Oľga Pietruchová je významná slovenská lidskoprávní aktivistka a někdejší ředitelka Odboru rodové rovnosti při Ministerstvu práce.
V rozhovoru pro Novinky popisuje, jak se přes vánoční svátky doma vyléčila z covidu-19 mimo jiné za pomocí antiparazitika ivermektin. Ten přitom velká část lékařských kapacit odmítá pacientům nasadit.
„Člověk nemá co ztratit, zabralo to druhý den,” říká Pietruchová.
Pietruchové začalo být zle přes vánoční svátky. Z obavy z nákazy koronaviru si zašla na antigenní test, který jí ukázal negativní výsledek, což ji uklidnilo. Jenže poté jí vyskočila teplota.Po pár dnech bylo jasné, že to není chřipka, protože chřipka za pár dní odezní.
Tady to byla velká únava, bolesti kostí, nemohoucnost a nechuť k jídlu,“ popisuje. Když teplota neustupovala, poradil jí manžel Juraj Mesík, aby vyzkoušela pomocnou léčbu navrhovanou aliancí amerických lékařů FLCCC.
„Můj manžel je vystudovaný lékař a on podle těch zahraničních protokolů z Ameriky mi doporučil vysoké dávky céčka, déčka, béčka, zinku, aspirinu a dvě dávky ivermektinu,“ říká Pietruchová.
V období Vánoc nebyl ivermektin určený pro lidi na slovenském trhu dostupný. Manžel jí proto sehnal ivermektin určený pro zvířata, což například americký Úřad pro kontrolu léčiv (FDA) nedoporučuje. Lék, který použila, byl určený pro koně.
Dávkování dodržovala podle doporučení protokolu FLCCC, to znamená 0.2 mg na jeden kilogram váhy. Zlepšení zdravotního stavu podle svých slov pocítila hned druhý den. „Klesla mi teplota, stoupla saturace a už to šlo lepším směrem,“ vysvětluje.
Po týdnu od požívání ivermektinu zašla ke své lékařce pro test na protilátky, ze kterého vyplynulo, že covid opravdu prodělala. Podle Pietruchové nemají lidé s ivermektinem co ztratit, protože domácí léčba covidu-19 fakticky neexistuje. „Pošlou vás domů a pomozte si sami. A pak, když jste polomrtví, tak si zavolejte záchranku,“ stěžuje si.
Žádné vedlejší účinky nezaznamenala. „Neměla jsem absolutně žádné obavy, protože vím, že to je čtyřicet let odzkoušený lék, který berou miliardy lidí na světě a vedlejší účinky při správném dávkování vlastně nejsou.“ http://bit.ly/ProKone
Tak si to shrňme testování nefunguje, žádné léky pro terapii běžných lidí nemáme, očkovat nestíháme, ale levný, bezpečný lék, který zabírá za pár hodin a šlo by okamžitě používat bude česká vláda, Ministerstvo zdravotnictví České republiky a Státní ústav pro kontrolu léčiv ignorovat, někteří experti kritizovat – to vše za situace, kdy drahý, rizikový a neefektivní Remdesivit jsme urychleně bez dostatku studií nakupovali.
Děti svačí chipsy a pendreky z večerky. Pamlskový nesmysl čeká změna
Školáci a studenti začali běhat o přestávkách do blízkých večerek a samoobsluh, kde nakupují vlašák, brambůrky a sladké limonády.
Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) chce nařízení zmírnit.
Přečíst článek ›
„Zrušením bufetů ve škole že by děti začaly jíst zdravě? Je to celé nesmyl. Pokud děti nemají stravovací návyky dané z domova, co zmůže škola a nějaká vyhláška. Hlavně škola v těchto věcech nemá co suplovat rodiče,“ reagoval včera Luboš Rudolf z prodejny potravin v Olomouci-Nové Ulici.
Provozovna stojí v blízkosti základní školy a víceletého gymnázia. Od platnosti pamlskové vyhlášky by obchodník mohl být nadšen, protože tržby šly nahoru. Radost ze stravování školáků ale nemá.
„Co nakupují? Starší si vezmou rohlík se sýrem, ale největší zájem je o pendreky a podobné sladkosti. Koupí jich hrst a mažou do školy,“ popisoval.
Přečíst článek ›
Škola poptávku děti nezmění
Do prodejen v blízkosti dvou olomouckých škol na Nové Ulici chodí nakupovat i bývalá kantorka Věra Divišová. Hlavu si může ukroutit.
„Koly, brambůrky a utíkají zpátky na vyučování. Chodím do prodejny pod Jaltu a je to hrůza, co děti nakupují. To jsme chtěli? Škola však poptávku ze strany dětí nezmění a je nesmyslné přesouvat odpovědnost na ni, pokud se dítě v rodině nestravuje zdravě,“ hodnotila seniorka.
Podle ředitelky Základní školy Dr.Hrubého v Prostějově Petry Rubáčové si vedení školy ohlídalo, aby provozovatel bufetu nenabízel nezdravé potraviny. Fungovalo to.
„Na základě pamlskové vyhlášky jsme bufet zlikvidovali a děti chodí naproti školy do obchodu s potravinami, odkud se vracejí s kolou a brambůrky. Význam pamlskové vyhlášky jsem nepochopila,“ reagovala ředitelka.
Přečíst článek ›
Návrh na změnu dřív neprošel
Změnu se před rokem pokoušela prosadit dnes již bývalá poslankyně a lékařka Jitka Chalánková (TOP09).
„Předložila jsem v Poslanecké sněmovně novelu zákona – pamlsková vyhláška je navíc nelogicky paradoxně napojena na zákaz reklamy ve školách. Za stravování dětí primárně odpovídají rodiče a ti by si měli ve spolupráci se školou říct, co se bude ně půdě dětem prodávat a co ne,“ vzpomínala na pokus v dolní komoře.
Přečíst článek ›
„Návrh neuspěl. Byly ještě snahy v Senátu, ale bohužel. A bývalé vedení resortu školství od přísné pamlskové vyhlášky ustoupit nechtělo,“ shrnula exposlankyně z Olomouckého kraje.
Spíš doporučovat, než zakazovat
Nový šéf resortu Robert Plaga chystá zmírnění vyhlášky.
„Pamlsková vyhláška je postavena represivně a já nejsem zastáncem toho, že takto pojatá represe něco přinese. Budu se vážně zabývat revizí. Ministerstvo by v této věci mělo být spíše v pozici toho, kdo doporučuje a dává příklady dobré praxe,“ uvedl ve vyjádření zaslaném Deníku.
Přečíst článek ›
Ministerstvo připomnělo, že už při přípravě takzvané pamlskové vyhlášky počítalo s tím, že po dvou letech vyhodnotí její účinnost a v případě potřeby přistoupí k případným úpravám.
„V současnosti došlo mezi Ministerstvem školství a Ministerstvem zdravotnictví k dohodě, že dojde v souvislosti s takzvanou pamlskovou vyhláškou k úpravě požadavků na potraviny,“ informoval včera tiskový odbor ministerstva.
Neprošlo ani mléko do škol
- Vyhláška, která zavřela bufety a odstranila automaty ze školních budov, řeší požadavky na potraviny, pro které je přípustná reklama a lze je prodávat ve školách.
- Úprava se týká žáků povinné školní docházky, kam spadají i víceletá gymnázia.
- Ve školách zakazuje prodávat potraviny, které složením neodpovídají zásadám zdravé výživy.
- Limity ovšem paradoxně nesplňoval ani program Mléko do škol, kterému byla udělena roční výjimka.
Přečíst článek ›
Zarazte ve školních automatech sladkosti, volají experti
Děti školní kuchyně často obcházejí a kupují si něco k snědku v automatech. Ilustrační foto
Foto: Profimedia.cz
Nadváhou či obezitou trpí nyní podle ministerstva zdravotnictví asi pětina chlapců a desetina dívek. Experti také odkazují na zahraniční studie, podle nichž cukry mají vliv i na prospěch a chování.
O zavedené praxi referují rodiče, někdy školy svou nabídku zveřejňují třeba na webu. Někteří ředitelé ale popsali, že o automaty si řekli i sami rodiče. Pak museli s dodavatelem jednat o jejich obsahu. V některých prodávají mléčné výrobky, jinde ale nezdravé pochutiny.
„Je pravda, že při dnešním hektickém způsobu života řada rodičů ani nestíhá dětem dávat svačiny. Zjistili jsme, že si potom kupují v nedalekém obchodě brambůrky apod. Z referenda pak vyplynulo, že rodiče o tento typ automatů mají zájem, protože jim to trošku supluje jejich povinnosti,“ řekla Právu Olga Šťastná, ředitelka ZŠ Sídliště ve Vlašimi.
Nyní má jeden automat s nápoji a müsli tyčinkami a druhý s bagetami. Šťastná si ale podle svých slov musela nabídku automatů vybojovat s dodavatelem, který prý chtěl prodávat čokoládové tyčinky a salámové bagety, zatímco škola preferovala méně kalorickou stravu.
Automaty jsou rozšířeny i po jiných školách, někde zase mají bufety. Některé školy přísně kontrolují, jestli se v nich prodávají zdravé potraviny, jinde si ale děti mohou opět zakoupit i tu nejnevhodnější pochutinu. A děti lákají víc než školní kuchyně.
V základních školách by vůbec neměl být doplňkový prodej potravin.Odbornice na výživu Margit Slimáková
Nakupovat si doplňkovou stravu lze i u výdejního okýnka jídelny. Na školách už klasické stravenky vytlačily čipové karty, které mohou rodiče dobíjet, a na internetu si pak mohou zkontrolovat, co si děti kupují.
Když se pak matka pražského 11letého školáka podívá na seznam zakoupené stravy, zjistí, že obědy si chlapec v březnu koupil dva a u okénka si kupoval převážně oplatky a nápoje. „Obědy v jídelně mu nechutnají, takže pak mi doma jí a jí až do devíti večer, protože to musí nahnat,“ popsala Právu svou zkušenost.
Matek, které mají zájem o dodržování zdravé výživy, je zřejmě menšina. Jak popsala Právu jedna z nich, zaskočilo ji, když ji osmiletá dcera požádala o přibalení nějaké sladkosti ke svačině, jako to mají ostatní děti každý den.
Z podobných návyků jsou experti v šoku. „Má to zcela jistě vliv na obezitu, ale i na akademické výsledky a chování dětí. Jsou školy, které zavedly přísný zákaz sladkostí a nahradily je zeleninou a ovocem. Zlepšují se tak výsledky v písemkách a odpadla spousta problémů s chováním,“ řekla Právu odbornice na výživu Margit Slimáková.
Odkazuje při tom na několik studií, například Journal of American Public Health Association publikoval své zjištění, že žáci zapojení do programu prevence obezity měli náhle významně lepší výsledky v matematických písemkách.
Souvislost mezi kvalitou stravy a akademickými výsledky doložila pak další studie publikovaná v Journal of School Health. Zdravé školní stravování v rámci výzkumu Royal Economic Society ve Velké Británii vylepšilo žákům prospěch v angličtině a přírodovědě. Navíc se snížil počet vynechaných hodin o 15 procent.
Britové také dokládají, že špatná výživa se významným způsobem podílí nejen na špatných školních výsledcích, ale i na zvyšující se kriminalitě, agresivitě a případech deprese. Doplňováním multivitamínů se u dětí zvýšilo IQ.
Třetina dětí má velmi značnou kazivost zubů.
Dětem se po pozření jednoduchých cukrů obsažených ve všech sladkostech a sladkých nápojích podle Slimákové prudce zvedne hladina cukru v krvi, což se projeví hyperaktivitou, kdy se dítě nemůže soustředit. Pak následuje fáze únavy s totožnými dopady.
„V útlumu zase mají chuť a řeší to tak, že vám buď usnou na lavici, nebo si dají další sladkost. A takhle se dopují roky, až si vybudují zcela jistě diabetes 2. typu,“ řekla Slimáková. Obzvláště zákeřné jsou údajně chipsy, které kombinují cukry se solí a tuky. Taková kombinace budí chuť k jídlu a vlastně činí děti závislými.
Slimáková ale odrazuje od jakéhokoli polotovaru včetně müsli tyčinek. Průmyslově upravené potraviny obsahují různá aditiva, která sice prošla jednotlivě testy, ale neví se, jak působí dohromady v jedné potravině.
Některé studie už prokázaly, že aditiva mohou mít souvislosti se změnami chování, ale jaký koktejl chemikálií lidé jedí, nelze přesně sledovat. Navíc každé dítě je jinak odolné. „V základních školách by vůbec neměl být doplňkový prodej potravin,“ myslí si Slimáková. Podle ní by se školy i rodiče měli soustředit na výběr kvalitní a čerstvé stravy. Zdravá strava prý vůbec není složitější.
Že je zde velká část rodičů, kteří děti před sladkostmi nehlídají, potvrzuje i uznávaný stomatolog Jiří Pekárek. „Trend poslední doby se dá stručně shrnout tak, že jedna třetina dětí nemá kazy vůbec, u druhé třetiny se objevují v malém počtu a třetina zbývajících dětí má naopak velmi značnou kazivost zubů,“ sdělil Právu Pekárek.
Podle něj se na tom výrazně podílí výživa, tedy „rychlá občerstvení s vysokým podílem cukrů, sladké nápoje, sladké čaje podávané malým dětem na noc, sladkosti, které jsou v automatech ve školách a podobně“. Nejvíce se zuby kazí dětem v Moravskoslezském a Zlínském kraji.
Mnoho škol si ale zdravou výživu hlídá, má pouze mléčný automat.
Hlavní zprávy
Co si děti dávají ve školních automatech? Brambůrky a kafe
Co se v mládí naučíš, to se ti ve stáří vrátí. A v jídle to platí dvojnásob. Právě v dětském věku se totiž formují celoživotní návyky. Jak, kdy a co budou ratolesti konzumovat, mohou do určitého věku ovlivňovat hlavně rodiče a jejich vlastní stravovací návyky.
Ty však nemusí být příkladné, nad hranicí normální hmotnosti se totiž nachází 54 % dospělé české populace, z toho 17 % trpí obezitou. Špatný vzor ale nemusí stát jen za dveřmi domova, s přechodem dětí do vzdělávacích institucí mohou nabýt dojmu, že špatné je vlastně dobré.
Vzorem se totiž stává i jídelníček ve školních jídelnách, svačiny spolužáků a nabídka školních automatů, která bývá terčem kritiky. Kdo do škol automaty povoluje? Jaká je praxe v zahraničních školách?
K tématu: Dětské boty zuješ, stravovací návyky už nikdy
Za hranicemi automatům tvrdě diktují
Rozumnější je děti vychovávat příkladem než jim svazovat ruce a chrlit na ně zákazy.
Jenže to se snáz řekne, než udělá, možná proto se ozývá odbornice na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková: „Školy jsou vzdělávací instituce a nemyslím si, že do nich patří prodejny s potravinami nebo automaty.
“ Podporuje tak úplný zákaz prodeje z bufetů nebo automatů, tedy model, který již devátým rokem funguje ve Francii. Jsou tam zakázané nejen prodejní automaty, ale děti si do školy nemohou nosit ani vlastní jídlo připravené doma, dětem jsou svačiny připravovány ve škole dle zásad zdravé výživy.
GALERIE: Skutečné svačiny školáků mají k ideálu daleko
V Belgii neexistuje plošný zákaz automatů ve školách, nicméně v bruselských školách si sladkou limonádu ani bagetu nekoupíte. Podobně radikální jsou i ve vybraných státech USA, kde s ohledem na 7% výskyt patologické obezity zakázali na školách prodej tzv.
junk food – tedy sladkosti a vysoce kalorická jídla. V Itálii nic nezakazují, obsah automatů však vedení škol na přání kontroluje, podobně jako v Německu. Podobné zvyklosti panují i ve Velké Británii, kde automaty fungují, avšak nesmějí obsahovat sladkosti a typické fast foodové pokrmy.
Ve Finsku zase automaty nepotřebují ani regulaci ani kontroly, tamní studenti jich příliš nevyužívají, neb se ve školách stravují bezplatně.
A nakonec je tu Polsko, které se v moři školních automatů topí podobně jako my, ale má v plánu zákaz prodeje potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, cukru a soli.
U nás zatím nic takového nehrozí. „V ČR bohužel neexistuje žádná metodika regulace, a dokonce ani žádné doporučení ohledně této problematiky. Jsme hodně pozadu proti ostatním zemím. Samozřejmě automaty zakázat jde jako například Francii.
Ale ostatní země se spíš kloní k regulaci,“ řekl nám Ondřej Liška, předseda Strany zelených, který v pozici ministra školství už před pěti lety plánoval reformu školního stravování.
Ony zákazy beztak nic nevyřeší, děti budou dál dostávat peníze na svačiny, jen si pochutiny koupí po cestě do školy.
Státní zdravotní ústav (SZÚ) vidí východisko ve změně schizofrenního přístupu škol, kdy učitelé často mluví o zdravém životním stylu, ale škola jej prakticky neprezentuje – viz automaty se sladkými nápoji či bagetami. Tyto postoje představili loni na konferenci Efektivní strategie podpory zdraví (PDF).
A proč by nám všem měly být automaty ve školách trnem v oku, přestože existují i jejich zdravé varianty? Odpověď vyplývá z loňského přehledu typů automatů v brněnských základních školách, které provedlo SZÚ. Srovnávalo zde poměry, které v Brně panovaly v roce 2009, a situaci o čtyři roky později. V průzkumu (PDF) byla zohledněna data z 51 základních škol (81 % všech ZŠ v Brně).
Během čtyř let se lehce zvýšil počet automatů, které dětem nabízejí minerálky a slazené nápoje, vzrostl i počet lednic s colovými nápoji. Nápojový automat na mléko a mléčné výrobky je zastoupen v 19 školách. Skutečně zarážející je však fakt, že na základních školách se vyskytují i automaty na kávu.
A že neslouží jen k povzbuzení učitelů, dosvědčuje průzkum, kde děti ze základní školy kávu z nápojových automatů preferovaly v téměř 10 %. Žebříčku preferencí tekutin z automatu v roce 2009 však dominovala minerálka, voda, sladké nápoje a čaje.
Na zahnání hladu téměř 40 % dětí volilo chipsy, 30 % oříšky a křupky a čtvrtina dětí dávala přednost bagetám.
Čtěte také: Jídelny jsou u nás sto let za opicemi
Proč vůbec máme automaty na školních chodbách?
Podtrženo sečteno po krájených jablíčkách děti v automatech nebaží, kupovat si ve škole PETku s přirážkou za lenost může denně jen potomek velmože a školy ve většině případů z automatů netěží, proč tam tedy jsou? „O tom, zda a jaký automat na potraviny ve škole bude, rozhoduje její ředitel či ředitelka.
Samozřejmě se může radit s pedagogickou konferencí školy, svým učitelským sborem a při komunitním fungování školy může získat i postoj rodičů a žáků.
Je třeba zajistit, aby vedoucí pracovníci škol byli vzdělaní v dané problematice a byli schopni činit kvalifikovaná rozhodnutí, která budou umět komunikovat k personálu školy, žákům i rodičům,“ říká Ondřej Liška.
Jenže možná sami rodiče ve školách automaty chtějí. Vysypat portmonku bývá sázka na jistotu, když se nechce mazat chleba a zároven nechat dítě o hladu.
„Je to především problém vzdělávání dětí i rodičů – v zahraničí to hezky ukázal Jamie Oliver v televizní sérii Food revolution, která ukazovala, čím se skutečně stravují děti v USA.
Samozřejmě to je ještě o krok jinde než potravinové automaty, ale může to pro nás být varováním, čemu se vyhnout obloukem,“ říká Ondřej Liška. Tak snad nebudeme chtít jít zkratkou…
K tématu: Školy z automatů na limonády nemají většinou nic
Použité zdroje: Semináře Státního zdravotního ústavu
2014-07_Mezi dětmi přibývá Metráčků
Jiří Havránek
Na nárůstu obezity mají podíl i automaty ve školách, ministerstvo je možná zatrhne
Mezi dětmi přibývá Metráčků
Zkuste se podívat na staré černobílé fotografie školních tříd a spočítejte, o kolika dětech by se dalo říci, že jsou obézní. Pokud najdete jedno, bude to zázrak. A třídní fotografie dnes? Zázrak bude, pokud najdete jen jednoho školáka s nadváhou.
Tloustnoucí děti jsou problémem, který se stále zhoršuje. Podle průzkumů VZP postihuje obezita a nadváha 20 až 30 procent dětí v České republice. Je to natolik alarmující číslo, že už se dětskou obezitou zabývá i ministerstvo školství.
Navrhuje přidat do týdenního rozvrhu ještě jednu hodinu tělocviku a zakázat na školách automaty se sladkými nápoji a sušenkami. Nápad je to chválihodný, ovšem nikoli všespásný.
Jak upozorňují pediatři, měly by se děti mnohem více hýbat i mimo hodiny tělocviku a celkově zlepšit své stravovací návyky, a to už není záležitostí školy, ale rodičů.
- Řešte problém dřív, než je z dítěte kulička!
- Málo pohybu a snadno dostupné nezdravé jídlo, to jsou podle primáře dětského oddělení rakovnické nemocnice Jiřího Havránka hlavní důvody, proč přibývá dětí s nadváhou a obezitou.
- Jsou dnešní děti skutečně obéznější než před dvaceti či třiceti lety?
Jsou. Souvisí to s různými faktory. Dřív se děti více hýbaly. Po vyučování jezdily na kole, chodily hrát fotbal na hřiště, zkrátka byly mnohem víc venku, než je tomu dneska. Nejezdilo tolik aut, bylo bezpečněji, takže se rodiče nebáli, když si děti hrály venku.
Dnes je to mnohem upjatější. Navíc mají děti více lákadel, která je drží doma. Tráví spoustu času u počítače. Na obezitě tedy hraje roli především to, že mají mnohem méně fyzické aktivity. Další věc je, že už se komerce dostala i do výživy v rámci škol.
Na spoustě škol jsou automaty na sladkosti a soft drinky, což je problém. Některé děti nepijí nic jiného než sladké Coca-Coly, Fanty a podobně, aby se napily čisté vody, je nenapadne.
A když si zvolí nějaké náhradní stravování místo oběda ve školní jídelně, vždycky je to něco, co není zdravé – hamburgery, párky v rohlíku, brambůrky nebo sušenky.
My jsme jako děti přeci také nebyli svatí, tláskali jsme sladkosti a pili sladké limonády?
To sice ano, ale jinak se jedlo mnohem zdravěji. Coca-Cola byla vzácností, nebyly stánky s rychlým občerstvením.
Problém je jednoznačně v nepoměru mezi pohybem, kterého mají děti méně, a přísunem energie, což je dáno i větší dostupností potravin, které mají vysokou kaloráž a nejsou zdravé ani z hlediska jiných obsahových látek.
My, když jsme nesnědli svačinu, kterou jsme měli z domova, jsme neměli možnost jít si místo toho koupit něco jiného. Pro dnešní děti je strašně jednoduché zvolit si jinou variantu než zdravou svačinu.
V čem obezita dětem škodí?
Není to jen stránka estetická, obézní lidé mají kratší dobu života. Častěji se u nich vyskytují kardiovaskulární onemocnění, rakovina, vysoký tlak, cukrovka nebo artróza, protože mají více zatěžované klouby. Děti mají větší problémy s dušností.
Co by měli rodiče, kteří mají dítě s nadváhou, dělat?
Největší zájem u automatů je o nápoje.
Především mít snahu to řešit, a to ne až ve chvíli, kdy dítě vypadá jako kulička. Stejně jako u dospělých existují i u dětí tabulky, kdy se dá podle tzv. BMI (body mass index, který se vypočítá tak, že vydělíte vaši váhu v kilogramech výškou v metrech na druhou, pozn. aut.) zjistit, jestli je dotyčný jen dobře rostlý halama, nebo už je obézní.
Na základě toho se dá léčba posunout už do ranějšího stádia, kdy dítě ještě není tlusté tak, že to opravdu bije do očí. Tedy do stádia, kdy je léčba snazší. A pak jsou samozřejmě případy, kdy jsou obézní i rodiče a to, že má dítě problémy s nadváhou, berou tak, že je to dědičné, a proto nemají kdovíjak velký zájem to řešit.
Myslím, že by měli pediatři mnohem více tlačit na rodiče, aby nad tloušťkou dítěte jen nemávli rukou, ale řešili ji.
Pokud k vám do nemocnice přijde dítě, které je obézní, doporučujete rodičům, aby vyhledali odbornou pomoc?
Když to jsou hraniční obezity, tak do toho rodiče netlačíme, ale v případě skutečně morbidní obezity, která musí dětem dělat problémy i v kolektivu, kde se stávají terčem posměchu, rodičům doporučujeme, aby vyhledali pomoc obezitologa.
V Praze je řada obezitologických ambulancí a poraden, kde pracují lékaři, kteří se problematice věnují a přesně vědí, jak postupovat. Shodit váhu je podle mého pro dítě daleko těžší než pro dospělého. Dítě je ve stravování závislé na rodičích a pokud rodiče nejsou důslední, tak nemá šanci zhubnout.
Stravování by si měla upravit celá rodina. Není možné, aby dítě drželo dietu, a rodiče vedle něj dál jedli klobásy nebo palačinky se šlehačkou. Ale stejně tak je důležité, aby mělo snahu spolupracovat i samo dítě. Léčbu sice může iniciovat doktor, ale rodiče jsou ti, kdo musí být důslední.
Obezita je nemoc, která je dobře léčitelná, jen člověk musí opravdu chtít se léčit.
Kolikrát denně by dítě mělo jíst?
Stejně jako dospělí by i děti měly jíst pravidelně. Pro školní děti je ideální model: snídaně, svačina, oběd, odpolední svačina a večeře. V případě adolescentů, kteří jsou v růstu, se doporučuje ještě druhá večeře. Strava by měla být pestrá a neměla by v ní chybět čerstvá zelenina a ovoce.
O automatech ve školách jste se zmiňoval. Měly by být zakázány?
Záleží, co se v automatech nabízí. Chápu, že si je doba žádá, ale škola by měla nabídku ohlídat.
Neměly by v nich být přeslazené nápoje nebo sladkosti, to je v konečném důsledku podobné, jako kdyby měli na chodbě výherní automaty.
Kvůli výhernímu automatu se může z člověka stát gambler a být psychiatricky nemocný, ze sladkostí zase bude nemocný s vysokým tlakem a cukrovkou, což dítěti také ubližuje a zabíjí ho to.
Markéta Hartlová
Zájem o čokoládu a capuccino
Škola s největším počtem žáků i automatů na nápoje a potraviny je 3. ZŠ Rakovník, proto jsme se na tento fenomén podívali trochu podrobněji s jejím ředitelem Janem Křikavou.
„Automaty jsme do školy pořídili na základě nabídky. Nejprve jsme je umístili po budově, ale to se ukázalo být nešikovné, tak jsme je koncentrovali na jedno místo. Máme dva automaty kombinované a jeden nápojový.
Z mého pohledu má jejich využívání spíše klesající tendenci.
To však není zásluhou toho, že by se děti nějak dietologicky umoudřily, ale spíše tím, že jsme tu před zhruba čtyřmi lety otevřeli školní bufet, který omezil odběr sladkostí z automatů,“ objasňuje.
Podle jeho slov jako první obvykle z automatů mizí potraviny s krátkým datem spotřeby, což jsou například bagety, pak už jejich běžný provoz spočívá víceméně v tom, že si občas někdo koupí pití. Dnes už se prý také nestává, že by se zcela vyprázdnil zásobník na sušenky.
Mezi nápoji v automatech je voda i ochucené nápoje, nenajdeme zde ale žádné kofeinové nápoje kromě kávy. „V případě automatu na teplé nápoje byly nějaké diskuze kolem toho, zda je dobře či ne, že je tam i káva. Ale podle mých osobních zkušeností je mezi dětmi zájem především o čokoládu nebo o capuccino.
V tom nevidím problém, je to chutné i na zahřátí. Káva je tam také, ale nevšiml jsem si, že by po ní byla mezi malými dětmi poptávka. Navíc díky tomu, že jsme automaty dali do vestibulu, mají to sem malé děti daleko, takže pokud se tu nezastaví ráno, pak už sem téměř nepřijdou.
O velkou přestávku se tu otočí jen pár deváťáků, jinak je v podstatě obtočená zeď kolem jídelny, kde děti stojí frontu na bufet. Tam mají možnost koupit si čerstvě obloženou housku, bagetu či tortillu s kuřecím masem.“ Pochopitelně mezi věcmi z bufetu a z automatu je i cenový rozdíl.
Bagety z automatu jsou větší, ale stojí 35 Kč. V kiosku jsou k dostání běžné housky se šunkou či se sekanou nebo tortilly za patnáct korun. U bufetu je navíc zdarma k dispozici i teplý čaj a tři různě ochucené nápoje. Ty prý už se děti naučily čepovat i s sebou do malých pet lahví.
„Rozšiřujeme tu služby tak, aby automaty využívaly děti co nejméně. V dalším patře je navíc ještě nádoba na minerální vodu,“ pokračuje ředitel.
Jan Křikava
Škola má ze tří automatů roční nájem patnáct tisíc. Tyto peníze jsou příspěvkem do běžného rozpočtu školy. „Několikrát jsme tuto firmu oslovili, když jsme potřebovali odměny žákům do soutěží či na konci školního roku.
Zachovala se poměrně vstřícně a dodala tyčinky a sušenky v řádu několika desítek či stovek kusů. Za posledních sedm let si nikdo z rodičů na automaty nestěžoval, občas jsme jen s provozovatelskou firmou řešili otázku sortimentu.
Vždy nám vyšla vstříc, ať to bylo v případě věcí s přemírou cukru či energy drinků.“
Lenka Pelcová
Nechodí vám děti „za jídelnu“?
O prospěchu a chování svých dětí se dozvídáme ze žákovských knížek, z vysvědčení, popřípadě na třídních schůzkách. Co však zůstává rodičům utajeno a mimo jakékoliv hodnocení, je školní stravování.
Jí nám děti svačiny? A jak si počínají v jídelně? Berou si polévky? Jaká jídla si vybírají a jak dojídají? Možná by stálo za to stavit se během třídní schůzky i u paní kuchařky s fotkou dítěte. „Tak jak nám ten náš chlapec jí?“ „Ani se neptejte.
“ Nebo, nedejbože: „Tak toho vůbec neznám. Asi vám chodí za jídelnu.“
Nedávno jsem úplně náhodou absolvoval posezení s dámami, které tak nějak zavedly řeč na téma stravování dětí. Došlo i na školní svačiny.
Výměna názorů se rozjela krátce poté, co jsem před grémiem matek zakázal synovi večeři v podobě nanuka a s použitím dvojitého nelsona a dalších hmatů a chvatů ho přesvědčil o výhodnosti konzumace hrachové polévky.
„To by náš mladej nikdy nepozřel. Polívky mi vůbec nejí,“ přiznala jedna z přísedících.
„No taky je hubenej jako lund,“ opáčila druhá. „A co teda vlastně jí?“ zajímala se další. „Nejradši palačinky, pizzu, hranolky a tak.“
„A co mu dáváš do školy na svačinu?“ „Teď už nic.“ „Jak nic? Ty mu neděláš svačiny?“ „Nedělám. Stejně by to nejed. Vždycky mi to nosil zpátky domů. Ani se toho nedotkl.“
„Ale to je tvoje chyba. Ti naši to taky zkoušeli. Ale jakmile přinesli svačinu zpátky, dostali takovou čočku, že to víckrát nezkusili.
Řekla jsem jim, kolik to stojí, kolik práce si s tím dávám, a aby pochopili, přepočítala jsem to na poplatky za internet a za mobil.
A taky jsem jim řekla, že jestli ještě jednou to jablko a chleba se sýrem přinesou zpátky, do konce školního roku nebudou on line. A od tý doby mají krabice na svačinu pokaždé úplně vymetené.“
Sladkosti nabízí většina škol. Alarmující, říká Chládek a chystá zákaz
Podle inspekce má jídelní automat či bufet 61 procent škol. Na 86 procentech z nich jsou k dostání balené cukrovinky, ve tří pětinách bagety a v polovině případů káva. Mléčné výrobky nabízí jen deset procent automatů.
„Výsledek je alarmující,“ uvedl na úterní tiskové konferenci na téma „zdravý životní styl“ ministr školství Marcel Chládek.
Vyhláška zakáže na školách prodávat sladkosti a další nezdravé potraviny. Jejich seznam určí dietologové či experti na výživu. „Není to zaměřené proti automatům jako takovým, ale proti části jejich obsahu,“ uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Materiál se nyní začne připravovat. Platit má buď už od příštího školního roku, nebo od začátku kalendářního roku 2015. Školy dostanou přechodné období, během kterých mohou vyřešit smlouvy s dodavateli sortimentu.
Ministerstvo zdravotnictví doporučuje ovoce, čaje či minerálky
Ministerstvo zdravotnictví nedávno vytvořilo seznam doporučených potravin, které by se měly v automatech a bufetech prodávat. Na seznamu pro doplňkový prodej je například ovoce, zelenina, čaje a minerálky (více čtěte zde).
Ředitel odboru vzdělávání ministerstva školství Petr Bannert na dubnovém semináři v Senátu uvedl, že při regulaci automatů na školách je možné se opřít o školský zákon. Podle něj školy musí zajistit péči o zdraví dětí a není v nich povolený prodej výrobků ohrožujících zdraví.
Ředitel ZŠ Olomouc tř. Spojenců Peter Bazger souhlasí s tím, že škola má garantovat zdravou výživu. „Máme bufet a když by rodiče zareagovali, že si nepřejí určitý sortiment, tak bude určitě vyřazen. Ministerstvo to chce řešit za rodiče. Není to z mé strany zcela jednoznačné, ale dovedu pochopit, o co jim jde,“ řekl iDNES.cz v reakci na návrh resortu.
Přes sedm procent škol nedodržuje v jídelnách výživové normy
Ministerstvo se chce také zaměřit na kvalitu školních jídelen. Ty začnou poskytovat i dietní stravu pro děti s nějakým zdravotním omezením.
Inspekce zjistila, že v 7,5 procentech základních škol se nesleduje dodržování výživových norem – tedy takzvaný spotřební koš, který stanovuje, kolik má měsíční strava pro žáka daného věku obsahovat gramů masa, ryb, mléka, volných cukrů či brambor.
Na některých školách děti nemají dostatek mléka a luštěnin, naopak bývá nadbytek tuků. Podle Zatloukala však počet škol, které vyváženou stravu nabízejí, roste. Dobře se na nich dodržuje i pitný režim.
Zlepšit zdravý životní styl dětí má i zavedení třetí hodiny tělesné výchovy, zvažuje se i možnost obnovení preventivních prohlídek u lékaře (více čtěte zde). „Připravujeme společný projekt s ministerstvem zdravotnictví. Je to ale natolik závažné téma, že se toho ujme celá vláda,“ uvedl Chládek.
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 16. května 2014. Anketa je uzavřena.