Co signalizuje závrať: přírodní léčba závratě

Už od rána cítíte, že něco není v pořádku? Nebo naopak prudce vstanete, zatočí se vám hlava a máte pocit, že upadnete? Motání hlavy má mnoho projevů i příčin. Objevte s námi ty nejčastější.

S nejistotou a celkovou slabostí se setká občas každý – stačí obyčejná viróza. Když však motání hlavy trvá déle a přidají se další příznaky, jako je pocit na zvracení nebo mdloby, nastává čas problém řešit.

Nejčastější příčiny motání hlavy

Motání hlavy a závratě (odborně vertigo) nejsou nemocí samy o sobě. Jde o běžný, medicínsky tzv. nespecifický příznak řady poruch, nebo životních situací:

• Zablokovaná či oslabená krční páteř a okolní svaly
• Rychlá, náhlá změna polohy
• Oslabené mezilopatkové svaly
• Stres a únava
• Nízký krevní tlak
• Migréna
• Některé léky (diuretika, betablokátory, antidepresiva…)
• Alkohol

Mezi méně časté příčiny závratí patří:

• Meniérova choroba ucha, ušní infekce a jiné ušní choroby
• Úzkost, generalizovaná úzkostná porucha
• Anémie (pokles červených krvinek z důvodu nedostatku železa nebo jiné poruchy krvetvorby)
• Dehydratace
• Úpal
• Vyčerpání z nadměrného cvičení
• Hypoglykémie (nízká hladina cukru v krvi)
• Útlak krčních cév
• Těhotenství nebo silná menstruace u žen
• Alergická reakce

Podobné příznaky mohou signalizovat i vážné problémy (mrtvici nebo jinou poruchu mozku, rakovinu, srdeční poruchy apod.) V tom případě ale bývají závratě spojené i s dalšími příznaky.

Při opakovaných nebo akutních problémech neodkládejte návštěvu svého lékaře.

Posilování proti oslabené krční páteři podle metody Fit Pain Free

Co dělat, když se vám zamotá hlava?

Sedněte si, nebo lehněte. Pokud cítíte projevy nízkého tlaku (celková slabost, studené končetiny…), zvedněte nohy nahoru nad úroveň hlavy. Uklidněte se, napijte se, při úzkosti a slabosti klidně snězte kousek něčeho sladkého. Většinou problém do pár minut odezní.

TIP: Při rozmazaném vidění, problémech s mluvením nebo bolesti na hrudi volejte lékaře ihned.

Na co se vás lékař zeptá?

Pokud se u vás motání hlavy objevuje opakovaně, nebo se přidávají další příznaky, neodkládejte návštěvu lékaře. Připravte si odpovědi na otázky:

• Cítíte motání hlavy i vleže?
• Trvá celý den, nebo se objevuje náhle, například po ránu či při změně polohy?
• Došlo někdy i k mdlobě nebo zvracení?
• Trpí někdo v rodině problémy se srdcem, cukrovkou, vnitřním uchem nebo neurologickými problémy?

Lékař vám provede odběr krve a další vyšetření (EKG, ORL a neurologické vyšetření, případně magnetickou rezonanci hlavy, sono karotid…).

Po vyloučení závažnějších příčin vám lékař nejspíš doporučí rehabilitace a cvičení na krční páteř a celkově podporu svalů kolem páteře.

Jak předejít závrati?

1. Vyvarujte se prudkého vstávání.
2. Jezte zdravou stravu s dostatkem ovoce, zeleniny a kvalitních bílkovin.
3. Dbejte na dostatečný pitný režim.

4. Pozor na kofein, alkohol a tabák. Závratě mohou vyvolat nebo stupňovat.
5. Při chůzi na schodech používejte zábradlí, nedívejte se zbytečně dolů.

6. Posilujte svaly a koordinaci pohybů například jógou nebo tai či.

Proč se nám točí hlava, když jsme ve stresu?

Podle MedicalNewsToday.com uvolňuje během stresové reakce mozek hormony, které ovlivňují i kardiovaskulární a dýchací systém. Tyto hormony zužují krevní cévy, zrychlují tep a způsobují povrchní, mělké dýchání. To může vést k závratím.

Jak poznat, že jste ve stresu?

Mezi další příznaky stresu patří:

• Pocení
• Třes
• Bolest hlavy
• Potíže se soustředěním
• Nevolnost

Pokud stres přejde v chronickou úzkost, mohou se k točení hlavy přidat ještě:

• Neklid
• Potíže se spánkem
• Podrážděnost a časté změny nálad
• Pálení kůže, bolesti svalů…

Motání hlavy od krční páteře? Rozhýbejte ji

Hanka Toufarová, cvičitelka Fit Pain Free metody, doporučuje 2 cviky na protažení svalů krční páteře.

Cat & dogs (velmi šetrné protažení krční páteře)

Základní pozice: Klekněte si. Opřete se o ruce. Dlaně mějte pod rameny, trochu šířeji od sebe, než kam sahá šířka ramen. Kolena nechte pod kyčlemi.

Provedení cviku kočka:

1. Podsaďte pánev, stáhněte hýždě, zapojte břišní svaly.
2. Skloňte hlavu, nechte ji volně viset dolů a ohněte celou páteř ke stropu.
3. Výdech.
4. S nádechem se vraťte zpět do základní pozice.

Provedení cviku pes:

1. Prohněte se v bedrech, uvolněte břišní svaly.
2. Stáhněte ramena od uší dolů a lopatky k sobě.
3. Nádech.
4. Hlavu nechte svěšenou, dívejte se dopředu. Lokty držte dopnuté.
5. S výdechem se vraťte zpět do základní pozice.

Účinky cviků kočka a pes:

• Posilují mezilopatkové svaly
• Aktivují bederní lordózu
• Zlepšují flexibilitu páteře do flexe i extenze
• Zlepšují pohyblivost pánve a lopatek

Opakujte oba cviky 10×.

Forearm stretch

Základní pozice: Lehněte si na záda. Pokrčte nohy, chodidla nechte na zemi. Nohy dejte na šířku kyčlí tak, aby kyčle, kolena a kotníky zůstaly v jedné linii. Upažte, dlaně dejte vzhůru. Lopatky stáhněte k sobě a ramena dolů směrem k pasu. Hlavu nechte v prodloužení páteře.

Provedení cviku:

1. V upažení vztyčte dlaně.
2. Dejte paže více do vzpažení nebo připažení. Najděte si polohu, kde cítíte na předloktí a bicepsech největší napětí.
3. Můžete dělat i malé rotace v rameni.
4. Kontrolujte dopnutí paží, lopatky u sebe a ramena stažená dolů směrem k pasu.
5. Vydržte chvíli v pozici.

Cvičení protahuje protahuje svaly paží a flexory prstů, a tím uvolňuje krční páteř.

Závěr: Většina závratí odezní sama, přesto je nepodceňujte

Motání hlavy a závratě představují nespecifický příznak, který může ukazovat na řadu problémů od úzkostí až po oslabené svaly krční páteře. Pokud se u vás problém vyskytuje opakovaně, nebo dokonce trvá neustále po celý den, obraťte se na svého lékaře.

Pozor také na obsluhu motorových vozidel a jiných strojů, ať zbytečně neublížíte sobě nebo jiným.

TIP: Objevte i další tipy na cvičení podle Hanky Toufarové.

motání hlavy slabost stres závratě

Poruchy rovnováhy/závratě

Závratě a poruchy rovnováhy jsou v populaci častým problémem. Pocit závrati zažil ve větší či menší míře snad každý z nás. Závrať je však pouze symptom – příznak onemocnění, ne samostatná nemoc, jak by snad někdo mohl předpokládat.

Objevuje se tehdy, když náš mozek nemá jasno o orientaci a poloze těla v prostoru. Závrať bývá definována jako vjem porušené rovnováhy a orientace v prostoru, pocit rotace, nepříjemný pocit nejistoty či iluze pohybu okolí nebo vlastní osoby v prostoru.

Důsledkem závratí a poruch rovnováhy je omezení běžných aktivit, vyhýbání se pozicím, pohybům a činnostem, které způsobují obtíže. Řada lidí je kvůli nim dlouhodobě vyřazena z pracovního procesu, dostavuje se u nich úzkost a deprese.

Jen 20 % závrativých stavů má detekovatelnou organickou příčinu (anatomické poškození vnitřního ucha, mozečku apod.), zbylých 80 % stavů má příčinu funkční.

Řízení rovnováhy

Abychom lépe pochopili různorodost poruch rovnováhy, alespoň okrajově nahlédneme na její řízení.

Pro rovnováhu využíváme multisenzorickou aferentaci – přenos informací ze smyslových orgánů do centra.

Rozlišujeme aferentaci proprioceptivní (receptory v kůži, svalech a kloubech nás informují o pohybu a poloze těla), vestibulární (informace z rovnovážného ústrojí ve středním uchu) a zrakovou.

Důležitou roli hrají i další faktory, jako je pohybová zkušenost a odhad limitů stability těla.

Mozek pak na základě informací z výše uvedených systémů získává informaci o pohybu a poloze těla vůči okolnímu prostředí, která je pak použita ke korekci postavení hlavy a pohybů očí zajišťujících posturální reakce (postavení těla vůči gravitaci Země, horizontále apod.).

Příčiny závratí

Příčiny závratě jsou neobyčejně různorodé, právě proto, že se často jedná o průvodní jev mnoha různých nemocí. Mnoho pacientů, kteří k nám přijdou, si stěžuje, že trpí závratí. Ve chvíli, kdy je požádáme, aby závrať blíže popsali, popisují pocity motání a točení hlavy.

Když dokážou jasně určit směr točení hlavy, usuzujeme na labyrintovou závrať – tzv. pravé vertigo. V tu chvíli je vedle pocitu točení velmi typickým jevem tah k jedné straně – pocit nutného náklonu k jedné straně.

Podle místa původní poruchy rozlišujeme závratě periferní a centrální.

Pocity motání podobné stavům v opilosti, které pacienti vnímají nejvíce při chůzi mohou ukazovat na mozečkovou poruchu, extrapyramidová onemocnění či periferní neuropatie.

Mnoho lidí označuje jako závrať také pocit nejistoty v nohách, díky kterému obtížně udržují rovnováhu. Stejně tak lidé často zaměňují pojem závratí se stavy častého kolísání krevního tlaku a poklesu krevního cukru (hypoglykémie).

U starých lidí bývá příčinou závratě porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen.

Nedostatek kyslíku v mozku způsobený špatným prokrvením ruší přenos nervových impulzů do mozku a zpět. Staří lidé si také často stěžují na závrať vyvolanou pohledem očí do výšky.

V tomto případě je příčinou zvápenatění zadní, spodní malé mozkové arterie (tepny, cévy).

U mladých lidí je v mnoha případech příčinou závratě nízký tlak krve. Podobně působí i příliš vysoký nebo kolísavý krevní tlak.

Dále mohou závrať vyvolat různá poškození krční páteře, kdy také dochází k špatnému prokrvování mozkové tkáně. K takovým poškozením dochází například při osteoporóze obratlů nebo artróze kloubů páteře. Mnohem častěji však jsou příčinou tzv. funkční poruchy působící stejné obtíže.

Relativně často se setkáváme s tzv. psychogenní závratí.

Kvůli velkému počtu možných příčin je vždy nutné vyšetřit pravou příčinu obtíží a při rehabilitaci z ní vycházet.

Vyšetření

Nejdříve musí být rozpoznáno původní onemocnění, jehož průvodním jevem závrať je. Proto je velice důležité, abyste lékaři naprosto přesně popsali své potíže – při kterých činnostech se vyskytuje, jak se projevuje, jak dlouho záchvat závratě trvá, jakými potížemi je závrať doprovázena, jak často se záchvat objevuje, jestli se závrať vyskytuje pravidelně při určitých činnostech nebo pohybech atd. Tím mu dodáte potřebné informace k tomu, aby mohl určit, kde je hlavní příčina problémů. Měření tlaku krve nebo EKG (elektrokardiogram) pomůže objasnit, zda jde o poruchy prokrvování, srdeční potíže aj.

Pro určení, zda se jedná o centrální nebo periferní závrať, se provádí jednoduchý test: pacient zavře oči, natáhne paže před sebe a jednu minutu pochoduje na místě.

Leží-li porucha ve vnitřním uchu, otáčí se pacient při testu na místě okolo vlastní osy. Otočení o více než 45° se považuje za nemoc.

Zůstane-li pacient po ukončení testu stát na místě a zvětšuje-li se přitom jeho vrávoravost, jedná se o centrální závrať.

Ke stanovení diagnózy dále pomáhá klinické vyšetření nystagmu (mimovolního, rychlého, rytmického pohybu očí) pomocí jednoduchého testu vyvolatelných pohybů očí, kde odečítáme rychlost a směr pohybu. Dle přítomnosti a charakteru nystagmu se dá určit charakter poruchy vestibulárního aparátu.

Fyzioterapie

Pokud trpíte závratí spojenou s nystagmem při konkrétním pohybu hlavy (např. při pokládání hlavy na polštář), bývá příčina v přesypání krystalků (otolitů) z váčků (sacculus a utriculus) do jednotlivých polokruhovitých kanálků vnitřního ucha.

Na obrázku (a) můžete vidět řez uchem. Obrázek (b) ukazuje hlemýždě a polokruhovité kanálky vnitřního ucha.

Kresby (c) a (d) znázorňují řasinkové buňky v gelu.

Fyzioterapeut, který je vyškolený v technice léčby závratí využije manévry, kterými „přesype“ krystalky z polokruhovitých kanálků zpět do váčků na jejich původní místo a tím zamezí dráždění řasinkových buněk v polokruhovitých kanálcích.

Ač jsou tyto manévry velice jednoduché, bohužel ne všichni fyzioterapeuti je ovládají. Mnohdy jsou lidé léčeni nevhodným způsobem, např. se závratě svádí na špatné postavení krční páteře. Přitom léčba závratě, pokud je odhalena přesná diagnóza, může být jednoduchá, rychlá a přesně cílená.

Trénink

Důležitou úlohu při léčbě závratě hrají cvičení na udržení rovnováhy a zlepšení koordinace. Tento trénink se hodí pro každého pacienta, bez ohledu na to, jakým typem závratě trpí. Částečně doplňuje medikamentózní léčbu, zkracuje akutní potíže a je dobrý jako preventivní opatření.

Jednoduché cvičení pro začátek

Položte se s otevřenýma očima a poté jimi pohybujte nejdříve pomalu a poté stále rychleji nahoru a dolů, doprava a doleva. Opakujte cvičení i se zavřenýma očima.

Dále můžete zkusit totéž, ale přidejte pohyby hlavy. Poté fixujte jeden bod na protější stěně a pohybujte hlavou nahoru a dolů, doprava a doleva, aniž byste ztratili bod z očí.

Když se nedostaví závrať, opakujte cvičení vsedě.

Další cvičení pro pokročilé

Balancujte po vyznačené linii s otevřenýma i zavřenýma očima. Přitom se snažte házet míč do vzduchu a následně ho chytat.Pro uvolnění oblasti krční páteře můžete využít námi popsané cvičení.

Autor: FYZIOklinika fyzioterapie s.r.o., Praha

Závrať se dá léčit

Pocit rotace, tahu, nevolnost, zvracení – to vše jsou symptomy, které se vyskytují u závratí. Projevy těchto nepříjemných symptomů měl alespoň jednou každý z nás. Pravou závratí neboli vertigem se však nazývá pouze iluze pohybu vlastního těla nebo předmětů kolem nás.

Někdy je od pacienta složité získat přesný popis obtíží. Rovnováha je totiž zajišťována více senzory a jedná se o komplexní děj. V případě vertiga se nejedná přímo o nemoc, ale o příznaky nemoci (symptomy závrati se vyskytují až u 100 nemocí jako jejich průvodní příznak).

Závrať (vertigo) a ušní šelesty (tinnitus) jsou specifickou medicínskou problematikou na pomezí neurologie a ORL (ušní, krční, nosní).

V některých případech si však problémy pacienta vyžádají i pomoc psychologa – psychické rozpoložení jedince často alespoň nepřímo nemoc ovlivňuje.

Tato onemocnění se mohou vyskytovat současně (v tomto případě mají většinou často stejnou příčinu), stejně tak i zcela nezávisle na sobě.

Přečtěte si: Šelestí vám v uších? Co s tím?

Příčin závrati je více

Je celá řada příčin, které způsobují poruchu rovnováhy – respektive vertigo.

Obecně porucha rovnováhy může být způsobena poruchou v samostatném vestibulárním systému (vnitřní ucho, nerv odvádějící informace do mozku a dále centrální mozkové struktury vestibulárního systému).

Při postižení vestibulárního systému mluvíme o klasickém vertigu, které se dělí ve velmi obecném kontextu na periferní a centrální.

Další příčiny poruch rovnováhy jsou příčiny z poruchy zraku, propriocepce (schopnost tělo koordinovat v prostoru), eventuelně jejich kombinace. Také u interních chorob, například dekompenzace vysokého krevního tlaku, poruchy srdečního rytmu, se může vyskytovat porucha rovnováhy.

• Periferní závrať – je způsobena poruchou na úrovni vnitřního ucha a nervu odvádějícího informace do mozku. Je způsobena celou řadou patologií, jako je například zánět, Menierova choroba, cévní příčiny aj. Periferní závrať postihuje jak mladé, tak i starší pacienty a ve většině případů se dá velice dobře diagnostikovat a léčit.
• Centrální závrať – je způsobena organickým nebo funkčním postižením v oblasti mozku. Centrální vestibulární závratí rovněž trpí jak mladí pacienti, tak pacienti starší. Příčinou centrálního postižení u mladších pacientů může specifická forma migrény, roztroušená skleróza, cévní malformace, nádory aj. U starších pacientů je třeba počítat především s cévní příčinou poruch rovnováhy.

Následky závratí končí i fobiemi

Závratě jsou velmi nepříjemným symptomem a mají různý charakter – od pouhé nejistoty, přes rotační vertigo, pocit plavání, až po tendenci k pádu. U některých pacientů, kteří prodělali silnou závrať, se může vyvinout s odstupem času určitá fobie (strach) v různých situacích – například chůze po úzkém mostě, pobyt v otevřeném prostoru nebo obava z výšek atd.

• Závratě mohou také vyvolat faktory, jako jsou strach nebo fobie z výšek.

Základem úspěšné léčby je odhalení příčiny potíží. Základní vyšetřovací algoritmus se skládá z klinického otoneurologického vyšetření včetně odebrání podrobné anamnézy a přístrojového vyšetření.

U některých typů závratí je prakticky jediným vodítkem k určení nejpravděpodobnější příčiny závratí především anamnéza pacienta.

Udává se, že zhruba šedesát až sedmdesát procet závratí se dá diagnostikovat a léčit již na ambulantní úrovni.

Léčba poruchy rovnováhy se dá rozdělit na terapii pomocí léků (tzv. farmakoterapii), dále na psychoterapii a neméně důležitou vestibulární rehabilitaci, eventuálně klasickou fyzioterapii.

Farmakoterapie má velmi dobrý efekt především u akutních forem závratí, při kterých tlumíme především symptomatickou složku. U chronických forem závratí má roli především udržovací nebo preventivní.

Psychoterapie je nedílnou součástí léčby především chronických poruch rovnováhy, které mají psychogenní etiologii. Psychogenní závratě patří mezi jednu z nejčastějších příčin poruch rovnováhy v populaci. Vestibulární rehabilitace patří mezi klíčovou nefarmakologickou terapii u pacientů především s chronickým charakterem závratí.

Tip: Česnek medvědí působí proti závrati

Prevence závratí

Prevence závratí závisí především na etiologii (soustavné hledání a vykládání příčin) závrati. Obecně se doporučuje upravit životosprávu ve smyslu redukce alkoholu, kofeinu, černého čaje, soli atd.

Rovněž je důležitý dostatečný a kvalitní spánek, pobyt na čerstvém vzduchu, vyhýbání se stresovým situacím a především u starších pacientů se doporučuje vyvarovat všem činnostem, při kterých hrozí pád.

Čtěte dále: Fobie lze mít z čehokoliv, věděl už Freud

Nízký tlak trápí více ženy

I když je nízký tlak ze zdravotního hlediska spíše výhodou, v běžném životě přináší lidem řadu nepříjemných komplikací. Nízký tlak trápí zejména mladé a štíhlé ženy. Proč, to není dosud známo.

Únava, ospalost, studené nohy a ruce a občas lehké závratě při rychlém vstávání: kdo trpí nízkým tlakem (hypotonií), zná tyto příznaky velice dobře. Často jsou hypotonici také mimořádně citliví na změny počasí a na vítr, déšť a nízký tlak vzduchu reagují dalším poklesem krevního tlaku.

Hypotonie často vzniká z vrozených dispozic, ženy jí přitom trpí častěji než muži.

Číselné hodnoty

O hypotonii mluvíme, když jsou v klidu naměřené hodnoty trvale pod 120/80. Příznaky se však objevují až od systolického tlaku (první hodnota) pod sto. Hodnoty mezi 100 a 120 se většinou snáší bez příznaků.

Pokud je druhá hodnota velice nízká, to znamená pod 50, měl by si člověk nechat vyšetřit srdce, kromě jiného, zda nemá nedomykavost chlopní. Tento problém, kterým podle odborníků trpí až dvacet pět procent žen mladších 25 let, naštěstí nepředstavuje žádné zdravotní riziko. Je tomu spíše naopak.

Lidé, kteří mají v klidovém stavu o něco nižší krevní tlak, než je normální hodnota, jsou v menší míře ohroženi závažnými kardiovaskulárními nemocemi a zpravidla se dožívají vyššího věku.

Nižší tlak je pro člověka „výhodnější“, ale jen do chvíle, než se začne projevovat příznaky, jako jsou závratě, mdloby nebo poruchy rovnováhy.

Navíc lidé postižení nízkým tlakem pociťují neustálý nedostatek energie, mají problémy s koncentrací a jsou méně výkonní než lidé s normálním tlakem. Srdce totiž nedokáže dostatečně vytlačit okysličenou krev do mozku.

Cirkulace v mozkových cévách je pomalejší, takže do mozku se dostává méně kyslíku a dalších živin.

Známka nemoci

Hypotenze, nízký krevní tlak, může signalizovat i jiné, závažnější onemocnění, například poruchu činnosti štítné žlázy nebo anémii. Hypotenze se někdy také objevuje jako důsledek infekčních onemocnění.

V případech, kdy je nízký tlak jen průvodním jevem jiné nemoci, příznaky vymizí, jakmile se začne léčit základní onemocnění. V opačném případě, tedy při primární formě nízkého tlaku, ale neumíme určit příčinu. Bohužel právě touto formou hypotenze trpí velký počet lidí. Léky působí jen krátkodobě.

Šest, maximálně osm týdnů. Poté tlak opět klesne. Proto jediná rozumná léčba je nefarmakologická: dieta, pohyb a rehabilitace.

Spolu s nízkým tlakem jde ruku v ruce oslabení cévních stěn. To se projevuje zvýšenou tvorbou modřin. Cévy posiluje pravidelné užívání rutinu v tabletách. Užívá se dlouhodobě padesát až osmdesát miligramů, nejlépe v kombinaci s vitaminem C. V přírodní formě ho najdete v pohance nebo citrusech. Díky rutinu také snížíte riziko vzniku křečových žil.

Zapomeňte na rychlé vstávání a horkou koupel

Lidé s nízkým tlakem mají opakovaně závratě, když ze snížené polohy najednou vstanou. Nejprve si dejte nohy nahoru, například je opřete o stěnu, a až potom se pomalu posaďte. Teprve po chvíli se postavte.

Ráno v posteli můžete ještě chvíli šlapat ve vzduchu jako na kole, tím povzbudíte krevní oběh a předejdete mravenčení v nohou. Pak si dejte sprchu, střídavě teplou a studenou vodu. Na horké koupele zapomeňte. Mohou pro vás být nebezpečné.

Vlivem vysoké teploty vody se vám náhle rozšíří cévy , což se projeví dalším poklesem tlaku. Začne se vám točit hlava a máte pocit na omdlení. Bezpečnější a prospěšnější je pro vás střídavá sprcha.

Nejlépe stimulujeme rychlé zvýšení tlaku, když pořádně zatneme ruku v pěst. V průběhu dvaceti sekund se tak krevní tlak zvedne až o 30 mm Hg. Avšak efekt tohoto cvičení je jenom krátkodobý, protože když uvolníme sevření, tlak obyčejně klesne.

Do dobré formy vás dostane i několik vhodně zvolených cviků:

• Vleže na zádech zvedněte zároveň hlavu i natažené nohy. Rukama uchopte kotníky a vydržte několik sekund.
• Vleže na zádech pokrčte nohy a pak zvedněte horní část těla. Hlavu přitom vsuňte mezi kolena.
• Rozpumpovat svaly pomohou dřepy nebo si desetkrát stoupněte na špičky nohy nebo jednoduše několikrát za sebou natáhněte a pokrčte nohy.
• Když pocítíte příznaky prudkého poklesu tlaku, lehněte si nebo si sedněte a dejte nohy nahoru. Na zápěstí, čelo, zátylek nebo srdce si dejte studený obklad, případně led a vypijte sklenici minerálky.

Chce to pohyb

Nejlepším lékem proti malátnosti je však pravidelný pohyb s krátkodobým zatížením. Pozor – vytrvalostní sport působí opačně – snižuje krevní tlak. Na nízký tlak je ideální jogging, posilování, aerobik, plavání, tenis nebo jízda na kole. Cvičit byste měli minimálně třikrát týdně. Posílíte tím srdce, které bude lépe fungovat jako oběhová pumpa.

Úprava jídelníčku

Lidé s nízkým tlakem se musí důsledně vyhýbat přejídání. Po mimořádně vydatném jídle se totiž krev nahromadí v zažívacím traktu a tlak ještě více klesne. Celodenní stravu je nejlepší rozdělit do pěti rovnoměrných dávek a upřednostňovat potraviny s vyšším obsahem vitaminu C a železa.

Již v padesátých letech 20. století přišli vědci na to, že vitamin C podporuje účinky adrenalinu zvyšujícího krevní tlak. Hodně vitaminu C se nachází v rajčatech, paprice a zelí. Tlak zvedá i sůl. Váže tekutiny, což zvyšuje objem krve, takže srdce musí pumpovat silněji a tlak krve stoupá.

Důležité je hodně a přitom rovnoměrně po celý den pít. Lidé s nízkým tlakem by měli vypít až tři litry tekutin. Samozřejmě s výjimkou alkoholu, který v jejich případě působí jako uspávací prostředek. To platí i o sektu. Bublinky možná zvedají tlak, ale jen krátkodobě.

Můžete se rozproudit dávkou kofeinu. Když se však hladina kofeinu sníží, tlak rychle poklesne. Dopřejte si proto ráno raději čaj. Povzbuzuje činnost mozku rovnoměrněji, nezatěžuje srdce a krevní oběh a působí déle.

Farář Kneipp doporučoval lidem s nízkým tlakem rozmarýnové víno. Podporuje srdeční činnost, vzpružuje  a posiluje nervový systém. Jak víno připravíte? Třicet gramů rozmarýnových lístků rozdrťte a zalijte litrem bílého vína. Nechte osm dní odstát, pravidelně promíchejte. Potom přeceďte. Užívejte polévkovou lžíci ráno a večer.

Bolest břicha – druhy, příčiny a léčba

Bolest břicha je častý problém, který však není radno podceňovat. Leckdy sice jde o nevinné a krátkodobé zažívací obtíže, ale někdy může taková bolest poukazovat na vážnější onemocnění. Jaké druhy bolesti břicha rozlišujeme, co mohou signalizovat, kdy vyhledat pomoc a co obecně pomáhá při mírných potížích?

Rozhodně se nerozpakujte kvůli bolestem břicha kontaktovat lékaře. Pozorujte bedlivě příznaky u sebe či svých dětí, abyste mu problémy popsali co nejpřesněji.

Lehké bolesti břicha mohou přijít třeba po těžkém menu. Ovšem pravidelné a dlouhodobé bolesti signalizují vážnější problém, jehož banalizace často vede k těžkému poškození zdraví. Jednat se přitom může o různé záněty, Crohnovu chorobu, celiakii a nejhůře o rakovinu (jater, slinivky, žaludku). Bolesti břicha obecně dělíme na tyto druhy:

• Ostrá (somatická) bolest břicha – je přesně lokalizovaná a provázená bolestivostí při pohmatu. Jeví se jako intenzivní píchání, může nastat náhle a při zanedbání se stupňuje.
• Tupá (viscerální) bolest břicha – nebývá přesně lokalizovaná, ale většinou se vyskytuje ve střední části břicha jako silný a soustavný tlak.
• Křečovitá bolest břicha – může být lokalizovaná, ale zpravidla postihuje větší část břicha. Jeví se jako svíravé bolesti s křečemi, často také jako pocit, že se nemůžete narovnat.
• Nadýmání (plynatost) – je pocit plného břicha, který se projevuje nafouknutím břicha a někdy ho doprovází křeče.

Příčiny bolesti břicha

Lékaři dále dělí bolesti břicha na organické a funkční. Organická bolest je důsledkem jiného onemocnění a konkrétní příčinu potíží musí vždy odhalit lékař.

Funkční bolesti břicha jsou mnohem častější – leckdy je na vině psychika, tedy stresová zátěž pacienta.

Ve velké části takových případů se objevují zažívací potíže spojené se zácpou či nadýmáním.

Břicho často bolí na konkrétním místě, což lékaři pomůže odhalit postiženou oblast trávicího traktu a určit diagnózu. Nejčastěji si pacienti stěžují na bolest břicha na levé/pravé straně, v pravém/levém boku, nad/pod pupíkem nebo okolo něj, na bolest břicha nahoře uprostřed, pod žebry, v levém/pravém podbřišku, případně na bolest celého břicha či břicha a zad.

Bolest břicha po jídle

Křeče v břiše se objevují většinou po pozření mastného či tučného jídla. Mohou však souviset i se žlučovými kameny. Potom je nezbytná úprava jídelníčku a dodržování správných stravovacích návyků.

Trávicí potíže může mít na svědomí také překyselení žaludku. To se projevuje bolestí žaludku či nevolností, nejběžnějšími příčinami jsou alkohol, kouření, stres, úzkost a těžké pokrmy. Dlouhodobé překyselení žaludku může způsobit vředy, proto v takovém případě neotálejte s návštěvou lékaře.

Bolest břicha v nadbřišku a okolo pupíku

V nadbřišku se projevují bolesti žaludku, pankreatu, případně žlučníku. Je-li bolest tupá, bodavá až ostrá a přechází ve svíravou bolest na různých místech podbřišku, může jít o střevní chřipku doprovázenou dalšími příznaky (průjem, horečka, zimnice, bolesti svalů, nevolnost).

V oblasti pupíku nebo nad/pod pupíkem se objevují průvodní bolesti apendixu a tenkého střeva. Kolikovitou bolest v této oblasti zase způsobuje střevní obstrukce. Bolest kolem pupíku či v pravém podbřišku trápí mimo jiné pacienty s Crohnovou nemocí.

Bolest břicha a zad

Bolest v nadbřišku vyzařující do krku, končetin či zad může být jedním z projevů tzv. gastroezofageálního refluxu. Hluboká tupá bolest nad pupíkem s vyzařováním do zad zase doprovází akutní zánět slinivky. Tupá bolest v zádech anebo boku vyzařující do stejné strany dolní poloviny břicha může provázet ledvinovou koliku.

Bolest břicha na levé a pravé straně pod žebry

Bolest břicha pod žebry může poukazovat na podrážděný žaludek, onemocnění jícnu, cévní komplikace či dokonce infarkt. Jde-li o bolest v celém pruhu, může jít o zánět pobřišnice. Vždy tedy sledujte příznaky a případně vyhledejte lékaře.

• Bolest v levém podžebří – bodání a tupá bolest může značit dráždivý tračník, u průjmovitého druhu se navíc objevují křeče ve spodním břiše. Bolest v levém podžebří se objevuje také při vředové chorobě žaludku nebo dvanáctníku. Při akutním vředu žaludku vzniká náhlá krutá bolest v nadbřišku, která přechází do levé lopatky, ramene a krku. Vředy se projevují též jako pálivá, bodavá či tupá bolest v horní části břicha, jež má tendence mizet a zase se vracet. Náhlá ostrá bolest v levém podžebří značí poruchy sleziny.
• Bolest v pravém podžebří – je typická pro žlučník. Může vyzařovat do zad a k pravé lopatce, případně se rozvíjet ve středu břicha, vystřelovat vpravo a v další fázi přecházet do levého podžebří. Bolest je silná až nesnesitelná, bývá pociťována jako ostrá, bodavá nebo jako tlak. Mezi další projevy žlučníkového záchvatu patří pocení, slabost, nevolnost či zvracení. Tupou až silnou ostrou bolestí v pravém podžebří se často projevují jaterní potíže.

Bolest břicha v podbřišku

Zde jde zejména u žen o bolest vnitřních pohlavních orgánů, tlustého střeva nebo močového měchýře. Bolest v pravém podbřišku signalizuje zánět slepého střeva.

Lehká bolest provázená nevolností, zvracením, případně křečemi v okolí pupíku se v rámci hodin přesouvá do pravého podbřišku. Dle typu onemocnění může břicho bolet i vpravo v oblasti bederní páteře či vlevo v oblasti pánve.

Akutní gynekologické bolesti se mohou projevit jako náhlé příhody břišní. V obou případech je nezbytný zásah lékaře.

Za bolestí břicha v podbřišku může být zánět slepého střeva nebo gynekologické potíže. Foto: Sora Shimazaki, Pexels

Bolest břicha při menstruaci

Během menstruace ženy často trápí křeče v podbřišku, které mohou zasahovat i do bederní oblasti. Na tlumení běžných menstruačních bolestí se užívají utišující léky nebo například teplé obklady.

Opravdu silné bolesti mohou značit vážnější problém, který je třeba konzultovat s gynekologem. Některé ženy pociťují mírnou, ale i náhlou ostrou bolest v podbřišku také během ovulace.

Bolest břicha v těhotenství

Tvrdnutí břicha a mírné bolesti jsou v těhotenství běžné. Varovným signálem jsou silné a přetrvávající bolesti, horečky, vaginální krvácení, bolest při močení nebo závratě. V těchto případech ihned vyhledejte lékaře.

Bolest břicha ze stresu

Bolesti břicha se mohou objevovat i bez zjevné příčiny. Tou bývá zpravidla stres, deprese, nervozita, úzkost, strach. Projevují se svíravým pocitem v okolí žaludku či celého břicha a zpravidla se vážou na určité stresové podněty. Souviset mohou také s nepravidelnou stravou a špatným životním stylem.

Bolest břicha u dětí

Děti vnímají bolest břicha jinak než dospělí, takže nemusí být typická ani svou lokalizací. Příčiny zahrnují například zažívací potíže, zácpu, záněty, přítomnost parazitů nebo třeba dětskou neurózu.

U dětí bolesti břicha nepodceňujte – pokud nepolevují, vyhledejte lékaře. Novorozence a kojence často trápí zaražené větry.

Ty lze snadno identifikovat – miminko je neklidné, různě se převaluje, kroutí, kňourá a kope.

Jak se zbavit bolesti břicha

Léčba se odvíjí od příčiny, je tedy na místě nejprve určit správnou diagnózu. S tou poradí lékař, který také určí, jak dál postupovat.

Při mírných potížích, které nejsou spojené s žádnou vážnou chorobou, pomůže správná životospráva, vyvážená strava s obsahem vlákniny, dostatečný příjem tekutin, případně přírodní prostředky či některé léky.

Naopak nevhodné je přecpávat se a konzumovat tučná, smažená a uzená jídla. Obecně tedy při lehkých potížích pomáhá:

Slabé bolesti břicha pomůže spravit odvar z heřmánku nebo jiných léčivých bylin. Foto: cottonbro, Pexels

Banalizace se nevyplácí

Rozhodně se nerozpakujte kvůli bolestem břicha kontaktovat lékaře. Pozorujte bedlivě příznaky u sebe či svých dětí, abyste mu problémy popsali co nejpřesněji. Podceňování se totiž opravdu nevyplácí – bolesti břicha mohou být projevem nespočtu závažných onemocnění.

Váháte, na koho se obrátit v případě bolestí břicha? Můžete oslovit odborníky z EUC:

Praktičtí lékaři EUC

Malátnost: příčiny, doprovodné příznaky a léčba

• Malátnost je nepříjemný stav, kdy lidé pociťují silnou únavu a ospalost, nejsou schopní se soustředit a jen s obtížemi udržují vzpřímenou polohu. Zdroj: Shutterstock.com
• U pacientů, kteří si stěžují na pocit malátnosti, dochází k útlumu mozku nebo celého organismu. Zdroj: Shutterstock.com
• Mezi nejčastější příčiny malátnosti patří nedostatečný příjem tekutin. V takovém případě si pacienti stěžují i na bolesti hlavy. Zdroj: Shutterstock.com
• Malátnost může mít také další příčiny, jako jsou například poruchy spánku, dlouhodobý stres a únava, špatná životospráva, intoxikace organismu či předávkování léky. Zdroj: Shutterstock.com
• Pocit malátnosti může signalizovat také poruchu žlázy zajišťující produkci hormonů nebo komplikace v centrální nervové soustavě. Zdroj: Shutterstock.com
• Pokud se malátnost vyskytuje pouze příležitostně, obvykle pomůže vydatný spánek a konzumace dostatečného množství tekutin. Jestliže se problém často opakuje, raději vyhledejte lékaře. Zdroj: Shutterstock.com

Jako malátnost se označuje stav, kdy pacienti pociťují zvláštní ospalost a únavu, nejsou schopní se soustředit a jen s velkými obtížemi udržují vzpřímenou polohu. Dochází u nich totiž k útlumu mozku nebo dokonce celého organismu, což může mít celou řadu příčin.

Nejčastěji bývá tato komplikace spojena s nedostatečným pitným režimem, ale v některých případech signalizuje vážné onemocnění.

Malátnost sama o sobě většinou neznamená žádný závažný problém a jakmile odezní její příčiny, což bývá především únava či nedostatek tekutin, stav pacienta se opět vrátí do normálu. V některých případech bývá nicméně spojena i s dalšími zdravotními obtížemi. Nejčastěji si pacienti stěžují na tyto komplikace:

Jak se malátnost projevuje?

U pacientů, které trápí malátnost, dochází k útlumu mozkové činnosti, nebo dokonce celého jejich organismu. Mezi typické projevy patří ztížená schopnost koncentrace, neschopnost soustředit se na jemné pohyby či na pozorovaný objekt, dále zvýšená potřeba odpočinku i po relativně nenáročných činnostech a také problémy s udržováním vzpřímeného postoje.

Příčiny malátnosti

Malátnost může mít celou řadu různých příčin, a to od banální změny tlaku v ovzduší, která má vliv hlavně na citlivější jedince s nižším krevním tlakem, až po závažné zdravotní komplikace, kvůli kterým je nutné neprodleně vyhledat lékaře. Důležité je proto vždy vysledovat, v jakých situacích se malátnost u pacientů objevuje.

Jednou z nejčastějších příčin malátnosti je dehydratace, tedy nedostatečný příjem tekutin. V takovém případě bývají únava a malátnost spojené také s nepříjemnými bolestmi hlavy nebo se zvýšenou teplotou. Tento problém ovšem nemívá trvalý charakter a při zavodnění organismu většinou brzy odezní.

Malátnost často doprovází také horečku, která může být způsobena různými infekčními, zánětlivými či autoimunitními chorobami.

Někteří pacienti si poté stěžují na slabost, motání hlavy a malátnost z únavy.

Další příčinou malátnosti mohou být poruchy spánku, migrény, dlouhodobý stres, deprese, špatná životospráva, intoxikace organismu, předávkování léky nebo třeba klíšťová encefalitida.

Pocit malátnosti může být mimo jiné také jedním z příznaků, který signalizuje nesprávnou funkci žlázy zodpovědné za produkci hormonů nebo komplikace v centrální nervové soustavě. Poškození mozkových center může nastat například vlivem útlaku rozšířené cévy, ale na vině bývá také nádorové onemocnění nebo mozková mrtvice, po níž dochází k částečnému odumření mozkové tkáně.

Jak často pociťujete malátnost?

• Velmi často 66%, 558 hlasů558 hlasů 66%558 hlasů – 66% of all votes
• Alespoň jednou týdně 18%, 152 hlasů152 hlasů 18%152 hlasů – 18% of all votes
• Příležitostně 12%, 102 hlasů102 hlasů 12%102 hlasů – 12% of all votes
• Téměř nikdy 4%, 34 hlasů34 hlasů 4%34 hlasů – 4% of all votes

Léčba malátnosti

Pokud se malátnost vyskytuje pouze příležitostně a bývá spojena s únavou organismu, problém by měla vyřešit konzumace dostatečného množství tekutin a vydatný spánek.

U některých pacientů se však malátnost vyskytuje opakovaně a nepolevuje ani po delším odpočinku.

V takovém případě je nutné vyhledat ošetřujícího lékaře, který situaci zhodnotí a případně odešle pacienta na další odborné vyšetření, například k neurologovi.

Jestliže dojde k mozkové příhodě, nejdůležitější je okamžitě kontaktovat lékaře, jelikož v tomto případě rozhodují drahocenné vteřiny a pacientům hrozí trvalé poškození mozku, doživotní postižení nebo dokonce smrt.

Mezi symptomy, kvůli kterým byste měli zpozornět, patří kromě malátnosti celková slabost, silná bolest hlavy, ochrnutí jedné poloviny obličeje (padání víčka a ústního koutku), necitlivost poloviny těla, ztráta rovnováhy, závratě, poruchy řeči nebo problémy se zrakem.

Zdroje: priznaky.vitalion.cz, mojezdravi.cz