V sychravém počasí, když je nedostatek sluníčka a máte sníženou imunitu, můžete snadno onemocnět. Nemoc se začne projevovat nenápadně a vy cítíte nekomfortně.
Škrábe vás v krku, máte ucpaný nos, zvýšenou teplotu a jste unavení. Někdy i pokašláváte a bolí vás hlava. Utíkáte do lékárny pro vitamíny na imunitu a pro něco na chřipku.
Je to ale opravdová chřipka, co vás trápí? Často se chřipka totiž zaměňuje za nachlazení, které má mnohem lehčí průběh.
Chřipkové viry (typ A.B,C) se přenáší v kapénkách od nemocného člověka. Šíří se kýcháním, kašláním, mluvením a dokonce i dýcháním. Kapénky s virem zůstávají také na předmětech, s kterými je nemocný v kontaktu. Nakazit se tedy můžete i z kontaminovaných předmětů.
Stačí, když se neopatrně dotknete rukou svého obličeje a virus ulpí na sliznici dýchacích cest. Inkubační doba je 1 – 3 dny. Znamená to, že člověk je již nakažený virem, ale zatím nepociťuje žádné příznaky. Doba, po kterou je chřipka infekční, se u každého liší.
Zpravidla infekčnost trvá celou inkubační dobu a první 3 – 4 dny, kdy pociťujete akutní příznaky.
Příznaky chřipky se začnou projevovat náhle: bolí vás svaly a klouby, cítíte bolest hlavy, máte vysokou horečku a s ní spojenou zimnici. Jste malátní, později vás začne trápit také suchý kašel. U dětí chřipku doprovází také zánět středního ucha.
Rýma a kýchání naopak, nejsou pro chřipku typické. Chřipka trvá 2 – 7 dní a pak příznaky odezní. U vitálních lidí nezanechá žádné následky, na rozdíl od starší a oslabených osob.
Ti jsou ohrožení následky na plicích, srdci a nervové tkáně.
Chřipka je vysoce nakažlivé onemocnění a pro mnoho lidí může být kontakt s virem velkou komplikací. Léčba chřipky si s sebou nese zdravotní komplikace. Také práceneschopnost a nákup léčivých přípravků pocítíte na svém rodinném rozpočtu. Prevence a ochrana těch, kteří nemohou být z nějakého důvodu očkováni, jsou hlavní důvody, proč očkovat proti chřipce.
Ročně se hlásí 850 000 – 1 200 000 onemocnění chřipky. Počet nemocných může být ve skutečnosti i vyšší, protože ne každá chřipka je hlášena lékaři. Chřipka si každoročně vyžádá ve světě také oběti na životech.
Fatální se mohou stát následky samotné infekci virem, vícero infekcí najednou nebo také zhoršení chronických onemocnění v důsledku nemoci. V důsledku samotné chřipky nebo následků infekce zemře v České republice v průměru 1 500 osob.
Poradíme vám, jak vyléčit chřipku
Poradíme vám, jak vyléčit chřipkuJistě jste už slyšeli lidové moudro o tom, jak dlouho se léčí chřipka. Říká se, že léčená chřipka trvá týden, neléčená trvá 7 dní. Čím se tedy chřipka léčí a jak se zbavit příznaků? Jisté je, že proti virům chřipky nezabírají antibiotika a proto jejich užívání nemá smysl. V lékárně pořídíte volně prodejné léky, které tlumí vyčerpávající příznaky chřipky.
Důležité je tlumit horečku, tišit bolest, doplňovat tekutiny a dopřát tělu pořádný odpočinek. Pořiďte si léky na bolest a horečku s účinnou látkou paracetamol a ibuprofen, od 16 let je vhodná také kyselina acetylsalicylová. Nejúčinnější je chřipku je vyležet.
Nejen že zamezíte dalšímu šíření viru chřipky, ale také si dopřejete čas na načerpání nových sil. Po vyléčení chřipky a odeznění příznaků je imunitní systém ještě oslabený a proto můžete být náchylnější na další nemoci. Do životního tempa se vracejte raději postupně a pozvolna.
Léky proti chřipce, lépe řečeno proti viru chřipky, patří do skupiny antivirotik.
Ty mohou v některých případech pomoci, ale musí být nasazeny včas, ideálně hned v ten den, kdy začnete pociťovat první příznaky. Nejpozději do 48 hodin. Pak už průběh nemoci neovlivní.
Léky na chřipku se podávají buď v tobolkách nebo i inhalačně a o léčbě antivirotiky rozhoduje lékař kvůli mnoha kontraindikacím.
Co přesně znamená očkováním proti chřipce?
Co přesně znamená očkováním proti chřipce?Ochrana proti chřipce stojí na třech pilířích:
Vakcína proti chřipce obsahuje 4 druhy štěpených a inaktivovaných kmenů virů chřipky (2xA a 2xB). Složení každou sezonu musí co nejvíce odpovídat kolujícím kmenům a proto se vždy upravuje podle doporučení Světové zdravotnické organizace.
V České republice je v porovnání s jinými členskými státy EU proočkovanost proti chřipce velice nízká, pohybuje se kolem 8%. Kvůli nízké poptávce po vakcínách v minulosti, se tuto sezónu neušla každému, kdo měl o ni zájem.
Očkování proti chřipce je vhodné téměř pro každého. Existuje ale skupina lidí, která patří mezi více ohrožené a pro ně má očkování mnohem větší význam. I pro zdravého člověka v kondici představuje chřipka velkou zátěž.
Závažný průběh hrozí osobám nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním plic, srdce a ledvin, osobám, které se léčí na metabolická onemocnění, osobám se svalovými či neurologickými poruchami či sníženou imunitou.
Existují nemoci a situace, kdy očkování není vhodné – očkování má kontraindikace.
Vakcína není vhodná pro děti do 3 let a pro osoby, které se léčí na autoimunitní onemocnění a trpí alergií na vaječnou bílkovinu a antibiotikum neomycin. Odložit by se také mělo v případě, že jste momentálně nemocní.
Odložte tedy očkování při rýmě a také očkování při nachlazení. Očkování při chřipce rovněž nepřináší úlevu od příznaků, právě naopak.
Nejlepší čas, kdy se nechat očkovat proti chřipce
Chřipková sezóna začíná v České republice v chladných měsících a nejvyšší intenzity dosahuje od prosince do března. Ideální je, když se necháte očkovat ještě předtím, tedy na začátku podzimu. Nové vakcíny přicházejí na trh v září, říjen a listopad jsou proto ideálními měsíci pro očkování.
Co se děje v našem těle, aneb reakce po očkování
Co se děje v našem těle, aneb reakce po očkováníPo aplikaci vakcíny začne imunitní systém rozpoznávat inaktivované části viru chřipky a vytvářet protilátky, které viry neutralizují. Tento proces trvá přibližně 2 – 3 dny. Při setkání s opravdovým virem si imunitní systém už ví, jak proti viru bojovat a spustí okamžitou imunitní reakci. Plnou imunitu proti chřipce získáte za 14 dní a trvá půl roku až 1 rok.
Očkování proti chřipce s sebou nese i nežádoucí účinky. Nejčastěji se objevuje bolest, zarudnutí a otok v místě vpichu. Objevit se mohou také příznaky podobné chřipce, které rychle odezní. Únava, bolest svalů a zvýšená teplota jsou znaky aktivace imunitního systému a není potřeba je léčit.
Děti mohou být po očkování plačtivé, neklidné a unavené. Tyto nežádoucí účinky očkování proti chřipce jsou obecně považovány za méně závažné. Závažnou alergickou reakci ale riskují osoby alergické na vaječnou bílkovinu, kuřecí bílkovinu a antibiotikum neomycin, které se používají ve výrobním procesu vakcíny.
Rizika očkování proti chřipce jsou téměř minimální. Pro někoho to ale mohou být důvody, proč neočkovat. Vakcína se používá desítky let a její bezpečnost je odzkoušena. Očkování je vhodné pro děti, pro těhotné i pro kojící ženy.
Horší průběh nemoci mohou pozorovat osoby, které se nechaly očkovat pozdě, v inkubační době chřipky, protože plnou imunitu získáte 2 týdny po očkování. Pokud se tedy nakazíte chřipkou krátce po očkování, před ležením v posteli s horečkou vás vakcína neochrání.
Jedním z negativ očkování proti chřipce je také fakt, že vakcína chrání před 4 nejčastějšími kmeny, které se v danou sezónu vyskytují. Pokud přijdete do kontaktu s jiným kmenem, pravděpodobně se nemoci nevyhnete.
Jaká je cena očkování proti chřipce
Jaká je cena očkování proti chřipcePři očkování se cena skládá ze dvou položek: u lékaře nebo v lékárně zaplatíte za vakcínu v sezóně 2020/2021 přibližně 300 Kč, dále si v ordinaci připlatíte za aplikaci injekce do svalu.
Někteří pacienti mají dle Vyhlášky MZ ČR Č. 537/2006 Sb. a dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb.
, o úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely nárok, na bezplatné očkování proti chřipce.
Jsou to:
- osoby umístěné v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
- osoby umístěn v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným inzulínem
- osoby pracující na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a domovech se zvláštním režimem
- pacienti nad 65 let věku
- pacienti po splenektomii
- pacienti po transplantaci krvetvorných buněk
- pacienti, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest, nebo ledvin nebo diabetem
3 pravidla, jak se chovat po očkování
- Zůstaňte v klidu: po očkování se může dostavit reakce podobná příznakům chřipky. To je znakem mobilizace imunitního systému. Než se budete cítit dobře, odložte sportování a fyzické výkony na později.
- Alkohol po očkování: odbourávání totiž zatěžuje organismus, který se musí soustředit na aktivaci imunitního systému.
- Dopřejte si zdravou stravu: do jídelníčku zařaďte ovoce a zeleninu bohatou na vitamíny podporující normální funkce imunitního systému.
Jsou to hlavně vitamin C, vitamin D, minerály zinek a selen.
Léky na chřipkuDezinfekce na ruce
Očkování proti chřipce: ano nebo ne?, 1.část
Jak je vakcína proti chřipce důležitá?
Co když vakcíny nefungují? Stále více a více vědců je skeptických ohledně toho, zda fungují.
Sezónní chřipka v současnosti zabíjí každý rok mnoho lidí, ale většina z nich, kteří umírají, již trpí nemocí, jako je astma.
Většina „nachlazení“ je ve skutečnosti způsobena chřipkovým virem, ale existuje více než 200 virů a patogenů, které mohou způsobit „chřipkové“ onemocnění (a proto mohou být snadno zaměněny za chřipku).
Viry mutují s úžasnou rychlostí, což znamená, že každý rok jsou geneticky odlišné od virů z minulého roku. Vakcína pro každou nadcházející chřipkovou epidemii je odhadována zdravotnickými odborníky, kteří určují, jaký kmen chřipky by se mohl s největší pravděpodobností objevit.
Z těch, kteří zemřeli na prasečí chřipku v USA, zhruba 70 procent trpělo již nějakým vážným onemocněním jako astma nebo AIDS. Uvádí se, že vakcíny jsou nejlepší zbraní proti chřipce. Vakcíny pomohly vymýtit neštovice a dětskou obrnu.
[Výrazné zlepšení zdraví obyvatelstva ale ve srovnání s očkováním nastalo zejména zlepšením celkové hygieny.]
„Zázračná vakcína“ proti chřipce
Vzhledem k tomu, že vědci nemohou přesně určit, který má chřipku a kdo nemá, výzkum provedený na účinnost vakcín jednoduše spočívá v hodnocení úmrtnosti ze všech příčin u těch, kdo se očkovali oproti těm, co neprodělali očkování. [To zahrnuje úmrtí z nehod, infarkty, autohavárie atd.
] Tyto studie ukazují „dramatický rozdíl“ mezi úmrtností těch, kteří byli očkováni oproti těm, kteří nebyli očkováni. Lidé, kteří byli očkováni měli výrazně nižší úmrtnost [ale ze všech příčin, a zde je problém …]. Kritici zpochybňují logiku těchto studií.
Jak to vypadá, v porovnání s počtem úmrtí ze všech příčin, počet lidí zabitých ptačí chřipkou je poměrně malý.
Podle Národního ústavu pro alergie a infekční choroby, nanejvýš 10 procent z celkového počtu úmrtí během chřipkového období způsobuje chřipka (a to zahrnuje i všechna nepřímá úmrtí, ke kterým nepřímo přispěla chřipka).
Pokud chřipka představuje jen zhruba 10 procent všech úmrtí během chřipkové epidemie, jak by vakcína proti chřipce mohla snížit celkové úmrtí o 50 procent? (Jak tvrdí výrobci očkovací látky.) I v případě, že by očkovací látky byly 100% účinné, mohly by snížit celkovou úmrtnost o 10%, vzhledem k tomu, že pouze 10% z celkového počtu úmrtí je způsobeno chřipkou.
Tom Jefferson, lékař z Říma, a vedoucí oddělení pro očkování na Cochrane Collaboration, vysoce uznávané organizace, kteří hodnotí lékařské důkazy, říká: „Pokud vakcína snižuje úmrtnost o 50 procent a až o 90 procent v některých studiích, znamená to, že musí snižovat úmrtí nejen na chřipku, ale také z pádů, v důsledku požárů, na srdeční choroby, mrtvice, a autonehody.
To není vakcína, která je zázrak. „
Selhání kohortových studií
Jak se tedy došlo k 50% snížení úmrtnosti ve statistikách? Prostřednictvím kohortových studií. Kohortová studie u očkování je analytická studie, ve které jsou osoby rozděleny podle přítomnosti či nepřítomnosti vakcíny na začátku studie.
V těchto studiích se porovnávala úmrtnost velké skupiny lidí, která dostala vakcínu a skupiny osob, která nebyla očkována. Ale to je fatální chyba v tomto přístupu: lidé se zařazovali dle vlastního rozhodnutí pro očkování.
A jací lidé? Lidé, kteří se zajímali o své zdraví! Vakcínu tak dostali ti, co měli strach o své zdraví a mysleli si, že očkování je pro ně vhodné. Zatím ti, kteří se o zdraví nestarali, vynechali i vakcínu proti chřipce. A tito lidé mají tendenci žít méně zdravě i jinak.
Jinými slovy, u lidí, kteří se rozhodli pro vakcínu najdeme větší pravděpodobnost, že žijí zdravěji. To vysvětluje rozdíly v úmrtnosti mezi těmito dvěma skupinami! To nemá nic společného s očkovací látkou …Na lékaře a výzkumníky je vyvíjen tlak aby přijali teorii vakcíny bez otázek.
Lisa Jackson, lékařka a vedoucí Research Group Health Center v Seattlu, začala přemýšlel nahlas před kolegy, jestli snad není něco v nepořádku s odhadem až 50 procentního snížení úmrtnosti u lidí, kteří dostanou vakcínu proti chřipce, a reakce zněla spíš jako doktrína než věda.
„Lidé mi říkali, že takovéto pochybnosti by mohly potenciálně ohrozit mou profesionální kariéru, neboť bych mohla odradit lidi od očkování, protože samozřejmě víme, že vakcína účinkuje. Jinými slovy, neodvažujte se zpochybňovat vakcínu, a nepokládejte nepříjemné otázky, protože výroba vakcín stojí na dogmatu, ne vědě …
a pokud si lékař klade otázky, můžete přijít o práci ….“ Lisu Jackson to neodradilo. S dalšími třemi vědci začala zkoumat studie zabývající se očkováním proti chřipce ve snaze identifikovat jakýkoliv pozitivní účinek těchto vakcín, pokud existuje. Analyzovali přes osm let data zahrnující 72.000 lidí ve věku 65 let nebo starší a zaznamenávali, kdo byl očkován proti chřipce, a kdo ne. Pak srovnávali úmrtnost ze všech příčin mimo chřipkové období.
Vakcína nezpůsobila žádný rozdíl v úmrtnosti
Lisa Jackson zjistila, že i mimo chřipkovou sezonu byla úmrtnost o 60 procent vyšší u těch, kteří nedostali vakcínu.
Jinými slovy, když nevezmete v úvahu chřipkové období, starší lidé, kteří nedostanou vakcínu mají jiný životní styl, který u nich zvyšuje pravděpodobnost, že zemřou z mnoha jiných příčin.
Rozdíl v přístupu ke zdraví vysvětluje onu zdánlivou výhodu, připisovanou vakcínám. Toto zjištění ukazuje, že vakcína proti chřipce nemusí mít žádný příznivý účinek na snižování úmrtnosti.
„Studie Lisy Jackson jsou skvělé,“ uvedl Lone Simonsen, který je profesorem na George Washington University ve Washingtonu, DC, a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti chřipky a vakcín. Jsou to klasické epidemiologické, pečlivě provedené studie.
Mnoho expertů na očkování jednoduše odmítlo věřit výsledkům této studie, protože je v rozporu s jejich stávajícím přesvědčením o očkování. Journal of American Medical Association odmítl zveřejnit výzkum, se závěrem, že přijmout tyto výsledky by bylo stejné jako říci, že Země je placka!“ .
Což jen dokazuje, jak hluboce zakořeněná mytologie o očkování je v myslích běžných lékařů. Prostě si nedovedou představit, že vakcíny nefungují, a tak zamítnou důkaz – a to i věrohodný důkaz – prokazující tuto skutečnost. To je to, co dělá z očkování kult spíše než vědu.
Výsledky nakonec publikoval v roce 2006 časopis International Journal of Epidemiology.
Pokračování najdete zde…
Lékaři zatím neví, zda budou mít dost vakcín proti chřipce
Praktičtí lékaři letos evidují zvýšený zájem pacientů o očkování proti chřipce, a to hlavně kvůli obavám ze souběhu s nemocí covid-19. Nejsou si ale jisti, zda budou moct všem zájemcům vyhovět. Vakcíny mají objednané často už od přelomu roku, tedy ještě před vypuknutím koronavirové epidemie.
Nevědí, kolik vakcín jim ve skutečnosti dorazí či zda bude možné u výrobců počet dávek ještě navýšit. Očkovat proti sezonní chřipce se začíná v říjnu. Lidé z rizikových skupin a senioři nad 65 let mají očkování zdarma, ostatním přispívají zdravotní pojišťovny.
V Česku má být letos k dispozici 850 tisíc dávek vakcín proti chřipce, to je o třetinu víc než loni. Bude dovezena tetravakcína, tedy vakcína obsahující antigeny čtyř kmenů chřipky, která má vyšší účinnost než vakcína s menším počtem antigenů.
Svaz zdravotních pojišťoven už podepsal smlouvy s jejich dodavateli – společnost Mylan vyrábí vakcínu Influvac Tetra, firma Sanofi Pasteur dodává očkovací látku Vaxigrip Tetra.
Vakcíny se podle svazu mají začít do Česka dovážet během září, lékaři by je měli mít k dispozici nejpozději v polovině října.
Velký zájem o očkování
Podle jihlavské praktické lékařky Jarmily Strejčkové je zájem o očkování velký. Dřív se nechalo očkovat asi pět procent z jejích přibližně 2000 pacientů.
„Nyní po mediální masáži je větší zájem o očkování proti chřipce, problém je v tom, že my objednáváme vakcíny na chřipku začátkem roku. Objednali jsme jich tak jako v loňském roce a teď bude zájem enormní.
Nevím, jak se to bude řešit,“ řekla Strejčková.
Větší zájem o očkování registrují i ordinace v Přerově. „Vakcíny máme již předobjednané. Každý rok vyočkujeme zhruba 130 vakcín. Zatím nevíme, zda se bude v případě zájmu dát doobjednat,“ uvedla zdravotní sestra jedné z přerovských praktických lékařek.
Předseda Sdružení praktických lékařů ve Zlínském kraji Lubomír Nečas řekl, že praktici letos objednávali větší množství vakcín proti chřipce, asi o 20 až 30 procent víc oproti minulému roku.
Lékaři podle něj v první vlně chtějí naočkovat lidi, kteří se očkují pravidelně, poté případně další zájemce. „Volají a ptají se spíše ti, kteří se pravidelně očkují, kdy vakcíny budou.
Ostatní lidé spíše ojediněle,“ dodal Nečas.
V Česku je nejnižší proočkovanost proti chřipce
Zájem o očkování proti chřipce je mezi lidmi podle krajské předsedkyně Sdružení praktických lékařů (SPL) v Libereckém kraji Ireny Moravíkové výrazně vyšší než v minulých letech.
„Už od léta se ptají, kdy se začne očkovat, zda budou vakcíny, a my to sami nevíme. Máme vakcíny předobjednané a uvidíme, jak nám budou dodány,“ uvedla Moravíková.
Také praktičtí lékaři v Jihomoravském kraji evidují větší zájem lidí o očkování proti chřipce, zájem se zvedl zhruba o 50 procent.
Česko patří k zemím s nejnižším podílem očkovaných proti chřipce, pohybuje se kolem osmi procent, v rizikových skupinách jde zhruba o pětinu. Evropská unie přitom doporučuje, aby míra očkování proti chřipce v ohrožených skupinách dosáhla 75 procent.
Odborníci varují před tím, že nemocní s vážným průběhem chřipky i vážným průběhem covidu-19 potřebují v nemocnicích stejná lůžka s kyslíkem nebo plicními ventilátory. Může jich být proto při souběhu případné druhé vlny pandemie koronaviru a sezonní chřipky nedostatek.
Lidé nemocní chřipkou budou navíc oslabení a případná nákaza koronavirem pro ně může být rizikovější.
Šíření respiračních chorob by mohlo zmírnit nošení roušek, které bude od září budou povinné ve veřejné dopravě, na úřadech, v divadlech či kinech a nadále ve zdravotnických a sociálních zařízeních.
Byl jsem popíračem, britská mutace mi ale otevřela oči, říká primář
Straka – eXtra.cz
Zdroj: Se souhlasem Nemocnice Sokolov Koronavirus Řada Čechů na podzim minulého roku nepovažovala koronavirus za tak vážnou hrozbu, jak ho prezentovali odborníci. Mezi popírače dle svých slov překvapivě patřil i primář sokolovské interny Martin Straka. Pak ale na přelomu roku do Česka dorazila britská mutace viru, která na několik měsíců zaplnila jednotky intenzivní péče v nemocnicích. Straka tak rázem změnil názor, protože si sám prošel peklem. „Prošli jsme si tím, že jsme sice pomoc poskytovali všem, ale museli jsme vybírat, kdo bude mít intenzivní péči,“ říká lékař, který zároveň patří mezi nejhlasitější kritiky vlády.
Sokolovská nemocnice patřila na přelomu roku mezi ty, které kvůli
náporu pacientů s koronavirem praskaly ve švech. Podle primáře tamní
interny Martina Straky už
jsou v Sokolově z nejhoršího venku, zároveň se ale obává další vlny,
která podle něj přijde s novými mutacemi. „Experti, kteří se
tomu věnují, se nejvíc bojí, že některá z těch mutací, teď
konkrétně brazilská, dokáže prorazit očkování. Je to vidět i na
firmách, které už na nových vakcínách pracují,“ říká
lékař v rozhovoru pro iRozhlas.
Straka ale i tak doufá, že na další vlnu nedojde. „Kdyby se to
nestalo, tak jsme z toho podle mě venku. Už se nestane nic tak dramatického,
možná přijde nějaká menší vlna, jako sezonní chřipky. Ale díky
očkování lidé nebudou umírat. Teď bude léto, vir zmizí jako vloni a
doufám, že se během dubna, května a června dostaneme zhruba na padesát
procent proočkovanosti,“ věří Straka.
Babišova vláda situaci nezvládla
Ačkoliv v současnosti patří mezi nejvýraznější osobnosti, které
mluví o hrůzách z první linie, minulý rok na jaře patřil
k popíračům. To se ale změnilo v lednu, kdy Česko zasáhla britská
mutace. „Jako republika jsme podle mě ten podzim zvládli relativně
v pohodě.
Zlomila to britská mutace, která se strašně začala šířit a
její smrtnost byla výrazně vyšší.
Bylo to o dost horší než u lidí
s původním koronavirem,“
dodává, že pokud by svým svědectvím mohl změnit pohled na koronavirus
alespoň jednoho člověka, tak to má smysl.
Straka zároveň patří mezi nejhlasitější kritiky vlády, kterou
opakovaně označuje za viníka nezvládnuté epidemie v Česku. Sám primář
pak v rozhovoru pro iRozhlas přiznává, že v republice aktuálně není
šťastný.
„Nemám důvod si vážit našeho premiéra Andreje
Babiše kvůli tomu, jak jeho vláda celou situaci nezvládla. Řada lidí
utekla. Naštěstí se do toho teď zapojil epidemiolog Petr Smejkal a nějaké
slovo má i iniciativa Sníh. To jsou největší kapacity.
Já jsem proti nim
jen dělník medicíny, který může říct, že mají pravdu,“
vysvětluje lékař.
Podle sokolovského primáře by jiná vláda situaci nejspíš zvládla líp
a jako příklad uvádí Německo, kde tamní politici poslouchají odborníky.
„V Kochově institutu vyhodnocují kromě zdravotních i další rizika,“
poukazuje Straka.
V Česku se ale podle něj nic takového nedělo.
„Je potřeba poslouchat specialisty. Premiér to ale má tak, že
neposlouchá nikoho a žije v tom, že má pravdu a firmu odtáhne. Stát ale
není firma. Hrozné na tom je, že jsme na tom špatně ekonomicky
i zdravotně.
Je to taková česká cesta,“ dodává Straka.
martin straka koronavirus britská mutace covid-19 News
Očkování proti sezónní chřipce – Otázky a odpovědi, SZÚ
Co je chřipka. Jak se chřipka šíří. Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen. Jak se chřipka léčí. Jak se proti chřipce
bránit. Co je to chřipková vakcína. Kdy je nejvhodnější doba pro očkování. Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti
chřipce. Má očkování nějaké nežádoucí účinky. Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce. Kdo nemůže být očkován. Kdo
má nárok na bezplatné očkování.
Co je to chřipka?
Chřipka je virové onemocnění vyvolané viry chřipky A, B a C. Ty napadají horní i dolní cesty dýchací.
Onemocnění začíná náhle, je provázeno horečkou (často i nad 39°C), schváceností, bolestmi hlavy, svalů, dýchacími
obtížemi (nejčastěji kašel bez vykašlávání).
Méně obvyklé jsou bolesti v krku, rýma a kašel s vykašláváním hlenu. U
dětí se může objevit zánět středního ucha. Nekomplikovaná forma odezni sama zhruba do 1 —2 týdnů. K nejzávažnějším
komplikacím patří zápal plic (vyvolaný chřipkovým virem nebo nasedající bakteriální infekcí) a postižení srdce.
Komplikované onemocnění může mít i smrtelný průběh.
• Jak se chřipka šíří?
Chřipka se šíří především kapénkovou infekcí. Inkubační doba je několik hodin až 5 dní, nejčastěji však 1- 2
dny. Bránou vstupu infekce do organismu je výstelka nosohltanu a oční spojivky. Nejrizikovější je úzký kontakt s
kašlajícím nemocným (cca do 1 metru).
Virus přežívá v prostředí až 14 dní, je možné nakazit se i z kontaminovaných
předmětů (podání ruky, telefonní sluchátka, držadla v MHD, hračky, použité kapesníky…).
Proto je v období zvýšeného
výskytu respiračních onemocnění důležité zvýšeně dbát na hygienu, zejména mýt si ruce mýdlem před jídlem, nemnout si
oči a obličej.
Nutná je i ohleduplnost nemocných — kašlat a kýchat do kapesníku, použité kapesníky ihned likvidovat,
zůstat izolován doma a nešířit tak dále onemocnění. Rouška přes obličej nemocného snižuje riziko nakažení
okolí.
• Kdo je chřipkou nejvíce ohrožen?
Chřipka představuje významnou zátěž i pro zcela zdravé dospělé jedince, průměrná doba pracovní neschopnosti
trvá 14 dní. Nejčastěji chřipkou onemocní děti v kolektivních zařízeních, které ji pak šíří na dospělou
populaci.
Závažný průběh onemocnění a komplikace hrozí zejména dospělým nad 65 let, osobám s chronickým onemocněním
plic, srdce, ledvin, metabolickými poruchami (např.
diabetes mellitus, onemocnění jater), neurologickými či svalovými
poruchami zhoršujícími dýchání či se sníženou imunitou.
Vhodné je i očkování osob, které by mohli chřipku na rizikové
pacienty přenést (rodinní příslušníci, ošetřující personál).
• Jak se chřipka léčí?
U nekomplikovaného onemocnění stačí pouze symptomatická terapie — klid na lůžku, dostatek tekutin, volně
dostupná antipyretika (paracetamol, ibuprofen…). Vždy je nezbytné pečlivě přečíst příbalový leták.
aby nedošlo k
překročení maximální denní dávky, zejména u kombinovaných přípravků !!! Dětem do 16 let věku nesmí být podávány
přípravky obsahující kyselinu acetylsalicylovou (Aspirin, Acylpyrin, Anopyrin,…) pro riziko vzniku Reyova syndromu.
Pokud je onemocnění komplikováno bakteriální superinfekcí, zahajuje se léčba antibiotiky. Existují i léky cílené
přímo proti viru chřipky, které je možno použít k léčbě a profylaxi — adamantany (an-iantadin, rimantadin) a
inhibitory neuraminidádazy (oseltamivir, zanamivir).
Mají však řadu nevýhod: starší generace preparátů (adamantany)
má řadu nežádoucích účinků a preparáty nové generace (inhibitory neuraminidázy) jsou relativně drahé. Má-li být léčba
efektivní je nezbytně zahájit medikaci maximálně do 48 hod od prvních projevů infekce, jinak již průběh onemocnění
neovlivní.
Aby se zabránilo rozvoji rezistence viru chřipky na tyto léky, je důležité jejich uvážlivé používání a
preferovat jejich použití zejména u vysoce rizikových pacientů, kteří nebyli proti chřipce očkováni.
• Jak se proti chřipce chránit?
Nejlepší ochranou je očkování proti chřipce. Očkování vede ve všech věkových skupinách k výraznému snížení
výskytu onemocnění chřipkou a ke snížení počtu návštěv lékaře. Dále snižuje potřebu hospitalizace a možnost úmrtí ve
skupině rizikových osob, výskyt zánětu středního ucha u dětí a pracovní neschopnosti u dospělých.
• Co je to chřipková vakcína?
Všechny chřipkové vakcíny obsahují 3 druhy usmrcených chřipkových virů (2xA a 1xB), jejich složení je
každoročně upravováno dle doporučení Světové zdravotnická organizace, aby co nejvíce odpovídalo cirkulujícím kmenům
chřipky. V České republice jsou nabízeny pouze vakcíny štěpené nebo subjednotkové, které se proti původním
celovirionovým chřipkovým vakcínám odlišují nižším výskytem nežádoucích účinků.
Vakcíny obsahující živé viry se v zemích EU nepoužívají.
• Kdy je nejvhodnější doba pro očkování?
Nejvhodnější je doba před začátkem chřipkové sezóny. Chřipkové epidemie postihují Českou republiku v chladných
měsících roku, nejčastěji mezi prosincem a březnem.
Nové vakcíny pro danou sezónu se na trhu obvykle objevují v září.
Ideálním termínem pro očkování je proto říjen a listopad.
Očkovat lze i na začátku chřipkové epidemie, je však nutné
vzít v úvahu, že ochrana nastoupí až za cca 14 dní.
• Jak dlouho po očkování jsem chráněn proti chřipce?
Dospělí a děti nad 6 let věku jSou chráněni cca za 14 dní od podání 1 dávky vakcíny. Děti od 6 měsíců do cca 6
let, pokud jsou očkovány proti chřipce poprvé, je nutno po 4 týdnech
přeočkovat 2. dávkou vakcíny. Imunita po očkování přetrvává 6 měsíců až I rok. Protože virus chřipky se
neustále mění, je vhodné očkování každý rok opakovat.
• Má očkování nějaké nežádoucí účinky?
Chřipkové vakcíny jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších, lze jimi očkovat děti od 6ti měsíců
věku i těhotné ženy od 2.trimestru těhotenství. Nežádoucí účinky jsou poměrně vzácné, nejčastěji se jedná o
krátkodobé zarudnutí a otok v místě vpichu.
Může se objevit únava, bolesti svalů a kloubů, zvýšená teplota, které
rychle bez další léčby odezní. Závažné alergické reakce hrozí u pacientů s alergiemi na vaječnou bílkovinu (u vakcín
připravovaných na kuřecích vejcích) a antibiotikum neomycin.
Pro pacienty alergické na vaječnou bílkovinu jsou vhodné
vakcíny připravované na tkáňových kulturách. Reakce na očkování je třeba hlásit svému praktickému lékaři.
• Kde se mohu nechat očkovat proti chřipce?
Očkování zaj išt‘uj e nejčastěji praktický lékař, Zdravotní ústavy a očkovací centra. Pokud se u Vás při
jakémkoli předchozím očkování vyskytly nežádoucí reakce, je vhodné se obrátit na očkovací centra nebo infekční
oddělení nemocnic.
• Kdo nemůže být očkován?
Očkování je kontraindikováno u dětí do 6 měsíců věku, těhotných v I .trimestru těhotenství, pacientů
alergických na vaječnou bílkovinu (neplatí pro vakcíny pěstované na tkáňových kulturách) a antibiotikum neomycin a
pacientům, kteří prodělali syndrom Gullian-Barré (vzácné zánětlivé onemocnění míšních nervů).
Očkování je nutné odložit u pacientů s akutním horečnatým onemocněním.
• Kdo má nárok na bezplatné očkování?
Vakcína proti chřipce je bezplatně poskytována jako pravidelné každoroční očkování uhradí stát v plné výši
(Vyhláška MZ ČR Č. 537/2006 Sb.)
fyzickým osobám umístěným v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a v domovech pro seniory
fyzickým osobám umístěným v domovech pro osoby se zdravotním postižením nebo v domovech se zvláštním
režimem, pokud tyto fyzické osoby trpí chronickým nespecifickým onemocněním dýchacích cest, chronickým onemocněním
srdce, cév nebo ledvin nebo diabetem léčeným insulínem.
fyzickým osobám pracujícím na pracovištích s vyšším rizikem vzniku chřipky, tj. v léčebnách dlouhodobě
nemocných, domech s pečovatelskou službou, domovech pro seniory, domovech pro osoby se zdravotním postižením a
domovech se zvláštním režimem.
Dále je vakcína hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění = zdravotní pojišťovna uhradí stanovenou
výši dle vyhlášky, pacient hradí případný doplatek (dle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČR Č. 63/2007 Sb., o
úhradách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely, v platném znění)
- pacientům nad 65 let věku
- pacientům po splenektomii
- pacientům po transplantaci krvetvorných buněk
pacientům, kteří trpí závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, nebo dýchacích cest,
nebo ledvin nebo diabetem (pokud nejsou očkováni proti chřipce v rámci pravidelného či zvláštního očkování podle výše
zmíněné vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č, 537/2006 Sb.).
Pro řadu osob je vhodné se očkovat za plnou úhradu (cena vakcíny + aplikace). Tito pacienti mohou využít z celé
řady nabídek zdravotních pojišťoven a zaměstnavatelů, které přispívají
v rámci preventivních balíčků na očkování proti chřipce. Informujte se proto u svého zaměstnavatele a zdravotní
pojišťovny.
Autorka: MUDr. Klára Labská
Recenze: MUDr. Jitka Částková, CSc.
MUDr. Martina Havlíčková, CSc.
MUDr. Jan Kynčl, Ph.D.
Václav Hořejší » Božský Karel ztratil hlas po očkování proti prasečí chřipce!
V souvislosti s epidemií tzv. prasečí (nebo též mexické, resp. H1N1) chřipky se nyní objevují články o tom, že se jednalo pouze o umělou bublinu, kterou záměrně vyvolaly farmaceutické firmy, aby vydělaly na (zhola nepotřebné) vakcíně.
Této kampaně se zúčastňují i někteří zdravotníci.
Před několika týdny jsem se zúčastnil televizní diskuse, ve které ředitel Středočeská záchranné služby Martin Houdek očkování rozhodně nedoporučoval a prohlašoval dokonce, že by očkování znamenalo vážné riziko.
Kromě jiného říkal, že je jakýsi problém s identifikačními čísly na ampulích a dodacích listech (v ostatních krajích to za problém nepovažovali). Můj dojem byl, že hlavní záměr tohoto pána byl spíše politický – diskreditovat Ministerstvo zdravotnictví.
Před týdnem se objevily alarmistické články ještě daleko většího kalibru (např. zde, zde), ve kterých ředitel zdravotnické sekce Rady Evropy Wolfang Wodarg obvinil výrobce vakcín, že donutili Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) vyhlásit před půlrokem pandemii. Výjimečný stav pak firmám zajistil enormní zisky.
Evropské země pak zbytečně vyplýtvaly spoustu peněz na nákup vakcín proti mírnému onemocnění. Např. britské ministerstvo zdravotnictví totiž varovalo, že nemoc si na ostrovech může vyžádat až 65 tisíc obětí, přičemž jich dosud v Británii zemřelo jen 251. Wodarg dokonce řekl: „Je to jeden z největších skandálů století.
Prožíváme mírnou chřipku a falešnou pandemii“.
V Česku bylo evidováno kolem 2500 případů infekce virem H1N1 a v souvislosti s ní zemřelo asi 80 lidí. Udává se, že k 1. lednu bylo naočkováno přes 55 tisíc dávek vakcíny proti viru H1N1.
Objevily se dokonce i zcela šílené spiklenecké teorie o tom, že „ptačí chřipka a prasečí chřipka byly vyvinuty v laboratořích a vypuštěny na veřejnost s cílem masové vraždy prostřednictvím očkování.
“ Rakouská novinářka Jane Bürgermeister prý podala u FBI obvinění z trestného činu proti Světové zdravotnické organizaci (WHO), Organizaci spojených národů, Baracku Obamovi, Rockefellerovi, Rothschildovi, a jiným, kvůli „spiknutí na vybití obyvatelstva smrtelnou vakcínou proti prasečí chřipce“.
Jeden diskutér pod mým nedávným článkem napsal:
„Pokud jde například o zmíněnou firmu Baxter, jednoho z výrobců vakcín, kromě jiného vakcíny proti chřipce, šlo patrně o jiný, mnohem hroznější záměr, totiž rozpoutat epidemii skutečně smrtící p t a č í chřipky. Omyl nebo náhoda tady nejsou moc pravděpodobné.
A zda byl cílem pouhý, byť vysoký zisk, je taky třeba podrobit doslova leptavé analýze. Existují zde totiž ještě nejméně dva další myslitelné cíle, jeden obludnější než druhý, pro normálního člověka doslova nepředstavitelné. A pak už zde nejde o to, „co si myslet“.
„Myslet si“ je v takovém případě už tragicky málo, je třeba jednat!”
Ponecháme-li stranou tyto paranoidní výplody chorých mozků, jak se postavit ke kritice, že kolem prasečí chřipky byl rozpoután (snad dokonce z nějakých zištných důvodů) falešný poplach?
Osobně si myslím, že vystoupení Wolfanga Wodarga a jemu podobných kritiků WHO jsou hloupá a nezodpovědná. Když se tato choroba někdy v dubnu 2009 objevila v Mexiku, zdálo se, že je opravdu velmi vážná, že úmrtnost na ni je velmi vysoká.
Bylo tedy samozřejmě správné začít vývoj účinné vakcíny. V té době se skutečně zdálo, že hrozí pandemie srovnatelná s pandemiemi z let 1918-19, 1957-58 či 1968-69, které si vyžádaly celkem desítky milionů obětí.
Bylo tedy správné činit všemožná opatření, aby se rozvoji pandemie zabránilo všemi možnými prostředky.
To, že nakonec průběh této epidemie byl mnohem mírnější, je zajisté jen a jen dobře. Někdy se mi zdá, že ti wodargovští kritikové by snad byli nejraději, kdyby se ty katastrofické předpovědi naplnily a tak byla výroba vakcíny ospravedlněna. Zaplať Paánbůh, že se tak nestalo! Je snad lepší, že se ta opatrnost „přehnala“, že se „zbytečně“ vynaložily nemalé prostředky, než kdyby zemřela spousta lidí, ne?
To, jak se nakonec vyvine počínající epidemie, se samozřejmě nedá přesně předpovědět, a podle mého názoru je určitě lépe být o něco opatrnější a spolehnout se na mínění odbodníků. Osobně bych dal přednost tomu, kdyby se v budoucnosti raději vždy mýlili tímto způsobem, než opačně.
Jsem si jist, že kdyby katastrofální pandemie skutečně nastala, stejní kritikové by naopak tvrdě kritizovali WHO, Ministerstva zdravotnictví a farmaceutické firmy, že včas nezajistily vakcíny a protiepidemická opatření.
V souvislosti s očkováním se neustále ozývají i názory, že v podstatě každé očkování je škodlivé a zbytečně zatěžuje organismus, nebo že prodělání onemocnění je vlastně docela zdravé, protože organismus jeho překonání jaksi posílí.
V diskusi pod mým dřívějším článkem o očkování se objevily názory, že je přece zbytečné očkovat proti takovým banálním onemocněním jako jsou spalničky, příušnice či zarděnky. Tito lidé evidentně nemají ponětí o tom, kolik životů a těžkých poškození si tyto choroby vyžádaly.
Ostatně – kdyby byli očkováni ti lidé, kteří na „prasečí“ chřipku zemřeli, téměř jistě by ještě mezi námi byli. Pokud někdo řekne, že jich bylo v Česku „jen“ 80, pak je to tedy opravdu hrubozrnný cynismus…
Zkuste si představit ten poprask, kdyby třeba těch 80 lidí zahynulo při havárii temelínské elektrárny nebo při teroristickém útoku v Praze…
A pokud jde o ta rizika spojená s očkováním – v první řadě je třeba si uvědomit, že onemocnění je pro organismus nesrovnatelně větší zátěží a rizikem než očkování.
Ano, očkování s sebou nese určitá rizika u mizivé části populace (např. vzácné imunopatologické a neurologické komplikace, v některých případech i vyvolání onoho onemocnění u jedinců s oslabeným imunitním systémem). Ale pokud někdo rozhodne, že se takové očkování nebude provádět, abychom se vyhnuli těmto rizikům, měl by na sebe vzít automaticky i zodpovědnost za nesrovnatelně větší škody, které vzniknou propuknutím choroby. Ono je ale jaksi alibisticky jednodušší nedělat nic (prokázat škodlivé důsledky nečinnosti bývá obtížné), než aktivně konat s tím, že se tak mohou (prokazatelně) vyvolat i nějaké nepříznivé efekty – stokrát menší, než ty důsledky nečinnosti.
Jediné, s čím bych s kritiky té kauzy s prasečí chřipkou souhlasil, bylo obvyklé šílení novinářů.
Každý den věnovaly noviny, rozhlas a televize spousty času referování o tom, že v té či oné nemocnici detekovali opět dva či tři pacienty infikované virem H1N1. Ve stejné době umíralo mnohonásobně víc lidí na úplně jiné choroby…
Novináři jsou bohužel jako posedlí katastrofickými zprávami – a když nejsou reálně, aspoň si je přifukují. Hanba jim…
A závěrem – jak je to s tím božským hlasem ztraceným po vakcinaci? Inu, to je samozřejmě jen titulek k přilákání většího počtu čtenářů… ;-).