Co potřebujeme, aby v obchodech byla česká zelenina? Vodu

Dávno pryč jsou časy, kdy bylo možné plody našich (i zahraničních) polí a hájů hodnotit převážně podle vzhledu a velikosti (viz třeba proslulost bosenských maxi-švestek).

Dnes už nejen labužníci vědí, že kvalita se obvykle za krásným vzhledem neskrývá.

A nebojí se v době, kdy u nás a v blízkém sousedství některé ovoce či zelenina v přirozených podmínkách nedozrávají, sáhnout po jejich zmrazené verzi.

Přečíst článek ›

Vyhnou se tak konzumaci „podtržených” – sluncem nepolíbených – nedozrálých plodů (typicky jahod) anebo naopak plodů příliš dlouho skladovaných v ne zcela ideálním prostředí (třeba jablek). Obě kategorie totiž ve srovnání s mraženými plody skýtají jen zlomek nutriční hodnoty, vitaminů a enzymů.

U mraženého zboží však platí, že do sáčků či krabic putují plody čerstvé a na vrcholu zralosti. Musíte si ovšem v obchodě pečlivě ohlídat, zda kupujete nepoškozené zboží. Jakékoli narušení obalu či slepení jeho obsahu – které prozrazuje rozmrazení a opětovné zmrazení produktu – považujte za důvod k zavrhnutí nákupu.

Přečíst článek ›

Pokud kupujete třeba brokolici nebo maliny, musejí růžičky brokolice či plody maliníku v obalu chřestit. Jen tak poznáte, že zboží bylo opravdu zamrazeno během několika hodin po utržení a pak dobře skladováno, díky čemuž se nenapálíte. Důležitý je rovněž neprůhledný obal, který zabrání působení světla na zboží.

Aby byla jablka kvalitní, potřebují dostatek slunce

Aby váš mrazák nebylo iglú

„Zda je z hlediska obsahu živin a prospěšných látek lepší používat ovoce a zeleninu čerstvé nebo mražené, je otázka, na kterou nelze dát jednoznačnou odpověď,“ říká k tomu hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Monika Bartolomějová. „Záleží totiž na mnoha faktorech, které obsah živin mohou výrazně ovlivnit. Je dobré ale nezapomínat ani na látky škodlivé, jejichž vznik může být zapříčiněn nevhodnou manipulací.

NEZAPOMEŇTE!Plný mrazák udrží chlad lépe než prázdný. Navíc k udržení konstantní teploty spotřebuje méně elektrické energie. Navíc, když budete mít mrazák plný (ne přeplněný!), nezaskočí vás ani delší výpadek proudu.

Ovoce a zelenina obsahují nejvíce vitaminů a cenných látek v době maximální zralosti, což by mělo být těsně po sklizni.

Pokud dojde k okamžitému zpracování a nebo zmrazení, mohou se nutriční hodnoty z velké části zachovat,“ vysvětluje odbornice a pokračuje: „V principu tedy mražená zelenina může obsahovat téměř veškeré možné množství vitaminů.

Častým problémem ale bývá nesprávná manipulace s takovým výrobkem a nevhodné skladování. Pro zachování nutriční hodnoty a nezávadnosti potraviny by měla být zachována stálá mrazírenská teplota a nepřítomnost vzduchu.

Teplota je jeden z rozhodujících faktorů pro množení mikroorganismů. Pokud tedy nakoupíte mražené potraviny a ještě je nějakou dobu převážíte domů do mrazáku, může dojít k výrazným teplotním výkyvům, které mohou způsobit nechtěné množení mikroorganismů či jejich metabolitů (neboli produktů látkové přeměny).

Přečíst článek ›

Další problém může nastat, pokud máte v mrazáku nánosy ledu. Ten pak totiž funguje podobně jako iglú. Mrazák sice mrazí, ale uprostřed je teplota výrazně vyšší, než jakou vám ukazuje displej. Mrazák tedy pravidelně odmrazujte.“

Šokové zmrazení je vlastně nejšetrnější způsob konzervace čerstvých plodů. Prakticky vůbec při něm nedochází ke ztrátě výživových látek ani vitaminů, antioxidantů či stopových prvků a enzymů.

Malou část vitaminů, hlavně C, musíme oželet jen v případě blanšírování zeleniny – tedy ošetření plodů horkou vodou nebo vodní párou.

Na druhou stranu však blanšírování zbaví povrch plodů případných nečistot, zbytků hnojiv či pesticidů a bakterií, které by mohly působit jejich degradaci: ani zmrazením totiž činnost všech bakterií nezastavíme, jen ji zpomalíme.

Přečíst článek ›

Mrzuté ovšem přitom je, že šokové zmrazení na obvyklých minus 18 stupňů (ale někdy i na víc) zpravidla naše domácí mrazáky nezvládnou.

Přestože však u nich probíhá proces mrazení postupně a pomaleji, stále ještě jsou takto ošetřené plody – sklizené na vrcholu zralosti – podle zjištění řady vědeckých studií (například Health Sciences Academy) převážně výživově hodnotnější, než plody pěstované v zimě ve velkosklenících.

To ovšem neplatí o zavařování či výrobě domácích kečupů, čatní apod. – tam při tepelné úpravě dostávají zejména některé vitamíny a enzymy dost na frak.

Čerstvé sezonní, nebo zamrazené po sklizni

„Co se týká čerstvé zeleniny, tak dnes se mnoho druhů dováží a sklizeň tak často probíhá ještě před stadiem maximální zralosti,“ pokračuje Ing. Monika Bartolomějová. „V tom případě bývá obsah vitaminů nižší, ačkoli se jedná o čerstvé potraviny. Takové potraviny určitě nechte dozrát.

Rovněž zde platí, že by měla být zachována optimální teplota a podmínky skladování. Spousta druhů ovoce a zeleniny například nepatří do lednice, ačkoli je tak mnoho lidí běžně skladuje. Týká se to například avokáda, banánů, brambor nebo rajčat.

Nevhodná teplota tak může zapříčinit hnilobu, černání či ztrátu vlhkosti potravin.

Svou roli hraje také čas, a to ať už jde o potraviny čerstvé, či mražené. Nízké teploty hnití i další procesy pouze zpomalují. Proto ani mraženou zeleninu či ovoce neskladujte v mrazáku déle než několik měsíců. Záleží na druhu a způsobu zpracování. Stále se ale bavíme o uchovávání v ideálních podmínkách.

Přečíst článek ›

Důležitá je tedy nejen doba sklizně, ale také manipulace a skladování daných potravin. To ostatně neplatí jen o ovoci a zelenině.

Mražená zelenina nebo ovoce mohou být stejně vhodné, vhodnější nebo i méně vhodné než mimosezonní v čerstvé formě. Upřednostňujte tedy ovoce a zeleninu pokud možno sezonní nebo zamrazené ihned po sklizni.

V obou případech dbejte na správné podmínky skladování, které by nemělo být příliš dlouhé.”

Mezi kladné stránky mrazeného zboží nezapomeňme doplnit, že bývá výrazně levnější než čerstvé plody. Ale připomeňme si také, že tu pořád mluvíme o zelenině a ovoci – ne o běžných průmyslově vyráběných mražených potravinách.

Ty vám žádný dietolog nedoporučí: mražené hranolky, pizza, hot dogy, hamburgery a další „pochoutky“ totiž mohou podle některých studií při časté konzumaci kromě obezity způsobit i diabetes, onemocnění oběhové soustavy a srdce (kvůli přemíře tuků a soli) či dokonce rakovinu (karcinogenní je například akrylamid či některé konzervační látky, které v nich bývají obsaženy).

Důležité jsou vzduchotěsné sáčky

Pokud zmrazujeme vlastnoručně vypěstované plody, pak musíme také dbát na to, abychom je před nasáčkováním (pozor – nejlépe do vzduchotěsných sáčků, z nichž vzduch odčerpáme!) do mrazáku nenechali dlouho „čekat“.

Ideální je okamžitě po sklizni ovoce omýt – je-li to potřeba – pak je rozdělit do nádob či sáčků a dát do mrazáku, puštěného na plný výkon.

Ono se to sice nezdá, ale například u zeleného hrášku zjistili odborníci z kalifornské univerzity, že po dvoudenním skladování v pokojové teplotě ztrácí většinu svého obsahu vitaminu C!

Přečíst článek ›

Podobně v testech dopadly třeba i doma pěstované jahody a další plody. Naopak při okamžitém zmrazení chlad působí jako znamenitá ochrana všech nutričně cenných prvků plodů.

Nesmíme ale přitom zapomenout, že i v mrazáku pokračuje proces degradace plodů – byť extrémně zpomalený – a že v nich nemůžeme své ani kupované výpěstky skladovat donekonečna.

Odborníci doporučují maximálně rok: pak už většinou jde kvalita dolů.

I to samozřejmě za předpokladu, že plody byly neustále zmrazeny na konstantní teplotu (zpravidla minus 18 stupňů) – občasný výpadek proudu totiž může ve vašem mrazáku nadělat pěknou paseku. Dobu uložení mohou prodloužit výkonnější mrazáky – pokud v nich docílíte teploty například minus 25 °C, dá se zboží bezpečně skladovat až dva roky.

Svoje pravidla pak má i rozmrazování uložených plodů. Mělo by se tak dít buď v ledničce, nebo v mikrovlnce či ve studené vodě. Rozmrazování v teplé vodě či při pokojové teplotě může vést k pomnožení škodlivých bakterií na povrchu mraženého tovaru a k jeho poškození…

Mrazírny většinou nakupují ovoce a zeleninu v optimální zralosti

Rozhovor s odbornicí na výživu, profesorkou Janou Dostálovou z Vysoké školy chemicko-technologické.

Co vlastně udělá zmrazení s potravinami?Zmrazování patří k nejšetrnějším způsobům konzervace potravin. Jde o technologický postup, kdy se potravina rychle zmrazí na teplotu -18˚ C a níže. Při rychlém zmrazení, tzv. šokovém, se vytvoří drobné krystalky ledu, které nerozruší buněčné stěny.

Při rozmrazování nedochází k velkým ztrátám buněčných tekutin a enzymy se nedostávají do kontaktu se složkami potraviny, čímž nedochází ke ztrátám výživové a senzorické hodnoty. Když se zmrazená potravina dlouho skladuje, dochází k tzv. rekrystalizaci ledu a drobné krystalky se mění na velké krystaly.

To je jeden z důvodů, proč se nemají zmrazené potraviny skladovat příliš dlouho. Při mrazírenských teplotách nedochází k růstu mikroorganizmů (ale nezničí se) a k téměř úplnému zastavení enzymových reakcí, takže nedochází ke zkáze potraviny.

I při mrazírenských teplotách však probíhají, i když velice pomalu, chemické reakce, zejména oxidace (žluknutí) tuků. Proto by se potraviny, obsahující tuky náchylné ke žluknutí, pokud nejsou zabaleny ve vakuu nebo pod inertním plynem, neměly skladovat příliš dlouho (pouze několik měsíců). Jsou to zejména tučné ryby, vnitřnosti a vepřové maso.

U volně balených potravin také dochází na povrchu ke ztrátám vody (voda z ledu sublimuje), což se projeví nepříjemným vzhledem, zejména ztmavnutím a zvrásněním povrchu např. u masa a ryb.

Budete mít zájem:  Farmářské tržiště Praha otevře asi v březnu

Jaké přísady se do potravin při mrazení dávají – například glazura na ryby, zelená barva do hrášku apod.?Aby se zabránilo vysychání povrchu, dává se na ryby tzv. glazura, povlak ledu.

Je povoleno přidat pouze legislativou stanovené množství vody. Často jsou ale na trhu ryby obsahující větší množství vody, což je falšování.

Zmrazené potraviny smějí, stejně tak jako ostatní potraviny, obsahovat pouze povolené látky přídatné (éčka) a to v množství daném vyhláškou.

Jak poznáme, že mražená potravina v obchodě je závadná?Spotřebitel by neměl kupovat zboží z přeplněných a znečistěných mrazicích boxů.

Zboží by nemělo mít porušený obal, mělo by být na omak tvrdé, zcela zmrzlé a nemít námrazu vzniklou z kondenzované vody při špatné manipulaci s výrobkem. Je vhodné zkontrolovat dobu trvanlivosti a podmínky pro uchování při skladování v domácnosti.

Měli bychom kontrolovat, zda jsou podmínky pro skladování dobré. V případě, že má zboží po otevření obalu nějaké zjevné vady, což se prakticky nevyskytuje, nemělo by se konzumovat.

Zmrazené výrobky obsahující větší množství nenasycených tuků (ryby, vnitřnosti, vepřové maso) mohou mít lehký přípach způsobený žluknutím tuku, který se zvýrazní po tepelné úpravě. Měli bychom dbát na to, aby během transportu došlo k co nejmenšímu zvýšení teploty zmrazené potraviny.

Přečíst článek ›

Je pravda, že mrazená zelenina a ovoce – sklizené v době nejvyšší zralosti a dobře ošetřené – jsou nutričně hodnotnější než tatáž čerstvá (skleníková) zelenina a ovoce z obchodu?Je pravda, že zmrazená zelenina a ovoce mohou mít vyšší nutriční hodnotu (vyšší obsah vitaminů a dalších ochranných látek) i hodnotu senzorickou (vzhled, chuť, barvu apod.), než čerstvé ovoce a zelenina z tržní sítě. Je to dáno tím, že mrazírny většinou nakupují ovoce a zeleninu v optimální zralosti, před zmrazením ji vhodně ošetří a rychle zmrazí. V obchodech se mohou vyskytovat produkty sklizené před dosažením optimální zralosti, delší dobu skladované, za většinou ne příliš vhodných podmínek (teploty, vlhkosti vzduchu apod.).

Jak bychom měli správně mrazit domácí produkci ovoce a zeleniny?V domácích podmínkách nemůžeme aplikovat šokové zmrazování, takže doma zmrazené potraviny obsahují velké krystalky ledu, což je nevýhodou, jak jsem už zmínila. Doma je také obtížnější zabalit potraviny tak, aby k nim neměl přístup vzduch. Skladovatelnost je tedy nižší. Měli bychom si vést evidenci, kdy jsme potravinu do mrazícího boxu uložili, abychom ji neskladovali příliš dlouho.

Jaké jsou aktuální trendy v mrazení potravin?Inovace probíhá ve všech skupinách zmrazených potravin. Jedná se o používání nových surovin a receptur, zvláště u hotových pokrmů. Přibývá výrobků usnadňujících konečnou úpravu spotřebitelem tzv. convenience.

Řada výrobců se snaží vytvářet receptury více odpovídající zásadám správné výživy tj. snižování obsahu soli a tuku. Stále je však mnoho zmrazených výrobků nízké kvality např. rybích prstů s nízkým obsahem rybího masa. Spotřebitel by měl při nákupu sledovat surovinové složení výrobku a tabulku s výživovými údaji.

Bohužel u nebalených výrobků se můžeme dozvědět složení až na požádání – např. u pekařských výrobků zmrazených nebo ze zmrazeného polotovaru, kde např. výrobky z listového těsta nemívají z hlediska výživy vhodné složení.

Některé pekařské výrobky ze zmrazeného polotovaru bývají „příliš upečené“ a tudíž obsahují vyšší množství pro zdraví škodlivých látek např. akrylamid.

Občas jsou do českých obchodů vrženy velké zásilky několik let starého levného másla z domácích i zahraničních rezerv…Podle české legislativy je povoleno uvést na trh máslo mrazírensky skladované (při -18˚ C a níže), pokud nebylo skladováno déle než 24 měsíců od data výroby.

Toto máslo se označuje jako stolní máslo. Balené stolní máslo má dobu použitelnosti 20 dnů od data vyskladnění z mrazírenského skladu. Starší čtenářky se jistě pamatují na máslo „dvojku“, které také bylo vyskladněné z mrazírenských skladů, většinou ze státních hmotných rezerv.

Vyskladněné mrazírensky skladované máslo má mírně pozměněné senzorické vlastnosti, především vůni a chuť a je žlutší než máslo čerstvé. Tyto změny způsobují produkty žluknutí tuku, které probíhá i při mrazírenských teplotách. Z hlediska mikrobiologického je toto máslo bezpečné.

Máslo se mrazírensky skladuje většinou ve větších blocích a po vyskladnění se někdy „přepracuje“ a doplní aromatickými látkami typickými pro čerstvé máslo, zejména diacetylem. Pokud se toto máslo prodává bez označení stolní máslo, ale jenom jako máslo, jde o falšování, které je nepřípustné.

Rovněž je nepřípustné uvádět na trh máslo mrazírensky skladované déle než 24 měsíců od data výroby.

IVO BARTÍK

Přečíst článek ›

Neporovnávejme všechno týkající se českých potravin s Agrofertem, říká Jurečka

Marian Jurečka, který původně váhal, zda má kandidovat na předsedu KDU-ČSL, je nakonec v politice činný víc než kdykoliv dříve.

Nejenže vede lidovce, ale nyní stanul také v čele krajské volební kandidátky na Olomoucku.

A do toho se coby poslanec snaží prosadit změnu, která podle něj zajistí větší množství českých potravin v obchodech. Kritici ovšem namítají, že se návrh obrátí proti zákazníkům.

Už v úterý začíná další schůze Poslanecké sněmovny, na které by se mimo jiné mělo rozhodovat o tom, zda obchody budou muset prodávat zákonem dané množství některých českých potravin.

Mezi velké příznivce takové změny zákona, která vyvolává značně různorodé reakce, patří předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který se tématu českých potravin hodně věnoval i jako ministr zemědělství v letech 2014 až 2017.

Jméno předsedy opoziční strany pod návrhem na podporu českých potravin v obchodech ale může být na první pohled překvapivé. S návrhem totiž přišla vládní poslankyně za ANO Margita Balaštíková a podpis pod něj připojilo nejen několik poslanců ANO, ale také poslanci SPD či předseda Trikolóry Václav Klaus.

„Ale pod návrhem je i poslanec ODS,“ říká Jurečka v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorněním na jednoho zákonodárce této pravicové strany. Jinak ale není pod návrhem podpis nikoho dalšího z opozičního „demokratického bloku“ – ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN ani Pirátů.

Návrh na vyšší podíl českých potravin v obchodech podala poslankyně hnutí ANO Margita Balaštíková, ke které se přidali další poslanci ANO a také někteří zástupci SPD, KSČM, Trikolóry, ODS a KDU-ČSL.

Pro návrh chtějí hlasovat  i další poslanci. Kolik jich nakonec bude, a zda třeba nezmění naopak názor někteří, kteří návrh podepsali, bude jasné až při hlasování.

Podporu má také od ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).

Margita Balaštíková (ANO), Josef Kott (ANO), Pavel Plzák (ANO), Radek Zlesák (ANO), Karel Tureček (ANO), Monika Oborná (ANO), Taťána Malá (ANO), Jiří Bláha (ANO), David Pražák (ANO), Jan Volný (SPD), Zdeněk Podal (SPD), Monika Jarošová (SPD), Jiří Kohoutek (SPD), Jaroslav Dvořák (SPD), Karla Maříková (SPD), Tereza Hyťhová (SPD), Radim Fiala (SPD), Jan Hrnčíř (SPD), Radek Koten (SPD), Pavel Jelínek (SPD), Václav Klaus (Trikolóra), Zdeněk Ondráček (KSČM), Jan Birke (ČSSD), Marian Jurečka (KDU-ČSL), Jaroslav Martinů (ODS).

Čeští pěstitelé ovoce a zeleniny potřebují podporu, tvrdí Jurečka

V poslanecké novele zákona o potravinách a tabákových výrobcích, kterou čeká závěrečné hlasování, by nově přibyl požadavek, aby obchody musely od roku 2021 nabízet minimálně 55 procent zboží s označením Česká potravina a tento podíl by se každý rok zvyšoval až na 85 procent v roce 2027.

„Jestliže chceme opravdu změnit strukturu naší krajiny a řešit například její schopnost udržet vodu, tak potom je potřeba mimo jiné podporovat české zemědělce, kteří pěstují právě ovoce a zeleninu,“ sdělil Aktuálně.cz Jurečka.

Podle něj není možné volat po změnách v krajině nebo po tom, aby zemědělci pěstovali ovoce a zeleninu, pokud se nedočkají výraznější podpory. Třeba zrovna tím, že budou moci více prodávat své potraviny.

„Představa lidí, že zemědělec bude investovat do pořízení techniky a potom bude doufat, že uspěje někde na trzích, není správná. Takto to nefunguje.

Jedním z efektivních způsobů, jak zemědělcům pomoci, je ten, že jim řekneme: Když budete pěstovat pestré plodiny, například ovoce a zeleninu, tak my vám pomůžeme,“ uvedl Jurečka, který čelí, stejně jako další podporovatelé této změny, ostré kritice.

Proti vystupuje například prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza, stejně jako někteří ekonomové. Prouza považuje 85 procent za „totálně nereálné číslo“. „Spousta ovoce nebo zeleniny se v České republice pěstovat nikdy nebude.

Podpora českých potravin nemá být v zákoně. Malým zemědělcům to nijak nepomůže, pro velké to bude obrovská pomoc, protože se z trhu ztratí jejich konkurence. Mohou zvýšit ceny a snížit kvalitu, protože tu nebude alternativa,“ řekl Prouza CNN Prima.

Kritický je rovněž analytik Aktuálně.cz David Klimeš. „Nápad zákonodárců, abychom na pultech měli 85 procent českých potravin, není jen atakem na zdravý rozum a unijní pravidla. Jde hlavně o špatně maskovanou snahu pomoci tuzemskému agroimpériu,“ píše mimo jiné Klimeš.

Budete mít zájem:  Nakažený rohlík? Přežití koronaviru na pečivu

Jurečka s kritikou nesouhlasí a avizuje, že přijde ještě s některými dalšími návrhy kolem českých potravin. „Náš návrh neříká, že v každé položce musí převažovat české potraviny,“ oponuje a argumentuje tím, že se to bude týkat jen potravin, které lze v Česku vypěstovat. „Ministerstvo zemědělství by vyhláškou například upřesnilo, o které potraviny půjde,“ řekl Jurečka.

Odmítá přitom námitky, že se například zvýší ceny ovoce a zeleniny nebo že z takové podpory českých potravin budou těžit velké agropodniku typu Agrofert, který patřil premiéru Andreji Babišovi a nyní je v jeho svěřenském fondu.

„Já už mám fakt pocit, že cokoliv se řekne okolo zemědělství a potravin, tak někteří lidé měří pouze optikou Agrofertu. Neporovnávejme všechno s Agrofertem.

Nevím o zemědělském podniku, který je ve skupině Agrofert a který by ve větší míře produkoval ovoce, zeleninu či brambory,“ říká Jurečka. „A pokud jde o ceny, kdyby byla u nás silná produkce ovoce a zeleniny, tak by například květák dnes stál určitě méně.

Navíc ceny jsou odvislé od komoditních burz, zemědělci v České republice si opravdu ceny nediktují,“ dodal.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha upozorňuje, že chybí větší zastoupení českých potravin v obchodech. „Pro více českých potravin na pultech obchodů je nutné zajistit jejich dostupnost, a to co do rozsahu, kvality i ceny.

 Je nám jasné, že nelze direktivně nařídit, že se budou prodávat jen české potraviny. Chceme ale od obchodníků skutečnou podporu tuzemské výroby potravin,“ prohlašuje Pýcha a naléhá na české zákazníky, aby chtěli po obchodech české potraviny.

 „Obchodníci v České republice jsou převážně zahraniční řetězce, které v mnoha případech na pulty vůbec nedávají české suroviny,“ tvrdí. 

Teprve se uvidí, jestli bych šel do vedení kraje

Je možné, že budoucnost českých potravin a tuzemská soběstačnost, stejně jako stav krajiny a boj proti suchu, budou patřit mezi témata letošních podzimních krajských voleb, po kterých by mohl být Jurečka součástí vedení Olomouckého kraje.

Jurečka je totiž jediným z deseti předsedů politických stran ve sněmovně, který se rozhodl vést kandidátku v podzimních krajských volbách. Stal se lídrem koalice s názvem Spojenci – Koalice pro Olomoucký kraj. Tvoří ji lidovci s TOP 09, Zelenými a regionálním sdružením ProOlomouc.

„Rok jsme tuto kandidátku připravovali a chceme bojovat o vítězství. Naším jediným a hlavním cílem je dokázat změnit fungování Olomouckého kraje,“ avizuje.

Na otázku Aktuálně.cz, zda je případně připravený kandidovat na hejtmana, odpověděl, že by se rozhodl až podle výsledku voleb. „Jdu do voleb s cílem vyhrát. Jak by to ale bylo s personálním obsazením vedení kraje, to se uvidí až po volbách,“ reagoval šéf lidovců, který se coby zastupitel účastnil jednání zastupitelstva i v době, kdy dělal ministra zemědělství.

S námitkou, jestli to voliče neodradí, když nemají jistotu, že by se lídr v případě úspěchu ujal vedení kraje, nesouhlasí. „Nemyslím si ani, že je správné, abych dopředu říkal, že chci být případně hejtmanem. Člověk má mít v sobě určitou dávku pokory. A nám jde nyní skutečně o to, aby se změnilo vedení kraje a poměry, které tady panují,“ uvedl Jurečka. 

Mezi jeho soupeře bude patřit především hejtman za ANO Ladislav Okleštěk, který s největší pravděpodobností bude svůj post obhajovat. Mimochodem, Jurečka zná Oklešťka i z Poslanecké sněmovny, protože oba jsou poslanci.

Hnutí ANO vyhrálo poslední krajské volby v roce 2016 s 23,77 procenta. K vítězství tehdy dovedl kandidátku lékař Oto Košta.

V únoru 2017 se ho ale zastupitelé ANO za podpory šéfa ANO Andreje Babiše rozhodli vyměnit za Oklešťka, který kandidoval z druhého místa.

„V některých věcech musím i jako opoziční zastupitel uznat, že sehejtmanovi Oklešťkovi leccos podařilo. Celkově ale kraj uvadá, což je vidět zejména na ekonomických ukazatelích. Podle průměrné mzdy, počtu nezaměstnaných a vývoji HDP jsme třetí až čtvrtý nejhorší kraj. Rád bych dosáhl toho, abychom se alespoň o tři příčky posunuli nahoru,“ slibuje Jurečka.

Podle něj například nedokáže Okleštěk využít velký vědecký potenciál kraje. Upozorňuje, že například brněnské či ostravské inovační centrum jsou podle něj neporovnatelně lepší. „V Olomouci máme jedny z nejlepších vědců v zemi, ale vedení Olomouckého kraje neumí tento potenciál využít a vytvořit díky práci vědců nová pracovní místa a příležitosti pro firmy z kraje,“ kritizuje vedení kraje.

Musíme získat některé voliče ANO

I kdyby však Jurečkova koalice ve volbách výrazně uspěla, není příliš pravděpodobné, že by měl zájem o post hejtmana nebo jiné místo ve vedení kraje.

Hlavním cílem KDU-ČSL budou totiž nepochybně volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021. Podle průzkumů veřejného mínění se lidovci pohybují na hranici pěti až sedmi procent hlasů.

A Jurečka byl letos zvolený šéfem strany proto, aby kromě jiného pomohl k co nejlepšímu výsledku ve volbách do sněmovny. 

„Jsou to jen průzkumy veřejného mínění, podle některých máme navíc podporu sedmi a více procent voličů.

Velmi důležité je také to, že podle průzkumů existuje spoustu lidí, kteří naši volbu zvažují,“ říká Jurečka, který tvrdí, že zatím je pořád ještě brzy na rozhodování, jestli strany „demokratického bloku“ půjdou do voleb samostatně, nebo se zkusí nějakým způsobem propojit. Podle Jurečky je nejdůležitější ze všeho pokusit se získat některé voliče Andreje Babiše a jeho hnutí ANO.

„Musíme si uvědomit jednu věc. Pokud těchto pět stran bude soutěžit jen o své současné voliče, tak je to k ničemu. Je nutné, aby strany měly potenciál oslovit také voliče hnutí ANO. Pokud je nezískají, tak to nevypadá, že by se poměry ve sněmovně změnily. Nedosáhli bychom na více jak 100 poslanců,“ míní Jurečka, který vzpomíná také velkého Babišova spojence, prezidenta Miloše Zemana.

„Vzhledem k tomu, že prezident bude po volbách v roce 2021 tím, kdo pověří někoho sestavením vlády, tak je jasné, že výsledek musí být jasně ve prospěch současné opozice. Pokud nebude, tak je šance na změnu v české politice extrémně obtížná až nemožná,“ soudí předseda KDU-ČSL. 

K tomu, aby změna možná byla, se chtějí lidovci ještě více soustředit kromě jiných také na Babišovy voliče. „Věřím, že budeme těmto voličům stát za to, aby naši volbu zvážili.

Mnoho z nich volilo Andreje Babiše proto, že byli naštvaní na vývoj zemi před jeho vstupem do politiky.

Věřím, že jsou mezi nimi lidé, kteří přemýšlí nad tím, jestli premiér Babiš vede zemi skutečně správným směrem,“ uvedl Jurečka.

Odolena Voda

Chtěla bych se zeptat, zda se počítá ještě s nějakým dalším supermarketem v Odoleně Vodě kromě Penny. Snad Billa? Tesco? A v případě, že ano, kdy se to plánuje a kde by měl stát. Děkuji za odpověď. A ještě toto: v Enapu na Horním náměstí mi pán u pokladny řekl, že oni budou zrušeni. Je to pravda?

Autor: Jana Květoňová | Přidáno: 9.5.2018 10:26 | Návštěvník: 5248

Dobrý denDle územního plánu může vzniknout supermarket v plochách pro občanskou vybavenost. Tento typ výstavby je možný na poli u ulice Šípková a u ulice Pražská. Na město zatím doputovala žádost o výstavbu u ulice Pražská a to na SM Tesco. Město v současné době nedisponuje kapacitou čistírny odpadních vod, záměr zatím nebyl z tohoto důvodu povolen.

Prodejna Enapa na Horním náměstí bude zatím zachována, město objekt koupilo a snížilo nájem tak, aby zde potraviny mohly zůstat. Bohužel s případnou výstavbou dalších supermarketů nebude pravděpodobně prodejna udržitelná, pokud vznikne v některém z nich samostatná drogerie, je otázkou i udržení drogerie na náměstí.

Bohužel se v reálném čase setkáváme z negativním trendem vymírání života z městských center.Tomáš Lohniský

místostarosta

Autor: Tomas Lohnisky | Přidáno: 11.5.2018 13:21 | Návštěvník: 5217

Dobrý den!Chtěla bych poděkovat stávajícímu vedení Odoleny Vody, jmenovitě paní starostce, za to, že KONEČNĚ došlo k tomu, v co jsme mnozí z nás vůbec už nedoufali! Že bude v Odolence supermarket. Jezdím autobusem kolem stadiónu, tak vidím, že se buduje Penny. Moc, moc děkuji za sebe i jiné spoluobčany, kterým vadilo, že Odolena Voda jako město žádný supermarket pořád nemá!

Autor: Zdena Knapková | Přidáno: 29.11.2016 08:34

dnes jsem si přečetl zajímavost, že Lidl má postavit novou prodejnu ve Zdibech.

Nějak nepochopím jak to, že tato vesnice prodejnu Lidlu mít bude, a daleko větší Odolka dodnes nemá nic! Za všechny ty roky jste se tu vymlouvali že jsme moc blízko Praze (Zdiby jsou blíž), že tady není velká nákupní síla (Odolka má víc obyvatel než Zdiby) a podobně. Holt je ve Zdibech asi schopnější vedení než u nás na Odolce. Jaké výmluvy nám napíšete nyní? Jsem dost zvědavý

Autor: Petr Homolka | Přidáno: 8.6.2016 09:25 | Návštěvník: 5174

Dobrý den pane Homolko,dovolte mě pokusit se ukojit Vaši zvědavost.Nevím sice které vedení považujete „za ty roky“ méně schopné než to ve Zdibech,ale pravda je taková,že nikdo z obchodních řetězců doposud neprojevil(nebo nedotáhl) do konce zájem o postavení a provozování prodejny v našem městě.

Jestliže Vás tato problematika zajímá a tím ,že píšete tak předpokládám,že ano,tak zajisté vite,že v současné době probíhají jednání s firmou provozující obchody Penny.Tato jednání se snad již podaří dotáhnout ke všeobecné spokojenosti a konečně dojde k ukojení hladu po supermarketu.Přeji krásný den.

Jiří Gorecký

Budete mít zájem:  Máte citlivé zuby? Na studené, nebo na sladké?

Autor: Jiří Gorecký | Přidáno: 8.6.2016 10:02

Dobrý den pane Gorecký,děkuji Vám za odpověď a doufám, že se to povede. Předminulé vedení zde psalo o záměru Penny a Plusu, nic zde není. Minulé vedení nám tu psalo o záměru Tesca a Lidlu. Ani jeden zde nestojí.

Nynější vedení píše o záměru nejprve Billy, nyní je z toho opět Penny. Takže za „méně schopné“ považuji předminulé a minulé vedení a DOUFÁM že nynější vedení (včetně vás) se k nim nepřidá a obchod zde konečně bude.

Krásný den

Autor: Petr Homolka | Přidáno: 8.6.2016 10:35 | Návštěvník: 5174

Zdravím, jsem rád pane Homolko,že alespoň vy jste se zde dočkal odpovědi.Na tu moji ,zda paní starostka vždy odpověděla na každý email, který obdržela čekám marně.

Co se týká prodejny Penny tak je s podivem, že město jedná se společností, která ji zastupuje, vesele si schvaluje v radě města kroky k tomu, aby Penny vyšla vstříc s pozemky, s parkovištěm a kdoví čím ještě, ale vážení, pozemek stále patří Lidlu! Takže město jedná s někým, kdo ještě ani nekoupil pozemek, hlavně, že už ví, kam přesune zeminu.

Autor: Zeman | Přidáno: 8.6.2016 12:18 | Návštěvník: 5167

Já si prostě stále myslím, že za tím, že v Odolce není žádný supermarket, je ten pan Dvořák, který tam vlastní všechny obchody, i v Postřižíně, a který pravděpodobně nechce dopustit, aby tam taková konkurence pro jeho obchody vznikla. Možná jsem vedle jak ta jedle, ale všude vznikají Penny a Lidly a Billy a kdeco jako houby po dešti, jen v Odolce nemá nikdo zájem atd. Věšení bulíků na nos!!! Nevěřím tomu! Bude to jinak!!!

Autor: Jana Květoňová | Přidáno: 10.8.2016 09:22

Dobrý denSoučasné vedení města se chce vyhnout planým slibům, kterými se historie supermarketu v OV hemžila.

Podnikáme všechny právní i jiné kroky, aby jsem vyšli záměrům supermarketů vstříc, to doufám nikomu nevadí, ale tím pravým důkazem o realizaci nechť je sama výstavba.

Řetězce jsou soukromé společnosti a město je nemůže žádným právním postupem do výstavby tlačit. Dobrou zprávou je nabytí právní moci stavebního povolení pro společnost Penny.S pozdravemTomáš Lohniský 

místostarosta

Autor: Tomas Lohnisky | Přidáno: 8.9.2016 08:12 | Návštěvník: 5188

První bezobalová vlaštovka

Přijít si do obchodu se svými vlastními lahvičkami a nechat si do nich „natočit“ šampon či nejrůznější čisticí prostředky, je dnes velká móda. V Brně či Praze takto vedle drogistického zboží nakoupíte také těstoviny, rýži, luštěniny, koření, vlastně na co si vzpomenete. Řekněme první bezobalová vlaštovka od minulého pátku funguje i v Mikroregionu Kahan.

Do Zbýšova se po dlouhé době vrátil obchod „ovoce-zelenina“. Jeho součástí je právě bezobalová drogerie. Druhů mají zatím pár, ale zájem je po prvních dnech tak velký, že sortiment se bude hned rozšiřovat, říká zbýšovská zastupitelka Irena Zelníčková, která za nápadem stojí. O ekologii a zdravé věci se zabývá velmi dlouho, i vzhledem k tomu, že ji všichni místní znají jako lékařku.

Proč se pro obchod, v němž část zboží bude takzvaně bezobalová, Zbýšov rozhodl?

Zbýšov už se před časem připojil k výzvě Dost bylo plastu a tohle byla jedna z prvních příležitostí. Rozhodnutí podpořit ekologickou drogerii padlo už dávno, ale poměrně dlouho se nám nedařilo najít vhodné prostory.

Kde bylo dost místa, nebyla vůle majitelů a naopak. Spojení eko čističů s bezobalem je efektní a nabízí se samo.

Spojí se tím řešení více problémů najednou – pomůže se čistotě odpadních vod, zredukuje se množství plastového odpadu, ušetří se prostor v kontejnerech, zanedbatelná není ani podpora místní české firmy…

Jaký měla podoba obchodu vývoj?

Prvotní myšlenka byla zařídit zde prodej eko čističů bez obalu. Když se mi podařilo objevit zájemce o provozování obchodu specializovaného na prodej ovoce a zeleniny, napadlo mě obě oblasti propojit a začalo hledání větších prostor. Cesta byla plná slepých odboček.

 Například když mi majitelé již slíbených prostor odřekli nebo když mi pro nekonečné průtahy odřekla zájemkyně o provozování obchodu, než jsme se v zastupitelstvu dohodli na odkoupení budovy bývalé drogerie. A začalo hledání jiného zájemce.

 Další podnikatelka nadšená pro obojí (zeleninu i bezobal) se zalekla vstupních nákladů a byla ochotná vše řídit pouze jako zaměstnanec města, což zase nepodpořilo vedení města a podobně. Nezastírám, že komplikací byla i nedůvěra v kupní sílu Zbýšova.

Naopak velkou pomocí byla ochota nynější provozovatelky zkusit něco nového „jen“ z toho důvodu, že je to správná cesta pro civilizaci.

Asi to nebude lehká cesta, bude trvat, než si lidé na eko-bezobalo zvyknou… Máte nějaké datum, kdy si řeknete, že to funguje?

O tom, že cesta není lehká, se přesvědčuji denně, když vidím, jak lidé nakupují. Bezmyšlenkovitě trhají jeden igelitový sáček za druhým, aniž by alespoň jeden zcela naplnili. Na společenských akcích si neváhají nechat nalít pití do dalšího a dalšího kelímku, ačkoliv stále pijí totéž. Naději mi dává mladá generace, která je ochotná změnit své dosavadní návyky.

Nejdůležitější je jít příkladem dětem, aby pro ně bylo přirozené neplýtvat a přemýšlet o dopadech jejich chování. Datum nemáme, snažíme se to lidi naučit po dobrém – v prodejně jsou k dispozici i igelitové sáčky na zeleninu a ovoce, ale zároveň jsou jim nabízeny ke koupi pytlíky z biobavlny.

Drogerie je ovšem čistě bezobalová, pro zapomnětlivce jsou k dispozici skleničky a nádoby, které dodávají ti uvědomělí.

V tématu ekologie se hodně orientujete. Poradíte pár vašich triků, jak se chovat hospodárněji nejen co se obalů týče, ale i běžného denního provozu?

Moc ráda. Každý, kdo se nechá inspirovat, je mi odměnou. Ráno před odchodem z domu si promyslím, co budu potřebovat koupit. Pokud plánuji koupit například sýr či šunku, beru s sebou do tašky krabičku, do které si nechám v obchodě požadované zboží nakrájet – tento sortiment vůbec nekupuji balený.

I ve Zbýšově je dostatečný výběr a prodavačky si už na mě zvykly. (úsměv) V každé kabelce mám síťové či bavlněné pytlíky na pečivo a ovoce a neigelitovou tašku. Voda je kapitola sama pro sebe.

Základem je přemýšlet: zastavovat tekoucí vodu během čištění zubů, mydlení rukou, šamponování vlasů… Při mytí ovoce či zeleniny vodu chytám a pak vylévám na zahradu. Při oplachování nádobí používám nezbytné množství vody a využívám ji opakovaně – vodu, ve které opláchnu skleničku, můžu použít k odmáčení zaschlého nádobí a podobně.

Vodou z vany po koupeli splachuju záchod. Když potřebuju teplou vodu, tu studenou odpustím do konve na zalití květin. Je toho spousta. Ale to by bylo na samostatný článek.

Může zaznít argument, že ekologické věci jsou mnohem dražší, třeba pytlíky do odpadkových košů. A v dnešní době už málokoho přinutíte vykládat si koš starými novinami.

Tak to bylo dříve, že eko bylo jen pro bohaté. Teď už to tak není. Námi vybraná drogerie je cenově srovnatelná s běžnou, navíc je hodně koncentrovaná, takže při správném použití ubývá pomaleji. Svým složením chrání čistotu pračky, myčky.

Na váhu koupíte jen opravdu potřebné množství a navíc neplatíte za obalový materiál. Pytlíky jsou dražší než plastové, ale je třeba vnímat konkrétní ceny. Většina nabízených eko pytlíků na odpad vychází na cca 3 – 5 korun za jeden.

V mé čtyřčlenné domácnosti při třídění odpadů takovýto 20-30l sáček naplním komunálním odpadem za 10-14 dní. To je 10-15 Kč za měsíc za pytlíky do koše. Rozložitelné sáčky na psí exkrementy vychází na 1-2 Kč za jeden. Takže snad každý pejskař se vejde do stokoruny za měsíc.

Stačí například neplýtvat vodou a uspořené peníze hravě pokryjí tyto náklady.

Přišlo nám pár dotazů na původ ovoce a zeleniny. Můžete prozradit?

Paní provozující zeleninu upřednostňuje místní dodavatele, nyní je největší zastoupení těch znojemských. Na druhém místě za českými dodavateli jsou slovenští. Samozřejmě záleží na úrodě. Například nemůže prodávat třeba české švestky, pokud na trhu nejsou.

Stejně tak exotické ovoce český původ mít nemůže. Během týdne budou v nabídce i česká vejce. Výjimku bude tvořit sortiment mléčných kozích výrobků, ty budou z Rakouska.

Provozovatelka má jednu nečeskou vlastnost – nechce kazit výdělek okolním obchodům, proto kromě zeleniny a ovoce bude nabízet většinou pouze to, co ve Zbýšově jinak k dostání není.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Adblock
detector