Zemědělci v Pardubickém kraji kontroverzní plošné trávení hrabošů pomocí jedu Stutox II použít nikde nemuseli. Na rozdíl od Moravy se tady hlodavci zatím nepřemnožili. Zemědělci se však zastávají svých tamních kolegů proti myslivcům a ochranářům, kteří prosadili zákaz jedu kvůli otravám divoké zvěře.
„Málo účinné zásahy proti hraboši polnímu na Moravě způsobí, že se v dohledné době dostane i na zbytek republiky. A to pak bude teprve ten správný tanec,“ řekl farmář a šéf Agrární komory Chrudim Jaroslav Kopista.
Hysterická křeč
Podle něj se farmy na Moravě mohou kvůli hrabošovi dostat do existenčních potíží. Jenže odpůrci plošného trávení podle něj vyvolali „hysterickou názorovou křeč, která neodpovídá riziku“. Připomněl případ kůrovec, ke které podle farmářů boj o plošné používání jedu Stutox II směřuje.
Celá kauza vypukla, když rozhazování jedu na trávení přemnožených hrabošů Stutox II minulý týden povolilo Ministerstvo zemědělství. Po vlně kritiky povolení zúžilo na aplikaci do nor hlodavců.
Ministerstvo životního prostředí a ekologické organizace upozorňovaly na to, že plošná aplikace jedu může ohrozit ptáky, divokou zvěř nebo psy a kočky. Zemědělci ale namítají, že vznikající kalamitě, která ohrožuje velkou část úrody, zamezí jen plošná aplikace.
Podle farmářů je plošné rozhazování Stutoxu II, který je přitom podle nich méně účinný než dříve používaný Stutox I, jedinou možností, jak zabránit kalamitě. Hraboši totiž mnohde takřka zlikvidovali letošní úrodu pšenice a hrozí, že se přesunou do cukrovky, kukuřice a brambor. Mnohde likvidují i ovocné stromy.
„Jsou zaznamenány i 0,2tunové výnosy u pšenice ozimé, přičemž dosavadní celorepublikový výnos pšenice ozimé je na úrovni 5,82 tuny z hektaru.
Toto je naprostá katastrofa pro pěstitele v postižených oblastech.
A není to nářek nad rozlitým mlékem, toto je docela vážné varování před vznikající společenskou paranoiou proti Stutoxu,“ poznamenal Kopista. K jeho slovům se přidali i další zemědělci.
Přečíst článek ›
Otrávení zajíci
Jenže proti nim se postavili ochranáři i myslivci. Včerejší případ Stutoxem otrávených desítek zajíců a bažantů na Brněnsku podle nich dokládá jejich obavy. Chtějí podat trestní oznámení na farmy, které jed použily.
S rozhazováním jedu nesouhlasí také ornitologové. Zemědělci by podle nich měli šíření hlodavců agrotechnickými postupy předcházet a ne až hasit vzniklé požáry. Hraboš podle nich nepůsobí jen negativně, ale také kypří půdu, takže může lépe zachycovat vodu, a vnáší do ní organickou hmotu.
„Zejména je pro nás nepochopitelné povolení aplikace Stutoxu v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl pro ČTK Václav Zámečník z České společnosti ornitologické.
Pokud po pozření otrávených hlodavců zemřou dravci, bude se prý jejich populace obnovovat pomaleji než populace hrabošů. Aplikace jedu tak nakonec údajně paradoxně přispěje k většímu rozšíření hrabošů.
Zemědělci tvrdili, že otravy jiných zvířat nehrozí. To ale vyvrátily nynější případy z Brněnska.
Přečíst článek ›
Zemědělci mohou rozhazovat po polích jed. Extrémně rizikové, hrozí úhyn ptáků, zajíců i srn, varuje ministerstvo | Domov
Praha Ministerstvo životního prostředí zkritizovalo rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který povolil rozhazování jedu na hubení hlodavců Stutox II kvůli přemnoženým hrabošům. Na pátek ministerstvo zemědělství svolalo jednání s odborníky. Chce zhodnotit, zda zachovat možnost plošné aplikace jedu proti hrabošům.
Aplikace jedu podle ministerstva, které vede Richard Brabec, ohrožuje zvěř a ptáky a je tak v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny, označilo ji rovněž za extrémně rizikovou pro životní prostředí. Ministerstvo ve čtvrtek v tiskové zprávě uvedlo, že vybídlo Českou inspekci životního prostředí, která bude případné porušení zákona šetřit.
Zemědělci podle ÚKZÚZ můžou rozhazovat jed do začátku prosince na zemědělské půdě, v sadech, na vinicích, pastvinách, pod jehličnany nebo u okrasných rostlin. Této možnosti podle ministerstva zemědělství zatím nikdo nevyužil. Musel by ji nahlásit tři dny před aplikací, což se nestalo.
„Plošnou aplikaci tohoto toxického jedu na zemědělskou půdu považujeme za extrémně rizikovou pro životní prostředí.
V důsledku aplikace rodenticidu (přípravku na hubení hlodavců) může vedle otrav ptáků docházet k přímým otravám řady dalších živočichů zemědělské krajiny, jako jsou zajíci polní, srnčí zvěř, bažanti nebo koroptve.
Po pozření takto otrávených hrabošů pak může docházet i k sekundárním otravám, a to zejména u dravců, sov, ale také čápů, volavek a řady dalších, kteří jsou přirozenými predátory hlodavců,“ uvedl ředitel odboru druhové ochrany ministerstva Jan Šíma.
Riziko je podle úřadu o to závažnější, že se nyní ptáci shromažďují před tahem do jižních krajin na místa, kde je jejich potrava, což jsou často právě hlodavci.
„Pokud tímto neuváženým krokem snížíme populaci přirozených predátorů hlodavců, v následujících letech se bude situace opakovat nebo bude dokonce ještě horší.
Už dnes jsou stavy některých dravců a ptáků v zemědělské krajině kritické, a ministerstvo životního prostředí zvýšení jejich počtu podporuje různými dotacemi a záchrannými programy. Plošná aplikace jedů na polích je krok o 50 let zpět,“ dodala mluvčí úřadu Petra Roubíčková.
MŽP podle ní navíc ministerstvo zemědělství na problém upozornilo. „Na odpověď však ministerstvo zemědělství nijak nečekalo a ÚKZÚZ bez konzultace s ministerstvem životního prostředí povolení vydal,“ uvedla mluvčí.
MŽP rovněž připomnělo, že stále platí povinnost omezit nadměrný úhyn živočichů, stejně jako ochrana ptáků a dalších druhů zvířat. Inspekce může při porušení zákona dávat fyzickým osobám sankce do 100 000 korun, u právnických do dvou milionů Kč.
Jed je zakázané dávat do chráněných území jako jsou národní parky nebo přírodní rezervace.
Ministerstvo: Budou o tom jednat odborníci
Plošnou aplikaci jedu kritizovala také Česká společnost ornitologická. „Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ uvedl za společnost Václav Zámečník.
„Inicioval jsem okamžitě jednání odborníků, kteří posoudí, jak nejlépe dál postupovat při eliminaci přemnoženého hraboše. V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná.
Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody.
Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu,“ uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).
Na přemnožení hrabošů si stěžovali zemědělci. V silách zemědělců podle mluvčího Zemědělského svazu ČR Vladimíra Píchy nebylo odsypávat jed pouze do nor, používané přípravky podle něj navíc mají krátkou dobu rozpadu.
„Alternativou k použití rodenticidů by mohlo být intenzivní zpracování půdy a odkrytí hnízd hraboše.
Každý pohyb s půdou ji ale dále připraví o důležitou vláhu, což v současné situaci s nedostatkem srážek může být kontraproduktivní,“ uvedl Pícha v červenci.
Co hrozí a nehrozí při hubení hrabošů jedem
Takové nebezpečí ovšem nehrozí ani náhodou. Nejdůležitějším sdělením, které minimálně v první fázi kauzy hubení hrabošů prakticky vůbec nezaznělo, je přitom velmi rychlá odbouratelnost uvedeného přípravku v přírodě.
EFSA: nebezpečí nehrozí
Kromě toho jde o přípravek, který se (ne sice plošně, ale kladením do nor) používal a používá i v jiných zemí už od 90.
let minulého století, a existuje také verdikt Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), podle kterého je riziko pro živočichy po použití přípravku na bázi fosfátu zinku minimální.
Tedy ne žádné, nicméně zmiňované minimální riziko se týká pouze polní zvěře. U člověka nelze předpokládat, že by konzumoval na poli se vyskytující granule.
Přemnožení je spojeno se zdravotními riziky i pro lidi. Některé studie prokázaly, že hraboš polní je zdrojem nákaz tularémie, leptospirózy, klíšťové encefalitidy, toxoplazmózy, spirochety apod. Počátkem zimy vnikají hlodavci i do sídlišť a zemědělských objektů, do zahrad a do okrajů venkovských sídel.
Zdroj: MZe
Co se pak týká možného vlivu pozůstatků zbytků fosfidu zinečnatého na lidské zdraví, konstatuje EFSA, že „na základě cíleného použití produktu (Stutox) se neočekávají žádná významná rezidua v rostlinných nebo živočišných matricích, a hodnocení spotřebitelských rizik se proto nevyžaduje“. Laicky řečeno, z obilí nebo jiných plodin rostoucích na polích, kde by byl, i plošně, použit uvedený přípravek k hubení hrabošů, žádné nebezpečí nehrozí.
Jed zahubí hraboše. Je to plyn a z těla vyprchá
A jak je to s polní zvěří a samotnými hraboši? Pokud hraboš přípravek požije, vytvoří se v jeho těle plyn a díky tomu hraboš v průběhu dvou až tří hodin zahyne. Plyn je ovšem těkavá látka, takže po uhynutí zvířete prakticky okamžitě z těla hraboše vyprchá. Pokud jej tedy poté pozře jiné zvíře, nic se mu nestane.
Samozřejmě – predátoři loví hraboše, kteří se hýbají. V takovém případě ale nemusí (i když mohou) být hraboši nutně přípravkem otráveni. To ale opět neznamená, že by především v případě větších predátorů musel přípravek zabít i je.
Dávka účinné látky je totiž koncipována právě na hraboše, což je tvor malý a dávka k jeho usmrcení tedy nemusí být velká.
Kromě toho se v tomto případě jedná o modernější formu přípravku Stutox, a to Stutox II, v němž je oproti původnímu přípravku sníženo množství účinné látky (tedy onoho jedu) na polovinu.
Důležité je také, co se stane s granulemi na poli, pokud je hraboši nezkonzumují. Pokud totiž na přípravek působí vlhko, rozloží se a ztratí účinnost za několik hodin, maximálně za několik dní – záleží na tom, jak výrazné vlhko je.
Pokud je sucho, může se na poli udržet zhruba týden, ale poté o svou jedovatost přijde také.
Což je také praktická informace pro majitele psů, koček a dalších domácích mazlíčků – pokud zemědělec přípravek aplikuje na pole a zaprší, nestane se po požití granule nikomu nic – ani hrabošům.
V praxi tak stačí ranní mlha nebo dešťová přeháňka a nebezpečí z požití přípravku pomine. Mimochodem – aplikace tohoto prostředku do nor je právě díky vyšší vlhkosti v norách méně účinná a dočasně časově omezená.
Jistým vodítkem při posuzování rizik tohoto přípravku může být i skutečnost, že držitelem platné licence na jeho výrobu je německá firma Detia Freyberg, GmbH. Hlavně proto, že na ekologii zvláště citlivé Německo by těžko akceptovalo produkt, který by měl fatální negativní důsledky na životní prostředí.
Jed je krajní možnost
I tak je ale třeba zdůraznit, že používání jedů k hubení hrabošů (ale obecně jakýchkoli škůdců) je třeba vnímat jako poslední možnost, když už nejsou k dispozici jiné, přirozené prostředky. Také proto ministerstvo zemědělství platnost povolení k plošné aplikaci přípravku Stutox II pozastavilo.
- Povolení k použití přípravku na hubení hlodavců Stutox II vydal 5. 8. 2019 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) a vyvolal tím vlnu nevole.
- Ministerstvo zemědělství (MZe) 9. 8. 2018 platnost povolení pozastavilo. Přípravek na hubení hrabošů bude zatím možné aplikovat pouze cíleně do nor, nikoli plošně. MZe však vyzvalo zástupce Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zdravotnictví a ÚKZÚZ, aby společně navrhli, jak plošnou kalamitu přemnožených škůdců v ČR řešit.
- Hraboši jsou v některých regionech natolik přemnožení, že už nejsou účinná ani agrotechnická opatření, jako je hluboká orba. K vysokému počtu hlodavců přispěla také mírná zima a suché léto.
- V ekologickém zemědělství je používání jedů zakázáno. Ekologičtí zemědělci se namísto jedů proti škůdcům chrání např. tím, že na svoji půdu přitahují dravce, sovy a jiné přirozené predátory.
Zdroje: MZe, Česká technologická platforma pro ekologické zemědělství
Což samozřejmě neznamená, že v budoucnosti k nějaké omezené plošné aplikaci nedojde, i z toho je ale zřejmé, že až na některé postižené zemědělce nemá nikdo zájem na „rozsévání“ přípravku po našich polích.
Zájmem všech by ovšem mělo být shromáždit před konečným rozhodnutím všechny pohledy a argumenty, což se v tomto případě evidentně v plné míře nestalo. Výsledkem pak mimo jiné bylo, že lidé okamžitě nahlásili několik desítek případů podezření na aplikaci, a dokonce i úhyn zvěře, ačkoli do současné doby tento prostředek na pole (alespoň oficiálně) nikdo neaplikoval.
Hraboši se vrátili na jih Moravy. Zemědělci je opět plošně hubí jedem
„Hraboš je po krátkém období klidu znovu vidět. Zvýšený výskyt jsme zaznamenali až v průběhu žní, tedy někdy v červenci. Škodí v nově založených porostech jetele nachového, velké riziko pak vidím především po vzejití ozimých obilovin na podzim,“ říká Michal Peterka ze Zemědělského družstva Šatov na Znojemsku.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský tak kvůli vysokým výskytům povolil s platností do konce roku zvýšenou dávku pesticidu Stutox II přímo do nor, na kalamitně zasažených pozemcích mohou zemědělci za splnění přísných podmínek aplikovat přípravek dokonce rozhozem.
„To je však možné pouze na základě rozhodnutí ústavu s uvedením konkrétních pozemků, a poté co početnost hraboše přímo v terénu ověří inspektoři,“ přibližuje mluvčí ústavu Ivana Kršková.
Reakce ochranářů přišla záhy. Proti verdiktu se ohradila Česká společnost ornitologická s tím, že povolení jedu ohrožuje sýčky. Její zástupci upozorňují, že tyto malé sovy hraboše polykají vcelku. Hlodavci otrávení Stutoxem jsou tak sice snadná kořist, ale i extrémní nebezpečí, přímo směřující k vyhynutí ptáka, kterého u nás zbývá posledních 100 až 130 párů.
Dalším zvířatům nebezpečí nehrozí, tvrdí zemědělci
Podle červencové zprávy ústavu s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů se však nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům plošně umírají jiná zvířata, jako jsou právě sovy nebo zajíci.
Předseda Zemědělského družstva Sokolnice a zároveň veterinář Josef Umlášek poukazuje na poznatky veterinární toxikologie.
„Při plošném rozhozu Stutoxu II je aplikována zhruba jedna granule na metr čtvereční. A například k úhynu zajíce dojde, pokud sežere 20 až 40 granulí, takže by musel selektivně vysbírat granule z plochy kolem třiceti metrů čtverečních. Při správně provedené plošné aplikaci se nestane, že se na pozemku objeví hromádka se čtyřiceti granulemi,“ vysvětluje Umlášek.
A přípravek podle expertů nikoho neohrožuje, ani když jej hraboš hned nesežere. Působením malé vlhkosti, jako je večerní či ranní rosa, se granule rozpadnou a jejich zbytky nepředstavují žádné další nebezpečí, naopak jsou hnojivem.
Zemědělci se hlavně hájí tím, že jde často o jedinou účinnou ochranu proti hlodavcům.
„U nás jsme zatím zvýšený výskyt hraboše nezaznamenali. Ale po předchozích zkušenostech bychom určitě při splnění podmínek s ošetřením pesticidem začali.
Příroda při kalamitním výskytu umí redukovat početní stavy hrabošů v naprosto mizivém procentu,“ zdůrazňuje předseda představenstva Zemědělská a.s.
Čejkovice Tomáš Martinec a připomíná, že loni nejen u nich malý škůdce navzdory veškerému úsilí způsobil obrovské škody.
„Při přemnožení, pokud to bude nevyhnutelné, opět zažádáme o povolení ruční aplikace Stutoxu přímo do nor s cílem zachránit úrodu,“ souhlasí zemědělec Peterka.
Ministerstvo dočasně zakázalo plošné hubení hrabošů, diskuze bude pokračovat v pondělí
Jed je možné o víkendu aplikovat pouze lokálně, například přímo v norách, kde hraboši žijí. „Zvážíme-li rizika z dostupných argumentů, jsme proti plošné aplikaci Stutoxu II,“ uvedl náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský.
S omezením na lokální použití jsou spokojeni zástupci ekologických organizací, opatření je podle nich dostatečné a šetrné pro ostatní živočichy. Nehrozí například, aby se otrávili dravci, protože hlodavci takto uhynou přímo v norách.
Naproti tomu zemědělcům se závěr pátečního jednání nelíbí. Krize s přemnožením škůdců je podle nich natolik závažná, že lokální použití toxinu nestačí a je nutné ho aplikovat plošně i za cenu rizika, že zasáhne jiné živočišné druhy. Hraboši jsou aktuálně přemnožení až pětinásobně v osmačtyřiceti z šestasedmdesáti okresů, povětšinou kvůli suchému a teplému počasí.
„Zemědělci nemají v úmyslu látku používat mimo případy, které vnímají jako mimořádně nutné. Nesouhlasíme z toho důvodu, že nám běží čas. Zemědělci teď upravují půdu, budou zakládat ozimy.
Pokud neumožníme plošnou aplikaci, hrozí, že zemědělci budou nuceni používat nějaké nestandardní prostředky,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a doplnil, že škody, které hraboši způsobí, mohou přesáhnout miliardu korun.
Hospodáři podle jeho slov udělají maximum pro to, aby přemnožené hlodavce zlikvidovali mechanicky, například orbou. Pokud se nepodaří jejich populaci zredukovat, hrozí, že škůdci zničí úrodu na příští rok.
Povolení k plošnému užití jedu tento týden vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který je ministerstvu zemědělství podřízen. Proti kroku se ale ohradilo ministerstvo životního prostředí, podle nějž plošná aplikace toxinu ohrožuje ptactvo, divokou zvěř i psy a kočky.
Ochránci přírody se obávají dokonce toho, že by se plán zemědělců obrátil proti nim. Pokud totiž dravci pozřou otráveného hraboše a účinný jed nepřímo otráví i je, mohlo by se stát, že naopak dojde k značnému úbytku přirozených predátorů hrabošů. Hlodavci by se tak posléze paradoxně mohli přemnožit, protože mají kratší reprodukční cyklus než jejich přírodní nepřátelé.
Fakta Pohled ornitologů a ekologů na plošné použití
Pohled ornitologů a ekologů na plošné použití
- Postup ÚKZÚZ kritizuje Česká společnost ornitologická. „Je to velmi nebezpečné pro všechny živočichy. Zejména je pro nás nepochopitelné povolení v remízcích a polních příkopech, které jsou často jediným útočištěm polních ptáků,“ napsal na ornitologickém webu zemědělský specialista Václav Zámečník.
- Znepokojen je i výbor České společnosti pro ekologii. Plošná aplikace jedu může ohrozit nejen sovy, ale také volavky či zákonem chráněné krkavce. A protože úřad povolil použít jed a přímo na zemi, jsou podle ekologů ohroženi sežráním toxických granulí kromě divokých zvířat i psi a kočky. Výbor požaduje pozastavení platnosti povolení takového užití jedu. Připomíná zkušenosti z Olomoucka, kde v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, o pět let později pak půl druhého tisíce racků, upozornil David Storch z Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
- Na rizika použití Stutoxu II upozornil v České televizi i děkan Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze Vladimír Bejček. Předchůdce zmíněné velmi jedovaté substance byl používán v sedmdesátých letech a podle tehdejších záznamů měl katastrofální dopad například na populace zajíce polního, přiblížil. „Stutox II by měl být šetrnější, ale přesto je to velice neselektivní jed, který nepůsobí jen na hraboše,“ uvedl Bejček.Zásadním problémem podle něj je způsob aplikace jedu. „Plošné užití je naprosto proti zásadám tohoto přípravku. Nerozumím, kdo si mohl vzít odpovědnost a podepsat takové rozhodnutí, které je proti zásadám hospodaření v krajině a zásadám kulturní společnosti. Je to nevídané, co daný ústav byl schopen navrhnout a co bylo odsouhlaseno ministerstvem zemědělství,“ nechal se slyšet. Bejček také varoval, že jedy tohoto typu nejsou banalitou a mohou často znamenat nenávratné škody pro ohrožené druhy.
Fakta Resortu zemědělství se zastala Agrární komora
Resortu zemědělství se zastala Agrární komora
- Do sporu ministerstev se zapojil také prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle něj je plošná aplikace jedu nutná. „Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, tak se to začne stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob,“ prohlásil.Aplikovat jed pouze v norách považuje za neúčinné, stejně jako hlubokou orbu, která by zničila pouze část hnízd. Podle Jandejska nehrozí ani otravy jiných zvířat, hraboši si totiž granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se poté rychle rozpadá. „Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi a nikoliv venku,“ řekl Jandejsek.
K plošné aplikaci jedu se chystají například zemědělci ze Senice na Hané na Olomoucku. Tamnímu družstvu škůdci zničili značnou část letošní úrody obilí. Použití toxinu plánují hospodáři na podzim, chtějí tím zabránit tomu, aby hraboši nezničili před příchodem zimy nové osivo. Plány zemědělců prozradil předseda družstva Jaroslav Navrátil.
Uvažování nad plošnou likvidací zdůvodnil vážností situace. „Kalamity tady byly už několikrát, ale takovou, jako byla letos, nikdo ze starších lidí nepamatuje,“ uvedl Navrátil. Hlodavci podle něj za den dokázali na polích zlikvidovat pět procent úrody.
Dodává, že v tuto chvíli není potřeba používat jed. „Pole, kde byl výskyt největší, jsou teď plná čápů a racků, ale problém znovu vyvstane, až se bude zasévat řepka a obiloviny. Uvidíme, kolik hrabošů na polích zůstane, a podle toho k plošné aplikaci budeme muset přistoupit,“ doplnil Navrátil.
Ministerstvo zemědělství znovu povolilo použití jedu proti hrabošům. Zaděláváme si na problémy, říká ornitolog
Ministerstvo zemědělství znovu povolilo povrchovou aplikaci jedu proti hrabošům. I kvůli mírné zimě jich totiž rapidně přibývá a hrozí zničení úrody. Ornitologové, myslivci a ochránci přírody ale varují, že se otráví i celá řada dalších živočichů. (repríza)
„Zemědělské plochy mají řadu dalších funkcí, dohromady jim říkáme ekologické služby, a ty musí běžet nerušeně dál. Do krajiny takový razantní zásah nepatří,“ zdůrazňuje předseda České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Podle Vladimíra Píchy ze Zemědělského svazu je ale použití jedu nutné, a to na těch nejvíce zasažených polích.
Zejména na střední a severní Moravě, Vysočině a ve středních a západních Čechách jsou oblasti, kde počty hrabošů pětinásobně překračují tzv. práh škodlivosti, který je definován jako 20% poškození porostu. Právě na těchto polích by mohlo dojít k použití jedu.
„Nevylučuji, že to tak někde může být. Ale situace rozhodně není tak dramatická, jak se nám často předkládá,“ reaguje ornitolog a poukazuje na to, že jedy zahubí i přirozené nepřátele hrabošů, kteří se ovšem rozmnožují mnohem pomaleji.
Zaděláváme si na problémy v dalších letech, kdy opět budeme muset sahat po výjimečných řešeních. A nikdy nedospějeme ke zdravé krajině, kterou chtějí ornitologové, myslivci i široká veřejnost. Zdeněk Vermouzek
Podle Píchy ale Vermouzek mluví o v zemědělství dávno nepoužívaných typech jedů, které zanechávají výrazné zbytky a přenášejí se i na necílové druhy – dopad na ně prý ale i tak byl podle jedné studie menší než 5 %.
Vermouzek ovšem namítá, že dopady nejsou přesně vyčíslitelné, protože příčiny úhynu zvířat se mnohdy nezkoumaly. Nebezpečné prý mohou být i přípravky, jako je Stutox II – laboratorní testy prokázaly, že v Maďarsku se otrávili dva orli královští a dva orli mořští.
„To, co je jed pro hraboše, nemusí být jedem pro většího živočicha,“ podotýká Pícha s tím, že při správné aplikaci větším býložravcům nebezpečí nehrozí. Po několika granulích jim totiž začne být špatně a přestanou jíst – stačí proto zrníčka rozprostírat a nevytvářet hromádky.
Je to jen o míře. Pokud je potřeba v krizové situaci použít přípravek na likvidaci hraboše, tak ano. Jinak je to stejné, jako když máte zápal plic a léčíte ho teplým čajem. Vladimír Pícha
Ministerstvo zemědělství jako hlavní prostředek pro boj s přemnoženými hlodavci doporučuje hlubokou orbu. Pícha ale upozorňuje na to, že ta je zároveň velmi škodlivá ve vztahu k hospodaření s vodou a k suchu.
Zemědělství Archivy • Česká společnost ornitologická
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace se shodují, že nový návrh protierozní vyhlášky z pera Ministerstva životního prostředí je neambiciózní a selže v ochraně půdy před erozí.
Podle nich je vyhláška v rozporu s účelem zákona, který má naplňovat, protože většinu erozních událostí neřeší a zabývá se pouze opakovanou erozí. Zcela postrádá preventivní opatření, čímž Ministerstvo popřelo svůj původní záměr z roku 2017, kdy se vyhláškou začalo zabývat.
Continue reading „Návrh protierozní vyhlášky nechrání půdu před erozí, ale naopak ji toleruje“
Společná tisková zpráva Hnutí DUHA, České společnosti ornitologické a Nadace Partnerství:
Ekologické organizace dnes spouštějí výzvu Za zdravou a pestrou krajinu, která reaguje na zásadní a dosud nedostatečně řešené problémy zemědělské krajiny. Opírají se přitom o data od mnoha odborníků, kteří se profesně zemědělstvím a zemědělské krajině věnují.
Žádají veřejnost i zemědělce o podporu pro řešení, která by vedla k tomu, aby 200 miliard korun v nových zemědělských dotacích krajinu ozdravily a přispěly k návratu pestrého života do krajiny, zlepšení stavu půdy či snížení obsahu reziduí pesticidů v potravinách.
Apeluje na politiky, aby vycházeli z dlouhodobých obav českých vědců o naše zdraví, stabilitu zemědělství na venkově i udržitelnost druhově rozmanité přírody v Česku. Continue reading „Spouštíme výzvu Za zdravou a pestrou krajinu“
AKTUALIZACE: Europoslanci schválili podobu Společné zemědělské politiky, která nezohledňuje ekologické požadavky a příliš zemědělské krajině nepomůže.
V praxi to znamená, že i nadále se bude hospodařit intenzivně, bez ohledu na potřeby přírody a krajiny. Bohužel, i nadále budou ubývat polní ptáci a další živočichové vázaní na zemědělskou krajinu.
Děkujeme všem, kteří se snažili o změnu.
- Před pátečním hlasováním jsme apelovali na české europoslance, aby hlasovali proti navržené Společné zemědělské politice.
- Proti hlasovali: Hynek Blaško (SPD/ID), Ivan David (SPD/ID), Markéta Gregorová (Piráti/Greens-EFA), Marcel Kolaja (Piráti/Greens-EFA), Kateřina Konečná (KSČM/GUE-NGL), Mikuláš Peksa (Piráti/Greens-EFA), Alexandr Vondra (ODS/ECR)
- Pro: Martina Dlabajová (ANO/Renew), Martin Hlaváček (ANO/Renew), Dita Charanzová (ANO/Renew), Ondřej Knotek (ANO/Renew), Ondřej Kovařík (ANO/Renew), Radka Maxová (ANO/Renew), Jiří Pospíšil (TOP09+STAN/EPP), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL/EPP), Evžen Tošenovský (ODS/ECR), Veronika Vrecionová (ODS/ECR), Jan Zahradil (ODS/ECR), Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP)
- Zdrželi se: Luděk Niedermayer (TOP09+STAN/EPP), Stanislav Polčák (TOP09+STAN/EPP)
- V závorce za jménem europoslanců uvádíme stranu, za kterou byli do europarlamentu zvoleni a frakci, ve které v europarlamentu působí.
Europoslanci budou v pátek 23. října hlasovat o finální podobě Společné zemědělské politiky (SZP), která určí, jak se bude hospodařit v Evropské unii v letech 2021-2027. Tématem SZP se europarlament zabýval celý týden.
Bohužel, europoslanci nevyslyšeli apel vědců, kteří požadovali zahrnout do návrhu SZP ekologická opatření.
Už při úterním hlasování se europoslanci přiklonili ke „kompromisnímu“ návrhu, který ale pouze konzervuje současný neudržitelný stav – intenzivní hospodaření s negativními dopady na půdu a biologickou rozmanitost.
Ve středu europoslanci navíc odmítli zahrnout do SZP ekologické a klimatické cíle, ke kterým se již EU zavázala v Zelené dohodě pro Evropu. V pátek mají europoslanci celý návrh schvalovat. Continue reading „Europoslanci odmítli podpořit udržitelné hospodaření“
AKTUALIZACE: hlasování proběhlo už v úterý 20. října. Bohužel, europoslanci se hlasování přiklonili (503 ku 166) ke „kompromisnímu“ návrhu Společné zemědělské politiky, který je pro krajinu katastrofou a neřeší problémy. „Boj“ za zdravou krajinu ale ještě nekončí. Celý tento týden se europoslanci budou zabývat pozměňovacími návrhy, prostřednictvím kterých lze do Společné zemědělské politiky zařadit některá ekologická opatření. Bohužel už ale nepůjde o skutečnou a komplexní reformu.
Tento týden budou europoslanci hlasovat o přijetí nového návrhu Společné zemědělské politiky (SZP), který ovlivní hospodaření v Evropské unii na dalších 6 let. Předložený návrh ale nezohledňuje nic z navrhovaných ekologických opatření, která letos na jaře požadovalo přes 3600 vědců z celé Evropské Unie, z toho téměř 200 českých. Návrh pouze konzervuje současný neudržitelný stav – hospodaření na obřích lánech a proplácení dotací na hektar bez povinnosti plnit smysluplná ekologická kritéria. To nevede ke kýženému udržitelnému hospodaření – zadržování vody v krajině, zabránění kontaminace vody a půdy a zachování biodiverzity. Čeští vědci varují před schválením tohoto návrhu a apelují na europoslance, aby návrh zamítli.
Continue reading „Europoslanci budou hlasovat o budoucnosti zemědělství“
Ve druhé polovině října 2020 se bude rozhodovat v Evropském parlamentu o konkrétních podmínkách budoucí Společné zemědělské politiky.
Právě teď máme možnost ovlivnit, zda budeme i nadále hospodařit na velkých lánech bez života anebo zda bude zemědělská krajina pestrým a přívětivým místem, kde budou spokojení jak zemědělci, tak i ptáci, hmyz, zajíci a další živočichové.
Continue reading „Chcete zdravé zemědělství? Teď máte možnost to říct europoslancům“
Ochránci sýčků z České společnosti ornitologické a Ústavu biologie obratlovců AV ČR při terénním průzkumu v severních Čechách zjistili, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron i na místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček. Pro tuto malou sovu, které u nás zbývá posledních 130 párů, je to extrémní nebezpečí. Continue reading „Zemědělci tráví hraboše na lovištích kriticky ohrožených sýčků“
Nejčernější obavy ornitologů se naplnily. Zemědělci opět mohou trávit hraboše jedem Stutox II. Povolení dnes vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) podřízený ministerstvu zemědělství.
Česká společnost ornitologická se domnívá, že rozhodnutí je výsměchem nedávno schválenému záchrannému programu pro kriticky ohroženého sýčka.
Pro tuto malou sovu, která se hraboši živí a polyká je vcelku, jsou hlodavci přiotrávení Stutoxem snadnou kořistí a zároveň extrémním nebezpečím, přímo směřujícím k vyhynutí této malé sovy, které u nás zbývá posledních 100-130 párů. Continue reading „Špatné zprávy pro sýčky. Zemědělci mohou opět používat jed Stutox“
Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program pro sýčka obecného, kterého v Česku zbývá asi posledních 100-130 párů a hrozí mu vyhynutí. Ještě před stoletím na našem území žily desítky tisíc párů této malé sovy, ránu mu ale zasadilo intenzivní zemědělství.
Česká společnost ornitologická (ČSO) záchranný program pro sýčka velmi vítá. Zároveň ale s obavami sleduje plány ministerstva zemědělství znovu povolit jed na hraboše Stutox II, zejména v severozápadních Čechách, které jsou pro sýčky jádrovou oblastí.
Continue reading „Jak zachránit vymírající sýčky? Ministerstvo životního prostředí spustilo záchranný program“
Ptáci žijící v zemědělské krajině nemají na růžích ustláno. Od roku 1982 se jejich početnost snížila zhruba o 30 %. Jednou z hlavních příčin je intenzivní zemědělská praxe, při které přírodě nezůstává dostatek prostoru.
Projekt podpořený Pardubickým krajem a Ministerstvem životního prostředí se snaží pomoct dvěma ptačím druhům, motáku lužnímu a chřástalu polnímu, které zemědělská činnost bezprostředně ohrožuje na jejich životech.
Součástí projektu je mapování hnízdního výskytu obou druhů, praktická ochrana hnízd a šíření osvěty mezi zemědělce a veřejnost. Continue reading „Ornitologové v Pardubickém kraji mapují polní ptáky. Zapojíte se?“
Káně lesní nalezená u Vraclavi na Orlickoústecku se otrávila Stutoxem II, jedem používaný v zemědělství na hubení hrabošů polních. Mrtvého dravce nalezl začátkem dubna náhodný kolemjdoucí, který informoval Českou společnost ornitologickou (ČSO).
Místo následně prohledala psí jednotka ČSO, která na místě dohledala desítky otrávených hrabošů a granule Stutoxu II. Letos jde již o druhý známý případ otravy ptáka tímto jedem. Koncem dubna ornitologové zaznamenali otráveného bažanta.
ČSO na nebezpečí Stutoxu upozorňuje od loňského léta a zdůrazňuje, že je nebezpečný i pro ptáky a další živočichy, kteří na poli loví a sbírají potravu. Paradoxně jsou jedem ohrožení ti, kteří s regulací hraboší populace pomáhají přirozeně.
Continue reading „Káně se otrávila Stutoxem – jedem na hraboše“
Cenný mokřad u Lysé nad Labem má zaniknout kvůli stavbě komplexu Svět záchranářů, který tu chce postavit Středočeský kraj. O hnízdní a rozmnožovací lokalitu by přišly desítky druhů vzácných a ohrožených ptáků, obojživelníci, plazi i savci. Česká společnost ornitologická zdůrazňuje, že v období, kdy čelíme dlouhodobému suchu, je důležité vodu v krajině zadržovat a ne se naopak snažit mokřady vysušovat a ničit a vyhánět tak z krajiny vzácné živočichy silně závislé na vodě.
Continue reading „Mokřad u Lysé nad Labem má zaniknout, plánuje Středočeský kraj“
Evropská komise včera po několika odkladech zveřejnila velmi očekávanou strategii v oblasti biodiverzity a strategii pro zemědělství a potravinářství Farm to Fork. Oba dokumenty jsou klíčovými součástmi aktuálně projednávané strategie známé pod názvem European Green Deal.
Komise například navrhuje snížit spotřebu pesticidů a vyhradit na desetině zemědělské půdy prostor pro remízky a další krajinné prvky. Česká společnost ornitologická rozhodnutí Evropské komise vítá. Continue reading „Více pestré krajiny, méně intenzivního zemědělství.
Evropská komise vydala strategii k záchraně planety“
Na 12 polních mokřadech jižní Moravy zaznamenali ornitologové právě probíhající hnízdění kriticky ohroženého vodouše rudonohého. Periodicky zaplavované tůně na polích pro něj představují ideální místo, podobně jako pro mnoho dalších vzácných živočichů vázaných na vodu.
Nyní je ale ohrožuje cílené odvodňování kvůli obnovám starých melioračních systémů a snahám o jejich nové vytváření. Česká společnost ornitologická (ČSO) zdůrazňuje, že v období, kdy čelíme dlouhodobému suchu, je důležité vracet vodu do krajiny tam, kde dříve přirozeně byla a snažit se ji zde zadržovat.
Continue reading „Kriticky ohrožení vodouši rudonozí zahnízdili na polních mokřadech na jižní Moravě“V době, kdy je všeobecným trendem snaha zadržovat vodu v krajině, se na Břeclavsku stal pravý opak. Zprovozněním starého odvodňovacího systému byl záměrně vysušen polní mokřad u Uherčic, který roky sloužil jako hnízdiště vzácných ptáků a rozmnožovací místo obojživelníků.
Zásah byl proveden i přesto, že Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) upozornila, že odvodnění by bylo porušením zákona. Ornitologové zdůrazňují, že jde o zničení významné lokality. Continue reading „Pohroma pro ptáky i obojživelníky.
Významný mokřad na Břeclavsku byl vysušen“
Ministerstvo zemědělství od 13. února povolilo rozsypávání jedu proti hrabošům Stutox II na povrch půdy. Česká společnost ornitologická od loňského léta upozorňuje na nebezpečí tohoto jedu. Granulemi volně rozhozenými po polích se mohou kromě hrabošů otrávit i další živočichové.
Kromě toho hrozí také sekundární otrava, když přiotrávené hraboše pozřou predátoři jako sovy, volavky nebo čápi, kteří se v těchto dnech už začínají vracet na hnízdiště. Povolení platí do 11. června, tedy do doby, kdy je v plném proudu hnízdní sezóna a právě v této době budou ptáci shánět vhodnou potravu pro mláďata. Otrávení hraboši pro ně budou snadnou kořistí.
Continue reading „První čápi se vracejí na hnízdiště. Ohrozit je mohou otrávení hraboši“
Ministerstvo zemědělství povolilo rozsypávání jedu proti hrabošům na povrch půdy. Považujeme to za velmi nebezpečné kvůli tomu, že volně rozhozenými granulemi jedu se mohou otrávit i ptáci.
Zároveň, přiotrávení hraboši budou snadnou kořistí pro ptáky, kteří se hraboši živí. I těm bude hrozit otrava. Continue reading „Ministr Toman povolil rozsypávání jedu po polích.
Co se proti tomu dá dělat?“
Zástupci České společnosti ornitologické a Českomoravské myslivecké jednoty předali ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi petici Vraťme život do krajiny. Petice, kterou podepsalo 56 602 lidí, žádá ministra o vytvoření podmínek pro zemědělce, aby mohli hospodařit s ohledem na krajinu a život v ní.
Ornitologové a myslivci poukazují především na enormní úbytek ptáků a dalších živočichů z naší krajiny vlivem intenzivního zemědělství za posledních 60 let a zejména po roce 2004 po vstupu do EU. Ministr Toman slíbil, že se požadavky petice bude zabývat.
Continue reading „Ministr převzal petici za zdravé zemědělství od ornitologů a myslivců“
Záleží nám na naší krajině a chceme ji mít zdravou, vzkazuje 55 tisíc signatářů ministrovi zemědělství Miroslavu Tomanovi prostřednictvím petice Vraťme život do krajiny. Její autoři Česká společnost ornitologická a Českomoravská myslivecká jednota ji ministrovi předají v jeho úřadu 6. prosince v 8:00. Continue reading „Ministr Toman převezme petici od ornitologů a myslivců“
Šéf Agrární komory: Bez likvidace přijdou hraboši do měst
Likvidace hrabošů pomocí plošné aplikace jedu proti hlodavcům je podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska nutná. Myši přenášejí nemoci, po sklizni, až by neměly co žrát na polích, by se dostaly do měst. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Vladimír Motyčka / Naše příroda
Likvidace hrabošů pomocí plošné aplikace jedu proti hlodavcům je podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska nutná. Myši přenášejí nemoci, po sklizni, až by neměly co žrát na polích, by se dostaly do měst, řekl včera. Hlodavci se podle něj přemnožili kvůli mírné zimě.
„Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, tak se to začne stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob,“ uvedl s odkazem například na tularémii.
Aplikaci jedu pouze do nor odmítá jako neúčinnou. „Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat,“ uvedl. Podobně hodnotí hlubokou orbu, která by měla podle kritiků jedu hnízda hlodavců zničit. Část hnízd sice bude podle Jandejska zničena, ale jen malá. „Naopak se vyorají, najdou si znovu díry a půjde to dál,“ dodal.
Podle něj zatím plošná aplikace jedu využita nebyla, tři dny před položením se musí hlásit Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ), který plošné použití umožnil. Zemědělci zatím podle něj ÚKZÚZ o povolení nepožádali. „Můžou být lidé, kteří nedodržují postupy, to se může stát,“ připustil.
Otravy jiných zvířat však podle něj nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. Toxický přípravek se pak rychle rozpadá. „Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku,“ dodal.
Podle Jandejska jed mezi půl hodinou a hodinou po požití hlodavcem vysublimuje, část jedu může zůstat ve vnitřnostech. Například Česká společnost ornitologická uvádí, že jed v reakci s žaludeční kyselinou otráví hlodavce do několika hodin po požití. Přiotráveného hraboše tak podle ní může snadno chytit predátor, kterému tak rovněž hrozí otrava.
reklama