Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

Vložil(a): Leona Patloková

V úterý 19. 11. 2019 jsme se zúčastnili městského kola soutěže ve šplhu na ZŠ Herčíkova. Konkurence byla velká, ale my jsme byli rádi za možnost takového poměření sil. Celé odpoledne jsme si moc užili a těšíme se na další závody J

Mgr. Petr Opletal

Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky
Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky
Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky
Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

Vložil(a): Petra Pítra

Dne 21.11.2019 se všichni žáci sedmých ročníků vydali do Kina Scala, kde jsme navštívili populárně naučný vzdělávací projekt Planeta Země 3000 – Kolumbie ráj slasti a neřesti.

K vidění byla celá řada videosekvencí, poutavých fotografií, pestrých animací, map a didaktických nákresů za doprovodu autentických zvuků a naživo komentovaného výkladu učitelky a reportéra.

Kolumbie je země plná dobrodružství, přírodních krás a úžasných lidí. Andy, nespoutaná džungle, kolumbijská káva, duhová řeka, kovbojové, hadí ostrov, život kmene Nukak Makú nebo třeba podvodní život v hlavní roli se žralokem kladivounem a mnoho dalšího.

Již nyní je připravován nový vzdělávací program “Magický Senegal“, na který se s žáky určitě zase vypravíme!

Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

Vložil(a): Leona Patloková

I naše škola oslavila 30. výročí sametové revoluce. Pro děti bylo připraveno projektové vyučování. Děti si vyzkoušely volby demokracie X totalita, dozvěděly se informace o životě Václava Havla, získaly nové informace o životě v této době a naučily se písničku „Jednou budem dál“

S radostí si ji na závěr celá škola zazpívala za doprovodu cinkání klíčů.

Děti z 3.B a 4.B udělaly na chodbě školy DESKU REVOLUCE a STROM SVOBODY. Všechny děti se na práci zapojily. Všechny tato akce zaujala.

kolektiv Požární

Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky
Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky
Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky
Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

Vložil(a): Marie Uttendorfská

V tomto duchu se nesl slavnostní páteční projektový den k výročí 30ti let od Sametové revoluce, který probíhal na všech budovách.

Na druhém stupni jsme se celý den formou přednášek, skupinových aktivit v rámci výuky SOLE, promítání dobových dílů seriálu Vyprávěj a mnoho dalšího odstupňovaného podle věku našich dětí, postupně přenášeli od dramatických událostí v srpnu roku 1968 až ke konečnému vyvrcholení. Tím bylo slavnostní zakončení na školním dvoře, kde jsme si zazvonili klíči a zazněla také Modlitba pro Martu, kdy už starý režim neměl šanci. Následné volby v třídnické hodině byly zlatým hřebem celé akce a zaplať pánbůh, svoboda opět zvítězila!

  • Děkujeme všem kolegům, kteří se na takto náročném projektu podíleli a předali dětem mnoho cenných zkušeností a zážitků.
  • Mgr. Petr Opletal

Vložil(a): Petra Pítra

V úterý 12. listopadu 2019 proběhlo v pořadí již 26. MaSo. Soutěž se konala současně v Praze, Brně, Českých Budějovicích, České Lípě, Děčíně, Písku.

Podzimního MaSa se zúčastnilo celkem 920 soutěžících ve 235 týmech ze 141 různých škol – základních škol, víceletých gymnázií a ze škol se zaměřením na matematiku.

Mezi zúčastněnými byli i žáci naší školy – Jiří Adámek, Lucie Bolečková, Martina Fojtíková a Štěpán Skýba. V této silné konkurenci obsadili 163. místo z 235 míst. Porazili i mnoho víceletých gymnázií.  Gratulujeme!

Zapsala Marie Švehlová

Vložil(a): Petra Pítra

I v letošním školním roce se naši žáci devátých tříd zúčastnili celostátní soutěže „Hledáme mladého chemika“. Z celkového počtu 62 žáků do dalšího krajského kola postoupili tři nejlepší řešitelé. Ty dosáhli výborných výsledků a druhý týden v prosinci je čeká další kolo na Střední chemické škole Vranovská Brno. Přejeme jim úspěšné řešení úloh a plno zábavy u chemických experimentů.

Zapsala Petra Dvořáčková

Vložil(a): Leona Patloková

V neděli 10. 11.  naše škola ve spolupráci s UMČ Tuřany uctila památku Dne veteránů, která připadá na 11. 11. Pietní akt doprovodili děti tematickými vystoupeními, zástupci školy i městské části položili květiny. Celý akt byl zakončen čestnou salvou a státní hymnou. V následném programu mohli děti i jejich rodiče v rámci lampionového průvodu navštívit Kapli padlých.

Jsme velmi rádi za hojnou účast. Je důležité připomínat si mnoho statečných mužů a žen, díky kterým žijeme ve svobodě.

  1. Mgr. Petr Opletal, ředitel

Vložil(a): Leona Patloková

Naši žáci jsou v tomto týdnu na zahraničním zájezdu v Anglii, kde sbírají cenné zkušenosti v Oxfordu i na jiných místech. Poslali nám pár „ochutnávek“ z jejich výletů. Ještě je čeká prohlídka Londýna a pak hurá domů.

Vložil(a): Leona Patloková

    Vložil(a): Petra Pítra

    V rámci Poradního fóra ředitele školy a za velké pomoci Ing. Marie Kaněrové a Mgr. Alice Tobiášové z nadačního fondu Pro dětský smích se nám ve středu 6. 11. podařilo uspořádat besedu s paní ředitelkou Marcelou Bublovou z Fondu ohrožených dětí Klokánek.

    Paní ředitelka nás seznámila s posláním Klokánku, představila našim dětem, jak Klokánek funguje a jeho každodenní režim. Téma bylo natolik silné, že mnoho našich dětí oslovilo a ty nešetřily zvídavými otázkami.

    Mnozí pak byli překvapeni, že mnoho triviálních věcí, které berou jako samozřejmost, děti v Klokánku nemají.

    • Závěrem došlo k slavnostnímu předání sbírky hraček právě pro FOD Klokánek, kterou jsme pořádali v loňském školním roce v rámci Dne dětí.
    • Celá akce se nesla ve velmi příjemném duchu a bylo vidět, že mnoho přítomných donutila k zamyšlení, jak si všímat a pomáhat ostatním a nebýt lhostejný.
    • Úspěch sbírky a následné besedy nás vedou k přemýšlení nad dalšími projekty, které by mohly opět pomoci potřebným…
    • Děkujeme všem účastníkům.
    • Mgr. Petr Opletal

    Základní škola Františka Formana

    Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

    Vážení rodiče budoucích prvňáčků,

    blíží se doba zápisu  do 1. třídy a jistě se všichni předškoláci na tento svůj velký den těší. Bohužel v tuto chvíli nelze předvídat, jaká mimořádná opatření budou platit v době konání zápisu, zda budou moci být děti přítomny osobně.

    Proto je organizace zápisu nastavena tak, aby umožňovala také distanční průběh, tzn. bez osobní přítomnosti dětí ve škole.

    Samozřejmě pokud to bude možné, rádi se s vámi všemi setkáme osobně.

    Zápis k povinné školní docházce v Základní škole Františka Formana 45 se uskuteční v termínu od 1. dubna 2021 do 30. dubna 2021.
    Osobní podání žádosti zákonným zástupcem dítěte bude probíhat od 12. dubna do 23. dubna.

    • Proběhne pouze formální část zápisů, motivační část se v tomto termínu neuskuteční.
    • V letošním školním roce se k zápisu mohou hlásit děti narozené v září až prosinci roku 2014, dále pak v lednu až srpnu roku 2015.
    • Není-li dítě tělesně nebo duševně přiměřeně vyspělé, může zákonný zástupce dítěte požádat o odklad povinné školní docházky podle § 37 odst. 1 zákona č. 561/ 2004 (školský zákon), v platném znění. K žádosti o odklad je nutné doložit doporučující posouzení příslušného školského poradenského zařízení a odborného lékaře nebo klinického psychologa. Začátek povinné školní docházky lze odložit nejdéle do zahájení školního roku, v němž dítě dovrší osmý rok věku.

    Způsob podání žádosti:

    Podle § 37 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, je možné podání přihlášky (tj. žádost o přijetí k základnímu vzdělávání) učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě.

    Žádost o přijetí si prosím vytiskněte a doručte vyplněnou na sekretariát školy těmito doporučenými způsoby:

    1. do datové schránky školy (ID datové schránky 92umqs3),
    2. e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem ([email protected]),
    3. poštou (Základní škola Ostrava-Dubina, Františka Formana 268/45, 700 30 Ostrava-Dubina), rozhodující je datum podání na poštu,
    4. osobně (zákonný zástupce bez přítomnosti dítěte ve dnech od 12. dubna do 23. dubna)
    • Uvedené způsoby doručení žádosti stanovilo MŠMT.
    • Je zcela zřejmé, že možnost podat žádost datovou schránkou občana nebo e-mailem
      s elektronickým podpisem má patrně minimum rodičů, zůstává tedy způsob doručení doporučenou poštou nebo osobně.
    • Předpokládáme, že většina rodičů podá žádost osobně. Aby nedocházelo k vyšší koncentraci a pohybu osob v prostorách školy, nabízíme Vám možnost rezervace termínu a času.
    • Osobní podání žádosti zákonným zástupcem dítěte bude probíhat ve dnech od 12. dubna do 23. dubna. Termín a čas si prosím zarezervujte v níže přiloženém kalendáři: REZERVACE TERMÍNU ZÁPISU

    V případě, že Vám žádný z nabízených termínů nebude vyhovovat, je možné se telefonicky domluvit na jiném termínu (ředitelka školy 725975571).

    • Ostatní uvedené způsoby podání žádosti je možné doručit v uvedeném termínu od 1. dubna do 30. dubna 2021.
    • Pokud by bylo podání žádosti učiněno jiným způsobem (např. e-mailem bez uznávaného elektronického podpisu), je nutné ji do 5 dnů ze strany zákonného zástupce potvrdit osobně (po telefonické domluvě 725975571).

    Potřebné dokumenty:

    1. Žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání.
    2. Zápisní list pro školní rok 2021-2022.
    3. Rodný list dítěte – kopie.
    4. Žádost o odklad (s doporučujícím posouzením příslušného školského poradenského zařízení a dětského lékaře nebo klinického psychologa, odevzdejte do 30. 4.).
    • Zastupuje-li dítě jiná osoba než jeho zákonný zástupce, je nutné, aby doložila své oprávnění dítě zastupovat.

    Motivační část zápisu

    Jak již bylo uvedeno, je pravděpodobné, že motivační část zápisu bude letos zrušena. Tato mimořádná situace je pro děti určitě zklamáním, jistě se na svůj velký den těšily.

    Nechceme je o tento zážitek připravit, proto buď v měsíci červnu, nebo na začátku nového školního roku plánujeme uspořádání neformálního motivačního zápisu pro všechny přihlášené děti.  Naši žáci v rolích pohádkových bytostí společně s paní učitelkami 1.

    třídy  je provedou  školou, zasoutěží si, popovídají, zkrátka užijí si krásný den.  Věříme, že dětem tak zpříjemníme vstup do nové školy

    a překonáme společně strach z neznáma. O termínu Vás budeme včas informovat.

    • Vážíme si Vaší důvěry, se kterou nám svěřujete vzdělávání toho nejcennějšího ve Vašem životě – svého dítěte.
    • Těší se na Vás
    • Mgr. Ludmila Večerková, ředitelka školy
      a kolektiv zaměstnanců
    • Dokumenty ke stažení:
      Tiskopisy jsou k dispozici ke stažení a tisku zde, rovněž je lze vyzvednout před hlavním vchodem ve vestibulu naší školy.
    • Formát Word
    • Žádost-o-přijetí-dítěte-k-základnímu-vzdělávání
    • Zápisní-list-žáka-školní-rok-2021-2022
    • Žádost-o-odklad-povinné-školní-docházky
    • Pravidla-pro-přijímání-dětí-do-1.třídy
    • Formát PDF
    • Žádost-o-přijetí-dítěte-k-základnímu-vzdělávání 
    • Zápisní-list-žáka-školní-rok-2021-2022
    • Žádost-o-odklad-povinné-školní-docházky
    • Pravidla pro přijímání dětí do 1. třídy
    • Přílohy
    • Proč si vybrat naši školu
    • Desatero-pro-prvňáčky
    • Jak-vybrat-školní-brašnu
    Budete mít zájem:  Preventivní vyšetření zraku dětí ukáže: Koukají na vás správně?

    Bližší informace o basketbalovém kroužku najdete po kliknutí na plakát:

    Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

    Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

    Práce Zuzany Šeré, Jiřího Kvapila, Aleny Zouvalové, Natálie Kasperové a Elišky Žabenské jsou k vidění v galerii Úřadu městského obvodu Ostrava Jih.

    MgA. Karolína Bulová

    Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

    Činnost klubu Předškolák se do odvolání pozastavuje.

    Omezení provozu škol a školských zařízení

    Od 1. března 2021 0:00 hodin se Nařízením vlády ze dne 24. února 2021 a dalších aktualizací na území celé České republiky v oblasti školství nařizuje uzavřít školy a školská zařízení.

    Všechny ročníky včetně přípravné třídy přecházejí na dobu neurčitou na distanční formu vzdělávání. Vyučování bude probíhat dle již stanovených rozvrhů, jako v minulém období formou on-line a off-line. Žákům bez přístupu k internetu budou učivo předávat opět členové školního poradenského pracoviště. Osobní konzultace jsou možné.

    Organizace školního stravování:

    Všem žákům byly od pondělí obědy školou odhlášeny. Žáci mají stále nárok na dotované obědy neboť distanční forma vzdělávání je povinná. Zájemci o školní stravování se přihlásí do pondělí 1. 3. 2021 do 9.

    00 hodin buď přes webovou aplikaci strava.cz nebo telefonicky p. vedoucí Martina Dubská 596 715 017, 725 975 582. Obědy se budou vydávat do jídlonosičů denně od 12.00 – 13.

    00 hodin ze zadního vchodu do školní jídelny – rampa.

    Společně to zvládneme, snad se brzy opět budeme setkávat ve škole v běžném provozu. Veškeré změny v organizaci budou uvedeny na webových stránkách školy a sociálních sítích.

    Děkujeme za pochopení.

    Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

    Dne 24. 2. 2021 se vybraní žáci naší školy zúčastnili již po páté v řadě televizního natáčení vědomostně sportovní soutěže „Už tam budem“.

    1. Natáčení probíhá v areálu Dolní oblasti Vítkovic, konkrétně v budově U6 a v budově Gongu.
    2. Naši žáci zápolili se žáky Biskupského gymnázia Ostrava – Poruba.
    3. Týmy byly velmi vyrovnané, navzájem si fandily a podporovaly se, ale ve finále musí zvítězit ten s větším počtem bodů a to se tentokrát podařilo dětem z gymnázia.
    4. Děti si vychutnaly a užily atmosféru TV natáčení, pobavily se s herci Karlem Zimou, který hraje pana Ducháčka a s hercem Lukášem Langmajerem, který hrál pana Továrníka.

    I když naši žáci tentokrát nezískali hlavní cenu – mobilní telefony, přesto neodešli s prázdnou. Získali pěkná trička, sportovní láhve, knihu s podpisy herců a spoustu sladkostí, ale hlavně zažili mnoho úžasných zážitků a nasbírali další zkušenosti do budoucna, což je k nezaplacení.

    Podívejte se na fotografie z natáčení – fotogalerie zde

    Vysílání dílu s našimi žáky proběhne 9. 4. 2021 na ČT Art.

    • Všem soutěžícím a jejich rodičům děkujeme za perfektní reprezentaci školy.
    • Velmi také děkuji vedení školy za podporu a umožnění se soutěže zúčastnit.
    • Mgr. Marie Plášková

    Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky
    V týdnu od 8. 2. do 12. 2. prožili žáci prvních a druhých tříd super projektový den. Seznámili se s bezvadnou dřevěnou stavebnicí, podle plánku úplně samostatně sestavili a slepili letadlo a auto. Chtělo to velké soustředění, přesnost a pečlivost a i když to vůbec nebylo snadné, všichni to nakonec zvládli. Vyzkoušeli si řezání pilkou a pak stavěli „obří věže“. Moc se jim líbilo, když věže nakonec spadly. Všichni byli nadšení a odcházeli se slovy, že to byl nejlepší den ve škole. Svoje výrobky si samozřejmě odnášeli domů.
    Budeme se těšit na příští zajímavé tvoření.
    Mgr. V. Varcholáková, tř. uč. 2. B

    Základní škola Gen. Svobody Havířov-Šumbark

      Jídelníček

     NAŠE ŠKOLNÍ JÍDELNA ZAHAJUJE OD 8. 3. 2021 STRAVOVÁNÍ PRO VEŘEJNOST V DOBĚ OD 11,30 – 12,30 VÝDEJ STRAVY U ZADNÍHO VCHODU DO JÍDELNY.

    Co udělalo 30 let svobody s našimi jídelníčky

    29. března – 2. dubna 2021

    22. – 26. března 2021

    •  Provozní řád školní jídelny 
    • Seznam alergenu ve školní jídelně
    • ODHLAŠOVÁNÍ STRAVOVÁNÍ VE ŠJ

    POKYNY PRO RODIČE K ODHLAŠOVÁNÍ STRAVOVÁNÍ VE ŠJ E-MAILEM:  [email protected] – tento odkaz funguje pokud máte nainstalovaný Microsoft outlook jinak musíte tuto adresu zkopírovat do svého emailu děkujeme.

    1. -NAHLÁSIT JMÉNO, PŘIJMENÍ   A TŘÍDU ŽÁKA
    2. -DATUM NEPŘÍTOMNOSTI ŽÁKA VE ŠKOLE
    3. -DATUM NÁSTUPU ŽÁKA DO ŠKOLY
    4. -PŘÍJMENÍ ZÁKON. ZÁSTUPCE,  KTERÝ  ŽÁKA ODHLAŠUJE
    5.   ——————————————————————————-
    6. Upozornění pro rodiče žáků, kteří odebírají obědy:    

    Žák má nárok odebírat školní stravování v době pobytu ve škole, event. 1. den

    neplánované nepřítomnosti. Další dny nepřítomnosti má mít zařízení školního stravování

    informaci od strávníka (zákonného zástupce), jak se žák bude či nebude stravovat

    v následujících dnech. V případě neodhlášení obědů v době nepřítomnosti žáka je stravné účtováno v plné míře.

    Vratky stravného se provádí dvakrát ročně, k 31.12 a 30.6.

    Ceny stravného: 

    Věk Cena jídla v době vyučování Cena jídla v době absence Trvalé příkazy
    6            let 20,- 51,- 400,-
    7 – 10    let 24,- 55,- 500,-
    11 – 14  let 27,- 58,- 600,-
    15          let 29,- 60,- 700,-
    Cizí strávník 65,-

    Projektový den k 30. výročí Sametové revoluce v roce 1989

    Žáci na přípravné třídy a 1. stupně se na úvod dozvěděli, že v tento den příslušníci SNB  brutálně napadli demonstranty na Národní třídě v Praze, čímž byla zahájena tzv. Sametová revoluce a události s ní spojené. Za účasti všech pedagogických pracovníků  na 1.

    stupni mohly děti sledovat přehlídku dobového oblečení. Po společné přehlídce kostýmů z 80. a 90. let měly děti možnost si toto oblečení vyzkoušet ve fotokoutku a následně vše zdokumentovat společnou fotografií. Kromě fotokoutku na děti čekaly tematické učebny, např.

    Čtenářský klub, Poznej, jak to funguje, Hádej, hádej hádači a Výtvarná dílna. V nich se děti seznamovaly nejen s dobovými předměty, ale i s fotografiemi. Mezi nejzáludnější úkoly patřilo například spuštění radiomagnetofonu. Ve  třídách pak na žáky čekaly dobové pohádky, filmy a prezentace.

    V jídelně byla pro žáky připravena výstavka kuchyňského nádobí, náčiní a spotřebičů, kterými v té době byla vybavena každá domácnost. V závěru se všichni žáci i se svými učiteli sešli na místě, kde se konala módní přehlídka. Poté proběhlo vyhodnocení soutěže v učebně Hádej, hádej hádači.

    Nejlepší z nejlepších si odnesli „retroceny“ v podobě hliníkových příborů, sklenice okurek či pytle brambor.

    Na dětech a  všech zúčastněných bylo vidět  nadšení, zájem a radost ze zajímavě prožitého projektového dne, který byl pro děti nejen zábavný, ale také v mnohém poučný.

    Mgr. Lenka Müllerová, organizátorka projektového dne na 1. stupni

    IV.A

     15. 11. 2019 proběhl na naší škole projektový den k 30. výročí událostí v roce 1989. Přípravy probíhaly několik týdnů. Na třídní schůzce jsem se snažila oslovit rodiče, aby s dětmi na toto téma pohovořili, kolik let jim v té době bylo, jak to tenkrát prožívali a jak na tuto dobu vzpomínají.

    Stejně jsem pak s dětmi hovořila i já. Děti se snažily o tomto tématu vyhledávat informace, sledovaly média a připravovaly si své příspěvky. Den před oslavou tohoto dne jsme si s kolegy udělali krátkou poradu a tam jsme si shrnuli, jak den bude vypadat.

    Kolegyně Lenka Müllerová přinesla hodně oblečení po své mamince a  babičce a také různé předměty z té doby. Připravila společně s A. Medzanskou soutěže a zajímavé prezentace. Některé paní učitelky přidaly např. knihy z té doby.

    Do projektu se zapojily také paní kuchařky a uspořádaly pro děti výstavku oblečení a předmětů z té doby. K obědu pak uvařily mlékovou polévku. Za mě mňam, mňam, opravdu jsem si pochutnala.

     Program  začal v tělocvičně školy, kde v 8 h celý 1. stupeň nastoupil na slavnostní zahájení. Úvodní slovo měla kolegyně L. Müllerová, která celý program organizovala. Paní ředitelka pak popřála všem dětem, učitelům a asistentům úspěšný den.

    Na začátku se konala módní přehlídka, při které všechny paní učitelky, paní asistentky i pan asistent předváděli oblečení z té doby. Děti je vždy odměnily bouřlivým potleskem. Po přehlídce se  rozděliy do dvou skupin.

    Děti od přípravné třídy až po třetí ročník obcházely stanoviště a plnily zadané úkoly. Součástí těchto úkolů byla i soutěž, kdy děti hádaly, co každý předmět znamená. Paní učitelky pak soutěž vyhodnotily a výsledky předaly porotě k vyhodnocení.

     Děti si také zkoušely, jestli některé předměty ještě fungují, listovaly v historických knihách a navštívily fotokoutek, kde se v oblečení z té doby mohly vyfotit. Čtvrté a páté ročníky se rozešly do tříd a zhlédly připravené prezentace.

    Ve zbytku času se  podívaly na ukázku pohádky z té doby. Po velké přestávce se skupiny vyměnily.

    Při závěrečném vyhodnocení, které proběhlo také  v tělocvičně, porota vyhodnotila soutěž a byly rozdány „retroceny“.

    Program celého dopoledne byl velmi nabitý a příspěvky mých žáků jsme probírali až v pondělí dopoledne ve své třídě. Žáci, kteří si příspěvek připravili, byli odměněni pochvalou. Věřím, že si tento den všichni užili tak jako já a děti z mé třídy.

    Budete mít zájem:  Alergie Na Prach A Roztoče Projevy?

    Mgr.  Zlatuše Štiková, učitelka IV.A

    I.A

    Dne 15. 11. 2019 proběhl na naší škole projektový den k připomenutí si výročí  Dne boje za svobodu a demokracii. Na 1. stupni byl tento projekt připraven velmi pěknou naučnou i hravou a zábavnou  formou.

     Zapojili se do něj i žáci prvního ročníku. Dětem jsme se snažili přiblížit období 80. a 90. let. Ze všech aktivit se jim nejvíc líbila módní přehlídka a koutek,  ve kterém se mohly vyfotit v dobovém oblečení. Zaujalo je poznávání a manipulace s předměty, se kterými se už dnes nesetkávají.

    Moc se jim např. líbilo psát křídami na tabuli. Nejvíce času strávili prvňáci ve čtenářské dílně. Se zájmem si prohlíželi pohádkové knížky, leporela, pohledy a časopisy. Protože ještě neumí číst, vybrali si jednu knížku a přečetli jsme si společně pohádku O Makové panence a Motýlovi Emanuelovi.

    Ve třídě jsme si o všem popovídali a pak jsme se dívali na nejznámější pohádkový seriál z té doby –  Arabelu.  Prožili jsme ve škole velmi příjemné dopoledne.

    Katarína Mižu, třídní učitelka 1. A

    V.B

    Žáci  5. B se zúčastnili  projektového  dne k výročí událostí 17. 11. 1989 s vlastním přispěním. Měli za úkol zjistit od rodičů nebo prarodičů, co se v této době odehrávalo. Většina žáků měla informace, které se snažili předat svým spolužákům, především cizincům, jejich rodiče zde v této době nebyli.

    Úvod s módní přehlídkou žáky pobavil a byli velice nadšení, že se mohou do dobového oblečení obléknout a vyfotit se. Nejvíce se žákům naší třídy líbily ukázky předmětů denní potřeby a předmětů z domácnosti starší výroby, u kterých  hádali, k čemu sloužily nebo ještě slouží. Velmi přínosná byla i manipulace a uvedení do chodu například magnetofonu, analogické váhy nebo kuchyňské váhy.

    Projektový den velmi rychle uběhl a ještě v pondělí si žáci o něm chtěli povídat.

    Mgr. Lenka Bublová, třídní učitelka 5. B

    VI.B

    Ve třídě 6. B bylo pro děti připraveno několik aktivit. Byli jsme si vědomi toho, že žáci prochází jednotlivými stanovišti a ti, kteří v naší třídě začínají, budou o tématu vědět méně, než ti, kteří přijdou poslední hodinu.

    Aktivity byly také uzpůsobené rozdílnému věku. V úvodní části hodiny proběhl brainstorming a řekli jsme si, co o tématu žáci vědí. Na tabuli byla napsaná slova, jejichž význam jsme si vysvětlili, pokud na ně přišla řeč a žáky zaujala.

    Výklad byl doplněn ukázkami z internetu – jak dokument, tak obrázky.

    Připravena byla tabule s osobnostmi 17. listopadu 1989 a pro děti texty, podle nichž mohly jednotlivé osobnosti poznávat (čtení s porozuměním). U některých osobností jsme se zastavili. Zvláštní místo měli umělci a především Karel Kryl. Pouštěli jsme si dvě jeho písně a děti měly za úkol napsat na papír pocity, které v nich píseň vyvolává. Ty potom přišpendlily na nástěnku.

    Nástěnka současně sloužila jako tzv. „Lenonova zeď“ a posloužila k diskusi na téma svoboda projevu. Jiná skupina žáků měla například za úkol zamyslet se, co by na tuto zeď oni sami napsali, kdyby žili v tehdejší době. Svoji myšlenku pak napsali a na zeď přišpendlili.

    Každá ze tříd plnila trochu jiné úkoly v závislosti na tom, jak reagovali na úvodní brainstorming a co je zaujalo. Jedna skupina například malovala transparenty, na které měla za úkol napsat svůj protestní slogan.

    Na přípravě projektového dne se podílela paní učitelka Hybšová, na realizaci pan učitel Durec a asistentka Radka Marešová.

    Ing. Radka Marešová, asistent pedagoga v 6. B

    VI.A

    Původně jsem chtěla tento projektový den se žáky pojmout jako módní přehlídku s ohlédnutím se do dětství a mládí mého a mých vrstevníků. Paní asistentka Světlana Voráčková přišla s jiným nápadem, a to postavit náš projekt na filmu Proč? režiséra Karla Smyczka z roku 1987 natočeného podle skutečné události z roku 1985.

    Její nápad se mi líbil.

    Nechtěla jsem totiž být v tomto projektu pouze v roli mentora, ale chtěla jsem srovnávat minulost se současností, upozornit na skutečnosti, se kterými se potýká naše společnost i nyní, 30 let po revoluci a hlavně na to, jak je důležité umět říci ne, nebo nechci být součástí například party za každou cenu.

    Film, jehož úryvky žáci shlédli, pojednává o případu sparťanských fanoušků, kteří při cestě do Bánské Bystrice zcela zdemolovali několik vagónů vlaku a ohrožovali ostatní cestující.

    K jakému zamyšlení jsme chtěli naše žáky 2. stupně přivést?

    Co dokáže fanatismus, co je to davová psychóza, jak může parta zapůsobit na jedince, jaké mohou být následky zkratového jednání, na to, že za své jednání sklidí každý jedinec „odměnu“, na lidskou bezohlednost, ale i v  určitém směru odvahu přiznat si pravdu.

    Během projektové hodiny byl žákům po částech prezentován výše uvedený film a jednotlivě jsme pak o nich  se žáky diskutovali. Podle reakcí žáků se domnívám, že se jim výše zmíněný projekt líbil a alespoň na chvíli je přiměl zamyslet se nad určitými skutečnostmi.

    Mgr. Andrea Štofčová, třídní učitelka 6. A

    VII.A

                             JAK SE NÁM ASI TAK ŽILO PŘED ROKEM 1989

    Dne 15. listopadu 2019 probíhal na naší škole projektový den k výročí 30 let svobody – ke státnímu svátku – Den boje za svobodu a demokracii.  Třída 7. A se přenesla do doby před rokem 1989, konkrétně na Stalinovo náměstí (dnešní Mírové náměstí) v Teplicích. Cílem bylo, aby se žáci  přenesli do doby, kterou již sami nezažili, aby se pokusili vcítit do občanů naší země právě před rokem 1989.

    Ještě před vstupem na samotné náměstí žáci obdrželi manuály s pokyny. Na náměstí si žáci na Místním výkonném výboru vyzvedli občanské průkazy a dobové peníze. Nacházela se zde prodejna Jednota, ve které si žáci mohli zakoupit potraviny.

    V obchodě, kde probíhal pultový prodej, se tvořily fronty a některé zboží bylo  nedostupné. Chyběly například banány, toaletní papír nebo mandarinky. Žáci byli dále směřováni do obchodu Tuzex, kde měli zakoupit oděvy.

    V Tuzexu se však nedalo platit za zboží obyčejnými bankovkami, ale bylo nutné sehnat Odběrné poukázky (bony). Ty žáci směnili u tzv. veksláků, kteří se taktéž pohybovali na náměstí. Po nákupech žáci napsali do sloupku Rudého práva, jak se během nakupování cítili, co zažili, co se jim líbilo a co se jim nelíbilo.

    Redakce Rudého práva měla k dispozici seznam zakázaných slov, podle kterého provedla cenzuru. Ti, kteří měli ve svém sloupku více než pět zakázaných slov, odvedla Státní bezpečnost k výslechu.

    Na Místním výkonném výboru byli také namátkově vybíráni jednotliví občané (razítko se smutným obličejem), kteří také byli předvedeni k výslechu. Výslech probíhal ve skladu učebnic, kde byla atmosféra, která pomohla dokreslit tehdejší podmínky při výslechu.

    Příslušníci státní policie měli seznam otázek, které pokládali předvedeným osobám. Mezi větami bylo například: „Máš styky na Západě?“, „Odkud máš bony?“, „Jak to, že jsi mluvil v hospodě o Havlovi?“, „Slyšeli jsme, že nesouhlasíte s některými články Rudého práva!?“ apod.

    Dále se zde také pouštěla ukázka ze seriálu Hynka Bočana Zdivočelá země, konkrétně výslech hlavního hrdiny Antonína Maděry. Tento seriál s dobou také souvisí. Autorem knižní předlohy je Jiří Stránský, který byl tehdejším režim souzen, a jako politický vězeň byl odsouzen k osmi letům vězení v žaláři při uranových dolech.

    Po absolvování tohoto zážitkového stanoviště proběhla s žáky beseda, kde srovnávali dnešní dobu a dobu před rokem 1989. Žáci hovořili o způsobu nakupování, myšlení tehdejších lidí, ale také si prohlédli pravé bony, bankovky a mince. Největším a nejemotivnějším zážitkem bylo zatýkání spoluobčanů, kteří nevěděli, za co byli zatčeni, kam jdou a co tam budou dělat.

    Všem žákům, kteří se podíleli na organizaci projektového dne, velmi děkuji a těším se na další spolupráci.

    Mgr. Zuzana Kančiová, třídní učitelka 7. A

    30 let svobody na našich talířích

    Možná se vám vybaví bodrá sousedka s krajícem chleba namazaným dvoucentimetrovou vrstvou másla z filmu Obecná škola, která si kompenzovala válečné potravinové útrapy poválečným tukovým obžerstvím. Krásně ilustruje ten doslova fyzický hlad po dříve nedostupných potravinách.

    Ten ovšem v našich novodobých dějinách nevyvolala jen druhá světová válka, ale i to, co přišlo po ní – tedy socialistická šeď, prázdné regály a centrálně plánované hospodářství.

    Od okamžiku, kdy jsme si na československých náměstích vyzvonili klíči svobodu (která se projevuje i v tom, jaké jídlo si můžeme koupit) uplývá v těchto dnech 30 let. Pojďme se za nimi ve zkratce ohlédnout.

    Socialismus na talíři

    Co se vám vybaví, když se řekne osmdesátá léta v gastronomii? Nám se jako tehdejší „signature dish“ vybavilo čtvrt kila pařížského salátu se třemi rohlíky.

    Samoobsluhy Pramen a Jednota a nabízely hojnost konzervovaných potravin (párky, krůtí maso s vejci, lečo atd.) a zoufalý nedostatek čehokoli čerstvého.

    Když přivezli z pekárny chléb, brali ho lidé často přímo z pekařských bedýnek, předvánoční fronty na mandarínky, banány nebo i zelené kubánské pomeranče jsou mezi pamětníky pověstné dodnes.

    Mimochodem – nezapomněli jste, že obchody s ovocem a zeleninou byly v té době speciálky, oddělené od klasické sámošky? S tím se pojí jedna hezká urban legend (ale třeba s reálným základem), jak měl vedoucí jedné prodejny s ovozelem problém se státní policií poté, co mu na vývěsním štítě přestalo svítit jedno písmeno a obchod tak fungoval pod ideologicky závadným názvem OVOCE Z LENINA.

    Na jídelních lístcích restaurací a jídelen neochvějně trůnily knedlíky a brambory, doprovázené obvykle tenkými plátky masa s univerzální hnědou omáčkou – známou UHO. Rýže byla od kolegů soudruhů z Číny a boršč ze sáčku od kolegů soudruhů ze Sovětského svazu (na věčné časy a nikdy jinak!).

    Budete mít zájem:  Jak Se Zjišťuje Alergie Na Potraviny?

    Na objednávku v lepších podnicích se daly pořídit smažené žampiony nebo květák, někdy řízek, v hospodách pak dršťková, gothaj s cibulí a octem. Pivo jednoho jediného stylu (spodně kvašené výčepní nebo ležák, maximálně tak světlé nebo tmavé), jediným dělením vína zase bylo na bílé a červené.

    Tak takhle nějak to vypadalo před 30 lety (dodejme, že autorovi těchto řádků bylo na podzim 1989 čerstvých 10 let). Kdo v té době měl možnost vyjet na Západ a srovnat nabídku, lezly mu oči z důlků.

    Troufám si říct, že kdyby měli všichni Čechoslováci možnost vyjet za hranice a podívat se, jaký rozdíl panuje v nabídce obchodů, v tom, jak hezky čistě, uklizeně a hlavně barevně vypadá už první pohraniční vesnička za železnou oponou, možná by k revoluci došlo mnohem dříve.

    Byly potraviny kvalitnější?

    Často zaznívá, že potraviny byly dříve kvalitnější, na všechno byly normy a nesmělo se podvádět. Fakt? Viděli jste, v jakém stavu dostávali lidi svůj majetek v restitucích po 40 letech, kdy ho vlastnil stát, resp.

    socialistický lid? Zchátralé, zanedbané domy, zámky, statky, ve kterých se celou dobu nesáhlo na údržbu? Takhle se nechová dobrý hospodář, který chce udržitelnou výrobu.

    Jak asi musely vypadat výrobní linky v době, kdy všechno bylo všech a kdo nekradl, okrádal rodinu?

    Další věcí zhoršující kvalitu tehdejších potravin bylo používání pesticidů typu DDT a další chemie.

    Jejich rezidua se dostala do rostlin, do mléka, do masa… Z toho nelze přímo vinit socialistické hospodářství, taková prostě byla doba – o škodlivosti chemie v zemědělství se prostě tolik nevědělo.

    A kdo věděl, nesměl mluvit. DDT se ve složení výrobků rozhodně neobjevovalo, to ale neznamená, že nebylo v potravinách.

    A složení? To byla v minulosti mnohem kreativnější položka než dnes. Vzpomínám na vyprávění jednoho brněnského sládka: „V druhé polovině osmdesátých let stát od Číny levně koupil velké množství rýže a my jsme dostali za úkol z něj vyrobit pivo. Museli jsme kvůli tomu měnit technologii, ale nakonec se nám to povedlo.

    Ale na etiketu se rýže nikdy nedostala, protože panovaly oprávněné obavy, že Češi by rýžové pivo nepili.“ Rýže je v pivu sice netradiční surovina, ale není nikterak škodlivá. Což se nedá říct o spoustě chemie, která se do potravin přidávala, aniž by byla na etiketách uvedena.

    Dnes naopak musí být uvedeno vše a z toho zřejmě pramení pocit, že jsou dnešní potraviny horší kvality, než byly dřív.

    Doženeme Západ! Doženeme Západ?

    Touha „dohnat Západ“ byla snem, který byl na začátku období svobody pro mnoho lidí reálným. Je pravdou, že ho taky řada politiků slibovala. Hesla „Doženeme Německo a Rakousko do 10 let“ získávala těm, kdo je hlásali, politické body a hlasy voličů. Z dnešního pohledu víme, že to dohánění je časově mnohem náročnější a čím blíže jsme, tím pomaleji se přibližujeme.

    Symbolem blahobytu se staly výrobky, služby a firmy, které byly dříve tabu. Proto se houfně nakupovala Coca-Cola, až to málem stálo život Kofolu, která se slavnější černou limonádu vždy jen snažila napodobit. Proč se spokojit s kopií, když si teď můžeme dopřát originál, že? Dalším významným milníkem na poli „dohánění Západu“ se stal příchod fastfoodového řetězce McDonald. Na začátku 90.

    let snad nebyl výraznější symbol západního blahobytu. Otevření první české restaurace pod dvěma žlutými oblouky v pražské Vodičkově ulici provázela skoro slavnostní atmosféra. A spousty, spousty lidí. Takový gastronomický ekvivalent koncertu Rolling Stones v roce 1990 na Strahově, dalo by se říct. (Autor se omlouvá všem členům skupiny za toto přirovnání, z pohledu symbolického to ovšem sedí.

    )

    V Brně byl první „Mekáč“ otevřen v srdci města, na náměstí Svobody, a to na místě bývalého mléčného baru. (Do mlíčňáku se chodilo na chlebíček, umělohmotný zákusek typu indiánek nebo špička a na jahodový koktejl, kterému bychom dnes nejspíš řekli milkshake. Atmosféru dokreslovaly vysoké stoly vyzývající ke konzumaci „na stojáka“.)

    Hlavně ať je toho plný talíř!

    Snad nikde jinde nebylo heslo zmiňované v úvodu (Dřív jsme nemohli, teď můžem!) vidět tak markantně jako v restauracích. Po době prázdných regálů nastala doba plných talířů.

    Hodně hranolek, hranolky ke všemu, hranolky i ke smaženému sýru, fritézo, jeď! Pak taky bramborové krokety a další zázraky  moderní gastronomie, které v kuchyních putovaly po trajektorii mražák–friťák–talíř. A obloha! Protože zelenina je zdravá, žejo.

    Takže otevřeme konzervy a vrazíme na talíř lžíci sterilované kukuřice, lžíci bílýho a lžíci červenýho sterilovanýho zelí… No a třeba trochu mrkve. Vše ozdobíme nezbytným plátkem pomeranče, protože – ano, je to tu zas – dřív jsme nemohli, teď můžem! A tradá na stůl.

    Fine dining to měl před 30 lety těžké. Ale to měl koneckonců i před lety dvaceti a deseti. Dodnes se můžete setkat s komentáři typu „Jídlo dobrý, ale porce jak pro vrabce,“ nebo „Ještě že naproti restaurace XY mají hladový okno s párkama v rohlíku.“ Přece jen je jednodušší (a taky na první pohled viditelnější) dohánět bohatý Západ kvantitou než kvalitou.

    Důležité je, že diskuse o kvalitě potravin, jejich původu a etice je už nějakou dobu doslova na stole. Mimochodem – Sklizeno patří už od svého založení v roce 2011 mezi aktivní diskutující. Nezůstáváme přitom jen u slov.

    Investujeme do biopotravin a nových technologií pěstování a chovu, podporujeme malé lokální producenty kvalitního jídla, máme vlastní výrobu, kde z kvalitních surovin vaříme a pečeme jídla plná chutí.

    A máme Kodex kvality, který nás zavazuje, že nekvalitní jídlo prodávat nikdy nebudeme.

    Tak, ale teď zase zpátky k tématu.

    Pionýři světových chutí

    Už jsme zmiňovali, jak významnou roli při otevírání očí hraje cestování.

    Cesty se prodlužovaly, po Vídni a Mnichově přišly na řadu Paříž, Řím, Barcelona, Londýn, New York, Bangkok, Tokio… Vedle památek (a třeba levnější a dostupnější elektroniky) v nich Češi a Slováci objevovali taky místní kuchyni, případně rovnou pestrou směsici kuchyní všech národů, které v daném místě žijí. Což se třeba ve zmiňovaném Londýně nebo New Yorku rovná okružní cestě kolem světa.

    Postupem času se vlivy světových kuchyní začaly objevovat i u nás. Začalo to snad tím, že jsme se naučili vařit těstoviny ne doměkka a slizovita jako kolínka, ale hezky italsky al dente.

    Přestali jsme si na ně sypat strouhaný eidam a lít kečup, ale zjistili jsme, že existují sýry typu Grana Padano a boloňské ragú. Po brněnském porevolučním fenoménu „Pizza“ na České (který bůhvíproč funguje dodnes) se začaly objevovat první skutečné pizzerie. A to byl jen začátek.

    Dnes jsou v českých městech vietnamská bistra nabízející (téměř) autentickou vietnamskou kuchyni, dostanete japonské sushi, americké burgery, argentinské steaky, paraguayské maté, kebaby, falafely a hummusy z blízkého východu a samozřejmě pochoutky z celé Evropy od Norska po Maltu a od Cabo de Roca po Ural. Ne všechno nám chutná a v něčem zůstáváme konzervativní, ale rozšiřování gastronomických obzorů pokračuje dodnes.

    Současně s tím (znovu)objevujeme také krásy české, moravské, slezské a dalších kuchyní, často pozapomenutých lidových receptů ze všech možných mikroregionů, ze kterých moderní gastronomie čerpá a na kterých se (tu úspěšně, tu méně úspěšně) stavějí food koncepty restaurací a bister. Týká se to nejen gastronomie, ale i výroby potravin. Je to super a dává to smysl.

    Lokálně, sezónně, autenticky, eticky

    Obecně se dá říct, že jídlo (a pití) začalo být minimálně v poslední dekádě hodně sexy, stalo se vděčným tématem hovorů a taky statusovým symbolem. Tenhle trend nefrčí jen u nás, ale v celém vyspělém světě.

    Souvisí s tím, jak se dnes máme dobře. Na rozdíl od obyvatel chudých zemí a/nebo zemí, kde se válčí, nemusíme každý den řešit, JESTLI něco sníme, ale můžeme si vybrat, CO sníme.

    A jakým způsobem to zvěčníme na sociálních sítích, že…

    Je potěšující vidět, že lidé přemýšlejí o jídle už i z hlediska environmentálního (jaký dopad má produkce té či oné plodiny na životní prostředí), etického (vegetariáni a vegani), sezónního a lokálního (jím, co je zrovna dostupné v našem klimatickém pásu, v naší geografické oblasti, aby jídlo necestovalo přes půl zeměkoule) nebo řekněme autentického (nakolik původní je receptura, kterou se potravina vyrábí).

    A právě spotřebitelská zodpovědnost společně s tlakem na co nejvyšší kvalitu je cesta, po které se bude nejen česká, ale globální gastronomie – chtě nechtě – vyvíjet. Kam dojde? Řekneme si za dalších 30 let.

    Honza Šmikmátor

    Diskuze

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

    Adblock
    detector