Ještě půl hodiny před otvíračkou je na parkovišti před hypermarketem na okraji Prahy prázdno. Auto lze zaparkovat přímo proti vchodu, což se vám v jinou denní dobu nepodaří.
Ve tři čtvrtě na osm přicházejí zaměstnanci ke služebním dveřím na boku obří budovy – a před hlavním vchodem se objevují první lovci slev. Je čtvrtek ráno a v Globusu u dálnice na Plzeň začíná platit nový leták. V půlce října, v době vrcholící máselné paniky, je v něm i máslo.
Přijel jsem na místo právě kvůli ní – kvůli čtvrtkilové kostce bezejmenného másla vyfocené do letáku za 46,90, což byla v tomto týdnu nejnižší cena – a čekám, co se stane.
Přes léto máslo rekordně podražilo. Někteří lidé ho začali pod dojmem zpráv o hrozícím nedostatku a dalším zvyšování ceny hromadit doma v mrazácích. Jiní se o něj začali ve slevách skoro prát. Zareagovali i podvodníci a zloději. Podle policejních svodek se začalo máslo v obchodech ve větším množství krást, vznikl i podvodný e-shop, který inkasoval peníze, ale máslo neposílal.
Již zmíněný Globus není zrovna známý coby slevový ráj, přesto je nás u vchodu nachystaných v pracovní den asi čtyřicet. Skoro všichni jsou pánové v penzijním věku, vyzbrojení novým letákem a velkokapacitním vozíkem. Sekuriťák si nás přes sklo prohlíží a ukazuje, že závod brzy odstartuje. Přesně v osm otevírá.
V dosud tichém hypermarketu dělají ocelová kolečka na dlaždičkách pekelný rámus. Přestože jsem bez vozíku, čelo peletonu nestíhám. Půlka pádí ke zlevněné čokoládě a figurkám Mikuláše, máselná parta musí přes celý obchod. Když dorazím, porcování už probíhá. Každý si smí vzít pět kusů na osobu a den. Všichni si berou automaticky plnou dávku.
Někteří nasazují brýle na čtení, aby prozkoumali, co to vlastně koupili. Starší pár hlasitě komentuje, že levnější máslo je z Polska a Belgie, a půlku z povoleného přídělu vracejí do regálu. O české máslo, které leží v regálu opodál za šedesát korun, však ani nezavadí. Za hodinu se vracím na stejné místo.
U některých krabic levnějšího másla je vidět na dno a dobrý metrák je pryč. Podle cenovek bylo zlevněno jen o tři koruny.
„Akcí na máslo je plus minus třikrát méně než loni,“ vysvětloval v říjnu Petr Miklík z kupi.cz, serveru, který sbírá z letáků údaje o slevách v řetězcích. V tom měsíci jich bylo pouhých sedm a průměrná „akční cena“, pokud se dá čtvrtka másla za padesát korun tak označovat, byla o polovinu vyšší než loni.
Lidé, kteří jsou na slevové letáky zvyklí a vědí, jak akce fungují, se rychle přizpůsobili. „Dny, kdy se tvoří fronty v supermarketech a kolabuje doprava blízko nich, přímo souvisí s platností letáků,“ říká.
Zlevněné máslo se stalo podle Miklíka takovým tahákem návštěvnosti, že jej obchodníci začali nasazovat po vybraných prodejnách na jeden konkrétní den nebo na slevově slabší víkendy.
Všichni nám lžou
Následující týden v sobotu vyrážím pro máslo do Kauflandu v Kladně. V letáku není o másle ani čárka, ale řetězec známý svými agresivními slevami slibuje čtvrtku za 43,90 jeden den předem v televizi a rádiu.
V sedm ráno, kdy otevírá, je ještě tma a docela zima. Kladenský hypermarket je zakouslý do sídliště, což je hlavní důvod, proč je parkoviště pořád plné a pár lidí přišlo jen nalehko v šortkách a gumových crocsech.
Vše běží, jak má, dokud másluchtivá vlna nedorazí k regálům. Nad paletou s krabicemi s máslem křičí oranžová tabule „Akce! Máslo za 56,90“. Nastává chvíle vzájemného ujišťování, že jsme tu reklamu všichni slyšeli a pochopili. „Já se na to vys…! Já si to nenechám líbit! Proč nám furt všichni lžou?“ ujímá se nás, máselných sirotků, korpulentní šedesátnice.
Popadne několik másel a mizí k informacím hájit naše spotřebitelská práva na levnější živočišný tuk. Její nadávání rezonuje mezi nakupujícími dvojnásob, je totiž volební sobota. Starší pán, který mezitím dává do koše celý karton Crème Bonjour, směsi levnějšího rostlinného tuku s trochou másla, se svěřuje, že pravidelně volí komunisty, ale letos k volbám nepůjde.
„Pořád nám všichni lžou,“ opakuje a nakládá další balení směsného tuku s krávami na obalu. Korpulentní paní se vrací s dobrou zprávou. „Sleva platí, 43,90, budou to účtovat u pokladny. Berte, dokud je,“ vysvětluje a vozíky vyrážejí rozebrat máselnou horu vyskládanou na paletě. Kupuju dvě kostky.
Podle obalu pocházejí z Německa a minimální trvanlivost mají do stého výročí bolševické říjnové revoluce, tedy do 7. listopadu.
„U lidí, co mají málo peněz, se těch pár ušetřených korun může projevit, tomu rozumím.
Ale kolik másla zpracujeme doma? V dobré gastronomii teče proudem, ale doma? To se přece dá ustát,“ kroutí hlavou Roman Vaněk, autor pořadů o vaření a šéf Pražského kulinářského institutu, známé kuchařské školy. „Je to debilní bublina, máslo zdražilo už několikrát.
Možná to je vrtění psem, aby se lidi bavili o blbostech, možná se výrobci některými výroky v médiích kryjí před výročním jednáním s obchody. Fakt klid, ty lidi úplně zbytečně plení obchody,“ říká.
Máslo s dobrou pověstí
Česko patří s pěti kilogramy na osobu a rok mezi „máslovější“ evropské země. Spotřeba byla podle statistiků nejvyšší v osmdesátých letech – a to téměř dvojnásobná. Tehdy se však neprodávaly desítky druhů margarínů vyráběných z rostlinných tuků.
Ty se začaly ve velkém dovážet a vyrábět až po revoluci především jako „zdravější“ alternativa k živočišným tukům. I díky masivní reklamě ukrojily máslům přes polovinu tržního krajíce. Z deseti kil na osobu a rok spadla na přelomu tisíciletí spotřeba másla ke čtyřem kilům.
Do celkových čísel o spotřebě másla se však počítá i použití v průmyslové výrobě, tedy především při výrobě jemného pečiva a cukroví.
„Když poslouchám, kdo všechno musí kvůli drahému máslu zdražovat, musím se tomu smát,“ říká Metoděj Vinkler, bývalý vedoucí již zaniklého cukrářského provozu v prostějovské pekárně. „Máslo se používá málo.
Jako drahá přísada se začalo nahrazovat levnějšími rostlinnými tuky, a to už v době, kdy ještě vůbec drahé nebylo,“ tvrdí třiasedmdesátiletý cukrářský mistr. „Jen ten, kdo má vzadu dílničku, vepředu vlastní krám a svůj okruh zákazníků, ten to vyrábí, jak by se mělo. Tedy s máslem,“ vysvětluje.
Podle něj přišlo ve velkovýrobě postupné rozvolnění norem; vyvrcholilo to tím, že se složení surovin pro výrobek sestavovalo tak, aby odpovídalo ceně, kterou si velcí pekaři a cukráři byli schopni u obchodů vyjednat. „Mě učili staří cukráři, kteří pracovali už před druhou válkou.
Když jsme museli kvůli úsporám začít používat rostlinné tuky a vozili nám to místo másla, tak říkali: To jsme používali, když byl ještě vůdce naživu,“ naráží Metoděj Vinkler na jednu historickou okolnost, která rezonuje u starší generace.
Margarín za války fungoval jako levná náhražka a pro válečné generace se stal jedním ze symbolů špatných časů. Máslo bylo luxusní, nedostatkové zboží, které se přes zákazy a přísné tresty stloukalo potají doma.
Rok před koncem války bylo trestné i samotné držení domácích odstředivek mléka a máselnic, které se měly podle nařízení protektorátního ministra zemědělství povinně odevzdat na obecní úřad, znehodnotit nebo zapečetit.
„Máslo bývalo vždy považováno za takovou lepší potravinu. Kdo měl u nás na vesnici dvě tři krávy, vyráběl si máslo sám, snažil se ho šetřit a potom prodávat,“ říká Vladimíra Sýkorová, starostka Máslovic.
Ve vesničce ve středních Čechách, která navzdory svému jménu neměla s máslem nic společného, založila muzeum másla. Okolo muzea vzniklo několik pravidelných akcí pro turisty včetně každoroční výroby máselného betléma.
„Větší návštěvnost kvůli té současné psychóze nemáme, ale lidé mi volají, zda se jim vyplatí stloukat máslo doma,“ říká starostka a zakladatelka muzea. Odpověď je prý jasné ne, je to dražší a rychleji se kazí.
„Když jsme muzeum v devadesátých letech otevírali, návštěvníci se nás ptali, proč propagujeme takovou nezdravou potravinu. V kurzu byly tehdy margaríny, teď se postoj k máslu zase změnil. Jsou to takové vlny, které ovlivňují chování lidí,“ míní starostka Máslovic.
Tomu, že se vlna zájmu od margarínů přelévá zpět k máslům, napovídá i to, že společnost Unilever začala v září s prodejem celé margarínové divize zahrnující značky jako Rama a Flora. Jedním z motivů je pokles prodejů v bohatších státech.
Skoro se neprodává
Nesmějme se důchodcům bojujícím o máslo! – Reflex.cz
Bouře kolem zdražení másla jsou dostatečně známé, netřeba je popisovat. Od minulého roku zdražilo máslo o víc než padesát procent a jeho cena vyvolává dojem, že poleze ještě nahoru.
V této situaci řetězce občas máslo zlevní o několik korun — a ve frontách na takové zlevněné máslo pravidelně vídáme staré lidi, co berlemi doslova bojují o kostku mléčného tuku.
Když vidím diskuse pod těmi videi na webu, mám pocit, že pisálkové zesměšňující seniory bojující o máslo nejspíše nikdy nezestárnou.
Celá věc totiž má dvě roviny: Jednak je to rovina čistě finanční, touha ušetřit pár korun. Druhak je to ale něco mnohem důležitějšího a podstatnějšího, než je úspora několika kaček — bez ohledu na to, že důchodci jsou na tom opravdu blbě a že jim prospěje i ušetřená pětikoruna. Druhý aspekt bojů o máslo je, že všichni — i senioři — potřebujeme malá vítězství.
Pro každého z nás je mimořádně důležité pro jeho psychickou pohodu a stabilitu, aby si zažíval svá malá drobná vítězství.
Takové ty trumfy jako vydělat peníze navíc, něco nedostatkového sehnat, přinést nečekaně domů něco dobrého a důležitého, zvítězit v drobném konfliktu s kolegou v práci — prostě vítězit.
Ne velké životní úspěchy, ale maličkosti nakonec rozhodují o tom, zda byl den dobrý, či nikoliv.
A teď se podívejme na situaci, v níž je řada starých lidí, především těch, kteří se jako pisatel těchto řádků nezmohli na žádné potomky.
Takový člověk bere mizerný důchod, jenž mu postačuje při troše skromnosti na základní potřeby, a jinak je jeho život jedna velká poušť. Má-li penzista děti a pokud možno i vnoučata, žije tak trochu skrze ně.
Jejich vítězství jsou jeho vítězstvím, jejich úspěchy jsou jeho úspěchem, protože přece vítězí jeho geny! Takže stáří není tak beznadějné, jak by se zdálo.
Pokud je ovšem senior bezdětný, je situace výrazně komplikovanější a těch drobných radostí, malých úspěchů, se najednou bolestivě nedostává. Ale senior je potřebuje stejně, jako když byl mladý.
A tak jednou z mála možností, jak získat pomyslné body, jak být první, už najednou není úspěch v práci či koupě drahého automobilu, ale nákup nějaké základní potraviny za výhodnou cenu.
Když senior v supermarketu takové máslo nakonec ve frontě vystojí, je to jediný hmatatelný úspěch, který ho ten den či týden potká. Jednou z mála možností, jak si dokázat, že je pašák, je sehnání toho momentálně nedostatkového levného másla.
- Takže prosím všechny, kdo se těm bitvám důchodců o máslo vysmívají, o odpověď na jednoduchou otázku: Jak myslíte, že na tom budete ve stáří vy?
Chat: Jan Maryška — Sama doma — Česká televize
SAK: „Co vše se dá zkoumat ohledně kvality másla?“
Jan Maryška: „Dobrý den, máslo je na možnosti zkoumání poměrně bohaté. Základními rozbory jsou obsah tuku, vody a tzv. netukové sušiny. Pro všechny tyto parametry existují právně závazné limity.
Dál se v másle kontroluje například čistota tuku, tedy to, zda do něj nebyl přidán cizí tuk, např. rostlinný. Velkou skupinou zkoušek je i tzv.
senzorické hodnocení, tedy zkoumání toho, jak máslo voní, chutná, vypadá a jak dobře se roztírá.“
DIS: „Co není důležité ohledně kvality másla?“
Jan Maryška: „Dobrý den, dá se říct, že pro kvalitu másla není příliš důležitá země, odkud máslo pochází. V rámci celé Evropské unie je totiž minimální kvalita másla předepsána. Platí tak, že pokud koupíte jakékoliv máslo, které je na obalu označeno slovem „máslo“ z jakékoliv země EU, bude splňovat stejné požadavky na obsah tuku, vody a netukové sušiny, jako máslo prodávané u nás.“
Hanka: „Dobry den, rada bych se zeptala, proc nahrazky masla tolik prskaji na panvi (vice nez maslo)?Dekuji . [email protected]“
Jan Maryška: „Dobrý den, hlavním viníkem prskání na pánvi je voda v másle obsažená. V opravdovém másle může být vody maximálně 16 %, v náhražkách jí může být ovšem více a proto mohou náhražky i více prskat.“
SK: „Jaké je současné máslo na trhu v ČR ve srovnání s máslem na trhu v předlistopadovém Česku?“
Jan Maryška: „Dobrý den, zajímavým rozdílem je, že i při současných cenách je „čtvrtka“ másla v přepočtu na průměrný výdělek levnější, než tomu bylo dříve.
Pokud jde o kvalitu výrobků, nemáme dnes možnost v laboratoři porovnat tehdejší a dnešní výrobky.
Nicméně základní požadavky na kvalitu másla – tedy použití výhradně mléčného tuku a tučnost pohybující se okolo 82 % – byly tehdy stejné jako dnes.“
Eliska: „Je správně ze máslo ma 82% tuku ?, nemá být vice ?“
Jan Maryška: „Dobrý den, je to v pořádku. Evropská legislativa povoluje v másle obsah tuku od 80 % do 90 %. Vámi zmíněná hodnota tučnosti 82 % je na trhu nejčastější.“
Katka: „Dobrý den je pravda ze máslo zlevněné za 49 90 je horší kvality ?“
Jan Maryška: „Dobrý den, za takovou cenu se dnes máslo prodává pouze v akci. I zde však platí, že máslo musí splňovat základní požadavky na kvalitu a bezpečnost.“
Eva: „Smutné je že když máslo zdražilo lide kupují ty jedovaté a chemické margariny. Co si o tom myslíte ? Já si vyrábím domácí zerve a máslo nekupuju. Ale chybí….“
Jan Maryška: „Dobrý den, margarín sice není tak úplně „čistý“ výrobek, jako jednosložkové máslo a chuťově ho asi úplně nahradit neumí. Nelze o něm říci, že by byl „jedovatý“.
I když na rozdíl od másla často obsahují různé přídatné látky (éčka), ale veškeré tyto látky podléhají regulaci evropských předpisů, které s ohledem na zdravotní dopady jednotlivých látek říkají, kolik se jich při výrobě margarínu smí použít.“
Lenka: „Prosím vas je to normální? Copak někdo da za máslo 250g 70kc ???“
Jan Maryška: „Dobrý den, aktuální cena másla je skutečně výjimečná a za stojí za ní několik událostí. Některé z nich jsou však pouze přechodné a očekává se, že růst cen másla se v dohledné době zastaví a cena se stabilizuje.“
Jana: „Co poradíte používat místo másla??“
Jan Maryška: „Dobrý den, záleží, k jakému účelu a jak často máslo používáte. Pro mazání na pečivo lze použít margaríny, případně směsné tuky s přídavkem mléčného tuku. Na pečení by se jako náhrada daly použít k tomu určené speciální tuky. Faktem však je, že pokud jste zvyklí na chuť másla, tak se Vám ji jeho náhrady zřejmě plně neposkytnou.“
Lenka B.: „Dobrý den, dá se máslo nahradit nějakým rostliným tukem, které neobsahuje palmový tuk? Zatím jsem žádné nenašla. Děkuji.“
Jan Maryška: „Dobrý den, palmový tuk se v současné době používá skutečně často. Bohužel osobně nemohu doporučit žádný výrobek, který by jej neobsahoval.“
Jitka: „Dobrý den, jak je možné, že některé máslo je lehce roztíratelné hned po vytažení z lednice, jiné se musí nechat déle povolit, aby s ním šlo pracovat. Máslo i přepouštím a je znát rozdíl – drahé máslo (syrovátka sladká), „levnějsí“ máslo (syrovátka kyselá)…“
Jan Maryška: „Dobrý den, na roztíratelnost másla má největší vliv struktura obsaženého mléčného tuku. Ta je velmi proměnlivá, liší se v závislosti na ročním období a na použitém krmivu. Proto se stává, že letní a zimní máslo téže značky může mít rozdílnou roztíratelnost.“
Lenka Antl Kubálková: „Dobrý den, děkuji za úžasné informace ve vašem podaní v tomto vstupu. Mohl by ste mi ve stručnosti poradit na co se tedy konkrétně zaměřit při nákupu másla?Co je pro mě, jako pro nakupujícího to nejpodstatnější. Moc děkuji. Krásný den. L“
Jan Maryška: „Dobrý den, moc děkuji. V první řadě hledejte na obalu název máslo – ten zaručuje základní kvalitativní požadavky na obsah tuku, vody a netukové sušiny. Dále si můžete všímat i dalších textů na obalu – definovaný význam mají slovo „bio“ a „čerstvé“ máslo.
Pokud byste volila máslo se zákysem, případně máslo tříčtvrteční, zkontrolujte si na obalu, zda Vám vyhovuje jeho tučnost – bude nižší než u klasického másla. A poslední praktická rada – některá másla jsou balena ne v klasické 250g kostce, ale v menších baleních.
Na regále jsou pak opticky levnější, ale měrná cena za 100 g může být někdy vyšší, než u 250g balení.“
Odehnal Josef: „Četl jsem na Internetu (asi před týdnem), že se v Anglii prodává české máslo levněji než u nás. Je to pravda, nebo zase nějaká „kachna“. Děkuji“
Jan Maryška: „Dobrý den, ve Spojeném království jsme průzkum trhu dělali pomocí e-shopů tamních obchodních řetězců a na stránkách námi navštívených obchodníků se prodávalo pouze máslo anglické. Nemohu se tedy k dané otázce vyjádřit.“
Zdenek: „Dobry den co se tyka masla rikate ze v evrope je maslo drahe .tak jak je mozne ze v anglii stoji 14 kc a dovazi ho z danska .ziji delsi dobu v anglii a ty ceny co rikate me nesedi dekuji“
Jan Maryška: „Dobrý den, při našem průzkumu cen na e-shopech britských obchodních řetězců jsme na 250g kostku másla v přepočtu za 14 Kč nenarazili.“
Hanka: „Jak jste to myslel, že se musí dotovat dovoz do Číny? Musí? Není máslo, tak se nedoveze, ne? Nebo je za tím musením cíleno něco výjimečného? Děkuji“
Jan Maryška: „Dobrý den, slovo „musí“ bylo použito pouze obrazně, obchod samozřejmě probíhá dobrovolně.“
Jana: „Dobrý den, co je nejdůležitější si hlídat na obalu při kupování másla? Děkuji“
Jan Maryška: „Dobrý den, v zásadě je třeba kontrolovat název výrobku – ten musí obsahovat slovo „máslo“, aby bylo jisté, že obsahuje pouze mléčný tuk. Dále doporučuji kontrolovat obsah tuku ve výrobku (najdete jej vždy v tabulce výživových hodnot) a hmotnost balení, protože ne všechna másla se prodávají v klasických 250g kostkách.“
Andrea: „Je obdivuhodné, kolik toho o másle víte. Bohužel u vás v titulku nebylo uvedeno, z jaké firmy jste, můžu se tedy zeptat touto cestou?“
Jan Maryška: „Dobrý den, moc děkuji. Pracuji v jedné spotřebitelské organizaci.“
irena: „Dobry den, Předpokládám, že barva másla nesouvisí s obsahem tuku při tak malém povoleném rozpětí 80-90 %, takže proc se může přibarvovat? Jinak díky za profesionální a bezvadné příspěvky.“
Jan Maryška: „Dobrý den, barva másla s množstvím tuku nesouvisí, výrazně ji však ovlivňuje krmivo dojnic. Použití karotenu k obarvení másla je povoleno v rámci celé Evropské unie. Je možné, že toto povolení má svůj původ ve zvyklostech některého z členských států. V každém případě, při našem testování jsme se s obarveným máslem na našem trhu setkali jen výjimečně.“
Jitka: „Co způsobuje, zda bude syrovátka při přepouštění másla sladká či kyselá. Máslo kupuji jen čerstvé a rozdíly jsou…“
Jan Maryška: „Dobrý den, jako jedna z příčin mne napadá druh smetany, ze které se máslo vyrábí. Možné je totiž použít smetanu sladkou, či zakysanou. V české republice se nejčastěji vyrábí ze sladké smetany, ovšem německá másla (ať už přímo tam koupená, či k nám dovezená) mohou být vyrobena i ze zakysané smetany.“
Kostka másla za 70 korun! Výrobci potichu zdražují
Zatímco nyní si zřejmě nejdražší máslo v zemi – čtvrt kila za 55 korun – na chleba mažou Ostravané, zanedlouho se panenky protočí nejspíše všem. Blesk totiž zjistil, že zdražování másla zdaleka není u konce, ceny během prázdnin porostou až o desítky procent!
S nadsázkou lze říct, že výrobci másla už nemusejí své výrobky dochucovat solí. Při cenách, při jakých se v současnosti v obchodech prodává, namazaný krajíc ochutí naše slzy… Jak Blesk zjišťoval, průměrná cena za čtvrtkilovou kostku je 50 korun, v Ostravě ale lidé platí ještě o pět korun více.
Proč už třetí měsíc po sobě máslo zdražuje, vysvětluje mluvčí řetězce Makro Romana Nýdrle. „Způsobil to nedostatek smetany na evropském trhu. Cena této výchozí suroviny pro máslo se vyšplhala k 80 korunám za litr. To znamená, že máslo pod 160 korun za kilogram nekoupíte,“ sdělila Blesku Nýdrle, podle které ceny v následující době ještě více porostou. Prý o koruny…
Jenže podle informací Blesku může být růst daleko vyšší, a to o desítky procent. Nové cenovky už mají prodejci od července připraveny, zatím se ale doprodávají staré zásoby.
Pak se například u značky Jihočeské máslo od Madety můžeme setkávat s cenou 64,90 za čtvrt kila.
„Ale nejspíš to dají na 69,90 Kč, aby se vešli do nákupky s marží,“ řekl Blesku dobře informovaný zdroj z maloobchodního prostředí. Madeta na žádost o vyjádření nereagovala.
Ke zdražení se nechtěl vyjádřit ani další z velkých výrobců, společnost Olma. „Ceny másla se vyvíjejí podle trhu. Výsledné ceny jsou pak vždy předmětem obchodních vztahů s odběrateli a ty bohužel nemůžeme komentovat,“ sdělil Jan Pavlů z koncernu Agrofert.
Sdílnější nebyli ani obchodníci. Odborníci se shodují, že ceny másla na historických maximech přes letní prázdniny vydrží. „Ten stav určitě asi ještě měsíc a půl potrvá,“ řekl Blesku Jiří Kopáček, šéf Českého mlékárenského svazu.
To Makro očekává »stabilizaci cen« až ke konci září.
VIDEO: Které potraviny lidé nadbytečně nakupují a nechávají zkazit?
Zdražení másla v Česku řeší i ministerstvo. Nezlevní ani přes léto
Za poslední rok zdražilo máslo o více než deset korun. Cenu zvedá zájem o evropské máslo na světových trzích a nedostatek smetany.
Praha – Průměrná cena másla v Česku vzrostla od loňského června zhruba o deset korun a je nad čtyřicetikorunovou hranicí. Vydrží tam minimálně další dva měsíce.
Ve druhé polovině roku by měla klesat, ovšem na loňskou úroveň se nevrátí. Agentuře ČTK to řekl předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček.
Situací se zabývá ministerstvo zemědělství a vyžádalo si analýzu od Evropské komise.
Podle Českého statistického úřadu stálo loni v červnu máslo průměrně 32,97 koruny za čtvrt kilogramu, což bylo nejméně od roku 2012. Důvodem trvalého zlevňování byla mimo jiné mléčná krize. Od té doby ale máslo zdražovalo až do letošního března, kdy se jeho cena dostala na průměrných 43,87 koruny. V dubnu klesla ke 42 korunám.
Cenu másla podle Kopáčka zvedá zájem o evropské máslo na světových trzích. Navíc po poslední mléčné krizi, kdy byla zavedena opatření na snížení produkce, je mléka ve srovnání s loňským rokem méně. Třetím důvodem je podle Kopáčka to, že v letní sezoně mají každým rokem dojnice nižší tučnost mléka.
„Rostoucí ceny másla jsou způsobené celosvětově nižší produkcí, především na Novém Zélandě nebo v Německu a Nizozemsku. Smetany je obecně na trhu nedostatek a situaci nenahrávají ani letní měsíce, kdy je v mléku méně tuku. V současné době pracujeme s nákupní cenou smetany o 100 procent vyšší než například ve stejném období v loňském roce,“ uvedla mluvčí Globusu Pavla Hobíková.
„V dohledné době, minimálně dvou měsíců určitě, se s cenou másla nic nestane a zůstane na této úrovni. Předpokládám, že by se mohla stabilizovat ve druhé polovině léta,“ uvedl Kopáček. Mezinárodní obchody bývají v letních měsících utlumené a postupně prý nebude takový převis poptávky nad nabídkou jako nyní.
„Nepředpokládám ale, že by se máslo vrátilo na nějakou extrémně nízkou hodnotu, jako když tu byla mléčná krize a levnější byly všechny mléčné výrobky. Určitě spadne, ale ne tak podstatně,“ dodal Kopáček.
Ministerstvo zemědělství situaci ohledně cen másla řeší. „Děláme si analýzu i od Evropské komise, chceme slyšet, v čem to je – je to otázka celé EU.
Není to lokální nebo český výkyv, ale evropský, nebo možná globální výkyv. Je vyšší poptávka po másle, trochu klesá poptávka po rostlinných tucích.
Žádali jsme Evropskou komisi, ať nám dají analýzu z hlediska důvodů, co to znamená,“ řekl ČTK náměstek ministra zemědělství Jiří Šír.
Z údajů ministerstva zemědělství vyplývá, že cena kravského mléka u zemědělských výrobců roste od loňského července. Zatímco loni na začátku prázdnin byl litr v průměru za 6,10 koruny, na konci roku to bylo 7,50 koruny. Letos růst zpomalil, ale neustal. V dubnu byla cena 8,23 koruny.
Českobudějovická Madeta, největší zpracovatel mléka v zemi, vykupuje litr mléka za 8,22 koruny. Zájem o mléko podle mluvčí společnosti Marty Faktorové roste. Firma zvýšila i cenu másla, což souvisí s vývojem na trhu s mlékem.
„Zájem o naše máslo byl vždy velký a zejména v posledních měsících dál výrazně roste. Menší množství másla jsme před zavedením embarga vyváželi do Ruska. Do jiných zemí téměř neexportujeme, lze tedy říci, že veškerá produkce jde na tuzemský trh,“ řekla Faktorová.
Mlékárna Polná sice vyrábí hlavně sýry, ale poptávka po másle jí pomáhá také. „Nás jako sýrařů se to týká částečně v tom, že se nám daří líp zpeněžit přebytečný tuk,“ řekl agentuře ČTK jednatel Miloš Kvasnička. Předpokládá, že cena másla nebude nahoře dlouho, podle jeho názoru budou mít výrobci snahu nahrazovat ho levnějšími surovinami.
Podle ČSÚ se loni zvýšil vývoz mléčných produktů z ČR. U másla to bylo meziročně o 16,8 procenta. Jeho dovoz naopak meziročně klesl o 8,8 procenta. V letošním prvním čtvrtletí vývoz klesl o 47,8 procenta a dovoz byl nižší zhruba o pětinu. „V ČR je ale 52 procent domácí spotřeby dováženo,“ dodal Kopáček.
Proč stojí máslo 50,- Kč? – Blog iDNES.cz
26. 08. 2017 11:42:19
Máslo meziročně rekordně zdražilo. Krávy prý v létě méně dojí, v Číně roste poptávka a na Novém Zélandu se potýkají s nízkou produkcí. Jsou ale tyto důvody racionální? Skutečné důvody zdražování možná někoho překvapí…
(Profimedia.cz)
Mlékárenský průmysl funguje celkem spolehlivě a dobře. Ještě jsem neslyšel o tom, že by u nás byl nedostatek mléka, sýrů či másla, zkrátka mléčných výrobků. U vajec k nějakým výpadkům občas došlo, bylo jich nedostatek nebo byla toxická.
U brambor jsme si zase zvykli, že jich je málo nebo naopak hodně, a brambory tak mohou stát 8Kč/kg nebo taky třeba 30Kč/kg.
Taky samozřejmě záleží na tom, jestli jsou rané nebo pozdní, cena u brambor má tedy své výkyvy, které jsou více či méně racionální.
U mlékárenského průmyslu je to ale jinak, nejenže funguje celkem spolehlivě, ale navíc funguje celkem jednoduše, velmi jednoduše. Nejprve se totiž oddělí mléko a mléčný tuk. Vzniká odstředěné mléko a smetana.
S těmito dvěma meziprodukty se nadále pracuje. Pokud se vyrábí polotučné mléko, přidá se do odstředěného mléka zpátky příslušné množství mléčného tuku.
Stejně se postupuje, když se vyrábí smetana do kafe, která má 10%, nebo když se vyrábí smetana 16%, nebo smetana ke šlehání 31% nebo 33%.
A tak se postupuje, i když se vyrábí takzvané plnotučné mléko, které má 3,5%. Nejedná se tedy o plné mléko, jak by se někdo mohl domnívat, ale o mléko, které má 3,5% mléčného tuku.
Hlavní roli v mlékárenském průmyslu tedy hraje onen mléčný tuk a nikoliv mléko, podle kterého nese svoje jméno.
Mléko je naopak spíše (nechci říct odpadní) vedlejší produkt, stejně jako v sýrařském průmyslu je vedlejším produktem syrovátka, kterou si můžete koupit za pár korun usušenou v prášku v pytlíku.
Sýrařský průmysl zmiňuju hlavně proto, že je zřejmě největším odběratelem mlékáren. A kupodivu se mu jedná opět o přítomný tuk.
Tuk je totiž kromě soli hlavním nositelem chutě, a tak ty chutnější sýry mívají taky větší zastoupení tuku v sušině.
Vyrábí se tedy i sýry nízkotučné, které taky mohou splnit svůj účel, a tak se vyrábí třeba 20% eidam, což už je slušná dieta, ale i tak procento tuku v sýrech je klíčové pro výsledné chuťové a senzorické vlastnosti.
Zdražilo snad máslo kvůli větší poptávce po lepších a kvalitnějších sýrech? Nikoliv.
Naopak, třeba u tavených sýrů se využívá vedlejších produktů jak mlékárenského, tak sýrařského průmyslu, tedy odstředěného mléka a syrovátky, takže vliv na cenu másla je minimální, spíše žádný.
Kromě sýrů, tvarohů a jogurtů najdou mlékárenské produkty uplatnění už jenom v kategorii cukrovinek, zákusků, čokolád, a různých sušenek a snaků.
Tady je ale třeba říci, že tento segment do značné míry využívá rostlinné tuky, ať už ztužené či neztužené, a tak máslo většinou není ani v zákuscích ani dortech ani krémech, kde bychom ho čekali, většinou je nahrazeno levnějším margarínem a vše se pak dosype hromadou cukru, takže jestli tam je máslová chuť cítit nebo ne, je stejně jedno. Pokud už nějaký výrobce přece jenom máslo používá, dá si to hrdě rovnou do názvu výsledného produktu, takže můžete narazit nejen na máslové sušenky, ale dokonce už třeba na máslový chleba..
Díky tomu, že potravinářský průmysl využívá zmíněné rostlinné tuky, nebylo másla nikdy nedostatek. A tím, že ho bylo vždycky relativně dost, tak cena másla byla celkem příznivá.
Mimochodem, máslo je natolik významná komodita, že stát má v másle i svoje státní hmotné rezervy, stejně jako třeba v obilí, zemním plynu, či naftě. Na cenu másla měla vliv i významná tržní síla obchodních řetězců.
Cena másla se tak pohybovala mezi 25 a 30 Kč, a vypadalo to, že to tak bude už napořád.
Možnou příčinou zdražení by mohla být (za určitých okolností) menší spotřební poptávka. Přece jenom jsme masírovaní tím, že margaríny jsou zdravější, lehčí a méně kalorické, jsou taky o dost levnější, a tak mnoho lidí dává margarínům přednost.
Máslo je u nás stále považováno za jakýsi polotovar, a ne za výsledný produkt. Spousta lidí tak máslo nekupuje vůbec, protože ho zkrátka nepoužívá. Jenže podle údajů ČSÚ spotřeba másla u nás roste a činí kolem 5,5 kg za rok na osobu.
V konzumaci másla jsme daleko před Poláky nebo Slováky…
V průměru tak každý Čech zkonzumuje o více než jeden kilogram více másla než před deseti lety. Celkově roste i spotřeba mléčných výrobků, a tím se dostáváme k pravé příčině zdražení másla, kterou není poptávka klesající ale naopak stoupající poptávka.
Ekonomický zákon totiž zní, že když roste poptávka, cena neklesá, ale naopak roste. A tak Potravinářská komora a obchodní řetězce argumentují zvýšením světové poptávky, zvýšenou poptávkou v Číně, v Austrálii a Novém Zélandu, což je pochopitelně nesmysl.
Sankce proti Rusku stále trvají, takže Rusové museli výrobu mlékárenského průmyslu postavit na vlastní nohy, začali ve velkém dotovat chov krav, a to u malých i velkých farmářů.
Světová poptávka tedy při sankcích proti Rusku a při tom, kde leží Čína, Austrálie a Nový Zéland nehraje opět žádnou roli.
A není tedy pravda ani to, že by světová produkce byla nižší, že krávy přes léto dojí méně tučné mléko, atd.
Racionálních důvodů pro zdražení, jak jsem uvedl, není příliš. Podle Agrární komory ČR se jedná hlavně o obchodní důvody. Máslo se tak nejspíše stane luxusním zbožím jako třeba byl dříve cukr.
Slyšel jsem, že například v Rusku byl cukr dříve symbolem luxusu. Když přišla návštěva, dávali ho na stůl, aby bylo vidět, že na to mají.
Ale čaj potom nalívali schválně až po okraj, aby si návštěva nemohla přisladit…
Ani tržní síla řetězců už cenu másla zřejmě nestlačí.
Důvody zdražení je tak třeba hledat v tom, že mlékárenský průmysl u nás prozřel, pochopil, že nejdůležitějším produktem pro něj není mléko, ale mléčný tuk, který lze sice částečně nahradit, ale ne úplně, a navíc lidé si ho žádají. Evidentně se dá taky daleko lépe zpeněžit než mléko. Že by spotřeba másla po tomto skokovém zdražení nějak výrazně klesla, se totiž u nás očekávat příliš nedá…
Autor: David Evan | sobota 26.8.2017 11:42 | karma článku: 37.04 | přečteno: 3574x