Cukrovka je zbytečná. Teď můžete zdarma zjistit, jak jste na tom

14.11.2015 | 11422x Shlédnutí | Zdraví

Diabetes neboli cukrovka se nikdy neobjevuje zničehonic. Nemoc se rozvíjí až deset let. Celou tuto dobu o sobě nedává nijak vědět, avšak už škodí například ledvinám nebo cévám. Proto má takový smysl ji odhalit co nejdříve. Vyšetření přitom není složité. Pokud na ni přijdete a včas se začnete léčit, může se vám život prodloužit o několik let.

„Měla jsem před deseti lety těhotenskou cukrovku, když jsem čekala druhé dítě, ale brala jsem to tak, že jakmile porodím, nemoci se jednou pro vždy zbavím. U nás v rodině ji snad nikdo neměl a ani já jsem neměla problémy s váhou,“ líčí pětačtyřicetiletá Zuzana, kterou tehdy překvapilo doporučení, aby půl roku po porodu zašla na kontrolu hladiny cukru v krvi a aby na ni chodila každé dva až tři roky.

Dodržela to, vždy bylo všechno v pořádku. Až letos jí opakovaně naměřili zvýšenou hladinu cukru v krvi – odborně se mluví o zvýšené glykemii.

„Lékař mi vysvětlil, že mám prediabetes a že se u mě během několika dalších let může rozvinout cukrovka II.

typu, proto začínám teď dodržovat dietní opatření,“ dodává žena s tím, že tahle dieta rozhodně neznamená hladovění, naopak, je potřeba jíst pravidelně a hlídat si konzumaci sacharidů.

Jak nemoc vzniká

Právě mírný vzestup glykemie je prvním příznakem rozvíjejícího se diabetu II. typu, právě tehdy je možné rozvoj nemoci ještě zvrátit pomocí diety a dostatku pohybu.

Pokud se tak nestane, zhoršuje se schopnost těla hospodařit s inzulinem a glykemie nadále stoupá, takže už bývá nutné nasadit krom diety i léky.

Prediabetickou fázi se někdy podaří odhalit náhodou v rámci preventivní prohlídky u praktika a příslušných vyšetření.

Jakmile se nemoc projeví typickými příznaky, například únavou, žízní a častým močením, případně dechem páchnoucím po acetonu, jde už o plně rozvinutou cukrovku.

V případě mnohem méně častějšího diabetu I. typu sice vypadá nástup choroby razantněji, vypadá to, jakoby propukla náhle a v plné síle, ovšem stává se tak až po zničení 90 procent buněk, které ve slinivce vyrábějí hormon inzulín. Bohužel, dříve se nemoc odhalit prakticky nedá. Jelikož je nemoc dědičná, lze sledovat děti rodičů, kteří tímto typem diabetu trpí.

Jak se stanovuje diagnóza?

Lékaři určují diagnózu diabetes pomocí těchto základních vyšetření:

• odběr krve (glykémie na lačno a glykovaný hemoglobin), normální hladiny glykémie před jídlem činí 3,3–5,5 mmol/l
• vyšetření moči (množství glukózy neboli cukru)
• OGTT test (orální glukózový toleranční test), při kterém se hodnotí glykémie nalačno a po vypití roztoku glukózy v určitém časovém odstupu a rychlost návratu k normálním hodnotám, vyšetření trvá několik hodin
• dále lze sledovat hladinu inzulínu či protilátek

Jak vypadá dieta?

Základem diety je úprava příjmu cukrů (sacharidů), které mají přímý vliv na hladinu krevního cukru (glykémii). Pravidlo číslo jedna? Diabetici nesmí sladit, měli by proto vyloučit jednoduché cukry jako jsou bílý a hnědý cukr (řepný i třtinový), med, hroznový cukr a podobně, mohou však používat některá umělá sladidla.

Pozor na to, že jednoduché cukry obsahují i potraviny, u kterých to člověka zase tak moc nenapadne.

Kromě sladkostí a slazených nápojů jsou to třeba snídaňové cereálie, kompoty, marmelády, ale také kečup, rajský protlak, sterilovaná a nakládaná zelenina, dresinky a různé dochucující omáčky, paštiky a další uzeniny, instantní potraviny a samozřejmě alkohol.

Potraviny obsahující složité cukry (polysacharidy) je potřeba rozložit do více denních jídel, nejlépe do pěti nebo šesti a dodržet dostatečný interval mezi jednotlivými jídly, ideálně tříhodinový.

Podobná dieta se dá doporučit jako prevence před samotným rozvojem nemoci. Ukazuje se také, že velký význam v prevenci cukrovky II. typu má pohybová aktivita a to nejen proto, že se díky ní snižuje váha.

Nová služba pro diabetiky i pro ty, kterým nemoc teprve hrozí

Patříte mezi lidi ohrožené cukrovkou? Obáváte se, že se u vás nemoc už rozvíjí či vám ji dokonce lékař potvrdil? Právě pro vás během listopadu na vybraných poradnách spouští NUTRIADAPT novou službu nazvanou Výživa diabetiků. V jejím rámci se dozvíte mnoho praktických rad.

Služba Výživa diabetiků je určena jak těm, u kterých se už nemoc rozvinula, tak lidem s prediabetem. Odborníci z NUTRIADAPT totiž v rámci biochemických vyšetření, která vyhodnocují, opakovaně zjišťují, že mnoho klientů už je ve fázi pomalu počínající cukrovky, kterou lze naštěstí zastavit právě pomocí dietních opatření. Služba Výživa diabetiků zde může sehrát velkou preventivní roli.

Pokud si chcete nechat poradit přímo od odborníka, objednejte se na konzultaci zde.

Zvýšená hladina cukru v krvi neznamená jen cukrovku

Krevní cukr zásobuje buňky energií. Jeho hladina souvisí s množstvím a typem sacharidů, které konzumujete. Do hry však vstupuje i řada dalších faktorů.

Hodnoty cukru v krvi během dne kolísají

Hladina cukru v krvi – odborně glykémie – přirozeně kolísá. Především v závislosti na tom, kdy jste naposledy jedli, co jste jedli a jak velkou jste měli fyzickou námahu. Hodně lidí bojuje s poklesem energie v dopoledních hodinách nebo naopak odpoledne před večeří.

Na vině většinou bývá úbytek zásoby glukózy v krvi. U zdravých jedinců si s tím tělo samo poradí – řekne si o doplnění rychlé energie v podobě například ovoce nebo celozrnného pečiva.

Zdravý člověk versus diabetik

Lidé nemocní cukrovkou mají přirozenou schopnost vyrovnávání hladiny glukózy v krvi narušenou. Na vině je porucha produkce nebo zpracování inzulinu, hormonu produkovaného slinivkou břišní.

• U diabetu 1. typu slinivka neprodukuje inzulin vůbec.
• U diabetu 2. typu (stařecké cukrovky) ho produkuje buď málo, nebo ho neumí správně využívat.
• Totéž, co pro stařeckou cukrovku, platí i pro tzv. gestační diabetes, který se dočasně objevuje u nastávajících matek během těhotenství.

Normální hladina cukru v krvi

Server VeryWellHealth.com upozorňuje, že specifická hladina glukózy, kterou lze považovat za normální, závisí na mnoha faktorech. Například:

• Na věku
• Užívaných lécích
• Další stavech, jaké mohou v těle nastat (stres, probíhající akutní nemoc atd.)
• U diabetiků záleží na typu nemoci a délce trvání

Světové zdravotnické organizace se proto rozcházejí v tom, co považují za ideální hladinu cukru v krvi. Proto má poslední slovo vždy lékař. Americká asociace pro cukrovku (ADA) doporučuje sledovat glykémii u diabetiků:

• Ráno po probuzení
• Před jídlem
• Po jídle
• Před a po cvičení

U zdravých lidí se měří většinou na lačno jako součást ranních odběrů krve.

Normální hladina cukru v krvi u zdravého člověka

Aktuálně se za normu u zdravého člověka považuje hodnota 3,9 mmol/l–5,9 mmol/l. Pokud vám lékař opakovaně naměří vyšší čísla, může jít o první signál počínající cukrovky.

Tabulka normálních hodnot cukru v krvi

Denní doba	Normální hodnota
Před snídaní	3,9 mmol/l–5,9 mmol/l
Před obědem	3,9 mmol/l–6,1 mmol/l
Hodinu po jídle	Do 8,9 mmol/l
2 hodiny po jídle	Do 6,7 mmol/l
Mezi 2. a 4. hodinou ranní	Nad 3,9 mmol/l

Dlouhodobě zvýšená hladina cukru v krvi může poškozovat nejen cévy, ale i další tělesné tkáně od očí až po ledviny.

Nebezpečí hrozí i při příliš nízké hodnotě

Pokles hodnoty pod 2,2 mmol/l lékaři nazývají hypoglykémie. V tomto stavu vázne zásobování mozkové tkáně a dalších buněk glukózou. Mírná hypoglykémie se u zdravých dospělých objevuje například při nízkém příjmu potravy či vysoké tělesné zátěži. Většinou ji tělo samo vyrovná. Závažnější nebo déletrvající hypoglykémie může způsobit například krátkodobé mdloby.

Jak změřit glykémii?

Nejsnazší cestou je požádat lékaře o kontrolu cukru v krvi v rámci preventivní prohlídky. Máte na ni nárok každé 2 roky. Měření se většinou provádí nalačno, tedy ideálně po ránu nebo v dopoledních hodinách.

Další možností je pořídit si domácí glukometr. Z kapky krve, kterou nanesete na speciální papírek, vám glukometr ihned ukáže aktuální hodnotu. Hodí se k orientačnímu měření například po cvičení nebo ráno po probuzení.

Glykémii vám zdarma změří také ve větších lékárnách nebo ve stáncích v rámci osvětových dnů.

Mezinárodní den boje proti diabetu stanovila Mezinárodní federace pro cukrovku (IDF) na 14. listopadu.

Příznaky hyperglykémie

Endocrineweb.com označuje za nejčastější příznaky hyperglykémie následující stavy:

• Větší pocit žízně nebo hladu
• Časté močení
• Výskyt cukru v moči
• Bolesti hlavy
• Rozmazané vidění
• Únava

Mezi další varovné příznaky patří:

• Přehnané reakce na kávu a jiné kofeinové nápoje
• Nespavost
• Onemocnění dásní

Příčiny hyperglykémie

Medicinenet.com označuje za nejčastější příčiny vysoké hladiny cukru v krvi následující stavy a nemoci:

• Cukrovku 1. a 2. typu
• Hyperfunkci štítné žlázy
• Cushingův syndrom
• Jiné hormonální onemocnění
• Zánět slinivky břišní
• Užívání některých druhů léků (kortikoidy, hormonální antikoncepce a jiné hormonální preparáty, beta-blokátory) a nosních sprejů
• Některé druhy nádorů

Může se objevit i jako následek po některých operacích, například v oblasti slinivky břišní.

Obecné tipy, jak snížit cukr v krvi

Správný postup léčby musí navrhnout lékař. V některých případech jsou léky nezbytné. Jindy si vystačíte s režimovými opatřeními. Ta zahrnují:

• Úpravu jídelníčku
  • Pravidelné jídlo pro udržení stálé hladiny cukru
  • Omezení živočišných tuků a rychlých, jednoduchých cukrů
  • Přidání více zeleniny a celozrnných výrobků
  • Omezení pití alkoholu a slazených nápojů
• Pravidelnou pohybovou aktivitu
• Redukci stresu

TIP: U fyzické aktivity nepřepalte start, navyšujte ji postupně. Vyzkoušejte třeba týdenní tréninkový plán pro začátečníky.

Jaké sacharidy volit pro snížení cukru v krvi?

V minulosti odborníci rozlišovali 2 typy cukrů:

• Jednoduché = rychlé – rychle zvyšují hladinu krevního cukru a tím i produkci inzulínu, což může mít negativní účinky.
• Složené – mají  menší okamžitý dopad na hladinu cukru v krvi díky obsahu vlákniny, vitamínů a minerálů, které zpomalují jejich rozklad.

Později však přišli odborníci s názorem, že toto dělení je příliš zjednodušené a nezohledňuje reálný dopad potravin na hodnotu aktuální a dlouhodobé glykémie. Zavedli proto tzv. glykemický index, který slouží k lepší kategorizaci potravin obsahujících sacharidy, zejména škroby.

Hodnoty glykemického indexu

Glykemický index řadí sacharidy na stupnici od 0 do 100 podle toho, jak rychle po jídle ovlivní hladinu cukru v krvi. Potraviny s vysokým glykemickým indexem, například bílé pečivo, tráví tělo rychle. Sice dodají okamžitou energii, ale způsobí také poměrně významný výkyv glykémie.

Potraviny s nízkým glykemickým indexem, například celozrnné vločky, tráví tělo pomaleji. Vedou proto k postupnějšímu zvyšování hladiny cukru v krvi.

• Potraviny s nízkým GI mají na škále hodnotu do 55.
• Střední GI mají potraviny s hodnotami 56 až 69.
• Potraviny s vysokým GI začínají na 70.

Konzumace nadbytku potravin s vysokým glykemickým indexem podporuje nejen riziko diabetu, ale také srdečních chorob a nadváhy. Předběžně je lékaři spojují také s neplodností, makulární degenerací nebo některými typy rakoviny. Tyto komplikace však zatím nebyly spolehlivě prokázány.

Naopak výzkum Univerzity v Harvardu prokázal spojitost konzumace sacharidů s nízkým glykemickým indexem s redukcí zánětů v těle a celkově snížením rizika chronických onemocnění.

Potraviny s nízkým GI také pomáhají kontrolovat příznivý vývoj stařecké cukrovky. Pozitivně podle některých odborníků ovlivňují také hubnutí, byť na tomto poli ještě na 100% ujištění čekáme.

Glykemický index jídel ovlivňují i další faktory

• Způsob zpracování: odstranění otrub a klíčků či rafinace zvyšuje celkový GI.
• Celkový obsah vlákniny: čím vyšší, tím pomaleji tělo štěpí sacharidy.
• Stupeň zralosti: zralejší ovoce a zelenina mívá vyšší GI.

Kde zjistit GI potravin?

Univerzita v Sydney udržuje aktualizovaný seznam potravin s hodnotami glykemického indexu. Stačí zadat název potraviny do vyhledávacího boxu v levé části obrazovky.

Základní přehled najdete také v našem článku o glykemickém indexu.

Shrnutí: Jak bojovat proti vysokému krevnímu cukru?

Hyperglykémie se může objevit nárazově, nebo chronicky. Čím déle trvá, tím větší hrozí zdravotní rizika – od poškození očí až po ohrožení mrtvicí. Rizika snížíte pravidelnou kontrolou glykémie u lékaře a zdravým životním stylem. Dostatek spánku a pohybové aktivity, omezení stresu spolu se zdravou stravou vám pomohou udržet glykémii pod kontrolou.

cukr cukrovka diabetes glykemický index sacharidy

Jak poznám, že mám cukrovku | Centrum prevence | Jak řešit cukrovku

Není to vaše vina, že máte tuto nemoc

A není to otázka pouze obézních lidí. Jakmile budete znát skutečnou příčinu diabetu II. typu, budete schopni výrazně snížit nebo dokonce eliminovat svou potřebu léků. 

Pokud chcete s cukrovkou opravdu zatočit, vypněte si mobil a vemte do ruky tužku a papír. Právě teď se chystáte zjistit, jak dostat svůj cukr pod kontrolu.

Dovolte abych vše vysvětlil. Jak už jsem říkal jmenuji se Pavel Novák a pracuji v obchodě. Je mi 54 let. Mám ženu a 3 děti. 

Teď s vámi budu sdílet můj příběh. Upřímně, těch pár řádku, které si ZDARMA přečtete, vám pomohou změnit konfrontaci s touto zákeřnou nemocí.

Před několika lety jsem málem ztratil všechno. Tou dobou jsem více než 10 let trpěl diabetem II. typu. Nikdy jsem si nedělal starosti, které potraviny a hlavně v jakém množství mohu jíst. 

Byl jsem nadšeným amatérským kuchařem, ale teď jsem musel zpozornět. Byl jsem na obtíž mé rodině a byl jsem vyděšený, že díky své nemoci neuvidím vyrůstat své děti. 

Každý den jsem se musel píchnout do prstu a testovat svou hladinu cukru v krvi a následně do sebe vpravit inzulín.

Zkoušel jsem i jiné léky, které mi doktor doporučil. Byla to katastrofa.

Cítil jsem nevolnost a přibíral jsem. 

Navíc mi kamarád poslal studii z anglické univerzity, kde jsem se dozvěděl, že díky lékům na cukrovku mám až o 64% vyšší riziko srdečního infarktu.

Dokonce i když jsem byl týden na dovolené v Egyptě, nemohl jsem se uvolnit. Stále se mi hlavou honily černé myšlenky ohledně hladiny cukru. Bál jsem se abych se včas stihl vrátit na pokoj pro inzulín. 

Můj diabetes II. typu mě dával zabrat finančně. Ničil mé tělo a život začínal být ubohý. Byl jsem prostě v pasti.

Diabetes dělal můj život horší a horší, až mě nakonec skoro zabil. 

Nohu jsem měl sice oteklou, bolestivou a zarudlou, ale pod tíhou každodenních povinností jsem tomu nevěnoval pozornost.

Přišla kritická chvíle… 

Nikdy nezapomenu na ten den doma v kuchyni…

Zrovna jsem se vrátil domů po náročném dni v práci. Řešili jsme spoustu problémů ohledně obchodu. 

Můj stres byl vyšponovaný na maximum. Bušilo mě srdce a poléval mě horký pot. 

Poslední, na co si vzpomínám je, že jsem chtěl vařit večeři.

A dál……prázdno…..

Probudil jsem se v nemocnici na JIP.

Viděl jsem svou ženu a mé 3 dospívající děti jak sedí kolem mě. Všichni měli červené opuchlé oči od pláče. 

Cítil jsem nemocniční sterilitu a slyšel stálé pípání mého srdce na monitoru. 

Když manželka uviděla, že jsem vzhůru, rychle mě obejmula a zavolala doktora. Moji synové a dcera se na mě dívali,jako kdyby jejich táta umřel. 

• Měl jsem tehdy obrovské štěstí, že ten den dcera Pavlína slyšela mé zhroucení v kuchyni a duchapřítomně zavolala záchranku. 
• Kdybych byl doma sám, byl bych mrtvý. 
• Přišel lékař, zhluboka vydechl, vypadal, že mi chce říct něco ještě horšího. 
• „ Hnije Vám noha“ – je zodpovědná za vznik kómatu.“
• Co nejdříve ji uřízneme.
• Jako každý diabetik jsem měl nyní ty nejhorší obavy: amputace. 

„Ne!“ Vykřikla moje žena. „To rozhodně ne!“ 

1. „Je mi to líto“, trval na svém doktor, „Můžeme mu dát dalších 10 let života navíc, ale musíme jednat okamžitě.“ 
2. Má rodina se rozplakala. 
3. Zatímco žena rozmlouvala s doktorem, ztratil jsem se ve svých myšlenkách. 
4. Amputace. 
5. A jen 10 roků života
6. Nechtěl jsem tomu věřit. 

Jak budu podporovat svoji rodinu? Nemohl jsem řídit obchod z invalidního vozíku!

Budu trávit své poslední roky života jako mrzák a úplně zbytečně… 

Budoucnost se mi zdála jako temná a děsivá cesta, kterou jsem nechtěl projít. 

Celou dobu jsem podvědomě slyšel, jak žena mluví s lékařem. 

Zpozorněl jsem, když doktor říká… 

„Dlouho čekat nemůžeme.“

Moje žena přikývla a řekla: „My to nevzdáme“. Ale viděl jsem, jak se jí lesknou slzy v jejich očích. Svěřila se mi, že má zlomené srdce. 

Následující týden byl nejhorší týden mého života.

Seděl jsem doma na gauči. Měl jsem strach a deprese. Nejbližší rodina se ke mě chovala , jako bych byl už mrtvý.

Dcera říkala: „Miluju tě tati,“ pokaždé, když šla kolem mě. 

Jeden ze synů se na mě naštval a nemluvil se mnou. Nechápal, proč bych právě já tady pro něj nemohl být navždy. 

Byl jsem připraven vzdát se. 

Cukrovka: příznaky, léčba (diabetes mellitus)

Diabetes mellitus je onemocnění charakteristické výskytem
nadměrného množství cukrů v krvi (hyperglykémie). Jedná
se tedy o poruchu metabolismu cukrů (sacharidů).

Obecně se dá říci, že toto onemocnění se může vyskytovat v každém
věku a postihuje obě pohlaví. Onemocnění může vypuknout náhle nebo ho
může zjistit obvodní lékař při preventivní prohlídce, a to
rozborem krve.

O cukrovku se jedná v případě, že hladina glukózy v krvi
přesáhne hodnotu 10mmol/l. Zvýšená hladina cukrů v krvi
může mít 2 příčiny a podle nich rozdělujeme diabetes mellitus na
2 typy.

Diabetes 1. typu vzniká z důvodu nedostatečné produkce
inzulinu (hormon slinivky břišní) a diabetes 2.

 typu je
zapříčiněn sníženou citlivosti tkání vlastního těla
k inzulinu.

(Hormon inzulin je pro celý organismus nezbytně důležitý,
protože vychytává cukr z krve a přivádí ho do orgánů a tkání celého
těla. Tedy zajišťuje přísun hlavního energetického zdroje.)

Diabetes mellitus 1.

 typu propuká nejčastěji
v dětství nebo v mládí a jedná se vlastně
o autoimunitní chorobu, kdy vlastní imunitní systém ničí
buňky slinivky břišní, které produkují inzulin. Jedná se o onemocnění
náhlé a někdy bývá označováno z důvodu raného výskytu jako juvenilní
diabetes. Odhaduje se, že v současné populaci trpí touto nemocí
0,4% lidí.

Diabetes mellitus 2. typu se vyskytuje spíše
u dospělých, a to hlavně obézních
jedinců. Propuká pozvolna většinou po 30.

 roce života, avšak v poslední
době se neobvykle často vyskytuje i u obézních dětí s nedostatkem
pohybu. Vlohy k tomuto onemocnění jsou často přenášeny dědičně
z generace na generaci a v současnosti touto poruchou trpí asi 7% populace.

Výzkumy ukazují, že se stále běžnější obezitou se častěji objevuje cukrovka
u dětí prvního i druhého stupně zároveň.

Zvláštním úkazem je výskyt cukrovky během
těhotenství. Objevuje se u žen, které nikdy podobné
problémy neměly, a po porodu odeznívá. Příčinou je zřejmě souvislost
s těhotenskými hormony, které zvyšují nároky na funkci slinivky
břišní. Pokud se slinivka nedokáže se zvýšenými nároky na výrobu
inzulinu vyrovnat, dochází ke kolísání hladiny cukru v krvi.

Tento úkaz je typický zhruba pro 4% těhotných žen a obvykle bývá
zjištěn krevními testy při běžných kontrolách. Narozené děti mívají
větší porodní váhu a jsou často ohroženy nízkou hladinou cukru v krvi
(hypoglykémií) a novorozeneckou žloutenkou.

Rizikové faktory cukrovky

Pro diabetes 1. typu nejsou rizikové faktory zcela známy, pravděpodobně
je k němu nutná určitá genetická dispozice společně
s proniknutím virové infekce. Vznik diabetu 1. typu tedy
nesouvisí s tělesnou konstitucí (zda je člověk štíhlý nebo obézní)
ani na každodenních zvyklostech.

Zato pro diabetes 2. typu je takových faktorů hned několik. Nejčastěji
se jedná o obezitu, nedostatek pohybu a
nezdravý životní styl a výživu.

Dlouhodobé přejídání a nedostatek pohybu totiž vede ke snížení
počtu inzulinových receptorů na povrchu buněk. Dříve byl diabetes mellitus
2.

 typu označován jako stařecká cukrovka, protože se vyskytoval
převážně u starých lidí.

V současnosti je však v důsledku našeho
životního stylu takřka epidemicky rozšířen ve všech věkových
kategoriích a ročně zabíjí stejné množství lidí jako
například AIDS.

Prevence cukrovky

Preventivní opatření pro diabetes 1. typu dosud neexistují. Naopak
diabetu 2. typu se člověk vyvarovat může a to tím, že odstraní ze svého
života všechny rizikové faktory pro toto onemocnění. To znamená
dodržování přísných pravidel v každodenním životě.

Musí se dbát na dostatek pohybových aktivit, zdravý
životní styl a vyváženou stravu (s energetickou hodnotou
úměrnou fyzické aktivitě).

Cukrovka tedy není důsledkem nadměrného pojídání sladkostí, jak si
mnoho lidí myslí, ale jedná se o reakci organismu na přebytečnou konzumaci
jakýchkoliv potravin. Sladké pokrmy si diabetik musí odpírat až po
propuknutí tohoto onemocnění, a to z důvodu neschopnosti organismu vyrovnat
se zpracováním nadměrného množství cukru v krvi.

Příznaky a projevy cukrovky

Nejčastějšími příznaky pro diabetes 1. typu je
předrážděnost, časté močení spojené s abnormální
žízní, dále zvracení, tělesná slabost, hubnutí a
neobvykle silný pocit hladu.

U dětí se také může objevovat noční
pomočování.

Protože jsou sacharidy shromážděné v krvi, chybí tyto energetické
zásoby v buňkách a ty tedy musí k zisku energie využívat tuky (lipidy).

Při štěpení tuků (katabolismu) se uvolňují také odpadní látky
(ketolátky, aceton), které zvyšují kyselost vnitřního prostředí a tím
ovlivňují průběh dalších metabolických reakcí.

Proto je také z úst
diabetiků cítit** pach acetonu**, který se mimo jiné objevuje společně
s glukózou i v moči.

Velice často může být prvním příznakem onemocnění
diabetické koma s poruchou vědomí.

Diabetes 2. typu má příznaků podstatně více, avšak o to
méně jsou jeho projevy specifické. Časté bývá zamlžené
vidění, snížení vnímání sladké chuti,
svědění, neobvyklá žízeň,
ospalost, únava, kožní infekce, pomalé
hojení ran, bolesti nohou a mravenčení chodidel.

Mnohdy jsou přítomny také příznaky podobné chřipce či nachlazení,
možná je i ztráta ochlupení na nohou nebo žluté
hrbolky (xantomy) po těle. Časté denní a noční močení není
také neobvyklé.

Léčba cukrovky

Všechny typy onemocnění mají společnou součást léčby, kterou
představuje dieta a pohyb.

Diabetes 1. typu se navíc neobejde bez pravidelných dodávek
inzulinu. Ten se aplikuje injekcemi do oblasti
paže, stehna nebo břicha cca 3-6× denně.

V případě, že hodnoty cukru
v krvi nepřiměřeně kolísají, je nutné využití inzulinové pumpy.

Tato
zásobárna inzulinu dodává neustále malé množství inzulinu do krve a tím
takřka dokonale nahrazuje funkci poškozených buněk slinivky břišní.

Nemocní by měli mít ve vlastnictví kromě pravidelných dávek inzulinu
také přístroj glukometr, kterým je možné měřit z kapky
krve aktuální hodnotu cukru v krvi (glykemii).

Dietní opatření zahrnují častý přísun potravy o malém
množství (min. 5-6 chodů denně). Dále by se neměla překračovat
dávka 30g cukru denně a nedoporučují se výrobky slazené
sacharózou.

Pravidelná fyzická aktivita by měla být přiměřená, rozhodně by
nemělo dojít k nedostatku cukru v krvi (hypoglykémii). Proto nesmí
diabetici nikdy dlouho hladovět ani praktikovat náročnou, dlouhodobou
činnost.

Zatím stále experimentální léčbou je transplantace slinivky
břišní nebo jejích buněk, produkujících inzulin (Langerhansovy
ostrůvky).

Pro diabetes 2. typu je zpravidla nutné snížení
tělesné hmotnosti a podávání léků, tzv. perorálních
antidiabetik, která zvyšují citlivost tkání k inzulinu.

Dieta spočívá ve snížení množství kalorií v potravě (méně než
1800kcal/den), omezení cukrů a tuků a naopak zvýšení přísunu
vlákniny.

Vhodné je maso z ryb a
drůbeže a také dia výrobky. Pod kontrolou by mělo být
také množství bílkovin, které by nemělo dosahovat příliš vysokých
hodnot, aby nezatěžovalo činnost ledvin.

Doporučuje se 0,9 – 1,0g
bílkovin na kg tělesné hmotnosti/den.

Jak vypadá diabetická
dieta, najdete u Ulékaře.cz.

Fyzická aktivita je nutná z důvodu udržení svalového tonu a zdatnosti,
snížení hladiny glukózy v krvi, kontroly hladiny tuků v krvi a tím
i kontroly hmotnosti. Mimo jiné byl po fyzické zátěži prokázán
i výrazný efekt ve zvýšení citlivosti organismu na účinnost léků.

Pokud by však výše zmíněná opatření nepomohla udržet nízkou hladinu
cukru v krvi, byla by nutná léčba inzulinem, podobně jako u diabetu
1. typu (stejná zásada platí i u těhotenského diabetu).

Komplikace cukrovky

Mezi náhlé komplikace řadíme příliš nízkou a příliš vysokou
hladinu krevního cukru (glukózy) v krvi.

Hypoglykémie (nízká hladina cukru) může mít více
příčin, např. hladovění, přespříliš cvičení, opoždění jídla,
alkohol, a podobně.

Tato komplikace se projevuje pocity hladu,
závratěmi, bušením srdce, či
zmateností. Někdy se dokonce popisuje i mravenčení ve
špičkách prstů.

Pokud není léčena, může dojít až ke
kómatu a smrti.

První pomoc v případě hypoglykémie je podání tzv. rychlých
cukrů (snadno rozložitelných), např. sladkého nápoje.
V případě, že už je dotyčný v bezvědomí, měl by dostat kostku cukru
pod jazyk a být ihned ošetřen lékařem.

Naopak hyperglykémie (vysoká hladina cukru) vzniká
v případě nediagnostikované diabetes, vynecháním inzulinové dávky nebo
v době nemoci a stresu. Projevuje se klasickými příznaky diabetes mellitus,
a pokud není léčena, může také vést až ke kómatu a
následné smrti.

Hyperglykemické koma se rozvíjí velice rychle. Od hypoglykemického ho
rozeznáme pomocí typických znaků, jakými jsou opocení kůže, povrchové
dýchání a nepřítomnost dehydratace. První pomocí je podání
inzulinu.

Pokud si nejsme jistí, o jaký druh komatu se jedná,
nikdy nepodáváme inzulin, protože v případě
hypoglykemického bezvědomí by mohl mít smrtící dopad!

Onemocnění diabetes mellitus bohužel přináší i komplikace
chronické, kvůli kterým musí každý diabetik podstupovat další
vyšetření v různých lékařských zařízeních.

Jedná se především
o tyto specifické komplikace: postižení nervů
(neurologické vyšetření), postižení sítnice (optické
vyšetření), postižení ledvin (kontrola moči) a
postižení malých cév (cévní vyšetření).

Pro diabetes 2. typu je také větší riziko onemocnění
srdce a vniknutí infekce. Je proto nutná kontrola
váhy, krevního tlaku a cévní vyšetření, aby se zabránilo rozvoji
vznikajícího onemocnění.

Nejčastěji se v souvislosti s výše zmíněnými komplikacemi setkáme
s onemocněními jako: snížená funkce ledvin až jejich selhávání,
poškození sítnice, slepota, šedý nebo zelený zákal, ateroskleróza cév,
infarkt myokardu, cévní mozková příhoda a brnění až bolesti
končetin.

Dále se také můžeme setkat s otlaky,
vředy, záněty, a dokonce až s nutností amputace
dolní končetiny. A aby toho nebylo málo, postihují
komplikace také zažívací ústrojí a způsobují poruchy trávení,
vylučování a mnohdy i žlučníkové kameny.

Přečtěte si o těhotenské
cukrovce na eMimino.cz

Diskuse

Další názvy: diabetes mellitus, diabetes, úplavice cukrová, diabetes mellitus 1. typu, DM 1, diabetes mellitus 2. typu, DM 2, těhotenský diabetes

Diabetici, pozor. Mění se váš nárok na glukometr i diagnostické proužky

Máte cukrovku? Pak se připravte na změny, jež se týkají glukoměrů a diagnostických proužků, které nejspíš používáte. Od začátku prosince se mění nároky pacientů na jejich proplácení zdravotními pojišťovnami. Záležet bude na závažnosti vaší nemoci.

To, na co má diabetik od zdravotní pojišťovny nárok, se řídí tím, jak silná je jeho cukrovka, a tím, kdo předpis vystavuje. Bylo tak tomu dosud a bude tomu i nadále, jen se trochu mění pravidla.

Glukometry pro slabé cukrovkáře? Jen u lékaře

U zdravotnických prostředků pro diabetiky nastávají od 1. prosince změny ohledně jejich předepisování, schvalování a úhrad z veřejného zdravotního pojištění.

Stručně řečeno: glukometr může pacientovi předepsat diabetolog, diagnostické proužky na stanovení glukózy v krvi diabetolog nebo nově u pacientů léčených perorálními antidiabetiky i praktický lékař.

Mění se také rozsah toho, na co mají diabetici nárok.

Máte-li tu „slabší“ cukrovku, tedy diabetes 2. typu, který je ve stabilizovaném stavu a nemá žádné větší komplikace, býváte běžně jen v péči praktického lékaře.

Takový pacient nepotřebuje průběžnou kontrolu hladiny glukózy v krvi, takže nepotřebuje mít k dispozici glukometr.

Praktický lékař u něj může sledovat kompenzaci cukrovky pomocí vyšetření přímo v ordinaci a stejně tak mu může sám orientačně glukometrem vyšetřit aktuální hladinu cukru v krvi.

Silným diabetikům pomůže pojišťovna

Silnějším cukrovkářům, to jsou například ti, co používají inzulinová pera nebo pumpy, ovšem už zdravotní pojišťovny na glukometry přispívají. Dosud tento poukaz musel vystavit diabetolog a musel ho navíc schválit revizní lékař pojišťovny. To už od prosince není nutné, průkaz předepíše diabetolog a souhlas revizního lékaře není nutný.

Nejjednodušší glukometr je ze zdravotního pojištění hrazen do výše 500 korun, v množství jeden kus za šest let. Pro další typy glukometrů (např. glukometry ke stanovení ketolátek, glukometry s hlasovým výstupem, glukometry s integrovaným kalkulátorem a komunikací s chytrým zařízením) platí stejný množstevní limit, ovšem s úhradou 1 000 korun.

Nároky na diagnostické proužky

Mění se i nároky na tzv. diagnostické proužky. I tady platí, že jde o míru onemocnění. „Diagnostické proužky pojišťovna hradí v množství, které záleží na závažnosti zdravotního stavu,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Vlastimil Sršeň.

Pomocí těchto proužků si diabetici zjišťují aktuální hladinu cukru v krvi.

Pokud máte cukrovku slabší a užíváte na ni pouze prášky, bude vám moci proužky předepsat i praktický lékař (anebo diabetolog), ale jen do výše 100 kusů za rok.

„Vše se samozřejmě vykazuje na číslo pojištěnce, takže pacient nemá nárok dostat poukaz na 100 kusů proužků od praktického lékaře a na dalších 100 kusů od diabetologa,“ doplnil mluvčí.

Ve všech ostatních případech proužky předepisuje diabetolog. Ale i tady se rozlišuje závažnost stavu a druh léčby. „Pacientům léčeným injekčními neinzulinovými antidiabetiky nebo inzulinem do dvou dávek denně nebo s nediabetickou hypoglykemií je hrazeno množství 400 kusů za rok,“ vysvětlil Vlastimil Sršeň.

Pokud užíváte inzulinovou pumpu nebo inzulinové pero, máte ročně nárok dokonce na 1 500 kusů proužků hrazených pojišťovnou. Ještě vstřícnější jsou od prosince pravidla pro dětské diabetiky (do 18 let) a pro těhotné diabetičky. Těm pojišťovny proplatí až 2 500 kusů proužků za rok.

Pokud by vám diagnostické proužky nestačily, můžete si je například u VZP nechat proplatit z prostředků fondu prevence. Vyplatí se tedy obrátit na svou konkrétní pojišťovnu a informovat se, jestli vám podobně nepřispívá.

Máte-li podezření, že se diabetes týká i vás, najděte si náš článek Otestujte si cukrovku. Zachráníte si tak možná zrak, končetiny nebo život.

David Garkisch

Ilustrační foto: Pixabay.com, CC0

Jste diabetik nebo máte někoho takového ve svém okolí?

Ano 98 % Ne 1 % Nevím 1 %

Celkem hlasovalo 583 čtenářů.