Dovolená za dveřmi, snad mám všechno… I očkování?

Dovolená by měla být časem odpočinku, a ne černou můrou roku. Všechno většinou začíná vhodným výběrem cestovní agentury, případně spolehlivého dopravce, ale dá se začít i jinak. Poohlédnutím se po správně zvoleném očkování.

Máte-li v úmyslu vycestovat ven s malými dětmi nebo si udělat výlet přes půl planety, dozvíte se, kdy a proti čemu byste se měli nechat naočkovat. Proč je vhodné očkování proti žloutence, když máte namířeno do Turecka, a jak vlastně příznaky žloutenky poznáte, přestože jste laici.

Odborná doporučení a rady podá Daniela Fránová ze Zdravotního ústavu v Plzni.

Přestože cesty napříč Evropou nevyžadují žádná povinná očkování, chystáte-li se do Chorvatska, můžete dát na doporučení lékařky z oddělení očkování a cestovní medicíny. „Pokud nejste očkovaní, např. proti žloutence typu A ani B, může se vám takové očkování hodit.

Chránit se tak můžete jednou kombinovanou vakcínou, která se očkuje třemi dávkami, druhá se podává za jeden měsíc od první, třetí pak s odstupem pěti měsíců. Ochrana nastupuje přibližně dva týdny po podání druhé dávky a po dokončení očkovacího schématu je účinnost očkování dlouhodobá,“ říká Daniela Fránová.

S tímto druhem očkování je tedy třeba začít již v zimním období. Ochranou, kterou stihnete ještě teď na poslední chvíli, je očkování proti klíšťové encefalitidě. 

Do Turecka s malými dětmi?

Z důvodu atraktivity prostředí i dostupných cen se stále více Čechů vydává do Turecka. Dovolené podnikají i s malými dětmi, které ještě nemají dokončené základní očkování, ať už proti spalničkám, příušnicím či zarděnkám.

Je třeba se něčeho bát, přestože budete nocovat v pětihvězdičkovém hotelu? „Pokud cestují do zahraničí i děti, měly by být očkovány proti žloutence typu A (všechny děti jsou povinně očkovány proti žloutence typu B, takže stačí doočkovat pouze žloutenku typu A),“ zní z úst lékařky. 

Přečtěte si také: Na co děti nechat očkovat a co nemá smysl?

Riziko nákazy v Turecku prý není velké, ale není ani nulové. „Očkovat proti žloutence typu A lze dítě od jednoho roku. Ve dvou letech by ale mělo mít alespoň jednu dávku vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám.

Obecně – u dětí se nejprve podají vakcíny, které jsou vzhledem k věku dítěte povinné, tzv. jsou součástí očkovacího kalendáře platného v České republice, teprve pak se může provést nepovinné očkování (tzv.

očkování na vlastní žádost),“ doplňuje Daniela Fránová.

„Diagnostika se provádí na základě klinických příznaků a laboratorního nálezu. K příznakům, které vás mohou upozornit na žloutenku, patří zažívací potíže (nechutenství, zvracení, bolest v pravém podžebří atd.), chřipkové příznaky (zvýšená teplota, bolesti svalů a hlavy atd.), u některých typů žloutenky to mohou být bolesti kloubů.

Typické zežloutnutí kůže a očního bělma může nastat, ale nemusí. V některých případech totiž probíhá žloutenka i bezpříznakově. Někdy se může nemoc projevit i tmavou močí a světlejší stolicí. Spolehlivá je však pouze laboratorní diagnostika onemocnění. Tu může udělat praktický lékař nebo odborný lékař na infekčním oddělení.

Léčení nemoci bývá provázeno přísnou dietou a rekonvalescence může trvat až půl roku,“ varuje Daniela Fránová.

Do většiny exotických zemí je potřeba řada očkování, nejinak je tomu i případě, že se chystáte odpočívat „pouze“ na Siciílii. Lékařka v tomto případě doporučuje zkontrolovat očkování proti tetanu a doplnit ho o očkování proti žloutence typu A. Máte-li i očkování proti typu B, máte výhodu: „Ta se totiž na rozdíl od typu A přenáší tělními tekutinami – např.

krví, nebo při nechráněném sexuálním styku. Výhodu mají určitě ti jedinci, kteří jsou již chráněni proti oběma typům žloutenek, tedy A a B (tzv.

cestovatelský základ), protože ochrana po dokončeném očkování přetrvává mnoho let, a ostatní očkování jen doplňují podle povinných očkování do vybraného místa pobytu a aktuální místní epidemiologické situace,“ říká Daniela Fránová.

Přečtěte si: Seriál Očkování

Mnoho našinců zažívá opravdová muka po prvním požití egyptské stravy. Nabízí se tedy otázka, jestli existuje nějaká ochrana i před střevními obtížemi. Vyjma pilulek přibalených do kufru. „Zkříženou ochranu i před nejčastějším původcem tzv. cestovatelským průjmem poskytuje očkování proti choleře,“ radí lékařka.

Toto očkování však představuje jen částečnou ochranu (asi 40 – 60 %) a působí bohužel jen krátkodobě – maximálně na půl roku. „Podávají se dvě dávky v minimálním odstupu jeden týden. Vakcína není aplikovaná vpichem, ale ústy – pije se roztok vakcíny.

V letošním roce bohužel vakcína proti choleře v České republice není dostupná,“ říká Daniela Fránová a doporučuje tak dodržování hygienického režimu na cestách.

Cesta z Evropy ven není jen tak

Jsou-li vaší cílovou stanicí Maledivy, jsou na zvážení stejná očkování jako do jiných tropických zemí. „Na Maledivy bych doporučovala očkování proti žloutenkám (typu A a B, tzv. cestovatelský základ) a břišnímu tyfu, na škodu nebudou ani účinné repelenty,“ dodává lékařka.

Dlouhé cesty napříč Evropou, končící třeba až Pekingu, si žádají očkování proti oběma typům žloutenky A i B, zvláště cestujete-li vlakem, autem nebo autobusem. „Před touto cestou je nezbytná i kontrola očkování proti tetanu,“ říká Daniela Fránová.

A pokud vás zláká vůně dálek linoucích se z Malajsie, vězte, že tam se doporučuje očkování proti břišnímu tyfu a proti vzteklině. Přibalit léky proti malárii také ničemu neuškodí.

Čtěte také: Jedna dvě, klíště jde… Stojí za očkováním v Česku podplacení lékaři?

Pokud jste cestovatelé tělem i duší, případně často vyrážíte na dlouhodobé pobyty do cizokrajných míst, dejte na rady Daniely Frankové: „Individuální konzultace v některé z ordinací cestovní medicíny vám pomohou zorientovat se v nutných očkováních a dobře se na cestu z pohledu cestovní medicíny připravit. Při dlouhodobých cestách do více zemí je individuální konzultace vhodná.“

Dovolená za dveřmi, snad mám všechno… I očkování?

Státní ústav pro kontrolu léčiv

Mám se nechat očkovat i po prodělání nemoci COVID-19? Bude vakcína fungovat i proti zmutovanému viru? A zasáhne očkování do lidské DNA? To vše jsou otázky, které se pojí s očkováním proti nemoci COVID-19. Připravili jsme přehled odpovědí na ty, které v souvislosti s vakcínou Comirnaty zaznívají nejčastěji. 
 

  • Bude vakcína účinná i po mutaci viru? Co třeba popisovaný kmen z Velké Británie?

V tuto chvíli není důvod očekávat, že by imunita vyvolaná očkováním vakcínou Comirnaty neměla chránit proti této mutaci. Nicméně v tomto ohledu probíhá další sběr dat a analýzy.

Mutace viru (změna jeho genetické informace) je běžná pro všechny druhy virů a probíhá přirozeně. Některé vakcíny jsou účinné dlouhá léta a jejich podání způsobuje dlouhotrvající imunitu (např. proti spalničkám nebo zarděnkám).

Na druhou stranu v případě viru chřipky dochází k časté a rozsáhlé změně viru, a proto se vakcína musí upravovat každý rok, aby zůstala účinná.

Je známo, že ohledně nové mutace koronaviru rovněž výrobci vakcín plánují provést dodatečná klinická hodnocení.

Budete mít zájem:  Alternativni Lecba Bolesti Hlavy?

  • Může být Comirnaty podána lidem, kteří už prodělali onemocnění COVID-19?

V klinické studii bylo sledováno 545 lidí, kteří byli očkováni vakcínou Comirnaty i přesto, že prodělali COVID-19. U těchto jedinců nebyly zaznamenány další nežádoucí účinky oproti ostatním sledovaným.

Přesto, že nejsou známy dostatečné údaje ze studie prokazující, jak Comirnaty funguje u lidí po prodělané nákaze Sars-CoV2, očekává se, že vakcína bude účinná i u těchto jedinců.

  • Mohou být děti očkovány vakcínou Comirnaty?

V tuto chvíli jsou data pro používání u dětí velmi omezená. V klinické studii byli zahrnuti pouze dospívající ve věku 16 – 17 let. Proto není použití Comirnaty doporučeno dětem a dospívajícím mladším 16 let.

Bezpečnost a účinnost vakcíny u dětí bude zkoumána později v další studii prováděné společností Pfizer/BioNTech.

  • Jak je možné, že vakcíny byly vyvinuty tak rychle, navíc když jde o nové typy přípravků?

Věda prošla v posledních letech obrovským vývojem a máme k dispozici možnosti, které tu donedávna nebyly. Výzkum koronavirů trvá již mnoho let, včetně vývoje vakcín (SARS, MERS) – leccos bylo z předchozího výzkumu využito.

Samotné principy vyvíjených vakcín nejsou nijak zásadně nové, buď se používají už u jiných vakcín (vektorové vakcíny) nebo se stejný princip používá již ve vyvíjených lécích pro léčbu řady onemocnění (mRNA vakcíny).  Rychlý vývoj vakcíny tedy navazoval na detailní znalost základních obecných komponent.

Díky tomu bylo možné vakcínu „zkompletovat“ v relativně krátkém čase insercí pro COVID-19 specifických genových molekul.   

Další faktor ovlivňující rychlý vývoj COVID-19 vakcíny je vážnost celospolečenského dopadu COVID-19 na život lidí po celém světě.

Na rozdíl od ostatních vakcín byl vývoj dostatečně financován, probíhal v úzkém kontaktu s regulačními autoritami, které poskytovaly řadu vědeckých odborných stanovisek nejen k výrobě vakcín ale i k provádění klinických studií.

Registrační proces byl z pozice regulačních autorit zkrácen, co se týče administrativních kroků, na minimum.   

  • Může být moje vlastní DNA ovlivněná touto vakcínou?

Vakcíny firem BioNTech/Pfizer a Moderna (tzv. mRNA vakcíny) obsahují nukleovou kyselinu mRNA, podle které jsou v buňkách syntetizované bílkoviny.

Tento proces ale probíhá v odděleném buněčném prostoru (v cytoplazmě), a nikoli v buněčném jádře, kde se vyskytuje lidská DNA.

Volná mRNA žádným způsobem lidskou DNA v buňkách neovlivní, člověk není vybaven enzymy, které by umožnily RNA přepsat a včlenit do DNA – genetické informace člověka.

mRNA ve vakcíně je člověkem zkopírovaná a syntetizovaná molekula, která je do buňky vpravena pomocí lipidových částic a instruuje naše buňky vytvářet si bílkoviny, které se běžně nacházejí na povrchu koronaviru.

Tyto bílkoviny nejsou infekční, ale stimulují lidský adaptivní imunitní systém, který naučí tělo tyto bílkoviny identifikovat a zničit, čímž chrání před onemocněním COVID-19. RNA molekuly se v našich buňkách vyskytují běžně, a to v obrovském množství. Např.

viry rýmy jsou také RNA viry a také proniknou do buňky, kde se množí. RNA viry rýmy také nemění DNA člověka.

  • Zdá se, že kvalita této vakcíny a některých jejích složek nebyla doposud plně prozkoumána (zkrácené formy mRNA, zvláštní závazky pro dvě nové pomocné látky atd.). Jak víme, že jsou bezpečné?

Důkladné zhodnocení Evropskou lékovou agenturou (EMA) znamená, že vakcína pro všechny občany EU, včetně ČR, je bezpečná, účinná a kvalitní.

Vzhledem k tomu, že vakcína Comirnaty byla doporučena k udělení podmínečné registrace, společnost, která vakcínu Comirnaty uvádí na trh, bude i nadále provádět studie pro další doložení kvality vakcíny (doplnění některých farmaceutických údajů), jak bude navyšována kapacita výroby.

Tato vakcína obsahuje dvě nové složky. Jednou z nich jsou lipidové (tukové) nanočástice a druhou je PEGylovaný lipid, kde PEG je polyethylen glykol.

Toxicita polyethylen glykolu je závislá na dávce, četnosti, celkové délce užívání a molekulové hmotnosti PEGylované molekuly.  V současnosti se nepředpokládají problémy s imunogenicitou.

Bezpečnost vakcíny byla zhodnocena u více než 21 000 účastníků v klinických studiích.

  • Obsahuje vakcína proti onemocnění Covid-19 tzv. kmenové buňky?

Vakcína proti onemocnění Covid-19 neobsahuje kmenové a ani jiné buňky živočišného nebo lidského původu a není léčivým přípravkem pro moderní terapii, jak je definováno v legislativě (v čl. 2 odst.1 písm. A) nařízení ES č. 1394/2007 a ve Vyhlášce č. 228/2008 Sb.

  • Obsahují vakcíny proti onemocnění Covid-19  tzv. MRC-5, což je buněčná linie odvozená z plicní tkáně 14týdenního potraceného plodu?

Neobsahují. Tato informace je nepravdivá. Video, kvůli kterému se tato informace začala na internetu šířit, mylně interpretuje nezávislý výzkum jedné z vakcín proti COVID-19, který ověřoval účinnost této vakcíny v lidské tkáni před reálným podáním člověku (https://www.researchsquare.com/article/rs-94837/v1). Tento výzkum nemá spojitost s výrobou samotné vakcíny.

Některé vakcíny se skutečně kultivují pomocí linie lidských diploidních buněk MRC-5. Nicméně tato buněčná linie byla vytvořena v roce 1966 z plicní tkáně plodu potraceného z psychiatrických důvodů a od té doby je vědeckými postupy uchovávána a rozmnožována pro účely výzkumu a výroby a není zapotřebí další tkáně z lidského plodu.

  • Byla v rámci klinického hodnocení lidem podávána vakcína před procesem čištění?

Klinická hodnocení s vakcínou proti COVID-19 podléhají dle legislativy povolení Státním ústavem pro kontrolu léčiv.

V rámci žádosti o povolení klinického hodnocení je SÚKL předkládána řada dokumentů, jak dále upravuje legislativa a případně pokyn Ústavu KLH-20, a to včetně dokumentace ke kvalitě a bezpečnosti.

Dokumentaci ke kvalitě posuzuje SÚKL dle předem daných pokynů. SÚKL posoudí, zda jsou splněny požadavky na kvalitu dle pokynů a současného vědeckého poznání.

Současně schválená vakcína proti COVID-19, Comirnaty, není založena na virových vektorech, pro které jsou živočišné linie využívány. Buněčné linie jsou v případě nových mRNA Covid-19 vakcín vyžívány jen za účelem charakterizace či ověření účinnosti.

Ani v klinickém hodnocení neobsahovaly vakcíny (včetně adenovirových) zbytky tkáňových kultur, čištění představuje krok tzv. purifikace, jedná se již o krok ve výrobě (jak při výrobě vakcíny pro klinické hodnocení, tak při výrobě vakcíny po případné registraci vakcíny), tento krok zamezuje výskytu případných nečistot v přípravku.

  • Lze využít přebytečný obsah v injekční lahvičce (Pfizer/BioNTech vakcína)?

V souhrnu informací o přípravku Comirnaty (Pfizer/BioNTech vakcína) je uvedeno, že jedna injekční lahvička (0,45 ml), jejíž obsah je potřeba nejdříve naředit, obsahuje 5 dávek po 0,3 ml.  Není tedy doporučeno slévat přebytečný či zbytkový obsah injekčních lahviček po odebrání daných pěti dávek.

Bezpečnost – nežádoucí účinky

  • Jaké má vakcína nežádoucí účinky?

Stejně jako kterýkoli jiný léčivý přípravek, i vakcína Comirnaty může u některých osob způsobit nežádoucí účinky. Registrace však mohla být vakcíně udělena pouze proto, že její přínosy spočívající v široké ochraně očkovaných proti onemocnění koronavirem výrazně převyšují riziko možných nežádoucích účinků.

Budete mít zájem:  Test lyžařských středisek 2021

Z údajů z klinických studií s vakcínou víme, že se některé nežádoucí účinky po očkování objevují velmi často (tj. u několika osob z deseti očkovaných, např. bolest v místě injekce se projevuje u více než 80 % očkovaných).

Tyto nežádoucí účinky jsou však převážně mírné, nejvýše střední intenzity a odeznějí během několika dní.

Patří sem kromě zmíněné bolesti v místě injekce také únava (u více než 60 % očkovaných), bolest hlavy (u více než 50 %), bolest svalů a třesavka (u více než 30 %), bolest kloubů (u více než 20 %), horečka a otok v místě injekce (u více než 10 %). Horečka se vyskytovala častěji po 2. dávce vakcíny.

Další nežádoucí účinky se vyskytovaly v klinických studiích s nižší frekvencí – nauzea a zarudnutí v místě podání injekce u několika osob ze sta očkovaných, zvětšení uzlin, nespavost, bolest v končetině, malátnost a svědění v místě injekce u několika osob z tisíce očkovaných, dočasná obrna obličeje u několika osob z 10 000 očkovaných, ojediněle byly hlášeny případy reakce z přecitlivosti (včetně závažných).

Bezpečnost vakcíny byla sledována v klinických studiích u 21 744 osob, které dostaly alespoň jednu dávku vakcíny (z toho přes 20 000 osob dostalo 2 dávky). 4 000 osob bylo ve věku 56 let a starších, 545 očkovaných osob mělo pozitivní protilátky proti viru SARS-CoV-2, bezpečnostní profil byl u nich podobný jako u ostatní populace.

  • Jaké je riziko závažných alergických reakcí?

Mnoho léčivých přípravků (zejména podávaných injekčně), obdobně i vakcíny mohou v ojedinělých případech vyvolat závažnou alergickou reakci (anafylaktická reakce či anafylaktický šok). Takováto reakce byla nahlášena i v několika ojedinělých případech po očkování vakcínou Comirnaty.

Jedná se o náhle vzniklý a potenciálně život ohrožující stav, který se projevuje rychle se rozvíjejícími příznaky na kůži (svědění, zarudnutí, vyrážka, otok) spolu se vznikem chrapotu, dušnosti, zblednutí, pocení, pocitu na omdlení, bušení srdce, bolesti hlavy či břicha.

Reakce nastává během krátké doby po podání vyvolávající látky, nejčastěji do 15 minut. Proto je nutné, aby každý očkovaný zůstal nejméně 15 minut po očkování v čekárně u lékaře, protože lékař může rychle podanou léčbou reakci zastavit.

Očkování nesmí být provedeno mimo lékařské zařízení s dostupnou urgentní léčbou.

Pokud měl pacient závažnou alergickou reakci po podání 1. dávky vakcíny, nesmí už dostat druhou dávku.

  • Jak lze nahlásit podezření na nežádoucí účinek?

Hlášení podezření na závažné nebo neočekávané nežádoucí účinky je velmi důležité pro dokreslení bezpečnostního profilu po zaregistrování každého léčivého přípravku. Lékaři a všichni zdravotničtí pracovníci mají zákonem danou povinnost hlásit na SÚKL svá podezření na tyto závažné či neočekávané nežádoucí účinky.

Mírné nežádoucí účinky, které už jsou popsány v příbalové informaci, není potřeba hlásit, protože nemají zásadní vliv na poměr přínosů a rizik léčivého přípravku. Pokud se u vás však po očkování objeví závažný zdravotní problém, poraďte se s lékařem, který by měl toto podezření na nežádoucí účinek nahlásit. Hlásit na SÚKL může i sám pacient.

Formulář pro hlášení a další informace najdete na úvodní stránce www.sukl.cz nebo tady. 

Více o vakcíně Comirnaty píšeme zde.

Další informace o vakcínách proti COVID-19 najde zde.

Kontakty pro média: Bc. Klára Brunclíková, tisková mluvčí
tel. 702 207 242, klara.brunclikova@suklcz (tiskove@suklcz)

Na dovolenou jedině s vakcínou. První země připravuje „očkovací pasy“

Vakcinační středisko vybudované v hasičárně v Basingstoku na jihozápad od Londýna.

Prázdniny v Řecku i navzdory koronavirové krizi? Půjde to ovšem za klíčové podmínky. K cestovnímu pasu si budou muset Britové přibalit ještě i ten očkovací.

Řecko se nyní podle britského listu The Times připravuje na rozvolnění karanténních pravidel – přivítá turisty, kteří už dostali vakcínu proti covidu-19. A ve fázi příprav je i britská strana. Podle Timesů plánuje několik vládních resortů speciální certifikační systém.

Ten by měl sloužit cestovatelům, kteří se chtějí vydat do zemí, jež požadují potvrzení o očkování jako podmínku vstupu do země. Na systému pracují ministerstva dopravy, zdravotnictví a sociální péče a samozřejmě i britská diplomacie.

Nyní je otázkou, jakou formu by měl důkaz o vakcinaci mít. Jisté už nicméně je, že spolu s „očkovacím pasem“ se budou Britové muset prokázat i aktuálním negativním testem. Pokud budou turisté ze Spojeného království moci dokázat, že už mají očkovací proces za sebou, do Řecka by se mohli podívat už v květnu.

Podle zdrojů The Times z britské vlády by Britům mohla prázdniny zachránit rychlost, s jakou se v Británii očkuje. Od konce prosince dostalo první dávku vakcíny podle oficiálních dat britské vlády přes 10,5 milionu lidí, zhruba půl milionu Britů už zdravotníci naočkovali i druhou dávkou.

Vakcinace ve Streathamu na jihu Londýna.

Například ve středu získalo první dávku očkovací látky necelých 470 tisíc obyvatel Spojeného království. Co se týče první dávky, nejrychleji se očkuje v Anglii, nejpomaleji ve Skotsku. S druhou dávkou Anglii lehce předběhlo Severní Irsko. Očkovací proces tam dokončilo 1,3 procenta populace.

S podmínkou „očkovacích pasů“ přišlo Řecko poté, co Evropská unie poopravila své pokyny ohledně znovuotevření hranic pro občany nečlenských zemí. Zákaz vstupu těm, jejichž cesta není vyloženě „nutná“, zmírnila – a do EU se nepodívají pouze lidé ze států, které hlásí více než 25 nově nakažených na 100 tisíc obyvatel v posledních dvou týdnech.

Co se týče vakcínové podmínky, řeckou vládu poněkud znepokojuje účinnost některých očkovacích látek – například ruského Sputniku. Ten ještě neprošel třetí testovací fází, některé evropské země už nicméně dávky ruské vakcíny objednaly, například Maďarsko. Jistý vstup do Řecka každopádně mají ti, kteří dostali obě dávky očkovací látky od Pfizeru nebo AstraZenecy.

Pro Řecko jsou návštěvníci z Británie, která jen nedávno opustila Evropskou unii, důležití. V průměru jich ročně do země přicestují zhruba dva miliony – více turistů tam jezdí už jen z Německa.

Turismus obecně tvoří významnou část řecké ekonomiky, v roce 2019 šlo o pětinu celkového HDP.

A britští turisté, z nichž někteří v Řecku vlastní i nemovitosti, každoročně v průměru utrácejí víc než 10 miliard eur, tedy přes 258 miliard korun.

Sestra z Tel Avivu: Pro Izraelce je očkování lístkem ke svobodě. Vše jde hladce, s Českem se to nedá srovnat

Jako zdravotní sestra v Izraeli pomáháte s očkováním proti covidu-19, aktuálně jste ale v České republice.

Znamená to, že už jste dostala i druhou dávku vakcíny a získala jste tedy zelený pas? Druhou dávku jsem dostala už 10. ledna.

Zelený pas se u nás vydává sedm dní po druhé dávce, protože se počítá s tím, že v té chvíli je imunitní reakce dostatečná. Takže už mám i zelený pas, mám ho v telefonu, v počítači a taky jsem si ho vytiskla.

Kdo je Martina Paletová?

Z Česka odešla začátkem 90. let, žila v několika zemích včetně Namibie nebo Kanady. Nyní pracuje jako zdravotní sestra na oddělení hemato-onkologie ve velké telavivské nemocnici Ichilov, kromě toho se podílí na očkování proti koronaviru.

Budete mít zájem:  Rakovina Děložního Hrdla Příznaky?

Jaké výhody vám zelený pas dává? V Izraeli by mi měl zajistit, že až přiletím zpátky z Evropy, nebudu muset do karantény nebo podstoupit testy na koronavirus, a to ani v případě že přijdu do kontaktu s pozitivním.

Zatím ještě nemáme žádné výhody, které by držiteli zeleného pasu umožnily například jít do fitness centra, v Česku mi ale zelený pas nedává výhodu žádnou. Za pár hodin proto musím jít na test na koronavirus, abych tu vůbec mohla být.

Tím pro vás „očkovací mise“ v Izraeli prozatím skončila, nebo se tam budete v dohledné době vracet? Vracím se už v pondělí, na kdy už mám naplánovanou noční službu. Do Česka jsem přijela jen na pár dní, protože nemáme tolik dovolené. Momentálně v Izraeli očkujeme 200 tisíc lidí každý den, kvůli nedostatku personálu proto nemůžeme jen tak odletět na delší čas.

V Izraeli pracujete na oddělení hemato-onkologie ve velké telavivské nemocnici Ichilov, očkování proti koronaviru jste si ale přibrala jako práci navíc.

Jak náročné pro vás poslední týdny byly? Nemocnice nás vyzvala, že kdo chce, může si očkování vzít jako brigádu k práci na běžném oddělení – buď může jít na covidové oddělení nebo se podílet na očkování.

Sestry by tak měly pracovat na třech různých odděleních, což je velice náročné.

Než jsem přiletěla do Česka, pracovala jsem každý den 12 až 15 hodin, jeden den v týdnu jsem pak měla volno. To je fyzicky opravdu hodně náročné.

Na hemato-onkologii, kde děláme transplantace kostní dřeně, je to náročné i psychicky.

Při očkování je to spíš fyzická rutina, ale je to obtížné i v tom ohledu, že s pacienty člověk mluví hebrejsky, anglicky, rusky a pořád musí přecházet z jednoho jazyka do druhého. Na konci dne pak z toho má člověk v hlavě guláš.

Jak máte služby rozložené? Máte to tak, že jste jeden den na oddělení hemato-onkologie, další zase pomáháte s očkováním? To je různé, ale moje oddělení má přednost. Rozdělí se služby a tam, kde mám zrovna volno, se můžu jít přihlásit na očkování. Někdy pracuji jen osm hodin, ale většinou to zvládám celý den – od rána od sedmi do 11 do večera.

Očkování probíhá po celé nemocnici, kde je několik stanic. Člověk tam přijde, zapíše se do počítače, dostane lahvičku Pfizer a jde očkovat.

Také máme vedle nemocnice velký stan, který byl vybudován společně s městem Tel Aviv. Tam chodí na očkování jak přihlášení lidé, tak kolemjdoucí.

Ve stanu dostanu vlastní buňku, kde je počítač a veškeré očkovací pomůcky. Takže přijdu, přihlásím se do systému a očkuju.

V očkovacím stanu mám vlastní buňku, kde je počítač a veškeré očkovací pomůcky, říká sestra z Tel Avivu | Foto: Martina Paletová

Těhotným se očkování doporučuje

Izrael je celosvětově udáván jako příklad země s nejrychlejším tempem očkování proti covid-19. Účinnou dávku dostalo už zhruba 40 procent populace a tempo se neustále zrychluje.

Například ve čtvrtek se podařilo podat vakcínu 224 tisícům lidem, z toho necelých 70 tisíc dostalo svou první dávku, ostatní už druhou…

Mohu vám to říct úplně přesně. V této chvíli (rozhovor proběhl v pátek dopoledne – pozn. redakce) máme 2 441 510 lidí, kteří dostali první dávku, a 851 385 s druhou dávkou.

To jsou čísla pro tuto chvíli. Na stránkách ministerstva zdravotnictví se počty očkovaných průběžně aktualizují a díky tomu to můžeme neustále sledovat.

Tajemství izraelského úspěchu: zdravotní pojišťovny, organizace, ale i premiérovy osobní ambice

Číst článek

Už právě tohle mnohé naznačuje… V čem vidíte vy osobně ty nejzásadnější rozdíly mezi Izraelem a Českou republikou, pokud jde o očkování proti covidu?

Babiš: Od půli ledna rezervace očkování pro nejstarší, od února pro všechny

Sledovat další díly na iDNES.tv

„Od 15. ledna bude spuštěn centrální rezervační systém, kde se budou moci přihlásit lidé starší 80 let,“ uvedl Babiš s tím, že se jedná přibližně o 400 tisíc lidí. 

Lidé tak budou moci učinit sami, případně přes svého praktického lékaře nebo také přes infolinku 1221. „Tam jim to vypíšou,“ řekl premiér. 

Od prvního února se pak rezervační systém otevře pro zbytek občanů. „Systém to naprogramuje a samozřejmě každý, kdo se tam rezervuje, musí vyplnit údaje,“ řekl Babiš. Zdravý člověk, kterému je 66 let, dostane termín později než například pětašedesátiletý zájemce s vysokým tlakem, obezitou nebo závažným onemocněním plic. 

Mladší a zdraví lidé budou zařazeni do databáze a časem dostanou termín přes zprávu SMS. Podrobnosti sdělí ministr zdravotnictví Jan Blatný v úterý na tiskové konferenci.

„Naočkovat potřebujeme 60 procent populace, abychom pandemii dokázali zvládnout,“ doplnil.

Přednost podle premiéra dostane například asi 13 000 lidí s cukrovkou, 93 000 s obezitou, 218 000 se závažným onemocněním plic nebo 24 000 se závažným onemocněním ledvin. Dalším kritériem bude zaměstnání v oblasti integrovaného záchranného systému, v kritické infrastruktuře, zdravotnictví či v sociální oblasti.

V sobotu 26. prosince Česko převzalo prvních 9 750 dávek, rozděleny byly do Prahy a Brna. Dalších 19 500 vakcín dorazilo 30. prosince.

Zpět k normálu v roce 2023

Podle Babiše se Česko vrátí zpátky do normálu a vzpamatuje se z následků pandemie v roce 2023. 

„Tento rok bude složitý, ten příští asi také, v roce 2023 bychom se mohli vrátit do normálu. Jsme exportní ekonomika, záleží, jak budou fungovat naši sousedé, třeba Německo. Rýsuje se dohoda s Čínou, to pomůže našim exportérům,“ řekl.

Čtenáři hlasovali do 0:00neděle 10. ledna 2021. Anketa je uzavřena.

Nevím, mám pochybnosti. Rozhodnu se až po zkušenostech ostatních655

Premiér podstoupil očkování proti koronaviru už na konci prosince loňského roku. Na otázku, zda se již nechal naočkovat prezident Miloš Zeman, premiér odpověděl, že neví. Podle něj ovšem prezident čeká na vakcínu od Johnson & Johnson. 

Podle něj si však ostatní občané republiky vakcínu vybírat nebudou. „To by snad nebylo možné, aby si lidé mohli vybírat,“ reagoval. Takovou situaci už dříve odmítl i ministr zdravotnictví Jan Blatný. 

Babiš v pořadu zmínil, že ho překvapilo vyhlášení termínu sněmovních voleb prezidentem Zemanem. Radost z toho nemá, protože jeho Hnutí ANO bude muset již vykazovat náklad na kampaň. „Chci být premiérem a vyhrát volby,“ uvedl s tím, že však nepodceňuje opoziční koalice.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector