V září jste na velké lékařské konferenci prezentoval výsledky metaanalýzy, v níž autoři zpracovali data ze 75 jednotlivých studií z celého světa o vztahu covidu-19 a obezity celkem od 400 tisíc pacientů. Naznačil jste, že výsledek té studie je alarmující a svým způsobem přelomový. To jsou silná slova. Jak to?
Použil jsem ta slova schválně, jelikož tato metaanalýza přináší velmi silné argumenty. Autoři pod vedením profesora Popkina z Univerzity v Severní Karolíně v USA vzali ty nejdůležitější a nejkvalitněji zpracované studie za posledního tři čtvrtě roku, analyzovali, co jejich výsledky znamenají, a vzájemně je propojili.
Metaanalýza shrnuje vztah obezity vs. covid-19 velmi komplexně. Výsledky jsou alarmující, ale věřím, že zároveň silně motivující pro lidi s vysokou hmotností – není totiž na co čekat. A není co odkládat – jak z hlediska redukce hmotnosti ze strany jednotlivých lidí, tak co se týká péče o obézní pacienty ze strany zdravotního systému či prevence.
Jsme si vědomi vážnosti zhoršující se situace s epidemií koronaviru a naší absolutní prioritou je přinášet spolehlivé a ověřené informace. Většina obsahu o covidu je k dispozici zdarma v části Minuta N nebo v podcastech Studia N. Rozhodli jsme se také odemykat vybrané články o koronaviru. Budeme rádi, když naši práci podpoříte předplatným, abychom vám mohli dlouhodobě poskytovat kvalitní informační servis.
Ukazuje se, že management obezity byl v České republice hluboce podceněn. Teď se nám potkávají dvě pandemie. Metabolická – obezita. A druhá infekční – covid-19. Infekční pandemie ukázala pravou tvář metabolické pandemie v celé její závažnosti a rizicích.
Další rozhovory s českými vědkyněmi i vědci v knižní podobě najdete na našem e-shopu.
Mluvíme o obezitě definované takzvaným Body Mass Indexem, který je pro obezitu vyšší než 30 a pro optimální váhu nižší než 25 (každý si svůj může snadno spočítat třeba zde). Dlouho se už říká, že obézní lidé patří mezi ohrožené.
A metaanalýza to jednoznačně potvrzuje, přináší naprosto nekompromisní důkazy, že s obezitou velmi silně roste riziko, že člověk covidem-19 vůbec onemocní.
Pokud onemocní, je obézní člověk ve výrazně vyšším riziku, že bude muset být hospitalizován. A pokud bude hospitalizován, pak je značně větší riziko, že skončí na JIP.
A skončí-li na JIP, tak opět mnohem větší riziko, že to organismus dostatečně nezvládne a zemře.
Zároveň to samozřejmě neznamená, že štíhlému člověku se nemůže nic stát, mluvíme zde o výsledcích statistiky a velkých číslech.
Obézním lidem oproti lidem s optimální hmotností v souvislosti s covidem hrozí:
- o 46 procent vyšší riziko, že onemocní
- o 113 procent vyšší riziko hospitalizace
- o 74 procent vyšší riziko, že při hospitalizaci skončí na JIP
- na JIP pak 48 procent vyšší riziko úmrtí
Zdroj: Obesity Reviews, analýza Univerzity v Severní Karolíně, hlavní autor Barry M. Popkin
Rozumím. Říkal jste, že v zrcadle pandemie covidu-19 ukazuje obezita svou pravou tvář. Jde o to, že když člověk tak nějak tloustne a stává se obézním, dlouho nemusí mít vůbec žádné problémy.
Pokud větší nadváhu nebo obezitu řeší, velmi často spíš z estetických důvodů, potíže, které jsou s obezitou běžně spojeny, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, se nemusí dlouho projevit, a i když už je člověk má, dlouho nebolí.
U covidu-19 se obezita projevila okamžitě, jako bezprostřední přitěžující okolnost a bolestivá rána. Chápu to správně?
Naprosto přesně. K obezitě patří přidružené nemoci – cukrovka, vysoký krevní tlak, nádorová onemocnění a další – a je vždy otázka času, u kterých lidí a kdy se tyto nemoci projeví.
To vychází z genetického podkladu každého jedince včetně epigenetických faktorů, což je vliv životního stylu a prostředí.
Vlastní genetické vlohy nikdo z nás úplně nezná, můžeme je jen předpokládat z nemocí rodičů a prarodičů, takže nevíme, jestli se projeví za deset, patnáct, nebo dvacet let. Když obézní člověk onemocní covidem-19, projeví se to hned včetně komplikací.
Praktický lékař a obezitolog Jozef Čupka. Foto: archiv Jozefa Čupky
MUDr. Jozef Čupka
Je členem výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti (ČLS), Obezitologické společnosti ČLS, sekce Preventivní onkologie České onkologické společnosti a vedoucí Pracovní skupiny pro preventabilní onemocnění Společnosti všeobecného lékařství ČLS.
Zásadní problém u pacientů s covidem-19 je dušnost. Předpokládám, že ta se s narůstající nadváhou a obezitou zpravidla taky zhoršuje, ne?
Obézní lidé jsou náchylnější k syndromu akutní respirační tísně, tedy v současnosti k hlavní příčině úmrtí pacientů kvůli koronaviru.
U obézních lidí tuková tkáň zvyšuje zánětlivé procesy a v kombinaci s vyšším rizikem tvorby mikrosraženin v krevním řečišti dýchacích cest se ucpávají cévy, kde dochází k okysličování krve.
U těžce obézních lidí je také zhoršená plicní ventilace nebo ztížená možnost polohování na břicho, která se doporučuje pro zvýšení efektu dýchání.
Přečtěte si také
Zvládli covid doma, po čtvrt roce mají poruchy plic, ukazuje studie. „Nemoc nelze podceňovat,“ říká spoluautor
Celková kondice dýchacího systému je u obézních lidí nižší. Dýcháme nejen svaly mezižeberními, ale z velké části i bránicí, a když je kolem mnoho vnitrobřišního tuku, nemá bránice prostor, a tím se i snižuje kapacita plic. Pokud se nic neděje, člověk jakž takž funguje, ale při zátěži, onemocnění nebo při nějaké poruše se nižší ventilace plic projeví.
Každé kilo dolů se počítá
Co z toho vyplývá pro lékaře, pro pacienty, pro společnost?
My lékaři, kteří se o obezitu zajímáme a věnujeme se lidem s obezitou, dávno víme, že je potřeba k tématu přistoupit razantněji, ale teď máme v ruce argumenty, které jsme nikdy neměli. Dosud obezitu a její prevenci i léčbu právě kvůli prolínání estetického vlivu obezity a zdravotních rizik společnost často bagatelizovala, ale covid-19 jasně ukazuje, že už není možné žádné řešení odkládat.
Je potřeba seriózně jednat hned teď. Na úrovni ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven i potravinářského průmyslu. A samozřejmě teď a tady by to měl začít řešit hlavně každý, koho se to týká osobně. Když shodíte pět deset kilo, má to velký vliv na snížení rizik.
Doteď jste museli pacienty motivovat často málo viditelnými benefity, že?
„Pokud začnete hubnout, paní, půjde vám dolů cukr, cholesterol, sníží se tlak, pane, můžeme ubrat léky, zlepší se fyzická kondice, sníží se všechna ostatní rizika.“ Ano, poukazovali jsme na metabolické faktory, které se v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu zlepšovaly, když člověk hubnul. Ale teď se jedná o to, jestli a jak konkrétní jedinec zvládne koronavirovou pandemii.
Přečtěte si také
Poslechli lidé Babišovu výzvu a zůstali doma? Přinášíme data a grafy, jak se změnil pohyb po Česku
No jo, ale my se právě nacházíme v rozjeté druhé vlně, denní přírůstky jsou v řádech mnoha tisíců. Pokud tento rozhovor čte někdo obézní, musí propadnout panice, že nestihne zhubnout pět nebo deset kilo, vždyť jde o dny nebo o týdny. Nepočítá se aspoň každé kilo? Při zdravém hubnutí může člověk shodit kilo až dvě za 14 dní, tři týdny…
Myslím, že můžu říct, že každé kilo se počítá. Reálně je pro metabolismus podstatných těch pět až deset kilo. Kilo se sice metabolicky neprojeví, ale je to zásadní a podstatný začátek. Motivace začít by pro každého měla být právě teď hned. Čím větší intenzita motivace, tím větší je šance upravit životní styl a změny pak vydržet.
Mnoho firem na světě pracuje na vakcíně proti covidu-19, některé z nich jsou už ve finální fázi klinických testů. Nemohl by případně tou motivací být i fakt, jak jsem se dočetla v tiskové zprávě o této studii, že u lidí s optimální váhou bude nová vakcína pravděpodobně účinnější než u obézních?
Je to tak, lze to však říct i obráceně. Při obezitě dochází ke snížení funkčnosti imunitního systému, jelikož zvýšené množství tukových buněk v těle vytváří dlouhodobý prozánětlivý stav, ve kterém je odpověď na stimulaci vakcínou nižší.
Tyto zkušenosti máme již i z očkování proti chřipce a princip reakcí je podobný. Vakcína proti covidu-19 tady zatím není, ale věříme, že snad do roka bude.
Do té doby se alespoň pět deset kilo zhubnout dá a může to udělat v důsledku velký rozdíl.
Obezita však není jen výsledek nevyvážené rovnice mezi energetickým příjmem a výdejem, při obezitě dochází k metabolickým změnám v mozku – hypothalamu, především v centru hladu a sytosti. Máme moderní léky, které mohou velmi pomoct člověku nastartovat a zvládnout cestu hubnutí, aby rozhodnutý člověk viděl i výsledky. Tyto preparáty prakticky potlačují nadbytečné chutě k jídlu.
Zdravotní pojišťovny zatím nevěnovaly dostatečnou pozornost péči o dospělé obézní pacienty. Za léky na hypertenzi a cukrovku vydáváme miliardy, přitom jde z větší části o důsledky obezity. Sto dvě stě milionů na včasnou léčbu obezity by nyní reálně zachránilo životy a následně ušetřilo systému další miliardy na výdaje za komplikace obezity či péči o obézní s covidem-19 na JIP.
Přečtěte si také
Kolik lidí prošlo testováním na covid? Méně, než se dozvíte z oficiálních dat
Můžeme ovlivnit jen to, co je před námi
Z pochopitelných důvodů se v tak obrovské metaanalýze musí pracovat s jednoduchým měřítkem, které představuje právě BMI, ale pokud vím, obecně už si s ním moderní obezitologie nevystačí.
Platí, že „oplácaný“ člověk, který se udržuje v kondici a relativně zdravě se stravuje, je na tom zdravotně často lépe než hubený člověk, který nesportuje a nepěstuje zdravý životní styl?
Známe i určité paradoxy nadváhy a obezity. Jedním z nich je i výše uvedený fenomén. V angličtině je pro to pěkná slovní hříčka – Better Fit and Fat than nonFit and nonFat. Dnes už víme, že samostatné BMI není nejvhodnější parametr k popisu nadváhy či obezity, je jen jedním z ukazatelů. Dalším je objem pasu, který určuje břišní a meziorgánový tuk či rozložení svalové hmoty.
Novější klasifikace obezity a doporučení Americké endokrinologické společnosti z roku 2018, které počítají s přidruženými komplikacemi obezity, odpovídá realitě více než starší doporučení WHO z roku 1998, které počítá s BMI.
Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.
Co byste doporučil ať už štíhlým lidem, lidem s nadváhou, i těm obézním pro následující kritické týdny?
Udržovat alespoň minimální kontakty s jinými lidmi, mít alespoň malou skupinku lidí, se kterými se budu vídat, povídat si, to je velmi důležité. Chodit ven. Na procházky. Rychlá chůze, schody, běh, zacvičit si doma.
Během první vlny a prvního lockdownu značná část lidí přibrala o kilo až pět. Nemohli chodit pořádně ven a stýkat se s blízkými lidmi, což obecně zvyšovalo stres, který následně řešili přejídáním, takže váha narůstala.
Přečtěte si také
Pořádnou dávku céčka dostanete jen z chemie. V neprané roušce se drží virus. Expert radí, jak vyladit imunitu
Chápu, že lidé jsou ve stresu, mnozí řeší existenční problémy, ale cvičením, pohybem se vyplavují hormony štěstí, které ten stres zase pomáhají zvládat. Je důležité se udržovat mentálně nad věcí.
Což jde ale v této situaci opravdu těžko…
Ano, rozumím. Co bylo, už nezměníme, můžeme ovlivnit už jen to, co je před námi. A to, co je před námi, v tuto chvíli není moc veselé. V nemocnicích se bude často svádět boj o holý život.
Abychom z této bitvy vyšli vítězně, je prioritou rozhodnout se pro změnu ve formě dodržování základních epidemiologických doporučení, zlepšení životního stylu, abychom posílili imunitu, a redukce hmotnosti tam, kde je třeba.
Očkujte nejdříve obézní, radí studie. Češi z ní nevycházejí dobře
Obezita je po věku druhým největším faktorem zhoršujícím průběh nemoci covid-19.
Velká většina úmrtí na koronavirus pochází ze zemí s vysokou mírou obezity, upozorňuje studie spojující obezitu populace s těžším průběhem covidu-19 a vyšší úmrtností.
Vědci ze Světové federace pro obezitu ve své studii zjistili, že celých 88 procent obětí nemoci covid-19 připadá na státy, které mají obézní více než polovinu obyvatel. Jako obézní jsou označováni lidé, jejichž index tělesné hmotnosti (BMI) přesahuje číslo 25.
Typickým příkladem jsou Spojené státy, kde už nemoci podlehlo přes 531 tisíc lidí. Organizace proto vyzvala vlády, aby při očkování, ale i testování dávaly přednost lidem trpícím obezitou.
Kromě USA mají více než 50 procent obézní populace i další země, na které udeřil virus zvlášť silně – například Velká Británie nebo Itálie. Naopak v zemích, které vykazují méně než polovinu obézních lidí, je riziko úmrtí radikálně nižší – studie dokonce mluví o jedné desetině oproti „hubeným“ zemím.
Vyšší hodnoty BMI jsou také spojeny se zvýšeným rizikem hospitalizace, přijetí na jednotku intenzivní péče a připojení na plicní ventilaci. Konkrétně v Británii připisují vědci 36 procent hospitalizací s koronavirem nedostatku pohybu a přílišné hmotnosti.
Na základní otázku, zda obezita zhoršuje průběh nemoci, odpovídá Světová federace pro obezitu poukazem na studie z 11 různých zemí.
Například Čínská akademie věd uvádí, že lidé s nadváhou mají o 84 procent vyšší riziko těžkého průběhu koronaviru, u lidí obézních je pak riziko vyšší dokonce o 240 procent.
Jedna ze španělských studií pak uvádí o 51 procent vyšší riziko úmrtí u obézních pacientů oproti zbytku populace.
Jak prokázaly i další studie, je právě obezita druhým nejvíce přitěžujícím faktorem při nemoci covid-19. Na prvním místě zůstává věk pacientů. Studie však odmítá teorii korelace mezi bohatstvím států (ty mají často větší podíl obézní populace) a vyšší úmrtností na koronavirus.
Studie poukazuje i na fakt, že nynější pandemie není první, u níž se prokázalo, že obezita zhoršuje průběh respiračních onemocnění. Podobné výsledky vědci zaznamenali i u epidemie SARS nebo chřipky H1N1.
Kromě přednostního testování a očkování studie doporučuje i další kroky: větší monitorování obezity, investování do trvale udržitelného potravinářství, do aktivní dopravy, ale i zajištění přístupu k pitné vodě – v některých státech světa jsou totiž nezdravé slazené nápoje dostupnější než obyčejná voda. V oblasti školství pak experti radí poskytovat výživově hodnotné obědy znevýhodněným školákům a pokračovat v tom i v případě, že se školy kvůli pandemii zavřou.
The data in this new report show the sad fact that countries in which over 50% of the adult population are overweight have had the highest death rates from COVID-19. https://t.co/gmQy2c6Lmy
— Sarah Aitken (@SarahAitken11) March 4, 2021
V závěru studie Světová federace pro obezitu připojila údaje k jednotlivým státům světa. Česko v tomto směru nevychází vůbec dobře – podle údajů z roku 2016 žije v zemi 62 procent lidí s nadváhou a 26 procent obyvatel je obézních.
Obezita má přitom podle organizace v příštích letech narůstat – pokud se nic nezmění, bude v Česku v roce 2025 32,5 procenta obézních mužů a 29 procent obézních žen. U dětí by obezita měla vzrůst na 13,4 procenta.
Nedostatečnou fyzickou aktivitu přisuzuje studie více než 31 procentům dospělé populace.
Vědci proto soudí, že ani úspěšné očkování nás před dalšími pandemiemi nezachrání, pokud výrazněji nezměníme stravování a životní styl. Po koronaviru mohou přijít další pandemie, v nichž bude obezita opět přitěžujícím faktorem.
Převratná studie? Obezita podle ní snižuje riziko demence
Britové po dvě desetiletí sledovali na 2 000 000 lidí. A výsledky je překvapily.
Londýn – Jak se preventivně bránit stařecké demenci? Podle britských vědců by se měli lidé řídit zcela opačnými radami, než jaké slýchají u svých lékařů.
- V zatím nejrozsáhlejším výzkumu po dvě desetiletí zkoumali vzorek bezmála 2 000 000 lidí s průměrným věkem 55 let.
- A výsledky, publikované v odborném lékařském časopisu Lancet, překvapily i je samotné.
- Ukázalo se totiž, že lidem s podváhou hrozí ve starším věku o 39 % větší riziko demence, než je tomu u těch s normální váhou.
- Ještě překvapivější bylo zjištění, že u jedinců s nadváhou riziko klesá o celých 18 %, a u obézních je to dokonce o 24 %.
Vysvětlení chybí
„Je to v rozporu s většinou, ne-li všemi studiemi, které byly do této doby publikovány. Pokud je ale všechny postavíte vedle sebe a srovnáte, ta naše je předčí svým rozsahem a přesností,“ citoval server BBC vedoucího výzkumu Nawab Qizilbash.
Uspokojivé vysvětlení vlivu obezity na demenci nicméně chybí. Existují pouze úvahy týkající se nedostatku vitaminů E a D, který může k výskytu demence přispět a který by mohl být méně častý právě u lidí, kteří více jedí.
Demence je jedním z nejpalčivějších zdravotních problémů současnosti. Dokonce se očekává, že počet pacientů na celém světě se do roku 2050 ztrojnásobí až na 135 milionů.
Navíc neexistuje žádný úspěšný způsob léčby.
Lékaři jako prevenci doporučují nekouřit, cvičit a dodržovat principy vyvážené stravy. Tyto rady by se ale ve světle nových výzkumů teď mohly zdát minimálně zavádějící.
Má to háček
Nawab Qizilbash přesto zdůrazňuje, že nelze opomíjet ostatní zdravotní rizika, která s sebou obezita nese. Srdeční choroby, cukrovka a cévní mozkové příhody mohou zapříčinit to, že se obézní lidé ani nedožijí tak vysokého věku, aby je jejich nadváha mohla před stařeckou demencí ochránit.
- Výzkum už komentovaly i britské organizace na podporu výzkumu Alzheimerovy choroby, které nadále nabádají veřejnost ke zdravému životnímu stylu.
- Vědci a lékaři se shodnou, že díky studii vyvstaly nové otázky týkající se vztahu obezity a rizika demence, které ještě musí být zodpovězeny.
- Podle profesorky Deborah Gustafsonové z newyorského zdravotního centra SUNY studie pravděpodobně ukázala, že je načase začít se zabývat komplexnější identifikací rizikových a ochranných faktorů demence, než je pouze index tělesné hmotnosti.