Co místo cukru? Coca-Cola mění vzhled i složení

„Klíčoví evropští a světoví výrobci slazených nápojů se zavázali snížit obsah cukru ve svých produktech. Konkrétně v porovnání s rokem 2015 v průběhu pěti let, tedy do roku 2020, o deset procent.“

Vyjádření agrárního analytika Petra Havla v jeho nedávném článku na serveru Vitalia.cz „Co místo cukru? Coca-Cola mění vzhled i složení“ představuje nejnovější trend ve slazení nápojů.

Na první pohled skvělá zpráva: snižuje se přeci obsah cukru. Máme jásat?

Ne tak docela. Proč? Důvodem je používání alternativních nízkokalorických nebo nekalorických sladidel.

To je vcelku pěkně vyhlížející pojmenování pro vesměs umělé látky jako je aspartam, acesulfam-K, cyklamát, plussteviolové glykosidy (ty jsou přírodního původu, ovšem i u nich se objevovaly otázky jejich bezpečnosti).

Zachrání nás umělá sladidla? Omlouvám se, ale budu strohá:

Ne!

„Je známo, že zvýšené hladiny insulinu způsobují zvýšenou touhu po jídle. To se následně může nepřímo projevit ve zvýšení hmotnosti.

 V pokusech na zvířatech (krysách) se zjistilo, že sacharin sodný, cyklamát sodný, steviosid a acesulfam K zvyšovaly uvolňování insulinu, ačkoliv nejde o sacharidy.

Naproti tomu aspartam uvolňování insulinu neovlivňoval.“

Toť jeden nepříjemný aspekt užívání náhradních sladidel.

Konkrétně k jednotlivých sladidlům

Aspartam

Nese na obalech označení E 951 a je nejpoužívanějším nízkoenergetickým sladidlem. Protože je nízkokalorický, doporučuje se obézním lidem a diabetikům.

Používá se „k běžnému slazení, k výrobě sypkých nápojů, čajů, žvýkaček, některých jogurtů, dezertů, pudinků, cereálií, mražených krémů, majonézy, hořčice, nakládané zeleniny a ovoce, vitamínových doplňků“ atd.

Rizika a negativa

Při užívání aspartamu se mohou objevit:

• bolesti hlavy
• poruchy paměti
• deprese
• rakovina
• přibývání na váze atd.

„Menší“ paradox, že? Existují výsledky studií prokazujících zvýšení chuti k jídlu a narušení mechanismu regulace přijímání množství potravy. Stejně je tomu u jiných náhražek cukru. To se týká sladidla určeného diabetikům a lidem s nadváhou!

Reakce výrobce sladidla obsahujícího aspartam nebo Potravinářské komory ČR (PK ČR) na dotaz ohledně bezpečnosti tohoto sladidla si můžete přečíst v Době jedové 2. Doporučuji vřele.

Zastánci aspartamu popírají jeho škodlivost s odvoláním na rozhodnutí úřadů jako je Evropská komise bezpečnosti potravin nebo studie dokazující jeho bezpečnost. Daná studie ovšem potvrzovala pravý opak. Rozhodnutí (všelijakých) úřadů bohužel nelze považovat za objektivní, pokud existují jasné důkazy o škodlivosti aspartamu.

Z jednoho z výzkumů, které představitelka PK ČR (se zkomoleným jménem jednoho ze dvou výzkumníků) cituje, jasně vyplynulo, že aspartam je kancerogenní již při mnohem nižším množství, než je dnes doporučená denní dávka. Z druhého výzkumu vyplynulo, že pití nápojů slazených aspartamem zvyšuje riziko předčasných porodů.

Obránci aspartamu dokonce popírají působení metanolu, který vzniká štěpením aspartamu při trávení nebo jeho zahřátím a přirovnávají ho k působení k metanolu, který se může vyskytnout v některých ovocných džusech nebo alkoholických nápojích (tam ovšem působí jako protilátka etanol, v případě aspartamu nikoli!).

Cyklamát

Označuje se E 952. Používá se ke slazení nealkoholických nápojů, nízkoenergetických výrobků a potravin pro diabetiky. Zdravotní účinky cyklamátu jsou rovněž diskutabilní.

„Bylo zjištěno, že mohou u pokusných krys způsobit rakovinu močového měchýře, vrozené vady, mutace a poškození varlat… Další studie však toto tvrzení nepotvrdily, proto je názor na cyklamáty takový, že samy o sobě rakovinu nezpůsobují, ale možná mohou zvyšovat účinky ostatních karcinogenů. Bylo totiž zjištěno, že používání směsi cyklamátů se sacharinem vyvolalo vyšší výskyt rakoviny močového měchýře.“

Acesulfam-K

Sladidlo s označením E950 se používá „v bonbónech, nealkoholických a alkoholických nápojích, instantních nápojích, pekařských výrobcích, jogurtech, zmrazených dezertech, žvýkačkách, želatině, konzervovaných výrobcích, pudincích, instantní kávě…“

Je oficiálně považován za bezpečný, protože se ve střevě nevstřebává a je vylučován v nezměněné podobě. Závěry o jeho působení ale byly také zpochybňovány.

Oficiálně neexistují „žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by se látka mohla označit za toxickou. Jiné studie uvádějí zvýšený výskyt nádorů u krys krmených acesulfamem…“ Proto ony pochybnosti.

Cesta ke zdraví není dlážděná umělými sladidly

Civilizované lidstvo trápí obezita, cukrovka a mnoho dalších s naším nepřirozeným způsobem života souvisejících neduhů a nemocí a řešením není hledat, jak uspokojit naši závislost na sladké chuti. V každém umělém sladidle se skrývá nějaký čertík.

Držíme-li svou vášeň pro sladké na uzdě, stravujeme-li se v souladu se našimi potřebami, jak o tom hovoří např. ajurvéda (každý má respektovat možnosti svého těla a podle nich mu poskytovat vhodnou stravu), pak občasné zdravé mlsání neškodí.

My ale pojídáme sladidla i ve slaných výrobcích, pijeme spoustu cukru v přírodně se tvářících džusech a snídáme „zdravé“ cereálie plné cukru (které v reklamách často cílí na děti) a pak se nestačíme divit, že už v dětském věku přichází cukrovka, ekzémy a další zdravotní potíže, které mohou být způsobeny nadměrným příjmem cukru.

Nezapomínejme, že jsme stále v období, kdy jsme obecně (individuálně jsme na tom každý trochu jinak) schopni hůře zpracovávat sacharidy. Toto období trvá prakticky až do začátku léta. Nenechme se zmást stoupající teplotou vzduchu. Pro naše trávení až do jahod přetrvává zima.

Nezapomeňte, že:

• se denně nacházíte „pod sprchou“ chemických látek a že není nutné pouštět v této „sprše“ silnější proud.
• chemické látky na nás působí společně, a tím vzájemně posilují své účinky; nepůsobí jednotlivě, jak jsou obvykle posuzovány uměle v laboratořích a výzkumech.
• zdraví máte jen jedno a je jen vaší zodpovědností se o ně starat; žádný úřad vám je nezajistí!

Co pro své zdraví můžete udělat hned teď?

•  Nahlédněte do své lednice a pročtěte si pečlivě etikety slazených, zvláště pak perlivých nápojů.
• Nápoje slazené umělými sladidly (i glukózovým sirupem!) buď vyhoďte, darujte, nebo už si je příště nekupujte.
• I u nápojů slazených cukrem se zamyslete, zda je opravdu potřebujete pít. Energii v podobě zdravějšího cukru můžete získat z ovoce, zeleniny. Přípravte si tedy raději ovocný nebo zeleninový nápoj (nebo jejich kombinaci) nebo si jej kupte (bude-li čerstvý, nedoslazovaný a bez přídatných látek).
• Nápoje typu Coca cola nahraďte umírněným popíjením kvalitního čaje (lze i s medem, musíte-li mít nápoj slazený) nebo kávy.

Slaďte s rozumem a zdravě!

Nealko nápoje. Velká nálož energie v kostkách cukru

V porovnání se zaměříme na oblíbené nealko nápoje, vycházet budeme z jejich složení, energie a obsahu cukru uváděných na etiketě. Tyto dvě hodnoty přepočítáme na sklenici o obsahu 330 ml a cukr pro lepší názornost převedeme na počet kostek cukru. 

Coca Cola

v 330 ml 627 kJ, 37 g cukru = cca 9 kostek cukruStálice mezi kolovými nápoji, kromě velké dávky cukru (v podobě fruktózo-glukózového sirupu) obsahuje také barvivo karamel, přírodní aroma a kyselinu fosforečnou.

To je bezpečná látka, ale je zdrojem fosforu, který patří mezi potřebné minerální látky. Jenže my fosfor přijímáme i v jiných potravinách, a když je ho moc, dochází k odvádění vápníku z organismu. A to může mít za následek vyšší kazivost zubů i řídnutí kostí.

Vzhledem k obsahu kofeinu není vhodná pro děti.

Pepsi Cola

V 330 ml 600 kJ, 36 g cukru = 9 kostek cukruKolový nápoj slazený cukrem. S obsahem barviva karamel, přírodního aroma, kyseliny fosforečné, energie i přepočtu jednoduchých sacharidů na kostky cukru je na tom v porovnání s Coca Colou v podstatě stejně. Vzhledem k obsahu kofeinu není vhodná pro děti.

Kofola

V 330 ml 449 kJ, 26 g cukru = 6,5 kostek cukruObsahuje také přírodní aromata, i barvivo karamel.

Oproti Pepsi a Coca Cole má o třetinu méně cukru a místo kyseliny fosforečné obsahuje neškodnou kyselinu citronovou. Navíc má konzervant Benzoan sodný.

Ten je samozřejmě stejně jako všechna éčka, při rozumné konzumaci bezpečný. Nicméně čím čistší složení potravin, tím lépe. Vzhledem k obsahu kofeinu není vhodná pro děti.

Malinovka

V 330 ml cca 290 – 390 kJ, 16,5 – 23 g cukru = 4-5,5 kostek cukruLimonádu s příchutí malin vyrábí více výrobců, celkově se ale dá říct, že je méně sladká, než kolové nápoje. I tak ale cukru obsahuje poměrně dost.

Každopádně podíl opravdové šťávy z malin je v těchto limonádách minimální (kolem 2%), obsahuje aromata, konzervanty i barviva a někteří výrobci dokonce používají azobarviva, která nejsou vhodná pro děti.

Najdou se i výrobky s náhradními sladidly a tudíž nízkým obsahem energie.

Fanta pomeranč

V 330 ml 617 kJ, 36 g cukru = 9 kostek cukruS cukrem je na tom jako kolové nápoje. Obsahuje opravdovou šťávu z pomerančů – jenže jenom 5%, takže je na tom nakonec podobně jako Malinové limonády. Nechybí přírodní aromata.

Sládkova limonáda Original

V 330 ml 372 kJ, 19 g cukru = cca 5 kostek cukruLimonáda bez alkoholu, lehce chutnající po pivu. Výhodou je nižší obsah energie i cukru a čisté složení. Neobsahuje konzervanty, ani barviva, zato obsahuje přidaný vitamin C.

Aquila Team Černý čaj se šťávou z broskve

V 330 ml 422 kJ, 24,7g cukru = 6 kostek cukruCukr o 1/3 nižší, než u kolových nápojů a Fanty, ale stále je ho dost. Extrakt z černého čaje sice obsahuje, ale jen 0,4% a broskvové šťávy zanedbatelných 0,1%. A pak zase aromata. Neobsahuje konzervanty ani barviva.

Dobrá voda Zelený čaj citron

V 330 ml 412 kJ, 23,8 cukru = 6 kostek cukruKostek cukru stejně jako v předchozím čaji, extraktu zeleného čaje opět pouhých 0,11%, citronové šťávy z koncentrátu 0,1%, aroma a navíc dva konzervanty.

Nestea Green Tea Citrus

V 330 ml 277 kJ, 15 g cukru = cca 4 kostky cukruTento čaj je méně energetický, protože výrobce používá krom cukru a fruktózy také steviol-glykosidy (neenergetický druh náhradního sladidla).

Neobsahuje konzervanty, ani barviva. Extrakt z čaje je zastoupený pouhým 0,1% a pomerančová šťáva spolu s citronovou šťávou z koncetnrátu tvoří dohromady 0,2%.

Takže chuť a vůni bude mít v tomto případě, stejně jako u předchozích čajů, na svědomí spíše přidané aroma.

Džus 100%

V 330 ml cca 570 – 620 kJ, cca 33,3 – 36 g cukru = cca 8 – 9 kostek cukruEnergeticky je na úrovni kolových limonád i Fanty. Cukru obsahuje opravdu dost, a i když je to cukr přírodní, v organismu působí úplně stejně, jako cukr, který se přidává do limonád. Takže i s džusem opatrně a raději ředit vodou.Benefitem džusu jsou vitamíny.

Staropramen Cool Nealko grep

V 330 ml 310 kJ, 14 g cukru = 3,5 kostek cukruNealkoholické pivo (50%) kombinované s citronovou, grepovou a pomerančovou šťávou (2,6%). Přírodní aroma, doslazené fruktózovým sirupem a steviol-glykosidy. Proto nižší energetická hodnota. Nebosahuje konzervanty. Z piva si s sebou nápoj nese trochu vitaminů B, minerálních látek a antioxidantů.

Bernard s čistou hlavou – Švestka míchaný nápoj

V 330 ml 396 kJ, 14,5g cukru = 3,5 kostek cukruMíchaný nápoj z nealkoholického polotmavého piva s poměrně slušnou dávkou švestkové šťávy (35%). Přidané švestkové aroma a konzervant. Nižší energetickou hodnotu zajišťuje použití steviol-glykosidů. A stejně jak předchozí nápoj, i tento bude obsahovat díky pivu vitaminy, minerální látky a antioxidanty.

Nealkoholická světlá piva

V 330 ml kolem 210-290 kJ, 5,28 -7,26 g cukru = 1-2 kostky cukruEnergie se u výrobců mírně liší, obecně se ale dá říct, že výrobky mají nízkou energetickou hodnotu v porovnání s ostatními nápoji. Neobsahují totiž přidaný cukr. Výhodou nealko piv je „čisté“ složení: voda, slady, chmel a přirozený obsah vitaminů řady B, minerálních látek (draslík, hořčík, vápník a fosfor) a polyfenolů s antioxidačními účinky.

Coca-Cola – Wikipedie

Na tento článek je přesměrováno heslo Coke. Možná hledáte: španělského fotbalistu, viz Coke (fotbalista).

Coca-Cola či kokakola, od roku 1944 registrováno v USA také jako Coke (česky zkráceně „kola“), je sladký nápoj hnědé barvy s obsahem kofeinu a bezkokainového výtažku koky. Na trh byl uveden roku 1886, od roku 1892 jej vyrábí The Coca-Cola Company. Dnešní Coca-Cola je již nealkoholickým nápojem a neobsahuje víno ani kokain jako původní verze, od roku 1888 je sycená oxidem uhličitým.[1]

Historie

Reklama na Coca-Colu z roku 1890
Stáčírna Coca-Coly v Montréalu v Kanadě 8. ledna 1941

Bezprostředně poté, co v roce 1860 Albert Niemann poprvé izoloval z listu koky kokain a roku 1862 Wilhelm Lossen objevil jeho chemický vzorec, byla v USA zahájena farmaceutická výroba kokainu. Paralelně si v roce 1863 korsický chemik Angelo Mariani nechal patentovat vin Mariani, Marianiho víno, s přídavkem extraktu koky. Doporučoval jej jako lahodný nápoj a medicínské tonikum pro tělo i duši, které dodá sílu přepracovaným mužům, zesláblým ženám i churavým dětem, posílí mozek i krev, dá svalům sílu a pružnost a zajistí dobré zdraví a dlouhý život. Lékaři nápoj obecně doporučovali na všechny druhy obtíží a jeho rostoucí popularita byla i inspirací ke vzniku Coca-Coly.[1]

Coca-Colu vynalezl roku 1886 lékárník doktor John Stith Pemberton v Atlantě v USA. Název i jeho grafické zpracování ve formě dodnes používaného loga navrhl Pembertonův účetní a sekretář Frank Robinson.

Poprvé byl nápoj prodáván za 5 centů v lékárně v Atlantě Willisem Venablem 8. května 1886. Zpočátku se prodávalo 9 nápojů denně. Za první rok se tak prodalo Coca-Coly za 50 dolarů, což se ani nevyrovnalo nákladům (zejména na reklamu), které činily 70 dolarů. První rok byl tedy ztrátový.

Na konci 90. let 19. století se Coca-Cola stala jedním z nejpopulárnějších nealkoholických nápojů. Když se v roce 1888 do čela Coca-Cola Company dostal farmaceut Asa Griggs Candler, vzrostl během 10 let (1890–1900) prodej více než 40×. Hlavním tahounem úspěchu byla reklama. Coca-Cola se prodávala po celých Spojených státech i v Kanadě.

Láhev

Největší láhev Coca-Coly na světě (Las Vegas, Nevada)

Současný tvar lahve byl patentován v roce 1960, nicméně je v podstatě shodný s tvarem lahve z roku 1915, který navrhl designér Earl R. Dean speciálně pro Coca-Colu, přičemž vycházel z tvaru kokového listu i kolového ořechu. Předchozí dva typy lahví měly klasický válcový tvar. Nejvyšší láhev Coca-Coly na světě je součástí muzea mapujícího historii firmy v nevadském Las Vegas.

• Původní designová láhev na Coca-Colu, Earl R. Dean, 1915

• Prototyp se nikdy nedostal do výroby, protože jeho střední průměr byl větší než základna, takže byl nestabilní na pásovém dopravníku.

• Konečná verze s tenčí střední částí.

Kontroverze a zákazy Coca-Coly

Lahve Coca-Cola Zero a Coca-Cola Light

V roce 2005 byla na trh uvedena Coca-Cola Zero, propagovaná jako kola s nulovým obsahem cukru (s výjimkou USA, Kanady a Tchaj-wanu, kde je propagována jako nápoj s 0 kaloriemi). K uvedení nápoje byla nasazena virální kampaň, která rozšiřovala vědomě nepravdivé zprávy o údajné zvažované soudní žalobě kvůli napodobování příchuti produktu. Uvedení v Austrálii doprovázel skandál, ve kterém se přišlo na to, že propagace produktu byla vedena podvrženou předvojovou skupinou; zahrnovala grafitti a spamming odkazující na blog (stejně jako skupina i www stránky se falešně vydávaly za nezávislé).[2] Kampaň byla shledána jako scestná.[3] Coca-Cola Zero určená pro Čínu, Venezuelu a některé další středoamerické země byla v červnu 2009 ve Venezuele zakázána kvůli obsahu problematických umělých sladidel Acesulfamu, Aspartamu a především cyklamátu sodného, který byl v roce 1969 americkým FDA zakázán pro „rakovinotvorné tumory a vrozené vady“.[4]
V srpnu 2012, krátce po skončení letních olympijských her v Londýně, jejichž sponzorem byla Coca-Cola, se pro zákaz Coca-Coly vyslovila další středoamerická země, a to Kolumbie prostřednictvím ministra zahraničních věcí.[5] V lednu 2017 na společnost Coca-Cola Company a Americkou asociaci výrobců nápojů podala americká nezisková organizace „Centrum pro vědu ve veřejném zájmu“ žalobu za to, že klamou zákazníky včetně dětí tím, že zlehčují vliv konzumace slazených nápojů na zdraví, že zlehčují souvislosti se vznikem kardiovaskulárních chorob, obezity a cukrovky. Kauza má potenciál zasáhnout do již rozjeté tendence zdanit slazené nápoje.[6]

Složení

Vánoční Coca-Cola kamion ve Vyškově

Zpočátku byl tento nápoj tvořený dvěma hlavními ingrediencemi, výtažky koky a ořechu koly, s obsahem kokainu[7] a kofeinu, a obsahoval také víno.[1] (Podle jiných zdrojů však Coca-Cola byla od počátku nealkoholická a vznikla v důsledku alkoholové prohibice v Atlantě vyhlášené roku 1885.) Brzy z receptury ubylo víno a Coca-Cola se stala nealkoholickým nápojem, který Pemberton propagoval jako posilující prostředek pro osvěžení ducha, proti bolestem hlavy a únavě a pro rekonvalescenci po chřipce.[1] Roku 1888 byla obyčejná voda nahrazena sodovkou.[1] Roku 1903 či 1904[8] kvůli tlaku veřejného mínění přestal být kokain do Coca-Coly přidáván a byl nahrazen zvýšením obsahu kofeinu.[1] (Oficiálně byl v USA kokain zakázán až roku 1922.[9]) Z chuťových důvodů je však do nápoje přidáván výtažek z koky zbavený kokainu.[8] Odhaduje se, že firma Coca-Cola spotřebuje k výrobě Coca-Coly ročně asi 175 tun koky.[8][10] Výtažek z koky dodává společnost Stepan Company z Maywoode (New Jersey), která má monopol na import koky z Peru a Bolívie, extrahovaný kokaín (údajně asi 1 % hmotnosti koky[10]) dodává farmaceutické firmě Mallinckrodt Inc. v St. Louis, která má jako jediná firma v USA licenci pro farmaceutické zpracování kokainu.[zdroj?] Exkluzivní smlouvu s Coca-Cola Company uzavřela Maywood Chemical Works z New Jersey v roce 1903; v 60. letech 20. století firmu koupila společnost Stepan Chemicals.[10] Coca-Cola se údajně kvůli veřejnému mínění snažila tajit, že nápoj má něco společného s kokou, a v 80. letech 20. století se pokusila přestat výtažek z koky do nápoje přidávat, ale tato změna snížila úspěšnost nápoje, a proto se firma k přidávání výtažku vrátila.[10] Coca-Cola obsahuje až 8 g/l oxidu uhličitého.[11]

V únoru 2011 americký server Thisamericanlife.org tvrdil, že odhalil tajnou recepturu na výrobu Coca-Coly, kterou údajně nalezl na fotografii otevřené knihy v listu Atlanta Journal-Constitution z února 1979, kde je údajně kopie původního Pembertonova návodu. Podle tohoto návodu měl nápoj obsahovat tyto ingredience (množství přepočteno z uncí):[12]

• extrakt z koky – 6 g
• kyselina fosforečná – 84 g
• kofein 28 g
• cukr – 840 g, pokud původní údaj „30“ je také v uncích
• voda – 9,36 l
• limetková šťáva – 0,946 l
• vanilka – 28 g
• karamel – 42 g nebo více kvůli barvě
• tajná ingredience 7X – 56 g do 18,7 l sirupu
• alkohol – 224 g
• pomerančový olej – 20 kapek
• citronový olej – 30 kapek
• muškátový oříšek – 10 kapek
• koriandr – 5 kapek
• neroli (silice z květů hořkého pomerančovníku) – 10 kapek
• skořice – 10 kapek

V současnosti obsahuje z ekonomických důvodů glukózo-fruktózový sirup například v USA, v ČR (od roku 2014)[13] a Slovensku, kdežto cukr v Mexiku či Německu.[14][15]

Coca-Cola a světové jazyky

• Bulharská

• Čínská

• Thajská

• Blízký východ

Odkazy

Reference

1. ↑ a b c d e f RUFER, Marc. Tabletky štěstí: Extáze, Prozac – návrat psychofarmak? Brno: Books–Jota, 1998 [německý originál Glückspillen vyšel roku 1995 v Mnichově], kap. 5 – Dějiny objevů a vynálezů některých psychotropních látek, Jak vznikla coca-cola, str. 58
2. ↑ Tantillo’s Branding Bite: Pepsi Goes Online (Exclusively) Archivováno 11. 6.

   2010 na Wayback Machine, The Marketing Doctor, 20. 3. 2008

3. ↑ Louisa Hearn: Coke gets a zero for effort, Theage.com.au, 25. 1. 2006
4. ↑ Venezuela Orders End to Coca-Cola Zero Production
5. ↑ Bolivia Set To Banish Coca-Cola To Mark Mayan End Of Capitalism
6. ↑ Americké neziskovky žalují Coca-Colu. Mlží prý o škodlivosti nápojů. iDNES.cz [online].

   2017-01-07 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 

7. ↑ Beck C.E.; Vagts D.A. Kokain. In: Vagts D.A. Suchtmittel in der AINS. Berlin, Heidelberg: Springer, 2007. Dostupné online. ISBN 978-3-540-33734-8. 10.1007/978-3-540-33734-8_3. (německy)
8. ↑ a b c Kokainové drogy Archivováno 6. 1. 2012 na Wayback Machine, Drogy-info.

   cz, informační portál o ilegálních a legálních drogách, Národní monitorovací středisko pro drogy a drogové závislosti, 27. 4. 2003, aktualizováno 04. 10. 2005

9. ↑ Kokain: krátká historie, drogy.cz, občanské sdružení Řekni NE drogám – řekni ANO životu.
10. ↑ a b c d Tomáš Pchálek: Máš chuť na kokain? Kup si Coca-Colu, FiftyFifty.cz, 9. 11.

    2005, zdroj: Dominic Streatfield, Kokain – Dějiny , nakl. BB art, 2003

11. ↑ Limonáda. Vypito.cz [online]. 2013-09-05 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (česky) 
12. ↑ BURZA, Marek; POLOCHOVÁ, Iveta a Iva ŠPAČKOVÁ. Tajemství Coca-Coly je prozrazeno, tvrdí server. Lze ji namíchat i doma?. In: Hobby.idnes.cz [online]. 15. 2. 2011 16.53 [cit. ].

13. ↑ Coca-Cola přestala používat cukr. Limonády sladí levnější náhražkou. iDNES.cz [online]. 2014-09-02 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
14. ↑ Chceme Coca-Colu vyrobenou v Mexiku, volají Američané. Rozdíl je v cukru. iDNES.cz [online]. 2013-09-02 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. 
15. ↑ Coca Cola je v různých zemích EU jiná, zjistili vědci.

    Aktuálně.cz [online]. 2011-04-15 [cit. 2020-12-26]. Dostupné online. (česky) 

Související články

• Kola (nápoj)
• Pepsi
• Fanta
• Sprite
• OpenCola
• Kofola

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Coca-Cola na Wikimedia Commons
• Galerie Coca-Cola na Wikimedia Commons
• (anglicky)Coca-Cola's 'toxic' India fertiliser, BBC News, 25. červenec 2003

Dokumenty o Coca-Cole

• Mark Thomas on Coca Cola (z pořadu Dispatches na britském kanálu Channel 4)
• The Cost of a Coke, 30 minut, režie Matt Beard

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Portály: Gastronomie

Autoritní data: GND: 4125197-0

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Coca-Cola&oldid=19610806“

Cukr, nebo izoglukóza?

Z pohledu statistiky Češi ztrácejí chuť na cukr. Jeho spotřeba se u nás za uplynulých dvacet let, tedy během jedné generace, snížila o 18 %, to je o sedm kilogramů na obyvatele za rok.

Ale opravdu se mění chuťové preference spotřebitelů, anebo je za tím ještě něco jiného? Samotného cukru se nakupuje méně, ale na druhé straně významně stoupla spotřeba čokolády a dalších sladkostí, včetně dortů a limonád, jak zjistil Český statistický úřad.

Čím je potravináři sladí, že k tomu potřebují méně cukru? Když se podíváme na složení výrobků, často tam najdeme glukózo-fruktózový sirup. Je v sušenkách, oplatkách i v limonádách, včetně Coca-coly. Pro glukózo-fruktózový sirup se užívá ještě další pojmenování, a to izoglukóza.

A právě toto přírodní sladidlo z kukuřičného škrobu letos zjara vyvolalo vzrušené diskuse na Slovensku, když tamní Asociace spotřebitelů označila jeho přítomnost ve slovenské Coca-cole za diskriminaci slovenských zákaz-níků, protože ve většině evropských států, včetně České republiky, se Coca-cola sladí cukrem.

Bulharsko ze stejných důvodů kvůli izoglukóze protestovalo až v Bruselu, ale nepochodilo.

Slováci možná neměli tak docela přesné informace o Coca-cole na českých pultech, protože dTest na některých etiketách izoglukózu v tomto nápoji našel. A nejen v něm. Objevili jsme ji na etiketách Pepsi-coly, Mirindy i ochucených minerálek.

Jazyk to nepozná, tělo ano

Čím toto sladidlo vadí, když je přírodního původu? Obdobně jako řepný cukr obsahuje glukózu i fruktózu a odlišnost v chuti se proto nepostřehne. Co však neodhalí jazyk, pozná tělo. Metabolismus každého z obou přírodních sladidel v organismu totiž probíhá naprosto rozdílně.

Stručně řečeno, zatímco řepný cukr nás nasytí, izoglukóza pocit hladu nezažene, a to pak může vést k zbytečnému přejídání a tloustnutí.

Podrobnosti popisuje odborná studie „Cukr a jeho alternativní náhrady – objektivní hodnocení jejich úlohy ve výživě člověka“, vypracovaná ve Výzkumném ústavu potravinářském Bratislava v září 2010.

Abychom pochopili, v čem tkví záludné chování sirupů z izoglukózy v našem trávicím ústrojí, popíšeme ve zkratce jejich chemickou podstatu. Glukózo-fruktózový sirup, používá se pro něj též zkratka HFCS, je, jak název napovídá, směsí glukózy a fruktózy.

Jejich poměr může být různý, a když je to půl na půl, je to stejné jako v řepném či třtinovém cukru. Tím ale podobnost končí.

Zatímco v běžném cukru je glukóza a fruktóza spojená pevnou vazbou a na její rozštěpení tělo odčerpá část energie, v sirupu z kukuřičného škrobu jsou glukóza i fruktóza volné. Organismus tak s nimi nemá žádnou práci.

Volná fruktóza v sirupech navíc zvyšuje příjemný pocit sladkosti, proto se sirupy HFCS dávají do limonád a dalších potravin. Působení na naše pocity a smysly je obecnou součástí potravinářské strategie, jak nás o tom denně přesvědčuje reklama.

Co je sirup HFCS

Zkratka HFCS z anglického high fructose corn syrup, v překladu vysokofruktózový kukuřičný sirup, je náhradní sladidlo pro potravinářské účely a představuje v současnosti největší konkurenci cukru. Vyrábí se hydrolýzou kukuřičného škrobu ve dvou krocích.

Nejdříve vzniká glukóza a v další fázi se část z ní přemění izomerizací na fruktózu, odtud název izoglukóza. Konkrétní číslo pak udává podíl fruktózy v procentech, například HFCS-42 znamená, že fruktózy v sirupu je 42 procent.

V dovozu izoglukózy do České republiky podle Ministerstva zemědělství převažují dodávky s obsahem fruktózy od 20 do 50 %. Dovoz izoglukózy s vyšším podílem fruktózy činí asi 12 % ze zahraničních dodávek.

Z údajů ministerstva vyplývá, že Česko loni dovezlo 72 tisíc tun izoglukózy, v přepočtu asi sedm kilogramů na obyvatele. Možná je to čistě shoda okolností, ale právě o tolik kilogramů klesla za uplynulých dvacet let spotřeba cukru na obyvatele České republiky.

Včelám vadí

Nejnovější poznatky vědců z USA dokládají, že slazení potravin sirupy z kukuřičného škrobu roztáčí spirálu obezity. Volná fruktóza nedává mozku signál sytosti, navíc přispívá k tvorbě tělesného tuku, ačkoli ho neobsahuje. Zmíněné poznatky potvrdily i zdroje z pražské

Vysoké školy chemicko-technologické. Na České zemědělské univerzitě jsme se navíc dověděli, že včelaři rozhodně nedoporučují izoglukózou v zimě přikrmovat včelstva, protože jim vadí.

Bratislavská studie si všímá spotřeby slazených limonád a uvádí, že v České republice jejich konzumace vzrostla nejvíc v Evropě. Dramatický nárůst těchto nápojů v české stravě ostatně zaznamenal i Český statistický úřad.

Zelená kniha Evropské komise s názvem „Podpora zdravého stravování a tělesné aktivity: evropský rozměr prevence nadváhy, obezity a chronických onemocnění“ přiřkla Česku nelichotivé třetí místo v nadváze a obezitě mužů za druhým Německem a prvním Řeckem.

České ženy v tomto žebříčku obsadily čtvrtou příčku za Kyprem, Německem a Řeckem.

Řepu nahradila kukuřice

Izoglukóza a sirupy z ní, jimž bratislavská studie věnuje značný prostor, mají ve slovenském potravinářství klíčový význam.

Země našich sousedů a bývalých spoluobčanů snižovala plochy cukrové řepy na polích takovým tempem, že už není v produkci cukru soběstačná.

Významný podíl cukrovky ke zpracování musí dovážet z Rakouska, ale ani to nestačí, takže potravinářský průmysl používá k slazení výrobků sirup z kukuřičného škrobu – izoglukózu.

Zcela odkázané na toto náhradní přírodní sladidlo je Bulharsko, kde se cukrovka přestala pěstovat úplně. Souvisí to s cukernou reformou Evropské unie a snižováním dotací na pěstování řepy. Protože evropský řepný cukr nedokázal držet krok s nižší cenou třtinového z rozvojových zemí, přišel Brusel s lákavou nabídkou.

Za každý zrušený cukrovar na území EU zaplatí tučné odškodné z unijní pokladny. Peníze inkasovali výrobci a část z nich povinně rozdělili mezi pěstitele řepy.

Hádejte, jak to dopadlo, když většinu cukrovarů v postsocialistických zemích v předstihu majetkově ovládly nadnárodní společnosti z Francie, Německa a Rakouska?

Na Slovensku zůstaly dva cukrovary, v Maďarsku jeden a v Bulharsku žádný. Pod jižnějším sluncem zmíněných tří států se naštěstí daří kukuřici, a tak má tamní potravinářský průmysl přísun alternativního sladidla zajištěný. Pak se nedivme, že se tamní spotřebitelé zlobí, když v nápojích nenajdou cukr.

Česko, kde je rozhodující podíl cukrovarů rovněž v zahraničních rukou, také snižovalo produkci cukru, ale soběstačnost v jeho výrobě si uhájilo.

Izoglukóza se u nás nevyrábí, protože by se to vzhledem k místním klimatickým podmínkám nevyplatilo, a tak ji dovážíme. Hlavně ze Slovenska a také z Maďarska, jak vyplývá z údajů Ministerstva zemědělství.

Vyplatí se to, když cukru z vlastní produkce máme dost a dokonce ho i vyvážíme do zahraničí?

Z praktické stránky vzato ano, alespoň z pozice potravinářských výrobců. Usnadňuje jim to práci. Zatímco krystalový řepný cukr se pro potravinářské účely musí rozpouštět, sladký sirup z kukuřice už tekutý je.

Izogluóza se začala používat v USA začátkem sedmdesátých let, když bylo třeba vymyslet, co s nadbytky kukuřice. Američané jí dnes spotřebují víc než samotného cukru. Potravinářský průmysl dostal k dispozici geniální nástroj, jehož prostřednictvím podněcuje spotřebu potravin, kterou by za běžných okolností nikdo nedokázal sníst. Doslova tak platí, že s jídlem roste chuť. 6

Příště: Umělá sladidla aneb zrádná nula

Pijete Coca-Colu? Její vliv na organismus je skutečně děsivý!

Pijí vaše děti Coca-Colu? Konzumujete ji i vy? A víte, co všechno svému tělu činíte konzumací tohoto nápoje? Tento článek je věnován všem, kteří Colu pijí a přitom nevědí, co daný nápoj obsahuje.

Pití Coca-Coly má v Americe opravdu dlouholetou tradici. Vyrábí se již od roku 1886 a je nejprodávanějším nápojem na světě. A znáte důvod, proč tomu tak je? Dnes si povíme, jaké opravdové radosti se do Coca-Coly přidávají.

Sladké nápoje

Takovéto sladké napoje jsou celosvětově považovány za jedny z hlavních příčin obezity, diabetu 2. typu a zubního kazu. Britský lékárník Niraj Naik popsal proces, který vysvětluje, co se v lidském těle děje během jedné hodiny po vypití plechovky Coca-Coly.

Tento nápoj obsahuje přibližně 10 lžiček přidaného cukru v jedné plechovce Coly.

Přitom světová zdravotnická organizace doporučuje konzumovat pouze 6 lžiček přidaného cukru denně, což znamená, že jedna porce Coly, kterou si za den dáme, obsahuje hodnotu přidaného cukru, který bychom měli pozřít za celý den..

S pitím sladkých nápojů, mezi které patří i Cola, přicházejí zdravotní potíže a predispozice k určitým onemocněním ve stáří. Lidé, kteří pijí 1-2 plechovky sladkých nápojů denně, mají o 26% větší pravděpodobnost vzniku cukrovky 2. typu a postupnému vzniku silné obezity.

Coca-Cola? Malá droga pro děti

Cola se stává svým složením běžnou sladkostí, kterou popíjejí nejčastěji děti. Oblíbili si její specifickou chuť, kterou vytváří právě vysoký obsah cukru.

Obsah cukru je tak vysoký, že se do Coly musejí přidávat látky, jmenovitě kyselina fosforečná, která otupuje sladkou chuť, což nám umožňuje pít nápoj, aniž bychom ho vyzvrátili.

Proč je právě dětmi tolik oblíbená? Coca-Cola má dokonale promyšlenou reklamu a propagaci, která jí dává sílu působit především na teenagery a děti. Navíc její sladká chuť a vizáž, která je s pitím Coca- Coly spojena, je nesmírně láká.

Hladina cukru se do dvacet minut po požití Coca-Coly obrovsky zvedá. Játra přijímají velké množství cukru, který se v našem těle mění na tuk. Během 40 minut po absorbování veškerého kofeinu z Coly přichází zvýšení krevního tlaku.

Tímto jsou v mozku umrtveny některé receptory, které alarmují únavu. Dítě se tedy najednou cítí plné energie, i když může být již tělesně unaveno.

Pět minut po požití Coly vzrůstá produkce dopaminů v mozku a dochází k poruchám center odměn.

Ano máme i centrum odměn v mozku, které úzce souvisí se vznikem motivace, emocí a pocitu potěšení. Coca-Cola stimuluje tato střediska se srovnatelnými účinky jako heroin. Hodinu po vypití nápoje začíná klesat hladina cukru v krvi, což může způsobit podrážděnost a ospalost. Toto schéma neplatí jen pro Coca-Colu, ale pro všechny šumivé nápoje, které obsahují kofein.

Coca-Cola se vyrábí již dlouhou dobu a její historie je nevšední. Nás však zajímá především složení a její účinky na zdraví. Dříve obsahovala dvě hlavní ingredience, a to výtažek z koky a z ořechu koky s obsahem kokainu a kofeinu, též obsahovala i víno.

Později se z receptu vytratilo víno a Coca-Cola se stala nealkoholickým nápojem, který měl posílit, osvěžit a působil proti bolestem hlavy a únavě. Postupem času byla voda nahrazena sodovkou a místo kokainu se do Coly přidal zvýšený podíl kofeinu, který přinášel stejnou funkci.

Kvůli chuti se však výtažek z koky zbavený kokainu do nápoje stále přidává.

Coca-Cola souhrnně obsahuje: extrakt z koky, kyselinu fosforečnou, kofein, cukr, vodu, limetkovou šťávu, vanilku, karamel, plus další přísady, které byly odhaleny před 5 lety, těmi je: pomerančový a citronový olej, koriandr, skořice, muškátový oříšek a neroli.

Nyní již víte, co oblíbená Coca-Cola obsahuje a snad vám tento článek ukázal, jak moc důležité je pití Coca-Coly omezit. Zkuste to a budete se cítit lépe.

Prohlašujeme, že autoři ani provozovatel webu nepřebírají zodpovědnost za případné újmy způsobené využíváním léčebných metod v tomto článku. Ačkoliv jsou recepty, rady nebo léčebné metody v tomto článku psány s nejlepším svědomím autora textu, jejich použití je na vlastní nebezpečí a mělo by probíhat výhradně po konzultaci s vaším lékařem.

Coca-cole šlape na paty daň z cukru. V Británii zmenší lahve a ještě zdraží | Firmy a trhy

LONDÝN / PRAHA Od jara se začne ve Velké Británii platit daň z cukru v nealkoholických nápojích. Království si od ní slibuje zdravější životní styl svých obyvatel i snížení obezity mladistvých.

Někteří výrobci sladkých limonád proto mění receptury a problematický cukr nahrazují umělými sladidly.

Americký gigant Coca-cola ale vymyslel na zákazníky malou fintu, aby složení svého slavného nápoje měnit nemusel.

Coca-cola tak od března na Britských ostrovech zmenší svou lahev o objemu 1,75 na 1,5 litru a­ cenu nápoje zvýší o 20 pencí (v ­přepočtu asi o šest korun). Společnost dále potvrdila, že britský zákazník nyní za půllitrovou lahev koly zaplatí namísto původních 1,09 nově 1,25 libry (36 korun).

Vysokým obsahem cukru je výrobce nápoje s červenobílou etiketou pověstný. Sto mililitrů Coca-coly nyní obsahuje 10,6 gramu cukru, v lahvi o ­objemu 1,75 litru je tedy 186 gramů sladidla (na 30 čajových lžiček). Světová zdravotnická organizace přitom doporučuje, aby za den dospělý člověk nekonzumoval více než šest lžiček cukru.

Množství přírodního sladidla ale Coca-cola snížila u jiných svých nápojů. Jedná se například o limonády Sprite, Fanta nebo Dr. Pepper. Nová verze Fanty tak od loňska obsahuje o 33 procent cukru méně.

Na módu méně sladkého pitiva přistoupili i­ další výrobci. Firma A.G. Barr tak ve slavném skotském nápoji oranžové barvy, takzvaném Irn Bru, nahradila cukr umělým sladidlem. Věrné zákazníky ale změna receptury rozdělila na dva tábory. Ten nespokojený s novou recepturou, a také prý změnou chuti, dokonce sepsal petici za zachování tradičního složení.

O cukrové dani se ve Velké Británii diskutuje od roku 2016, platit začne až letos v dubnu. Výrobci sladkých nealkoholických limonád tak musí platit daň ve výši 18 pencí za litr nápoje obsahujícího pět a více gramů cukru na sto mililitrů nebo dokonce 24 pencí za litr, pokud má nápoj více než osm gramů cukru na sto mililitrů. 

Daň by se tak měla dotknout pětiny nealkoholických nápojů prodaných v britském království. Zákonodárci si slibují, že daň ročně přinese 520 milionů liber (asi 14,8 miliard korun). Vybrané peníze prý budou použity na sportovní aktivity pro žáky základních škol. Daň z cukru má ale ve Velké Británii i své odpůrce.

„Pokud na něco uvalíte daň, snížíte spotřebu z hlediska nákupu. Otázkou ale je, zda tím snížíte příjem kalorií. Zbaví se tak lidé těchto kalorií, když se rozhodnou si nápoj za vyšší cenu nekoupit, nebo si je najdou někde jinde?“ ptá se Tim Rycroft z neziskové organizace Food and Drink Federation. 

„Vypořádat se s obezitou prostřednictvím těchto velmi úzkých zásahů se mi nezdá jako správný způsob.“ V Evropě mají cukrovou daň na nealkoholické nápoje od loňského roku také v Portugalsku. Ve Francii platí již od roku 2013 a loni přistoupili k jejímu zvýšení. 

V Česku zákonodárci o zavedení daně z cukru zatím neuvažují. Ke změně velikostí svých pet lahví ale přistoupila česká Coca-cola loni na jaře. 

Nápoj o objemu 1,5 byl zvětšen na 1,75 litru, dvoulitrovka zase na 2,25 litru. Jako odůvodnění tehdy společnost uvedla, že staré velikosti spotřebitelům již nevyhovovaly.