Ponožky od babičky – to je název projektu, za kterým stojí organizace Elpida. Ta vytvořila atraktivní produkt, na kterém spolupracuje se svou cílovou skupinou. Jeho prodejem finančně podporuje nejen samotné autorky, ale zároveň pomáhá financovat projekty pro další seniory.
Ponožky, kterou jsou pletené českými babičkami, se ukázaly být skvělým artiklem. Do projektu, který je založený na myšlence, že senioři podporují seniory, je zapojeno více jak 200 babiček z celé republiky.
Pro pletařky je navíc krásné vidět, že někdo jejich práci ocení a že do jisté míry pomáhají uchovat řemeslo, jehož kořeny sahají až do starého Egypta.
O Ponožkách od babičky, ale také o tom, jak je dnešní společnost ochotna podporovat sociální projekty, jsem si povídala s Broňou Hilliovou, která v Elpidě vede kulturní projekty a která značku založila a Andreou Eržiakovou, která je rukama a srdcem hřejivého projektu.
foto: Igor Zacharov
Můžete našim čtenářům říci něco o projektu jako takovém? Jak to všechno začalo, jaký byl jeho průběh a zda jste spokojeni s tím, kam se Ponožky od babičky ubírají?
Projekt Ponožky od babičky vznikl v Elpidě před 5 lety, kdy jsme začali hledat produkt, který by vyrobili naši klienti a který by nám pomohl získat finanční prostředky na naše další projekty. Jsme nezisková organizace, jejímž posláním je mimo jiné změna vnímání stáří a seniorů ve většinové společnosti.
V Praze máme dvě vzdělávací a kulturní centra pro seniory, kde pořádáme jazykové nebo počítačové kurzy, nejrůznější cvičení, tréninky paměti nebo je učíme orientovat se ve světě médií. Abychom nebyli závislí pouze na grantech, hledali jsme i další zdroj financování, a protože k nám chodí z velké části ženy, které jsou zvyklé plést, pletení se vyloženě nabízelo.
Začali jsme různými pouzdry, peněženkami, čepicemi, ale právě ponožky se u zákazníků setkaly s velkým ohlasem. Od samého začátku se prodávaly skvěle, proto jsme se na ně rozhodli zaměřit.
Myšlenka, že máme produkt, který vyrábějí seniorky, přivydělají si nějaké peníze a zároveň podpoří naši organizaci, aby mohla připravovat programy pro další seniory, baví od samého začátku nejen nás, ale i ty, kdo si ponožky kupují. Od té doby projekt neustále roste. Daří se prodávat víc a víc párů, což znamená, že můžeme spolupracovat s více pletařkami.
Ukázalo se, že je v Česku spousta žen, které celý život pletly, opletly už celou rodinu, takže mají spousty ponožek v šuplíku, ale nemají nikoho, komu by udělaly radost. Od toho jsme tu my. Nyní jsme ve fázi, kdy máme do projektu zapojených 203 pletařek.
Takže na nápad vyrábět ponožky vás navedli sami senioři, kteří měli chuť plést, ale chyběl ten zákazník?
Spíše jsme hledali, co by ten produkt vlastně mohl být. Muselo to být něco malého, jednoduššího na výrobu, přitom tradičního. Něco, co si všichni pamatujeme z dětství.
Nakonec se ukázalo, že právě pletení je to, co dnešní seniorky velmi dobře ovládají, protože většina z nich pletla celý život. Současné seniorky měly děti v 70. a 80.
letech, kdy byla v obchodech velmi omezená nabídka, takže pletení byla jedna z mála možností, jak sebe i rodinu obléknout.
Uvažovali jste někdy o rozšíření sortimentu na jiné pletené produkty?
To jsme zkoušeli na začátku, kdy jsme si různé věci osahávali. Nakonec se ale osvědčily právě ponožky a my jsme se rozhodli, že upřeme pozornost výhradně na ně, a vytvoříme silnou značku Ponožky od babičky.
V mnohém nám to uvolňuje ruce – máme jednoduchý produkt, který nám umožňuje se více soustředit na myšlenku, která je s Ponožkami od babičky úzce spjata, a sice, že nejde jen o koupi ponožek, ale že každým nákupem podporujete konkrétní pletařku a také naši organizaci, která řeší téma, které se –ať už přímo, nebo nepřímo– týká nás všech.
A samozřejmě nás baví ukazovat, že senioři nejsou skupina, která je na obtíž, ale že se od sebe můžeme vzájemně učit. Jen tak společnost poroste.
Mladá generace dnes vyjadřuje svou revoltu proti tzv. fast fashion – rychlé módě a značkám, které ji podporují. Dnes jsou věci ručně vyrobené z recyklovatelného materiálu opět trendy. Máte proto pocit, že projekt Ponožky od babičky proto spojuje mladou generaci a starší generaci v tomto názoru na módní trendy?
Věříme, že ano. Ponožky oslovují právě lidi, kteří řeší lokálnost a recyklaci. Jsou oblíbené u lidí, kteří už nechtějí podporovat velké řetězce prodávající sice levné, ale nekvalitní zboží, na jehož výrobě pracovali lidé za minimální mzdy, navíc v nevyhovujících podmínkách.
Kdybych měla přiblížit, jak vznikají naše ponožky, tak samotnému pletení předchází sběr a recyklace již nepotřebné vlny, například ze starých svetrů. Klubíčka se následně posílají pletařkám, které z nich upletou originální teplé ponožky. Materiál se tak znovu vrací do života, což je sympatické řadě zákazníkům.
A protože spolupracujeme s více než 200 babičkami, platí, že co kus, to originál – a to jak v rámci barev, tak stylu pletení. Samotné pletení je pro současnou mladou generaci přitažlivé, proto v rámci workshopu Hladce obrace, které pro širokou veřejnost pravidelně pořádáme s Veronikou Ruppert z Rádia Wave, spolupracujeme s mladými designéry.
Řada z nich totiž používá recyklovaný materiál – například Tereza Rosalie Kladošová, která se stala Grand designerkou roku, náš učila vyšívat vlnou na svetry. Stačilo přinést okoukané nebo lehce poškozené staré svetry a pod Tereziným vedením je vylepšit efektními barevnými výšivkami.
S designérku plavek PLOVE, Pavlínou Miklasovou, jsme zase vymysleli háčkování topů a bikinových svršků, které jsou podle módních předpovědí velkým módním trendem letošního léta. Během pár hodin vznikly skvělé kousky, u kterých máte jistotu, že v nich nepotkáte nikoho jiného.
foto: Jan Bartoš
Cítíte při organizaci workshopů (například i právě workshopů pletení), že se právě v dnešní době stírají rozdíly mezi generacemi?
Zdá se, že ano. Atmosféra je příjemná a překvapené jsou obě strany. Pletařky jsou rády, že se potkají s vrstevnicemi, okoukají od sebe nejrůznější techniky, ale právě kontakt s mladší generací je pro ně velkou přidanou hodnotou. Často zmiňují, že jsou rády, že mohou někomu předat své znalosti, ale také načerpat mladou energii.
Mladí účastníci workshopů zase zmiňují, že je skvělé zpomalit, odložit telefony a být jen tady a teď. Spoustě mladým lidem chybí vidět výsledek své práce – trávíme čas u počítačů, generujeme e-maily a virtuální dokumenty. Když pak stráví několik hodin pletením, a na konci drží v ruce výsledek, je to pro mnohé naplňující pocit.
Kdo udává design ponožek?
Design ponožek pletených z recyklované vlny necháváme na pletařkách. Mají volnou ruku, a právě to je na projektu krásné – každá plete jiným stylem, jinak kombinuje barvy. Některé ženy mají raději jednobarevné ponožky, jiné si rády hrají s pruhy a nejrůznějšími vzory.
Takže my pošleme pletařkám klubíčka, ony pletou podle vlastní fantazie a vkusu, a my se necháme překvapit. Většina pletařek má specifický rukopis, a třeba naše Lída Skoupá z Bílovic nad Svitavou si zakládá na tom, že nikdy neuplete dva stejné páry, protože právě vymýšlení designů je to, co ji tolik baví.
Na etiketě každých ponožek je uvedené jméno pletařky, která je upletla. Na našich webových stránkách si můžete dohledat, odkud pletařka je a krátké povídání o ní. Kromě ponožek z recyklované vlny máme v nabídce také speciální tématické kolekce, které jsou vyrobené z nových klubíček, abychom sjednotili vzory i barevnost.
Velmi oblíbené jsou ponožky s lesní tématikou nebo neonky, ve kterých se v šedém městě rozhodně neztratíte.
Jaká je Vaše osobně nejoblíbenější kolekce?
Jsou to tzv. melounovky, které pro nás navrhla paní Pavlíčková loni v létě. Ponožky jsou typicky zimním kouskem, proto je to například klasický vánoční dárek, v létě se s nimi pracuje hůře. Ale melounovky se chytly i v horkých měsících, proto jsme vytvořili kolekci KOMPOT, ve které nyní najdete nejen melounovky, ale i modely kiwi a ananas.
Je tedy melounová kolekce nejoblíbenější kolekcí i co se prodejnosti týče?
Ano, co se týká zákazníků, je to skutečně nejoblíbenější kolekce, na kterou máme krásné ohlasy i na sociálních sítích. Používáme hashtag #ponozkyodbabicky, takže vidíme v reálném čase, jak ponožky hřejí a baví.
foto: Shotby.us
Jsou Češi ochotni zapojovat se do takovýchto charitativních projektů se sociální tématikou?
Když jsme s našimi projekty začínali, byl zájem o problematiku stárnutí téměř nulový. Skutečnosti nepomohlo ani stereotypní zobrazení “důchodců” v médiích, kde jsou staří lidé často vykreslováni, jak sedí v čekárnách ordinacích, bloumají po supermarketech nebo čekají na poště na důchod.
Elpida se snaží ukazovat, jak barevné stáří může být. Dnešní senioři tráví v důchodu dvacet-třicet let, což je dlouhá doba, takže mají čas (a často finanční možnosti) ho trávit aktivně. Společnost stárne, je důležité si uvědomit, že bychom měli myslet na to, jak se nám bude žít ve stáří.
Naštěstí jsme coby společnost k tomuto tématu citlivější a otevřenější. Značka Ponožky od babičky má navíc i nostalgický nádech – většina z nás má babičky spojené s příjemnými emocemi a vlastním dětstvím.
A jsme rádi, že nás podporují i firmy, který ponožky kupují jako smysluplný vánoční dárek svým zaměstnancům nebo obchodním partnerům.
Projekt jako takový je částečně ještě v začátcích. Překvapilo Vás, jaký zájem o ponožky byl, nebo jste čekali větší zájem?
Prodeje se rok od roku zvyšují. V roce 2017 jsme prodali asi 9 000 párů ponožek, o rok později to bylo už 14 000 párů. To je opravdu hodně, vezmete-li v potaz to, že na projektu pracují tři lidé.
Určitě nám pomáhá to, že o něm přemýšlíme byznysově – vše je podloženo čísly, která průbězně vyhodnocujeme, domlouváme nejrůznější spolupráce a partnerství, věnujeme se marketingu, radíme se s lidmi, kteří jsou špičkami ve svých oborech.
Loni jsme například na kampani spolupracovali s agenturou TRIAD Advertising.
Jak se dělí zisky z prodeje jednoho páru ponožek?
Zisk se dělí zhruba na třetiny. Třetina jde pletařkám, třetina jde na podporu našeho Centra Elpida, třetina jde na pokrytí veškerých nákladů, které jsou s projektem spojené.
V médiích jsem zaznamenala, že aktuálně je více zájemkyň o pletení, než jste s projektem schopni pokrýt.
Ano, to je pravda, v tuto chvíli máme na čekací listině zhruba stovku pletařek. Můžeme vyrobit jen tolik ponožek, kolik dokážeme, proto pracujeme v ročních cyklech a na základě prodejů specifikujeme množství ponožek, které připravíme na další rok.
I letos si věříme, rádi bychom laťku zase o kousek posunuli a prodali 15 000 párů. To nám umožní zapojit dalších pletařky z celé republiky, a to i z těch nejzapadlejších samot. Rádi bychom v našich řadách přivítali i pletaře muže, ti nám zatím chybí.
foto: Jan Bartoš
Je nutné, aby pletení ponožek drželo nějaký standard?
Ano, je nutné, aby to pletení bylo na nějaké úrovni, kterou jsme si nastavili. Jedná se sice o neziskový projekt, ale věříme, že jde skloubit hřejivou myšlenku s profesionalitou. Z ponožek byste tak měli mít radost i v momentě, kdy nevíte, že koupí podporujete seniory.
Stalo se Vám někdy, že by se do projektu přihlásila seniorka, která ale vůbec neumí plést?
Ano, to se nám párkrát stalo, v takovém případě zveme zájemkyně na naše veřejné workshopy, které se konají i mimo Prahu. Například jsme měli workshop v Plzni v DEPO2015. Ostatně třeba právě v Plzni máme pletařek více, třeba naši skvělou paní Pavlíčkovou, která vymyslela zmíněné melounovky a často nám vzoruje nové kolekce.
Setkáváte se s tím, že se zákazníci, kteří si ponožky zakoupí, po obdržení ponožek chtějí iniciativně zkontaktovat s autorkou ponožek?
Hračky dříve a dnes / Rozhovory, články
Hra společně s hračkou provází člověka po celý jeho život. Na světě se rozvíjela nezávisle na sobě a přece si je všude podobná a plní stejnou funkci. Hračka vznikla jako životní potřeba.
V pravěké době si děti jistě hrály s přírodním materiálem, který byl pro všechny dostupný.
Začalo se rozvíjet umění a kresba nebo modelování zvířat a lidských postav z hlíny k dekoraci, věci denní potřeby, sošky a jiné předměty měly především kultovní a náboženský význam a je pravděpodobné, že když soška dosloužila těmto účelům, stala se hračkou pro děti.
Na našem území se v archeologických nálezech vyskytlo nádobíčko z doby kamenné, kostěné hračky, hliněná chrastítka, která měla uvnitř kamínky nebo střepy.
Ve starověkém Egyptě je také možno archeologickým výzkumem nalézt pozůstatky hraček, které se zemřelým ukládaly do hrobů a zachovaly se tak do dnešních dob. Takovou hračkou byl například dřevěný krokodýl, který mohl otevírat čelist, míč z papyru, různé figurky (panenky) vyrobené z hlíny, ale i slonoviny, jantaru, stříbra nebo ze zlata.
Zřejmě původními hračkami starověkého Řecka je káča a jojo. Jojo bylo vyrobeno ze dřeva, hlíny nebo kovu ve tvaru disku. Panenka nebo figurka byla nejrozšířenější hračkou. V 5. Století před naším letopočtem se stala výroba panenek uznávaným řemeslem.
Život ve středověku se nezaměřoval na výchovu dítěte. Přesto se hračky stále vyráběly. Většinou z pálené hlíny, ale i z jiných dostupných materiálů. Poprvé se objevují hračky ze skla. Nejpoužívanější hračkou byl koník a figurky zvířat, různé pokladničky nebo píšťalky. Tyto hračky byly dostupné pouze pro lidi majetnější.
Od šestnáctého století se začínají hračky vyrábět ve velkém. Koncem 16. století se objevil na trhu s hračkami houpací koník a loutkový dům. V 17. století, kdy se rozvíjela města, vznikaly i specializované dílny na výrobu hraček, především v Německu a Holandsku.
Přibližně okolo roku 1730 se začali vyrábět cínoví vojáčci. Z cínu se vyrábělo i nádobíčko, figurky zvířat aj. Sedmnácté století je zlatým obdobím domečků pro panenky. Byly určeny nejen šlechtickým dětem či dětem bohatých měšťanů, ale dostávaly je i mladé nevěsty jako svatební dar.
V této době se začalo při výrobě panenek pracovat s porcelánem. Jedny z prvních panenek ještě neměly v obličeji žádný výraz, vlasy měly plastické a barevně odlišené. Po roce 1895 se objevily hlavičky vyrobené z plechu. Koncem 19. století se začalo pracovat s gumou a celuloidem.
Po první světové válce zaplnil tento materiál téměř veškerou výrobu. Vznikaly stále nové a nové továrny, kam se přesunula výroba hraček.
Průmyslová revoluce s sebou nesla nejen nové průmyslové vynálezy, ale i nové hračky. Začínají se tak objevovat první miniaturní dětské vláčky, koleje a k tomu i nádraží a celé krajinky. Vláčky byly nejdříve ze dřeva, na konci devatenáctého století již první elektrické. Začínají se vyrábět také miniaturní autíčka a letadla.
V roce 1903 také vzniká první plyšový medvídek na popud amerického prezidenta Theodora Roosevelta a jméno dostal (jak jinak) Teddy.
K výrobě se používají stále nové technologie a hračka se stává zbožím, které je nutné prodat. Stala se tak předmětem obchodu dospělých.
Věčné hračky
Článek o tom, zda děti potřebují opravdu tolik hraček, které dnes najdeme v pokojíčku, mě přivedl k zamyšlení nad hračkami a celkově světem dnešních dětí v porovnání s dětmi z dob minulých.
Ano, i my dnes děkujeme za to, že za našeho dětství nebyl počítač/notebook/tablet a všechny věci jim podobné běžnou součástí našeho života, že jsme poznali, co je to hrát si celé dny s kamarády VENKU!, rozvíjet svou fantazii třeba malováním opravdovými pastelkami na papír, poslouchat před spaním pohádky předčítané rodiči atd. Vidíme, o co všechno jsou některé dnešní děti ochuzeny. Současné trendy týkající se moderních technologií si můžete přečíst v článku Jak tráví volný čas vaše děti? se zajímavou diskuzí našich maminek.
Mám určité srovnání, pamatuji si vyprávění svých prarodičů a rodičů o jejich dětství (jako dítě jsem milovala povídání svých babiček a prababičky), vzpomínám také na své dětství a nyní sleduji svého synovce (5 let), bratrance (10 let) a dcerku Elu (1,5 roku).
Nejoblíbenější hračkou mé babičky byla hadrová panenka se sádrovou hlavou (vzpomínala na to, jak často se ta hlavička rozbíjela, ale díky tomu, že stála jen pár haléřů, koupila se nová a přešila se), mé maminky gumová panenka a i já jsem si nejraději hrála s panenkou, ta moje byla vybavená flaškou, vaničkou, vlásky a uměním se vyčurat. Ze zvědavosti jsem dcerce podstrčila panenku č. 2, tedy gumovou, schopnou pouze sedu a lehu. Za chvilku se z nich staly kamarádky a už se spolu klouzaly na klouzačce. Děti jejího věku nejsou podle mě tak náročné a vystačí si s málem. Jak dříve, tak i dnes jsou u nich oblíbené navlékací kroužky na tyčku, tahací kačenky či tradiční dřevěné kostky různých tvarů. Například kostky s krtečkem se prodávají již přes 50 let. O dřevěných hračkách si můžete přečíst v našem článku Hračky ze dřeva nestárnou.
Synovec miluje mašinku Tomáše a má i plnou bednu jeho kamarádů.
Bratrancovými nejoblíbenějšími hračkami jsou „transformeři“, „gormiti“, Lego ninjago a všechny poslední reklamní hity, u kterých nepoznám, kde mají jejich hrdinové hlavu, či jestli ji vůbec mají.
Již zmíněné Lego oslaví příští rok 60 let a je jednou z 50 nejuznávanějších hraček na světě. Věděli jste, že původně bylo vyráběno ze dřeva?
Vedle této stálice se drží také stavebnice Merkur či Seva, které jsou součástí vybavení snad v každé školce. Výhodou je, že jak nové, tak staré kousky můžete stále sestavit dohromady.
Za zmínku stojí určitě i postavička Playmobilu – Igráček, i toho si můžete dneska zase koupit, dokonce s celou poštou, benzinkou nebo kanceláří výpravčího.
Některé stálice se drží také mezi hračkami na ven. Oba kluci tráví hodně času venku, a tak nám v garáží již skoro 30 let parkuje oranžová tatrovka, která je nezbytným nářadím každého caparta.
Odveze fůru kamení nebo šišek, přestěhuje dceřiny panenky, pomůže babičce s vypraným prádlem k sušáku a skvěle se v ní frčí z kopce.
Tatra 148 se vyrábí i dnes, a dokonce je odolnější a s nosností až 100kg (alespoň to uvádí výrobce).
Z prvních hraček na baterky si vzpomínám na Tamagotchi, kterého mi koupil děda na pouti, a na digitální retro konzoli, co uměla Tetris, kterou jsem podědila po svém starším bratrovi. Černobílé displeje s jednoduchým ovládáním pomocí čtyř tlačítek se dnes řadí už k “prehistorickým” hrám.
Ve srovnání s dnešními elektronickými nebo online hrami, které oplývají 3D grafikou, jsou vzpomínky na tyto hry opravdu úsměvné. Přesto jsem nedávno v hračkářství u pokladny zastihla sourozence s maminkou kupující přesně takového Tamagotchi jako jsem měla já, jen v modernějším provedení.
Dalšími hity mého dětství byly panenky Barbie, mluvící plyšák Furby, panenka Chou – chou, Baby Born či Baby Anabel apod., které na pultech najdeme i dnes. To už je ale období plastu. Pokud se vrátíme ještě o kousek zpátky, objevíme v krabicích z dětství našich rodičů například kovové hračky na klíček.
Velmi oblíbená „Žabka“ nebo „Traktor Zetor“ jsou v prodeji i dnes, avšak zaplatíme za ně určitě více než za plastový výlisek z Číny.
V dřívějších dobách bývalo zvykem, že hračky přecházely z otce na syna, z matky na dceru, ale ani poděděné hračky po starším sourozenci už se dnes moc nenosí.
U nás doma však (možná z nostalgie) hračky zůstávají a každý má příležitost vybrat si z krabic na půdě to, co se zrovna hodí. Někdy jsou to opravdu poklady, které s sebou nesou i příběh, a já se těším, až ho budu dceři vyprávět.
Na hračky našich babiček, ale i prababiček se můžete vyrazit podívat i do muzea. V sekci Tipy na výlety najdete hned několik výstav či muzeí zaměřených na hračky.
Ukažte dětem, že hračky se dají vyrobit také vlastníma rukama, ne jen koupit během týdenního nákupu v supermarketu. Snadněji pochopí, že i vlastní proces tvorby a výroby je důležitý. Většinu z nich baví hračky i skládat a do-vyrábět.
Využijte toho a zabavte se všichni. Hračky – polotovary mohou děti různě kreativně dotvářet, pomalovávat, zažehlovat, slepovat nebo sestavovat dohromady.
Nápady najdete i v naší Kreativní dílně, nebo můžete svým dětem koupit v našem e-shopu panenku či panáčka k dokreslení.
Měli bychom naše děti vést k tomu, že hračka není na pár dní či měsíců, ale že má svou hodnotu stále, a to i tehdy, pokud koupíme novou. Schválně, kolik z vás má svou nejoblíbenější naprosto ušmudlanou, ale přesto zbožňovanou hračku stále někde na půdě či ve sklepě?
Otázky a odpovědi
Je to jednoduché, i když vymyslet tento název nám trvalo takřka rok. Mix it je anglicky (na)míchej to.. Čili těchto pět písmen napoví, že právě u nás na Mixit.cz si můžete namíchat třeba svou vysněnou müsli směs během pouhých pár kliků.
Svěžích mixovacích a nejen cereálních plánů máme v Mixit spoustu, nechte se překvapit..!
Proč si namíchat vlastní müsli u vás na Mixit když si můžu zajít do sámošky?
Cereálie, které jsou k dostání v běžných obchodech, jsou složeny tak, aby byly vyrobeny s co nejnižšími náklady.
Proto v müsli s lesními plody najdete 3 (!) plody nebo v zapékaném müsli až 30 % tuku a dalších 30 % obilného odpadu. U nás dbáme na výběr kvalitních surovin a ty pak najdete ve svém mixu v množství, které si opravdu vychutnáte.
A hlavně jen u nás si můžete vybrat to, co máte nejraději a jinde nenajdete, ať už se řídíte chutí nebo dietou.
Tak na co ještě čekat, když můžete své oblíbené suroviny spojit v dokonalý celek a nechat putovat až k Vám domů…?
Jak to tedy funguje? Chci to co nejdříve
Dala by se napsat kniha, ale je to velmi jednoduché. Stačí si vybrat na hlavní stránce, jestli chcete mixovat vlastní dobrotu nebo si vybrat nějakou hotovou směs, která je vyladěná námi.
Můžete zůstat u míchání čerstvého müsli nebo kaší, mixovat můžete také mrazem sušené ovoce, oříšky iMixitkynebo zvolit hotový mix z kategorií müsli, kaše, křupavé ovoce, suché plody, pokud chcete zdravé mlsání bez vloček, čokoládu, sušenky nebo Mixitky, pytlíky do kapsy, oříškové krémy Mixitelly nebo třeba nápoje Drink Mixit.
Pokud toužíte po müsli, zvolte cereální základ a případně jej rozšiřte o další vločky nebo semena (ani jedno není třeba mixujete-li samotné oříšky a ovoce). Dále pokračujte na záložku sušené ovoce, oříšky a nezapomeňte něco jedinečného navíc, třeba čokoládové hobliny.
Jakmile máte svůj vysněný mix hotov, vložte jej do košíku.
Zde ho můžete pojmenovat nebo napsat věnování, vybrat mu ten nejhezčí tubus a přidat či ubrat suroviny.
Pokud je vše jak má být, zadejte v dalším kroku adresu pro doručení, typ dopravy a platby. V posledním kroku již vše zkontrolujete a pokud nebudete chtít doplnit k objednávce poznámku, potvrdíte.
Na Váš email poté dorazí potvrzení přijetí objednávky a zanedlouho i zpráva o přijetí platby či rovnou odeslání zásilky (pokud je zvolena dobírka). Stejně informování budete i o možnosti vyzvednout si svůj tubus na odběrném místě.
A nezapomeňte ani na Hotové Mixit, kde nabízíme již otestované a vyvážené mixy müsli, kaší, suchých plodů, čokolády a další dobroty. Ocení je nezkušení mixovači stejně jako pohodlní labužníci 🙂
Jak taková dobrota od Mixit vypadá?
Děláme vše pro to, aby celek lákal vůní, chutí i vzezřením, kvalitní zboží si totiž zaslouží kvalitní obal i obsah! Müsli, kaše, křupavé ovoce i mix jiných suchých plodů obdržíte v tubusu, který zatím každého překvapil svou velikostí stejně jako tabule Mixiťácké čokolády. Oříškový krém Mixitellu plníme do skleniček a Drink Mixit do pytlíků nebo tubusů. A na cestu ven či do práce máme tyčinky Mixitky nebo pytlíky do kapsy 🙂
Jak se ke mně moje zrní dostane? Nejsem z Prahé!
Skvělé, my jsme totiž celorepublikoví! A ano, hádáte správně.. i v tomto si lze vybrat. Zrnovod jsme zatím nevybudovali, ale Mixit si můžete vyzvednout jen za 19 Kč v jednom z odběrných míst a na výběr máte i ze služeb Zásilkovny, České pošty či PPL a Geis.
Záleží jen na Vás, zda si počkáte v teple domova či kanceláře až pošťák zazvoní, nebo půjdete svému sypkému štěstí naproti. Doprava k Vám domů či do práce stojí 49 Kč při volbě České pošty a Geis nebo 59 Kč při volbě PPL. Od 6 položek v košíku a při hodnotě objednávky nad 1100 Kč je doprava zdarma.
Mohu si své dobroty vyzvednout někde osobně?
Pro opravdové nadšence máme možnost spojit zdravou výživu se sportem a doběhnout si na jednu z našich výdejních poboček po ČR .. odměnou Vám bude vyzvednutí jen za 19 Kč.
Aktuální nabídku odběrných míst, kterou stále rozšiřujeme, najdete ZDE
Pro co nejrychlejší vydání Vaší objednávky si prosím připravte:
- její číslo, jméno a přijmení
- kopii faktury k nahlédnutí (stačí na mobilním tel.)
- v případě chvilky čekání mějte prosím shovívavost, kolegové na výdejním místě vždy dělají co mohou, aby obsloužili každého zákazníka
Máte-li dotaz k vyzvednutí Vaší objednávky, kontaktujte nás prosím přímo na tel. 725 366 466 či na [email protected], předejdeme tak možným komplikacím na výdejním místě. Děkujeme 🙂
Jak mohu provést platbu za svůj mix?
Jelikož víme, že každému vyhovuje jiný způsob platby, nabízíme i v tomto směru volnou ruku. Pokud ovládáte platbu převodem, můžete ji provést po objednání své směsi a ušetřit tak na poplatcích za dobírku.
Ještě rychlejší je platba kartou, kde stačí po potvrzení Vašeho emailu na platební bráně GP Webpay vyplnit 3 standardní údaje z karty. Zboží pak připravíme ihned po připsání na náš účet, resp. po dokončení platby kartou.
Samozřejmostí je i platba dobírkou (u PPL i na kartu) při převzetí zboží. U osobního odběru je nutná platba předem, bez jejího přijetí na účet bohužel nemůže být na výdejní místo mix vypraven.
Zvolit můžete expresní převod, platba probíhá okamžitě přes platbení tlačítko z vašeho bankovního účtu.
- Pokud disponujete cashem a neradi kupujete zajíce dříve, než jste viděli jeho pytel, počkejte na doručení balíčku a hotovostní platbu 🙂
- Oblíbená je také platební metoda Twisto! Dobroty pošleme stejně rychle jako u jiné dopravy a platby, penízky za ně ale zaplatíte až za 14 dnů 🙂