O starých lidech zvykneme říkat, že jsou senilní. Pod pojmem stařecká senilita si představíme člověka, který se sešlý věkem: má méně vlasů, ztratil velkou část svalové hmoty, na kůži má pigmentové skvrny a vrásky, špatně vidí, chybí mu některé zuby, pomalu se pohybuje a jeho mysl už není tak svěží. Toto jsou běžné projevy stárnutí.
I když se se senilní demencí setkáváme v populaci často, nepatří k přirozeným projevům stárnutí. Informovanost o této nemoci je poměrně nízká a proto často slyšet: “Náš dědeček má už 80 let, on už má “sklerózu” a proto si už nepamatuje naše jména.
“ I v pokročilém věku mohou senioři vést aktivní život, zvládnout si nakoupit, zaplatit účty a vždy najít cestu domů.
Všímejte si příznaky stařecké demence
Všímejte si příznaky stařecké demencePod pojmem demence rozumíme duševní nemoc, kdy dochází úbytku intelektu, poruchy krátkodobé paměti a úsudku. Není neobvyklé, že dochází také ke změně osobnosti a chování.
Stařecká demence se začne projevovat nenápadně, příznaky nad kterými možná mávnete rukou a řeknete si, že už patří ke stáří. Pokud se včas nenasadí vhodná léčba, nemoc pokročí do dalšího stupně stařecké demence a ovlivní soběstačnost seniora.
Přechod mezi stádii není jednoznačný a jednotlivé příznaky se mohou prolínat.
Na začátku je mírná kognitivní porucha
V tomto stupni si okolí i senior sám všímají, že mu to hůře myslí. Dokáže se ještě sám o sebe postarat, dojít si k lékaři nebo nakoupit a věnuje se pořád svým koníčkům. V tomto stádiu může zůstat i několik let, ale riziko rozvoje dalšího stádia demence je vyšší, než u zdravých lidí. Zhoršující se paměť se projevuje obtížným hledáním slov,
Není zapomínání, jako zapomínání
Když jste přepracovaní a nesoustředíte se, zapomenete na nějaký úkol nebo jméno. To ale ještě neznamená, že máte demenci. Později si určitě vzpomenete, na rozdíl od člověka s demencí.
Člověk s demencí má problém vybavit si jména blízkých, nakupuje nesmyslné věci, nepamatuje si recepty, odkládá věci na nesmyslná místa, ztrácí se na známých místech.
Výpadky paměti se projeví třeba i tak, že při pohledu na hodiny ani neví, kolik je hodin.
Pokročilé stádium demence
Péče o seniory s demencí není vůbec jednoduchá. V pozdějších stádiích už senior s demencí nemůže zůstat sám bez dozoru. Zapomene zastavit tekoucí vodu nebo vypnout spotřebič, a to je pro něho nebezpečné.
Těžká je i komunikace a soužití, protože proběhne i změna osobnosti. Je podezíravý, vymýšlí si a špatně se s ním komunikuje. Trpí na deprese a další psychické problémy, ohrožena je i jeho svéprávnost.
Později už nepoznává své blízké a nerozumí tomu, co se kolem něho děje.
Alzheimerova nemoc a další typy demence
Alzheimerova nemoc a další typy demenceMezi nejznámější a taky nejčastější typ demence patří Alzheimerova nemoc, ale rozvinout se můžou i jiné demence a poruchy mozku. Mají velice podobné příznaky a také svoje typické projevy, na základě kterých lékař stanoví přesnou diagnózu. Demence se rozdělují podle příčiny:
Neurodegenerativní, kdy dochází k degenerativním změnám v mozku jsou: již zmiňovaná Alzheimerova choroba, Huntingtonova choroba, demence u Parkinsonovy nemoci, frontotemporální demence a Creutzfeld – Jacobsova choroba.
Vaskulární, kdy jsou příčinou zhoršené paměti cévy. V důsledku sklerotizaci, tedy kornatění, nejsou dostatečně pružné a nepřivádějí do mozku dostatek krve. Mozek je tak málo vyživovaný a okysličovaný, co se podepíše na jeho funkci.
Sekundární demence vzniká jako následek vážné nemoci, úrazech, zánětlivých onemocněních a také alkoholizmu. Na rozdíl od předchozích jsou diagnostikování i u mladých lidí.
Boj se stařeckou demencí
Boj se stařeckou demencíPříznaky Alzheimerovy nemoci a dalších forem demenci se dají odhalit včas. Díky včasnému odhalení a nasazení vhodné léčby se paměť stabilizuje a nezhoršuje se. Na začátku pomůže i test demence. Dotazník změněných schopností seniora pomohou porovnat současný stav se stavem před časem, kdy paměť ještě dobře sloužila.
Vyzkoušejte Dotazník změněných schopností seniora
Poruchy paměti a příznaky Alzheimerovy choroby pomůže odhalit i soukromá konzultace v lékárně. Společně s lékárníkem si senior vypracuje několik zábavných úkolů zaměřených na krátkodobou paměť. Tyto úkoly jsou poskládány tak, aby odhalili poruchy paměti a stav, kdy je potřeba vyšetření od lékaře a nasazení léčby.
Využijte Testování paměti v Alzheimer konzultačním centru
Proti rychlému průběhu stařecké demence lze bojovat životním stylem, pomocí tréninku mozku. Mozek, podobně jako i svaly v lidském těle, časem ochabnou a slábnou. Proto trénujte paměť pomocí křížovek, sudoku, hlavolamů a učením se nových věcí.
Nedílnou součástí je také lidská společnost a přiměřená tělesná aktivita, která prokrví mozek a podpoří oběhovou soustavu. Správná strava, bohatá na vitamíny, minerály a vlákninu je také součástí prevence, stejně tak jako zanechání kouření, normální krevní tlak a normální hladina krevního cukru.
Dobrý a kvalitní spánek podpoří ukládání vědomostí a regeneraci mozkových buněk.
Více tipů najdete v článku Jak trénovat paměť
Možnosti léčby demence
To, jak rychle postupuje demence, je velice individuální. U někoho se vývoj na dlouhou dobu v prvním stádiu. V tomto stádiu je senior ještě soběstačný a proto často ani nedojde ke správné diagnóze.
U jiného postupuje demence rychle a potřebuje 24 hodinovou péči. To, jak dlouho žije člověk s demencí, záleží od včasné diagnózy, úrovně péče a kvality stravy, kterou dostává.
Demenci nelze zatím úplně vyléčit, je možné pouze jen zastavit pokrok nemoci.
Při léčbě v raném stádiu se používá extrakt z listů stromu ginkgo biloba, který podporuje mozkovou činnost a dá se koupit i bez předpisu. Zlepšuje využití glukózy pro mozkovou činností a mozek je i lépe prokrvený. Léky se dají ovlivnit jen některé známé příčiny demence, jako je nedostatek neurotransmiteru acetylcholin při Alzheimerovy nemoci.
Z léků vázaných na lékařský předpis se při léčbě používají tzv. kognitiva (inhibitory acetylcholinesterázy), které množství acetylcholinu zvyšují a tím zastaví zhoršující se paměť. Tyto léky v počátečním a středním stádiu nemoci předepisuje neurolog, geriatr nebo psychiatr.
Lékem při středním a pozdním stádiu Alzheimerovi nemoci je jediný zástupce ze skupiny NMDA antagonistů – memantin.
Léky na paměťTestování paměti
Čeká demence i Vás? Aneb 13 rizikových faktorů vzniku Alzheimerovy choroby…
Možná přemýšlíte nad tím, proč zrovna Váš rodič nebo někdo jiný z rodiny onemocněl syndromem demence, a říkáte si, jestli Vás to čeká taky. Pokud máte podezření, že má někdo z Vaší rodiny demenci, ale nejste si tím jistí, můžete si přečíst, jaké jsou příznaky počátečního stádia.
V práci jsem se setkávala s tím, že děti klientů s demencí často přemýšleli nad otázkou, jak to bude u nich. Můj dědeček měl demenci také a vzhledem k tomu, že jsem četla, že ji dědí častěji ženy, napadají mne občas tyto myšlenky také.
Proto jsem jako první článek na blog zvolila toto téma. Pokud známe rizikové faktory, můžeme se pokusit udělat něco pro to, aby nás toto onemocnění minulo.
Příčiny demence
- Co jsem při svém pátrání po příčinách zjistila?
- Demenci může způsobit řada příčin.
- Podle výzkumů je rozdělení příčin demence takovéto:
- 56 % Alzheimerova nemoc
- 14 % vaskulární demence
- 12 % smíšené demence
- 8 % Parkinsonova nemoc
- 4 % jiné degenerativní onemocnění mozku
- ostatní vzácnější příčiny (Creutzfeld – Jacobova nemoc, Pickova choroba, Huntingtonova nemoc)
Přestože v různých výzkumech se mohou procenta lišit, je jasné, že Alzheimerova nemoc je nejčastější příčinou demence.
V případě vaskulární demence jsou na vině cévní příčiny. Kombinují se při ní vlivy aterosklerózy se zužováním mozkových tepen a opakované četné drobné ischemické mozkové příhody. Důsledkem je nedostatečné prokrvení mozku, které má vliv na mentální schopnosti a paměť. Rizikovými faktory jsou neléčený vysoký tlak, zvýšený cholesterol, kouření a cukrovka.
Demence může také provázet i jiná onemocnění mozku, jako je například Parkinsonova a Huntingtonova nemoc či roztroušená skleróza mozkomíšní. I jiná tělesná onemocnění (infekční choroby, srdeční či jaterní selhání, dýchací onemocnění nebo pokročilá nádorová onemocnění) mohou vést k rozvoji obrazu demence.
Příčiny Alzheimerovy choroby
Příčiny vzniku nejčastější formy demence stále neznáme. Výzkumní pracovníci docházejí k názoru, že Alzheimerova nemoc je komplikované onemocnění způsobené různými faktory.
Rizikové faktory vzniku Alzheimerovy choroby
Je jeden ze základních faktorů. U lidí před 60. rokem se s nemocí setkáváme spíše vzácně. U lidí nad 85 let trpí chorobou každý pátý. Zvýšený výskyt demence tedy souvisí s tím, že se dožíváme stále vyššího věku. Západní medicína nás udržuje uměle při životě, bohužel často na úkor kvality života.
Ženy jsou ohroženy o trochu více než muži. Možná to bude také tím, že ženy se dožívají obecně vyššího věku než muži.
U blízkých příbuzných (rodiče, děti, sourozenci) je výskyt 3–4× větší. Pravděpodobnost vzniku nemoci zvyšuje výskyt onemocnění u blízkých příbuzných především před 65. narozeninami (u rodičů, prarodičů či sourozenců).
Je tedy pravděpodobné, že genetická dispozice hraje roli, nebo že všichni tito lidé byli vystaveni působení nějakého faktoru, který Alzheimerova nemoc způsobuje. To je informace, která Vás asi nepotěšila. O důvod více zaměřit se na prevenci.
O tom, jak na to, se dočtete v příštím článku.
Podle jedné studie ten, který je ve vzdělávacím procesu více než 10 let, má 4× nižší pravděpodobnost výskytu Alzheimerovy choroby. Neví se, zda to má za následek vzdělání jako takové (a s ním spojené „trénování“ mozku), přirozená inteligence, socioekonomické postavení rodiny nebo vyšší hladina některých hormonů ovlivňujících úspěšnost.
Vědci výzkumem potvrdili teorii, že cholesterol ovlivňuje riziko vzniku Alzheimerovy choroby.
Upozorňuje se také na souvislost mezi poškozením mozku a cukrovkou, pro kterou je typická inzulínová rezistence. Ta nás vystavuje značnému riziku vzniku řady chorob, jako jsou obezita, srdeční onemocnění, rakovina nebo diabetes 2. typu. Inzulínová rezistence hraje významnou roli při rozvoji Alzheimerovy choroby, někteří odborníci Alzheimerovu chorobu označují jako diabetes 3. typu.
Pokud Vás zajímají podrobnosti, můžete si přečíst článek mé oblíbené PharmDr. Margit Slimákové: http://www.margit.cz/priciny-prevence-alzheimerovi-demence/
- Dlouhodobá konzumace většího množství alkoholu s sebou přináší větší riziko onemocnění.
- Kouření přináší vyšší riziko vzniku demence.
V anamnéze pacientů s Alzheimerovou chorobou se poranění hlavy vyskytuje 2× častěji. Za poranění hlavy se považuje takové zranění, při kterém dojde ke ztrátě paměti nad 15 minut. U boxerů se Alzheimerova choroba objevuje i ve středních letech.
Starší lidé s depresí mají 3-4× větší riziko propuknutí demence.
Na onemocnění může mít vliv i nízká hladina antioxidantů v krvi. Ta se vyskytuje např. u kuřáků, alkoholiků s narušenými játry a také u osob, které konzumují málo ovoce a zeleniny.
Nedostatek živin může zvýšit náchylnost k onemocnění Alzheimerovou chorobou. Pokud v dětství chybí příjem důležitých vitamínů, minerálů, aminokyselin a omega-3-mastných kyselin, nemusí se optimálně rozvíjet mozek. Také nedostatek živin v dospělosti může urychlit nástup a vývoj onemocnění. Nedostatek živin může způsobit i porucha trávení.
Vliv na vznik demence má samozřejmě i celkové zdraví člověka a tím pádem jeho životní styl. Vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, vysoké hladiny lipidů a cukrovka přispívají ke vzniku demence.
Svoji roli hraje také sklon k chronickým zánětům a infekcím, snížená imunita, sklon k autoimunitním onemocněním, revmatismus, alergie, porucha žláz s vnitřní sekrecí, špatná práce jater, žlučníku, ledvin či sleziny či sklon k metabolickým poruchám.
Vědci podezřívají hliník z likvidace mozkových a nervových buněk. Vypuknutí nemoci podle některých z nich může urychlit hromadění hliníku v lidském organismu.
Rizikových faktorů je tedy poměrně hodně a z velké části souvisí s celkovým životním stylem člověka. Když známe příčiny, můžeme se zaměřit na prevenci. O ní si můžete přečíst v tomto článku.
Napsala jsem komplexního průvodce „Jak se postarat o rodiče s demencí“. Kterého si můžete objednat zde: Komplexní průvodce „Jak se postarat o rodiče s demencí“ s mnoha praktickými a užitečnými bonusy
V e-booku „Jak nevyhořet – pro ženy nejen v pomáhajících profesích“ vám ukážu, jak předejít syndromu vyhoření. Naučím vás hlídat si své potřeby, lépe pracovat sama se sebou a pečovat o sebe. Zdravě ventilovat své emoce. Ukážu vám, jak žít šťastnější, plnější a vědomější život.
Líbil se vám tento článek? Pokud chcete dostávat podobné články do e-mailu, nechte na sebe kontakt zde.
Jaké jsou příznaky stařecké demence? Více na TENA
- Home
- Péče o naše nejbližší
- Inkontinence a související otázky
- Novinky
jpg “ width=“1168″ src=“https://tena-images.essity.com/images-c5/258/106258/original/1600×500-pregnant.jpg?w=1600&h=10000&imPolicy=dynamic“>
Stařecká demence je závažné duševní onemocnění, při kterém dochází k degenerativním změnám mozkové tkáně. A patří k velkým strašákům i v dnešní době.
Příčiny vzniku demence jsou různé. Mezi nejčastější patří Alzheimerova, Huntingtonova či Creutzfeldt-Jakobova choroba. Dalšími onemocněními, která mohou demenci způsobit, jsou například syfilis, AIDS, heredopatie a frontotemprální lobární degenerace. V některých případech je demence důsledkem mozkového nádoru.
Při demenci dochází k snižování intelektu, které je způsobeno poruchami v paměťových centrech. Navíc se k ní často připojuje deprese. Zejména v počátečních fázích si nemocný často uvědomuje zhoršování svého stavu, ale přesto se snaží tento fakt popírat. Nezřídka odmítá spolupracovat s lékaři i svými blízkými a mnohdy sabotuje léčbu.
Při demenci dochází k potlačení rozumových schopností, snižování kognitivních funkcí a změnám chování. Postižený nejprve ztrácí krátkodobou a posléze i dlouhodobou paměť, objevují se poruchy pozornosti a úsudku. Omezuje se schopnost komunikace, logického myšlení a zhoršují se rozpoznávací funkce.
Postupně dochází k celkovému rozpadu osobnosti. Člověk přestává být schopen vykonávat běžné každodenní činnosti, nedokáže se orientovat ve známém prostředí včetně vlastního domova. Objevují se stavy zmatenosti a afektivní poruchy od úzkosti a apatie přes euforii a mánie až po psychózy.
U dementních osob se tak můžeme setkat s paranoidními stavy, halucinacemi i deliriem.
Důležité je správné stravování, ve kterém by neměly chybět ryby či špenát, a dostatek fyzických i duševních činností. Nezbytná je konzumace všech potřebných vitamínů, vhodné je omezit požívání alkoholu a návykových látek.
Demence sice není vyléčitelná, ale její nástup lze oddálit. Pomáhá zvýšení aktivity, při které jsou kladeny nároky na mozkovou činnost, dodávání vitamínu B a psychoterapie.
Demencí jsou nejvíce ohroženi lidé starší šedesáti let, může se ale objevit i v nižším věku. Demence tedy může nemile překvapit každého, nejčastěji se s ní ale setkáváme u nejstarších členů rodiny. Vyšší pravděpodobnost vzniku demence je u těch, mezi jejichž předky se vyskytla.
Dementní člověk potřebuje pomoc svého okolí. Je třeba počítat s tím, že nemocný ztrácí pojem o čase i orientaci v prostoru, může propadat agresivitě, utíkat z domova, ztrácet se na procházkách.
Často netrefí na známá místa, dokonce nenajde ani cestu domů. Nemocný vyžaduje péči ve všech sférách běžného života, mívá problémy s osobní hygienou, časté je i pomočování. Je tedy vhodné zajistit mu inkontinenční vložky.
Ty lze pořídit u firmyTENA.
Rodina a přátelé se s onemocněním svého blízkého obvykle vyrovnávají těžko. Ten totiž postupně přestává poznávat známé tváře a mnohdy vytváří komplikované situace. Je třeba uvědomit si, že vše je způsobeno záludnou chorobu.
Objednejte si vzorek zdarma
Demence
Nemoc začíná pomalu a nenápadně. Pokud starší osoba neustále něco hledá, bývá to často přisuzováno jejímu věku. Hledané věci se objevují na podivných místech. „Babi, proč máš klíče v troubě?“
Typickým znakem je, že člověk si pamatuje věci z dávné minulosti a rád o nich hovoří stále dokola, ale činnost, kterou konal před krátkou chvílí, si nedokáže vybavit. Nedokáže říct, co měl k obědu nebo co dnes dělal. Může se ptát na zcela banální otázky a tyto otázky neustále opakovat. Těžké poruchy paměti by měly být prvním varováním dovést vašeho blízkého k lékaři!
Objevují se stále větší potíže s řečí. Postižený má problémy pojmenovávat věci a používá k tomu opisy „To, jak z toho teče voda.“ Odtud pochází i známý vtip „Jak se jmenuje ten Němec, co mi schovává věci?“ Řeč je všeobecně strohá a často jednotlivé věty nedávají smysl. Také není schopen mluvit plynule.
Dalším příznakem jsou poruchy časové i místní orientace. Nemocný není často schopen říct, jestli je pondělí nebo sobota a jaký je zrovna měsíc či rok.
Dochází ke změně osobnosti a chování. Nebaví ho dříve oblíbené činnosti, může být agresivní, sobecký a nevrlý. Většinou bývá i velmi pasivní a k určité činnosti je nutné ho pobídnout. Člověk si nemoc nepřipouští a cítí se zdráv.
V pokročilém stádiu se objevují halucinace a různé bludy. Obviňuje blízké i cizí osoby ze spiknutí, krádeží a lží.
V konečném stádiu nemoci má pacient problémy s chůzí, s jídlem i udržením moči. Opakuje jen několik slov nebo přestává mluvit úplně. Je naprosto odkázán na druhé osoby.
Vyšetření Alzheimerovy choroby
V případě podezření, že blízká osoba by mohla být Alzheimerovu nemoc, je důležité neprodleně navštívit lékaře. Čím dříve je nemoc diagnostikována, tím více se její průběh dá zpomalit.
Vyhledejte praktického lékaře a zkonzultujte s ním své podezření. Lékař nemocnému provede EKG, odebere moč a krev na rozbor, udělá rentgen plic a pohovoří s vámi o lécích a rodinné anamnéze. Při pochybnostech provede vyšetření mozku počítačovou tomografií (CT) nebo magnetickou rezonancí.
Pokud se podezření potvrdí, odešle pacienta k neurologovi (specialista, který se zabývá nervovým systémem), geriatrovi (specialista na onemocnění osob vyššího věku) nebo psychiatrovi (specialista na poruchy chování, paměti i psychiky).
Lékař by měl být oporou po několik let, proto vybírejte pečlivě.
Léčba Alzheimerovy choroby
Alzheimerova choroba je zatím nevyléčitelná. Léky jsou určené především pro rané stádium nemoci. Proto je nejdůležitější včasná diagnóza a zahájení léčby. Onemocnění zasahuje nejenom pacienta, ale především jeho rodinu a blízké – je tudíž důležité je do léčby zahrnout.
Jedny z hlavních léků jsou kognitiva, která v počátečních stadiích nemoci zlepšují takzvané kognitivní funkce (myšlení, paměť či orientaci). Pomáhají v mozku zabránit odbourávání potřebného acetylcholinu (nutný pro přenos nervových signálů). Používají se opravdu na počátcích, maximálně ve středně pokročilém stádiu.
Dalšími využívanými léky jsou hypnotika (pro poruchy spánku), neuroleptika (pro odstranění agresivity a neklidu), antidepresiva (zmírňují deprese) a anxiolytika (utlumují úzkost).
Alzheimerova choroba sama je bohužel smrtelným onemocněním. Průměrná doba přežití se udává osm let od začátku příznaků.
Prevence Alzheimerovy choroby
Propuknutí nemoci neovlivníme, ale zdravým životním stylem a cvičením mozku se organismus posílí a je schopen pak nemoci déle odolávat.
Jezte pravidelně čerstvé ovoce a zeleninu, dostatek vlákniny a rybí maso. Vyhýbejte se živočišným tukům a cukrům. Nezapomínejte na pravidelný pohyb, samozřejmě s ohledem na vaše zdraví. Pravidelné procházky by měly být základem.
Nezapomínejte na své oblíbené koníčky a trapte svůj mozek křížovkami, kvízy a poslechem muziky.
Stárnutí, genetickou výbavu ani pohlaví ovšem neovlivníte.
Jak si mohu pomoci sám Za prvé je nutné stanovit diagnózu nemoci včas. Jen brzké odhalení dokáže oddálit závislost na druhých.
Zjistěte si, kde vám mohou pomoci. V blízkosti vašeho bydliště existuje určitě poradenské centrum ČALS (České Alzheimerovské společnosti). Pokud bydlíte sám, je nutné myslet do budoucnosti a zajistit si vhodnou péči. Také je vhodné zajistit si schůzku s právníkem o budoucí lékařské péči, správě majetku a dědictví.
Neodmítejte pomoc přátel a rodiny, rádi vám v těžkých chvílích pomohou.
Pro pečovatele o nemocného
Nezapomínejte pečovat sami o sebe. Péče o nemocného velmi vyčerpává, a proto je důležité nezapomínat na pravidelný pohyb, zdravou stravu a relaxaci.
Důležitým bodem je pohled do budoucnosti. Osobnost a chování blízké osoby se bude měnit a je možné, že vás v těžším stádiu ani nepozná. Připusťte si, že se možná o něj nedokážete postarat úplně sami. Nemocný vás snadno může rozčílit. Přijměte proto pomoc přátel nebo poradenských center. Vy ani nemocný nemůže ovlivnit to, co nemoc způsobuje.
Významnou činností, kterou můžete pro postiženého Alzheimerovu nemocí udělat, je zajistit určité body pro jeho bezpečnost a zdraví:
- Dbejte na pravidelné užívání léků. Nemocný na ně může zapomenout nebo naopak jich požít moc.
- V každém případě zabraňte řízení auta, je to nutné pro bezpečnost všech, i když nemocný se nebude této činnosti chtít vzdát.
- Zamykejte nebezpečné čistící prostředky, zápalky a léky.
- Důležité a cenné věci schovávejte na tajné uzamykatelné místo. Nemocný aniž by chtěl, mnoho věcí přesunuje na nepochopitelná místa.
- Nenechávejte v dosahu nemocného zapojené domácí spotřebiče, jako jsou trouby a žehličky. Nainstalujte hlásič požáru.
- Odstraňte nebezpečné předměty jako klouzavé koberce, vratké židle či ostré hrany. Dobré je řádně osvětlit celý byt například na reakci fotobuňky. Nemocný tak dobře uvidí na cestu a vám to může dát varovný signál, že nespí a chodí po domě.
- Užitečné bude zamykat koupelnu, aby nemocný nevytopil sousedy a na baterii umístit omezovač teploty, aby se nepopálil horkou vodou.
- Pro nemocné existuje projekt Bezpečný návrat. Pokud nemocný zabloudí a nedokáže se navrátit domů, má na své ruce plastový náramek s nápisem „Prosím pomozte a volejte číslo 283 880 346“. Operátor na lince poté zkontaktuje jeho rodinu. Toto je samozřejmě možné nahradit vlastním náramkem se jménem, adresou a telefonním číslem.
- Dbejte na pravidelnou stravu a dostatek tekutin. Nemocnému pomůže, pokud se budete stravovat s ním.
- Nepřesvědčujte nemocného, že nemá pravdu, nemá to cenu. Je důležité naučit se komunikaci s nemocným. Místo tázacích vět používejte oznamovací: „Máš jídlo na stole“ místo „Nemáš hlad?“. Nemocní nedokážou poznat rozdíl mezi přítomností a budoucností, proto mohou trvat na návštěvě mrtvé osoby. Vhodné je třeba říct, že onen člověk je na dovolené, v práci nebo na večeři. Přesvědčováním o opaku byste způsobili stres nejenom nemocnému, ale především sami sobě. Je těžké některé věci pochopit.
- I když nemocný netuší, čím byl, kdo jste vy a jestli má nějaké děti, cítí emoce kolem sebe a často je napodobuje. Pokud není zrovna ve vlastním světě, na úsměv vám odpoví úsměvem a na pláč naopak úzkostí a slzami. Důležitý je proto přívětivý a vlídný přístup okolí.
- Nabídněte nemocnému jednoduchou aktivitu, kterou je schopen konat. Nenechte jeho mozek bez činnosti. Vhodné je například loupání ořechů, skládání ponožek, rovnání kolíčků. Hrajte hry, zpívejte a hlavně na něj mluvte, i když vám evidentně nerozumí nebo neodpovídá. Užívejte jasné, jednoduché věty a nezapomínejte na svá gesta, která za vás mluví.
Komplikace Alzheimerovy choroby
Člověk s rozvinutou Alzheimerovou chorobou by neměl zůstávat sám. Může způsobit vážné problémy, pokud zapomene zavřít vodu, vypnout plyn či nechá zapnutou žehličku.
Alzheimerova nemoc velmi snižuje obranyschopnost organismu a i obyčejná viróza může představovat velké potíže.
Onemocnění bývá psychicky obtížné především pro příbuzné a kamarády. Je těžké se vyrovnat s tím, že vás milovaná osoba nepoznává a přesto je odkázána na vaši péči.