
Oproti loňsku hlásí farmář až 70procentní propad prodejů. Ten mu nevynahradí ani vlastní rozvozy nebo kamenný obchod, kde teď výrobky prodává.
Nařízení vlády je nerealizovatelné, ozývají se pořadatelé farmářských trhů. Žádají změnu restrikcí
Číst článek
Podobně je na tom i zelinářka Radka Šťastná. Už loni musela kvůli zavřeným trhům zlikvidovat až 150 tisíc salátů. Neměla je kde a komu prodat. Teď se bojí, že se situace bude opakovat.
„Už máme nasázený saláty ve fóliákách a máme tam i pak choi a rukolu. Letos jsme to vlastně všechno ponížili víc jak o polovinu, třetinu jsme toho dali. S hotely a ani s restauracemi nepočítáme – ty hotely se neotevřou – a zaměřili jsme se právě na trhy. Asi by to pro nás byla konečná, kdyby se neotevřely, protože to je jediný zdroj příjmů,“ popisuje svou situaci.
Za pár dní plánuje Šťastná pro zákazníky otevřít stánek přímo na poli, kde chce svoji úrodu nabízet. Zájemci z jiných okresů se k ní ale kvůli vládnímu omezení pohybu nedostanou.
Budou druhé Vánoce?
Letos už farmáři přišli o desítky původně naplánovaných trhů. Teď se upínají k Velikonocům, které patří k nejvýnosnějším obdobím z celého roku.
„Velikonoce jsou takové druhé Vánoce, to znamená zásadní mezník toho roku, kdy můžou tu tržbu udělat, aby si zajistili nejenom odbyt, ale i vlastní živobytí.
Tisíce živnostníků jsou závislé na prodeji nejrůznějších velikonočních výrobků, rukodělných, ale i potravin.
Už je řada sazenic, ať jsou to balkónovky, nebo sazenice zeleninové a tak dále,“ říká předseda Asociace farmářských tržišť Jiří Sedláček.
Kontroly karantén a izolací začnou tento týden. ‚Vyčleníme stovky policistů,‘ řekl Hamáček
Číst článek
Podle asociace je zákaz farmářských trhů diskriminační. Otevřeným dopisem proto vyzvala vládu, aby trhům udělila vyjímku a povolila jejich fungování.
„Máme odborné posudky, celou řadu, že šíření viru venku je podstatně obtížnější než je tomu ve vnitřních prostorách.
Takže to považujeme za naprosto absurdní,“ vysvětluje Sedláček a pokračuje: „V okolních zemích farmářské trhy probíhají – nejsou zrušeny, nejsou zakazovány, protože náleží do kategorie maloobchodu a prodávají potraviny stejně tak, jako obchodní řetězce. Komunikujeme s magistráty měst Berlín a Vídeň.“
Vláda ale zatím spuštění farmářských trhů nemá v plánu. Chce udržet co nejmenší pohyb lidí. Asociace proto teď plánuje podat ústavní stížnost.
Farmáři žádají omezeně otevřít trhy. Jsou bezpečnější než prodejny, potvrzují experti
S koronavirovou krizí zmizely z českých ulic farmářské trhy. Zatímco kamenné obchody s potravinami fungují dál, menší farmy své produkty prodávat nemohou a dostávají se tak do existenční krize.
S řešením přišla Asociace farmářských tržišť, která vládě navrhla povolení fungování trhů v omezeném režimu. Kabinet se bude v pondělí tématem zabývat. Farmáře již podpořila řada opozičních politiků.
Koronavirová krize a s ní spojená omezení mohou mít zásadní dopad na menší české podnikatele. Jednou z nejohroženějších firem jsou rodinné farmy a drobní prodejci ovoce a zeleniny, kteří od 10. března po zákazu farmářských trhů nemají kde prodávat své zboží.
Podle předsedy Asociace farmářských tržišť ČR Jiřího Sedláčka je prodej na tržišti pro většinu menších farmářů dominantním způsobem prodeje. „Situace farem je zoufalá. Nemají možnost, jak jinak to prodat, nemají smlouvy s řetězci. Když se jich chopí nějaký obchodník, tak jim sebere až padesát procent marže. Je to neúnosné,“ řekl Sedláček Aktuálně.cz.
Problém by se navíc nemusel týkat jen zemědělců, ale i běžných občanů. Česko má podle Sedláčka nízkou potravinovou soběstačnost. „Perspektiva pro zemědělce je kvůli zákazu trhů nyní špatná, a pokud kvůli zákazu nezasejí a nepřipraví se na nastávající sezonu, zmizí v létě z trhu velká část čerstvé zeleniny a různé druhy sezonního ovoce,“ uvedl Sedláček.
Proto přišli farmáři s vlastním řešením. Sedláček navrhl ministerstvu zdravotnictví nový model, podle kterého by mohli trhovci prodávat lidem své zboží i nadále a nezvyšovat přitom riziko nákazy koronavirem. Odpovědi se mu ale nedostalo. „Pan Vojtěch ani paní hlavní hygienička se k tomu nevyjádřili,“ řekl Sedláček. Na začátku dubna adresoval další dopis na Úřad vlády ČR.
Bod k projednání vládě navrhl ministr zemědělství Miroslav Toman v pondělí, řekl Aktuálně.cz mluvčí rezortu Vojtěch Bílý. „Pro ministerstvo zemědělství bude zásadní stanovisko resortu zdravotnictví, které budeme respektovat. V případě uvolnění prodeje by zodpovědnost za dodržování pravidel měl provozovatel farmářského trhu,“ uvedl Bílý.
Ministerstva zdravotnictví ani průmyslu a obchodu na dotaz Aktuálně.cz nereagovaly a na tiskové konference po skončení jednání vlády se k tématu šéfové rezortů nevyjádřili.
Rozestupy, omezení počtu prodejců a žádné občerstvení
Model bezpečného výdeje farmářských potravin počítá s řadou tvrdých omezení. „Jsou to opatření, která nenajdeme v kamenných prodejnách. Jsou mnohem přísnější,“ řekl Sedláček.
Systém bude fungovat na základě výdeje předem objednaných potravin, který by měl probíhat skrze snadno omyvatelný pult. Na něm bude navíc také volně k použití dezinfekce na ruce. Platit by měli lidé buď předem, nebo bezkontaktně. Bezpečné rozestupy mezi lidmi budou hlídat organizátoři trhů. „Vytvořili bychom koridory a možná i značky na zemi, aby ten odstup byl patrný,“ popsal Sedláček.
Dále nebude možná konzumace potravin na místě či prodej občerstvení, celý proces by tak měl proběhnout co nejrychleji. „Jen nakoupit, zaplatit a odnos domů, aby si lidi mohli vařit z čerstvých kvalitních českých potravin,“ uvedl.
Počet prodejců na trhu by se také znatelně snížil. Například na pražské náplavce, kde se na trhy obvykle sjede kolem stovky různých prodejců, by nově mohlo své zboží nabízet jen asi patnáct z nich. „Omezili bychom se v prvních týdnech jen na základní potraviny. Opravdu například dvě farmy se zeleninou, jedna s ovocem, dvě mléčné, jedna uzenářská,“ objasnil plány Sedláček.
Prodej venku je bezpečnější, potvrdil posudek
Asociace má také k dispozici posudky Státního zdravotního ústavu a Ústavu hematologie a krevní transfuze, které stvrzují, že prodej potravin venku je o poznání méně rizikový než v kamenném obchodě. „Venku nemá vir takovou šanci se lokalizovat. Vevnitř na to má čas a je tam větší koncentrace lidí, navíc je tam vzduchotechnika, která ho může dynamizovat,“ řekl Sedláček.
Na tržišti je navíc předem vyloučen kontakt s klikami, madly dveří, nákupními košíky, regály a podobně.
„Potraviny jsou prodány přímo z rukou farmáře, na rozdíl od supermarketu, kde prošly desítkami rukou při expedici a logistice skladování,“ uvedl Sedláček.
„Jestliže někdo otevře potraviny v kamenných prodejnách a zakáže prodej faremních potravin na trhu, tak je to prostě ryzí diskriminace,“ dodal.
Svůj návrh opírá Sedláček o fakt, že v okolních zemích zůstávají farmářské trhy v omezené míře otevřeny i během koronavirové krize.
„Fungují na základě některých zpřísněných pravidel, nebyly nikdy zakázány,“ řekl Sedláček.
„Velká města v Evropě, například Berlín nebo Vídeň, ponechala dokonce samotné farmářské trhy během koronakrize plně funkční, protože je považují za plnohodnotný prvek v zásobování obyvatel země potravinami,“ dodal.