Důležitý draslík: Pokud ho máte nedostatek, hrozí mozková příhoda

Důležitost draslíku pro naše zdraví je hodně podceňována. Tento minerál patří mezi takzvané elektrolyty, protože se snadno rozpouští ve vodě a vytváří kladně nabité ionty. Díky tomu umožňuje vedení elektrické energie, což je pro řadu procesů probíhajících v lidském organizmu velice důležité.

Strava bohatá na draslík má řadu blahodárných účinků na vaše zdraví. Draslík například pomáhá snižovat krevní tlak a brání zadržování vody v těle. Navíc chrání před cévní mozkovou příhodou, snižuje krevní tlak a uplatňuje se také v prevenci osteoporózy a ledvinových kamenů (1, 2, 3, 4).

V tomto článku se podíváme na draslík a jeho přínos pro vaše zdraví.

Co je draslík?

Draslík je třetím nejvíce zastoupeným minerálem v lidském těle (5).

Pomáhá regulovat hladinu vody v těle, podílí se na přenosu nervových vzruchů a reguluje také svalové kontrakce.

Zhruba 98% draslíku v těle se nachází uvnitř buněk. Kolem 80% z tohoto množství se nachází v buňkách svalových, zatímco zbylých 20% se nachází v kostech, játrech a také v červených krvinkách (6).

V lidském organizmu je draslík významným a důležitým elektrolytem.

Elektrolyty jsou látky, které po rozpuštění ve vodě vytváří kladně nebo záporně nabité částice (ionty), díky kterým vedou elektrický proud. Ionty draslíku jsou kladně nabité (kationty). 

Lidské tělo využívá elektrolyty v řadě různých procesů. Například se podílí na udržování rovnováhy tekutin v těle, umožňují přenos nervových vzruchů a zajišťují také kontrakce svalů (7, 8).

Nadměrná koncentrace elektrolytů, stejně jako jejich nedostatek v těle, tak mohou podstatně ovlivnit řadu důležitých pochodů, které v organizmu probíhají.

Shrnutí: Draslík je důležitým minerálem, který funguje jako elektrolyt. Pomáhá regulovat hospodaření s tekutinami a podílí se také na přenosu nervových vzruchů a svalových kontrakcích.

Lidské tělo je zhruba ze 60% tvořeno vodou (9).

Z toho zhruba 40% připadá na intracelulární tekutinu (tekutiny uvnitř buněk).

Zbytek tělesných tekutin se nachází mimo buňky, například v cévách (krev), v mozku a míše (mozkomíšní mok) a také v mezibuněčných prostorách (tkáňový mok). Dohromady se těmto mimobuněčným tělesným tekutinám odborně říká extracelulární tekutina.

Je zajímavé, že celkové množství vody v intracelulární a extracelulární tekutině závisí na koncentraci elektrolytů, zejména pak draslíku a sodíku.

Draslík pomáhá udržovat rovnováhu tělesných tekutin

Draslík je hlavním elektrolytem (iontem) v intracelulární tekutině a jeho koncentrace ovlivňuje množství vody uvnitř buněk. Naproti tomu sodík je hlavním elektrolytem (iontem) v extracelulární tekutině a ovlivňuje množství vody mimo buňky.

Množství elektrolytů vztažené na celkové množství tělesné tekutiny se nazývá osmolalita. Za normálních okolností je osmolalita vně i uvnitř vašich buněk stejná.

• Jednoduše řečeno je množství elektrolytů vně a uvnitř buněk v rovnováze.
• Nicméně pokud dojde k porušení osmolality, vodaz prostředí s menším množstvím elektrolytů začne pronikat do prostředí s větším množstvím elektrolytů, dokud se koncentrace iontů opět nevyrovnají.
• To může vést ke smršťování buněk nebo naopak k jejich nafouknutí a prasknutí (v závislosti na tom, zda voda uniká ven z buněk nebo zda vniká do buněk) (10).
• Proto je důležité zajistit si dostatečný přísun elektrolytů (včetně draslíku) v potravě.

Udržování rovnováhy tekutin v organizmu je velmi důležité pro vaše zdraví. Nedostatek tekutin může vést k dehydrataci, což negativně ovlivňuje zdraví vašeho srdce a ledvin (11).

Konzumace potravin bohatých na draslík a dodržování zdravého pitného režimu vám pomáhají udržet rovnováhu tekutin v těle.

Shrnutí: Rovnováha tekutin v těle je ovlivňována koncentrací elektrolytů v organizmu, a to hlavně draslíku a sodíku. Konzumace potravin bohatých na draslík vám pomáhá udržet rovnováhu tekutin v organizmu ve zdravých mezích.

1. Nervový systém zprostředkovává přenos informací mezi mozkem a ostatními části těla.
2. Tato komunikace probíhá prostřednictvím nervových impulzů a jejím prostřednictvím mozek řídí svalové kontrakce, reflexy, srdeční činnost a řadu dalších procesů, které v organizmu probíhají (12).
3. Nervový vzruch vzniká na podkladě pohybu iontů sodíku do buněk a naopak úniku iontů draslíku ven z buněk.
4. Při tomto pohybu iontů vzniká v buňkách elektrické napětí, díky kterému se nervový vzruch šíří dále (13).
5. Nedostatek draslíku (odborně hypokalémie) tak podstatně ovlivňuje schopnost buněk tvořit a šířit nervové vzruchy (6).
6. Proto je dostatečný příjem draslíku v potravě velmi důležitý pro zdraví vašeho nervového systému.

Shrnutí: Sodík a draslík hrají důležitou roli v šíření nervových vzruchů. Tyto vzruchy pomáhají regulovat svalové kontrakce, srdeční činnost, reflexy a řadu dalších procesů v lidském těle.

• Nervový systém se podílí na regulaci svalových kontrakcí.
• Nedostatek i nadbytek draslíku v těle negativně působí na nervový systém a vede k oslabení svalových kontrakcí.
• Na přenos nervových vzruchů buňkami má vliv jak nízká (hypokalémie), tak vysoká (hyperkalémie) hladina draslíku v krvi (6, 14).
• Draslík je rovněž důležitý pro zdraví srdce a kontrakce srdeční svaloviny a díky jeho protékání ven z buněk a do buněk pomáhá udržovat pravidelný srdeční rytmus.
• Nadbytek draslíku v krvi způsobuje dilataci srdce, oslabení kontrakcí srdeční svaloviny a poruchy srdečního rytmu (odborně arytmie) (8).
• A i nízká hladina draslíku v krvi má negativní vliv na srdeční rytmus (15).
• Nepravidelnosti v srdečním rytmu negativně ovlivňují zásobení mozku, svalů a ostatních orgánů v těle kyslíkem.
• V některých případech může draslíkem vyvolaná srdeční arytmie být i smrtelná (16).

Shrnutí: Hladina draslíku má podstatný vliv na svalové kontrakce. Nadbytek i nedostatek draslíku v těle mohou vyvolat svalovou slabost, křeče a také nepravidelnosti srdečního rytmu (arytmie).

Konzumace potravin bohatých na draslík má řadu blahodárných účinků na vaše zdraví.

Pomáhá snižovat krevní tlak

1. Vysoký krevní tlak celosvětově (Čechy nevyjímaje) trápí více než třetinu lidí (17).
2. Je rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění, která jsou nejčastější příčinou úmrtí na světě (18).
3. Strava bohatá na draslík pomáhá snižovat krevní tlak, protože z těla odstraňuje nadbytek sodíku (18).

4. Vysoká koncentrace sodíku v těle naopak zvyšuje krevní tlak, a to zejména u lidí, kteří již trpí vysokým krevním tlakem (odborně hypertenzí) (19).
5. Analýza 33 studií potvrdila, že u lidí s vysokým krevním tlakem dochází po zvýšení příjmu draslíku ke snížení systolického tlaku o 3,49 mmHg a o snížení diastolického tlaku o 1,96 mmHg (1).

6. Jiná studie, které se zúčastnilo 1 285 pacientů ve věku 25 – 64 let, potvrdila, že osoby, které konzumovaly nejvíce draslíku měly nižší krevní tlak než ti, jejichž denní příjem draslíku byl nižší.

7. U lidí, kteří jedli nejvíce potravin s vysokým obsahem draslíku byl systolický tlak v průměru o 6 mm Hg nižší a diastolický tlak o 4 mm Hg nižší než u ostatních účastníků studie (20).

Chrání před cévní mozkovou příhodou

Cévní mozková příhoda (lidově mozková mrtvice) je stav, kdy dojde k omezení průtoku krve mozkem v důsledku ucpání cévy sraženinou (ischemická cévní mozková příhoda) nebo v důsledku prasknutí cévy (hemoragická mozková příhoda). 

Cévní mozková příhoda každý rok postihuje více než 30 tisíc Čechů. Řada z nich na následky tohoto onemocnění zemře .

Řada studií naznačuje, že konzumace stravy bohaté na draslík pomáhá v prevenci mozkové mrtvice (1, 21).

Analýza 33 studií, kterých se zúčastnilo 128 644 osob, potvrdila, že lidé s nejvyšším příjmem draslíku mají o 24% nižší riziko, že dostanou cévní mozkovou příhodu než ti, kdo konzumují draslíku málo (1).

Navíc analýza dalších 11 studí, kterých se zúčastnilo 247 510 pacientů, potvrdila, že lidé, kteří konzumují největší množství draslíku mají o 21% nižší riziko mozkové mrtvice. Stejná studie pak naznačuje, že konzumace stravy bohaté na draslík také snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních chorob (22).

Pomáhá v prevenci osteoporózy

• Osteoporóza je onemocnění charakterizované řídnutím kostí (úbytkem kostní hmoty). 
• Je často spojována s nedostatkem vápníku v těle (hypokalcémií), protože vápník je velmi důležitý pro zdravé kosti (23).
• Studie naznačují, že také strava bohatá na draslík, pomáhá v prevenci osteoporózy díky tomu, že draslík brání nadměrným ztrátám vápníku z organizmu močí (24, 25, 26).
• Jedna studie, které se zúčastnilo 62 zdravých žen ve věku 45 – 55 let potvrdila, že ženy, které jedly nejvíce draslíku měly nejvíce kostní hmoty (2).
• Další studie na 994 zdravých ženách v období před menopauzou, naznačuje, že účastnice, které konzumovaly nejvíce potravin bohatých na draslík měly nejvyšší hustotu kostní hmoty v pánevních a stehenních kostech (27).

Chrání před ledvinovými kameny

1. Ledvinové kameny jsou vlastně krystaly, které vznikají z moči s nadměrnou koncentrací některých látek (28).

2. Vápník bývá často součástí ledvinových kamenů a několik studií potvrzuje, že citrát draselný (též citronan draselný) pomáhá snižovat hladinu vápníku v moči (29, 30).
3. Díky tomu draslík pomáhá v prevenci ledvinových kamenů.

4. Citrát draselný se nachází ve většině druhů ovoce a zeleniny, takže ho snadno můžete zařadit do vašeho jídelníčku.

5. V jedné čtyřleté studii na 45 619 mužích, lékaři zjistili, že ti, kdo konzumovali nejvíce draslíku denně, měli o 51% nižší riziko vzniku ledvinových kamenů (3).
6. A stejně tak jedna 12-letá studie na 91 731 ženách potvrdila, že ty, které jedly nejvíce draslíku, měly o 35% nižší riziko vzniku ledvinových kamenů (31).

Brání zadržování vody v těle

K zadržování vody v těle dochází v situaci, kdy je nějakým způsobem narušen metabolizmus, funkce jater, ledvin a dalších orgánů. 

Draslík se na odvodnění organizmu používá již velmi dlouho (32).

Studie naznačují, že vysoký příjem draslíku pomáhá zmírňovat zadržování vody díky diuretickým účinkům draslíku. Draslík totiž zvyšuje produkci moči a snižuje tak hladinu sodíku v organizmu (4, 33, 34).

Shrnutí: Strava bohatá na draslík pomáhá snižovat krevní tlak a zmírňovat projevy zadržování vody v těle. Draslík také chrání před mozkovou mrtvicí, osteoporózou a ledvinovými kameny.

Draslík se nachází v celé řadě potravin, zejména v ovoci, zelenině a také v rybách.

Většina zdravotnických organizací za optimální denní množství draslíku považuje hodnoty mezi 3 500 – 4 700 mg (35, 36).

Tady je přehled několika potravin bohatých na draslík. Obsah draslíku je uveden na 100 gramů příslušné potraviny (37).

• Vařená červená řepa: 909 mg
• Vařené sladké brambory Jam : 670 mg
• Vařené fazole pinto: 646 mg
• Vařené brambory: 544 mg
• Grilované žampióny (pečárka dvouvýtrusá): 521 mg
• Avokádo: 485 mg
• Vařené sladké brambory: 475 mg
• Vařený špenát: 466 mg
• Kadeřávek (kapusta kadeřavá): 447 mg
• Vařený losos: 414 mg
• Banány: 358 mg
• Vařený hrášek: 271 mg

Na druhou stranu užívání doplňků stravy s draslíkem není nejvhodnějším způsobem jak zvýšit jeho denní příjem.

Losos je bohatým zdrojem draslíku

V řadě zemí totiž zdravotní úřady omezují množství draslíku v potravinových doplňcích na 99 mg, což je mnohem méně než kolik ho najdete v jedné malé porci výše uvedených potravin (38).

Důvodem pro omezení obsahu draslíku v doplňcích stravy na 99 mg je to, že řada studií zjistila, že vysoké dávky draslíku z potravinových doplňků mohou poškozovat sliznici trávicího traktu a způsobit i smrtelnou maligní srdeční arytmii (38, 39, 40).

Nicméně pokud trpíte nedostatkem draslíku, lékař vám může předepsat vhodný doplněk stravy na jeho rychlé doplnění. I tak je ale nejlepší způsob doplnění draslíku konzumace potravin, které jsou na něj bohaté.

Shrnutí: Draslík se nachází v řadě různých druhů ovoce a zeleniny. Najdeme ho také v rybách, například v lososovi. Většina zdravotnických organizací doporučuje denní příjem draslíku v rozmezí 3500 – 4700 mg.

• V Americe pouze 2% lidí konzumuje výše uvedené optimální denní množství draslíku (41).
• Situace v Evropě je velmi podobná.
• Nicméně nedostatečný denní příjem draslíku jen málokdy vede ke skutečné hypokalémii (42, 43).

Ke kritickému nedostatku draslíku v organizmu nejčastěji dochází v situaci, kdy se z organizmu najednou ztratí velké množství draslíku. K tomu dochází například při chronickém dlouhodobém zvracení, při průjmových onemocněních či v situacích, kdy se z organizmu ztrácí velké množství vody (44).

Stejně tak není běžná otrava nebo předávkování draslíkem. Může se to stát, pokud budete užívat potravinové doplňky s draslíkem, ale nemáme žádné důkazy o tom, že by příjem draslíku z potravy u zdravých osob mohl vyvolat hyperkalémii (45).

Nadměrná koncentrace draslíku v krvi tak nejčastěji vzniká v situaci, kdy se tělo nedokáže nadbytečného draslíku zbavit močí. Proto hyperkalémie nejvíce ohrožuje lidi se špatnou funkcí nebo chronickým onemocněním ledvin (46).

Lidé, kteří trpí chronickým onemocněním ledvin, užívají léky na vysoký krevní tlak a starší osoby, u kterých dochází k věkem podmíněnému zhoršení funkce ledvin, by měli denní příjem draslíku omezit (47, 48, 49).

Na druhou stranu máme určité důkazy o tom, že se lze předávkovat doplňky stravy s draslíkem. Většinou se totiž jedná o malé pilulky, takže je snadné si jich vzít více než kolik je maximální povolená denní dávka (39, 40).

Požití velkého množství potravinových doplňků s draslíkem vede k extrémnímu zatížení ledvin, které se snaží nadbytečný draslík z těla vyloučit. A někdy to ledviny nemusí zvládnout (50).

Pro pevné zdraví je nicméně důležité zajistit si denně optimální příjem draslíku.

Draslík pomáhá regulovat vysoký krevní tlak a chrání před mozkovou mrtvicí, osteoporózou a ledvinovými kameny.

Shrnutí: Pokud draslík přijímáte pouze ze stravy je velmi nepravděpodobné, že si způsobíte hypokalémii nebo hyperkalémii. Je potřeba dávat pozor na doplňky stravy, kde předávkování hrozí a také na zvracení, průjmy a další stavy, při kterých z těla uniká velké množství draslíku. Pak je potřeba ho vhodným způsobem doplnit.

1. Draslík patří mezi nejdůležitější minerály v těle.
2. Pomáhá udržovat rovnováhu tekutin v těle a podílí se také na regulaci svalových kontrakcí a přenosu nervových vzruchů.
3. Navíc strava bohatá na draslík snižuje krevní tlak, brání zadržování vody v těle, chrání před cévní mozkovou příhodou, osteoporózou a ledvinovými kameny.

Většina lidí trpí nedostatkem draslíku. Pokud chcete jeho denní příjem zvýšit, konzumujte potraviny, které jsou na něj bohaté, jako jsou červená řepa, špenát nebo ryby.

7 příznaků, že nemáte dost draslíku

Nedostatek draslíku mívá zpočátku nenápadné příznaky. Pokud nezačneme jednat, rozvinou se v mnohem závažnější onemocnění. Jak zjistit, že máte draslíku nedostatek a co s tím dělat?

Proč potřebujeme draslík?

Draslík je velmi důležitý minerál, který ovlivňuje chod celého našeho těla.

Společně s vápníkem, hořčíkem a sodíkem udržuje optimální rovnováhu vody v organismu, pomáhá s trávením bílkovin a cukrů a v neposlední řadě upravuje krevní tlak.

Je nezbytný pro správné fungování svalů, nervového systému, trávicí soustavy, kostí, ledvin i srdce. Nedostatek draslíku neboli hypokalémie se projevuje typickými příznaky.

RECEPT: Smoothie Supergreens s vysokým obsahem draslíku

Typické příznaky nedostatku draslíku

1.  Svalové křeče

Jedním z prvních příznaků nedostatku draslíku bývají svalové křeče, které mohou přijít kdykoliv během dne. Často se ale zhoršují během noci a ovlivňují tak i kvalitu spánku. Nejčastěji se křeče objevují v horních a dolních končetinách.

V případě, že málo pijete, venku panují silná vedra nebo se hodně zapotíte při cvičení, hladina draslíku ještě víc poklesne a svalové křeče mohou být o to intenzivnější. Pokud vás tyto potíže trápí, na nic nečekejte a vyhledejte svého lékaře.

Ten vám udělá krevní testy a zjistí, čím jsou vaše problémy způsobené a zda se skutečně jedná o nízkou hladinu draslíku v krvi.

2.  Únava

Bojujete s každodenní únavou i přesto, že se v zaměstnání příliš nepřetěžujete, dostatečně spíte a jíte 5× denně? Únava, která nemá zjevnou příčinu, může signalizovat právě nedostatek draslíku.

Typická je v tomto případě také celková slabost a snížená schopnost soustředění. Chronická únava však může signalizovat i jiné poruchy, a proto je důležité navštívit nejprve praktického lékaře a s problémy se mu svěřit.

Na základě vyšetření zjistí příčinu vašich obtíží a navrhne léčbu.

3.  Bolesti hlavy

Draslík se stará o udržení optimální hladiny cukru v krvi. Jakmile jeho hladina klesne, sníží se i hladina krevního cukru. Podobné náhlé poklesy mají za následek únavu, slabost a také úporné bolesti hlavy. Po doplnění draslíku s dostatečným pitným režimem by měly zmizet i tyto nepříjemné stavy.

4.  Mravenčení v končetinách

Nedostatek draslíku ovlivňuje elektrické impulsy, které míří ze svalů do mozku a míchy. Proto se může jednoduše stát, že v končetinách dojde ke ztrátě citlivosti, která dále vede k pocitům zvaným mravenčení.

Nejčastěji ho můžeme cítit v chodidlech, na rukách a v oblasti ramen. Kromě mravenčení se objevuje také samovolné škubání svalů. I v tomto případě vás pro jistotu pošleme k lékaři na krevní testy.

5.  Špatná nálada

Draslík je nezbytný pro správné fungování mozku. Pomáhá při transportu serotoninu, tzv. hormonu štěstí a dobré nálady. Pokud máme draslíku málo, mohou nás začít trápit špatné nálady, roztěkanost, změny nálad a dokonce i deprese. Při výrazném nedostatku tohoto minerálu hrozí i halucinace.

6.  Vysoký krevní tlak

Nízká hladina draslíku vede k zužování cév a narušení rovnováhy sodíku v těle. Od toho už je jen malý krůček k vysokému krevnímu tlaku. Pozor si dávejte hlavně tehdy, když trpíte také vysokou hladinou cholesterolu, cukrovkou, kouříte nebo se vyšší krevní tlak v minulosti objevil i u dalších členů vaší rodiny.

7.  Bušení srdce

Množství draslíku má vliv i na činnost srdce. V případě, že u sebe pozorujete nepravidelný srdeční tep nebo bezdůvodné bušení srdce, měli byste zpozornět. V první řadě vyhledejte lékařskou pomoc a nechte se vyšetřit, abyste měli jistotu, že se nejedná o závažné srdeční onemocnění.

Pokud zjistíte, že vaše problémy pramení „pouze“ z nedostatku draslíku, upravte svůj jídelníček tak, aby obsahoval správné potraviny, které vám draslík dodají a pomůžou vaše srdce do budoucna ochránit i před infarktem nebo mrtvicí.

Kdy nám hrozí nedostatek draslíku:

• Pravidelné užívání diuretik
• Antibiotická léčba
• Průjmy, zvracení
• Nadměrné užívání projímadel
• Chronické onemocnění ledvin
• Porucha příjmu potravin
• Nadměrná konzumace alkoholu nebo kávy
• Nedostatek hořčíku
• Nedostatek kyseliny listové
• Nadměrné pocení

Doporučujeme

Prohlédnout si proměny klientů 

Nejlepší potraviny, které vám dodají draslík

1. Čerstvé ovoce: banány, jahody, kiwi, citrusy, avokádo
2. Sušené ovoce: datle, fíky, meruňky
3. Ryby: zvlášť losos a sardinky
4. Zelenina: mrkev, brokolice, červená paprika, batáty, meloun, veškerá listová zelenina (kromě batátů nejlépe tepelně neupravená)
5. Luštěniny
6. Slunečnicová semínka
7. Celozrnné obiloviny
8. Minerální vody s obsahem draslíku

Zdravý jídelníček proti nedostatku draslíku

Kolik draslíku denně potřebujeme

• Děti do 3 let 3000 mg denně
• Ve věku 4–8 let 3800 mg denně
• Ve věku 9–13 let 4500 mg denně
• Starší 14 let 4700 mg denně
• Kojící ženy 5100 mg denně

S konzumací draslíku to ale rozhodně nepřehánějte. Stejně jako nedostatek draslíku nám může uškodit i jeho nadbytek. Předávkování škodí ledvinám a je nebezpečný zvlášť pro cukrovkáře a osoby se srdečními problémy.

Nadbytek a nedostatek draslíku: příčiny a projevy – Zdraví.Euro.cz

Trápí vás tuhnutí svalů, pociťujete čas od času svalové křeče a bojujete s každodenní únavou? Na vině může být nízká hladina draslíku v krvi, která způsobuje také nepříjemné bušení srdce, zažívací potíže nebo třeba změny nálad. Jelikož je tento prvek pro fungování organismu naprosto nezbytný, neměli byste jeho nedostatek nikdy brát na lehkou váhu. Pozor si však dejte i na příliš vysoké hodnoty draslíku.

Co je draslík?

Draslík neboli kalium (K) je velice důležitý prvek z řady alkalických kovů, který má hojné zastoupení v zemské kůře. Představuje však i nezanedbatelnou složku mořské vody, můžete ho najít prakticky ve všech podzemních minerálních pramenech a zároveň patří mezi nejrozšířenější prvky v živých organismech, které bez něj nemohou správně fungovat.

Ačkoliv se v souvislosti se zdravím častěji skloňují jiné látky, jako je například vitamín C nebo hořčík, udržování správné hladiny draslíku v krvi je ve skutečnosti pro člověka zásadní.

Jedná se o třetí nejvíce zastoupený minerál v lidském těle, přičemž 98 % této látky je obsaženo v buňkách.

Z toho 80 % připadá na buňky svalové a zbylých 20 % se nachází v kostech, játrech a červených krvinkách.

Pro správné fungování lidského organismu je draslík naprosto nezbytný, jelikož se výrazně podílí na udržování stability vnitřního prostředí. Funguje totiž jako elektrolyt, který se ve vodě rozpouští na ionty schopné vést elektřinu. Přítomnost elektrolytů v lidském těle pak zásadně ovlivňuje mnoho důležitých funkcí včetně přenosu nervových vzruchů mezi buňkami.

Hodnoty draslíku v krvi jsou přísně regulovány pomocí ledvin. Správná hladina je přitom velice důležitá a jakákoliv větší odchylka koncentrace draslíku v krvi od optimálního stavu (nedostatek draslíku či nadbytek draslíku) může zdraví pacienta vážně ohrozit.

Jaké má draslík účinky?

Draslík je pro lidský organismus nenahraditelný, jelikož napomáhá správnému fungování veškerých buněk a tkání. Společně se sodíkem, hořčíkem a vápníkem udržuje optimální rovnováhu vody v organismu. Zhruba 60 % těla je tvořeno vodou, přičemž více než 40 % této tekutiny se nachází uvnitř buněk a zbytek je obsažen v krvi, v míše nebo v prostoru mezi buňkami.

Je to právě množství vody uvnitř buněk a ve vnějším prostředí, na které má vliv koncentrace přítomných elektrolytů.

Draslík se sodíkem a dalšími prvky v těle napomáhají vytvořit rovnováhu tekutin a udržují optimální poměr vody v tkáních.

Pokud se zde vyskytne nějaký problém, dochází k dehydrataci a špatná rovnováha tekutin může negativně ovlivnit také zdraví ledvin nebo srdce.

Kromě udržování vhodného poměru vody v těle je draslík nezbytný také pro správné fungování nervové soustavy. Ionty draslíku a sodíku totiž generují nervové impulsy a zajišťují jejich přenos po celé délce nervového systému, čímž umožňují pohyb svalů. Mají tedy vliv na veškeré svalové kontrakce a reflexy.

Draslík v těle pacienta dále napomáhá správné funkci kardiovaskulárního systému, udržuje pravidelný srdeční rytmus a zároveň reguluje krevní tlak. Brání tak rozvoji hypertenze a současně představuje prevenci mozkových i srdečních příhod. Poruchy srdečního rytmu ani zástava srdce v důsledku zvýšené či snížené hladiny draslíku v krvi dnes ovšem nejsou ničím neobvyklým.

Aby toho nebylo málo, draslík umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, který se ukládá ve svalech a v játrech. Představuje také přirozené diuretikum, povzbuzuje vylučování moči z těla a pomáhá tak odstranit z organismu všechny škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu. Zároveň udržuje v těle alkalické prostředí, což má pozitivní vliv na zdraví kostí a svalů.

V kombinaci s hořčíkem funguje draslík jako prevence proti poškození ledvin a chrání je před nepříjemnými záněty i rozvojem horších komplikací. Má ovšem pozitivní vliv také na fungování jater, používá se k léčbě zadržování vody a řeší problémy s nafouklým břichem. Na přísun draslíku by ale měli dbát i sportovci, protože zajišťuje buňkám dostatek energie a posiluje imunitu.

Doporučená denní dávka draslíku

Co se týče správného dávkování, v ideálním případě by měl dospělý člověk zkonzumovat zhruba 2000-4000 miligramů draslíku v průběhu jednoho dne. U malých dětí je pak doporučená denní dávka o něco menší, konkrétně 500-2000 miligramů. Toto množství nicméně bez problémů zkonzumujete jako součást běžných potravin.

Přírodní zdroje draslíku

Draslík se samozřejmě přirozeně vyskytuje v okolním prostředí, ale najdete ho také v mnoha potravinách, které jsou součástí vašeho běžného jídelníčku. Mezi nejbohatší zdroje draslíku se v tomto případě řadí:

• ovoce (banány, jablka, pomeranče, hroznové víno, datle),
• sušené ovoce (meruňky, fíky, datle),
• zelenina (hrášek, rajčata, květák, kapusta, špenát),
• obilné klíčky,
• ořechy,
• sója,
• brambory,
• fazole,
• avokádo,
• houby,
• vejce,
• hovězí maso,
• ryby (losos, sardinky),
• černý čaj a káva.

Nedostatek draslíku

Nízký draslík v krvi se odborně označuje jako hypokalémie. Normální koncentrace draselných iontů se pohybuje v rozmezí od 3,8 do 5,3 mmol/litr.

Pokud jejich množství v krvi pacienta klesne pod 3,8 mmol/litr, lékaři hovoří o nedostatku draslíku.

Tento problém může nenávratně poškodit ledviny, vyvolává svalové křeče a další nepříjemné příznaky a zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

Co způsobuje nedostatek draslíku?

Kromě příznaků, které se s tímto problémem pojí, pacienty zajímá hlavně to, jaké má nedostatek draslíku příčiny. Na vině přitom může být celá řada různých faktorů, které není radno podceňovat. Sem patří například:

• užívání léků, které snižují koncentraci draslíku – především některá diuretika, jako je furosemid, který se užívá při léčbě srdečního selhání a vysokého krevního tlaku,
• nízká hladina krevního cukru – to je nebezpečné hlavně u diabetiků, kteří jsou léčeni pro příliš vysokou hladinu krevního cukru, což často vede také k prudkému poklesu draslíku,
• nedostatečný přísun draslíku v potravě,
• velké ztráty draslíku při déletrvajících průjmech nebo v důsledku zvracení,
• Connův syndrom, Bartterův syndrom či renální tubulární acidóza,
• problémy s ledvinami nebo nadledvinkami,
• rozvoj ledvinových kamenů,
• dlouhodobé užívání projímadel,
• alkoholismus,
• neléčený diabetes.

Nedostatek draslíku v krvi hrozí také osobám, které dodržují různé nízkokalorické diety, nebo třeba profesionálním sportovcům.

Pozor by si ovšem měli dát všichni pacienti, kteří podstupují dlouhé a náročné sportovní tréninky, kdy dochází k zahřívání těla, nadměrnému pocení a výrazným ztrátám minerálů.

Takoví lidé by si měli přísun draslíku hlídat a v případě potřeby tento prvek doplňovat.

Jaké má nedostatek draslíku projevy?

Při nedostatku draslíku dochází u pacienta k rozvoji celé řady nepříjemných symptomů, které mohou značně omezit jeho běžné fungování.

Mezi nejčastější komplikace patří celková únava, svalová slabost a gastrointestinální obtíže, přičemž patrné bývají také změny na EKG.

Může dojít k poškození ledvin, zrychlí se srdeční akce a v nejhorším případě se pacientovi dokonce může zastavit srdce.

Příznaky nedostatku draslíku:

• bolesti hlavy a závratě,
• hučení v uších,
• nespavost,
• celková únava a ospalost,
• slabost a svalové křeče,
• špatná koncentrace a problémy s pamětí,
• změny nálad, roztěkanost a deprese,
• mravenčení nebo brnění v končetinách,
• nevolnost a zvracení,
• průjem, nebo zácpa,
• plynatost a bolestivé větry,
• nepravidelný srdeční rytmus,
• bezdůvodné bušení srdce,
• vysoký krevní tlak.

Nedostatek draslíku způsobuje pacientům také snížení pevnosti kostí, jelikož dochází ke zvýšenému vylučování vápníku močí, a výjimkou nejsou ani nepříjemné bolesti kloubů. Nemocní se potýkají s tachykardií a hrozí jim zvýšené riziko rozvoje srdečních chorob, mrtvice a vzniku ledvinových kamenů.  

Problémy s nedostatkem draslíku je možné vyřešit prostřednictvím konzumace vhodných potravin, které jsou uvedené výše.

Sportovcům se pak doporučuje přijímat draslík také v doplňcích stravy, což zaručí, že je ztráty vlivem zvýšeného pocení a námahy nijak neohrozí.

To samé platí i pro pacienty, kteří mají málo draslíku v krvi vlivem onemocnění nebo jiných faktorů. Ideální je ovšem poradit se o tomto kroku nejprve s ošetřujícím lékařem.

Nadbytek draslíku

Ačkoliv užívání většího množství draslíku může pomoci vyřešit výše zmíněné obtíže, s jeho konzumací byste to rozhodně neměli přehánět. Nedostatek draslíku by se totiž rychle mohl změnit v opačný problém, kterým je zvýšený draslík v krvi neboli hyperkalémie. O té lékaři hovoří ve chvíli, kdy hladina draslíku stoupne nad 5,3 mmol/litr.

Co způsobuje nadbytek draslíku?

Stejně jako v případě hypokalémie je možné i zde najít celou řadu různých příčin, které mohou být za rozvoj obtíží zodpovědné. Nadbytek draslíku v těle mohou pacienti zaznamenat, pokud se jich týká některá z následujících problémů:

• zvýšený přísun draslíku (například v tabletách nebo v infuzích),
• užívání léků, které zvyšují hodnoty draslíku (ACE-inhibitory a diuretika spironolakton či eplerenon),
• rozvoj rozsáhlého nádorového onemocnění a jeho léčba chemoterapií či radioterapií,
• akutní nebo chronické selhání ledvin,
• vysoká hladina krevního cukru,
• Addisonova choroba.

Jaké má nadbytek draslíku projevy?

Ačkoliv v některých případech může být hyperkalémie zcela asymptomatická, jindy dokáže člověka pořádně potrápit. Typické jsou například změny na EKG (opačné než u hypokalémie), ale objevit se mohou i některé z následujících zdravotních obtíží:

• brnění v končetinách,
• podrážděný žaludek,
• pocity slabosti,
• zmatenost,
• nevolnost,
• průjmy a zvracení,
• nepravidelná srdeční akce,
• zástava srdce.

Zdroje: stefajir.cz, lekarna.cz, cs.medlicker.com

Proč je draslík důležitý? – BrainMarket.cz

Málokdo si uvědomuje, že draslík je jedním z nejdůležitějších minerálů, bez kterého nemůže lidské tělo správně fungovat. Draslík se podílí na elektrolytické rovnováze, jinými slovy udržuje optimální množství vody uvnitř buněk.

Dostatečná koncentrace draslíku a s tím související optimální množství vody v buňkách je nutné nejen kvůli celkovému zdraví buněk, ale i k udržení elektrického potenciálu buněčných membrán i svalových vláken a k zajištění optimálního přenosu nervových impulsů.

Draslík je v našem těle z 98% obsažen v buňkách a je pro jejich funkci nenahraditelný. Správná hladina draslíku je spojena s kardiovaskulárním zdravím, nižsším krevním tlakem, zdravím kostí, svalů, ledvin, inzulinovou senzitivitou.

V následujícím článku si proto rozebereme účinky draslíku a také problémy, které způsobuje jeho nedostatek. 

Co je to draslík?

Draslík, známý jako potassium, je třetím nejhojnějším minerálem v lidském těle. Zhruba 98% draslíku v našem těle se nachází v buňkách. Z toho 80% se nachází ve svalových buňkách, zatímco zbylých 20% v našich kostech, játrech a červených krvinkách.

Jeho hladina je kontrolována ledvinami. Jakmile se dostane do našeho těla, funguje jako elektrolyt. Ve vodě se elektrolyt rozpouští na kladné nebo záporné ionty, které mají schopnost vést elektřinu.

Malé ale i vysoké množství elektrolytů v našem těle může zásadně ovlivnit mnoho důležitých funkcí. Ionty draslíku nesou kladný náboj, které naše tělo používá k řízení důležitých procesů (přenos nervových vzruchů mezi buňkami).

Na řadě z nich se spolupodílí se sodíkem ale to si detailněji rozebereme níže.

I když se to nemusí zdát, jeho nedostatek může být velmi nebezpečný a může mít na svědomí řadu zdravotních problémů. 

Jaké jsou funkce draslíku?

Draslík je důležitý zejména pro správnou funkci všech buněk a tkání v lidském těle. Společně se sodíkem pomáhá regulovat tekutinu v našem těle. Tělo je tvořeno přibližně z 60% vody. Z toho 40% této vody se nachází uvnitř našich buněk, zatímco zbytek mimo naše buňky, například v krvi, míše či mezi buňkami.

 Právě množství vody uvnitř a vně buněk je ovlivňováno koncentrací elektrolytů, tedy zejména draslíku a sodíku. Pro lidské zdraví je důležitá rovnováha tekutin.

 Draslík společně se sodíkem v těle napomáhá k vytvoření rovnováhy a udržení optimálního poměru vody v tkáních, čímž také významně přispívá ke zdraví ledvin.

Draslík – minerál na nervy, svaly i srdce – Blog Biohack Planet

Jan Hobler | 24. 11. 2020

Draslík neboli potassium se jakožto minerál vyskytuje v každé buňce. Patří mezi elektrolyty, které vedou elektrické impulsy po celém těle. Pomáhají tak při několika tělesných funkcích. Patří mezi ně například srdeční rytmus, krevní tlak, kontrakce svalů nebo trávení. 

Lidské tělo draslík neprodukuje, proto je velmi důležité jej doplňovat formou široké škály potravin. Přirozeně na něj narazíte v ovoci, zelenině, ale i v kvalitním masu. Správné dávkování je velmi důležité. Nízká hladina se totiž může projevit vážnými zdravotními komplikacemi. Podobná, mnohdy i horší situace, může ale nastat i pokud příjem přeženete a hladina bude příliš vysoká. 

Funkce

Draslík se řadí na třetí příčku mezi nejhodnotnější minerály v těle. Je také nezbytný pro vytváření zásob cukrů a pro jejich následnou přeměnu na energii. Hladinu draslíku regulují v těle ledviny, které, pokud jsou zdravé, vyloučí nadbytek v moči.

Kromě již zmíněných tělesných funkcí má vliv i na regulaci tekutin. Lidské tělo je tvořeno z přibližně 60 % vodou. Rozdělíme-li tento objem dále, 40 % se nachází uvnitř buněk v látce zvané intracelulární tekutina (ICF).

Zbytek, tedy 60 %, lze najít mimo buňky, respektive ve formě krve, mozkomíšního moku nebo v mezerách mezi buňkami. Tato tekutina nese název extracelulární (ECF). Poměr vody v obou tekutinách mají na starost právě elektrolyty.

Pro zajímavost, pozici hlavního elektrolytu v ICF zajišťuje draslík, zatímco o ECF se stará sodík. Poměr počtu elektrolytů k množství tekutiny nazýváme osmolalita a za normálních podmínek je stejná uvnitř i vně buněk.

Při nedostatku jednoho z elektrolytů se hladina vody přemisťuje, aby se osmolalita opět vyrovnala. Tento proces může způsobit smršťování buněk nebo naopak jejich nabobtnání a následné praskání. 

Draslík hraje výraznou roli také v nervovém systému. Ten totiž při přenášení vzruchů mezi mozkem a tělem využívá nervových impulsů, čímž pomáhá regulovat svalové kontrakce, srdeční rytmus, reflexy a další funkce těla.

Nervové impulsy jsou generovány ionty sodíku pohybující se směrem do buněk a ionty draslíku pohybující se směrem ven z buněk. Pohyb iontu změní napětí buňky, které aktivuje nervový impuls.

Pokud hladina draslíku v těle klesne, schopnost těla generovat tyto reakce může být velmi výrazně ovlivněna.

Hladina draslíku má ještě významný vliv na svalové kontrakce. Jakákoli nerovnováha tohoto minerálu v těle tak může lehce způsobit svalovou slabost. Mnohem nebezpečnější ovšem bývá s tím spojený nepravidelný srdeční rytmus.

Jak poznat nedostatek draslíku?

Nedostatek draslíku v těle lze vypozorovat na základě několika necharakteristických příznaků. Nejprve se objevuje svalová slabost, bolest hlavy, únava, závratě nebo zmatenost. Pokud na toto oslabení nepřijde včas, může se prohlubovat a vyvolat poruchu srdečního rytmu, paralýzu kosterních svalů nebo paralýzu střev.

Nedostatek draslíku v těle může mírně ovlivnit přehnaná konzumace černé kávy nebo alkoholu. Mnohem závažnější nedostatek ovšem vyvolává užívání některých léků jako diuretika nebo kortikosteroidy. Stejný problém může nastat i při dlouhodobém užívání projímadel. S léky proto opatrně. Vždy průběh léčby konzultujte s doktorem.

Nemoci samozřejmě mají také výrazný vliv na nedostatek draslíku. Nejčastěji se tento neduh objevuje u diabetiků a bývá léčen po domluvě s lékařem doplňkem stravy. Vliv na nízkou hladinu draslíku mají ale také některé onemocnění ledvin, případně průjmy, zvracení nebo zvýšené pocení.  

Na potassium by tak rozhodně neměli zapomínat sportovci. Nejvíce se jeho nedostatek projevuje při dlouhém běhu, kdy je tělo vystaveno nadměrnému pocení. Pokud nedostane tělo potřebné vitamíny a minerály například formou iontového nápoje, mohou se objevovat nepříjemné svalové křeče.

Jak poznat nadbytek draslíku?

Mnohem nebezpečnější nadbytek draslíku lze pociťovat jako jemné brnění v končetinách. Objevují se pocity slabosti, někdy doprovázené zvracením nebo průjmy. Vyústit mohou až k poruchám srdečního rytmu nebo svalové paralýze. Příčiny těchto obtíží jsou tak pestré, že jejich určení a odstranění patří výhradně do rukou lékaře.

Vysoké dávky draslíku v tabletové formě mohou způsobit poranění žaludku. Lidé s porušenou funkcí ledvin se musí mít na pozoru. Může u nich hrozit otrava. Vše se řeší za pomoci přísné kontrolované diety s nízkým obsahem tohoto minerálu. 

Formy

1. Draslík v potravinách

Výhodou draslíku je jeho hojné rozšíření. Takřka každá potravina obsahuje alespoň malou dávku. Pokud patříte mezi aktivní sportovce nebo potřebujete hladinu spolehlivě udržovat v normálu, implementujte do svého jídelníčku ty s prokázaným nejvyšším obsahem: 

• banány
• avokádo
• grapefruity
• brambory
• batáty
• brokolice
• bílé fazole
• sardinky
• kvalitní hovězí maso
• čerstvé nefermentované mléko

Potassium můžete čerpat také z nápojů, konkrétně například z kokosové vody nebo černého čaje.

2. Doplňky stravy

V doplňcích stravy lze draslík najít hned v několika formách:

• chlorid (nejčastější)
• citrát
• glukonát
• fosfát
• aspartát
• hydrogenuhličitan

Pozor na jodid draselný, který se svou miligramovou dávkou bývá často mylně chápán jako zdroj draslíku, byť se využívá pro doplnění jódu!

Obvykle multivitaminy nabízí okolo 80 mg draslíku v jedné dávce. Pokud sáhnete čistě po draslíkových doplňcích, pak se může vyšplhat až na 99 mg. Výš už s obsahem výrobci moc často nechodí, na trhu ovšem lze najít několik výjimek.

Vstřebáváním různých forem draslíku z doplňků stravy se zatím příliš studií nezabývalo. Alespoň jedna z roku 2016 odhalila, že člověk je schopen absorbovat takřka 94 % glukonátu draselného.

Což je srovnatelná míra absorpce jako u draslíku z brambor. Dřívější studie potom nahlédla na tekutou formu chloridu draselného, kterou tělo absorbuje několik hodin.

V případě potahované tabletové formy se tato doba samozřejmě prodlužuje.

3. Náhražky kuchyňské soli

S vysokým obsahem draslíku se lze setkat i v případě náhražek soli. Mnoho z nich totiž používá chlorid draselný jako náhradu části nebo dokonce veškerého chloridu sodného. Obsah draslíku se pak v závislosti na tom výrazně liší. Nejčastěji se udává rozpětí od 400 mg do 2800 mg na čajovou lžičku. 

Pokud máte problémy s ledvinami, případně užíváte nějaké předepsané léky, raději přechod na náhražku soli konzultujte se svým lékařem. Právě kvůli vysokému obsahu draslíku by se u vás totiž mohla objevit hyperkalemie, tedy nadbytek draslíku v krvi.

Dávkování

Denní dávka draslíku závisí na několika faktorech:

1. fyzický stav
2. úroveň denní aktivity
3. etnická příslušnost

Doporučená denní dávka proto udávána přesně není, minimálně byste ale měli 3500 mg draslíku tělu poskytnout. Zajímavé je, že například v USA se doporučuje minimálně 4700 mg, byť není zdravotní benefit dle vědců o nic větší.

Uvažujme tedy dávku mezi 3500 mg – 4700 mg na dospělého jedince. U dětí činí 2500 mg – 3700 mg, tedy o gram méně. Příjem draslíku je samozřejmě třeba držet dlouhodobě v normě, pokud vám tedy doktor nepředepíše něco jiného.

 

Výjimky

Pokud často sportujete, rozhodně byste měli mířit primárně k vyššímu příjmu. Už víte, že hromadu draslíku vypotíte a je tak třeba jej zpátky doplňovat během dne.

Při vrcholových sportech se doporučuje vybírat doplněk stravy, kde je draslík ve formě využitelné pro tělo – ve formě citrátu.

Zvýšený příjem (minimálně 4700 mg na den) by měli mít také skupiny lidí, které ohrožuje riziko:

• vysokého krevního tlaku
• ledvinových kamenů
• osteoporózy
• mozkové mrtvice

Konzumace

Co se týče doplňků stravy, v rámci draslíku je možná překvapivě nebudete příliš potřebovat. V dobře naplánovaném jídelníčku ho totiž přijmete až dost. Pokud tak nemáte nějakou výraznější potíž spojenou s draslíkem v těle, na doplňky vůbec nemusíte myslet. V případě, že trpíte velkým nedostatkem nebo například cukrovkou, pak se ideálně poraďte se svým lékařem. 

Doplňky stravy pokud možno konzumujte při hlavním jídle. Samozřejmě záleží, kolik tablet pokryje váš denní příjem. Musí se užívat odděleně, což znamená každou přiřadit k jídlu a nezapomenout řádně zapít vodou.

Kombinace léčiv

Doplňky stravy často nabídnou kromě jednoho minerálu, také další příměsi. Zaměřit se vyplatí především na kombinace:

• Draslík + hořčík (pomáhají udržet normální krevní tlak, podporují činnost svalů, funkci nervové soustavy a správný vývoj kostí)

• Draslík + další minerály
• Draslík + další elektrolyty

Nutné je dávat pozor na neshody mezi léky. Doplňky stravy s draslíkem se rozhodně nesnesou s:

• léky na snížení krevního tlaku (ACE inhibitory)
• léky na snížení krevního tlaku (blokátory receptorů pro angiotenzin)

V případě společného užívání hrozí hyperkalemie, případné konflikty léčiv proto diskutujte s lékařem.

Nejsme zdravotní poradci. Informace, které jsme shromáždili, sdílíme pro usnadnění orientace v problematice. Přistupujte k nim kriticky. Rozhodnete-li se na základě našich článků jednat, činíte tak na vlastní zodpovědnost.