Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku
Vytisknout Odeslat emailem
Velikonoce patří mezi nejoblíbenější svátky jara ve velké části naší zeměkoule, tedy přesně tam, kde najdeme křesťany a jejich víru. Velikonoce jsou totiž křesťanské svátky, které mají připomínat zmrtvýchvstání Ježíše Krista.
A když jde o svátky, tak k těm většinou patří skvělé, často slavnostní jídlo.
Následující řádky si tedy povíme o tradičních pokrmech, které se připravují právě o Velikonocích ve světě, ale ne jen o jídle, ale také o zvycích, které velikonoce v různých částech světa provázejí.
Nejprve se podíváme do Itálie. Hlavně italské sladké velikonoční dezerty stojí za zmíňku. Colomba Pasquale je tradiční velikonoční moučník právě ze slunné Itálie.
Dalším dezertem, který stojí za připomenutí je pastiera, která vzdáleně připomíná náš rýžový nákyp zapečený v lineckém těstě. A znáte Torta Pasqualina – slaný velikonoční dort? Rovněž je připravovaný v době velikonoc. Podává se většinou jako předkrm.
V neposlední řadě pak nesmíme zapomenout na velikonoční chléb, ten také patří neodmyslitelně k tradičním italským pokrmům podávaným o velikonocích.
A co tradiční zvyky? V Itálii se náboženské tradice a oslavy prožívají velice silně. Mnohými vesnicemi procházejí velikonoční procesí, lidé se modlí, věřící se vydávají také na křížovou cestu, během níž si připomínají Kristovo utrpení.
Pro Francouze jsou Velikonoce neboli Pâques stejným svátkem a důvodem k oslavě jako Vánoce. Kromě vajec a spousty čokolády si rozdávají i drobné dárky.
Všechny cukrárny a čokoládovny si každý rok dávají záležet na výrobě speciálních sladkostí, které potom děti hledají doma nebo na zahradě … V pondělí ráno hledají totiž všechny francouzské děti v domě nebo na zahradě barvená, na tvrdo uvařená, ale i čokoládová vajíčka.
Přátelé si rozdávají drobné dárky a v Alsasku se peče velikonoční beránek, podobně jako u nás. Některé rodiny si dávají k pondělnímu obědu různě upravené jehněčí maso. Jehněčí zde symbolizuje obětního beránka, Krista.
A co Velikonoce v Německu? V předvečer Velikonoc děti vyrábějí slaměná hnízda, která pak jejich rodiče schovají doma nebo na zahradě. Do nich velikonoční zajíček snese různobarevná vajíčka.
Ráno na velikonoční pondělí je děti vyrážejí hledat. Také se vyměňují dárky ukryté v obalu ve formě vajíčka. Tuto tradici proslavila značka Kinder a její vajíčka s překvapením.
Dalším německým zvykem je velikonoční strom ozdobený vajíčky a jinými velikonočními dekoracemi.
Polsko a velikonoce. Také Poláci jsou silně věřící národ a tak není divu, že velikonoce v Polsku jsou jedním z největších svátků vůbec. O Velikonocích se zde obvykle vaří kyselá polévka s bramborami, vejcem a klobásou zvanou žurek.
Na Bílou sobotu si zástupy věřících v této silně katolické zemi chodí do kostela nechat posvětit potraviny, na nichž si pochutnají se svými blízkými na Boží hod velikonoční. Po postním období mezi nimi nesmí chybět maso nebo uzeniny, velikonoční tabule má být z celého liturgického roku nejbohatší.
Z kynutého těsta se pečou bábovky nebo beránci, kteří se ale prodávají i vyrobení z cukru. Na velikonoční pondělí se pak lidé polévají vodou, nečekané osvěžení jim má zajistit zdraví.
A teď si skočíme do Anglie. Hot Cross Buns je horký bochánek, moučník, jehož příprava se váže také k velikonocům. V minulosti byl totiž jediný dezert, který se mohl jíst v Anglii o velikonočním půstu.
Typický pro něj je velký kříž z cukru nebo cukrové polevy, který je umístěn na každém bochánku.
Muffiny, ty se pečou v Anglii po celý rok, ale ozdobené barevnými bonbony ve tvaru vajíček a jinou vhodnou dekorací, tak ty najdete určitě na velikonočním stole angličanů.
Stejně jako u nás jsou symbolem Velikonoc v Chorvatsku malované kraslice. Jedním ze zvyků je přiťukávání si vajíčkem.
Ten, komu zůstane skořápka celá, vyhrává. Další tradicí je požehnání jídla. Chorvaté také pletou pomlázky, nikoli však z vrbového proutí, ale z větví olivovníku.
Na Bílou sobotu nosí lidé do kostela jídlo, aby bylo požehnáno.
Rusové také slaví velikonoce. Při oslavě pravoslavných Velikonoc si Rusové nechávají v kostele požehnat vajíčka a pak je vařená konzumují k velikonočnímu obědu. Na Ukrajině se zase peče tradiční ukrajinský moučník kulič.
V Bulharsku se podle tradice barví vajíčka na červeno a peče se Velikonoční chléb. Pár dní před Velikonocemi posílají křesťanské rodiny bochník chleba a červená vejce svým tureckým přátelům, ale také příbuzným na znamení úcty.
Osoba, která dar doručuje, obvykle dostane menší peněžní částku jako poděkování. O Velikonocích je v Bulharsku také zvykem ťukání vařených vajíček jedno o druhé. Lidé postupně mezi sebou bouchají o sebe vajíčka, z nichž jedno pukne pod nárazem toho druhého.
Komu zůstane neprasknuté vajíčko, ten bude mít šťastný rok.
Jak v Anglii, tak v USA, ale stejně tak v Austrálii děti hledají vajíčka, která velikonoční králíček (rodiče) schoval někde po domě nebo na zahradě. Velikonoční pátek je v pak Austrálii jediným dnem v roce, kdy jsou zavřené všechny obchody.
Velké oslavy probíhají také v Peru, kde na Velikonoční neděli servírují hned 12 chodů. Nejoblíbenější z nich je tzv. chiriuchu, což je směs sušeného obilí a různých druhů mas. Mezi pokrmy nesmí chybět ani smažené morče, které se obvykle marinuje v některém z tradičních peruánských piv vyrobených z fermentované kukuřice.
Španělské Torrijas jsou plátky den staré bílé veky namočené v oslazeném mléce, obalené ve vejcích a usmažené dozlatova, servírované pocukrované a ochucené skořicí. Patří mezi oblíbené španělské velikonoční dezerty.
V Řecku je na Velikonoce velmi oblíbený Velikonoční řecký chléb, což není nic jiného, než řecká varianta našeho mazance. V pondělí na Velikonoce se v rodinách koná vajíčková bitva. Účastníci se snaží házením svého vajíčka rozbít vajíčko protivníka. Při úspěšném zásahu se pronáší věta: “Christos anesti”.
V Irsku ráno v den Velikonoc se ve velkém pojídají vajíčka, aby se tak uzavřel půst. Během dne ten, kdo chce získat velikonoční koláč, pak musí zatančit.
A mohli by jsme pokračovat, všude tam, kde žijí křesťané, slaví se Velikonoce, a z praxe víme, že i ateisté většinou proti velikonočním oslavám nic nemají. Vždyť i o Velikonocích jde především o příjemné posezení s přáteli, rodinou, užít si volna a zapomenout na běžný pracovní ruch a problémy …
Uložit do Oblíbených Zapsat si poznámku
Co se jí na Velikonoce ve světě? Američané milují marshmallow kuřátka
O velikonoční neděli, které se také říká Boží hod velikonoční, končí čtyřicetidenní půst. Období odříkání střídá stůl plný pochoutek a prvních jarních darů.
Ve všech zemích, kde se Velikonoce slaví jako křesťanský svátek, slavnostní jídelníček vychází především z náboženské symboliky. Snad nikde na stole podle tradic nesmí chybět jehněčí a vejce. Tyto dvě suroviny připomínají Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstání.
I přesto se ale každý kout Evropy může pochlubit nějakým tradičním kouskem, který se nikde jinde nepřipravuje.
Polsko: cukrový beránek a pečená babka
Tradicemi i tím, co se o Velikonocích peče, je nám velmi blízké Polsko.
Podobně, jako se to dělá v mnoha částech České republiky, i Poláci na Velikonoce nosí do kostela jídlo, kterému kněz žehná a které se následně v domácnosti ocitne na slavnostní tabuli.
Zatímco u nás se do kostela nosí především piškotový beránek, Poláci si nechávají posvětit hned celý košík plný různých pokrmů. Do košíku se nejčastěji dává šunka, klobásy, chléb, křen, sůl a samozřejmě vejce.
Podobnost mezi Českem a Polskem lze nalézt i v tradičním sladkém pečivu. Na Velikonoce Poláci pečou bábovku. Říkají jí ale babka. Hlavní rozdíl mezi naší bábovkou a polskou velikonoční babkou je v tom, že v Polsku se na Velikonoce babka peče výhradně z kynutého těsta.
Autor: Wikipedia.org / SpiderMum, podle licence: CC BY-SA 4.0
Další tradiční polské sladkosti jsou pro nás už méně známé. Až z Turecka do Polska v sedmnáctém století doputoval mazurek. Jedná se o nízký koláč z křehkého těsta, který se potírá různými marmeládami, náplněmi a ovocnými rozvary. Mazurek se také může zdobit oříšky a sušeným ovocem.
V některých polských domácnostech se na Velikonoce peče sernik. Nejedná se o cheesecake, jak by se pod vlivem anglosaské kuchyně mohlo zdát. Základní rozdíl je především v použití tvarohu namísto smetanového sýra.
V Polsku se také v době Velikonoc prodávají cukrové figurky zvířátek, které jsou pěknou dekorací slavnostní tabule. Děti, lačné po sladkém, je rády lížou jako lízátko. Nejčastěji se z cukru vyrábějí beránci. Nechybí ale ani oblíbení zajíčci nebo kuřátka.
Slovinsko: do kostela s poticou
Také na Slovinsku se na Velikonoce chodí do kostela s košíkem jídla. Oproti Polsku je zde ale jeden rozdíl. Ve Slovinsku se kromě masa, vajec a křenu k požehnání nosí i sladká potica.
Autor: Wikipedia.org / Klemen Brumec, podle licence: CC BY-SA 1.0
Jedná se o roládu z kynutého těsta s náplní z vlašských ořechů. Někdy se potica také připravuje s makovou náplní. Podobné pečivo je známé i v okolních zemích. Například na Slovensku se tomuto moučníku říká orechovník a v Maďarsku kalács.
Itálie: sladké chleby
V Itálii se křesťanské tradice stále živě dodržují, a proto i velikonoční pokrmy jsou zde mnohem rozmanitější než v některých jiných evropských zemích.
Itálie je velká země, takže ani slavnostní tabule není všude stejná. Napříč Itálií je ale velmi populární sladké pečivo colomba di Pasqua.
Jedná se vlastně o velikonoční verzi ve světě mnohem známějšího panettone, které se v Itálii peče na Vánoce. Colomba v italštině znamená holubice, z čehož je odvozen tvar tohoto pečiva.
Stejně jako panettone i colomba obsahuje kandovanou citrusovou kůru a povrch se zdobí mandlemi.
Autor: Flickr / Nicola, podle licence: CC BY-SA 2.0
Svým názvem dost matoucí je další pečivo, které stejně jako colombu lze zařadit do kategorie sladkých chlebů. Pizza ricresciuta není rozhodně pizza tak, jak ji známe z italských restaurací.
Nejedná se o tenkou placku z těsta pokrytou různými ingrediencemi. Toto pečivo s krkolomným názvem se spíše než pizze podobá sladkému panettone. Pizza ricresciuta je velmi populární v Římě a jeho okolí.
Jejím základem je kynuté těsto, do kterého se přidává ricotta a citrusová kůra.
V jihoitalských domácnostech v oblasti zvané Kampánie se o Velikonocích podává o něco extravagantnější dezert. Pastiera Napoletana je koláč z křehkého těsta plněný kaší z vařených krup a ricotty.
V době Velikonoc v Itálii začínají dozrávat artyčoky, takže tento svátek je výbornou příležitostí, jak si tuto zeleninu užít. Na velikonočním jídelníčku se tak často objevuje carciofi e patate, což je příloha k masu připravená z brambor a artyčoku.
Španělsko: mona pro děti
Také ve Španělsku jsou Velikonoce významným svátkem, který doprovázejí různé slavnosti a tradice. V každém kraji se během velikonočního týdne, kterému se říká Semana Santa, jí něco jiného. Například v Katalánsku nesmí chybět sladkost nazývaná mona.
Autor: Wikipedia.org / Embolat, podle licence: CC BY-SA 4.0
Název tohoto dezertu pochází z arabského slova muna, což v překladu znamená dar. Monou obdarovávají prarodiče a rodiče své děti a vnoučata.
Moderní mona se pestrobarevně zdobí velikonočními figurkami zvířátek a čokoládou. Tradiční verzi ale zdobí pouze obarvená a natvrdo uvařená vejce, která se vtlačují do syrového těsta.
Až je mona upečená, vejce z ní lze sníst pouze tak, že se skořápka rozbije o čelo některého ze spolustolovníků.
Velká Británie: hot cross buns
Poměrně chudou nabídku tradičních velikonočních pokrmů má Velká Británie. Snad jediné, co lze označit za typické velikonoční jídlo, jsou sladké bochánky hot cross buns. Toto pečivo se trochu podobá našemu mazanci. Stejně jako v případě mazance se i zde do kynutého těsta přidávají rozinky, mandle a oříšky. Anglické bochánky navíc někdy také obsahují kousky jablek.
Autor: Flickr / Liliana Fuchs, podle licence: CC BY-SA 2.0
Na hot cross buns je nejdůležitější kříž, kterým se zdobí jejich povrch. Kříž se kreslí pastou vytvořenou z mouky a vody a je připomínkou ukřižování Ježíše Krista podobně jako u našeho mazance.
Snad ještě populárnější než hot cross buns jsou v Anglii čokoládová vajíčka. Vyrábí je zde především firma Cadbury, která před Velikonocemi zaplaví regály supermarketů vejci různých velikostí, náplní a chutí.
V Anglii nejsou ani tak moc populární postavičky zajíčků a kuřátek, jako právě vajíčka.
Není problém sehnat například čokoládové vejce plněné bílým a žlutým krémem, který má připomínat bílek a žloutek, nebo vajíčka s kousky populárních sušenek Oreo.
USA: marshmallow kuřátka
Podobně jako Velká Británie je na tom s tradičními pokrmy i Amerika. Lidé se zde drží především tradic, které si s sebou na nový kontinent v minulosti přinesli jejich předkové. Přesto je zde jeden oblíbený zvyk, který baví dodržovat děti napříč všemi kulturami.
Autor: Wikipedia.org / Evan-Amos, podle licence: Public domain
O Velikonocích se v amerických obchodech prodávají marshmallow kuřátka nazývaná Peeps.
Ten, kdo někdy zkoušel nad ohněm opékat marshmallow bonbóny, si asi dokáže představit, co se s těmito postavičkami stane, když se dají na chvíli do mikrovlnné trouby.
Barevní ptáčci v mikrovlnce nabudou gigantických rozměrů, změknou a stanou se prudce lepkavými. Ve spojení s grahamovou sušenkou a čokoládou jsou tato obří kuřátka velmi oblíbenou americkou velikonoční sladkostí.
Velikonoce
Anglické Velikonoce a jejich přichod ohlašuje masopustní úterý (Klikni pro výslovnostShrove Tuesday nebo Klikni pro výslovnostPancake Day).
Proč je tento název spojený s palačinkami? Historie napovídá, že se Palačinkový den slaví na počest hospodyně, která v tento den smažila palačinky, když v tu chvílí zaslechla kostelní zvon, který zval ke zpovědi.
Ihned vyběhla rychle z domu, aniž by si všimla, že má na sobě ještě zástěru a v ruce drží pánvičku s rozpáleným olejem a palačinkou.
Od té doby se na masopustní úterý pořádají ve městě Olney v hrabství Buckinghamshire i v celé Anglii palačinkové závody, kterých se mohou zúčastnit pouze ženy, které na sobě mají sukni a zástěru, čepeček a v ruce pánvičku s palačinkou, kterou musí v daných intervalech navíc obracet. Vybíhá se v 11.55 a běží se téměř 400 metrů ke kostelu.
V tento den anglické i americké rodiny nasmaží a spořádají mnoho palačinek, které jedí s javorovým sirupem, cukrem, nutellou a citronem. Dávají si tak to, co jim chutná, jelikož se toho budou muset po dalších 40 dní zřeknout v rámci půstu. Ten už ale na anglické Velikonoce dodržuje pouze málo rodin.
Pojídání Hot cross buns
Na Velký pátek (Klikni pro výslovnostGood Friday) anglických Velikonoc mají pracující volno a školáci prázdniny.
Typickým pokrmem, který se v tento den jí, je Klikni pro výslovnostHot Cross Bun, tedy sladká bulka s rozinkami, která je zdobená křížem z cukrové polevy.
Na Velký pátek také děti kupují a rozdávají svým přátelům velikonoční dárky, většinou jsou to čokoládová vajíčka (Klikni pro výslovnostchocolate Easter egg) a další sladkosti.
Čokoládová vejce místo kraslic
Sobotní večery jsou v anglických, ale spíše v amerických, rodinách věnované zdobení vajíček. Obecně se v Anglii a Americe zdobení vajec netěší velkému zájmu.
Velikonoční velká čokoládová vajíčka se především kupují v supermarketech a jsou zabalená v krabici známých výrobců Mars, KitKat, Cadbury nebo jsou na vajíčkách obrázky superhrdinů a postav z pohádek. 
Žádné kraslice ani kuřátka a zajíčky na vajíčkách nenajdete, stejně tak, jako se nesetkáte s pečením velikonočního beránka (Klikni pro výslovnostbutter lamb). V čase anglických Velikonoc nosí dětem vajíčka Velikonoční zajíc (Klikni pro výslovnostEaster Bunny/Klikni pro výslovnostRabbit/Klikni pro výslovnostHare), který čokoládová vajíčka v noci ze soboty na neděli rozmístí po celém domě, většinou na zahradě.
Egg hunt
Velký den oslav a veselí spadá na neděli. V neděli se pořádá hon na vajíčka, anglicky zvaný Klikni pro výslovnostEgg hunt, který je mezi dětmi velmi oblíbený.
Hned ráno jak se vzbudí, utíkají na zahradu, kde v trávě a dalších skrýších hledají čokoládová vajíčka, která Velikonoční zajíc, symbol Velikonoc, v noci schoval. Své úlovky mohou hned mlsat.
Při příležitosti Klikni pro výslovnostEaster egg hunt se pořádají velká společenská setkání a děti z mnoha rodin hledají vajíčka na zahradě společně. Pak všichni odchází na nedělní bohoslužbu (Klikni pro výslovnostEaster vigil).
Oblíbeným velikonočním pokrmem je v rodinách, které nedrží půst, jehněčí se sladkými bramborami a mladá jarní zelenina nebo pečená šunka. Velikonoční nedělí tyto svátky končí.
Klasickou českou pomlázku (Klikni pro výslovnostEaster whip), kdy chlapci splétají kocary a šlehají s nimi dívky výměnou za vajíčka, pokládají američané a angličané za násilnou a jsou nad ní pohoršeni. Tradici, která se jí však vyrovná, je přivazování mužů k židli a vymáhání výkupného. Na tu následující den navazuje přivazování žen, avšak výkupným už nejsou peníze, ale polibek.
Hezkou tradici na anglické Velikonoce drží také některé školy a školky, kde děti vyrábí velikonoční klobouky, zvané Klikni pro výslovnostEaster bonet, které by se měly nosit na nedělní bohoslužbu. Děti mezi sebou soutěží o nejkrásnější klobouk, který vyrobí pro sebe nebo pro členy své rodiny. Klobouky se vyrábí z papíru nebo látky a zdobí se motivy květin, zajíčků, kuřátek nebo vajíček.
Klikni pro výslovnostEgg rolling, tak se jmenuje tradice, která již podle svého názvu napovídá o soutěži v kutálení vajíček. Na vyvýšeném místě nebo kopci se sejdou děti či rodiny a pouští svá vajíčka dolů. Čí vajíčko se dokutálelo nejdál, ten vyhrál.
Ve Spojených státech je Klikni pro výslovnostEaster Egg Roll tradiční událost, která se pořádá i na jižním trávníku Bílého domu (Klikni pro výslovnostWhite House South Lawn) každé Velikonoční pondělí pro děti ve věku do 13 let a jejich rodiče.
Velikonoce ve světě – 8 zábavných tradic – EF Blog
Neměli bychom zapomínat, že Velikonoce, to není jen čas barvit vajíčka a ujíždět si na čokoládových bonbonech, jako v České republice – je to také velmi důležitý křesťanský svátek, s nímž je spojena celá řada dalších tradic.
Některé z těchto zvyků se nicméně v průběhu let poněkud změnily a dnes už je často vnímáme trochu jinak. Velikonoce ve světě jsou i velmi zábavné a určitě by je dnes měli mít možnost slavit všichni a všude.
I když už třeba nevěří na velikonoční zajíčky…
Požádala jsem pár kolegů, aby se se mnou podělili o své nejoblíbenější aktivity, a z jejich odpovědí jsem vytvořila následující seznam tradičních zvyků, jimiž se lidé v různých částech světa během Velikonoc baví:
1. Velikonoce ve světě – Pouštění draků
Na Bermudách míří o Velikonocích vysoko: během svátků je zdejší nejoblíbenější kratochvílí pouštění draků. Vyrábějí se z dřevěných špejlí a barevného papíru a často vypadají velmi originálně. Jsou také potaženy tzv.
„bzučítkem“, které se ve větru chvěje a vydává charakteristický bzučivý zvuk (známý též jako zvuk bermudských Velikonoc).
Lidé společně vypouštějí své krásné výtvory k nebi – anebo vyrážejí na pláž v Horseshoe Bay na Festival pouštění draků, který tam na Velký pátek každoročně probíhá.
2. Velikonoce ve světě – Četba detektivek
Jinde zase patří Velikonoce zločinům – a ne, nemáme teď na mysli zlomyslné ukousávání oušek nevinným velikonočním zajíčkům ani ničení krásně nazdobených vajíček.
Mluvíme o Påskekrimmen, norské velikonoční tradici čtení, sledování a poslouchání detektivek a thrillerů.
Celá země jako by byla v napjatém očekávání: vydavatelství i rádiové a televizní stanice přicházejí s novými záhadnými vraždami – dokonce i mlékárny tisknou napínavé příběhy na krabice s mlékem.
3. Velikonoce ve světě – Hledání velikonočního hnízda
Kdo by nezatoužil po tom najít někde doma či v zahradě košíček plný čokoládových dobrot? V Německu, ve Švýcarsku a mnoha dalších zemích schovávají dětem (a někdy i dospělým – nakonec proč ne) takzvaná velikonoční hnízdečka. V podstatě jsou to hezky ozdobené košíčky či krabičky plné čokoládových zajíčků, čokoládových vajíček, bonbonů a drobných hraček, které tam (prý) schoval sám Velikonoční zajíček.
4. Velikonoce ve světě – Polévání vodou
Máloco je pro Velikonoce tak typické jako voda, kterou někoho polijete či pošplícháte.
Právě to v Polsku označuje Śmigus Dyngus (Mokré pondělí – polévání tu totiž probíhá právě na Velikonoční pondělí), kdy po sobě lidé navzájem chrstají spousty H2O.
V dřívějších dobách to byli hlavně svobodní mládenci, kteří vesele pronásledovali svobodná děvčata, ale dnes už víceméně bojuje každý s každým.
Typickými „zbraněmi“ jsou vodní pistole, prázdné lahvičky od šamponu či JARu na nádobí, ale skvěle se hodí i stará dobrá klasika: kbelík. Zkrátka cokoli, z čeho můžete někoho pošplíchat či polít vodou.
5. Velikonoce ve světě – Vajíčka kam jen se člověk podívá
Vejce a Velikonoce patří odjakživa k sobě, právě tak jako dárky a Vánoce.
Když vezmeme v úvahu, co všechno s nimi kde provádějí, je to pravděpodobně to nejzvláštnější sváteční jídlo na světě: lidé je barví a zdobí, schovávají a hledají, organizují závody v koulení vejci po trávníku, pořádají souboje v ťukání vejci o sebe (vyhrává ten, jehož skořápka praskne poslední – ten bude mít celý rok štěstí) anebo je prostě jenom jedí, někdy až v neskutečném množství.
Třeba jako ve francouzském Haux, kde zhruba tisícovka lidí společně spořádá obří omeletu vyrobenou z více než 4000 vajec a přes 50 kg slaniny, česneku a cibulky.
Do Francie se můžete podívat i díky jazykovým pobytům v Paříži či Nice.
6. Velikonoce ve světě – Shazování hliněných květináčů
Na řeckém Korfu si dávejte během Velikonoc pozor na létající keramiku. Na Bílou sobotu přesně v 11 hodin dopoledne shazují obyvatelé ostrova květináče (všech velikostí) dolů ze svých balkonů.
Tato tradice pochází už z 16.
století, kdy lidé vyhazovali z oken vše nepotřebné, aby byli dobře připraveni na nový rok – třesk rozbitých květináčů totiž údajně zahání zlé duchy a je znamením nového začátku.
7. Velikonoce ve světě – Rozdávání preclíků
V Lucembursku, tam zase slaví Bretzelsonnden neboli Preclíkovou neděli (3. postní neděle). Lucemburská verze preclíků má podobu křehkého, nadýchaného pečiva s polevou a mandlemi – takže kdyby to bylo jen na mně, každá neděle v roce by byla Preclíková… Ale zpátky k tradici Bretzelsonnden: v tuto neděli je zvykem, že mladíci dávají preclík dívce, která se jim líbí.
Pokud děvče dárek přijme, může jej mladý muž o Velikonoční neděli přijít navštívit a na oplátku dostane vajíčko. Je-li právě přestupný rok, role se obracejí a preclíky chlapcům rozdávají dívky.
8. Velikonoce ve světě – Halloween
Velikonoce ve světě mají opravdu nejrůznější podobu.
Konkrétně ve Švédsku a některých jeho skandinávských sousedech slaví Halloween na jaře: na Zelený čtvrtek se děti převlečou za čarodějnice (nezapomenou ani na košťata a měděné konvice), chodí od domu k domu a dožadují se sladkostí. Za dobroty, které dostanou, obvykle dávají dospělým ozdobené vrbové proutí nebo obrázky, které samy nakreslily.
Tato tradice má svůj počátek v legendě, podle níž se švédské čarodějnice před Velikonocemi slétají v Blåkulle, kde si pak užívají velké párty se samotným ďáblem. A aby bylo jisté, že se už čarodějnice zpátky nevrátí, zapalují Švédové o Velikonočním pondělí velké ohně.
Velikonoce ve světě jsou opravdu různorodé. Pokud a jste spíše vánoční typ a milujete cestování, můžete se už teď nechat inspirovat seznamem dárků pro pravé cestovatele.
Jak se slaví Velikonoce u nás a jak ve světě
A už tu máme Velikonoce. Tento týden, který křesťané označují jako svatý či pašijový, začíná Květnou nedělí a končí nedělí Velikonoční.
Mezi nimi jsou ale i další dny, které mají svoje vlastní jméno – Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. U nás pod velikonoční týden spadá ještě Velikonoční pondělí.
Mezi tradiční zvyky spojené se svatým týdnem patří „odlet zvonů do Říma“, kdy se zvony naposledy rozezní na Zelený čtvrtek a až do Velikonoční neděle umlknou.
Pro většinu křesťanů ve světě, ať už jde o katolíky, nebo protestanty je tento svátek především o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Věřící si v kostelech připomínají jeho utrpení, sebeobětování a vzkříšení.
Židé v tomto období oslavují významný svátek Pesach, který je pohyblivý, a právě kvůli němu se mění i výpočet data Velikonoc, neboť Ježíš při poslední večeři se svými učedníky vlastně tento židovský svátek slavil.
Na tomto základě se pak stanovuje Ježíšovo ukřižování a zmrtvýchvstání, které je hlavní myšlenkou oslavy celých Velikonoc.
Na světě je řada zemí, kultur a společenství, které mají vlastní, a často i ojedinělé způsoby slavení velikonočních svátků. Někde se jedí čokoládoví zajíčci, „šlehají se a polévají“ ženy, jinde se hledají schovaná velikonoční vajíčka či se pouštějí draci.
Velikonoce se totiž vždy prolínaly s původními oslavami jara pohanských národů. Po rozšíření křesťanské víry však tyto lidové zvyky dostaly nový náboženský význam. Pojďme se podívat na zajímavé světové tradice, pak na ty naše a nakonec si užijte pár tipů na šperky, které se k oslavám jara hodí nejvíce.
Nechte rozkvést své ušní lalůčky, hrdlo či ladné paže.
Velikonoce ve světě:
USA
Ve Spojených státech amerických (anebo jednoduše v USA) slaví velikonoční svátky opravdu zajímavě. Vajíčka se barví na řadě míst, ale Američané spojují tuto tradici s velkolepou událostí zvanou „Easter Egg Roll“, která se pravidelně odehrává na trávníku před Bílým domem.
Americký prezident pozve děti a ty na zahradě hledají ukrytá čokoládová vajíčka, která schoval tzv. Velikonoční zajíček. Každý rok se slavnost nese v originálním duchu a ta letošní se zaměří na zdravý pohyb dětí a bude propagovat zdravý životní styl. Hledání vajíček pochází z Evropy a do Nového světa ji s sebou přinesli osadníci ze starého kontinentu.
Samotné „Easter Egg Roll“ má dlouho tradici a v Bílém domě se koná už roku 1878.
Velká Británie
Velká Británie se pyšní celou řadou zvyků, které se mění podle jednotlivých hrabství. Často se například tančí tzv. „Morris Dancing“, neboli velikonoční lidový tanec. Tanečníky, kteří mají na holeních přivázané zvonky, doprovází při složité choreografii hudba. Nechybí jim ani palice, jež představují meče.
Zvláštní součástí choreografie je mávání kapesníčkem. V rámci křesťanské linie velikonočních svátků je významný Zelený čtvrtek, kdy si lidé nechávají žehnat posvěceným olejem. Časté je i symbolické omývání nohou. V tento den se rovněž královna Alžběta II.
na základě tradice setkává se staršími občany a obdarovává je penězi.
Norsko
Norové dodržují opravdu nezvyklou tradici, která se nazývá „Paaskekrim“, tedy Velikonoční zločin. Ne, nevraždí ani neloupí ve velkém, ale většina lidí v tomto období čte detektivky nebo thrillery a v televizi sleduje filmy a seriály s touto tématikou.
Zvyk prý pochází z roku 1923, kdy na titulních stránkách novin podporoval vydavatel knih prodej svého nového krimi románu. Reklama se podoba skutečné zprávě o vraždě, takže mnozí netušili, že jde pouze o inzerci. Část norských rodin o Velikonocích vyráží na dovolenou. Odjíždějí na Velký pátek a vrací se v úterý po Velikonočním pondělí.
Čas zpravidla tráví na lyžařských chatách, v horách a nedaleko lyžařských svahů.
Itálie
Velikonoce se v Itálii vnímají jako religiózní svátek, ale nechybí tu ani zajímavé a netradiční zvyky. Zažité je spojení svátků s náboženskými procesími, která mají zabezpečit lepší úrodu a která oslavují Kristovo zmrtvýchvstání. Hraje při nich i nenáboženská hudba.
Na Sicílii vyniká svátek „Abballu de daivuli“, kdy místní nosí děsivé zinkové masky, které mají připomínat ďábla a ke kterým si oblékají červené róby. Ti, kteří jsou převlečení za ďábla, obtěžují, nahánějí a odchytávají nové „duše“. Lapená duše musí ďáblovi ještě před příchodem večera zaplatit drink.
Večer se totiž objevuje Panna Maria s Ježíšem a anděly a ďábly odeženou.
V Římě v období Velikonoc připomíná papež Křížovou cestu, která vede na Koloseum, kde nechybí do daleka zářící hořící kříž. Nejdůležitější mše se konají v sobotu večer a na Velikonoční neděli. V neděli se pak na svatopetrském náměstí před bazilikou sv.
Petra shromáždí obrovské množství věřících, kteří čekají, až papež odslouží slavnostní mši a z kostelního balkónu udělí proslulé požehnání „Urbi et Orbi“, tedy Městu a světu.
Tuto bohoslužbu často sledují miliony lidí z celého světa, protože ji natáčí řada televizních stanic a je pronášena ve více jazycích.
Polsko
Ve střední Evropě se během Velikonoc slaví podobné zvyky, ale dovolte nám představit tradice našeho méně známého souseda, Polska. Věřící rodiny chodí na Bílou sobotu společně do kostela, kde si nechávají požehnat jídlo, které snědí až v neděli ráno. Většinou si s sebou nosí bílou klobásu, vejce, křen, chléb se solí a černým kořením.
Méně křesťanským zvykem už je polské velikonoční polévání, čili „Smingus-Dyngus“. Na Velikonoční pondělí se chlapci a muži snaží děvčata zmáčet vědry vody, dnes už používají i stříkací pistole a cokoliv, co jim přijde pod ruku. Legenda říká, že dívka, kterou polijí, se do roka provdá.
Počátky této tradice se hledají až u křtu polského knížete Měška, který byl pokřtěn na Velikonoční pondělí v roce 966 n. l.
Slovensko
V křesťanských rodinách jsou Velikonoce mimořádně posvátným a důležitým svátkem. Hlavní jídlo je velice pestré a bohaté, protože na Zelený čtvrtek končí 40denní půst.
Velký pátek se slaví v rodinném kruhu a na Velikonoční neděli chodí celá rodina do kostela na mši, kde si nechá vysvětit slavnostní oběd.
Pondělí slaví všichni muži, kteří celý den s pomlázkou navštěvují a polévají všechny ženy v okolí.
Slováci na Velikonoční pondělí kombinují pomlázku s polským zvykem „Smingus-Dyngus“. Vžité je i malování vajíček, která vedle peněz, sladkostí a alkoholu dostávají koledníci. K jarním symbolům Velikonoc patří jídlo, kočičky a beránci, kteří symbolizují oběť. Velice oblíbeným je sladké pečivo, které se formuje právě do podoby ležícího beránka.
Bermudy
Na Velký pátek se na Bermudách jedí koláče z tresek a nechybí ani sladké koláče. Oblíbeným zvykem je i výroba vlastních draků a jejich pouštění. Vysvětlení této tradice je vskutku originální.
Učitelka z britské armády se prý v nedělní škole snažila místním vysvětlit, jak se Ježíš dostal z kříže do nebe. Proto vytvořila draka, jehož konstrukce má tvar kříže.
A právě odtud pochází zvyk pouštění draků, kteří jsou většinou dělaní ze dřeva, barevného papíru a mají dlouhý ocas.
Filipíny
V této asijské zemi si z křesťanských oslav Velikonoc vybrali opravdu jedinečnou část. Ukřižování Ježíše. Katolické náboženství ani kostely však tuto praxi moc nepodporují.
Místní dobrovolníci se na Velký pátek nechávají dobrovolně přibít na kříž, případně se bičují a jinak trýzní, aby odčinili hříchy, které prý během roku spáchali.
Stát i církev tento zvláštní rituál tvrdě odsuzují, přesto dobrovolníkům jsou rány ošetřeny bezplatně, stejně tak je jim po sejmutí z kříže poskytnuta péče.
10 zajímavostí z velikonočních oslav:
- Pesach, svátek, na jehož základě se Velikonoce vypočítávají, je svátkem nekvašených chlebů. Oslavuje Mojžíšovo vyvedení židů z egyptského otroctví. Začíná 15. nisana (židovský měsíc) a trvá sedm nebo osm dní.
- Ve francouzském městě Haux se každoročně na Velikonoční pondělí vyrábí na hlavním náměstí gigantická omeleta pro 1 000 lidí. Použije se na ni 4 500 vajíček. Podle historie tam Napoleonovi chutnala vajíčka, a tak si na další den objednal omeletu pro celou svoji armádu. Město si to připomíná právě obří omeletou.
- Na řeckém ostrově Korfu dopoledne na Bílou sobotu vyhazují na ulici hliněné nádobí, hrnce a džbány. Tento zvyk má zabezpečit úrodu a hojnost v novém roce.
- Na Haiti se konají barevné průvody, hraje se na bambusové trubky a vlastně se kombinují katolické zvyky a woodoo, protože se třeba konají zvířecí oběti pro duchy.
- Děti ve Švédsku si na Velikonoční neděli oblékají staré oblečení a převlékají se tak za čarodějnice.
Pak chodí od domu k domu a vyměňují svoje kresby a malby za sladkosti.
- Vajíčko je starověkým symbolem plodnosti a jara, které přináší nový život a znovuzrození, právě proto se stalo i symbolem Velikonoc.
- První příběh o velikonočním zajíčkovi, který schovává vajíčka na zahradě, byl zveřejněný v roce 1680.
- Přibližně 70 % velikonočních sladkostí se vyrábí z čokolády.
- Až 76 % Američanů si myslí, že na čokoládovém zajíci by se jako první měly sníst uši.
- Američané každoročně utratí za velikonoční sladkosti 1,9 milionu dolarů. Hned po Halloweenu je to druhý největší svátek, za který se utratí nejvíce peněz.
Velikonoce u nás:
Velikonoce se v České republice soustředí na dva dny – neděli a pondělí. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista. V kostelech se konají slavnostní bohoslužby, světí se velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, vejce, chléb a víno) a doma se hoduje. Nechybí maso, zejména sekané v kombinaci s vejci či různé masové nádivky a směsi.
Velikonoční pondělí je den, ke kterému se už neváže žádná speciální církevní oslava, a proto patří spíše lidovým zvykům. My v Čechách slavíme tzv. „Pomlázku“, kdy muži musí vyšlehat svoje ženy vlastnoručně upletenou vrbovou pomlázkou bohatě zdobenou stužkami. Dnes ji už spíše koupíme v obchodě, ale některé regiony se drží tradic a muži si ji upletou sami.
Podle legendy je vrba první strom, který na jaře kvete, a ohebnost a pružnost jejích proutků má zaručit plodnost žen. V rámci tohoto zvyku však vyšlehání nemá působit bolest, ale jde spíš o zábavu a nahánění žen.
Vyšlehání zaručí, že žena během následujícího roku neuschne, a muži se odmění kraslicí, malovaným vajíčkem, sladkostmi, penězi anebo panákem alkoholu na vzpružení.
Jak se obléci na slavnostní nedělní oběd či večeři
Co si vzít během těchto svátků na sebe, který šperk bude ten pravý? V případě, že jste věřící nebo se chystáte na slavnostnější oběd a večeři, zvolte jemnější šperk, například přívěsek s křížkem či nenápadný přívěsek s drahokamem v jarně svěží a hravé barvě.
Svou roli perfektně splní například jemný náhrdelník s olivínem nebo přívěsek s citrínem. Nehraje-li náboženská stránka Velikonoc ve vaší rodině prim, je ta správná chvíle oslavit jaro a vybrat ze svých šperkovnic šperky hrající veselými barvami a jarními motivy.
Zkuste zářivé zelené drahokamy, jako jsou smaragdy, svěže modré topazy nebooranžové padparadscha safíry.
Svěží jarní náladu si můžete vylepšit i šperkem s hravým motivem, třeba přívěskem v podobě větvičky, prstýnkem s barevným motýlem nebo perlovými náušnicemi.
Ať už upřednostníte jakýkoliv šperk, nezapomeňte, aby byl praktický. Hlavně čekáte-li velké množství koledníků. Pokud vám hrozí spousta návštěv s pomlázkou, vyberte si drobnější šperk – bude se vám v něm lépe prchat.
Zdroj: huffingtonpost.com, thejournal.ie, womansday.com, najmama.aktuality.sk, dosomething.org