Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?

Vtipy o rybářích obvykle provází široké rozpažení. Kapitální úlovky ale nejsou jen rybářskou latinou. Nejen moře, ale i řeky a jezera mají své obry. Ti jsou však čím dál vzácnější. Některé obří druhy ryb balancují na pokraji vyhubení, jiné už zřejmě zmizely z povrchu naší planety.

Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?

Velcí neznámíSladká voda představuje jen 0,01% celkových světových zásob této životadárné tekutiny. Žije v ní ale zhruba 10 000 druhů ryb, což představuje asi 40% celkového bohatství rybích druhů. Zoologové se shodují v tom, že nejméně dvě desítky sladkovodních druhů ryb mohou přesáhnout hmotnost 100 kilogramů a dorůst délky přes 2 metry.

Tyto ryby byly často hojně loveny a jejich přirozené životní prostředí doznává v posledních desetiletích drastických změn. Není divu, že mnohé z nich patří k nejohroženějším organismům planety. Vymírání se zdaleka netýká jen obrů.

Vědci hovoří o „sladkovodní krizi“. Kapitální kusy však patří k nejohroženějším. A nejen proto, že představují lákavý úlovek. Tyto ryby žijí dlouhá desetiletí. Než dospějí a mohou se rozmnožovat, čeká na ně bezpočet nástrah a úskalí.

Často činí velké ryby zranitelnými jejich zvláštnosti.

Třímetrový kolos z AmazonieJihoamerická arapajma obrovská dorůstající délky tří metrů a vážící až 200 kilogramů musí každých 15 minut vyplout na hladinu a polykat vzduch, kterým si plní plynový měchýř.

Pro indiány bylo snadné si arapajmu na jejích výpravách k vodní hladině vyčíhat a ulovit ji harpunou. Dnes už je takový úlovek velmi vzácný, protože arapajm drasticky ubylo. Je až s podivem, jak málo toho o těchto impozantních tvorech víme.

Arapajma obrovská obývávala poměrně rozsáhlá území a vyskytovala se v řadě poddruhů a variant. Mnohé z nich zřejmě zmizely ještě dřív, než je vědci stačili vůbec zaznamenat, natož pak prozkoumat. První a poslední solidní práce o druhové pestrosti jihoamerických arapajm pochází z roku 1847.

Kam se poděl Pangas?Ještě ohroženější a záhadnější je sumcovitá ryba pangas druhu Pangasius sanitwongsei. Kdysi žila celkem hojně v povodí Mekongu, ale dnes balancuje na pokraji vymření. Při hmotnosti kolem tří metráků může dorůstat délky tří metrů.

Jenže už koncem druhé světové války byly opravdu velké exempláře pangasů velmi vzácné. Dnes pamatují kapitální pangase jen starci. Zoologové tuto rybu prakticky neznají. S jistotou o ní vědí snad jen to, že patřila mezi dravce.

V jihovýchodní Asii se jí přezdívalo „sumec požírající psy“, protože ji rybáři úspěšně lovili na návnadu z psího masa.

Těžký život s člověkemVelké mořské ryby mají pro sebe nekonečné dálavy oceánů. Rybí obři ze sladkých vod často žijí v těsném sousedství velkých lidských sídel. Náš sumec velký není v tomto směru výjimkou.

Výlučné postavení mezi velkými sladkovodními rybami mu zajišťuje snad jen fakt, že mu vyhubení bezprostředně nehrozí. Velké ryby jihoamerických řek či řek v jihovýchodní Asii jsou na tom mnohem hůře.

A místní lidé je nešetří. Pro vidinu vydatného úlovku hravě zapomenou na všechny zákazy rybolovu v rezervacích.

Půltunový veslonos má namáleSítě nebo udice ale nejsou jedinou nástrahou, kterou člověk velkým rybám přichystal. Jasně to dokládá osud rekordmana mezi sladkovodními rybami jeseterům příbuzného veslonose Psephurus gladius.

Ten dorůstá délky až sedmi metrů a hmotnosti 500 kilogramů. Jeho domovinou je řeka Jang c´tiang, kterou člověk drasticky změnil výstavbou přehrad, silným znečištěním a čilou lodní dopravou. To všechno obřímu veslonosovi nesvědčí.

V řekách povodí Jang c´tiang je sice stále ještě možné zahlédnout jednotlivé veslonosy, ale jako druh je tato ryba zřejmě odsouzena k zániku. V roce 2003 projeli čínští vědci samotnou řeku Jang c´tiang a nenarazili ani na jednoho velkého veslonosa.

Přehrady přinášejí zkázuMnoho velkých sladkovodních ryb migruje na velké vzdálenosti, a tak pro ně představují smrtelné nebezpečí přehrady. Jedna z posledních bašt velkých sladkovodních ryb Mekong může padnout za oběť právě stavbě velkých vodních děl.

Laoská vláda plánuje výstavbu první hydroelektrárny na Mekongu poblíž hranic s Kambodžou. Ta by se postavila táhnoucím rybám do cesty jako nepřekonatelná překážka a mohla by přivést mnohé rybí druhy na pokraj zániku.

Se stejným znepokojením sledují zoologové a ochránci přírody i plány na úpravy toku Mekongu, které si kladou za cíl splavnit pro větší lodě horní tok řeky.

Obři, kteří měli štěstíJen pár velkých ryb má to štěstí, že jim vyhubení nehrozí. Vedle našeho sumce velkého k nim patří i okoun Lates angustifrons ze středoafrického jezera Tanganika, který dorůstá délky dvou metrů a dosahuje hmotnosti kolem dvou metráků.

Jezero je velké a hluboké a skýtá okounovi dostatek místa i úkrytů. Místní rybáři se jej pokoušejí lovit poměrně primitivními prostředky, a tak jim ryba odolává. V hlubinách jezera by tento okoun zřejmě přežil i v případě, že by se stal předmětem intenzivnějšího lovu.

Další velkou sladkovodní rybou, o jejíž osud už se vědci tolik nestrachují, je severoamerický jeseter Acipenser fulvescens žijící ve Velkých jezerech na kanadsko-americkém pomezí a v řece Sv. Vavřince.

Ryba s hmotností až 125 kilogramů a dorůstající délky až 275 centimetrů byla pro americké a kanadské rybáře vítaným úlovkem. Ve 20. století její stavy povážlivě klesly. Důsledná ochrana ale přinesla ovoce.

Dnes je populace těchto jeseterů považována za stabilní.

Patnáct dolarů za kilo celoživotního štěstíV mnoha částech světa je ale důsledná ochrana přírody a velkých sladkovodních ryb zvláště prakticky neznámým pojmem. Příkladem ryby, která balancuje na pokraji zkázy, je obří sumec druhu Pangasionodon gigas z řeky Mekong.

V Thajsku jej smějí lovit jen muži z vesnice Chiang Kong. Jejich kořist jasně vypovídá o závažnosti situace. Poslední velký úlovek se chiangkongským rybářům podařil v roce 1999, kdy chytili 20 sumců.

V letech 2001 až 2003 neulovili ani jednoho. V roce 2004 a 2005 se mohlo zdát, že se stav věcí vrací k normálu. Mezi několika chycenými sumci se objevil i kapitální kus o délce 270 centimetrů s hmotností 293 kilogramů.

V roce 2006 už ale uvízl v sítích jen jediný kus. Maso sumce Pangasionodon gigas je v jihovýchodní Asii považováno za delikatesu a domorodci věří, že kdo ho sní, má do konce života zajištěné štěstí. Cena za kilogram sumčího masa proto dosahuje ekvivalentu patnácti amerických dolarů.

Naštěstí už úlovky těchto sumců nekončí v hrncích vesničanů. Některé ryby jsou transportovány do Kambodže do míst, kde by se mohla nacházet jejich trdliště. Další obří sumci jsou označeni vysílačkou a sledováni na své pouti řekou v naději, že se tak vědcům podaří odhalit přesnou lokalitu trdlišť, kde se tyto impozantní ryby třou.

To vše je možné jen díky tomu, že rybáři z Chiang Kongu dostávají od vědců za každého živého sumce stejnou částku, za jakou by prodali jeho maso na trhu. Až peníze dojdou, vesničané už zřejmě sumce šetřit nebudou.

Ještě hůř je na tom obří sladkovodní rejnok Himantura chaophraya, jenž je rovněž domovem v povodí Mekongu. Mezi rybáři kolují divoké historky o rejnocích, kteří dokázali potopit i velké říční lodě. Vědci předpokládají, že tato ryba může dorůst délky až pěti metrů a hmotnosti 600 kilogramů.

Rybáři ale tvrdí, že ulovili kusy dlouhé až osm metrů. Dnes jsou tito rejnoci k vidění jen vzácně a pozorované kusy se velikostí rybám z rybářských příběhů ani zdaleka neblíží. Nedosahují ani maximálních rozměrů, jež považují vědci za hodnověrné.

Cesta k záchraněOchrana ryb, a těch velkých a snadno zranitelných zvláště, představuje obtížný úkol. Ale první vlaštovky už se objevily například v amazonské džungli, kde indiáni dodržují pravidla lovu napomáhající k záchraně arapajmy obrovské.

Spolu s arapajmou svědčí indiánské regule i další velké ohrožené ryby Colossoma macropomum z příbuzenstva piraní. Indiáni rozlišují tři typy jezer. První z nich jsou „posvátná“ a je v nich zakázán rybolov bez výjimky všem.

Druhým typem jezer jsou „domorodé“ přirozené vodní nádrže, kde smějí lovit místní indiáni a nikdo jiný. Třetí typ jezer má „veřejný“ statut a může v nich rybařit kdokoli. V „posvátných“ jezerech populace arapajm vzkvétá.

Ryby jsou tu větší než kdekoli jinde a také jich tu žije o poznání více. Ve spolupráci s ochránci životního prostředí se indiáni snaží, aby byla posvátná jezera vyhlášena za přírodní rezervace. Pro další obdobné projekty je zapotřebí provést nejprve důkladný výzkum života ohrožených ryb.

To se týká například největší lososovité ryby hlavatky tajmena (Hucho taimen), která váží až 100 kilogramů a dorůstá délky kolem dvou metrů. V Mongolsku je tajmen chráněn v době, kdy táhne na trdliště ke tření.

Lov je povolen, až když ryby zplodí příští generaci potomstva. Bohužel, termín sezóny hájení byl stanoven úředníky od zeleného stolu a zřejmě nebere ohled na to, kdy se mongolští tajmeni skutečně třou.

Vědci proto zkoumají průběh tření a snaží se, aby vyhlášky na ochranu tajmenů zohlednily nově získané informace.

Ohrožený MekongZa jednu z největších nadějí pro záchranu ohrožených ryb považují vědci stávající situaci v povodí Mekongu. I když jsou tamější problémy skutečně závažné, zdaleka se nevyrovnají tragickému stavu na čínských řekách.

Prozatím nebyla na této řece zbudována velká vodní díla a to ponechává většinu jejího toku ve více méně přirozeném stavu. Kolem řeky sice žijí miliony lidí, ale ti jsou s Mekongem po generace těsně spjati a mají k řece silný vztah.

Budete mít zájem:  Jak účinně předcházet bolesti zad

Právě na místní kulturu a tradice se dá při záchranných programech poměrně snadno navázat. Každý úspěch bude mít na Mekongu cenu zlata i proto, že tato řeka patří k jedněm z největších pokladnic nepřeberného bohatství rybích druhů.

  • Zlepšení podmínek na Mekongu pomůže mnoha rybám – ať už velkým nebo malým. Kapitální ryby světa
  • Jméno Velikost Výskyt
  • čínský veslonos 700 cm, 500 kg povodí Jang c´tiangPsephurus gladius
  • sladkovodní rejnok 500 cm, 600 kg povodí MekonguHimantura chaophraya
  • sumec velký 500 cm, 300 kg Evropa a Asie Silurus glanis
  • arapajma obrovská 450 cm, 200 kg povodí AmazonkyArapaima gigas
  • anténovec 360 cm, 200 kg povodí AmazonkyBrachyplastystoma filamentosum
  • sumec 300 cm, 300 kg povodí Mekongu Pangasianodon gigas
  • Kaprovitá ryba 300 cm, 300 kg povodí MekonguCatlocarpio siamensis
  • Kostlín 300 cm, 140 kg povodí Mississippi Atractosteus spatula

Sumec z líhně bloudí*Asijský příbuzný našich sumců Pangasianodon gigas z povodí řeky Mekong patří ke kriticky ohroženým druhům. V Thajsku se jej pokoušejí zachránit chovem v sádkách. Zatím s nevelkými úspěchy.

*Ryby chované v nádržích nedorůstají takových rozměrů jako ryby žijící ve volné přírodě. Není jasné, proč nerostou, i když mají dostatek potravy. Snad jim chybí možnost pohybu, snad jejich jídelníček postrádá nějakou důležitou položku.

*Ani ryby, které se podaří odchovat a vypustit zpátky do přírody, nemají vyhráno. Vědci je opatřili vysílačkou, aby mohli sledovat jejich pohyb. Stejně tak vybavili pro dálkové sledování i několik sumců odchycených ve volné přírodě.

*Sledování vrcholilo ve chvíli, kdy divocí sumci táhnou proti proudu řek ke tření na horních tocích. Sumci odchovaní v sádkách ale nemíří proti proudu. Nechávají se unášet řekou a putují přesně opačným směrem.

Šance, že by mohli přispět ke genetickému zpestření divoké populace jsou proto mizivé.

Náš obr – sumec velký (Silurus glanis)Žije v jezerech a hlubokých pomalu tekoucích řekách. Vyskytuje se na rozsáhlém území od Pyrenejského poloostrova až po oblast Kaspického moře. Běžně se můžeme potkat s kusy dlouhými kolem 1,5 metru s hmotností do 20 kg.

Sumec však dorůstá délky až 3 metrů a v extrémních případech se udává délka sumců až 5 metrů. Za chutné je považováno maso sumců, kteří neváží více než 15 kilogramů. Rybáři loví sumce na nejrůznější typy návnad, například na pijavice nebo klubko žížal.

Rybářská tradice říká, že sumec neodolá, když je mu jako návnada nabídnut úhoř. Tato ryba pevně uchycená k háčku vydává pod vodou zvuky, které sumce neodolatelně lákají.

Zneuznaný rekordman – vyza velká (Huso huso)Žije v oblasti Černého a Kaspického moře a vzácněji se vyskytuje i oblasti Jadranu. Podle nedoložených zpráv může tento druh jesetera dorůst až hmotnosti 2 700 kilogramů a délky 8,6 metrů.

Pokud by se tyto zprávy potvrdily, aspirovala by vyza na primát ve velikosti mezi sladkovodními rybami. Prokázány jsou však úlovky vyzy velké o délce „pouhých“ šesti metrů.

Autor: Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc, Výzkumný ústav živočišné výroby AV ČR Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?

Zboží&Prodej 1/2019: Čerstvé ryby rostou, vítězí ale ty mražené | Zboží&Prodej – zprávy z retailu

Ačkoli je Česká republika významným producentem sladkovodních ryb, především pak kapra, český zákazník ke kdovíjakým milovníkům rybí říše nepatří. Ačkoli data ČSÚ za rok 2017 potvrzují, že spotřeba ryb stoupla o více než 6 % a málokdo pochybuje o zdravotním přínosu konzumace ryb, tvoří v jídelníčku tuzemského spotřebitele oproti jiným druhům mas výraznou menšinu.

Vepřového ročně průměrně spotřebitel zkonzumuje 42,3 kg, drůbežího 27,3 kg a hovězího 8,4 kg. Spotřeba ryb činila v roce 2017 jen 5,4 kg, většinou jde ale o ryby mořské.

Ty sladkovodní tvoří podle údajů Ministerstva zemědělství ČR z oněch necelých šesti kilogramů jen kilogram a půl. Máme co dohánět – průměrný Evropan sní zhruba 11 kg ryb ročně.

V Česku spotřeba výrazně neroste, a to i přesto, že v tuzemsku probíhají podpůrné projekty pro vyšší edukaci spotřebitelů – ať už jde o projekt z roku 2016 Týden s kaprem či aktuální projekt Ryba na talíři.

Podle údajů Rybářského sdružení ČR se loni u nás vyprodukovalo 21 685 tun ryb, z nichž naprostá většina byli kapři. Loňská produkce ryb tak byla prakticky nejúspěšnější v historii českého chovu ryb. Rybářské sdružení České republiky uvádí, že prodej živých ryb měl v letech 2007–2017 klesající charakter s nepatrným nárůstem v letech 2010–2012.

„Jen pro srovnání: v těchto letech se prodej živých ryb v tuzemsku pohyboval na úrovni 9,5 až 9,8 tisíce tun, předloni to bylo jen 8,2 tisíce tun,“ přibližuje Martin Fodor, referent odbytu Rybníkářství Pohořelice. Naopak vývoz živých ryb do zahraničí narůstá na objemu. V roce 2014 činil export 8,4 tisíce tun, v roce 2017 to bylo již 11,1 tisíce tun.

Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?

Stranou nejsou ani krevety a sépie

Slevové akce jsou na trhu s rybami podobně důležité jako na FMCG trhu celkem. Mražené ryby však v akci zákazníci nakupují o něco víc než čerstvé.

Vladimír Prokop, ředitel společnosti Euro Frigo Praha, upozorňuje na to, že se na trhu sice stále ještě nachází nekvalitní produkce ryb, zejména treskovitých s přidanou vodou, která se v mase ryb udržuje pomocí chemických aditiv, situace je ale rok od roku lepší: „Po letech, kdy spotřebitelé upřednostňovali nízkou cenu, jsme nyní v období, které oceňuje naši práci i výrobky, jež na trh dodáváme. Jedná se zejména o výrobky z filé vyrobeného a zmrazeného přímo na moři. Spotřebitelé jsou dnes více informovaní o zdravotních a výživových benefitech ryb, nejsou již tak konzervativní a oblíbili si i různé druhy mořských plodů jako krevety či sépie.“ Rostoucí poptávku po mořských specialitách zaznamenává i společnost Bidfood Czech Republic. „V posledních letech je hodně znát, že se lidé zajímají o kvalitu a původ ryb a výrobků z nich,“ říká Jan Kratina z jejího marketingového oddělení.

Zákazník má informace a rád experimentuje

Mořské plody podle výše zmíněného Spotřebitelského panelu GfK nakupuje čtvrtina českých domácností v průměru 2,5krát do roka. Průměrné roční výdaje jsou bezmála 140 Kč. Většinu trhu pak tvoří mořské plody mražené. Nejdůležitějším nákupním místem mořských plodů jsou diskonty, kam směřuje přes 35 % výdajů, následují hypermarkety.

Zákazník je na mražené ryby historicky zvyklý, a tak se i tady, stejně jako v jiných segmentech, začíná ohlížet po kvalitě. „Specializujeme se na segment ryb zamražených přímo na lodích na moři.

Ryby jsou tak ve vodách Atlantiku či Pacifiku hned zpracovány, do dvou až tří hodin od výlovu jsou šokově zamraženy, aby nedocházelo k úniku výživových a chuťových hodnot,“ vysvětluje Vladimír Prokop.

Nejprodávanějším produktem společnosti jsou porce z filé a filety z aljašské tresky Mylord Premium lovené v severním Pacifiku. Dále pak filety s kůží z divokého lososa gorbuša, také ze severního Pacifiku (Kamčatka, Aljaška).

„Oproti farmovanému lososu má jinou strukturu masa, méně tuku a hlavně správné výživové hodnoty, které by losos měl mít. Oba tyto výrobky jsou svým složením de facto superpotravina,“ doplňuje Vladimír Prokop.

V loňském roce firma uvedla na trh atraktivnější obaly pro aljašskou tresku i steaky z tuňáka, přitažlivého barevného sáčku se dočkaly i krevety. Na maloobchodní trh přináší i méně obvyklé zmražené druhy ryb, jako je pražma či mořský vlk. „Loni jsme také úspěšně uvedli porce z filetů z divokého lososa keta, který má krásnou načervenalou barvu a skvělou chuť, patří mezi top druhy lososa na světě,“ uvádí Vladimír Prokop.

Oblibu ryb zamrazených na moři, především pak filé z Aljašky, potvrzuje také Jan Kratina. Spotřebitelé jsou podle něj nejen více informovaní, ale také mají větší chuť experimentovat.

„To znamená, že vyhledávají vyšší kvalitu, která se za posledních několik let velmi zvýšila, a také vyhledávají zajímavé či exotické produkty, o kterých se dozvěděli z médií, internetu nebo je ochutnali třeba v zahraničí,“ dodává Jan Kratina.

Firma tak dováží velmi široké spektrum ryb prakticky z celého světa. I netradiční druhy si svého zákazníka najdou.

Ačkoli si zákazníci stále více zvykají na sortiment ryb chlazených, ty mražené patří ke stálejší klasice. „Fenoménem posledních let jsou ryby balené do ochranné atmosféry, zejména norský farmovaný losos. Je dražší a kupují jej solventní zákazníci.

Právě ty se snažíme oslovit s našimi výrobky Mylord Premium, tedy výrobky z filé zamrazeného na moři, které si uchovávají většinu vlastností skutečně čerstvých ryb, zároveň ale zákazníka nenutí k okamžité konzumaci a lze je uchovat doma v mrazáku,“ vysvětluje Vladimír Prokop.

Podle něj mají kvalitní mražené výrobky stále rostoucí prodeje ve všech vyspělých zemích Evropy, ale i například v Americe, a to i přesto, že se jedná o přímořské státy se snadnějším přístupem k čerstvým rybám.

Čerstvým rybám kraluje kapr

Spotřebitelský panel GfK potvrzuje, že každá druhá česká domácnost nakupuje čerstvé ryby. Za jeden kilogram zaplatí přes 180 Kč a celková průměrná roční útrata na kupující domácnost je přes 650 Kč. Z více než poloviny domácnosti nakupují čerstvé ryby celé a třetinu objemu v podobě filet. Bezmála polovinu trhu čerstvých ryb tvoří podle očekávání kapr. S odstupem následují losos a pstruh.

Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?„Na trhu s rybami je znát jistý vývoj – ať už je to o objemu ryb dovážených ze zahraničí, ale i v sortimentu si lze všimnout, že jsou zákazníci, kteří se nebojí nových věcí. Samozřejmě to závisí i na sezoně. Lidé se vracejí z dovolených, a hlavně v letních měsících mají chuť zkusit rybu, kterou ochutnali na dovolené u moře. Stále jsme ale na dlouhé cestě především v osvětě mezi zákazníky. Často je těžké je přesvědčit, aby zkusili rybu čerstvou či chlazenou, když jsou léta zvyklí kupovat pouze mražené filé,“ vysvětluje Markéta Hermanová, nákupčí společnosti JIP Východočeská. Ta v rámci modernizace svých obchodů Cash & Carry nabídla zákazníkům nový úsek rybárny. Světle laděný interiér podtrhuje čistotu a čerstvost prodávaného sortimentu chlazených i živých ryb a darů moře. Markéta Hermanová však naznačuje, že i mezi zákazníky roste skupina těch, kteří jsou milovníky ryb, přesně vědí, co chtějí, a jsou ochotni za kvalitu a čerstvost zaplatit. „Vývoj je znát také ve školních jídelnách a dalších stravovacích zařízeních, jež se stále častěji zaměřují na menu, ve kterém nesmí chybět ryba – to je velký posun,“ míní.

Budete mít zájem:  V čem je hmyz na talíři lepší než maso?

Zákazníci oceňují nejjednodušší úpravu

Nejoblíbenější chlazenou rybu představuje v prodejnách JIP Východočeská lososový filet. „Oblíbené jsou ale i pražmy královské nebo mořský vlk. Ty jsou kuchané a připravené pro grilování či pečení,“ říká Markéta Hermanová. Dobře se vede i různě marinovanému lososu a do letáků společnost k promovaným produktům přidává i recepty na vybrané druhy ryb.

„Zákazníci oceňují co nejjednodušší možnou úpravu, tedy u čerstvých filet ideálně absenci kostí nebo možnost nabídnout již kalibrované porce z lososa.

Šéfkuchaři v restauraci ocení fakt, že jim odpadne starost s filetováním celé ryby a rozvažováním na jednotlivé porce,“ vysvětluje oblibu opracovaných ryb Jan Kratina.

I pro Bidfood Czech Republic je stěžejní prodejní položkou losos, velmi dobře se ale prodává i celý či filetovaný pstruh, krevety koktejlové i velké vyloupané či chapadla kalamára.

„Zvykli jsme si ryby nakupovat celoročně, ale na konci roku dochází ke značnému nárůstu jak nakoupeného množství, tak počtu kupujících,“ potvrzuje Hana Paděrová. V prosinci roku 2017 nakupovalo ryby přes 50 % českých domácností, zatímco měsíční průměr předchozích měsíců byl na 30 %.

Nejdůležitějším nákupním místem ryb jsou hypermarkety, kam směřuje 30 % výdajů za kategorii. „Následují diskonty se čtvrtinovým podílem a s odstupem devíti procentních bodů pak malé prodejny potravin,“ doplňuje Hana Paděrová. Přestože ryby jsou na pultech prodejen celoročně, pokud jde o kapra, nejvíce se ho prodá před Vánoci.

Kapr skončil v prosinci 2017 v nákupním koši 23 % českých domácností.

Právě živý kapr a kapří výrobky jsou hlavním artiklem Rybníkářství Pohořelice, které zákazníkům nabízí i chráněné značení původu – Pohořelický kapr. Z výrobků jsou nejžádanější celoročně kapří filety, porce a půlky ve formě chlazené i mražené.

„Dalším velmi žádaným artiklem jsou chlazené kapří trupy a kuchaný kapr,“ analyzuje zájem zákazníků Martin Fodor. Podle něj přibývá lidí, kteří se chtějí stravovat lépe a rybí maso na jídelníček zařadí pro jeho nízkou kalorickou hodnotu a vysoký obsah nenasycených mastných kyselin.

„Konzumaci sladkovodních ryb propagujeme na různých kulturních akcích v regionu, ať už jde o slavnostní výlov rybníka Vrkoče u Ivaně či Pálavské vinobraní, kde mohou zákazníci ochutnat rybí speciality a zjistit, že ryba na talíři nemusí hezky jen vypadat, ale hlavně umí výtečně chutnat,“ přibližuje strategii edukace spotřebitelů Martin Fodor. Za své peníze zákazník očekává kvalitu a Pohořelický kapr mu dává jistotu původu a garanci vysoké jakosti výrobku v chuti i výživové hodnotě. Chráněné označení původu firma umísťuje na etikety výrobků i na prodejní místa, kde lze Pohořelického kapra pořídit. V letní grilovací sezoně Rybníkářství Pohořelice rozšiřuje nabídku ryb o pstruha, amura, sumce či tolstolobika.

Konzervovaným rybám vévodí tuňák

Podle Jany Vydrové, marketing manažerky společnosti Gaston, paří mezi nejprodávanější druhy konzervovaných ryb hlavně tuňáci a sardinky: „Zákazník je ovlivněn zdravým životním stylem a má tendenci ryby více konzumovat. V posledních letech se zvýšily prodeje zejména u variant tuňák steak a kousky.“ Proto firma rozšířila sortiment o další balení (80 g) a příchutě.

Nově tak nabízí tuňákové steaky v oleji s uzenou příchutí, a to ve všech baleních (80 g, 2× 80 g a 170 g). Právě 170g balení patří k nejlépe prodávanému sortimentu, oblíbenému především u rodin. Prodeji nejlépe pomáhá dobrá viditelnost i druhotné vystavení. Nově zákazníci najdou v nabídce pod značkou Franz Josef Kaiser Sardinky filety bez kůže a kostí.

„Jsou to velmi kvalitní filety ve slunečnicovém oleji, s citronem, s chilli nebo v tomatové omáčce se zeleninou,“ přibližuje novinku Jana Vydrová.

Pod stejnou značkou bude v prvních měsících tohoto roku uvedena řada novinek, například Tuňákové saláty se zeleninou, fazolemi, s quinoou, kuskusem či těstovinami v easy-open balení o hmotnosti 160 g a pro gurmány pak Lososové filety bez kůže a kostí v delikatesních omáčkách – hořčičné a tomatové omáčce s kari.

Za úspěšným prodejem stojí kvalita a čerstvost

Mraženým a chlazeným rybám pomáhá v prodeji zejména atraktivní obal a dobré prodejní místo. Právě to někdy bývá problematické. „Často narážíme na problém s nedostatkem místa v mrazicích pultech, spotřebitel pak má problém se mezi položkami správně zorientovat.

Na optimálním vystavení zboží s obchody spolupracujeme, pro obě strany je to rozhodně prospěšné,“ říká Vladimír Vlček, ředitel společnosti Euro Frigo Praha. Dodává, že podstatnou část prodejního úspěchu pak tvoří účast v letákových akcích, na které zákazníci dobře reagují.

„To je ta nejefektivnější forma propagace, kterou se nám daří učit zákazníky vyzkoušet, ochutnat a pak se opakovaně k našim výrobkům vracet,“ dodává Vladimír Prokop.

Při uvedení novinek podle něj panuje na straně spotřebitele větší zdrženlivost a správné rozběhnutí produktu může trvat i rok: „Důvodem ale může být také to, že obchodník takový produkt neprodává ve všech prodejnách nebo je například nevhodně umístěn.“

Zatímco u mražených či chlazených ryb je důležitý obal a atraktivní místo v prodejně, u čerstvých ryb jsou zásadní ochutnávky.

„Děláme je ve vybraných maloobchodních sítích a takové ochutnávky na podporu prodeje se vždy vrátí v následných zvýšených prodejích ochutnávané ryby,“ potvrzuje Jan Kratina. I Martin Fodor potvrzuje, že „oko kupuje“.

To podle něj klade velké nároky přímo na zpracovnu: „Výrobky musí do regálů přijít perfektně očištěny, naporcovány, zabaleny, označeny potřebnými etiketami a musí být samozřejmě z kvalitních surovin.“

Názory odborníků:

Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?„Důležitý je i proškolený personál.“

Pro prodej chlazených ryb je nejdůležitější kvalita a čerstvost. Sebemenší aranžmá a pozlátko nebude fungovat, pokud ryba viditelně čerstvá není. Základem pro úspěšný prodej je určitě pečlivě proškolený personál. Zákazník chce mít jistotu, že podle jeho poptávky mu personál poradí, jakou rybu vybrat i jak ji zpracovat.

Markéta Hermanová, nákupčí, JIP Východočeská

Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?

„Zákazník hledí na kvalitu i novinky.“
Prodej ryb na českém trhu každoročně mírně roste i přesto, že ceny ryb stoupají díky celosvětově vysoké poptávce. Roste také poptávka po mořských specialitách.

V posledních letech je znát, že se lidé zajímají o kvalitu a původ ryb a výrobků z nich. Spotřebitelé jsou mnohem informovanější a mají chuť více experimentovat.

Vyhledávají vyšší kvalitu a také zajímavé či exotické produkty, o kterých se dozvěděli z médií, internetu nebo je ochutnali třeba v zahraničí.

  • Jan Kratina, manager marketingu pro gastronomii, Bidfood Czech Republic
  • Data:
  • 4/5
  • českých domácností nakupují ryby nebo mořské plody.
  • do roka se průměrná kupující domácnost vydá na nákup ryb nebo mořských plodů a utratí 780 Kč.
  • Zdroj: GfK Spotřebitelský panel 10/17–9/18, GfK Czech
  • Na prvním místě je treska

Podle průzkumu Market & Media & Lifestyle – TGI, 2. kvartál 2018 a 3. kvartál 2018, agentury Median konzumovalo v posledních dvanácti měsících mražené ryby 64 % respondentů. Nejčastěji jedí rybu jednou až třikrát do měsíce (62,9 %), jednou týdně si rybu dopřeje 13,1 % respondentů.

Data Spotřebitelského panelu GfK dokládají, že ryby nebo mořské plody se objevují v nákupních košících více než čtyř pětin českých domácností. V období od října 2017 do září 2018 se průměrná kupující domácnost vydala na nákup sedmkrát a za stejné období utratila 780 Kč.

Ryby přitom představují 94 % trhu v nakoupeném množství. „Rybí trh z hlediska objemu tvoří z poloviny ryby mražené a z druhé poloviny ryby čerstvé. Mražené ryby mají zatím větší počet kupujících.

Nakupuje je sedm z deseti českých domácností,“ upozorňuje na příznivý trend Hana Paděrová, konzultantka společnosti GfK Czech. Za jeden kilogram mražených ryb zaplatí zákazník 148 Kč a ročně na ně vynaloží průměrná kupující domácnost 415 Kč.

Hana Paděrová doplňuje, že mražené ryby nakupují zákazníci nejvíce v podobě bloků a filetů, přičemž treska tvoří více než 45 % objemu trhu. S odstupem následují mořská štika, losos a pangas.

Jitka Hemolová, [email protected]

Článek vyšel i v časopisu Zboží&Prodej 1/2019.

Ryby a plody moře

Falšovaný pangas: Kam zmizela půlka ryby?

Koupíte filé, dáte ho na pánev a ono se místo smažení vaří. Je v něm víc vody než masa. Koupíte lososa, necháte rozmrazit a půlka balení je voda. Když se zeptáte stovky lidí, proč nekupují mořské ryby, odpoví, že kvůli vodě, devadesát devět z nich.

Mořské ryby od nás vodu navíc neobsahují

A neobsahují ani éčka, barviva a dochucovadla. Filé, divokého lososa či tuňáka nabízíme výhradně v kvalitě seafrozen, kdy jsou ryby zamražené hned po ulovení na rybářské lodi. Tím veškeré úpravy masa končí. K rozmražení dojde až u vás těsně před přípravou. Faremní lososi a krevety v nabídce projdou mražením taktéž bezprostředně po výlovu.

Výhody ryb mražených metodou seafrozen (zmraženo na moři)

  • Ryby jsou zmražené čerstvé, bezprostředně po ulovení. Zachovají si tak svoji přirozenou chuť a vůni moře.
  • V kuchyni nepoznáte rozdíl – na moři mražené filé je při přípravě k nerozeznání od čerstvě ulovených ryb.
  • Masu těchto ryb zůstává po rozmražení jeho nutriční hodnota
Budete mít zájem:  Necháváte děti v autě? Hrozí jim kolaps i smrt

Víte, proč je v mořských rybách v supermarketech voda navíc?Většina ryb pro český trh je mražena metodou doublefrozen.

Při ní jsou ryby zamražené na lodi na pevnině rozmražené, napěchované vodou a polyfosfáty, znovu zamražené a rozvezené do mrazicího boxu vašeho supermarketu.

Všechny produkty vám doručíme v libovolném množství až k vám domů. Zavážíme plošně celou republiku, v košíku se vám zobrazí konkrétní dny, na kdy si můžete objednat pro vaše PSČ.

Co si vyberete?

Aljašskou tresku, farmovaného i divokého lososa, tuňáka, hejka, mečouna, marlina a další mořské ryby máme celé i porcované. Ochutnejte také krevety a mušle v sushi kvalitě, filé z aljašské tresky (nemleté) či bezlepkové rybí prsty (také nemleté). Všechny ryby a mořské plody v nabídce jsou bez přídavku vody a zmražené pouze jednou, ihned po výlovu.

Ochutnejte pacifické lososy Keta, lovené na volném moři. Bereme je bez dalších mezičlánků přímo od partnerských rybářů z Kamčatky,  Sachalinu a Kurilských ostrovů. Rozdíl v chuti a konzistenci masa oproti farmovým lososům je zásadní.

-22 %

447,5 Kč/kg, po slevě 347,5 Kč/kg (s DPH)

Steaky z divoce žijícího lososa kety, zmraženo na moři. Výjimečná kvalita za výjimečnou c…

Přidat do košíku

-22 %

720 Kč/kg, po slevě 563,33 Kč/kg (s DPH)

Steaky z divoce žijícího lososa nerky , zmraženo na moři. Výjimečná kvalita za výjimečnou…

Přidat do košíku

836 Kč/kg (s DPH)

Obalované krevety wasabi- torpedo style. Předsmažené. Vhodné servírovat s omáčkami. Napřík…

Přidat do košíku

-13 %

425,71 Kč/kg, po slevě 368,57 Kč/kg (s DPH)

Prémiová kvalita-marlin steak řezáno z loins.Mohutný steak, ideální na gril,pánev nebo na …

Přidat do košíku

395 Kč/kg (s DPH)

Kousky surimi s příchutí krabího masa. Skvěle se hodí do zeleninových salátů, pomazánek a …

Přidat do košíku

-10 %

330 Kč/kg, po slevě 296,67 Kč/kg (s DPH)

Treska tmavá steaky z filet /Pollachius virens, balení obsahuje 2 kusy o celkové hmotnosti…

Přidat do košíku

-18 %

399 Kč/kg, po slevě 329 Kč/kg (s DPH)

Steaky z divoce žijícího lososa kety, zmraženo na moři.Steaky mají hmotnost 150-350g,dají …

Přidat do košíku

-33 %

599 Kč/kg, po slevě 399 Kč/kg (s DPH)

Steaky z divoce žijícího lososa coho- kisutche, zmraženo na moři.Steaky mají hmotnost 150-…

Přidat do košíku

-21 %

699 Kč/kg, po slevě 549 Kč/kg (s DPH)

Steaky z divoce žijícího lososa nerky- sockeye (Oncorhynchus nerka), zmraženo na moři.Stea…

Přidat do košíku

-34 %

900 Kč/kg, po slevě 595 Kč/kg (s DPH)

Marinovaný losos, filet marinovaný za studena, zdravá a chutnější náhrada uzeného lososa. …

Přidat do košíku

Prodej ryb sádky Lahovice

V prodejně ryb na sádkách v Lahovicích je k dispozici sortiment živých ryb, chlazené ryby, mražené ryby, uzené ryby, zvěřina a doplňkový sortiment.

Některé ryby a výrobky z nich jsou dostupné jen sezónně. Aktuální dostupnost živých ryb je uvedena v ceníku živých ryb.

K dispozici jsou také informace o možnosti objednávek ryb s rozvozem po Praze a prodeji násadového kapra do 2kg pro zarybňování.

Ceník živé ryby

Maloobchodní ceník živých ryb v Kč/kg NázevDostupnostCena Kč/kg
Kapr výběr nad 2,5 kg Ano 102,- Kč
Kapr I. do 2,5 Kg Ano 92,- Kč
Pstruh Ano 145,- Kč
Pstruh duhový – extra Dnes není dostupný 198,- Kč
Siven americký Dnes není dostupný 198,- Kč
Amur Ano 88,- Kč
Tolstolobik Dnes není dostupný 45,- Kč
Štika Ano 250,- Kč
Sumec Ano 220,- Kč
Candát Ano 380,- Kč
Jeseter Ano 380,- Kč
Úhoř Dnes není dostupný 646,- Kč
Lín Dnes není dostupný 145,- Kč
Vnitřnosti Dnes nejsou dostupné 112,- Kč
Hlavy na polévku Dnes nejsou dostupné 25Kč/kg
Vykuchání kapra 60,- Kč

V ceně kuchání je zabití, zbavení ryby vnitřností, oškrábání šupin, odstranění ploutví a hlavy. Další možné opracování – stažení z kůže (50,- Kč) a filetování (50,- Kč).

Informace o aktuální dostupnosti živých ryb a výrobků z ryb můžeme podat také telefonicky na +420 606 897 848.

Sortiment výrobků z ryb

Nabízíme chlazené a mražené sladkovodní ryby a výrobky z ryb (kuchané, filety, půlky, podkovy) uzené ryby, marinované ryby, koření a zvěřinu (divočák, srnčí, jelen, daněk).

Chlazené ryby

Seznam základního sortimentu chlazených ryb
Pstruh kuchaný celoročně
Pstruh filet celoročně
Kapr filet celoročně
Amur filet sezónně
Další ryby dle sezónní nabídky.

Mražené ryby

Seznam základního sortimentu mražených ryb
Kapr mražený celoročně
Amur mražený celoročně
Okoun mražený sezónně
Sumec mražený sezónně
Pstruh mražený celoročně
Candát mražený sezónně
Další ryby dle sezónní nabídky.

Uzené ryby

Seznam základního sortimentu uzených ryb
Kapr uzený podkovy celoročně
Pstruh uzený kuchaný celoročně
Tolstolobik uzený podkovy sezónně
Amur uzený podkovy sezónně
Další uzené ryby dle sezónní nabídky.

Zvěřina

Seznam základního sortimentu zvěřiny
Divočák kýta, hřbet, plec, maso na guláš
Srnčí kýta, hřbet, plec, maso na guláš
Jelen kýta, hřbet, plec, maso na guláš
Daněk kýta, hřbet, plec, maso na guláš
Jednotlivé druhy zvěřiny jsou k dispozici dle aktuální dostupnosti.

V prodejně ryb je k dispozici také doplňkový sortiment – výrobky z ryb, konzervy, koření, olivový olej olivy a další drobné zboží.

Ryby: víte, co jíte?

Všichni dobře víme, že rybí maso je vhodné konzumovat z několika důvodů: obsahuje pro lidské tělo prospěšné omega 3 mastné kyseliny, řadu minerálních látek, vitaminů a odborníci jej doporučují jako prevenci onemocnění srdce a cév, u dětí pak pro rozvoj nervového systému a pro zdravý růst.

Jsou ryby skutečně tak zdravé, jak se všeobecně tvrdí?

Řeky, rybníky a oceány jsou zatíženy toxickými látkami a těžkými kovy, které vznikají jako vedlejší produkt některých průmyslových činností. Tyto nebezpečné látky se dostávají do svalů a tuku malých ryb.

Větší ryby, které se živí těmito malými rybkami, se koncentrace škodlivin v jejich mase zvyšuje. Z toho důvodu obsahuje maso větších a dravých ryb, jako je třeba žralok, mečoun nebo tuňák, více toxických látek než maso malých ryb.

Podobně je to i u dravých sladkovodních ryb, například štika, sumec, candát nebo okoun.

Chovaný losos může obsahovat až 16x více rakovinotvorných, dioxinům podobných chemických látek než volně žijící. Tyto látky pocházejí hlavně z rybího masa, jímž jsou lososi krmeni ve formě granulí. Je také pravděpodobné, že chované ryby dostávají i antibiotika a pesticidy k potlačení infekcí a proti zamoření škůdci.

Konzumace sladkovodních ryb aneb jak vám chutná Pangasius?

Škodlivými látkami z životního prostředí však může být kontaminováno také maso volně žijících ryb. Za nejvíce zatížené lokality na území ČR lze označit střední tok řeky Labe v oblasti Neratovic – rybám odtud se raději vyhýbejte!

Mezi oblíbené sladkovodní ryby patří např. Pangasius. Pokud si ho kupujete jako zdravou mořskou rybu, tak si raději kupte nějakou českou rybu. Pangasius je sladkovodní ryba z Vietnamu, kde bývá většina sádek v deltě Mekongu, kam vedou odpadní vody z mnohých továren a Pangasius se tam může stát nebezpečně toxickým.

Jíst české ryby je mnohem ekologičtější!

Pokud máte možnost, volte volně žijící ryby (s označením „wild“) a vybírejte si je také podle zdroje. Ryby chycené v uzavřených vodách, například Baltském moři, jsou kontaminovány s větší pravděpodobností než ty, které byly uloveny ve volném, například Tichém nebo Atlantském oceánu.

Pokud si koupíte lososa i většinu běžně prodávaných mořských ryb, pak budou téměř s jistotou pocházet z farmy. Tyto ryby nežijí svým přirozeným životem, ale jsou předmětem nekompromisního byznysu.

V praxi to znamená, že se jich musí vyprodukovat co nejvíce v co nejkratším čase za účelem co nejvyššího zisku.

Nejznámější jsou například norské velkochovy, které se kupodivu většinou nachází v Asii!

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) doporučuje nekonzumovat žraloky, mečouny, velké dravé ryby (štika, candát, sumec nebo bolen). Upozorňuje i na vyšší množství rtuti v tuňácích či velkých makrelách, a proto je u těchto ryb nutné hlídat množství a nekonzumovat více než 170g rybího masa týdně. Oficiální doporučení jednotlivých zemí se však značně liší.

Zmizí ryby z našeho jídelníčku?

Mnoho rybářských zón je považováno za neudržitelné díky nadměrnému rybolovu. Ryby se pak nestíhají dostatečně reprodukovat. Moderní rybářské lodě protáhnou svými sítěmi moře systematicky až ode dna a chytí vše, co jim přijde do cesty. Náhodně chycené ryby, které pak rybáři následně mrtvé vyhazují zpět do moře,  představují díky sítím obrovské množství úlovku.

Tímto stylem rybaření se neskuteně drancují mořské ryby a narušuje se tak mořský ekosystém. Například do sítí určených k lovu tuňáků se zachytí i tisíce delfínů, kteří v důsledku zamotání do nich bez možnosti dostat se ke vzduchu, umírají.

Pokud si chcete koupit v obchodě mořskou rybu, preferujte ty s označením „Dolphin save“, kde by mělo být zaručeno, že rybáři používají sítě, do nichž nelze zachytit delfína.

Pokud máte ryby rádi, ale nechcete přispívat k drancování moří, nemějte strach z nedostatku cenných omega 3 mastných kyselin. Jejich dobrým zdrojem je v Čechách například len, konopné semínko, zvěřina nebo vlašské ořechy.

Zdroj: Moderní lékař a Bioabecedář

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *